Výuka matematiky v 21. století na S technického typu



Podobné dokumenty
Výuka matematiky v 21. století na S technického typu Metodika - bude upravena po dokon ení testování modul v p ímé výuce

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro nástavbové studium. varianta B 6 celkových týd.

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

p írodní zdroje energie a surovin odpady globální problémy ochrana p írody a krajiny nástroje spole nosti na ochranu životního

Maturitní témata z matematiky

Požadavky na v domosti a dovednosti, které mohou být ov ovány v rámci maturitní zkoušky z matematiky

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

CZ 1.07/1.1.32/

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem)

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

5.2.1 Matematika povinný předmět

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Maturitní témata profilová část

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Maturitní témata od 2013

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

SBÍRKA ÚLOH I. Základní poznatky Teorie množin. Kniha Kapitola Podkapitola Opakování ze ZŠ Co se hodí si zapamatovat. Přírozená čísla.

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.

Maturitní témata z matematiky

Příloha č. 7. ročník 9. 1h 1x za 14 dní. dotace. nepovinný. povinnost

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9.

Maturitní okruhy z matematiky ve školním roce 2010/2011

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 příspěvková organizace sídlo: Brno, Křižíkova 11

MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu matematika

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Maturitní zkouška z matematiky (v profilové části) Informace o zkoušce, hodnocení zkoušky, povolené pomůcky a požadavky

Změna týdenní hodinové dotace v 1. ročníku v předmětu matematika. původní dotace 3 hodiny týdně, nově 4 hodiny týdně

Po etní geometrie. Výpo et délky p epony: c 2 = a 2 + b 2 Výpo et délky odv sny: a 2 = c 2 b 2, b 2 = c 2 a 2

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k )

6.06. Matematika - MAT

Seminář z matematiky. 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. ročníku. Charakteristika předmětu

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

ROZCVIČKY. (v nižší verzi může být posunuta grafika a špatně funkční některé odkazy).

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Učební osnova předmětu matematika. Pojetí vyučovacího předmětu

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing.

6.06. Matematika - MAT

Učební osnova předmětu Matematika. Pojetí vyučovacího předmětu

6.06. Matematika - MAT

Obsah metodiky. Obsah metodiky... 2 Úvod... Cíle využití metody e-learningu Kurz Matematika Svobodová...

Ročník: I. II. III. IV. Celkem Počet hodin:

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Praha 21. prosince 2017 č. j.: MSMT-31863/2017-1

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD Čj SVPHT09/03

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem)

Tabulace učebního plánu

Informace k jednotlivým zkouškám na jednotlivých oborech:

6.06. Matematika - MAT

Ukázkový návrh ŠVP a rozložení výuky matematiky pro obory L5 alespoň 6 hodin (týdenních)

Integrování jako opak derivování

Semestrální práce z p edm tu URM (zadání), 2014/2015:

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Volitelný předmět Matematický seminář ročník 8.

V tomto předmětu se využívá stejných výchovných a vzdělávacích strategií jako v předmětu Matematika. Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 5. Učivo

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:

Ročník: I. II. III. Celkem Počet hodin:

Modelový návrh ŠVP a rozložení výuky matematiky pro obory L5 alespoň 6 hodin (týdenních)

Planimetrie 2. část, Funkce, Goniometrie. PC a dataprojektor, učebnice. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky

Vektory. Vektorové veli iny

Informace k jednotlivým zkouškám na jednotlivých oborech:

Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady

Ukázkový návrh úpravy ŠVP a rozložení výuky matematiky pro obory M/L0 alespoň 10 hodin (týdenních)

Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292

Miroslav Bartošek, František Procházka, Miroslav Staněk. autoři návrhu.

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Matematika a její aplikace / M

VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Matematika.

