Obecná patofyziologie ledvin 1 Vztah mezi koncentrací látek v plazmě a jejich vylučováním v ledvinách Obecné schéma zpětnovazebního řízení (obr 1) 1 Vztah mezi koncentrací látek v plazmě a jejich vylučováním v ledvinách 2 Průtok krve ledvinou a filtrace Autoregulace ledviny Glomerulární filtrační rychlost Typické patofyziologické změny RPF a 1 Činnost ledviny je možné si představit jako činnost regulačního orgánu, udržujícího (spolu s plícemi a trávicím systémem) složení plazmy na konstantní úrovni Homeostazované hodnoty složek plazmy narušují poruchové vlivy, z hlediska vylučovací činnosti ledvin především tzv extrarenální zátěž () různými metabolity Koncentrace látek v plazmě (P X ) je extrarenální zátěží rušena, naopak však i sama do jednotlivých složek zasahuje (do produkce, příjmu, přestavby, ukládání látky) P X je renálním vylučováním korigována, k tomu však musí mít možnost do vylučování zpětnovazebně zasahovat; to se děje přímým, triviálním způsobem při filtraci, nebo nepřímo přes neurální a hormonální zpětné vazby (obr 2) OBECNÉ ZPĚTNOVAZEBNÍ HOMEOSTAZOVÁNÍ SLOŽEK PLAZMY LEDVINOU REGULUJÍCÍ SYSTÉMY REGULÁ- TOR REGULAČNÍ ORGÁN (LEDVINA) PŘÍMÝ VLIV * = (V * U x ) PŘI ČISTÉ FILTRACI (KREATININ, INULIN) SLOŽITĚJŠÍ PŘÍPADY PŘÍMÉHO VLIVU (OBR 8 A OBR 9) KONC LÁTEK V TUB BUŇKÁCH REGULACE PŘES SYMP NS, ADH, ALDO, PTH FILTRACE RESORP- CE ŘÍZENÝ SYSTÉM (PLAZMA) K + Ca 2+ HPO 4 H + LÁTKY SE HOMEOSTAZUJÍ NA NULU (KREAT, KYS MOČOVÁ, FARMAKA ) NA VELMI PŘESNOU HODNOTU (Na +, K +, H + ) NAD URČ PRAHEM NA JEHO HODNOTU (HPO 4, GLUKOZA PŘI HYPERGLYKEMII) 2 SIGNÁLY K ŘÍDICÍM CENTRŮM NEPŘÍMÝ VLIV
VZTAH MI PLAZMAT KONCENTRACÍ LÁTKY A JEJÍM VYLUČOVÁNÍM LEDVINAMI Podrobněji: 1 Stoupne-li P X vdůsledku zvýšené X při nezměněné funkci ledvin (glomerulární filtrační rychlosti, ), ustaví se po čase nový ustálený stav, kdy = P X * (obr 3) ABSORPCE, PRODUKCE, MOBILIZACE MINUS MIMOLEDV VYLUČOVÁNÍ, ODBOURÁVÁNÍ, USKLADŇOVÁNÍ * ČASEM 95% SE NE- FILTRUJE USTÁLENÝ STAV, KDY = * 3 2 KLESNE-LI FUNKCE LEDVIN () PŘI NMĚNĚNÉ X, USTAVÍ SE PO ČASE NOVÝ USTÁLENÝ STAV, KDY = P X * (obr 4) Tyto příklady platí pro kreatinin, inulin, glukózu (nad prahem rezorpce) atd při nepřítomnosti reabsorpce nebo sekrece látky v tubulech Vztah mezi P KREATININ a je podle rovnice KREATININ = P KREATININ * hyperbolický a tudíž z diagnostického hlediska je P KREATININ indikátor málo senzitivní (obr 5) * ČASEM USTÁLENÝ STAV, KDY = * 4 VYLUČOVÁNÍ JE ZDE MÍROU PRO- DUKCE, NIKOLIV 5 I přímý (tj nikoliv přes hormony a nervový systém) vliv P X na vylučování látky X se však komplikuje tehdy, když do vylučování zasahují tubuly reabsorpcí 1Případ bez reabsorpce (inulin), obr 6, 7 vlevo 2Případ s procentuální resorpcí (močovina), obr 6, 7 vpravo ZPĚTNÁ VAZBA POMOCÍ JE RŮZNÁ DLE RŮZ CHOVÁNÍ LÁTKY V TUBULECH: POUZE FILTROVANÁ LÁTKA VYLUČ MNOŽSTVÍ FILTR * REABSORPCE POHYB PODÉL ČÁRY NENÍ OKAMŽITÝ A ČASEM SE ZASTAVÍ NA = * LÁTKA S PROCENTUÁLNÍ RESORPCÍ (UREA) FILTR RESORPCE 50% VYLOUČ MN 6
