Pojisné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN 999
ISSN 0862 662
OBSAH Siuace ve veřejném zdravoním pojišění v ČR... 5 (Ing. Jarmila Fuchsová Soukromé zdravoní pojišění v Německu... (Klaus Michel Zdravoní pojišění v Porugalsku... 6 (Ko Nizozemský sysém zdravoního pojišění... 20 (Ever H. Brouwer Invesování finančních prosředků sociálního zabezpečení... 28 (Horacio T. Templo Zamesnanecké penzijné fondy na Slovensku... 37 (RNDr. Jozef Fecenko, CSc., RNDr. Lea Škrovánková Reformy penzijních sysémů v poskomunisických zemích... 4 Poisťovací makléri na Slovensku... 48 (RNDr. Ivica Chačaurianová Někeré dílčí problémy klasického pojišění osob... 58 (prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. Odpovědnos za ekologické škody ve vazbě na Evropskou unii... 67 (JUDr. Eva Tošovská, CSc. Environmenální pojišění... 75 (doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc., doc. Ing. Zdeněk Šěpánek, CSc. Kaasrofické povodně z le 990 997... 86 (Ko Ke vzahu obchodněprávní a resní odpovědnosi sauárních... 04 orgánů a členů sauárních orgánů (doc. JUDr. Miroslava Barošíková, CSc., Policejní akademie ČR
Kapioly z pojisné eorie IV. a V.... 5 (doc. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Shrnuí a překlad resumé do angličiny Marie Kovárnová 4 Pojisné rozpravy 5
SITUACE VE VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ V ČR Ing. JARMILA FUCHSOVÁ, Minisersvo financí (Te příspěvku, přednesený na Americko-českém summiu pojišťovnicví a penzijních fondů, Praha, 8. 0. 998 Odborně se specializuji na sání a veřejné finance. Přispě k omuo jednání mohu pravděpodobně ím, že se sručně zmíním o pojisných sysémech v ČR, zejména pak o současném savu a možnosech vývoje veřejného zdravoního pojišění, proože o výrazně určuje i prosor pro soukromé smluvní pojišění ke kryí nákladů na zdravoní péči v České republice. Veřejné zdravoní pojišění je zaím jediným povinným sysémem pojišění legislaivně i organizačně odděleným od sáu, založeným na úplné občanské solidariě, proože do něj plaí povinné měsíční příspěvky všechny osoby s rvalým pobyem v ČR, zn. nejen y, keré pobírají mzdu nebo jiné pracovní příjmy, ale i osoby bez zdanielných příjmů. Povinně jsou v něm pojišěni i zaměsnanci firem, keré mají rvalé sídlo v ČR. Základní sazba činí 3,5 % z pracovních výdělků (9 % plaí zaměsnavael, 4,5 % zaměsnanec. Za nevýdělečně činné osoby plaí příspěvky sá. Osaní subsysémy sociálního zabezpečení, ačkoliv používají erminologii pojišění, pojisné a dávky, nejsou zaím pojisnými sysémy založenými na užších solidárních principech, než jsou principy daňového násilí. Důchodové pojišění, nemocenské pojišění a zabezpečení v nezaměsnanosi fungují v režimu sáního zaopaření na bázi průběžného financování ve sáním rozpoču a jsou zajišťovány organizačními složkami sáu. Jen pro ilusraci, mandoorní výdaje do ěcho sysémů sociálního zabezpečení voří cca 42 % sáního rozpoču, po připočení výdaje na sání příspěvek do veřejného zdravoního pojišění o činí přes 46 %. Tyo mandání výdaje sáu do sociálních sysémů předsavují více než 4 HDP v b.c. K informaci o obrazu pojisných sysémů v ČR paří i zmínka o specifické výjimce, kerou je povinné pojišění zaměsnavaelů proi pracovním úrazům a nemocím z povolání jejich zaměsnanců. Prováděním ohoo pojišění jsou pověřeny vybrané komerční pojišťovny, ale i v éo oblasi jde o úplnou sání garanci, j. napojení výsledků finančního hospodaření na sání rozpoče (přebyky se do sáního rozpoču odvádějí a případné deficiy se z něho kryjí. Výdaje na zdravonicví mají vícezdrojové kryí a v posledních leech se pohybují na 7-8 % HDP v b. c. Prosřednicvím veřejného zdravoního pojišění je finančně kryo přes 80 % ěcho výdajů, ze sáního rozpoču okolo 6 % přímých výdajů do zdravonicví. Eisuje však vysoká míra přerozdělování, ze sáního rozpoču plynou peníze na zdravonické účely i do rozpočů lokálních auori a do sysému zdravoního pojišění a odud eprve ke konečnému příjemci zdravonickému zařízení. Celkový finanční ok do zdravonicví z prosředků sáního rozpoču proo není 6 %, ale ve skuečnosi okolo 30 % celkových výdajů zdravonicví. Ze sáního rozpoču se především hradí do sysému veřejného zdravoního pojišění pojisné za zv. nevýdělečně činné kaegorie občanů (děi do 26 le, pokud sudují, důchodci, nezaměsnaní, vězňové, ženy na maeřské dovolené apod.. Poče ěcho osob činí přes 5,6 milionu, j. více než 50 % občanů ČR. Tao plaba byla původně zamýšle- Pojisné rozpravy 5 5
na jako doplňková sání podpora k solidariě ekonomicky činných a vždy pokrývala jen zlomek nákladů na zdravoní péči osob, za keré byla placena. S ím, jak narůsaly finanční obíže sysému, míso aby se ao plaba ulumovala, narůsal lak na její zvyšování. Jen pro rok 998 se novelizací zákona zvýšila 2krá, což přispělo k deficiu rozpočového hospodaření (sání rozpoče na rok 998 s ímo nárůsem nepočíal. Pro vymezení prosoru soukromého pojišění zdravoní péče je důležiý odhad výše plaeb a příplaků občanů v hoovosi (nazývaných u nás časo jako zv. spoluúčas paciena. Ta dosahuje přes 7 8 % z celkového objemu prosředků pro zdravonicví převážnou čás však voří výdaje za léky. Zdravoní péče hrazená nebo naopak nehrazená z veřejného zdravoního pojišění je od. dubna 997 vymezena precizněji, než omu bylo dříve, a aaivně, přímo v zákoně o veřejném zdravoním pojišění nebo jeho přílohách. Hrazeny z něho nejsou především okrajové iuly zdravoní péče, jejichž cílem není přednosně náprava španého zdravoního savu pojišěnce nebo udržení kvaliy zdraví paří sem např. věšina kosmeických operací, nehrazeny jsou i někeré úkony při jejich opakování (první jsou hrazeny ze zdravoního pojišění a další