PŘEDMĚT: MATEMATIKA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky, přesahy

Transkript:

Výuka matematiky v 21. století na S technického typu

Obsah 1 Popis problematiky 2 1.1 Úvod.................................. 2 1.2 Didaktické zásady.......................... 3 2 Pouºití výukových modul 5 2.1 Pouºití modulu ve vyu ovací hodin................ 5 2.2 Pouºití modulu p i domácí p íprav................ 7 2.3 P ehled vytvo ených výukových modul.............. 8 3 Výukové moduly 9 3.1 Opakování u iva Z......................... 9 3.2 Výrazy, mocniny a odmocniny.................... 10 3.3 Mnoºiny a výroková logika...................... 11 3.4 Algebraické rovnice.......................... 12 3.5 Planimetrie 1 - po etní úlohy v planimetrii............ 13 3.6 Planimetrie 2 - shodnosti, podobnosti, mnoºiny bod, konstruk ní úlohy.................................. 14 3.7 Algebraické funkce.......................... 15 3.8 Exponenciální a logaritmické funkce a rovnice........... 16 3.9 Goniometrie.............................. 17 3.10 Trigonometrie............................. 18 3.11 Stereometrie.............................. 19 3.12 Kombinatorika............................ 20 3.13 Pravd podobnost........................... 21 3.14 Statistika............................... 22 3.15 Finan ní matematika......................... 23 3.16 Analytická geometrie lineárních útvar............... 24 3.17 Analytická geometrie kuºelose ek.................. 25 3.18 Komplexní ísla............................ 26 3.19 Posloupnosti a ady......................... 27 3.20 Analytická geometrie v prostoru.................. 28 3.21 Diferenciální a integrální po et - roz²i ující modul........ 29 3.22 Slovní úlohy z celého u iva, úlohy z praxe............. 30 1

Kapitola 1 Popis problematiky 1.1 Úvod Projekt Výuka matematiky v 21. století na st edních ²kolách technického typu je jedním z projekt podporovaných Opera ním programem Vzd lání pro konkurenceschopnost (OP VK). Cílem projektu je podpo it, zefektivnit a zatraktivnit výuku matematiky na st edních odborných ²kolách technického zam ení. Metodou k dosaºení zmín ných cíl není zm na obsahu u iva, hlavní d raz je kladen na roz²í ení ²kály metod p edávání matematických poznatk, jejich procvi ování, upev ování nebo testování. Prost edkem pro dosaºení cíl projektu je elektronizace matematického u iva v rozsahu poºadovaném ²kolním vzd lávacím plánem. Tematické celky pokrývající aktuální ²kolní vzd lávací plán p edm tu matematika byly vymezeny v návrhu projektu. Vytvo ení elektronických materiál umoº uje roz²í it aktuáln uºívané standardní metody výuky. Zárove je student m nabídnuta moºnost vytvo ené elektronické materiály pouºívat k domácí p íprav, samostudiu nebo k opakování. Jako velmi ú inné se jeví kombinování r zných vyu ovacích metod. Vyu- ºití r zných forem a metod vyu ování matematice je podporováno v souladu se zku²enostmi u itel i v souladu s moderními didaktickými výzkumy. Konkrétní formy výuky jsou vnímány jednotlivými studenty r zn, nap. i z d vodu odli²ných typ studentských osobností. V kaºdém p ípad je v²ak pro dosaºení maximální ú innosti p edávání poznatk nutné dodrºet didaktické zásady. N které didaktické zásady v souvislosti s projektem Výuka matematiky v 21. století na S technického typu projdeme postupn v dal²í kapitole. 2

1.2 Didaktické zásady Aktivnost Jedním z nejd leºit j²ích prvk úsp ²ného vyu ování a u ení je aktivní p ístup ºáka. Elektronické materiály vytvo ené v projektu nepochybn aktivní p ístup studenta k u ení podporují. Krom pouºití studijních text p i výkladu u iva u itelem a p i procvi ování vyloºené látky p i vyu ování, jsou studijní materiály vyuºitelné pro samostudium, opakování nebo domácí p ípravu. Práv p i t chto innostech m ºe student pracovat vlastním tempem, m ºe si plánovat as, kdy se bude u it, opakovan se vracet k témat m a p íklad m, které pot ebuje procvi ovat. V deckost Výukové a studijní materiály jsou vytvá ené u iteli, kte í mají dlouholetou praxi na st ední ²kole s technickým zam ením. Krom toho jsou aprobovanými odborníky ve svém oboru. Studijní materiály vytvo ené v projektu jsou navíc posouzeny a zhodnoceny pokaºdé dv ma oponenty. Názornost Vizualizace u ebních text a obsahu matematického u iva je velkým p ínosem projektu. Pro velkou skupinu student m ºe být práv názornost a vizualizace prost edkem ke zlep²ení jejich matematických dovedností. P im enost Studijní materiály není nutné pouºívat sekven n. Kopírují ²kolní vzd lávací program a student si sám m ºe zvolit modul, který bude aktuáln studovat. V p ípad, ºe zjistí nedostatky, které mu brání v plynulém postupu p i studiu konkrétního tématu, m ºe operativn vyuºít moduly jiné a vyhledat v nich chyb jící informace. Naopak, pokud je student v rámci t ídy nadpr m rný, m ºe samostudiem postupovat rychleji dop edu vlastním tempem. Je tak zohledn na individualita studenta. Soustavnost Soustavnost p i studiu jakéhokoliv p edm tu i oboru je nezbytná. Je proto vhodné a d leºité, aby m li studenti stálý p ístup ke studijním materiál m. Pokud jsou studijní texty, výkladové p íklady i p íklady k procvi ování student m p ístupné v libovolnou dobu, zv t²í se pravd podobnost soustavnosti v p íprav student na vyu ování. V p ípad dlouhodob j²í nep ítomnosti nap. z d vodu nemoci nebo individuálního studia má student velkou moºnost získat za vynaloºení velmi malého úsilí informace, znalosti i v domosti, které byly ve ²kole p i matematice sd lovány v dob jeho absence. 3

