Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 3. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby Datum konání: 14. 3. 2017 Facilitátoři: Květa Staňková, Michal Panáček Téma: Transformace dětských stacionářů Úvodní představení účastníků, úvodní otázky do diskuze: Odkud přicházím, pozice Můj pohled na téma transformace dětských stacionářů V rámci úvodní diskuse (1. část diskusní skupiny), příchozí diskutovali své očekávání a pohledy na téma transformace dětských stacionářů. V rámci diskuse padlo několik zajímavých úvah a názorů: Nepřipravenost škol na děti s handicapem, nutnost edukace pedagogů a práce s praxí. Doslovná inkluze všechny děti do běžných škol. Nedostatečná odborná a personální kapacita škol, včetně školních družin. Neochota odpovědných osob (některých ředitelů škol) tuto situaci řešit. Stacionáře poskytují specializovanou pomoc (viz Co dětské stacionáře poskytují). Problematika transformace překážky. Nutnost zajistit to, aby dítě nepropadlo sítem a bylo bez náležité pomoci. Denní stacionář - alternativa trávení volného času před a po školním vyučování. Školy nejsou schopny zajistit zdravotnickou službu rehabilitace. Co brání přerodu stacionáře do školní družiny? Kam se klienti z denního stacionáře posouvají? Východiska k diskusi Zákon o sociálních službách ukládá sociálním službám, aby byly využívány jako poslední možnost řešení, v případě, že nejsou dostupné jiné veřejnosti běžně dostupné služby (ne že nefungují, ale nejsou k dispozici). Smyslem zákona o sociálních službách je posilovat sociální začleňování a nečinit člověka závislým na sociálních službách. Z MPSV už před několika lety přicházely na odbor sociálních věcí dotazy, proč se v kraji stále poskytují sociální služby pro děti? Je to známka toho, že kraj nenaplňuje podmínky, aby děti měly příležitost navštěvovat školská zařízení? Dle zákona o sociálních službách sociální služby nemohou a nesmí nahrazovat či suplovat běžné zdroje (školní družiny, speciálně pedagogická centra atd.).
Příklady dobré praxe a problematické zkušenosti: Krnov Frýdek-Místek V rámci transformace posunuli věkovou hranici pro přijetí do stacionáře na vyšší věk tak, aby nenahrazovali činnosti a aktivity školy, včetně školní družiny. Otevřeně pojmenovali skutečnost, že denní stacionář není vzdělávací instituce. KÚ MSK, odbor školství Václava Martinásková Pokud je ředitel aktivní, podá žádost a zdůvodnění pro zřízení družiny pro děti se speciálními potřebami, je možné čerpat finanční prostředky. Důležité je, aby měla škola také materiální/ hygienické podmínky pro otevření takovéto družiny. Z uvedeného vyplývá, že o vybudování družiny rozhoduje ředitel školy tj. záleží na jednotlivé osobě stojící v čele školy a také na provozně-technických podmínkách, které by však měl ředitel také řešit. Slezská diakonie Romana Bélová Podnikli jsme praktické kroky ve smyslu komunikace s resortem školství a doptávali jsme se, zda je možné, aby z rozpočtu školství byly zajišťovány i odpolední aktivity. Dostali jsme odpověď z ministerstva školství, že odpolední činnost zamítají, protože to zajišťují stacionáře. Škola potřebuje také finance, aby zajistila odpolední činnost pro děti. Narážíme na systémové kroky. (Konkrétně šlo o církevní školu, kterou nezřizuje obec ani kraj) Příklady dobré praxe dítěte se zdravotním postižením, kterému byla poskytnuta náležitá péče i ve škole: Jedno z dvojčat s kombinovaným postiženým, vzdělává se s podporou asistenta pedagoga ve škole. Malá škola v okrajové části, malotřídky, s rodinnou atmosférou, děti různého věku spolu s dítětem se zdravotním postižením. Připravený personál na alternativní komunikaci, v kontaktu s psycholožkou. Škola disponuje polohovacími pomůckami. První podporu dostala rodina ze stacionáře a v návaznosti na to od školy. Je v družině, zvládá další školní aktivity i školu v přírodě. Dobrá vůle školy na zajištění odpovídajících podmínek. Komunikace byla na rodičích vytvoření tlaku aktivní rodiče, kteří chtějí začlenění (matka dítěte je učitelka ve škole a prosadila si to, že byl začleněn). Postavení rodiče by však nemělo mít vliv na to, zda bude či nebude dítě integrováno do běžné školy. Pan ředitel byl vstřícný, schopen vysvětlovat pro a proti i ostatním rodičům. Další otázky do diskuze Co dětské stacionáře poskytují? Jak naplňuje stacionář prvek začleňování? Co brání přerodu Denního stacionáře do družiny? Specifika a náplň aktivit denních stacionářů pro děti: Specifika: Zajišťují otevřenou komunikaci s rodinou, rodinným systémem v rámci školy na toto není prostor. Otevřenost služby přibližování potřebám rodiny a klienta. V mnoha stacionářích mezioborová spolupráce psycholog, speciální pedagog, logoped, fyzioterapeut atd. s přesahem na podporu celému rodinnému systému a také pracovníkům.