již hradí pacien. Prosor pro vážnější úvahu o epanzi soukromého zdravoního pojišění poskyují pouze obory somaologie a léčiv, u nichž jsou již určeny značné oblasi péče, úkonů nebo druhů léků, za keré pacien musí plai nebo připláce, akže lze předpokláda možnos vyvoření konzisenního smluvního pojisného produku a růs zájmu občanů o dobrovolné připojišění. Veřejné zdravoní pojišění vzniklo již v roce 992 a posupně jej vedle Všeobecné zdravoní pojišťovny (dále jen VZP, jež nyní obsluhuje 75 % rhu začaly provozova podle zvlášního zákona i oborové, zaměsnanecké a podnikové zdravoní pojišťovny, keré však měly eno přívlasek pouze v názvu, proože od začáku byly oevřené, přísupné všem občanům. Ti mají až na výjimky (např. vojáci v činné službě svobodnou volbu zdravoní pojišťovny. Poče ěcho insiucí byl zredukován inegračními a likvidačními procesy z maimálního poču 27 insiucí na současných 9 plus VZP. Jedním z důvodů převážně sáem řízeného omezení jejich poču byla snaha zamezi jejich samovolným krachům, keré by mohly ohrozi financování zdravoní péče. Úsava oiž zaručovala a zaručuje občanům České republiky zv. bezplanou zdravoní péči na bázi zdravoního pojišění. Sysém však nebyl insrumenálně ani legislaivně zabezpečen proi nezadržielnému pádu do deficiního financování v ak široce pojaé solidariě a na sraně výdajové byl zcela oevřen libovůli a epanzi zdravoních výkonů a cen léků. Nemám časový prosor pro o, abych plasicky popsala genezi ohoo problému. Vyjmenuji jen dominanní fakory, keré na o, podle mého názoru, měly vliv: nebyly dosaečné násroje samoregulace a limiování zdravoní péče za účelem dosažení rovnováhy dosupných příjmů z pojisného a nárokovaných úhrad ze srany zdravonických zařízení, v nemocnicích se velmi lehkomyslně opusila meoda konroly rozpočem a nebyla provedena důsledná ransformace majekové a finanční pozice lůžkových zdravonických zařízeních. Zdravonicví je v průměru předimenzované, i když s velkými územními rozdíly jak v rozložení zdravonických zařízení, ak i v jejich nákladovosi. Vývoj nákladovosi nepodléhal regulaci, konrole ani komparaci s nějakými sandardy, keré nebyly vyvořeny. Nebyl paralelně přija specifický zákon o nemocnicích. Věšina nemocnic zůsala sání nebo zřizovaná obcemi. Okrajová privaizace nemocnic byla nevhodně 6 Pojisné rozpravy 5
provedena na bázi obchodních akciových společnosí, edy posavena na roveň firem zřízených za účelem dosahování zisku, nerozvinuly se poziivní momeny konkurence mezi zdravoními pojišťovnami, do sysému nebyly zabudovány vhodné mechanismy sáního dozoru, velmi rychlá privaizace ambulanní péče a prakických lékařů, rehabiliačních, lázeňských, dopravních aj. obslužných zdravonických služeb, spojená se založením nových soukromých praí, znamenala vícenáklady, keré nebyly implicině uváženy při kalkulaci sazby pojisného a užií disponibilního výnosu z ohoo pojisného, nekonrolovaný boom zaznamenaly náklady na léčiva u všech ypů zdravonických zařízení. Již před 2 ley na podzim 996 bylo jasné, že převis nákladů nad siponibilními příjmy ve veřejném zdravoním pojišění i zráovos hospodaření především lůžkových zdravonických zařízení není přechodným jevem. Vznikly první vážné úvahy o om, že je nuno provés reformu reformy zdravoního pojišění nebo širší ransformaci financování zdravonicví. Od é doby se sice fungování sysému veřejného zdravoního pojišění změnilo o preciznějším legislaivním vymezení péče hrazené ze zdravoního pojišění a procesu inegrace zdravoních pojišťoven jsem se již zmínila ale solidaria v základním sysému nebyla omezena. Značně se změnil způsob oceňování jednolivých segmenů zdravoní péče z převážně výkonového bodového hodnocení se přešlo k diferencovaným a kombinovaným meodám sanovení úhrad kapiační plabě u prakických lékařů, paušálním úhradám v lůžkových zdravonických zařízeních, věcné a časové limiaci úkonů ad. Tyo okolnosi však přispěly pouze k dočasné finanční sabilizaci zdravoních pojišťoven i zdravonických zařízení v roce 997. Bez finančních injekcí sáu, a o poskynuím dlouhodobých půjček se sání garancí jak zdravoním pojišťovnám, ak vybraným nemocnicím, nebo čásečně i sáem financovaným odkupem pohledávek za likvidovanými zdravoními pojišťovnami, by oho však nebylo dosaženo. Tyo půjčky budou dlouhodobě zaěžova sysém v budoucnosi a nesou v sobě obrovská rizika nesplácení. V roce 997 se široce diskuovalo o možnosech různých forem příplaků a forem spoluúčasi pacienů na financování jejich zdravoní péče. Šlo o návrhy na hospializační ay, poplaky za pohoovosní služby, věší rozsah příspěvků na lázeňskou péči, dopravní služby, ale i na speciální péči vyžádanou pacienem bez doporučení prakického lékaře. Někeré z nich se dosaly až do návrhu nového zákona o veřejném zdravoním pojišění k projednání v Parlamenu. Především kvůli ěmo návrhům a jejich dalším sysémovým okolnosem (ke kerým pařilo i velmi konroverzní usanovení o provádění smluvního dobrovolného připojišění zdravoní péče jen výlučně zdravoními pojišťovnami, byl návrh nového zákona odmínu předchozí dolní komorou Parlamenu jako celek. K hlavním příčinám nezdaru rozšíření prosoru pro spoluúčas pacienů, a ím i nepřímo pro smluvní dobrovolné připojišťování v oblasi zdravoní péče, paří širší sociálně poliické okolnosi a sav vědomí české společnosi. Na nezbynos překonání ěcho bariér pro jinou reformu reformu penzijního pojišění v ČR poukázali mimo jiné všichni zahraniční a domácí eperi na jednáních organizovaných na obdobné mezinárodní úrovni, jako je ao (naposledy např. na odborném semináři k možnosem penzijní reformy, organizovaném Insiuem pro sudia východ-západ v Praze. Pokusím se svými slovy yo zobecněné poznaky reprodukova: Pojisné rozpravy 5 7