Systemati nost P i procesu u ení musí být dodrºeno pravidlo systemati nosti. Nové poznatky se musí opírat o poznatky p edcházející a naopak musí tvo it základ pro témata následující. Moduly vytvo ené v projektu vytvá ejí logický uspo ádaný systém matematického u iva pro daný typ ²koly. Trvalost Nejpodstatn j²í v domosti a dovednosti, které studenti získají, musí být trvale osvojeny a zapamatovány. Vytvo ené studijní materály obsahují velké mnoºství p íklad k procvi ování a k prozkou²ení. Zásada trvalosti je tak projektem podpo ena a dodrºena. 4

Kapitola 2 Pouºití výukových modul 2.1 Pouºití modulu ve vyu ovací hodin Jedním z cíl tvorby výukových materiál vytvo ených v projektu Výuka matematiky v 21. století na st edních ²kolách technického typu bylo zefektivn ní st edo²kolské výuky matematiky, elektronizace matematického u iva, za len ní moderních technologií do výuky. Materiály vytvo ené v projektu mohou být pouºity jako dopln k standardních vyu ovacích metod. U itel m ºe nap. pouºívat tabuli a krom toho projekci p íslu²né vhodné ásti modulu. Sou asn m ºe být pouºíván nap. interaktivní tabule, ke spole né nebo individuální práci student. Klasické u ební metody tak budou vhodn dopl ovány metodami moderními. Výukové moduly je moºné vyuºít ve form ur ené pro tisk stejn jako v elektronické form vhodné pro prohlíºení na monitoru po íta e i projekci. U ební texty jsou dopl ovány velkým mnoºstvím grackých znázorn ní, animací i interaktivních test. Podle typu vyu ovací hodiny a cíl, kterých chce u itel v rámci vyu ovací hodiny dosáhnout, bude zvolena p íslu²ná ást výukového modulu. P i výkladové ásti hodiny u itel nap. pouºije prezentaci, jejíº sou ástí jsou také vzorové p íklady, které slouºí k okamºitému procvi ení vykládané látky. Pokud vyu ovací hodina nemá být v novaná výkladu nového u iva, m ºe u itel student m promítat p íklady k procvi ování nebo zadat testové úlohy v modulu obsaºené. Studenti mohou pracovat frontáln nebo individuálním tempem. N které z modul obsahují p ípravy pro výuku prost ednictvím interaktivní tabule. Tato metoda posiluje názornost p i vyu ování, umoº uje také dal²í zvý- ²ení aktivity student p i hodin. Nastane-li situace, kdy student na základ stávajících znalostí nem ºe nap. vy e²it n jaké p íklady, m ºe u itel studenta nasm rovat na konkrétní pasẠ5

modulu a umoºnit mu tak p íslu²né poznatky nastudovat vlastním tempem. Je tedy moºné pracovat spole n s celou t ídou nebo naopak individuáln pouze se studentem, který si neumí s problémem poradit. 6

