Architektura a víno ve střední Evropě

Architektura a víno ve střední Evropě Galerie Jaroslava Fragnera & ARCHITECTURA, 2013

2 4 7 12 18 20 21 25 27 29 31 Architektura a víno ve střední Evropě (Dan Merta) Víno, baráky, pravda (Petr Volf) ARCHITEKTÚRA VÍNA (Ján M. Bahna) Rakousko F. X. Pichler; hill leo hillinger winery; LOISIUM Weinerlebniswelt & LOISIUM Hotel Wine and Spa Resort; LOISIUM Wine & Spa Resort Südsteiermark; Vinofaktur Vogau; Weingut Esterházy; Weingut Fred Loimer; Weingut Heike und Gernot Heinrich; Weingut Lackner Tinnacher; Weingut Preisinger; Weingut Scheiblhofer; Weingut Schützenhof; Weinwerk Haus im Puls; Weritas Gebietsvinothek, Restaurant und Regionsbüro Česká republika Sonberk; Vinařství Gotberg; Vinařství Krásná hora; Vinařství Zmeko Německo Sächsisches Staatsweingut Schloss Wackerbarth; Vincenz Richter Sächsisches Weingut Maďarsko Bazaltbor-Badacsony Kft.; Disznókő; Füleky Estate Tokaj; Konyári Pincészet; Kreinbacher Birtok; Pannonhalmi Apátsági Pincészet; Weninger Pincészet Itálie Cantina Nals Margreid; Cantina Tramin; Colterenzio; Winecenter Kellerei Kaltern Slovensko Elesko wine park; Karpatská perla; Sanvin; Vinárstvo Terra Parna Slovinsko Marof Winery; Winery Brič; Zlati Grič Bibliografie

Bylo pro mě velké překvapení, když se před několika lety začala mezi vinaři prosazovat myšlenka, že architektura vinařství má odpovídat moderním trendům výroby vína a tím i přispívat k tvorbě krajiny. Znám několik výjimečných příkladů v Čechách a na Moravě, stejně jako v Rakousku a v Německu. Blahopřeji majitelům těchto podniků k jejich odvaze a doufám, že to nebude krátkodobá móda, nýbrž způsob, jak se mají jejich poklady nabízet společnosti. Karel Schwarzenberg

Architektura a víno ve střední Evropě Dan Merta Víno je odpověď země na slunce. (Margaret Fuller) Idea projektu, který by představil současnou architekturu ve středoevropském prostoru ve spojení s vínem, u mne uzrála po několika cestách za rakouskou architekturou, a to především do překrásné lokality Neziderského jezera. Možná tuto výstavu inicioval v rámci našich debat o víně bývalý předseda Nadace české architektury Ivan Vavřík. Impulsem byla také slavná výstava WineArchitektur konaná v roce 2003 v Architekturzentrum Wien, která prezentovala na 60 rakouských vinařství v rámci nového korporátního stylu zahrnujícího kontext špičkové architektury a designu. Je to vlastně už deset let, takže je možné se ohlédnout zpátky, porovnat, co v tomto období vznikalo, jak silným impulsem byl tento boom vinařské architektury v Rakousku nebo stále je pro další vinařské lokality ve střední Evropě. Proč výstava o víně v kontextu současné architektury, když tomuto fenoménu, kromě zmiňované výstavy v Architekturzentrum či například v sanfranciské MoMA (2011), bylo věnováno několik velmi zajímavých publikací? Většinou se jednalo o světový či celoevropský pohled, samozřejmě i s důrazem na region Rakouska a v posledních letech i Jižního Tyrolska či Slovinska. Taktéž naši kolegové v budapešťském Centru pro architekturu FUGA připravili v roce 2011 velmi zajímavou výstavu, která představila 16 předních maďarských vinařství, kde významnou úlohu sehrává současná architektura. Náš kurátorský tým si vytvořil svůj příběh a prezentuje svůj pohled na současnou vinařskou architekturu z pozice našeho vztahu k regionu střední Evropy či bývalého Rakouska-Uherska. Subjektivně, sentimentálně řečeno, náš pohled na krásné staré časy. Měl by také být v rámci kulturně-společenského dialogu jistým upozorněním na vinařství v regionech bývalé habsburské monarchie, které se nemusí jevit na první pohled tak zajímavé, jako je například Burgenland či Wachau. Na druhou stranu je to prezentace osvícené turistické politiky především v rakouských spolkových zemích (Štýrsko, Burgenland, Dolní Rakousko) a v Jižním Tyrolsku, která iniciuje či podporuje vznik kvalitní architektury a zpětně přináší do regionů další významný impuls pro ekonomickou a turistickou infrastrukturu. Vzor pro země bývalého východního bloku. Nyní krátký exkurz do lokality, prostoru či krajiny střední Evropy. Geograficky je lokalita střední Evropy větším územím, než jsme si stanovili pro náš projekt. My vycházíme z historického názoru, že za území střední Evropy bychom měli považovat země bývalého Rakouska-Uherska, ke kterým bývá přiřazováno i Polsko. Tento pohled samozřejmě nemusí být totožný s pohledem obyvatel ostatních zemí ve středoevropském prostoru, které chápou tento region občas odlišně. Střední Evropu můžeme historicky vnímat také jako nárazníkové pásmo nebo jako most mezi Východem a Západem. Se vším negativním a pozitivním, co poloha v centru velmocenského bojiště přináší. Je to i prostor pro hledání identit zemí této části Evropy na pozadí historického vývoje. V diskurzu o pojem střední Evropa sehráli důležitou úlohu přední středoevropští intelektuálové a disidenti v čele s Václavem Havlem. V jejich chápání představovala střední Evropa unikátní prostor, v rámci kterého je žádoucí vytvářet větší územní celky nebo alespoň rozvíjet regionální spolupráci. 1 Určitým výsledkem těchto idejí či debat je také visegrádská spolupráce, i když i na ni lze pohlížet z různých úhlů. I náš projekt by měl být určitým příspěvkem pro tuto debatu, neb nikdo v současnosti netušíme, kam v budoucnosti bude směřovat Evropská unie. Možná že se během deseti let stane střední Evropa významnějším hráčem v rámci Evropy, tak jako za dob Rakouska-Uherska. A nyní zpět k vínu. Kultura zabývající se kultem vína se v současnosti přesouvá do podoby zážitkové a relaxační sféry. Již to není pouze dégustation v historickém sklípku, ale současná vinařství a především vinařská centra zábavy či vinařská spa útočí na všechny smysly. V dobrém i ve zlém. Kde se nachází pravda, zda v historické a puristické sklepní chodbě, nebo v degustačním prostoru navrženém předním evropským či světovým architektem či designérem, závisí na naturelu návštěvníka. Myslím si, že obě polohy patří k vývoji vinařské architektury a že obě mají své kouzlo. Ta pravda se nachází na dně číše. Je třeba si také položit několik otázek. Přináší současná architektura pouze pozitivní impulsy? Jak je vlastně vnímána v rámci historického vývoje daných 1 DANIEL, Jan, Petra DURKOŠOVÁ, Geopolitické vize střední Evropy proměny chápání pojmu střední Evropa a jejich důsledky. Global politics: Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy [online]. 2012 [cit. 2013-11-01]. ISSN 1213-7685. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/archiv. 4

lokalit? Nepřeceňujeme její úlohu, když víno je tím prvotním a hlavním hybatelem? Nebo se jím již stala právě ona, když dokáže vytvořit novou specifickou atmosféru? Může mít architektura stejnou úlohu, jakou má například vybraná gastronomie při degustaci pro vnímání různých škál kvality či krásy vína? V rámci širšího diskurzu se nabízí i otázka, zda tato výstava může být jistým pohledem na současnou architektonickou produkci ve střední Evropě a v uvedených regionech a zda typologie prezentovaných vinařství mapuje vývoj na scéně v daných lokalitách. Určitě z pozice udržitelné či zelené architektury v symbióze s šetrným hospodářstvím. To je trend, který převažuje u většiny prezentovaných vinařství. Obsah výstavy je subjektivním výběrem, i když si dovolím tvrdit, že představuje tu nejzajímavější a progresivní architekturu spojenou s vínem v námi vymezeném prostoru střední Evropy. V poslední kapitole je možno se krátce seznámit i s několika dalšími vinařstvími, jež nebyla do výstavy zařazena, či s projekty, které jsou zatím ve fázi návrhu či příprav například moravské Vinařství Hort z Dobšic. Z realizovaných bych upozornil především na skvělé vinařství Kozlovič v chorvatské Istrii, které se nachází přes kopec od slavného vinařství Brič. Od července již lze v rámci EU tato vinařství navštívit bez celních komplikací, užívat krás tohoto přírodního celku a místních viničních tratí a ochutnat vynikající Malvasii či Teran. Klenotem v rámci krajinného kontextu je jihotyrolský Manincor u jezera Kaltern, produkující úžasné Lagrein. Většina vinařství jsou menší stavby či komplexy v porovnání s obrovskými vinařskými závody typu španělských či portugalských bodeg nebo toskánských cantine navrhnutých světově proslulými architektonickými hvězdami. Některé vyrostly nad tradičními sklepy, nebo mají rodinný či historický kontext k danému místu, s nímž vedou dialog. Můžeme hovořit o jisté sevřenosti v materii viničních tratí střední Evropy. Při přípravě výstavy a diskuzí s žurnalisty a architekty je mi kladena otázka, které vinařství považuji za nejzajímavější. Odpovídám, že neprezentujeme jednotlivá vinařství, ale fenomén výjimečného úkazu v rámci spolupráce osvícených investorů a skvělých architektů. Jejich snahou je vytvořit specifickou a samozřejmě i účelnou architekturu v historickém a krajinném kontextu. Všichni víme, že se jedná o potravinářský provoz, který v současnosti potřebuje vzhledem k novým technologiím zpracování vín laboratorní podmínky, a že zde hraje stále větší roli marketing. A jsme ve třetím tisíciletí a globalizační dálnice hučí a hučí. Je zde však ještě jeden významný moment, a to, že kvalitní architektura vinařství může podněcovat vznik dalších zajímavých projektů na daném místě. Tak se děje především v okolí Neziderského jezera, kde lze narazit na obrovské kvantum architektonických realizací vysokého standardu. Pokud bych mohl na někoho ryze osobně upozornit, pak by to byli vídeňští propeller z. Čtyři projekty, čtyři vynikající architektonické opusy, každý specifický pro daného vinaře a lokalitu. Dva na území Rakouska, jeden v Maďarsku a jeden na Slovensku. Je lepší důkaz o spolupráci v regionu střední Evropy? Širší propojenost občas narušují specifické ekonomické podmínky či nařízení konkrétních zemí, ovšem to je standardní byrokratismus. Pro ty, kdož milují kvalitní vína, vyrobená v ojedinělých vinařstvích navrhnutých předními evropskými architekty, již není cesty zpátky. Musí se jako já či Jano M. Bahna rozjet do naší krásné střední Evropy a vychutnávat si tyto dary. Jsem velmi potěšen, že záštitu nad tímto projektem převzal pan Karel Schwarzenberg, pravý to Středoevropan, který donedávna v pozici ministra zahraničí České republiky bránil tento zajímavý region před vetřelci z Východu. Není tolik bardů v České republice. Důležitou finanční podporu jsme získali od Visegrádského fondu a od Vinařského fondu České republiky. Projekt je výsledkem spolupráce Muzea Architektury ve Vratislavi, Design Factory v Bratislavě a Centra pro architekturu FUGA v Budapešti. V těchto institucích bude výstava taktéž představena a následně by měli mít možnost se s ní seznámit i návštěvníci Weinwerku Burgenland v Neusiedl am See a možná poputuje i do Saska, Lublaně či Merana. Rád bych také za podporu a spolupráci poděkoval dalším významným kulturním institucím Českým centrům, Rakouskému kulturnímu fóru v Praze, Slovenskému institutu v Praze, Maďarskému kulturnímu institutu v Praze, Velvyslanectví Slovinské republiky v ČR a samozřejmě architektům či architektonickým ateliérům a vinařstvím za poskytnutí dokumentace pro výstavu a publikaci. Děkuji kolektivu autorů v čele s předním slovenským architektem, předsedou Spolku slovenských architektů Jánem M. Bahnou, dále žurnalistovi Petru Volfovi, fotografovi Ivanu Hruškovi, grafikovi Janu Šerých a architektovi Jakubu Fišerovi, mým kolegyním Kláře Pučerové, Daně Tomášové, Zuzaně Prokopové a Ivě Dvořákové a autorům jednotlivých medailonů Renatě Vrabelové, Zuzaně Morávkové a Janu Obrtlíkovi. Rád bych také poděkoval vybraným vinařstvím, která podpořila realizaci katalogu. Rovněž děkujeme všem fotografům a institucím za poskytnutí snímků. P. S.: Může být něco zajímavějšího než dialog architektury a vína v lůně překrásné přírody středoevropského prostoru? 5 Architektura a víno ve střední Evropě