Prosazení právní úpravy omezující kolekivní finanční solidariu vyžaduje dosáhnou celospolečenského konsenzu napříč zájmovým a poliickým spekrem, a o již na začáku, j. s koncepcí reformy. Jen ak se nasaví koridor pro rozpracování do paragrafovaného znění zákona a je šance na prosazení příslušné reformní normy v Parlamenu. U návrhů na spoluúčas občanů při financování zdravoní péče eisovaly po celou dobu zásadní rozpory o pojeí, koncepci a výši jednolivých úhrad, keré přervávaly k paragrafovanému znění návrhu zákona. Kriika nesysémovosi a nevhodné konsrukce spoluúčasí byla nakonec vedena zleva i zprava a Parlamen nový zákon celkem logicky v únoru 998 odmíl. 2 V procesu nasolování ohoo celonárodního konsenzu nesmí bý opomenua mediální kampaň směrem k veřejnosi. Návrh nesmí bý kabinení a budi dojem, že je dobrý jen pro zvýšení příjmů zdravonických lobby. Uspokojivě by musely bý zodpovězeny oázky: Byly vyčerpány všechny možnosi zefekivnění fungování veřejného zdravoního pojišění, když se všeobecně vrdí, že ve zdravonicví je peněz dos? Je řešení spoluúčasí lepší volbou, než zvyšova povinné příspěvky do zdravoního pojišění, nebylo by vhodnější zároveň s omezením solidariy navrhnou snížení sazby povinného pojisného příspěvku na zdravoní pojišění? Je lepší pro paciena si připlai nebo se připojisi, než se vysavi riziku inenzivnější regulace výdajů, kerá by překročila hranice pro omezování zdravoní péče nebo snížení její kvaliy pod již dosaženou úroveň? Veřejnos by se edy měla s řešením spoluúčasí zoožni, což je v poměrech České republiky velmi obížný úkol. Všeobecně je zakořeněna psychologie chování malého díěe, j. sá se posará, proože se musí posara, není o jen pozůsaek sáního dirigismu a oaliní péče předchozího režimu, vliv má i myšlenková radice kolekivismu sociálního zabezpečení ak, jak bylo budováno v první republice mezi dvěma svěovými válkami. 3 V ekonomických kalkulacích by musela bý pečlivě zvážena sále vysoká míra příjmové nivelizace občanů ČR, kerá je umocněna velmi měkkým nasavením sociální síě. Vyšší příjmová řída není dosaečně počená pro úvahu ve skokovém rozšíření prosoru pro soukromé zdravoní pojišění a nikdy se vážně nerozpracovaly ani koncepce alernaivní účasi ve veřejném solidárním nebo soukromém smluvním pojišění zdraví např. pro osoby samosaně výdělečně činné. Úlohu sehrávají i radice spoření občanů, edy naplňování míry úspor, kerá je sice u nás vysoká, ale kapaciy rhů dlouhodobého spoření ješě zdaleka nejsou vyčerpány. Živoní pojišění, ať již úrazové nebo na zdravoní péči, je na okraji zájmu, resp. jsou jako výhodné zvažovány až ěmi občany, keří se zabezpečili a vyčerpali výhody forem dlouhodobého spoření a jiného umísění jejich volných peněžních zdrojů. Ani jeden z ěcho okruhů nebyl při zpracování loňského legislaivního návrhu na rozložení finančního kryí zdravonicví mezi občany, veřejné zdravoní pojišění a sání rozpoče s omezením solidariy dobře podchycen, z mého pohledu chyběl především kvaliní finančně ekonomický rozbor všech účinků nasavení nového vícezdrojového financování zdravonických služeb a chyběla kompenzace v podobě návrhu na snížení zákonné sazby pojisného. I předsava, že spolu se zavedením příplaků nebo plných úhrad v hoovosi za 8 Pojisné rozpravy 5
vybrané úkony zdravoní péče bude muse sá uzákoni další zvlášní sání sociální dávku pro občany, keří by na yo úhrady neměli, mně v koneu předimenzované sociální síě nepřipadala vhodná. Na druhé sraně jsou v ČR obrovské možnosi ve změnách legislaivy pro poskyování veřejných služeb, keré mají smíšený charaker zdravoně-sociální nebo sociálně-zdravoní. Např. velkou chybou v éo souvislosi bylo, že spolu s převedením financování zdravoní péče v léčebnách pro dlouhodobě nemocné pacieny do zdravoního pojišění nebyly zavedeny úhrady za sravu a poby alespoň ve sejném rozsahu, kerý je už po léa legislaivně upraven v úsavech sociální péče, a o i pro y občany, keří jsou zde rvale 24 hodin denně upouáni na lůžko a jimž je poskyována éměř idenická péče v obou ypech zařízení. Závěrem edy shrnuji, že v planém právním řádu České republiky jsou podmínky pro provozování smluvního zdravoního připojišění zakoveny: a o jak na úkony, keré nejsou vymezeny jako péče hrazená ze zdravoního pojišění, ak na zdravoní péči poskyovanou zdravonickými zařízeními v ČR osobám (cizincům, keré nemají rvalý poby na území ČR. Provozování ohoo pojišění je možné pouze na základě licence udělené podle zákona o (komerčním pojišťovnicví. Nunos získa licenci plaí i pro zdravoní pojišťovny operující ve veřejném zdravoním pojišění, ale akovou licenci má v současné době jen a nejvěší Všeobecná zdravoní pojišťovna. Pro ni plaí zcela oddělené hospodaření s prosředky, včeně klíčování společných nákladů, pro veřejné pojišění a pro soukromé smluvní pojišění. Osaních 9 zdravoních pojišťoven uo licenci nemá a nemůže edy dobrovolné smluvní zdravoní pojišění přímo provádě. Věšina z nich však je zprosředkovaelem ěcho činnosí a služeb pro své pojišěnce na smluvním základě s ěmi komerčními pojišťovnami, jež uo licenci mají. Nějaké významnější rozšíření soukromého pojišění zdraví je však deerminováno široce nasaveným rozsahem zdravoní péče hrazené z veřejného zdravoního pojišění. Občané ČR využívají ve věší míře pouze dobrovolné smluvní pojišění pro účely připojišění zdravoní péče při cesách do zahraničí. Rozvoj lze očekáva v nejbližší době maimálně v oblasi úhrad za somaologické úkony a léčiva, méně již v pojišění na vyšší komfor a úroveň obslužných činnosí při pobyu v nemocnici. Současný velmi široký záběr zdravoní péče hrazené z veřejného zdravoního pojišění bude podle mého názoru fungova minimálně do roku 2000. Too pojeí oiž není v kolizi s programem sociálně-demokraické vlády, o níž nelze předpokláda, že by byla iniciáorem rychlých legislaivních úprav na omezení prosoru pro financování z veřejného zdravoního pojišění. Spíše lze předpokláda, že opaření pro nuné řešení finanční konsolidace zdravonicví budou směřova ke konrole a odhalení vniřních rezerv veřejného zdravoního pojišění, např. v efekivnějším hospodaření s finančními prosředky v nemocnicích, keré sá provozuje na svém majeku. Z vnějších zdrojů se budou pravděpodobně ješě inenzivněji zapojova sání finance. Pojisné rozpravy 5 9
