Epidemiologie pertuse MUDr. Kateřina Fabiánová Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM Státní zdravotní ústav, Praha Odborná konference Problematika pertuse, SZÚ, 15. dubna 211
Stručně z historie onemocnění 196 Bordet, Gengou 3. léta Vývoj pertusových vakcín (ap a wp) 4. léta USA - rutinní imunizace dětí (celobuněčná monokomponentní vakcína) 1947 wdtp Konec 7. let antivakcinační kampaně UK, Švédsko, Japonsko... 1981 Japonsko, Sato et al. DTaP 1991 FDA licence DTaP Booster dávka - pro adolescenty - cocoon strategy - očkování dospělých 19 191 192 193 194 195 196 197 198 199 2 21 22 Zdroj: Matoo, Cherry 25, Guiso 26
196 objevena Bordetella pertussis celoplošná vakcinace 4.- 5. léta 2. století očkování probíhá více než 5 let člověk - jediný zdroj B. pertussis pertuse adept na eliminaci?! WHO plán do roku 2 snížit incidenci pertuse pod,1/1 obyvatel ALE: od 8. let 2. století stoupá incidence onemocnění ve všech věkových skupinách Je B. pertussis úspěšnou bakterií?
Stodenní kašel Pertuse Černý kašel Dávivý kašel Kašel zádušní Zajíkavý kašel Stodenní kašel Whooping cough Oslovski kašelj musee-afrappier.qc.ca
Zvuk a video http://www.whoopingcough.net/symptoms.h tm http://www.whoopingcough.net/sound%2of% 2whooping%2cough%2with%2much%2 whooping.htm http://www.whoopingcough.net/video%2whoo ping%2cough.htm http://www.youtube.com/watch?v=wuvnvp5ine Dr. Doug Jenkinson, Nottingham, England
Pertuse WHO: 2-3 miliónů nemocných/rok (9% v rozvojových zemích) 2 3 tisíc úmrtí/rok (85% děti do dvou let věku) V prevakcinační éře patřila pertuse mezi hlavní příčinu úmrtí dětí na celém světě Před zavedením ATB smrtnost na pertusi u kojenců do půl roku života: 85 % WHO, Willems 1996, Halperin 1999, CDC
Bordetella pertussis drobný, nepohyblivý, G-, striktně aerobní kokobacil citlivý na zevní prostředí (na sluneční záření, teplo, vyschnutí a běžné dezinfekční prostředky) povrchové antigeny 1,2,3,4,5,6,13 nejčastější v české populaci 1,3 (1,2) Bordetella pertussis - tvorba řady látek adheze a kolonizace v dýchacím traktu rozvoj klinického onemocnění
Fylogeneze Bordetella species B. pertussis B. parapertussis hu B. parapertussis ov B. bronchiseptica B. holmesii B. trematum B. hinzii B. avium B. ansorpii B. petrii Matoo, Cherry 25, Ko et al. 25
B. parapertussis dvě odlišné linie B. parapertussis hu B. parapertussis ov B.pp hu povrch. antigeny 8,9,1,14 nemá pertusový toxin mírnější průběh než B. pertussis ale i závažné život ohrožující průběhy 5-3 % všech případů pertuse incidence podhlášená 4-9 % dospělých má protilátky proti B.pp. Heininger et al. 1994, von König 1994
B. bronchiseptica především zvířecí patogen onemocnění respiračního traktu mnoha druhů savců kennel cough vysoce infekční tracheobronchitida psů u lidí - dlouhodobě přežívá v organismu kolonizace respirační traktu komenzál vzácně infekce respiračního traktu B. avium tracheobronchitidy domácích a divokých ptáků prvně izolována u osob s cystickou fibrózou u osob s chronickým onemocněním respiračního traktu Porter 1991, Woolfrey 1991, Spilker 28, Harrington 29
B. holmesii B hinzii oportunní u pacientů s chronickým onemocněním izolace z krve, ze sputa a z nazofaryngeálního výtěru u pacientů se suspektní pertusí předpokládá se nosičství u asymptomatických osob komenzál respiračního traktu drůběže velmi vzácně u lidí imunosuprimované osoby septikémie Weyant 1995, Tang 1998, Yih 1999, Cookson 1994, Katar 2, Fry 27