Víno, baráky, pravda Petr Volf Miles: Vypijeme spousty dobrého vína, zahrajeme si golf, dáme si taky prima jídlo, budeme si užívat krajiny a pošleme tě na poslední cestu stylově, kamaráde. Film Bokovka byl nečekanou událostí roku 2004. Ve studiu 20th Century Fox jej natočil režisér Alexandr Payne za pouhých šestnáct milionů a vydělal sto deset milionů dolarů, což znamená, že se každý vložený dolar sedmkrát zhodnotil. Něco takového je bráno jako finanční úspěch. Ale byl to především úspěch umělecký. Přecitlivělého Milese, řešícího krizi středního věku, hrál přesvědčivý Paul Giamatti, pro něhož to byla životní role. Právě Bokovka nejlépe ze všech filmů, které kdy byly natočeny o víně, ukazuje, co všechno může tento opojný nápoj pro citlivého člověka znamenat a co všechno člověk může získat i ztratit. Pro dvojici hlavních hrdinů byla pouť po kalifornských vinicích existenciálním dobrodružstvím, během něhož si díky vínu v hlavě srovnali priority. Bokovka se stala kultovním filmem, svého druhu hodně návodným fenoménem, ke kterému bylo snadné si najít vztah. U mnohých odstartoval novou vášeň: kupříkladu grafik Aleš Najbrt, fotograf Tono Stano a režisér Jan Hřebejk si spolu s dalšími umělci otevřeli v Praze stejnojmennou vinárnu, kde osobně obsluhují, doporučují vína a ochutnávají. Nedělají to pochopitelně coby hlavní profesi, ale jen jako vedlejší úvazek, vždyť v jejich případě to ani není práce Je to prostě nezávazná bokovka, jak se něčemu takovému u nás hezky říká. Lidé začali o vínu číst, v novinách byly zavedeny rubriky doporučující správné druhy vín a v obchodech se rozšířily regály s jejich nabídkou. Kdo prostě jenom rád pil, zjistil, že když k tomu připojí určitou sumu znalostí, svoje částečně rizikové sklony snadno zakryje ušlechtilým zájmem. Po této zásadní transformaci bude konzumace vína nejen tolerována, ale také sklidí obdiv: vždyť jde vlastně o výzkum svého druhu. Víno opravdu rozšiřuje nejenom vědomí, ale též poznání různých kultur. Dají se za ním podnikat výpravy a to nejen za humna, ale také třeba do Francie, Španělska, dokonce až do Chile, Austrálie nebo na Nový Zéland a objevovat jeho tajemství. Kdo nerad cestuje letecky a protiví se mu i auto, může vyrazit na kole na jižní Moravu, kde vznikly speciální vinařské stezky. Komu nestačí jižní Morava, může pokračovat do Rakouska, kde je takových stezek mnohem více, třeba ve Wachau podél Dunaje. Spousta lidí si ještě před takovou cestou s radostí zaplatí drahé sommelierské kurzy a nakoupí tenkostěnné foukané sklenice z nejčistšího křišťálového skla, v nichž bude moci víno naplno rozvinout své přednosti. V dobré společnosti už není možné jen tak do sebe obrátit pohár to dělají jenom barbaři a opilci, nejprve se musí sehrát rituál, vzdát vzácnému nápoji poctu, což znamená prozkoumat jej očima, pak nasát aroma, lehce s ním zakroužit Když to někdo umí, vypadá to moc hezky; popravdě, nevím, v jakém pořadí je to vlastně správné, protože jakýkoliv alkohol mě přestal vzrušovat v polovině devadesátých let minulého století, tedy dávno před tím, než se víno stalo široce rozšířeným společenským fenoménem, o němž jsem se rozepsal. I když víno neochutnávám, stejně kromobyčejně rád vyhledávám místa, kde se pěstuje. Vedou mě k tomu prosté důvody. Krajiny, kde roste víno, mají v sobě zakódovanou zvláštní přívětivost, jakousi harmonii a utěšenost, která je dána nejenom modelací terénu, jižnímu slunci vystaveným svahům, pableskujícím vápencovým podložím, ale čímsi mnohem hlubším, něčím, co vychází ze samotné podstaty každé oblasti a co je ukryto pod jejím povrchem. Někdy se tomu říká trochu tajuplně genius loci neboli duch místa. Přispívají k tomu vinaři, kteří ačkoliv nesmírně tvrdě pracují, jsou to vesměs vzácně vyrovnaní a sebevědomí lidé, k čemuž jim bezpochyby napomáhá to, že si svoje dílo dokážou sami nejlépe ohodnotit a vychutnat. Je na nich znát, že něco pochopili, jako by s vínem a vším, co s ním souvisí, došli k hlubšímu poznání. Nikam nepospíchají, jsou příjemně naladění, jsou nenapodobitelně zemití. Až to návštěvníkům z města, kteří se při plnění nesmyslných cílů dávno zapomněli usmívat, připadá poněkud podezřelé. Ale není se čemu divit, když jim výhled a perspektivy zkracují betonové krabice. Kdežto víno harmonizuje prostředí. Lokality osazené révou mohou vesměs sloužit jako příklad krásně kultivované krajiny, kde se všechny děje odehrávaly v rámci přirozeného hospodaření, v němž hrál odjakživa klíčovou roli zdravý rozum a ne pouhý výdělek. Réva vinoucí se v pravidelných řadách přes vzestupný horizont působí na lidi zabývající se uměním jako landartová instalace. Její síla se paradoxně násobí v zimě, kdy je obnažená, na kost vymrzlá země posypaná vrstvou sněhu a připomíná olejomalby či grafiky výjimečného krajináře Jiřího Johna. Pokaždé, 6

když takovou scenérii vnímám, si uvědomím, že je to estetický zážitek, který se do vizuální paměti vpisuje výrazněji než většina uměleckých děl. Nikdo si totiž nic konceptuálně nevymýšlel, protože nejlepší věci prostě přirozeně vyplynou. Jenom se jim musí nechat čas a víno se bez něj neobejde. Moderní vinařství se z logiky věci nacházejí na venkově, často v relativně odlehlých oblastech, mimo tradiční architektonická centra. Jako taková bývají široko daleko jedinými kvalitními soudobými stavbami a za to si zaslouží jak úctu, tak pozornost. Někdy je těžké se k nim dostat, kolikrát nepomůže navigace ani mapa, jedete po prašné cestě a jen tušíte, kde by TO mohlo být. Najednou se před vámi otevře pohled, jaký jste znali z fotografií, jenže skutečnost je zpravidla mnohem silnější. Na fotografiích nikdy nevnímáte celistvě krajinné souvislosti, do nichž je stavba zasazena. Zadržíte dech. Jste fascinováni. Jste překvapeni, nohy vrostly do země. Najednou v dálce vidíte stavbu, která je oslavou vinařství, architektury, ale také kultury i euroatlantické civilizace jako takové. Učiněný Dionýsův chrám. Takové pocity, které popisuji, jsem měl v Toskánsku, když jsem se jel podívat za vinařstvím Petra, jež navrhl švýcarský architekt Mario Botta. A čím víc času jsem během fotografování stavby strávil, tím víc jsem oceňoval její velkorysé provedení a Bottovu ojedinělou schopnost zhmotňovat patos, aniž by to bylo křečovité. Nikdy se mi neomrzí. Kdykoliv jsem v Toskánsku, vinařství Petra navštívím, protože mi jeho přítomnost dodává zvláštní jistotu a klid. Možná vnímám dotek dokonalosti, možná dokonce něčeho, co nás dalece přesahuje. Přitom motivace k podobným vinařským chrámům je pragmatická. Kdo chce dnes produkovat kvalitní víno, ten ví, že by měl svoje ambice spojit s nadprůměrnou architekturou, protože díky ní může oslovit širší pole možných zákazníků a získá tím oproti konkurenci výhodu. Dobré víno je sice neměnný základ, ale špičková architektura znamená získání náskoku, jsou-li produkty několika vinařství zhruba srovnatelné. Investice do architektonického návrhu od renomovaného autora se vyplatí nejenom proto, že dokáže uspořádat potřebné provozy tak, aby byly bezezbytku funkční, provázané a šetřily pracovní síly (ostatně, to umí i lecjaký dobrý technolog), ale protože jeho dílo ještě zvýrazní identitu místa, kde se víno rodí. Platí přímá úměra, že čím vyšší má vinařství cíle, tím věhlasnějšího architekta si k jejich dosažení zaplatí. Je to prozíravé, protože už se nemusí dále vynakládat peníze na reklamu: střední třída se zajímá o víno stejnou měrou jako o architekturu (když si lidé nechávají navrhnout rodinný dům či vilu, neopomenou do stavebního programu zahrnout také vinný sklípek, do něhož budou ukládat akvizice ze svých poznávacích výprav) a toto propojení dvou kulturních cílů jenom zvýší její poptávku. Když se producent vína spojí s významným tvůrcem, má jistotu, že se o budově, kterou mu navrhne, bude psát po celém světě. Poprvé se k tomuto revolučnímu kroku odhodlali v osmdesátých letech minulého století ve vinařství Clos Pegase v kalifornském Napa Valley, když na základě soutěže, kterou organizovalo Muzeum moderního umění v San Francisku, byl pro novou budovu vybrán návrh Michaela Gravese. Majitel vinařství chtěl zároveň vybudovat prostor pro svoje umělecké sbírky a Graves mu dokonale vyhověl; vinařství bylo dokončeno v roce 1987 a vedle toho, že okamžitě ještě více zvýraznilo význam značky Clos Pegase, navždy zůstane dokladem působivé postmoderní architektury. V tomto ohledu kalifornští vinaři předběhli Evropu, kde se podobně velkorysý architektonický rozvoj odehrál o něco později, na konci dvacátého a v plné míře v prvním desetiletí jednadvacátého století. Nejmovitější majitelé vinařství vsadili rovnou na nositele Pritzkerovy ceny, která má natolik seriózní renomé, že její laureáti jsou navždy považováni za špičky oboru. Jsou mezi nimi Frank Gehry, Norman Foster, Richard Rogers, Álvaro Siza, Christian de Portzamparc, Jacques Herzog a Pierre de Meuron, Zaha Hadid nebo Renzo Piano. Ve vinařství Rocca di Frasinello od posledně jmenovaného vám po prohlídce dají jednoduchý dotazník, kde máte zaškrtnout důvody, které vás k jeho návštěvě motivovaly. Zaškrtl jsem jediný: architekturu. Nikde jinde na světě nejsou sudy ve sklepě uloženy tak, jak je poskládal Renzo Piano, který z nich udělal diváky v uzavřeném amfiteátru, do něhož se vstupuje přes divadelní oponu. À propos, vinařství jsou mezi architekty oblíbenou zakázkou; jednak jde o jeden z typologicky nejzajímavějších architektonických objektů zasazených do kultivovaného prostředí, jednak mají víno rádi. I když zřejmě ani samotná láska k vínu nemusí být nutně podmínkou alespoň soudě podle toho, že Le Corbusier vymyslel v Ronchampu jeden z nejhezčích kostelů, jaké kdy byly postaveny, aniž by věřil v boha. V České republice se také ledasco změnilo. Samozřejmě s větším zpožděním než v tradičních zemích spojovaných s vínem. K proměně stavebních zvyklostí v rámci vinařské architektury došlo v roce 2008, v souvislosti s dostavěním vinařství Sonberk podle návrhu Josefa Pleskota. Přední český architekt nebyl osloven přímo byl však vybrán na základě menší soutěže, k níž majitel vinařství vyzval v roce 2004 vedle týmu Josefa Pleskota také architekty Svatopluka Sládečka, Vlada Miluniče a Mira Her- 7 Víno, baráky, pravda