Resumé SITUATION IN THE PUBLIC HEALTH INSURANCE IN THE CZECH REPUBLIC So far, public healh insurance represens he only compulsory sysem of social insurance separaed legislaively and organizaionally from he sae. The oher social securiy subsysems (pensions, sickness benefis, unemploymen suppor, hough hey use insurance erminology, are acually included in he sae budge (represening 42 % of mandaory ougo, financed hrough aaion on a PAYG basis and implemened by sae insiuions. Public healh insurance, on he oher hand, is based on absolue solidariy for all permanen residens of he Czech Republic, even hose who do no have any aable income, and all employees of companies esablished in he counry. The basic ariff rae is 3,5 % of all wages, 9 % paid ou by he employer and 4,5 % by he employee. The sae pays for hose who are no economically acive ou of he sae budge; over 50 % of he populaion, i.e. 5,6 m, belong o his caegory. This sysem was esablished in 992, and includes, besides he General Healh Insurance Insiuion which covers 75 % of he marke, oher healh insurance providers, of which here were 27 a he peak of epansion. Now, mainly hrough sae-engineered mergers and wind-ups, hey have been reduced o 9. The sysem was no secured, neiher insrumenally nor legislaively, agains an unsoppable slide ino he red, affeced by a number of facors, among hem problems affecing he hospial nework, failure of compeiion, deficien supervision, privaizaion of ou-paien medical and relaed services and spiralling cos of medicines. The sysem was emporarily sabilized hrough reforms of he mehods of healh care pricing and hrough capial injecions from he sae. As a resul, a debae on he need o have paiens conribuing o he sysem has been iniiaed las year; however, a new bill on public healh insurance was rejeced by he Parliamen. In order o be adoped, any reform has o be suppored by a broad consensus across he poliical specrum. Afer many years of sae paernalism, he public has o be convinced, using he media, ha he problem canno be solved wihou he paiens conscious and responsible cooperaion. The law in he Czech Republic esablishes he condiions for operaing in privae healh insurance o cover such healh care as is no covered by public healh insurance described above and o provide insurance proecion o foreigners who do no have a permanen residence in he counry. Any eniy inending o operae in privae healh insurance is required o ake ou a licence under he Insurance Law. However, up o now, only he insurance covering medical epenses abroad has been widely aken up. 0 Pojisné rozpravy 5
SOUKROMÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V NĚMECKU KLAUS MICHEL, Verband der privaen Krankenversicherung e. V. Německé zdravonicví finančně sojí na 6 sloupech. Z oho paří zákonné úrazové, důchodové a zdravoní pojišění (ZÚP, ZDP a ZZP k zákonnému sociálnímu pojišění. U ZÚP a ZDP je nesena pouze čás oho kerého spekra plnění v rámci zdravonicví. ZDP plní za léčení ehdy, zabrání-li se ím hrozící pracovní neschopnosi. Jedná se zpravidla o rehabiliační opaření jako lázeňská léčba, kerá slouží udržení nebo znovunabyí pracovní schopnosi. Hlavní úloha ZDP spočívá ale v placení sarobního důchodu. Plnění ZÚP se v rámci zdravonicví omezují na léčení pracovních úrazů. ZZP financuje zdravoní péči jak ambulanní, ak i v nemocnicích. K pojišťovnám ZZP připojené pečovaelské pojišění poskyuje jak již název říká pouze plnění na pečovaelskou službu. Sá nese náklady zařízení veřejných nemocnic ale ne běžné udržovací náklady. Privání a nezávislé obecně prospěšné nemocnice mohou obdrže podporu. Sá se podílí aké na lékařském výzkumu univerziní kliniky, podpory například výzkumu AIDS a cíleně informuje obyvaelsvo o nebezpečích pro zdraví. Kromě oho nese jako zaměsnavael čás léčebných nákladů svých úředníků (přispění. Dalším sloupem je privání zdravoní a pečovaelské pojišění (PZP/PPP. Jeho plnění předsavuje úhradu nákladů na léčení, lázeňskou léčbu nebo péči a vyrovnání nemocí podmíněné zráy na výdělku. Ale aké doplňující zajišění členů ZZP např. nadsandard při pobyu v nemocnici nebo náklady na zubní proézy paří k nabídkám soukromých zdravoních pojišťoven. Okruh osob PZP a ZZP Kdo musí bý členem ZZP a kdo se může necha priváně pojisi je upraveno zákonem. Všichni zaměsnanci s příjmem převyšujícím hranici povinnosi necha se pojisi (995: měs. 5.850 DM mohou voli PZP. Pro sání úředníky a samosaně výdělečně činné je zásadně PZP směrodané, nezávisle na výši plau. Nejdůležiější skupiny osob, pro keré plaí nunos pojišění v ZZP jsou: všichni zaměsnanci s příjmem do hranice povinnosi pojišění, všichni důchodci, keří byli v pracovním živoě převážně povinnými členy ZZP, všichni nezaměsnaní, keří pobírají plnění od pracovního úřadu a všichni zemědělci, umělci, publicisé a sudeni. V éo úpravě se odráží základní princip německého společenského řádu. Podle možnosí má každý jedna na vlasní odpovědnos. Pouze určié skupiny osob, keré zákonodárce zařadí mezi ochranyhodné, musí bý povinnými členy ZZP. Pojisná ochrana má bý pro yo osoby zajišěna co nejlevněji. Lékařská úhrada je edy u členů ZNP zřeelně nižší. Poče členů ZZP a pojišěné osoby PZP Zde je několik údajů pro předsavu o poměru složení pojisné ochrany obyvaelsva 993. Pojisné rozpravy 5
