Proč je potřeba dokončit reformu zdravotnictví? MUDr. Pavel Vepřek Zdravotnictví 2.0
Základní informace 1+6 zdravotních pojišťoven svobodná volba poskytovatele a pojišťovny veřejné pojištění (13,5 %), státní pojištěnci kompenzace rizika (věk, vysoké náklady, FNS od 1.1.18) rozsah hrazené péče určen zákonem individuální smlouvy pojišťoven s poskytovateli poplatek jen za pohotovost, doplatky na léky a PZT 7,6 % HDP soukromé výdaje 13,5%
Stav zdravotnictví dobré výsledky specializované péče a zmatečná péče o banální a chronická onemocnění struktura služeb neodpovídá medicíně 21. století problematické rozdělení kompetencí a odpovědnosti omezená citlivost k potřebám pacientů a neférový přístup k péči nerovnoměrná kvalita a finanční nestabilita kombinace plýtvání a nedostatku korupce Uvízli jsme v pasti mezi přídělovým systémem a regulovaným trhem
7 paradoxů českého zdravotnictví 1. Občan má právo na bezplatnou zdravotní péči v rozsahu stanoveném zákonem, ale její rozsah není dostatečně stanoven. 2. Zdravotnictví volá o pomoc, ale máme nejnižší soukromé výdaje v EU. 3. Někde nám scházejí lékaři, ale v rámci EU jich máme nadprůměrně. 4. Máme konkurenční systém veřejného zdravotního pojištění, ale bez konkurence. 5. Všechna zdravotnická zařízení jsou si ze zákona rovna, ale některá jsou si rovnější. 6. Péče o chronicky nemocné ovlivňuje výsledky zdravotnictví a čerpá 80 % nákladů, ale nikdo ji neřídí. 7. Zdravotní a sociální péče má tvořit kontinuum, ale dělí je příkop.
1. Stanovení rozsahu bezplatné zdravotní péče zákonem. stav: Listina základních práv a svobod, článek 31: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. u zdravotních výkonů regulace podzákonnými normami důsledek: problematický Seznam výkonů, cyklus úhradových vyhlášek, číselník VZP kostrbatost vstupu nových medicínských postupů do zdravotnictví nemožnost účinné kontroly kvality péče netransparentní přístup občanů k nadstandardním zdravotním službám bariéra investic do zdravotnictví řešení: stanovení procesu vstupu zdravotnických výkonů do v.z.p. zákonem zřízení správní instituce, která by zákon naplňovala ( Úřad veřejného zdravotního pojištění )
2. Zdravotnictví si více peněz zaslouží, ale ne jenom od státu. stav: tlak na zvyšování podílu veřejných prostředků a snižování soukromých 7,6 % HDP, podíl soukromých prostředků 13,5 % (EU 24 %) důsledek: z cizího krev neteče malá zainteresovanost občanů na chodu a vývoji zdravotnictví řešení: dobrovolné zvýšení podílu soukromých výdajů ve zdravotnictví: nadstandardy a komerční připojištění dvousložkové pojistné (cenová konkurence pojišťoven) ekonomická motivace k odpovědnému chování (malusy, bonusy, poplatky) výšení kvality řízení na všech úrovních zdravotnictví na vládní úrovni oddělení regulatorní a kontrolní činnosti od exekutivní zvýšení autonomie a odpovědnosti zdravotních pojišťoven vyřešení způsobu správy přímo řízených organizací elektronizací zdravotnictví
3. Kam se ztrácejí lékaři? stav: proti EU: o 23 lékaře na 100 000 lidí více, o 1/3 více specialistů, o 11% méně praktiků, skoro dvojnásobný počet kontaktů pacient lékař a o 8 tisíc více akutních lůžek lékaři pracuji, kde by neměli, dělají i to, co nemají, nesdílejí informace, schází koordinace problematické vzdělávání a perspektiva důsledek: v některých typech péče se nedostává lékařů kvalitní péče na vysoce specializovaných pracovištích, zmatečná o banální onemocnění řešení: modernizace struktury zdravotního systému jasné vymezení rolí, triáž standardizace diagnostických a léčebných postupů motivace pacientů k dodržování léčebných postupů kontrola kvality, bechmarking elektronizace racionální systém pre a postgraduálního vzdělávání