Rezervoár B. pertussis striktně lidský patogen, člověk je jediným hostitelem (vyšší primáti) není znám žádný zvířecí ani přírodní zdroj Thomas Schlenker, MD, MPH, Chief Medical Officer, Children's Hospital of Wisconsin
Způsob přenosu Vysoce nakažlivé onemocnění s tendencí rychle se šířit: osobním kontaktem vzdušnou cestou, kapénkami (kašlání, kýchání, smrkání, mluvení) rychlé šíření v uzavřených dětských kolektivech jesle, školky, školy, v kolektivech adolescentů, mladých dospělých např. ubytovny a vysokoškolské koleje, vojáci vzácně - přenos předměty čerstvě potřísněnými sekrety horních cest dýchacích
Adolescenti a dospělí Zdroje onemocnění 13-2 % osob s dlouhotrvajícím kašlem Osoby s asymptomatickým nebo subklinickým průběhem Rodinní příslušníci a příbuzní 75 % dětí ve věku až 3 měsíce 73 % dětí od 4 do 11 měsíce Osoby pečující o děti (např. chůvy), sousedé, přátelé rodiny Děti jako zdroj pro dospělé Edwards KM, 24 Bisgard 24, Kretsinger 26, Schellekens 25
Rodinní příslušníci jsou častým zdrojem nákazy kojenců Zdroj infekce kojence Ostatní (např. příbuzní, zdravotničtí pracovníci) 25% 8% Prarodiče Matka 32% 15% Otec 2% Sourozenci 264 případů- kojenci Bisgard et al. 24;
Vnímavost všeobecná - onemocnění je vysoce nakažlivé předvakcinační éra: více než 9 % vnímavých tzv. domácích kontaktů onemocní přenos mezi spolužáky ve škole 5-8 % pertusí onemocní každé dítě, dříve nebo později Rodman 1946, Edwards KM, 24 - in Plotkin SA., Orenstein WA
Transplacentární protilátky Transplacentárně přenesené protilátky mizí v průběhu 4. až 8. týdne života 4. týden 21 % 8. týden 4,7 % 95 % dětí ve věku 2. měsíců nemá protilátky! Ani vysoké hladiny protilátek nemají vliv na dobu jejich přetrvávání Vysoké hladiny transplacentárně přenesených protilátek negativně ovlivňují tvorbu protilátek po očkování Buriánová Vysoká 1961, Van Savage 199, Healy 24, Gonik 25
Zemřelí na dávivý kašel v Československu podle věkových skupin, 1949 1957 Procházka J., Kryl R. Praktický lékař, 6/1959 Věk v měsících - 1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-9 1-14 15-19 2-24 25-29 55-59 1 1,2 Nezn. věk Celkem 1949 673 126 3 15 3 6 2 1 856 195 28 49 11 3 4 1 348 1951 463 113 16 8 6 7 2 616 1952 234 45 12 1 2 1 295 1953 276 56 13 6 4 7 362 1954 157 46 21 13 5 7 1 25 1955 89 15 11 4 1 12 1956 87 25 9 1 1 1 1 125 Celke m 1949-1956 2259 475 123 51 22 32 5 1 1 2 2972 Celkem % 76, 16, 4,1 1,7,7 1,1,2,, 1, 1957 114 59 173 1957 % 66, 96%!!! 34, 1,
Waning imunity snížená expozice divokému typu viru po onemocnění není celoživotní imunita po onemocnění imunita 4-2 let imunita po vakcinaci proti pertusi klesá s věkem titr protilátek postupně až na hraniční hodnoty po vakcinaci imunita 3-12 let v letech 1998-28 v ČR mělo úplné očkování proti pertusi 75,3 % všech osob s potvrzeným onemocněním pertusí věk. skupina 1-14 let, nejvyšší nemocnost ve sledovaném období, aplikováno všech 5 dávek očkování u 91,3 % případů waning imunity vyžaduje booster dávku Fabiánová EMI 21
nejčastěji 7-1 dní Inkubační doba rozmezí 1-3 týdny prodloužení až na 28 dní u 22% domácích kontaktů Matoo, Cherry 25, CDC