mana. Investor věděl, co chce. Požadoval nejenom špičkového autora, vysloveně si stanovil, aby objekt byl organicky začleněn do krajinného reliéfu. Josef Pleskot jeho požadavek splnil. Jeho budova bezesporu snese srovnání se zahraničními vinařstvími. Všechno je přesně doladěné, ať už se jedná o příjezdovou cestu, o proporce budovy, o to, jak splývá s okolními vinicemi, nebo o směřování na masiv Pálavy. Nic se zde nemuselo předstírat, samotné místo určilo děj, který je natolik přitažlivý a dramatický, že stojí za to jenom kvůli němu se do Popic vydat. Aniž bych ochutnal tamní víno, přišlo mi, že je to pravdivá architektura. Protože nejenom ve víně je pravda ona je také v barácích, které se přece jen nejlépe posuzují s čistou hlavou. Víno, baráky, pravda 8

ARCHITEKTÚRA VÍNA Ján M. Bahna Filozofia ako matka vied sa snaží definovať podstatu vecí či javov. Filozofi v histórii často siahali po víne a hľadali odpoveď na otázku, aký je vzťah fenoménu vína k euroatlantickej civilizácii? Víno vznikalo a paralelne sa kultivovalo s jej rozvojom. Hrozno je možné pestovať a víno vyrábať iba v stabilizovanej, domestikovanej spoločnosti. Nomádi neboli vinohradníci. Tak sa postupne cez mediteránske krajiny, Grécko a Rím, šírilo víno spolu s inými civilizačnými prvkami do kultúrneho sveta. V druhej polovici minulého storočia sa záujem o hlbšie a sofistikovanejšie vnímanie vína zvýšil. Z Kalifornie sa v osemdesiatych rokoch rozšírila do sveta téza: Víno je kultúra a nie alkohol, ktorá zmenila zásadne vzťah spoločnosti k vínu a naštartovala nebývalý boom vinárskych stavieb a vínnej kultúry. Víno je však viac ako len nápoj. Má v sebe viaceré záhady, je opradené mýtami a hlavne prináša radosť a potešenie zo života s optimistickým pohľadom na svet. Kde sa vyrába dobré víno, vzniká aj dobrá architektúra a kultivované prostredie. Platí to aj opačne. V harmonickom prostredí sa produkuje a konzumuje dobré víno. Víno má mnoho podôb a aj architektúra, v ktorej sa vyrába, predáva a konzumuje, je rôznorodá. Vinohrady oddávna kultivujú krajinu. Dávajú krajinám charakter a poriadok. Ich geometrické hry a farebná pestrosť sú čarovným prvkom expresívnych krajín. Vinárstva, citlivo integrované do krajiny, dotvárajú tento zážitkový potenciál. Vo víne je integrovaná tradícia, ale aj novátorstvo. Vývoj nových technológií smeruje hlavne k hľadaniu metód, akými do vínneho moku z hroznových bobúľ preniesť čo najviac prírodného, ovocného či minerálneho odkazu z terroiru. Víno a architektúra sú dva fenomény, ktoré sú existenčne previazané od svojho vzniku na začiatkoch civilizácie. Tak ako sa menila spoločnosť, sa postupne vyvíjali typy stavieb a ich architektúra. Najprv to boli rôzne podzemné priestory a pivnice, ktoré zabezpečovali stabilnú teplotu pre výrobu a uskladnenie vína. Ťažké červené vína z Mezopotámie i Grécka neboli tak náročné na uskladnenie ako súčasné suché biele vína. Tieto vína znášali aj riedenie vodou. Neskôr sa nad pivnicami stavali hrady, domy, paláce či château, kde sa už víno aj konzumovalo. Château, hlavne v Bordeaux, rozvinuli vrcholnú vinársku kultúru a stali sa archetypmi, na ktoré nadviazali moderné súčasné vinárstva. Veda je už jednotná v názore, odkiaľ pochádza vinič. Ako možné centrá sa spomínajú Zakaukazko, Južná Anatólia alebo Severná Levanta. Odtiaľ sa rozšíril do Grécka a na Apeninský polostrov. Najstaršie miesto, kde sa dokázateľne vyrábal hroznový mušt, je jaskyňa v blízkosti arménskej dediny Areni. Zvyšky množstva zrniek z kultúrnych hrozien, suché prúty a vylisované hrozná dokazujú, že sa tu pred viac ako 6000 rokmi lisoval hroznový mušt. To, že sa v blízkosti tohto miesta nachádza 20 hrobov, v ktorých sa našli poháre, svedčí o prepojení vína a hrozna s rituálnymi kultúrami. V mnohých kresťanských a židovských náboženstvách hrá víno významnú úlohu. Je súčasťou rôznych kultov a v staroveku malo použitie aj v lekárstve. Bývalo obetované bohom. Po 40-ročnom putovaní priniesol Mojžiš do zeme zasľúbenej veľký strapec hrozna ako symbol úrodnosti. V Biblii sa na vyše 300 miestach cituje víno a vinič. Zázrak v Káni galilejskej je tiež spojený s týmto nápojom. Víno hralo ústrednú rolu pri Poslednej večeri. Symbolizuje krv Krista aj pri Večeri pánovej a spovedi. V delte Nílu sa rozšíril vinič v 3. tisícročí pred n. l. Víno bolo privilégiom vládnucej triedy. O využívaní vína ako súčasti rituálov i o jeho výrobe sa dozvedáme z nástenných malieb zachovaných v hroboch. Na rovinách medzi Eufratom a Tigrisom neboli ideálne podmienky na pestovanie viniča, preto boli ich obyvatelia odkázaní na produkciu hrozna zo svahov pohoria Taurus. V Mezopotámii sa stalo víno stabilnou súčasťou religiózneho a civilného života. Stalo sa dôležitým trhovým tovarom. Vďaka čulému obchodu medzi kultúrami Prednej Ázie a minojskými štátmi na Kréte i Mykénami v kontinentálnom Grécku sa vínna kultúra v 2. tisícročí pred n. l. dostala do Grécka. V gréckych mestských štátoch sa víno stalo súčasťou každodenného života. Olivy, obilie a víno boli základom vtedajšej potravy. Víno konzumovali bohatí i chudobní. Víno sa spájalo s filozofiou v dielach Platóna i Aristotela. Spojenie vína, diskusie a filozofie nachádzame v Symposión (hostinách), ktoré sa konali v antickom Grécku. Súčasníci popisujú Sokrata ako majstra v pití, ktorý pil, koľko mu chutilo, ale neopil sa. Súčasne sa čoraz výraznejšie zakotvil v gréckej spoločnosti Dionýzov kult. Organizovali sa veľkolepé slávnosti a rituály hojnosti na jeho počesť. Dionýzovské chóry položili základ dnešných divadiel. Všade sa pilo víno, ale riedené na 50 70 percent. Kto pil neriedené víno, bol vykričaný a označený za alkoholika. Ťažké červené grécke vína toto riedenie zniesli. 9