2.2 Pouºití modulu p i domácí p íprav Elektronické materiály vytvo ené v projektu jsou velmi dob e vyuºitelné pro samostudium, opakování nebo domácí p ípravu. Jednou z ambicí projektu je kompletní elektronizace matematického u iva pro daný typ ²koly. V sou asné dob nebývá obvyklé, aby si studenti po izovali u ebnice. Velmi asto si kopírují studijní materiály nap. od spoluºák, shán jí podklady na internetu atd. Vytvo ené výukové moduly umoº ují student m získat okamºitou zp tou vazbu z vyu ovací hodiny, studenti mohou p i domácí p íprav znovu projít probranou látku, znovu spo ítat p íklady e²ené v hodin nebo si vyzkou²et typové p íklady v interaktivních testech. Velký p ínos projektu pak spo ívá v poskytnutí spolehlivé moºnosti, jak a kde si doplnit u ivo. Pokud student zme²kal výuku, má okamºit k dispozici p ehled u iva v etn vzorových p íklad a testových úloh. Moduly vytvo ené v projektu jsou tak alternativním zdrojem studijních materiál, navíc s nimi studenti budou seznámeni p i vyu ovacích hodinách a výukové prost edí, v nichº jsou moduly vytvo ené, jim tak bude blízké a známé. P edpokládá se, ºe postupn budou moduly u iteli dále vylep²ovány a upravovány, podle pot eb a nám t, které vyplynou v pr b hu jejich pouºívání ve výuce. Student m tak bude nabídnuto výukové prost edí s materiály, které budou spolehlivé, a umoºní tak student m vyhnout se p ípadným nep íjemnostem spojeným s pouºíváním neautorizovaných a nezkontrolovných studijníchh text staºených nap. z inernetu. 7

2.3 P ehled vytvo ených výukových modul V první fázi e²ení projektu bylo vytvo eno 22 tematicky uspo ádaných výukových modul : 1) Základní moduly - opakování u iva Z (slovní úlohy na úm rnosti, zlomky) - výrazy, mocniny a odmocniny - mnoºiny, výroky - algebraické rovnice - planimetrie (po etní) - planimetrie (shodnosti, podobnost, mnoºiny bod, konstruk ní úlohy) - funkce (lineární, lineární s absolutní hodnotou, kvadratická, lineární lomená, mocninné) - exponenciální a logaritmické funkce a rovnice - goniometrie (goniometrické funkce, rovnice a vzorce) - trigonometrie - stereometrie - kombinatorika - pravd podobnost - statistika - nan ní matematika - analytická geometrie lineárních útvar - kuºelose ky - komplexní ísla - posloupnosti a ady 2) Roz²i ující moduly - analytická geometrie v prostoru - diferenciální a integrální po et 3) Pr ezové moduly - slovní úlohy z celého u iva, úlohy z praxe. Ve druhé fázi e²ení projektu byly výukové moduly testovány ve výuce a na základ výsledk testování následn upravovány. S úpravami se po ítá i po ukon ení projektu, moduly budou dále zkvalit ovány na základ podn t, které vyplynou z jejich pouºívání u iteli i studenty ve ²kole i p i domácím studiu. 8

Kapitola 3 Výukové moduly 3.1 Opakování u iva Z Modul opakování u iva Z obsahuje více neº dv desítky stru ných p ehled u iva s vysv tlením pojm a e²enými p íklady. y kopírují vytvo enou osnovu: - íselné obory - zaokrouhlování, pom r, úm ra, m ítko - procenta - slovní úlohy - goniometrické funkce ostrého úhlu. Modul obsahuje dv desítky otev ených otázek s postupy e²ení a výsledky. Byla vytvo ena databáze sto dvaceti testových otázek s výsledky. Modul je vhodný jak k zopakování u iva základní ²koly, tak dopl kov také k výkladu nového st edo²kolského u iva. 9

3.2 Výrazy, mocniny a odmocniny Vytvo eno bylo více neº deset prezentací s p ehledem u iva a vzorovými p íklady podle osnovy: - mocniny s p irozeným a celo íselným exponentem - mocniny a odmocniny s racionáním exponentem - exponenciální tvar ísla - druhá odmocnina - usm r ování zlomk - t etí odmocnina - výrazy - mnoho leny, s ítání a od ítání mnoho len - násobení mnoho len, úpravy podle vzorce - d lení mnoho len - rozklad mnoho len na sou in - lomené výrazy. Modul obsahuje dv desítky p íklad s výsledky a návody k e²ení. K modulu Výrazy, mocniny a odmocniny byl vytvo en vstupní test se trnácti uzav enými p íklady s výb rem ze dvou odpov dí (A/B). Dále bylo vytvo eno a vloºeno p es dvacet otev ených otázek s e²ením a na sto padesát testových otázek s výb rem z nabízených odpov dí. Modul tak obsahuje dostate nou zásobu p íklad k procvi ení d leºitého základního u iva. 10