4. Konkurenční systém veřejného zdravotního pojištění, bez konkurence. stav: role ZP redukována na distribuci zdravotní daně poskytovatelům pod taktovkou MZ rezignace na síťotvornou, organizační a kontrolní roli důsledek: struktura sítě se neadaptuje na potřeby obyvatel (konzervace minulosti) absence kontroly kvality, tlaku na efektivitu a disease management administrativní zátěž s malým přínosem, pochybnosti o smyslu pluralitního systému řešení: spravedlivé přerozdělení úprava corporate governance ZP (omezení přímého politického vlivu) autonomní smluvní politika konkurence ve výši pojistného (dvousložkové pojistné) konkurence v kvalitě poskytovaných služeb (disease management) veřejná i ministerská kontrola výstupů
5. Spravedlnost v úhradách stav: rozdílně vysoká úhrada za stejnou péči v závislosti na historii a zadání MZ nereformovatelný Seznam výkonů DRG Restart (místo DRG) úhradová vyhláška (MZ v konfliktu zájmů, roční circulus vitiosus) důsledek: konzervace minulosti neefektivní hospodaření s prostředky v.z.p. řešení: peníze za pacientem (ale jen za správnou péči poskytnutou správnému pacientovi, ve správný čas, na správném místě a správným způsobem) postupný přechod od historie k budoucnosti průběžně aktualizovaný rozsah hrazené péče, údržba klasifikačních systémů ( Úřad veřejného zdravotního pojištění ) zavedení DRG kodifikováno zákonem vyřešení problému řízení přímo řízených organizací
6. Chronické nemoci stav: 80 % nákladů životní styl,nedostatečné vyhledávání absence organizace a problematický charakter péče (atomizace, nekomunikace, neodpovědnost, podíl obsolentní terapie, váznoucí prevence) důsledek: nedostatečně kvalitní péče zbytečně vynaložené náklady řešení: standardizace péče, obecné a individuální léčebné plány sdílení klinických informací mezi poskytovateli vzájemně a s pacientem motivace poskytovatelů poskytovat správnou péči a spolupracovat zainteresování pacientů na výsledcích léčby a správném životním stylu benchmarking a zpětná vazby definovaná odpovědnost a kompetence
7. Hráz mezi zdravotní a sociální péčí stav: oba systémy vzájemně nespolupracují důsledek: problémy na rozhraní (péče o seniory, o psychiatrické pacienty, o umírající, v koordinované rehabilitaci) překážka pro HTA a pro systémovou podporu prodlužování práceschopnosti obyvatelstva (ageing) řešení: informační propojení obou systémů vznik zdravotně sociálního pojištění
Kam směřuje české zdravotnictví? k rozvírání nůžek mezi medicínou všedního dne a vrcholnou k růstu finančních a organizačních problémů veřejného zdravotního pojištění vedoucích k: poklesu rozsahu a kvality zajišťovaných služeb živelnému snižování solidarity v přístupu ke zdravotním službám obnově státního monopolu a rozvoji paralelních privátních struktur prohlubování personálních, strukturálních a technologických problémů ve zdravotnictví
Inventura úkolů pro budoucí vládu stanovení rozsahu hrazené péče zákonem a zřízení Úřadu veřejného zdravotního pojištění zavedení cenové konkurence pojišťoven úprava corporate governance pojišťoven změna řízení přímo řízených organizací elektronizace zdravotnictví informační propojení rezortu zdravotnictví a sociálních věcí vtažení občanů/pacientů do hry
Co říci závěrem... sněmovní volby jsou na podzim odpovědné zdravotnictví není pro žádnou stranu volebním tahákem analýzy a koncepce sami o sobě žádné změny nepřinesou sebeosvícenější ministr bez silné podpory rychle skončí pokud chceme něco změnit, musíme se o to postarat sami Vyvolejme veřejnou poptávku po moderním zdravotnictví!
Zdravotnictví 2.0 apolitická virtuální síť cíle: hledat a nacházet řešení základních problémů, se kterými se zdravotní systém potýká, přesvědčit o správnosti těchto řešení širokou veřejnost dát obsah kapitole zdravotnictví programového prohlášení budoucí vlády.
Děkuji za pozornost. www.zdravotnictvi2.cz