Specializace stacionáře na různé typy postižení (autismus, kombinované vady atd.). Pružné nastavování provozní doby dle potřeb klientů ve chvíli, kdy není škola schopna/ochotna zajistit péči o dítě. Začleňování dětí. Vytváření prostoru pro svépomocné skupiny a setkávání se pečujících, posilování kompetencí pečujících. Spolupráce s rodiči psycholog, posilování role rodičů, aby se o vše zajímali sami. Náplň aktivit: Specializované terapie rehabilitace, Snoezelen terapie. Specializované fyzioterapeutické koncepty Bobath, Vojtova metoda, bazální stimulace. Pohybové terapie, smyslové terapie, hippoterapie, canisterapie atd. Správné polohování, usazování klientů, obsluha sond PEG, ortézy O.T.A terapie (open terapie) Alternativní komunikace, AAK. Předškolní příprava formou metody dobrého startu zajišťuje stacionář a provádí to speciální pedagog (strukturované učení, teach program, jiné metody práce). Strukturované učení, kognitivně behaviorální terapie. Sociální poradenství pomoc rodině orientovat se v systémech, na co můžeme dosáhnout, na co má právo podpora a pomoc rodinnému systému. Doprava, svoz dětí určitá potřeba rodin, v obcích, kde není dostatečná dopravní obslužnost. Materiálně technické vybavení: Specializované vybavení stacionáře dle potřeb klientů. Specializované pomůcky rehabilitační, didaktické, komunikační atd. Klient s atypickým chováním pružnost podmínek, mění se podle toho, jací klienti přicházejí. Shrnutí: Denní stacionáře pro děti využívají množství speciálně pedagogických metod a plní roli provázejícího subjektu pro rodiče dětí s handicapem. Vyjmenované činnosti vypovídají o tom, že stacionáře pro děti poskytují činnosti, které má ze zákona zajišťovat škola (rehabilitační aj. jiné vzdělávací programy v rámci individuálních plánů a v kooperaci se speciálně pedagogickými centry ad. odbornými pracovníky). Dětské stacionáře nabízejí speciálně pedagogické činnosti, které patří do školy. To, zda je v daném místě potřeba stacionář, se může pravděpodobně odvíjet více než z potřeby klientů po denním stacionáři z vůle ředitele dané školy, kam děti chodí - zřídit specializovanou školní družinu v odpovídajících prostorách s odpovídajícím personálním a materiálnětechnickým vybavením, která bude dané funkce plnit. Důvody využívání denních stacionářů pro děti: Klienti využívání denní stacionář pro ukončení povinné školní docházky jako návaznou službu, kdy nesměřují na učební obor (nejsou schopni jej zvládnout). Klienti využívají denní stacionář před započetím výuky anebo po jejím skončení (např. do 16 hodin), kdy jsou rodiče v práci (nedostupnost školní družiny). Klient má možnost využití rehabilitace.