V Grécku sa rozvinulo pridávanie aromatických látok ako byliniek, medu, cukru i voňavých živíc do vína tak, ako je to doteraz populárne v gréckom víne Retsina. Toto kultivovanie chutí prinieslo i vznik množstva pohárov, mís, amfor a podobných nádob, ktoré vo svojich dekoroch dokumentujú vtedajšiu vínnu kultúru. Etika spoločenských vzťahov tu prerastá do estetiky. Harmonické prostredie a výtvarne pojednané nádoby sú súčasťou zážitkového vnímania vína. Podľa výtvarných výjavov na gréckych amforách dokážeme identifikovať zber, výrobu i konzumáciu vína. V ôsmom storočí pred našim letopočtom začala grécka kolonizácia v Stredomorí. Na juhu Talianska a Sicílie vznikla Magna Greacia. Domáci Etruskovia prijali grécku vínnu kultúru. Aj ich vázy, poháre či amfory prevzali grécke formy. V novovzniknutej Rímskej ríši neboli ešte podmienky pre rozvoj vinárstva. Až po porážke Kartága sa v Ríme rozvinulo vinárstvo do masovej produkcie. Víno sa stalo obchodným tovarom. Grécki, rímski, etruskí i fenickí obchodníci rozvážali amfory plné vína po celom vtedajšom kultúrnom svete. Amfora ako nádoba na uskladnenie a transport vína prežila až do 2. storočia nášho letopočtu, kedy ju nahradili sudy. V Ríme sa pestovalo víno rôznej kvality pre rôzne spoločenské vrstvy. Dionýzovský kult nahradil rímsky boh vína Bakchus. Villa Boscoreale v Pompejách nám zachovala celú sústavu výrobných priestorov pri vinárstvach. V Pompejách sa zachovali i zvyšky hrozna a na nástenných obrazoch výjavy zo života i výroby vína či zberu hrozna. Širšie rozšírenie vinárstva v strednej Európe je spojené s príchodom rímskych légií do Panónie a Západnej Európy. OD KLÁŠTOROV A ZÁMKOV K Château Tento dôležitý krok vo vývoji architektúry vinárstiev prebiehal hlavne od 19. storočia, keď sa víno stávalo významným artiklom svetového obchodu. V hradoch a kláštoroch sa v stredoveku budovali kamenné pivnice. Tu už musíme počítať aj s bielymi vínami, pretože tieto sa pestovali v severnejších regiónoch, ktoré sú náročnejšie na stabilnú a nižšiu teplotu. V Nemecku je dobre zachovaná pivnica v cisterciánskom kláštore v Eberbachu. Okrem tohto sa výrobou vína v Nemecku aj v súčasnosti zaoberá asi 20 kláštorov. Klosterneuburg so štvorpodlažnou podzemnou pivnicou je najstarším rakúskym kláštorom s vinárskou kultúrou a školou. Doteraz sú preslávené svojou produkciou vína kláštory Göttweig, Heiligenkreuz čo Gobelsburg. V Burgundsku sú zachované legendárne Hospices de Beaune a Clos de Vougeot. Od 16. storočia nastáva postupne sekularizácia vinárstiev aj na zámkoch a kláštoroch. Pojem château sa vyvinul hlavne v oblasti Bordeaux. Tu je jasný prechod ku komerčným občianskym objektom. S vínom už obchodovali obchodníci, hlavne Angličania. Súčasné château, ktorých je okolo štyroch tisíc, sú vo vlastníctve súkromných osôb a spoločností. Zo začiatku ovládol stavby château palladianizmus. Andrea Palladio realizoval v 16. storočí viaceré vily v štýle neskorej renesancie pre benátske šľachtické rodiny. Tieto vily mali na prízemí rozvinuté obytné a reprezentačné priestory. V spodnom podlaží a zadných traktoch boli situované vínne pivnice a hospodárske priestory. Okrem severného Talianska sa najvýraznejšie prejavila adaptácia poľnohospodárskych sídiel na objekty zámockého charakteru v okolí francúzskeho mesta Bordeaux, ktoré bolo hlavne od 19. storočia centrom obchodu s vínom. Palladiánsky klasicizmus sa stal štýlom týchto vinárskych zámkov. K najstarším príkladom klasicistickej vlny château patrí Haut-Brion v Pessac z roku 1525. Najčistejší príklad tohto prúdu je Château Margaux v Medocu, ktorý stojí na konci dlhej platanovej aleje s grandióznou fasádou v palladiánskom slohu. Ďalšími ikonami tohto štýlu sú Château d Yquem a Château Pichon Longueville. Príklady z Bordeaux ovplyvnili výstavbu vinárskych zámkov na celom svete. Ďalšiu kapitolu stavieb pre vinárstva písali od 19. storočia pivnice v Champagne i haly pre vyzrievanie cherry v Andalúzii a portského vína v údolí rieky Douro v Portugalsku. Pre veľké úspechy exportu do celého sveta bolo potrebné budovať monumentálne sústavy pivníc, kde vyzrievali šumivé vína. Pivnice firmy Moët&Chandon a v Codorniu vytvárajú podzemné labyrinty dlhé desiatky kilometrov, kde premáva vláčik. Sherry bodegy tvoria väčšinou sústavy hál s drevenou sedlovou strechou. Výnimkou je La Concha od Gustava Eiffela s odvážnou oceľovou konštrukciou, ktorú realizoval v roku 1862 v Jerez de la Frontera pre firmu Gonzáles Byass. Nové technológie, zvlášť veľké antikorové tanky a používanie malých barikových sudov, priniesli potrebu inej štruktúry priestorov vo výrobnej časti. Aj tu, ako nie po prvýkrát, prišli prvé impulzy z Bordeax. V Château Lafite Rotschild realizoval Ricardo Boffil podzemnú betónovú kruhovú halu pre barikové sudy. Táto racionálna dispozícia priniesla úspory priestoru, komunikácií a chladenia. Vinárstvo nemuselo zaberať nové plochy. Uprostred dispozície vznikla svetelná šachta, ktorá dávala pivnici mystický charakter krypty. Ďalšie úspešné projekty iniciovali v roku 1989 výstavu Château Bordeaux. Nové projekty vznikali najprv na juhozápade Francúzska, ale postupne sa rozšírili aj do najdôležitejších vinohradníckych krajín Španielska a Talianska. Vo väčšine európskych krajín sa k inovovaniu vinár- ARCHITEKTÚRA VÍNA 10

stiev pristúpilo až po roku 1980. Zo začiatku to boli hlavne funkčné adaptácie bez významnejšieho architektonického výrazu. Pretrvávali modernistické a klasicizujúce realizácie bez rešpektovania krajiny. Až postupne začali vznikať vinárstva novej generácie. Vinári na ich realizáciu angažovali významné architektonické osobnosti a architektúra vinárstva sa stala významným prvkom corporate identity celej vinárskej firmy. OD PIVNICE KU KULTU VÍNA Víno vzniká úplným alebo čiastočným kvasením rozomletých hroznových bobúľ. Od archaického drvenia hrozna bosými nohami až po súčasné high-tech technológie sa vo výrobe vína v základnom princípe veľa nezmenilo. V súčasnosti sa víno vyrába kvalitnejšie a dokonalejšie pomocou nových technológií, fyzikálnych i chemických prostriedkov. Aspekty trvalej udržateľnosti a ochrany prírody sú pritom zohľadňované. Nové technológie pomáhajú vinárom zachovať a vytiahnuť z bobúľ čo najviac prírody, buketu a farby do tekutej formy. Prvým krokom ku kvalite vína ja starostlivý výber zrelých bobúľ a odstopkovanie strapcov. Táto selekcia je mimoriadne dôležitá pri červených sortách. Pri mletí a lisovaní je potrebné zabrániť oxidácii. Dnes sa používajú pneumatické, hydraulické i mechanické lisy s možnosťou korigovania tlaku. Vďaka kvasinkám, ktoré menia cukor na alkohol, vzniká kvasenie. Kvasinky ovplyvňujú aj charakter vína. Ich výber a pestovanie je významnou časťou vzniku vína. Kvasenie prebieha v antikorových tankoch alebo v dubových sudoch rozdielne u bielych a červených vín. Vinárstvo tvorí zložitý komplex budov, ktoré by mali byť racionálne a logicky nadviazané na seba. Od prijímacej haly cez lisovňu sa hrozno dostáva do haly s antikorovými alebo aj dubovými vinifikátormi. Drevené sú vzhľadom na optickú atraktivitu efektnejšie, ale drahšie. Používajú sa pri červených vínach. Mladé biele vína zrejú v antikorových tankeroch. Architektúru vinárstiev najviac ovplyvňuje sklad a archív vín so sudmi buď malými barikovými, alebo veľkými dubovými. Vínne pivnice sa väčšinou budujú v podzemí so zabezpečením stálej teploty 10 12 C. Pivnice s drevenými sudmi môžu mať vyššiu vzdušnú vlhkosť, aby nenastávalo zvýšené odparovanie vína. Pri návrhu pivníc sa využíva klesanie terénu s logickým napojením na transport. Najväčšie priestorové potreby majú barikové sklady s 225-litrovými sudmi, kde vyzrievajú dvojročné červené vína. Tieto bývajú často súčasťou prezentácie vinárstiev pre verejnosť. Sklad fľašovaného vína je rôzne koncipovaný. Môže súvisieť s vínotékou a voľným výberom. Tu bývajú situované aj degustačné priestory s konferenčnými salónmi a predajňou vína i suvenírov. Tieto priestory pre verejnosť bývajú situované v atraktívnej polohe s terasou a výhľadmi do vinohradov. Súčasné vinárstva sú súčasťou firemnej imidž a odbytovej stratégie. Preto sa dôraz kladie na priestory pre verejnosť a firemnú prezentáciu s čo najširšou škálou informácií. Podobne je potrebné pestovať aj kultúru grafického dizajnu od etikiet cez reklamné letáky, reklamné šoty. Tak aby corporate design vinárstva pôsobil komplexne. Čím ďalej, tým viac je vinárstvo multifunkčným centrom. Vinárstva sa menia na svet vinárskych, gastronomických a kultúrnych zážitkov, ktorý niekedy dopĺňajú ubytovacie a wellness prevádzky. Integrované galérie a kultúra dávajú vinárstvam ďalší rozmer. Dobrý architektonický koncept dokáže s umením estetizovať prevádzkové súbory a využiť špecifiká krajiny a topografie terénu. Po výstavách v MoMA a v Centre Pompidou i prvých realizáciách nových koncepcií sa prebudila aj Kalifornia. Američania nadviazali na château z Bordeaux. V Napa Valley poctivo pracovali na nových technológiách a v osobe Roberta Mondaviho vychovali postupne muža číslo jedna svetového vinárskeho biznisu. Ich heslo : Víno nie je alkohol, víno je kultúra, postupne prerazilo do americkej spoločnosti. Rozvinuli sa ďalšie vinárske oblasti ako Sonoma, Paso Robles, Oregon. V Kalifornii sa rozšíril pojem vinársky turizmus. Prvým vinárstvom, ktoré vyzeralo ináč ako upravená farma, bola Sterling Vineyards z roku 1972. Tu vytvoril Peter Newton adaptáciu kykladského kláštora. Michael Graves sa pri vinárstve Clos Pegase inšpiroval Mezopotámiou. Najznámejšou atrakciou Napa Valley je vinárstvo Opus One. Spoločné dielo Roberta Mondaviho a Barona von Rotschild z roku 1991. Opus One vyjadruje aj svojou architektúrou monument splynutia starého a nového sveta. Jeho inštalácia dokonale pôsobí na zmysly. Ste svedkami zrodenia nového vína. Opus One predstavuje novú paradigmu prezentácie vína vo forme scénografie a premyslenej show. Architektonickým šperkom je však skôr Dominus Estate Winery od architektov Herzog & de Meuron z roku 1996. Bazaltové bloky obaľujú zasklené fasády a udržiavajú stabilnú klímu v objekte. Budova pôsobí decentne a nenápadne, čo bolo aj prianie investora. Popri diaľnici č. 29 sa 30 míľ medzi Napa a Calistoga tiahnu perly architektonických experimentov. V Argentíne v provincii Mendoza realizoval vinár Catena vinárstvo Zapata hlásiace sa k predkolumbovskej architektúre. Inšpiráciou pre architekta tu boli Mayské chrámy. Laura Catena sa vyjadrila, že ide o to, aby nepoškodili krajinu, ale aby ju v pyramidálnej forme zviditeľnili. 11 ARCHITEKTÚRA VÍNA