Podle saisik Spolkového minisersva práce a mikrocenzus-šeření mělo ZZP 993 kolem 72,2 milionů členů a spolupojišěných rodinných příslušníků. Z oho si 5,7 milionů zlepšilo svou pojisnou ochranu PZP připojišěním. Necelých 6,9 milionů se svěřilo pojisné ochraně pouze PZP. Kolem,5 milionu osob bylo zajišěno jiným způsobem, např. nezávislá léčebná péče vojáků. I když několik milionů osob není povinno uzavří nemocenské pojišění, eisuje jen velmi malý poče nepojišěných. 990 o bylo cca 97 000 osob. Plnění a sysémové rozdíly ZZP a PZP PZP a ZZP poskyují pojisnou ochranu pro z lékařského hlediska nezbyné léčení u ambulanně činných lékařů, zubních lékařů a v nemocnicích, jakož i pro nemocí podmíněné zráy na výdělku. Vyplácení mzdy zaměsnavaelem v případě nemoci končí pravidelně po 6. ýdnu. Čím se edy liší PZP a ZZP? Úhrada lékařům PZP se od ZZP liší zásadně aké svým posojem k vykonavaelům. Vyřizování lékařské úhrady jde proo jinou cesou. U priváně pojišěných uzavírá lékař s pacienem smlouvu o léčení. S pojišťovnou PZP nemá lékař žádnou smlouvu, kerá se ýká léčení. Smluvní vzahy eisují mezi pojišťovnou PZP a pojišěným pacienem. Úče za léčení vysaví lékař svému pacienovi. Vzhledem k velkému významu zdraví pro jednolivce upravil zákonodárce lékařskou likvidaci poplakovým řádem pro lékaře, případně zubní lékaře. Priváně pojišěný pacien předá úče své pojišťovně a dosane pojisné plnění vyplacené jako úhradu nákladů. Vykonavael např. lékař obdrží své honorářové požadavky přímo od priváního paciena. V ZZP je eno posup upraven mnohem složiěji. Pacien pojišťovny se vykazuje předložením chip-kary jako člen určié pojišťovny. Tím ale aké může bý léčen pouze od smluvních parnerů ZZP např. od smluvního lékaře. Smluvní lékař zasílá čvrleně své účy za provedené léčení svému sdružení pokladničních lékařů, sloučení všech pokladničních lékařů jednoho regionu. Mezi jednolivými sdruženími pokladničních lékařů a svazy pojišťoven eisuje souhrnná smlouva. Touo smlouvou je upravena úhrada všech smluvně-lékařských výkonů, ao se může skláda z jednolivých výkonů anebo paušálu. Souhrnná smlouva zavazuje pojišťovny jako členy svazu pojišťoven. Tyo hradí smluvně-lékařské výkony, keré jejich členové za čvrleí obdrželi, formou jediné celkové úhrady omu kerému sdružení pokladničních lékařů. Tao sojí pak před úkolem rozděli obdrženou celkovou úhradu mezi své smluvní lékaře. Posup, kerý je časo provázen mocenskými boji o rozdělení. Smluvní lékař v čase léčení aké časo neví, co za o za pár měsíců dosane vyplaceno. Souhrnná smlouva upravuje ale nejen výši celkové úhrady, nýbrž předepisuje smluvním lékařům aké určié léčebné způsoby. Porušení ohoo může vyvola zpěné vymáhání honoráře. Těmo omezením a úpravám lékař u priváních pacienů nepodléhá. Kromě oho zná výši své úhrady již v době léčení. Financování ambulanní medicíny Jaký finanční význam mají privání pacieni pro smluvní lékaře? I když priváně pojišěno je pouze cca 8 % obyvaelsva, obdrželi smluvní lékaři keří samozřejmě léčí kromě 2 Pojisné rozpravy 5
členů pokladen aké privání pacieny 9 % svých příjmů od priváních pacienů. Mnohem více než dvojnásobek oho, co odpovídá jejich čási obyvaelsva. Kalkulační meoda u ZZP a PZP Jedním z nejdůležiějších rozdílů mezi PZP a ZZP již jsem se o om zmínil je kalkulační meoda. V ZZP se pojisné počíá podle dávkové meody. Pojisná plnění jedné periody zpravidla kalendářní rok jsou financovány z pojisného sejné periody. ZZP žije edy v pravém slova smyslu z ruky do ús. Dokud vykazuje obyvaelsvo sabilní věkové rozvrsvení, zůsává a čás pojisného, kerou musí mladí pracující členové na seniory vynaloži, relaivně konsanní. Každá věková skupina je během své akivní doby sejně zaížená na základě zv. generační smlouvy. Bohužel eno předpoklad v Německu již neeisuje. Poče seniorů bude v budoucnu silně vzrůsa. V roce 993 připadlo na 00 zaměsnaných 45 důchodců. V roce 2020 se počíá se 74. Nemá-li se omezi spekrum plnění, bude muse bý pojisné značně vyšší. Počía s ím, že omuo je možno se vyhnou využiím racionalizační rezervy, je prakicky jen sen. Teno problém pojisného eisuje aké v ZPP. PZP kalkuluje své pojisné meodou kryí očekávaného plnění. To znamená: Pro rizikovou skupinu osob, kerá je určena sejným vsupním věkem, pohlavím a volbou arifu, se zjisí předpokládané výdaje na plnění až do saisicky očekávané smri. Do ohoo výpoču se zahrnou zkušenosi, jako např., že se sárnuím soupají výdaje na plnění. Z ohoo vypočíá maemaik neměnící se pojisné pro periodu, kerým je možno financova sárnuím soupající výdaje. V mladých leech převyšuje edy pojisné výdaje na plnění a nabírají se rezervy pro sárnuí, jejichž výnosy z úroků jdou k dobru rizikové skupině. Později se yo rezervy zruší, aby bylo možno krý sárnuím se zvyšující pojisná plnění. Do kalkulace se vkládají pouze saisicky povrzené poznaky. Na zvyšování nákladů ve zdravonicví, keré je zapříčiněno například obecným zvyšováním cen nebo zlepšenou ale aké dražší zdravoní echnikou, nemůže bý brán zřeel. Tyo fakory vedou i v PZP k úpravám pojisného. Skuečnosí zůsává, že každá riziková skupina se sará sama o svou zvýšenou pořebu plnění ve sáří a nezaěžuje ím osaní pracující. PZP zmírňuje problémy, keré vznikají zvýšeným počem seniorů. Možný vývoj pojisného Naši maemaici vyhoovili porovnávací výpoče. Byl brán ohled na 5% zvýšení nákladů ve zdravonicví. Výchozím bodem je pojisné dnes 33leého muže, kerý může voli mezi člensvím v ZZP a ochranou PZP. V ZZP je pojisné na počáku asi dvakrá ak vysoké jako pojisné PZP. Vezme-li se v úvahu celá doba rvání planosi smlouvy, plaí soukromě pojišěný vždy zřeelně méně, než u ZZP, přesože zde ješě není brán zřeel na očekávané zvýšení pojisného v ZZP v důsledku změn ve věkovém rozvrsvení. Meoda kryí očekávaného plnění má ímo zřeelnou převahu nad dávkovou meodou, především ehdy, když se jedná o zvládnuí problémů budoucnosi. Pojisné rozpravy 5 3
