Souhrnná analýza a dílčí analýzy přeshraniční spolupráce v oblasti vzdělávání v euroregionech na česko-polském pomezí
Klíčová zjištění anket z Euroregionu Nisa: Lze říci, že mezi dotazovanými školami zatím nepřevládá historie vzájemné kooperace. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat projekty spolupráce ve vzdělávání. Nejčastěji spolupracují jednotlivé třídy. poznávání. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako obtížněji zvládnutelný v porovnání se zbytkem hranice. zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně- a nedostatek potřeby učit se druhému jazyku. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Při cestách za hranice respondenti z obou stran hranice obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a angličtinu.
Klíčová zjištění anket z Euroregionu Glacensis: Lze říci, že mezi dotazovanými školami zatím nepřevládá historie vzájemné kooperace. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat projekty spolupráce ve vzdělávání. poznávání. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako poměrně zvládnutelný. zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straněa nedostatek potřeby učit se druhému jazyku. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Při cestách za hranice respondenti z obou stran hranice obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk, Češi jsou pak více ochotni komunikovat i polsky.
Klíčová zjištění anket z Euroregionu Praděd: Lze říci, že mezi dotazovanými školami již převládá historie vzájemné kooperace. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat na obou stranách hranice v oblasti sportu a kultury, projekty spolupráce ve vzdělávání jsou méně časté. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat na obou stranách hranice v oblasti sportu a kultury, projekty spolupráce ve vzdělávání jsou méně časté. Nejčastěji spolupracují celé školy, nikoli pouze třídy. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně, více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech a českými školami Euroregionu. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou i češtinou.
Klíčová zjištění z ankety z Euroregionu Silesia: Lze říci, že mezi dotazovanými školami již převládá historie vzájemné kooperace. Významnou pozitivní roli sehrává sekretariát české části Euroregionu Silesia. Díky v porovnání se zbytkem česko-polské hranice (s výjimkou ER Těšínské Slezsko a Beskydy) menší jazykové bariéře probíhá spolupráce nejčastěji v oblasti vzdělávání Míra znalosti polštiny na české straně (oproti stavu znalosti češtiny v Polsku) již není tak výrazně vyšší jako ve dvou východních euroregionech. Pro školy z obou stran hranice je primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. zvládnutí (nedostatek kurzů), více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech. Primárním chybějícím stimulem ke studiu jazyka souseda je malý počet příležitostí k vzájemnému setkávání se. Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou, toto zjištění významně kontrastuje s východnějšími Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko.
Klíčová zjištění z ankety z Euroregionu Těšínské Slezsko: Lze říci, že mezi dotazovanými školami převládá historie vzájemné kooperace, což konstituuje dobou výchozí situaci pro další intenzifikaci spolupráce v oblasti vzdělávání. Díky v porovnání se zbytkem česko-polské hranice menší jazykové bariéře probíhá spolupráce nejčastěji v oblasti vzdělávání Výrazně vyšší znalosti polštiny na české straně lze kromě přítomnosti polské menšiny přičíst také ostatním faktorům včetně prostého faktu sledování polské televize. Zatímco pro české respondenty je pro eventuální studium polštiny největší motivací její možné uplatnění na trhu práce, pro Poláky je primární motivací šance navázat přátelství a moci efektivně komunikovat s českými sousedy. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně jednoduše zvládnutelný. Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci potřeby učit se druhému jazyku. Primárním chybějícím stimulem ke studiu jazyka souseda je jasná (zejména z pohledu ekonomického profitu) motivace. Větší zájem o to panuje na polské straně, přičemž zarazí evidentní nezájem Čechů o polskou kulturu. Při cestách za hranice respondenti obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk, přičemž vysokou míru ochotu Čechů používat polštinu lze vysvětlit jednak obecně vyšší mírou znalosti polštiny v ČR, nežli naopak.
Klíčová zjištění z ankety z Euroregionu Beskydy: Lze říci, že mezi dotazovanými školami zatím nepřevládá historie vzájemné kooperace. Díky v porovnání se zbytkem česko-polské hranice (s výjimkou ER Těšínské Slezsko) menší jazykové bariéře probíhá spolupráce nejčastěji v oblasti vzdělávání Výrazně vyšší znalosti polštiny na české straně lze kromě přítomnosti polské menšiny přičíst také ostatním faktorům včetně prostého faktu sledování polské televize. Pro školy z obou stran hranice je primární motivací ke studiu jazyka souseda šance s ním aktivně komunikovat. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci potřeby učit se druhému jazyku, u českých škol byla zarážející vysoká míra nechuti učit se polštině. Primárním chybějícím stimulem ke studiu jazyka souseda je malý počet studentských výměn.