Nejdůležitější biologicky aktivní látky B. pertussis * Pertusový toxin (ptx) * Filamentózní hemaglutinin (fha) * Fimbria 2 a 3 (fim2, fim3) * Pertaktin (prn) Vnější membránové proteiny (omps) Adenylátcykláza (cya) Tracheální cytotoxin (tct) Aglutinogeny Dermonekrotický toxin (dnt), termolabilní HLAVNÍ FUNKCE toxin, faktor adheze a kolonizace, přesná funkce není dosud známa, zodpovědný za systémové projevy, není u B. parapertussis faktor adheze a kolonizace (předevčím trachea) faktor adheze (především trachea) 69 kda, protein zevní membrány (omp), faktor adheze rezistence ke komplementu toxin, lokální inhibice fagocytózy, chemotaxe, toxin, paralýza mukociliárního systému ztráta mechanismu sloužícího k odstraňování hlenu povrchové antigeny zodpovědné za aglutinaci bakteriálních buněk v přítomnosti odpovídajících protilátek toxin vazokonstrikce, zánět a lokální nekróza v místě působení B. pertussis
Patogeneze: kolonizace inkubační stádium vstup Bordetel do vnímavého hostitelského organismu adherence křasinkovému epitelu pomnožení a kolonizace student.ccbcmd.edu, www.sciencephoto.com
SYNERGY BETWEEN PERTUSSIS TOXIN AND THE FILAMENTOUS HEMAGGLUTININ IN BINDING TO CILIATED RESPIRATORY EPITHELIAL CELLS Medical Microbiology. 4th edition. Baron S, editor. Galveston (TX): University of Texas Medical Branch at Galveston; 1996.
Katarální stádium projev jako onemocnění HCD s teplotou, nevolností a kašlem intenzita se zvyšuje asi 1. den po vypuknutí onemocnění B.pertussis hojně v nazofaryngu a laryngu B. pertussis je pouze na povrchu epiteliálních buněk; nepenetrují do buněk ani nevstupují do krevního oběhu (fagocyty intracelularní fáze?) pertusové antigeny unikají hostitelské obraně lymfocytóza, ale zhoršená chemotaxe osídlení řasinkového epitelu respiračního traktu produkce toxinů paralýza a destrukce řasinek katarální zánět až nekróza postižené sliznice infiltrace polymorfonukleáry peribronchiální zánět a intersticiální pneumonie Drážděním receptorů pro kašel spolu se ztrátou čistícího mechanismu, kterým je za normálních okolností z povrchu sliznice odstraňován hlen, vzniká typický kašel. Závažnost a trvání onemocnění mohou být v tomto stádiu omezeny cílenou antibiotickou terapií!
Doc. Buriánová-Vysoká Terapie pertuse nasazená pozdě nemůže již ovlivnit účinek bakteriálního toxinu vázaného na buňky epitelu dýchacích cest. the Pennsylvania Chapter of the American Academy of Pediatrics
Paroxysmální stádium začíná postupně s prodlužováním záchvatů kašle, které končí charakteristickým usilovným lapavým nádechem toxiny produkované B. pertussis se dostávají do krevního oběhu a způsobují vzdálené systémové účinky Antibiotická terapie v tomto stádiu nemá vliv na vývoj onemocnění, ale
Pertuse: současná epidemiologická situace WHO: 249 úmrtí na pertusi ročně (až 85 % děti 2 r.) 5.-8. nejčastější příčina dětské mortality incidence stoupá od 8. let i v zemích s dlouholetou tradicí očkování proti pertusi a vysokou proočkovaností výskyt onemocnění ve všech věkových skupinách (děti, adolescenti, dospělí) nárůst incidence a mortality u dětí do jednoho roku života Zdroj: WHO
Pertuse: současná epidemiologická situace změna klinického průběhu onemocnění v proočkované populaci atypické, subklinické až asymptomatické průběhy onemocnění adolescentů a dospělích zdroj pro nejmenší děti pertuse v kombinaci s dalšími infekcemi HCD nasedající sekundární onemocnění duální infekce (parapertuse ) negativní vliv kuřáckého prostředí na dýchací systém malých dětí náchylnost k onemocnění dýchacích cest pokles ochranných protilátek waning imunity 1. Wendelboe et al. 25, 2. Edwards 25, 3. von König 27, Sin et al. 29