V tom sú veľmi blízko architektúre Mayov, ktorá narábala s krajinou veľmi citlivo. Situácia v Európe po druhej svetovej vojne sa menila len pomaly. V každej krajine boli iné hospodárske pomery. Vznikali nové normy a zákony. Premene z úžitkovej na zážitkovú architektúru veľmi pomohli architektonické osobnosti ako Mario Botta, Renzo Piano, Steven Holl, Frank O. Gehry, Christian Potzamparc, ktorí zrealizovali mimoriadne diela vinárskej architektúry. Celému tomuto vývoju pomohol civilizačný a hospodársky rozvoj nielen Európy, ale aj nového sveta. K množstvu paradigiem, ktoré je dôležité plniť pri návrhu nového či rekonštruovaného vinárstva, patrí rešpektovanie topografie terénu a génia loci miesta, kde sa objekt nachádza. Dôležitý je odhad primeranej veľkosti, flexibilita a funkčnosť prevádzky, finančné a technologické zámery stavebníka ako aj kreativita architektonickej koncepcie a výrazová reč architekta. Sú vinárstva, ktoré integrujú svoje historické pivnice do nového konceptu. Iná situácia je pri výstavbe úplne nového komplexu. Zásadne rozdielne sú prístupy pri stavbe na rovine alebo vo svahu medzi vinicami. Najvhodnejšie sú koncepcie vinárstiev, ktoré sú osadené vo svahu tak, že proces výroby môže využívať gravitáciu a šťava steká samospádom po vylisovaní do nasledujúcich procesov a nepotrebuje mechanické či tlakové manipulovanie. AKO TO ZAČALO V STREDNEJ EURÓPE? Koncom deväťdesiatych rokov sa zmena koncepcie v pestovaní, výrobe i marketingu vína dotkla aj krajín vínorodých a produkujúcich víno v strednej Európe. Hranice nášho stredoeurópskeho vinárskeho regiónu sa na juhu zhruba zhodujú s hranicami rakúsko-uhorskej monarchie. Jej patrilo po stáročia aj Južné Tirolsko s jedinečnou tradíciou a regionálnymi vínnymi sortami. Jadro vinárskej strednej Európy tvorí Rakúsko. Na juhu sa ešte dotýka Slovinska. Na východe sem patrí Maďarsko a na severe Slovensko a Čechy. Do regiónu sme zahrnuli aj priliehajúce nemecké oblasti ako Sasko a Franken. Nová éra vinárstva sa v Rakúsku začala písať po roku 1985, keď tu v Burgenlande prepukol škandál s pridávaním diäthylenglycolu do vína. Následne v Rakúsku zaviedli tvrdé normy, tvrdšie ako v EÚ a v priebehu desaťročia sa výsledky ukázali. Rakúske vína sa vrátili na svetové trhy aj do EÚ. Tento vinársky boom sprevádzali inovácie vinárstiev, ich technológií a smerovalo to k akcentovaniu ideí zážitkových priestorov, kde sa víno vyrába, zrie, predvádza, degustuje a vychutnáva. V priebehu posledných desaťročí vzniklo v Burgenlande, Dolnom Rakúsku, Štajersku i vo Viedni okolo sto nových vinárstiev. Viedeň sa stále hrdí svojím štatútom vinárskeho hlavného mesta. Jej okrajové štvrte si stále zachovávajú svoju vinársku tradíciu a kultúru. Rakúske vinárske regióny ako Wachau, Burgenland či Štajersko produkujú svetové vína a patria medzi krajinárske šperky. Vinárske uličky Kellergasse vo Weinviertl sa rozvíjali od stredoveku a dnes sú turistickou atrakciou najvyššieho rádu. Už po roku 1985 realizoval architekt Anton Mayerhofer v Burgenlande prvé vinárstva, kde sa prejavili nové trendy smerujúce k otvoreniu prevádzok a v budovaní zážitkových priestorov. Najdokonalejšie však ideu otvoreného vinárstva s prezentovaním celého procesu dotiahol Leo Hillinger v Joise, dedinke na severných svahoch Neziderského jazera. Architekti Gernerovci spolu s maximalistom Hillingerom tu vytvorili komplex integrovaný do svahu vo vinohradoch. Súčasne vznikol kompletný firemný marketing založený na využívaní skratky HILL v logu, etikete, doplnkoch i na fľašiach. V Burgenlande následne vzniklo viac architektonických šperkov hlavne od architektov propeller z. Úspešne tu pôsobia vinárske centrá Weinwerk Burgenland v Neusiedl am See a Weinkulturhaus v Golse, ktoré rozvíjajú vinárstvo aj s gastronómiou, seminármi a kultúrou. V Kirchbergu vzniklo vinárske regionálne centrum Weritas pre región Wagram od architektov Gernerovcov. Langenlois a Krems sú centrá Dolnorakúskej oblasti. Vrcholom novej éry prezentovania vína je Loisium I v Langenlois. Americký architekt Steven Holl s tímom tu vytvoril komplex moderného centra prepojený s pivnicami a wellness hotelom. Tento areál poskytuje názorný obraz výroby vína scénograficky v pivniciach. Loisium I má pokračovanie v Loisiu II v Štajersku. Výrazne sa zmenila situácia v Štajersku. Ich Sauvignon i Morrillon /Chardonnay/ sa presadili vo svete. Pribudli nové vinárstva s dobrou architektúrou ako Sabathi, Shilhan, Pölz, Tinnacher, Tement. Wachau si udržiava svetový štandard vo Veltlínoch a Rizlingoch. V oblasti Neusiedl sa úspešne na najvyššej svetovej úrovni rozvíja tradícia sladkých a ľadových vín. Južné Tirolsko je región s bohatou vinohradníckou a vinárskou tradíciou. Vinohrady sa tu šplhajú do výšky až tisíc metrov. Severná časť inklinuje k Rakúsku a južná k Taliansku. Pestujú sa tu aj určité autochtónne sorty ako Vernatsch a Lagrein. Najvýznamnejšou odrodou je tu Pinot Gris. V Kaltern vzniklo zaujímavé aktívne vinárske centrum. Medzi významné vinárstva patrí Manincor, Mezzacorona, Colterenzio a Alois Lageder. Slovinsko sa v sortimente vína líši od svojich juhoslovanských susedov. Je viac európske. ARCHITEKTÚRA VÍNA 12

V severných oblastiach inklinuje k Rakúsku. Vinárstvo Tement zo Štajerska tu má vinohrady a vyrába slovinský Sauvignon. Hrozno sa pestuje hlavne v údoliach rieky Drávy a Sávy. Južný región má prirodzený presah do talianskeho Friaul Venezien. Ich terroir je rovnaký, vápenný kars. Na hraniciach postavil Boris Podreka najznámejšie slovinské vinárstvo v Novom Briči. Maďarsko je krajina, ktorá má z historického hľadiska najrozvinutejšie vinárstvo v strednej Európe. Celá krajina má vhodné podmienky na pestovanie hrozna a výrobu vína. Maďarsko je už od 17. storočia známe výrobou tokajského vína. Tokaj sa pestuje vo východnom Maďarsku. Špecifické pôdne a klimatické podmienky s tradičnou technológiou spracúvajú cibébové hrozná do tokajských výberov. Slávne víno je Egri Bikavér z Egru. Najlepšie červené vína sa rodia na juhu v oblasti Villányi a Szekszárdu. Známe sú aj Badacsonské vína Kéknyelű a Szürkebarát. V krajine investuje do vinohradov veľa zahraničných firiem. Globalizácia priniesla do ich vín viac ovocnosti a sviežosti. Sú však menej výrazné a korenisté ako tradičné vína. Aj Maďarsko významne inovuje svoje vinárstva. Pri ich výstavbe je zreteľný príklon k tradícii. Prejavuje sa vplyv makovczovej školy. Jeho nasledovník Erkler realizoval významné vinárstvo Disznókő a rozostavané má ďalšie. Slovensko zažilo po zmene spoločenských systémov rozpad družstevných vinárstiev. Pár rokov trvalo kým sa naštartovali súkromní investori a vytvorili nové firmy či združenia. V posledných rokoch zažíva vďaka globálnemu otepľovaniu výrazný posun v kvalite ružových a suchých bielych vín. Darí sa aj sladkým a ľadovým vínam. V najjužnejších oblastiach pri maďarských hraniciach sa pestujú už výborné červené hrozná, novošľachtence, špeciálne pestované pre slovenské pomery. Začína sa rozvíjať aj kultúra červených cuvée. Hranica pestovania hrozna sa posúva ne sever. Vynikajúce biele vína sa vyrábajú práve z hrozna týchto oblastí. Najvýznamnejšie regióny sú Malokarpatský a Južnoslovenský. Na východe existuje aj malá slovenská tokajská oblasť. Čechy a Morava sú dve zeme s rozdielnymi podmienkami pre pestovanie hrozna a výrobu kvalitných vín. Najvýznamnejším regiónom je južná Morava okolo hraníc s Rakúskom. Aj sortimentom a vinárskymi tradíciami sú si blízki s rakúskym regiónom Weinviertl. Ich moravské boudy sú príbuzné rakúskym Kellergasse. Po páde socializmu sa moravskí vinári vzchopili, nakúpili nové technológie a vytvorili súkromné firmy, ktoré produkujú už kvalitné odrodové a prívlastkové vína. Prvé architektonicky zaujímavé vinárstva vznikli na svahoch nad Popicami. Ďalšie v znojemskej oblasti. V Čechách sa vinič pestuje hlavne v Polabí od Mělníka, cez Roudnice, Žernoseky až po Most. Vína sú ľahšie a suché. V Moste boli obnovené výsadby na historických lokalitách. Je to však najsevernejšia lokalita, ktorá trpí jarnými mrazmi. Niektoré historické vinohrady vrátili svojim šľachtickým majiteľom. Okrem tejto oblasti existujú v krajine lokálne historické vinohrady napríklad aj v Prahe a na Karlštejne. Vinohradníctvo a vinárstvo zažíva v krajinách strednej Európy veľké zmeny. Vznikli súkromné vinárstva s novými technológiami. Vysadili sa nové vinice s novými vhodnými sortami. Postavili sa vinárstva a vinárske centrá nového typu. Skúmajú a objavujú sa nové vhodné terroiry a oblasti. Do krajín prichádza aj zahraničný kapitál, ktorý prináša špičkové technológie. Tým sa región strednej Európy vo vinárstve a vinohradníctve vyrovnáva so svetom. 13 ARCHITEKTÚRA VÍNA