ZZP Sysémové rozdíly ZZP PZP PZP Rozsah pojisné ochrany je sanoven zákonem. Princip věcného plnění. Plnění je poskyováno po předložení chipkary. Lékař je placen podle pevně sanovené poplakové sazby. Celková úhrada má určený limi. Princip solidariy. Pojisné je nezávislé na individuální rizikové siuaci. Žádný vliv pojišěného na výšku pojisného. Pojisná ochrana Princip plnění Lékařský honorář Pojisné Rozsah pojisné ochrany může bý dohodnu individuálně. Princip náhrady výloh. Nosiel plnění vydá úče, kerý je zaplacen podle arifu nebo převodní poukázky. Lékař může účova podle kladnosi léčení i několikanásobnou sazbu poplakového řádu pro lékaře či zubní lékaře. Celkový objem všech lékařských výkonů nemá vliv na honorář. Princip rovnocennosi. Pojisné je závislé na individuální rizikové siuaci. Možnos snížení pojisného pomocí spoluúčasi. Dávková meoda Kalkulační meoda Meoda kryí čekacího pojišění. Výše příjmu, maimálně do hranice výměru pojisného, (998: SRN saré 6 300 DM nové spolkové země 5 250 DM NP vlasní procenní sazba (998: SRN saré o 3,6 % nové o 4,0 % Bez zřeele na rodinný sav. Zvýšení pojisného okamžiě při zvýšení příjmu a zvýšení pojisné sazby; roční zvýšení při zvýšení hranice výměru pojisného. Fakory výpoču pojisného Zvýšení pojisného Poče, pohlaví, zvolená pojisná ochrana, jakož i věk a zdravoní sav osob na začáku pojišění. Žádné zvýšení kvůli sárnuí nebo časějšímu onemocnění, pouze k pokryí věší pořeby pojišěného. 4 Pojisné rozpravy 5
Polovina ZZP pojisného Podíl zaměsnavaele Polovina pojisného, maimálně polovina ZNP pojisného Přednáška ze semináře Koeisence sysémů veřejného a soukromého zdravoního pojišění, Kaiseršejnský palác, 27. 2. 998. Resumé PRIVATE HEALTH INSURANCE IN GERMANY HEALTH CARE FINANCING BODIES The German mandaory social insurance sysem finances differen aspecs of healh care hrough acciden, pension and healh insurance; he mos imporan being he las one, for i focuses on healh care as such, while he oher wo only deal wih specific aspecs. In addiion, he sae finances he sar-up coss of hospials (bu no heir operaing coss, educaional campaigns and medical research. The mandaory public healh insurance is based on he principle ha a safey ne mus be provided for he socially weak; accordingly, cerain social groups have been idenified, such as employees wih salaries lower han a sipulaed hreshold, pensioners, unemployed, farmers, ariss, journaliss and sudens. People wih higher incomes mus have recourse o privae healh insurance, which furhermore offers complemenary insurance for hose who are covered by he mandaory social sysem. According o he laes saisics, pracically everyone in Germany is insured; 72.2 m persons were covered by he social insurance and 5.7 m of hese also had some complemenary privae healh insurance. Close o 6,9 m persons were covered by privae healh insurance only. Only some 97 000 persons were no insured a all. Boh he social and he privae healh insurance sysems cover medically jusified reamen, denal care and hospializaion as well as loss of earnings due o illness. The wo sysems differ, however in he relaions ha are esablished beween he physician, he insurance provider and he paien. As a resul, he mehods for remuneraing physicians differ depending on who hey have conrac wih. Anoher major difference consiss in he mehods of calculaion ha are applied. While social insurance operaes on he basis of PAYG mehod, privae insurance premiums are calculaed using an acuarial approach. Alhough he premiums are also affeced by such facors as changes in he price level or echnological advances which increase he coss, so ha hey have o be recalculaed from ime o ime, he overall cos of privae insurance over he whole duraion of he cover is noiceably lower han he overall cos of he social insurance sysem. Therefore he acuarial mehod of calculaion has a clear advanage over he PAYG mehod, especially in view of he problems which will have o be confroned in he fuure. Pojisné rozpravy 5 5
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V PORTUGALSKU V Porugalsku je poskyování zdravoní péče prevenivního nebo léčebného charakeru, základního nebo specializovaného ypu, v nemocničním prosředí nebo ambulanně vesměs zajišťováno veřejnou insiucí nazývanou Serviço Nacional de Saúde (Národní zdravoní služba v rozsahu univerzálním a zásadně bezplaně. Ačkoliv jde o službu poskyovanou zadarmo občanům, keří jsou jejími uživaeli, Národní zdravoní služba samozřejmě není bez nákladů pro společnos. Její provoz je doován sáem. Jde edy o službu financovanou prosředky plynoucími z daní vybraných od občanů i podniků, kerá není založena na jakékoliv myšlence veřejného pojišění, sociálního, a ím méně soukromého. Jako v jiných evropských zemích oo řešení zdaleka neodpovídá ouhám či pořebám občanů, kerým má slouži, zejména z ěcho důvodů: nevýkonnos, kerou rpí, deformace a plývání, keré plodí, neschopnos přizpůsobi se dosaečně rychle vědeckému a echnologickému vývoji v oblasi zdravonicví, neschopnos reagova na změny v chování uživaelů/spořebielů, keří na různých úrovních požadují méně