INULIN UREA C x V * U x Pro všechny látky v ustáleném stavu platí = V * U x (ale závisí na různě, tento detail viz skripta obr 165) Při resorpci s nasycením (prahem) závisí vylučování ledvinami na maximální resorpční rychlosti a na afinitě přenášečů k metabolitu 3 Resorpce s prahem a vysokou afinitou: vše pod resorpčním maximem se resorbuje (glukóza, někt aminokyseliny); v oblasti ohybu křivky resorpce je vylučování výborným regulátorem plazmatické koncentrace, obr 8 7 RESORPCE S NASYCENÍM 5 Resorpce s nízkou afinitou; vylučování je opět regulátorem plazmatické koncentrace, ale méně efektivním : VYSOKÁ AFINITA: VYLOUČ PODPRAH P GL NÍZKÁ AFINITA: FILTR VYLUČ T M T O K PTH RES T M RES GL AK H 2 PO 4 ZDE NERE- GULUJE NIC, VŠECHNY VÝKYVY ZŮSTÁVAJÍŮ VÝBORNĚ REGULUJE (TAKÉ HYPER- GLYKEMIE) 8 AK KYS MOČOVÁ VŠECHNO RESORBOVÁNO P AK NIC NEREGULUJE P KM REGULUJE, ALE NEPŘÍLIŠ EFEKTIVNĚ 9 Nyní už lépe rozumíme homeostazování složek plazmy ledvinou: Pojem ledvinné clearance: 10 REGULUJÍCÍ SYSTÉMY REGULÁ- TOR REGULAČNÍ ORGÁN (LEDVINA) PŘÍMÝ VLIV * = (V * U x ) PŘI ČISTÉ FILTRACI (KREATININ, INULIN) SLOŽITĚJŠÍ PŘÍPADY PŘÍMÉHO VLIVU (obr 8 a obr 9) KONC LÁTEK V TUB BUŇKÁCH REGULACE PŘES SYMP NS, ADH, ALDO, PTH FILTRACE RESORP- CE SIGNÁLY K ŘÍDICÍM CENTRŮM NEPŘÍMÝ VLIV ŘÍZENÝ SYSTÉM (PLAZMA) K + Ca 2+ HPO 4 H + Je zřejmé, že C X * P X = U X * V, zcela očištěný objem plazmy musel nést stejnou nálož jako stejný objem plazmy předtím, tj muselo se ztratit z oběhu C X * P X látky za minutu To platí bez ohledu na cesty vylučování či reabsorpce Látky se chovají v tubulech různě a podle toho má i jejich clearance různý vztah ke (obr10-12)
CLEARANCE OBECNÝ PŘÍPAD: GLUKÓZA * V C GL = P GL = V C x * C x = U x * V U C x = x * V < U x 10 11 VÝPOČET : Clearance látek, které se téměř výhradně secernují stěnou tubulu (a nefiltrují v glomerulu), slouží jako ukazatel perfuze ledviny, např PAH (obr 13): PAH RPF P kr * = U kr * V = * V U kr P kr V * U PAH RPF * P PAH 12 13 RPF * P PAH = V * U PAH OSMOLÁLNÍ A VODNÍ CLEARANCE Zajímavý detail o konvergenci clearance látek různého typu ke srostoucímp X viz skripta obr 164 Osmolální a voní clearance: Jsou analogem pojmu clereance běžných metabolitů a vypočítavá se analogickým způsobem Clerance volné vody je dána jako rozdíl mezi množstvím moče/čas a osmolální clearencí Mezi oběma je tedy úzký vztah, obr 15 14 OSMOLÁLNÍ CLEARANCE : C OSM * = V * V * C OSM = = C OSM = V
C OSM < V > C OSM > V < 0 < V ( 1 - ) 0 < V - V * C OSM (moč hypoosmolální, tělo ztrácí vodu) 1 > 0 < 1 - (moč hyperosmolální, tělo zadržuje vodu) clearance volné vody 0 < V - C OSM V > C OSM clearance volné vody, 0 > V - C OSM ztráta vody menší než solutů V < C OSM Pokles osmotické clearance je na rozdíl např od produkce moče - senzitivním příznakem renálního selhání: 15