RAKOUSKO / BURGENLAND je nejteplejší vinařský region Rakouska. Pěstuje se zde 75 % červených vín. Střední a jižní oblast je proslavená nejlepší Frankovkou a Zweigeltrebem. Smícháním s Cabernety a Merlotem zde vznikají špičková cuvée. Oblast jezera Neusiedler See poskytuje ideální podmínky pro vznik botrytických vín. V Ilmitz, Apeltonu, Rustu či Podersdorfu se rodí skvělé sladké a ledové výběry. Severní oblast se svahy nad jezerem produkuje krásná bílá vína. RAKOUSKO / KAMPTAL se spolu s vedlejším regionem Kremstal kvalitou svých vín vyrovná v sousedství ležícímu světovému Wachau. Jeho půdu však tvoří spraše ve formě teras. Region dostal jméno podle řeky Kamp, která v údolí vytváří vzácné mikroklima. Zöbinger Heiligenstein patří k nejlepším světovým ryzlinkovým vinohradům. Charakteristickými odrůdami této oblasti Dolního Rakouska jsou Veltlín zelený a Ryzlink rýnský. Nachází se tu také Langenlois s proslulým vinařským centrem LOISIUM. RAKOUSKO / ŠTÝRSKO, jihovýchodní část spolkové země, se dělí na tři vinařské regiony. V posledních letech se tato oblast stává špičkovou vinařskou destinací. Rakouské Toskánsko produkuje světové Sauvignony a Morillon (Chardonnay). Projevuje se tu už i středozemní vliv; vinohrady se táhnou do vyšších poloh, takže na ně blahodárně působí chlad z hor. Západní Štýrsko je charakteristické růžovým Schilcherem. Vzniklo zde mnoho nových vinařství a poslední roky je hlavní odrůdou Sauvignon blanc. RAKOUSKO / WACHAU je výstavním regionem Rakouska. Prolíná se tu kouzlo krajiny s mimořádnými klimatickými podmínkami pro vznik výrazných a vynikajících bílých vín, zejména Veltlínského zeleného a Ryzlinku rýnského. Vína jsou zde dělena do tří kategorií: Steinfeder je víno lehké, Federspiel zralé a jako Smaragd je označováno víno plné, vážné. Réva se pěstuje na strmých svazích. Podél Dunaje sem vane teplý vzduch z Panonie a v noci jsou vinohrady ochlazovány proudy ze severních lesů. RAKOUSKO / WAGRAM je vlastně součástí oblasti Weinviertel, ale díky svému terroiru a produktům má vlastní charakteristické označení. Jeho specifikem je půda: sprašové terasy se rozprostírají na terénním zlomu Wagram nad Podunajskou rovinou. Půda a klima propůjčují hroznu výjimečné bukety, mineralitu i ovocnost. Centry tu jsou městečka Fels a Kirchberg. Jejich triumfem je kromě zeleného Veltlínu vzácný Veltlín červený, v ostatních místech Rakouska i Moravy dnes již zapomenutý. 1 F. X. Pichler Rakousko / Wachau / Dürnstein Kontakt www.fx-pichler.at Architekt Thomas Tauber / Architekt TAUBER / www.arch-tauber.at Projekt 2008 Realizace 2009 2010 Při průjezdu podél Dunaje, oblastí Wachau, si nelze nevšimnout tmavě antracitové budovy s lapidárním logem FX. Velká vinařství v tomto kraji sídlí většinou v tradičních objektech a sklepích, zatímco Pichler se jako jeden z nejvýznamnějších místních vinařů zviditelnil i po stránce architektury. Výrobní a skladová část dvoupodlažní hranol je obložena tmavě šedými betonovými deskami. Ručně broušený a pískovaný beton je obohacen inkluzí zeleného kamene, s výsledkem drsného a nestejnorodého povrchu, který je reminiscencí historických kamenných zdí, typických pro tuto oblast. Po stranách ze země vybíhá kontrastní pruh hliníkových lamel optické napojení na prosklenou zákaznickou část budovy, kterou po narovnání do vodorovné polohy v 1. patře obtáčí a plní zde funkci zábradlí balkonu. Z proskleného severozápadního rohu šikmo vybíhá skleněná krychle zákaznické části, která jako velín nabízí panoramatický výhled do okolních vinic a údolí kraje, proslaveného silným, hustým a sladkým smaragdovým vínem s obsahem alkoholu nad 14 %. Zákaznická část je v interiéru uzemněna kamennou zdí, do níž jsou kotveny masivní dřevěné desky schodišťových stupňů, které zdánlivě levitují mezi prodejnou v přízemí a degustační místností v 1. patře. V přízemí nad kamennou (v patře dřevěnou) podlahou se vznáší odhmotněná křivka lesklého bílého pultu, jež v obrysech kopíruje venkovní hliníkové zábradlí. Plochá střecha budovy je vyztužena a připravena pro osazení fotovoltaickými panely. RV 2 hill leo hillinger winery Rakousko / Burgenland / Jois Kontakt www.leo-hillinger.com Architekt gerner gerner plus; www.gernergernerplus.com Projekt 2001 Realizace2003 2004 Architektonické ocenění AIT Best of Shop Architecture Award 2008 (2. cena) Leo Hillinger patří mezi klíčové osobnosti přerodu rakouského vinohradnictví: je dalším z mladých rakouských vinařů, kteří navazují na rodinné tradice a s novým, designově-marketingovým přístupem rakousko 14

používají staletími prověřené pěstitelské a výrobní vinařské postupy. Budova vinařství Hillinger formou a dispozicí ve tvaru písmene L reflektuje firemní logo a současně je příkladem ohleduplného přístupu ke krajině. Výrobní a skladové prostory byly zahloubeny, následně zasypány zeminou a osety travou nebo osázeny vínem. Z takto vzniklého valu vybíhá v úrovni 1. patra jednopodlažní zákaznická část. Světle šedý betonový kubus s prosklenými čely se vznáší na subtilních podporách ve tvaru písmene V. Jakoby z trupu letadla je vysunuté a na terén spuštěné jednoramenné nástupní schodiště. Světle šedá podlaha degustační místnosti, bílé stěny a podnož barového pultu spolu se žlutým podsvícením dávají vyniknout teplým tmavým odstínům dřevěných desek stolů. Barpult doplňují bílé lustry ve tvaru velkých šampusových lahví. Západní stěna je prosklená do atria v zářezu uměle navršeného valu s výrobními prostory. Zde je jediným vybavením mohutný monolit kamenné desky stolu. Ze zatravněné plochy střechy stříbřitě září osm nakoso posazených, rozpůlených a ještě zkosených krychlí, jejichž severní prosklení přivádí světlo do podzemní výrobní části. Minimalistický firemní design zavedl číslování vín značky Hillinger: Hill 1 (červené), 2 (bílé) a 3 (desertní). RV 3 LOISIUM Weinerlebniswelt & LOISIUM Hotel Wine and Spa Resort Rakousko / Kamptal / Langenlois Kontakt www.loisium-weinwelt.at Architekt Steven Holl / Steven Holl Architects; www.stevenholl.com Projekt 2001 Realizace 2002 2003; 2005 Architektonické ocenění Bauherrenpreis 2006 [ZV der Architekten Österreichs] European Hotel Design Awards 2006 New York AIA Design Award 2003 Vinařské centrum Loisium je zhmotněním ideje prezentace vína jako kulturního fenoménu. Steven Holl jej pojal jako trojici atrakcí návštěvnické centrum s vinotékou, muzeální podzemní svět vinných sklepů a hotel. V roce 2003 bylo dokončeno návštěvnické centrum stříbrná, z jihu zkosená krychle s prolamovanou fasádou z hliníkových plechů, s hlubokými zářezy ortogonálních oken. V hloubce pěti metrů odtud vede devadesátimetrový tunel do 900 let starých sklepů s interaktivní spektakulární expozicí přibližující výrobní proces vína. Hlavní vnitřní prostor vinotéky je po obvodu obložený dřevotřískovými panely a uprostřed rozehraný soustavou různých výškových úrovní vizuálně propojených galerií, ramp a schodišť v pohledovém betonu. Denní světlo, pronikající skrze zářezy okenních otvorů, modeluje a dotváří tento prostor určený pro ochutnávky a prodej regionálních vín, kulinářské speciality a upomínkové předměty. V roce 2005 byl otevřen luxusní designový hotel s vinnými lázněmi a wellness centrem s vyhřívaným bazénem ve vinohradu. Na rozdíl od kompaktní a monochromatické vinotéky je hotel vyskládán z barevných hranolů, vynesených na sloupech nad proskleným přízemím, s fasádou z perforovaného plechu a v čelech s okny v rámech zářivých barev. Interiéry jsou laděny do zlatavých a zelenkavých odstínů, s odkazem na zelený Veltlín. Designovou lahůdkou je Kieslerův koutek s nábytkem navrženým Friedrichem Kieslerem v roce 1942 pro Peggy Guggenheim. RV 4 LOISIUM Wine & Spa Resort Südsteiermark Rakousko / Jižní Štýrsko / Ehrenhausen Kontakt www.loisium.com Architekt Peter Zinganel / Architektur Consult; www.archconsult.com Interiér BEHF Ebner Hasenauer Ferenczy Projekt 2010 Realizace 2010 2012 Mladší sestru komplexu v Langenlois zde se v první řadě prezentuje víno z Jižního Štýrska a gurmánské speciality regionu navrhli tentokrát domácí architekti na základě vyhrané soutěže. Zadání vyřešili s maximálním odkazem na tradiční formy a materiály hornaté vinařské oblasti Jižního Štýrska. Na podnoži se společenskými a lázeňskými prostorami je posazena ubytovací část, jejíž horizontalitu podtrhují průběžné římsy po obvodu každého ze tří podlaží. Hmotnost budovy je úspěšně eliminována krajkou předsazeného modřínového laťování. Řídký rastr svou neukončenou roztřepeností a průhledností zamlžuje kontury budovy, což spolu s postupující patinou neošetřeného dřeva činí stavbu uprostřed vinic téměř neviditelnou, avšak s nádhernými výhledy na sousední zámek a historické mauzoleum. Hotel nabízí 85 pokojů a 20 apartmá, v podnoži pak konferenční, společenské a relaxační prostory. Interiéry s povrchy pohledového betonu a skla, na dřevěných podlahách, jsou provedeny v bílých, béžových a šedavých odstínech, s nábytkem ze světlého broušeného smrku. Nezaměnitelnou atmosféru lázeňské části vymezuje jadeitové přítmí, tvořené odrazem na zakázku vyrobeného zeleného obkladu s vysokým leskem. Relaxační místnosti s výhledem do zeleně okolních vinic dominuje mohutný krb. Prostory vinotéky vyzařují teplé světlo 15 rakousko