Klient využívání stacionář ve chvíli, kdy je zkrácena školní výuka ať už z důvodu organizačních školy nebo především ze zdravotních důvodů dítěte, či doporučení speciálně pedagogického centra. Denní stacionář pro děti je blíže funguje u školy, zajišťuje svoz dětí, případně bydlí dítě blíže. Klient využívá stacionář během prázdnin. Klient v běžné MŠ selhává má potíže, které školka/škola nezvládá nebo jim vadí (pleny, agrese atd.). Klienti s poruchami autistického spektra odmítání ve škole, přechod do soukromé školy atd. Klient tráví čas v denním stacionáři s vrstevníky, probíhá nácvik sociálních dovedností. Ve školní družině je dítě nechtěné díky své náročnosti a handicapu. Klient využívá denní stacionář na doporučení psychologa, jiného rodiče, dalšího odborníka atd. V daném místě je to zvykem, takto to chodí. Vyšší frekvence terapií. Stacionář je jistota pro rodiče, školní družina je nenároková. Škola neposkytuje podporu rodičům. Dílčí shrnutí: většina výše uvedených argumentů nemůže být důvodem pro vyloučení dítěte z mateřské či ze základní školy. Rozdíly v péči ve škole a ve stacionáři V rámci školního prostředí jsme identifikovali několik problémových okruhů, které je potřeba odstranit pro převzetí role dětských stacionářů: Zlepšit podporu asistentů pedagogů ve třídách, případně více asistentů ve školních družinách. Podporovat pedagogy v přijetí dalšího pracovníka jako pomoci v jeho situaci a akceptace druhého dospělého při výuce. Přijmou pojetí týmové spolupráce. Snížit množství dětí ve třídě. Podporovat vzdělávání pedagogů a pracovníků školních družin v oblasti usnadňované komunikace, polohování, péče o děti se zdravotními handicapy, další odborné vzdělávání, učení se praxí. Rozšířit multidisciplinární tým spolupráce s psychology, speciálními pedagogy, logopedy, fyzioterapeuty atd. Nízká flexibilita a schopnost přizpůsobovat se potřebám u sociálních služeb možno vnímat jako nebezpečí překročení hranice závislosti na sociální službě. Škola neposkytuje péči rodině a rodinnému systému. Chybí průvodce, na kterého se může rodič ve škole obrátit. Škola je zdarma, stacionář je hrazená služba. Do péče speciálního školství může být dítě zařazeno se stanovenou diagnózou, do stacionáře i na základě podezření. NUTNOST UČIT SE UČIT DĚTI SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Podnět: Denní stacionáře pro děti bývají využívány jak po skončení povinné školní docházky (jako jedna z variant návazné péče), tak také jako náhrada školní družiny a to jak z důvodu vyšší kvality péče, vyšší frekvence terapií a individuální péče, tak z důvodu zaběhnutosti řešení, selhávání atd. Pro převzetí vlastní role škol a školních družin je potřeba podpořit školské pracovníky v jejich odbornosti a kompetencích pro péči o děti s handicapem.
Závěr Důležité pro začlenění dětí s postižením do škol je, aby všichni aktéři (rodiče, učitelé, ředitel, apod.) měli informace o tom, jak mohou tyto děti zabezpečit, na co mají právo, jaké mají povinnosti a aby se nezbavovali zodpovědnosti za tyto děti. Doplnění vzdělání pedagogů s ohledem na potřeby konkrétního dítěte (museli a chtěli se učit) a vzájemná spolupráce = týmovost. Podnět: Bez ochoty školství (rezortní i jednotlivých škol) přijmout odpovědnost za děti školního věku, aktivity ředitelů škol pro zřizovaní družin pro děti s handicapem, zvyšování odborných kompetencí pedagogů a personálu družin, včetně široké multidisciplinární spolupráce, bude transformace dětských stacionářů velmi náročným procesem. Na základě diskuze k tématu Transformace denních stacionářů pro děti, byl zpracován souhrnný výstup jako podnět i doporučení pro změnu fungování dětských stacionářů. Výstup je přílohou tohoto zápisu.