Proč B. pertussis stále koluje v populaci? adaptace B.pertussis na očkovací látku snížená expozice divokému typu Bordetelly expanze kmenových linií antigenně odlišných od vakcinálních genetické změny B.pertussis (klonální a antigenní posun) vakcíny jsou méně efektivní více a lépe se vyšetřuje (v některých oblastech) kvalitnější laboratorní metody (nebo chybně interpretované?) (v některých oblastech)
Pertuse: současná epidemiologická situace velké rozdíly v surveillance pertuse (svět, Evropa, ČR): klinická diagnostika laboratorní diagnostika hlášení očkování case definice hlášené případy tvoří pouze 1-36% 1. Jenkinson 1995, 2. Miller et al. 2, 3. Strebel et al. 21
Celosvětový problém: podhlášená incidence dávivého kašle Hlášené případy pertuse - vrchol ledovce Pouze 1 36% případů pertuse jsou hlášeny 1,2,6 Atypické průběhy Variabilita onemocnění Nedostatečná spolupráce Nenahlášené případy Chybná dg Nehlášené případy pertuse Nízké povědomí lékařů Rozdílné definice případu 1. Miller et al, 2 2. Strebel et al, 21 3. Deville et al, 1995 4. Cherry, 1999 5. Yaari et al, 1999 6. Jenkinson, 1995 7. Herwaldt et al, 1991
Incidence pertuse je výrazně podhlášená Odhadovaná míra podhlášenosti Země USA 1 UK 2 Israel 3 Netherlands 4 Typ studie Analýza databáze Sérologický přehled Sérologický přehled Sérologický přehled Definice případu Hospitalizace a úmrtí Symptomatičtí jedinci Symptomatičtí i asymptomatičtí jedinci Symptomatičtí i asymptomatičtí jedinci Počet subjektů n/a 1,4 1,982 7,756 Počet nehlášených případů na 1 hlášený případ 8 83 437 685 Reported Unreported 1. Sutter RW and CochiSL. JAMA 19922. Miller E et al. CommunDisPublic Health 2; 3. Rendi-Wagner P et al. Vaccine 21 4. de Melker HE et al. J Infect 26
Pertuse - laboratorní diagnostika Infekční perioda Inkubační doba Katarální stádium Paroxysmální stádium Rekonvalescence -3 2 8 12 (týdny) Nástup symptomů Kultivace PCR Upraveno podle Wandelboe et al., Exp. Rev. Mol. Diagnostics, 6(6), 857-864, 26 Sérologie Každý kašel, který nezabírá na léčbu a trvá déle než 2 týdny PCR a kultivace
Principy terapie pertuse Podpůrná a symptomatická léčba Tlumení - sedativa Kyslík Lékem první volby - makrolidová antibiotika: erythromycin, clarithromycin, azithromycin je třeba myslet na možný vedlejší efekt léčby erytromycinem u malých dětí - hypertrofickou pylorickou stenózu doporučuje se přeléčit i úzké rodinné či jiné kontakty bez ohledu na věk, imunizaci nebo příznaky Důležitá je včasná a cílená terapie (i postexpoziční): ATB sice zničí baktérie, ale nezkrátí trvání již rozvinutých záchvatů URBÁŠKOVÁ, P., MAREŠOVÁ, V., JINDRÁK, V., et al. Konsensus používání antibiotik II. Makrolidová antibiotika. Subkomise pro antibiotickou politiku Komise pro lékovou politiku a kategorizaci léčiv ČLS JEP. < http://www.infekce.cz/standardy-sdilene >
Pertuse prevence - očkování Celobuněčné a acelulární očkovací látky Základní očkování 3 dávky vakcíny + posilovací dávky (4., 5., 6., +?) Odlišná vakcinační schémata a počet dávek
Očkování podle EUVAC.NET
BUDOUCÍ RODIČE COCOON STRATEGY hlavní skupiny RODIČE PEDIATŘI SOUROZENCI ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL CHŮVA PRARODIČE
Pertuse Česká republika