3.3 Mnoºiny a výroková logika Výukový modul Mnoºiny a výroková logika obsahuje více neº deset prezentací s p ehledem u iva a vzorovými p íklady. Zahrnuta jsou témata: - íselné obory - p evod ísla s periodou na zlomek - základní mnoºinové pojmy - mnoºinové operace - jednoduché výroky - slovní úlohy - sloºené výroky - negace sloºených výrok. Sou asn bylo vytvo eno n kolik rozsáhlých pracovních list a ke kaºdému z nich vzorové e²ení ve form prezentace. Pracovní listy pokrývají témata: - základní mnoºinové pojmy - mnoºinové operace - negace jednoduchých výrok - sloºené výroky - negace sloºených výrok. Modul obsahuje více neº padesát testových p íklad s výb rem odpov dí. Skladba p íklad umoº uje procvi it a otestovat u ivo v pr ezu celým tematickým okruhem. 11

3.4 Algebraické rovnice Byly vytvo eny teoretický stru né p ehledy u iva podle osnovy: - algebraické rovnice - lineární rovnice - lineární nerovnice - soustavy lineárních rovnic se dv ma a t emi neznámými - soustavy lineárních nerovnic s jednou neznámou - rovnice s absolutní hodnotou - nerovnice s absolutní hodnotou - kvadratická rovnice - kvadratická nerovnice - racionální nerovnice - soustava lineární a kvadratické rovnice - iracionální rovnice - lineární rovnice s parametrem - kvadratická rovnice s parametrem - slovní úlohy. Na teoretické p ehledy navazuje zásoba zhruba osmdesáti p íklad s výsledky a návody k e²ení. Modul dále obsahuje na ty i desítky uzav ených testových otázek s výb rem z n kolika odpov dí a n kolik otev ených p íklad. 12

3.5 Planimetrie 1 - po etní úlohy v planimetrii Teoretická ást obsahuje stru ný p ehled u iva, které téma zahrnuje. y nebo prezentace s p ehledem u iva k témat m byly vytvo eny podle osnovy: - Pythagorova v ta - goniometrie pravoúhlého trojúhelníka - Eukleidovy v ty Plánuje se vytvo ení dal²ích text k témat m: - obvody a obsahy zákadních útvar - kruh, kruºnice a její ásti - obvody a obsahy n-úhelník Dvacet p t otev ených otázek k procvi ování nebo testování obsahuje návody k e²ení, mnohdy s grackými znázorn ními. 13

3.6 Planimetrie 2 - shodnosti, podobnosti, mno- ºiny bod, konstruk ní úlohy Modul prezentuje p ehledy u iva podle osnovy: - shodná zobrazení v rovin - st edový a obvodový úhel - mnoºiny bod dané vlastnosti - konstruk ní úlohy - rozd leno do podkapitol - základní konstrukce, mnoºiny bod, konstrukce trojúhelník, lichob ºník - podobnost - stejnolehlost K dispozici jsou také vzorové p íklady vytvo ené v SW GeoGebra. Odkazy na e²ení jsou pln funk ní, p íklady pak dynamické a velmi názorné, coº mj. umoº- uje zvý²ení atraktivity tématu pro studenty. Bylo vytvo eno n kolik p íklad s výsledky, návody k e²ení a grackými ilustracemi. Modul obsahuje vstupní test s deseti uzav enými p íklady s výb rem z n kolika odpov dí. Vloºeno bylo dále více neº ty icet p íklad s výb rem z mnoha odpov dí. 14

3.7 Algebraické funkce Modul obsahuje velké mnoºství prezentací s p ehledem u iva a vzorovými p íklady pro samostudium, dále pak p ípravy pro interaktivní tabuli pro práci ve vyu ovací hodin, a pracovní listy se vzorovým e²ením. Materiál pokrývá témata: - kartézský sou in - ur ení a denice funkce - deni ní obor a obor hodnot - vlastnosti funkce (monotónie, extrémy, prostá funkce, periodicita, parita, omezenost) - funkce lineární - funkce kvadratická - funkce lineárn lomená - funkce mocninná Modul obsahuje vstupní test s deseti uzav enými p íklady s výb rem z n kolika odpov dí, p íklady jsou za 1 bod nebo za 2 body. Dále je vytvo ena rozsáhlá databáze n kolika stovek p íklad s výb rem odpov dí. Modul je komplexn p ipraven, je velmi zda ilý. 15