zlatavých odstínů podlahy a tepaného bronzu, ze kterého jsou provedeny degustační stoly i pulty v recepci. RV 5 Vinofaktur Vogau Rakousko / Jižní Štýrsko / Vogau Kontakt www.vinofaktur.at, www.genussregal.at Architekt BWM Architekten; www.bwm.at Projekt 2009 Realizace 2010 2011 Přestavbou zavedeného vinařského logistického centra obsahujícího obchod a vinotéku vznikl nový typ obchodní stavby kombinující industriální monumentalitu reklamních poutačů s racionalitou skladovacích a logistických center, situovaný při vjezdu do Štýrska z dálnice. Cílem je propagovat různé regionální výrobce celého Štýrska v dynamicky proměnlivém obsazení formou výstavy přecházející do prodejního skladu; návštěvník zde dostane informace i produkty. Viditelným symbolem této expozice v diskontovém stylu je 60 metrů dlouhý a 12 metrů vysoký poutač. Ve své podstatě je to přepis zátěžového regálu, do kterého jsou zasunuty lodní kontejnery obsahující prezentace jednotlivých zúčastněných producentů. Vše s výjimkou prodávaných výrobků je tvořeno standardizovanými elementy průmyslových a skladovacích staveb. Tyto prvky mohou být snadno vyměněny nebo modifikovány podle aktuální potřeby trhu. Vzniká tak svébytný designový názor ve stylu komerčního utilitarismu, založený na použití původně výhradně funkčních prvků, jež jsou interpretovány novým způsobem. Stavba realizovaná z modulárních prvků částečně evokuje principy metabolismu, je však spíše komplexním souhrnem marketingových a průmyslových řešení, který je estetizován pouze jejich novou interpretací. Nabízí však novou zkušenost s výrobky v jejich skutečném průmyslovém kontextu. JO 6 Weingut Esterházy Rakousko / Burgenland / Trausdorf an der Wulka Kontakt www.esterhazywein.at Architekt Anton Mayerhofer, www.mayerhofer.co.at; Pichler & Traupmann Architekten (redesign fasády), www.pxt.at Interiér Hindemann Gessaga Projekt 2002 2004 Realizace 2005 2006 Vinařství knížecího rodu Esterházy má dlouhou a bohatou historii. Hraběnka Maria Lunati-Visconti zde nechala v polovině 18. století vysázet burgundskou odrůdu vína Pinot Noir. Uprostřed 65 ha rodinných vinic, na dohled od knížecího zámku, vyrostla v roce 2006 nová budova vinařství, investice za 6 milionů. Současná architektura využívá kvality a vlastnosti tradičních místních materiálů. Navrhli ji architekti Pichler Traumptman, kteří jsou v Burgenlandu známí vícero stavbami vinařství. Pro výrobní proces vína je vedle nejmodernějších technologií používán také gravitační princip toku suroviny. Betonové konstrukce skladových prostor, pokryté vrstvou přírodní omítky z místního jílu, pomáhají zachovat stálou teplotu a vzdušnou vlhkost. Jižní část objektu je půdorysně mírně zakřivená a otevírá tak bránu do vnitřního manipulačního prostoru. Jižní fasáda je provedena v barvě místní jílovité půdy, pro kvalitu zdejších vín tak důležité. Svým mírným konkávním zakřivením napomáhá k dojmu příznivějšího objemu a je zakončena výrazným vyložením terasy s pergolou, která je součástí návštěvnických degustačních prostor v 1. patře. Světle béžová barva zákaznické části kontrastuje s tmavě šedou plechovou fasádou severní části, kde na sklady navazují odbavovací plochy, zastřešené třemi trojúhelníkovými, pilovitě zalomenými markýzami. Tmavě červené podlahy v interiéru doplňuje vestavěný bílý a žlutozelený nábytek, stěny přiznávají betonovou konstrukci nebo jsou pokryty jílem. RV 7 Weingut Fred Loimer Rakousko / Kamptal / Langenlois Kontakt www.loimer.at Architekt Andreas Burghardt; www.burghardt.co.at Projekt 1999 Realizace1999 2008 Architektonické ocenění Bauherrenpreis der ZV 2002 (1. cena) Aluminium-Architektur-Preis 2002 (uznání) Nejen v kontextu současné středoevropské, ale i rakouské vinařské architektury je vinařství Freda Loimera výjimečné, a to jak přístupem, tak i způsobem, jakým svůj názor na víno převádí s pomocí architekta do hmoty. Tady někde započala revoluce v architektuře vinařství ve střední Evropě. Vinařství Loimer představuje dialog historie se současností svou filozofií návratu k tradičním postupům výroby vína, tedy kromě využití gravitačního principu také k přirozené chuti vín s nižším podílem alkoholu. Současnost se projevila černým minimalistickým hranolem, jehož jedno viditelné podlaží, nikoliv bez pohoršení místních vinařských patriotů, vyrostlo v roce 2000 na vinici nad rozvětvenými chodbami historických vinných sklepů. rakousko 16

Dispozice ve tvaru písmene L se delší stranou zařezává do navršeného svahu s porostem lučních květin, travin a také vína a uzavírá vnitřní dvůr. Prosklené posuvné stěny atria osvětlují degustační místnost, kancelář a provozní zázemí. Zvenčí je černě omítnutá fasáda perforována pouze jedním velkým nečleněným oknem, které dovoluje nahlédnout do zákaznického prostoru s dřevěnou podlahou, stěnami v bělavém pohledovém betonu a bílou, osmimetrovou skleněnou deskou stolu. Podzemní prostory jsou po rekonstrukci a sanaci využity k přirozenému udržování stálé teploty a vlhkosti. V roce 2008 byl přistavěn další černý kubus výrobního a manipulačního provozu. RV 8 Weingut Heike und Gernot Heinrich Rakousko / Burgenland / Gols Kontakt www.heinrich.at Architekt propeller z; www.propellerz.at Projekt 2006 Realizace 2007 2008 Architektonické ocenění Architekturpreis des Landes Burgenland 2012 Holzbaupreis Burgenland 2012 Vinařství Heinrich patří od roku 1994 k zakládajícím členům vinařského spolku Pannobile. Za poutačem z rezavého kortenu, perforovaným jménem majitelů, se postupně zhmotňuje úspěch rodinného vinařství Gernota a Heike Heinrichových, které dnes obdělává 80 hektarů vinic. K původnímu vinnému sklípku přibyl na západní straně sklad lahví s dvěma podzemními podlažími pro barikové sudy. Železobetonová masivní novostavba skladu je skryta pod příkrovem elegantní dřevěné konstrukce, jejíž mohutné lepené vazníky vynášejí společné zastřešení také pro odbavovací rampu a plochu pro zemědělské stroje nebo podle potřeby např. pro zaparkování pojízdné lahvovací linky. Plechová krytina tohoto přístřešku přechází do sešikmených ploch severozápadní fasády, dekorované bílými puntíky kotvicích prvků opláštění. Při pohledu od vinice je to jen tento obří nýtovaný stříbrný bunkr, který na horizontu vystupuje ze zeleně vinohradu. Lehká dřevostavba se zázemím pro zaměstnance ve východním rohu komplexu uzavírá půdorys ve tvaru písmene U s hospodářským dvorem. V přední části pozemku, mezi rodinným domem Heinrichových a původním sklípkem, našel své místo prosklený kiosek s administrativním zázemím a nezbytnou degustační místností. Zde jsou na dřevěné podlaze volně rozmístěny designové barové stolky a židle, podél stěn lavice ve žluté kůži s opěradlem polstrovaným až ke stropu a se zavěšeným plechovým krbem, dominujícím prostoru pro zákazníky. RV 9 Weingut Lackner Tinnacher Rakousko / Jižní Štýrsko / Gamlitz Kontakt www.tinnacher.at Architekt Rolf Rauner, Ulrike Tinnacher; www.architektur-rauner.at Interiér Wilfried Breitenthaler Projekt 2001 Realizace 2002 2003 Architektonické ocenění Ehrenurkunde der Republik Österreich für vorbildliche Baugestaltung 2001 Tradiční rodinný podnik se rozhodl pro rozšíření vinařství o další budovu v roce 2001. Mezi vinohrady rozesetými po kopcovitém hřebeni je zasazena do terénu jednoduchá hranolová hmota budící v krajině méně pozornosti než běžný rodinný dům. Železobetonová skeletová konstrukce překrytá shora vrstvou zeminy ale skrývá výrobní halu i sklepy. Fasáda z dřevěných lamel patinovaných místním téměř středomořským podnebím dává budově barvu zeminy blízkého vinohradu. Citlivý dialog s geniem loci pokračuje architektonickými intervencemi i do nejbližšího okolí výrobní budovy. V tomto kraji, typickém velkou geologickou pestrostí, je zemina jedním z faktorů rozmanitosti a kvality vína. Majitelé vinařství hovoří o půdě jako o svém největším kapitálu, ze kterého jejich vína čerpají svou sílu. Elegantní pásová okna a kovové prvky na fasádě oproti tomu reprezentují soudobý minimalistický výrazový styl a téměř industriální jednoduchost, která ukazuje aktuální trend ve vnímání procesu výroby vína. Harmonické spojení tradičního a současného tak nepřímo vyjadřuje další krédo majitelů, jímž je nadčasovost vinařského řemesla spočívající v každoroční metamorfóze půdy, podnebí a lidské práce do podoby zralých hroznů. JO 10 Weingut Preisinger Rakousko / Burgenland / Gols Kontakt www.clauspreisinger.at Architekt propeller z; www.propellerz.at Projekt 2008 Realizace 2009 Architektonické ocenění Bauherrenpreis 2010 [ZV der Architekten Österreichs] Na jižním svahu kopce Goldberg vyrůstá ze země, obklopeno vinicemi, vinařství Clause Preisingera. 17 rakousko

Preisinger po absolvování školy procestoval vinařský svět. Rozhodl se, že v rodném městečku Gols vybuduje vinařství podle své představy, a oslovil studio propeller z. Budova integruje veškeré funkce výrobního procesu vína, včetně provozního zázemí a prezentačních, obchodních prostor, a to s přísně limitovaným rozpočtem. Dvě nadzemní podlaží výrobní části na severu vymezuje fasáda ze systémových, zateplených dřevěných panelů. Betonový základ, bez izolace zapuštěný do země, pomáhá po většinu roku uchovat pro výrobu vína potřebnou vlhkost a stálou teplotu 15 C. Vnitřní dvůr je prostorem pro manipulaci, počáteční kroky výrobního procesu, včetně třídění vína a dopravy na vyvýšenou platformu, odkud víno s využitím gravitace postupuje do fermentačních tanků. Šikmá skladba dřevěného obkladu v místě změny vnitřního programu budovy směrem k jihu přechází do šikmé šrafury betonu, tvořené otiskem bednění, s důsledným zachováním reliéfu prken. V jižní, vstupní části je nad prosklenou recepcí velkoryse vyneseno patro, rovněž s prosklenou stěnou, otevíratelnou do hluboké lodžie, s výhledem na jezero Neusiedler See. S preferencí biodynamického principu výroby vína koresponduje filozofie udržitelnosti, což se v tomto případě projevilo také v požadavcích na design a výběr materiálů, jejichž škála je redukována na beton, dřevo a sklo, a to jak v konstrukcích a fasádě, tak i v interiérech. RV 11 Weingut Scheiblhofer Rakousko / Burgenland / Andau Kontakt www.scheiblhofer.at Architekt Architekten Halbritter u. Halbritter; www.arch-halbritter.com Projekt 2010 Realizace 2011 Jedno z největších vinařství v rakouském Burgenlandu patří rodině Scheiblhofer. Leží blízko maďarských hranic, v nejteplejším regionu, který je ideální pro pěstování červených vín. Ke stávajícím výrobním a skladovým objektům sousedícím s vinohrady v Andau nechali majitelé zrealizovat samostatnou reprezentační třípodlažní budovu. Novostavba má železobetonovou konstrukci, která umožnila maximální otevření fasády. Vstup do objektu lemují sloupy z barikových sudů, v nichž jsou skryty železobetonové nosné pilíře. Motiv sudů, jenž odkazuje na tradiční způsob zrání vína, se objevuje také v interiéru. V přízemí nepodsklepené budovy se nachází ústřední prostor, otevírající se do prvního patra. Obě tato podlaží propojuje stěna pojatá jako regál na vinné lahve, kterých je zde vystaveno na tisíc kusů. Vstupní hala, jež je vnímána jako srdce budovy, je určena k ochutnávkám vín. V přízemí se nachází také kancelář a technické zázemí. V 1. patře a střešních prostorách jsou situovány další společenské místnosti s vyhlídkovými terasami a možností soukromého posezení a degustací. Barvy použité v interiéru ladí s celkovým designem vinařství. Obklady stěn a podlah včetně inventáře jsou provedeny v tmavých tónech, především v šedé a antracitové barvě, s červenými akcenty. Dominantním prvkem celé stavby je červeně podsvícená vystupující konstrukce ve tvaru písmene S, jež symbolizuje jméno vlastníků vinařství. V logu a na etiketách má vinařství dropa, největšího evropského ptáka, který stále žije v okolních stepích ve volné přírodě. ZP 12 Weingut Schützenhof Rakousko / Jižní Burgenland / Deutsch-Schützen Kontakt www.schuetzenhof.cc Architekt Sandy Panek, Barbara Aull, Sebastian Moll / Pichler & Traupmann Architekten; www.pxt.at Projekt 2003 Realizace 2004 Architektonické ocenění Architekturpreis des Landes Burgenland 2006 Jedna z nejmenších vinařských oblastí v Rakousku jižní Burgenlandsko (Hradsko) se rozkládá na východě republiky, podél hranice s Maďarskem. Vinařství Schützenhof se nachází v okrajové části obce Deutsch-Schützen, na mírném úbočí pokrytém vinicemi. Jeho tradice sahá do roku 1816 a jeho produkce se soustřeďuje téměř výhradně na červená vína. Navržený objekt doplňuje stávající výrobní areál při jeho západní hranici a svou moderní formou a zemitou barevností kontrastuje s původními stavbami v tradičním tvarovém i materiálovém pojetí. Dvoupodlažní novostavba je částečně zapuštěna do terénu, pultová střecha s mírným spádem, porostlá extenzivní zelení, sleduje sklon pozemku a nad vstupem přechází v elegantní kšilt. Částečně prosklený obvodový plášť a otevřený vnitřní prostor umožňují okolní krajině pronikat do interiéru a zároveň poskytují dokonalý přehled o procesech uvnitř budovy. Podstatnou část půdorysu zaujímá dvoupatrová výrobní hala s nerezovými tanky, nárožní část slouží jako prodejna vín, v horním podlaží je umístěna degustační místnost s kapacitou 30 osob. Srdcem stavby je sklad dřevěných sudů. Zatímco výrobní část je nepřímo prosvětlena střešními světlíky, prostory pro veřejnost jsou maximálně prosklené. V interiéru a exteriéru rakousko 18