Pertuse, ČR, 1955-21, nemocnost na 1 obyvatel 1, Pertuse, ČR, 1982-21, nemocnost na 1 obyvatel 1, 1 8 6 4 2 1, 1,,1 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 rok nemocnost 1982 1984 1986 1988 199 1992 1994 1996 1998 2 22 24 26 28 21 nemocnost rok
6 5 4 3 2 1 Pertuse, úmrtí, historické země a ČR, 189-21 26 189 1894 1898 192 196 191 1914 1918 1922 1926 193 1934 1938 1942 1946 195 1954 1958 1962 1966 197 1974 1978 1982 1986 199 1994 1998 22 21 25: chlapec novorozenec 27: dívka 4 m. 29: dívka 2 m. 25 2 15 1 5 Pertuse, ČR, 1958-21 rok počet úmrtí 29 1958 1961 1964 1967 197 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2 23 26 počet úmrtí rok
Incidence pertuse, ČR, 1982-21, 19 let 3, 1 25, Děti do 1 roku života 9 8 7 6 2, 15, 1, 5,, 5 4 3 2 1 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 rok 1-4 5-9 1-14 15-19 nemocnost 1982 1984 1986 1988 199 1992 1994 1996 1998 2 22 24 26 28 21 nemocnost rok
Pertuse, ČR, 28-29, do 19 let, nemocnost na 1 obyvatel 12, 1, nemocnost na 1 obyvatel 8, 6, 4, 2,, 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 13 14 15 16 17 18 19 věk 28 29 21
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Incidence pertuse, ČR, 1982-21, 2-49 let 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 rok 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 nemocnost
Incidence pertuse, ČR, 1982-21, 5 let 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4,2 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 rok 5-54 55-59 6-64 65-69 7-74 75-79 8-84 85+ nemocnost
Pertuse, ČR, 23-21, hospitalizovaní v % 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 23 24 25 26 27 28 29 21 % hospit. % nehospit.
Pertuse, ČR, 23-21, hospitalizovaní < 1 rok 35 3 25 počet případů 2 15 1 5 76,4 % 77,8 % 61,5 % 81,8 % 1 % 78,1 % 59,4 % 58,8 % 23 24 25 26 27 28 29 21 <1 hospitalizovano nehospitalizovano
Pertuse, ČR, hlášená nemocnost podle okresů, 2-29
Pertuse, ČR, podle věku, do 2 let, počet případů v dekádách 199-1999 a 2-29 45 4 2-29 199-1999 384 393 382 35 352 3 269 34 případy 25 2 242 15 156 143 162 1 5 4 51 68 11 67 77 113 113 66 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 13 14 15 16 17 18 19 2 15 9 ukončený věk v letech
Vývoj pertuse v ČR, 1988-28 3 1988-1994 25 1995-21 2 22-28 počet případů 15 1 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 13 14 15 16 17 18 19 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 3 31 32 33 34 35 36 37 38 39 4 jednotky věku
Laboratorní dg. podle EPIDATu, 21 662 potvrzených případů 645 laboratorně potvrzených Kultivace 48x (28 pozitivních) PCR 12x Sérologie 615x
Problémy surveillance v ČR Podhlášenost Příliš mnoho sérologických vyšetření Sérologie užívaná v rozporu s case definicemi Minimum kultivací a PCR Terapie na slepo Hlášení z laboratoří, z terénu vázne Epidemiologické šetření
Závěrem Celosvětově narůstá incidence pertuse Pertuse se vyskytuje ve všech věkových skupinách Atypické průběhy onemocnění v proočkované populaci Podhlášenost - skutečná incidence je mnohem vyšší Adolescenti a dospělí zdrojem onemocnění pro nejmenší dětí Narůstá incidence a mortalita nejmenších dětí Duální infekce + ostatní Bordetella species Je nutné na pertusi myslet v každodenní praxi Zlepšit surveillance pertuse ve všech jejích částech + udržet vysokou proočkovanost populace
Děkuji za pozornost