3.8 Exponenciální a logaritmické funkce a rovnice Do modulu je zahrnuto více neº deset prezentací s p ehledem u iva a vzorovými p íklady. N které soubory jsou p ipravené v SW GeoGebra, je tak umoºn no dynamicky m nit parametry a interaktivn modelovat pr b hy funkcí. Byly p ipraveny dva pracovní listy a jejich e²ení. Osnova: - exponenciální funkce - exponenciální rovnice - inverzní funkce - logaritmická funkce - po ítání s logaritmy. Sou ástí modulu je n kolik vzorových p íklad s výsledky. Byl vytvo en vstupní test s deseti p íklady, áste n s výb rem z nabídnutých odpov dí, áste n s uvedením výsledku. Vloºeno bylo dále n kolik desítk p íklad s výb rem z nabízených odpov dí. 16

3.9 Goniometrie Modul obsahuje více neº dvacet prezentací s p ehledem u iva a vzorovými p íklady pro samostudium, p ípravy pro interaktivní tabuli pro práci ve vyu ovací hodin, pracovní listy a k nim listy se vzorovými e²eními. Materiály jsou interaktivní a pokrývají prezentované téma. Materiály jsou p ipraveny podle osnovy: - úvod (úhel a jeho velikost) - goniometrické funkce - goniometrické rovnice - goniometrické vzorce a výrazy - grafy goniometrických funkcí. Do modulu byl zahrnut vstupní test s deseti p íklady s výb rem z nabídnutých odpov dí. P íklady jsou v testu rozli²eny podle obtíºnosti. Dále je vytvo ena rozsáhlá databáze t í set p íklad s výb rem odpov dí. 17

3.10 Trigonometrie Teoretický stru ný p ehled u iva obsahuje u ební texty s e²enými p íklady k témat m: - kosinová v ta - sinová v ta - slovní úlohy. Teoretický p ehled dopl ují otev ené a uzav ené testové otázky. Vloºeno bylo p es dvacet p íklad s e²eními. Modul obsahuje tém t icet p íklad s výb rem ze t í odpov dí (A/B/C). 18

3.11 Stereometrie Teoretický stru ný p ehled u iva velmi dob e a na vysoké úrovni pokrývá celý rozsah tématu. K ásti metrické úlohy a objemy a povrchy t les jsou navíc vytvo eny prezentace s etnými názornými obrázky. Krom úvod ke kapitolám (nap. vzorce, obrázek t lesa...) je dále p ipraveno n kolik interaktivních on-line u ebních text s e²enými p íklady, mnoºství prezentací, pracovní listy a jejich e²ení k témat m: - základní polohové vlastnosti - dv p ímky, p ímka a rovina, dv a t i r zné roviny - metrické úlohy - vzdálenosti a odchylky - povrchy a objemy t les - rozd leno do kapitol hranol, válec, jehlan, kuºel, komolý jehlan, komolý kuºel - pravidelné mnohost ny. Do ásti jsou dále za azeny e²ené p íklady na ezy t les jehlan a krychlí. ezy jsou sestrojeny v SW GeoGebra, e²ení je krokováno a je velmi názorné. Modul obsahuje více neº t icet p íklad s obrázky, výsledky a návody k e²ení. Pro ú ely modulu Stereometrie byl vytvo en a vloºen vstupní test s uzav enými p íklady s výb rem z n kolika odpov dí. Je za azena databáze více neº ²edesáti p íklad s výb rem z více odpov dí. Tato sekce obsahuje také úlohy pro p ípravu na ƒvut. 19

3.12 Kombinatorika Sou ástí modulu jsou vytvo ené p ehledy s vysv tlením pojm a e²enými p íklady. y kopírují osnovu: - faktoriál ísla - základní kombinatorická pravidla - skupiny prvk - vlastnosti kombina ních ísel a binomická v ta. Ke v²em kapitolám jsou vytvo eny p íklady s výsledky a návody k e²ení. P íklady mohou být pouºity k výkladu, procvi ování, opakování i testování. Modul Kombinatorika obsahuje velkou zásobu testových otázek. N které z nich umoº ují výb r z v t²ího po tu odpov dí. P íklady jsou rozd lené a obodované podle obtíºnosti. 20