neosobních vzahů, lepší kvaliu a rychlos v poskyování služeb. Proo se, vedle veřejného sekoru sání povahy, vyvíjí a srukuralizuje čím dál významnější soukromý sekor poskyování zdravoních služeb. Aby mohl bý skuečně nezávislým na sáě a ne jen pouhým dodavaelem služeb, ze kerých se skládá, soukromý zdravoní sekor pořebuje bý podpořen a provázen akivním a dynamickým sysémem soukromého pojišění. Teno sysém soukromého pojišění si aké vydobývá prosor a rozšiřuje svou působnos, a o přeso, že se neěší ochraně a relevanním zvýhodněním, především fiskálním, ale naopak, je negaivně diskriminován. Pokud nahlédneme do saisik, zjisíme, že zdravoní pojišění má v Porugalsku značný význam i rozměry a rychlým empem rose. Poče osob kryých soukromým pojišěním různé povahy a rozsahu není dnes nižší než milion, což předsavuje asi 0 % obyvaelsva Porugalska. Objem pojisného v omo odvěví dosáhl 730 isíc conos v r. 986, v r. 99 cca. 7 milionů conos a v r. 995 se vyhoupl na významnou čásku 7 milionů conos. To znamená, že během 0 le se objem pojisného znásobil éměř čyřiadvacekrá. Avšak eno výrazný růs pojisného byl provázen sejným nebo ješě vyšším růsem plnění, kerá v r. 986 předsavovala 552 isíc conos, v r. 99 cca. 6,2 milionů conos a v r. 995 více než 3 milionů conos. Jedná se, jak je vidě, o odvěví pojišťovnicví, ve kerém se projevila značná dynamika růsu a keré zajisé má ješě významný růsový poenciál, kde se však objevují jasně negaivní výsledky, přes veškerou oparnos a prozíravos vynaloženou pojišťovnami. Příčiny a důvody ohoo vývoje nákladů na plnění jsou různé a známé; nechybí mezi nimi ani jisé způsoby chování spořebielů i pojisielů, keré se u i am odráží v neodborných nabídkách pojišění či zneužívání nabízeného kryí. 6 Pojisné rozpravy 5
Podobně jako v jiných evropských zemích, produky a služby nejčasěji nabízené na porugalském rhu mají následující charakerisiky: jejich planos je roční; nekryjí nebo kryjí jen čásečně nemoci, keré předcházely pojišění; zakládají se všeobecně na principu náhrady; mohou bý volně vypovězeny ke konci pojisného roku; nekryjí osoby sarší než sanovený věk (65/70 le. Na druhé sraně mají pojišťovny možnos připravova vlasní produky, přijmou nebo zamínou návrhy na pojišění (s výjimkou kolekivních pojišění uzavřených skupin, sanovi sazby a vypovědě pojišění v dohodnuých ermínech. Přesože jde o zásady poměrně známé a uplaňované na mnohých jiných rzích, poslední dobou se saly erčem úoků asociací spořebielů. Jednou z charakerisik, proi keré asociace nejvíc proesují, je princip sanovení věkového limiu. Tyo pozice však nemají pevné základy. Je známo, že náklady na léčebnou péči jsou mnohem vyšší u osob nad 65 le než u jiných věkových skupin. Pojisné sanovené s přihlédnuím na oo riziko by bylo nadmíru vysoké a z ržních důvodů nepoužielné. Proo byl v Porugalsku jako v jiných zemích přija princip věkového omezení: jde o přirozené řešení v rámci sysému posaveného na logice přerozdělování. Osaně, oo řešení nenechá nikoho bez ochrany, proože náklady na léčebnou péči pro yo osoby jsou plně hrazeny Národní zdravoní službou. Avšak není neznámo, že v jiných zemích se hledají jiná řešení ohoo problému, ne na základě zdravoního pojišění, jak je všeobecně známe, ale jako něco, co se začíná nazýva pojišění pro případ nesamosanosi, keré je konsruováno více méně na základě logiky kapializace podobné é, kerá se používá v gesci živoního pojišění. Tao pojišění pro případ nesamosanosi zaručují za určiých podmínek výplau měsíční reny, kerá má umožni sarším občanům, aby byli schopni krý své léčebné výlohy a případně pečovaelskou službu. Problemaika závislosi na okolí je velmi akuální oázkou ve Francii, kde různé pojišťovny nabízejí produky a služby přizpůsobené omuo riziku a kde sama vláda připravuje sociální program; náklady na eno program se odhadují na 22 mld. FRF v r. 996 a 55 mld. v r. 200. Jde o program, na kerém se předpokládá účas pojišťoven, a kerý se bude vzahova na osoby sarší 60 le, naproso nesamosané, a poskyova jim odsupňované dávky. Sárnuí obyvaelsva a prodloužení průměrné délky živoa vede k závěru, že bude řeba řeši zdravoní problemaiku ěcho skupin občanů jiným, novým způsobem, kerý bude založen na spolupráci různých činielů sáu, poskyovaelů péče, insiucí sociální solidariy a pojišťoven. To neznamená, že by vývoj a dozrávání rhu nemohlo přinés změny v radičních charakerisikách zdravoního pojišění, následkem nových legislaivních úprav založených na nových zkušenosech. Je pravděpodobné, že se ak sane, dokonce i žádoucí, aby se ak salo, za podmínky, že se budou vždy respekova echnická pravidla upisování a zásady oparnosi. Nakonec je řeba poukáza na dva aspeky, keré mohou žádoucí vývoj brzdi. První se ýká jednání, keré se v posledních leech u Národní zdravoní služby rozšířilo. Podle éo nové prae zdravoní zařízení inegrovaná do sysému Národní zdravoní služby fakury za péči poskyovanou pojišěným osobám posílají pojišťovnám. Pojisné rozpravy 5 7
Tímo způsobem se provozuje více méně skryý převod nákladů z veřejného sysému, kerý je údajně bezplaný a financovaný z daní, na soukromý sysém zdravoního pojišění, zaěžovaný dalšími náklady, aniž by jeho pojišění z ěcho důvodů plaili nižší daně; naopak jsou ím vysaveni nebezpečí, že budou muse plai vyšší pojisné. Další omezení se ýká fiskálního přísupu k pojišění. Když výdaje na zdraví jsou odpočiaelnými položkami od daňového základu, není pochopielné, proč by náklady na zdravoní pojišění nemohly bý aké odpočiaelnými. Vždyť pojišění je fakorem snižujícím výdaje na zdraví, keré musí daňoví poplaníci hradi. Pramen: Breves Considerações sobre os Segúros de Saude Boleim Informaivo, Associação Poruguesa de Seguradores, č. 36, 996. (Ko 8 Pojisné rozpravy 5