stavby se kromě skla uplatňuje obklad z OSB desek. ZM 13 Weinwerk Haus im Puls Rakousko / Burgenland / Neusiedl am See Kontakt www.weinwerk-burgenland.at Architekt Architekten Halbritter u. Halbritter; www.arch-halbritter.com Projekt 2001 Realizace 2002 Nejstarší dům v Neusiedl am See, centru vinařské oblasti, slouží po rekonstrukci jako výstavní a prodejní prostor pro místní vinaře a současně pod názvem Haus im Puls i jako kulturní stánek. Gastronomie a zajímavý program zde představují zážitkový ráj dnes již vzkvétající země. Dvě podlaží sedlové střechy památkově chráněného barokního domu z 16. století byly upraveny pro kanceláře, zkušebny městské kapely, vinařskou knihovnu a malou předváděcí místnost. Průjezdem z ulice se prochází do nádvoří svažitého bývalého hospodářského dvora. Z kamenné dlažby nádvoří vystupuje na kortenovém soklu bílý hranol vinotéky s pásem nízkých oken. Podzemní tři podlaží historických klenutých sklepů slouží jako sklady vína a vinotéka (v nabídce je kompletní paleta burgenlandských vín ze všech oblastí) a dále nabízejí prodej regionálních specialit nebo volně přístupnou prohlídku původního skladu ledu a vinného sklepa s lisem na víno. Obytné nádvoří, vybavené také dětským hřištěm, je v severní části zakončeno ostrými hranami nově vloženého pavilonu, využívaného pro vinařské slavnosti a společenské a kulturní akce. Z bílé fasády jednoduchého pavilonu je po celé délce vysazen prosklený arkýř, krytý markýzou z bílých, na soustavě lanek napnutých plátěných čtvercových plachet. Interiér je dřevěný. Na masivní dřevěnou podlahu navazují svislé povrchy a dále strop z dřevěných latí, které vytvářejí neutrální pozadí pro různorodé využití a významně pak v tomto halovém prostoru plní akustickou funkci. RV Architektonické ocenění Vorbildliche Bauten in Niederösterreich 2010 (uznání) Niederösterreichischer Baupreis 2009 (3. cena) Když se v roce 2007 v dolnorakouském Kirchbergu rozhodlo 54 místních vinařů pro stavbu společného vinařského centra, vyzvali několik kanceláří k architektonické soutěži, jejímž vítězem se stalo vídeňské studio gerner gerner plus. Pro vinařství příznivé sprašové zeminy vytváří v mírně zvlněné krajině občasné terénní zlomy. Na hraně jednoho z nich umístili architekti krystalický objem soudobého výrazu, evokující vzpomínky na kry poslední doby ledové. Za šedozelenou cementovláknitou fasádou s mnoha prosklenými plochami se nachází minimalistický interiér ochutnávkové místnosti. V ochlazovaných vitrínách jsou umístěny dva vzorky vína od každého vinaře, celkem tedy 108 lahví. V průběhu ochutnávky je možné vystřídat zemité barvy vzdušného interiéru za výhled do vinic z otevřené terasy nebo ochutnat místní gastronomické speciality. Pod terénem je skryto spodní podlaží s chlazeným sklepem a víceúčelový společenský sál. Vinařství je v obou podlažích bezbariérově přístupné rampami a dosahuje nízkoenergetického standardu. Kromě prezentace vín včetně vzácné, pozapomenuté odrůdy Veltlín červený slouží také jako regionální turistické centrum. V době často opulentních komerčních sebeprezentací jsme zde svědky velké citlivosti pro krajinný charakter místa a pro rozumné měřítko stavby. Možná je to právě cit pro správnou míru, který hned několika desítkám vinařů pomáhá s představením jejich produktů pod jedinou střechou. JO 14 Weritas Gebietsvinothek, Restaurant und Regionsbüro Rakousko / Wagram / Kirchberg am Wagram Kontakt www.weritas.at Architekt gerner gerner plus; www.gernergernerplus.com Projekt 2007 Realizace 2008 2009 19 rakousko

ČESKÁ REPUBLIKA / MORAVA a ČECHY Po změně politického systému začali mladí moravští vinaři produkovat zajímavá odrůdová a přívlastková vína. Nejlepší lokality se táhnou podél rakouských hranic a oblasti Weinviertel Znojmo, Valtice, Mikulov. Známé jsou Sauvignon blanc na Znojemsku, Ryzlink v Bzenci a Rulandské šedé v Pavlově a Mikulově. Červená vína mají též ambice se zlepšovat, vyšlechtili zde André a Cabernet Moravia. Malý český vinařský region se rozkládá rovněž na severu podél řeky Labe a produkují se tu spíše lehká bílá vína. 15 SONBERK Česká republika / Morava / Popice Kontakt www.sonberk.cz Architekt Josef Pleskot / AP Atelier; www.apatelier.cz Projekt 2005 Realizace 2006 2008 Sonberk byl prvním vinařstvím v České republice, které vzbudilo velkou vlnu zájmu laiků i odborníků nejen po stránce produkce, ale také architektury představující sympatické propojení tradičních hodnot se současnými inovacemi. Kvalitou z pohledu historie je především zasazení stavby do staré kulturní krajiny, která svým charakterem vyžaduje monumentální formu, rovněž dlouhé a široké přístupové schodiště z kamene, jasná čitelnost materiálu i stavby. Obohacení představuje vlnitá střecha, jež je z estetického hlediska nejvýraznějším rysem budovy, zároveň má funkční využití pro vedení vody, umožňuje příznivé proudění vzduchu a upozorňuje na volné prostory pod ní, kde se suší hrozny určené pro pozdní zpracování. Vinařství je opticky rozděleno na solidní podzemní a subtilní nadzemní část, jíž dominuje dřevo a sklo. Horní patro s kancelářemi a prostory pro prodej a degustaci je orientována k přístupové cestě a poskytuje výhledy přes vinohrad na pálavskou krajinu, zatímco příchozím se jeví jako skleněný pruh ohraničený slabou vlnící se linií. Atmosféru interiéru, který na sebe nestrhává pozornost, doplňují obrazy Petra Kvíčaly a neviditelný kovový nábytek a dřevo. V zadní části podlaží je hala, kde se počíná zpracování hroznů, podzemní části dominuje centrální tanková hala (vizuálně propojena s reprezentačními prostory), dále jsou zde sklepy a prostory pro technologie. Projekt vinařství Sonberk vyšel jako vítězný návrh z architektonické soutěže. KP 16 Vinařství Gotberg Česká republika / Morava / Popice Kontakt www.gotberg.cz Architekt Martin Bukolský / Bukolský architekti; www.bukolskyarchitekti.cz Projekt 2006 Realizace 2009 Architektonické ocenění Stavba Jihomoravského kraje v kategorii průmyslových a technologických staveb 2010 (1. cena) Nové vinařství Gotberg, ležící nedaleko jihomoravských Popic s mnohasetletou vinařskou historií, založilo svou filozofii na pokračování místní tradice, ale také výsadbě nových vinohradů i odrůd a na ekologickém zemědělství (je rovněž zapojeno do česko-rakouského projektu ECOWIN ochrany přírody ekologizací vinohradnictví; podporuje obnovu přirozeného biokoridoru). Kromě nejnovějších technologií výroby vína v nerezových tancích i v dubových sudech vsadili majitelé také na kvalitní současnou architekturu. Samotné vinařství tvoří dvě budovy, dřevostavba vetknutá do masivní betonové konstrukce a železobetonový skelet, které spojuje vstupní prostranství. Mladší dřevostavba s přiznanými konstrukčními prvky již z dálky přitahuje pozornost svou rytmickou tektonikou a od příjezdu pohledově zakrývá výrobní objekt. Poskytuje zázemí pro administrativu, reprezentační a degustační prostory a rovněž pokoje pro hosty. Dlouhá terasa v přízemí a pás oken v patře umožňují výhledy do krajiny Pavlovských vrchů a Novomlýnské nádrže (jež má vliv na mikroklima regionu). Řízené degustace se odehrávají v suterénní místnosti nazvané Diamant, která zajímavým využitím železobetonových prefabrikátů formálně odkazuje na tradiční vyzdívaný sklep. Výrobní část je z větší části zapuštěna do terénu a přikrývá ji zelená pochozí střecha, která plynule navazuje na okolní krajinu. Stavba splňuje nadstandardní tepelně-technické požadavky. KP 17 Vinařství Krásná hora Česká republika / Morava / Starý Poddvorov Kontakt www.krasnahora.com Architekt Tomáš Havlíček / Létající inženýři; www.letajici-inzenyri.cz Projekt 2007 2008 Realizace 2009 2010 Architektonické ocenění Nejlepší novostavba v historickém prostředí 2013 (3. cena) Založení nových vinic ve Starém Poddvorově, ještě neobjevené vinařské vesnici s původními sklepy Česká republika 20