3.13 Pravd podobnost Modul pravd podobnost pokrývá povinný rozsah u iva. Stru ný teoretický p ehled obsahuje základní pojmy a vzorové p íklady. Nazna ena je i problematika podmín né pravd podobnosti. Struktura modulu je následující: - náhodné jevy - vztahy mezi náhodnými jevy - pravd podobnost jevu - v ty o pravd podobnostech - statistická denice pravd podobnosti - podmín ná pravd podobnost - závislé a nezávislé jevy - nezávislé pokusy. Modul obsahuje n kolik otev ených úloh k procvi ení základních pojm tématu. Modul Pravd podobnost obsahuje zásobu testových otázek. P íklady jsou rozd lené a obodované podle obtíºnosti. Umoº ují tak procvi ovat toto náro n j²í téma podle poºadované úrovn. 21

3.14 Statistika Modul statistika je podrobn p ipravený nad rámec st edo²kolských poºadavk. Obsahuje teoretické p ehledy u iva s vysv tlením pojm a n kolika vzorovými p íklady. y jsou vytvo eny podle osnovy: - statistika - v da - statistické pojmy - rozd lení etností - gracké znázorn ní - charakteristiky polohy - charakteristiky variability. Cílem projektu je nau it studenty základní pojmy popisné statistiky, sestavovat tabulky etností, um t pracovat s grackým znázorn ním statistických dat, po ítat charakteristiky polohy a variability pro kvantitativní statistické znaky. Je vloºeno více neº osmdesát p íklad s p ehlednými e²eními a výsledky. P íklady jsou rozd lené a obodované podle obtíºnosti, v rozmezí jednoho aº t í bod. Ke kapitole Statistické pojmy je vloºeno ty icet p íklad s výb rem odpov dí. P íklady vhodn dopl ují celý modul. 22

3.15 Finan ní matematika Modul Finan ní matematika p ehledov popisuje základní pojmy tématu. U ební text obsahuje tyto ásti: - základní pojmy (dluºník, v itel, vklad, úv r, úrok, úroková míra, da, splatnost apod.) - jednoduché úro ení - diskont a diskontní míra - sm nka - sloºené úro ení - úmor - anuita - pravidelné spo ení - uºití geometrické posloupnosti. y obsahují vysv tlení pojm, vzorce, postupy výpo t a popis metod e²ení úloh z oblasti nan ní matematiky. Na záv r tématu je vloºena kapitola uºití geometrických posloupností, pouºívaných i v jiných tématech. Velké mnoºství p íklad s popsaným postupem e²ení je uvedeno p ímo v u ebních textech. Modul navíc obsahuje i n kolik otev ených testových úloh s postupy e²ení. K ásti v nované nan ní matematice a k tématu geometrických posloupností je do systému vloºena dvacítka uzav ených testových otázek s moºnosti volby odpov di. Uvedeny jsou výsledky pro kontrolu a vyhodnocení. 23

3.16 Analytická geometrie lineárních útvar Modul dostate n pokrývá tematický celek Analytická geometrie lineárních útvar. Je vytvo eno deset p ehled podle osnovy: - obecná rovnice p ímky - odchylka p ímek, kolmost p ímek - parametrické rovnice p ímek - sm rnicový tvar rovnice p ímky - vzájemná poloha dvou p ímek - vektor - operace s vektory - skalární sou in vektor - sou adnice bodu, velikost úse ky, st ed úse ky V modulu je za azena i partie závislost a nezávislost vektor. Modul obsahuje více neº padesát p íklad s návody k e²ení, výsledky, odpov mi. Ke studované problematice jsou vloºeny tém dv desítky p íklad s výb rem odpov dí. 24

3.17 Analytická geometrie kuºelose ek Téma je za azeno jako samostatná kapitola do sekce Analytická geometrie lineárních útvar. Jsou vytvo eny p ehledy s vysv tlením pojm a mnoºstvím e²ených p íklad v etn grackých znázorn ní. y se zobrazují p ímo ze systému a kopírují vytvo enou osnovu: - kruºnice - elipsa - parabola - hyperbola - hyperbola s asymptotami na osách x,y - p ímka a kruºnice - p ímka a kuºelose ka. Sou ástí u ebních text je databáze mnoha desítek e²ených p íklad. V systému je vloºeno více neº sedmdesát p íklad s výsledky a návody k e²ení. Modul obsahuje t icet p íklad s výb rem odpov dí. 25