Resumé HEALTH INSURANCE IN PORTUGAL In Porugal, free healh care is provided by a public insiuion called Servico Nacional de Saúde (Naional Healh Service. Though his healh care is wihou cos o he individual ciizens as users, i is raher epensive for he sociey as a whole and is financed by he sae wih he aes levied from individuals and corporaions. This sysem mees neiher he epecaions nor he needs of is users, mainly because of is inefficiencies, disorions and squandering of resources, incapaciy o assimilae scienific and echnological developmens and o saisfy he demands of he users who rejec impersonal approach and seek qualiy and speed of service. For hese reasons, a privae secor of healh services has been emerging. However, in order o be really independen from he eising srucures, i mus be suppored by an acive and dynamic sysem of privae insurance. Today, privae insurance covers abou million insured, i. e. some 0 % of he populaion of Porugal. The premium volume increased 24 imes beween 986 and 995; claims increased correspondingly. Privae healh insurance policies are annual and can be cancelled by he end of he insurance year; previously acquired condiions or illnesses are covered only parially or no a all, he principle of indemnizaion is applied and here is an age limi of 65 or 70 years. This las characerisic has been aacked by consumer associaions; however, he cos of healh care rises wih age so ha such risk becomes uninsurable. Oher soluions mus be sough. I has been suggesed o inroduce a new ype of insurance, modelled on he life insurance approach. Under specified condiions, his dependency insurance will provide monhly benefis o cover medical epenses and nursing care he seniors require. The developmen and growing mauriy of he marke may bring abou changes in he radiional healh insurance as a resul of legislaive amendmens based on new eperience. I is no only probable ha his will happen, bu highly desirable ha i should happen, provided ha he echnical rules of underwriing and he principles of prudence are always respeced. Two facors migh slow his developmen. One is he habi of healh care faciliies o recoup coss of reamen of privaely insured paiens by invoicing heir insurer. These paiens do no pay lower aes bu, as a resul of hese pracices, hey may have o pay higher premiums. The second facor involves he fiscal approach: if sums epended for healh are a-deducible, why canno he cos of healh insurance be couned as such? Pojisné rozpravy 5 9
NIZOZEMSKÝ SYSTÉM ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ EVERT H. BROUWER, Sdružení nizozemských pojisielů zdravoní péče Sousavy zdravoního pojišění bývají časo zakoveny v menaliě a radici každé země. Samozřejmě neméně důležiou roli hrají finanční prosředky. To, jaká je siuace ve zdravoním pojišění v Nizozemí, nemusí edy plai pro jiné země. Na druhé sraně je moje zkušenos, coby člena předsednicva Associaion Inernaionale de la Muualié, aková, že éměř ve všech zemích hraje roli oázka vysokých nákladů na zdravoní péči v kombinaci s limiovanými prosředky pro veřejný sekor. Téměř všude se snaží yo problémy řeši ím, že se do veřejného sekoru zavádějí mechanizmy konkurence anebo se někeré druhy zdravoní péče převádějí z veřejného solidárního do soukromého sekoru. I když je vaše a naše hisorie posledních čyřicei le ak rozdílná, sojí na společném evropském základě a možná Nizozemsko aspoň poslouží jako celkem dobrý příklad. Sejně jako ve své době sloužil předválečný sysém československého pojišění jako příklad pro Nizozemsko a další země, keré budovaly ucelené sysémy sociálního pojišění později. Nizozemsko se v posledních leech salo známým pro svůj zv. polder-model, kerý se ukazuje z dlouhodobějšího pohledu jako velmi efekivní způsob řízení. Polder-model je synonymum pro společný přísup k řešení hospodářských a společenských problémů. Přičemž zaměsnavaelé, odbory, předsavielé poliiky, sání správa, čené poradní orgány a různé další zaineresované subjeky se snaží dosáhnou společenského konsenzu dohody o hospodářské a sociální poliice, jejíž součásí je i zdravoní pojišění. Je o však poměrně složié, vyžaduje o spousu vyjednávání a času. Ale dá se říci, že ao meoda je úspěšná. V Nizozemí momenálně hospodářský růs pokračuje uspokojivě a sání finance na om nejsou španě, klesá aké poče nezaměsnaných a případů pracovní neschopnosi. Co se ýká sysému zdravoního pojišění, vyvinula se v Nizozemí poměrně složiá srukura, hovoří se o smíšeném modelu, ve kerém vedle sebe eisuje soukromé a veřejné zdravoní pojišění. Sysém se na první pohled zdá složiý, ale je aké velice fleibilní, a proo není ěžké akový sysém přizpůsobova měnícím se podmínkám. Nizozemský sysém zdravoního pojišění. AWBZ zákon o všeobecném pojišění pro kryí zvlášě závažných zdravoních rizik (zv. komerčně nepojisielných rizik, edy chorob, menálních i ělesných posižení a chronických nemocí, keré se pro svůj předvídaelný charaker nehodí pro pojišění v konkurenčním pojišťovacím prosředí. Jedná se především o úsavní péči pro ělesně a duševně posižené, v psychiarických léčebnách a v pečovaelských úsavech pro přesárlé. Jedná se asi o 50 000 osob, přičemž průměrné náklady na osobu obnášejí asi 00 000 NLG ročně (,6 mil. Kč. Do kryí ímo celonárodním sociálním pojišěním paří aké zv. krákodobá psychiarická péče (ambulanně poskyovaná a domácí péče v rámci péče o seniory. Tyo druhy péče se do působnosi ohoo zákona dosaly pod vlivem zájmových sdružení poskyovaelů, řebaže se jedná o kuraivní péči, kerá je poskyovaná ambulanně. 20 Pojisné rozpravy 5