3.18 Komplexní ísla Téma komplexní ísla je obsahem modulu dostate n pokryto. P ehledy s vysv tlením pojm a e²enými p íklady mají následující osnovu: - úvod - algebraický tvar komplexních ísel - goniometrický tvar komplexních ísel - e²ení kvadratických rovnic v C - po ítání s komplexními ísly v algebraickém tvaru. Otev ené a testové otázky Vzorové p íklady k vysv tlení i procvi ení probíraného u iva jsou za azeny p ímo v u ebních textech. V sekci a je dále vytvo eno n kolik p íklad k otestování, uvedeny jsou výsledky nebo postupy e²ení s výsledky. 26

3.19 Posloupnosti a ady Modul Posloupnosti a ady pokrývá základní rozsah u iva tohoto tématu. Je vytvo eno osm p ehled s vysv tlením pojm a n kolika vzorovými p íklady. y kopírují vytvo enou osnovu: - aritmetická posloupnost a její vlastnosti - denice posloupnosti - geometrická posloupnost a její vlastnosti - n které vlastnosti posloupností - ady - uºití aritmetických posloupností - uºití geometrických posloupností - zp soby zadání posloupnosti. Modul obsahuje dvacítku otev ených úloh. Popsány jsou postupy e²ení a uvedeny jsou výsledky. Vytvo eno tém 150 p íklad s výb rem odpov dí. Tato databáze p íklad výborn poslouºí k procvi ování i testování. 27

3.20 Analytická geometrie v prostoru y roz²i ujícího modulu Analytická geometrie v prostoru kopírují následující osnovu: - rovnice p ímky v prostoru - vzájemná poloha dvou p ímek v prostoru - odchylka dvou p ímek v prostoru - parametrická rovnice roviny - obecná rovnice roviny - zvlá²tní p ípady obecné rovnice roviny - vzájemná poloha p ímky a roviny - vzájemná poloha dvou rovin - vzdálenost bodu od roviny - vzdálenost dvou rovnob ºných rovin - vzdálenost p ímky od roviny s ní rovnob ºné - vzdálenost bodu od p ímky v prostoru - vzdálenost dvou rovnob ºných p ímek v prostoru - odchylka dvou rovin - odchylka p ímky od roviny. je doprovázen mnoºstvím e²ených p íklad vysv tlujících a dopl- ujících výklad. Je vloºeno více neº dvacet p íklad s popsaným postupem e²ení. Sekce testové otázky obsahuje p es sedmdesát p íklad rozd lených a obodovaných podle obtíºnosti (p íklady za 1, 2 nebo 3 body). P íklady jsou v t²inou zadány s výb rem ze ty odpov dí (A/B/C/D). Modul je roz²i ující a lze jej vyuºít také k samostudiu nadstavbových témat. 28

3.21 Diferenciální a integrální po et - roz²i ující modul Jsou vytvo eny t i samostatné p ehledy s vysv tlením pojm a vzorovými p íklady podle osnovy: - derivace - integrály - limita a spojitost funkce. Modul je velmi rozsáhlý a zahrnuje ²irokou problematiku, kterou pokrývá v plném rozsahu. Je vloºeno více neº sedmdesát p íklad s popsanými postupy e²ení. P íklady jsou vhodn zvoleny. Je vloºeno velké mnoºství p íklad s výsledky, s výb rem ze ty odpov dí (A/B/C/D), 92 p íklad za 1 bod, 181 p íklad za 2 body, 36 p íklad za 3 body. 29

3.22 Slovní úlohy z celého u iva, úlohy z praxe Pr ezový modul Slovní úlohy, úlohy z praxe obsahuje dvacítku komplexn j²ích souhrnných úloh z témat: - goniometrické funkce pravoúhlého trojúhelníka - obvody a obsahy rovinných útvar - pom r - procenta - kombinatorika - úlohy o spole né práci - úm ra. Úlohy jsou vloºeny v sekci a obsahují postupy e²ení s výsledky. 30