Predikce zvyšování nákladů odlitků v podmínkách České republiky Kafka V., Šlajs J., Nykodýmová V.,Žitníková S., Úvod Veškeré pokusy o stanovení věrohodných a vypovídajících predikcí mají v sobě významný prvek nejistoty. Minulost a zejména známé situace, které vedly k provedení chybných odhadů nás nutí ke značnému stupni pokory při této činnosti. Také náhlý výskyt událostí v oblastí cen, který nebyl prakticky nikým očekávána, dokládá vysokou míru nejistoty. Příkladem neočekávané skutečnosti byl mohutný cenový vzestup v období roku 2003 a 2004, který byl odstartován nevídaným skokem cen kovového odpadu. Cenové zvýšení o 50 až 100% nebylo prakticky nikým předvídané. Skutečností je, že tehdy nastolené ceny kovového odpadu prakticky na naších trzích setrvávají s malými výkyvy až do dnešní doby. Samozřejmě, že při odhadech do blízké budoucnosti (v našem případě by to mělo být v relativně krátkém horizontu, tedy asi během následujících 3 let) je snaha vycházet z dostupných známých literárních informací. Nicméně skutečností také je, že v některých případech se informace predikující následující stav cenového vývoje liší a někdy i významně. Hlavní prameny, ze kterých se vycházelo byly v zásadě ze čtyř oblastí. V prvé řadě to byly dlouhodobé znalosti autorů minulého cenového vývoje u vybraných sléváren a oceláren /1/. Dále literárně doložené predikce vybraných surovin a energetických medií. Tyto zdroje používáme pouze v těch případech, kdy jsou v souladu s jinak zjištěnými tendencemi a doloženy ověřitelným vývojem. Významným zdrojem je významná komplexní práce /2/. Samozřejmě, že dokládání předpokládaných skutečnosti opíráme o podněty ze styků s odbornou veřejností při konferencích, seminářích i zasedáních odborných komisí jak slévárenských tak i ocelářských. 1.0 Predikce vybraných ovlivňujících faktorů 1.1 Pokračování stávajícího boomu Tvrzení o tom, že stávající prakticky světový průmyslový boom bude v nezměněné intensitě v dalších cca třech létech pokračovat se může jevit někomu jako naprosto samozřejmý. Domníváme se, že laická a bohužel v řadě případů i odborná veřejnost se nereálně začíná přiklánět k názoru, že stávající prosperita bude trvat velice dlouhou dobu. Setkali jsme se s názory /3/, které hovoří o nejméně dalších 15. letech trvání ničím nerušeného intensivního rozvoje. Začínají se však naopak objevovat informace o symptomech, které současný boom zbrzdí nebo dokonce zastaví. Kupříkladu již v současné době se nám (doufejme, že snad výjimečně) již objevily slévárny, které mají svoji kapacitu částečně nenaplněnu. Nicméně pokračování světového boomu přesvědčivě také dokládá /2/. Pro Českou republiku konkretizuje tento vývoj na nejbližší léta Ministerstvo financí (viz tab.1). 1.2 Předpoklady růstu osobních nákladů Z grafu 1. predikce společnosti Patria lze předpokládat zvýšení průměrných nominálních mezd v minimální výši 20 %. Spíše (jak to přesně dokládá jejich predikce) však až 30 %. V oblasti slévárenství se přikláníme k nižší hodnotě. V slévárnách snad vynímečně průměrné mzdy dosahují deklarovaného průměru. Dále je známou skutečností, že produktivita práce by měla být v předstihu před mzdami. I když předpokládáme v těchto létech intensivní rozvoj našeho slévárenství neočekáváme, že zvýšení produktivity práce přesáhne 30 procent. Tím by predikce zvýšení mezd o cca 20 % mělo být dostatečně podložené. 1.3 Vývoj cen energetických médií
V českých slévárnách jsou zjednodušeně rozhodující energetická media elektrická energie, zemní plyn a zejména u kupolových pecí koks. Pokud se týká elektrické energie vycházíme z toho, že v Evropě roste spotřeba elektrické energie a nebudují se, vyjma větrných elektráren, nové výrobní kapacity. Vezmeme-li v úvahu, že nová elektrárna se buduje 12 15 let, bude se v Evropě koncem první dekády nového tisíciletí projevovat její nedostatek. Tím se bude cena elektrické energie průběžně navyšovat a to jak pro domácnosti tak také pro velkoodběratele. Dle prognózy ČEZu /4/ se budou ceny v dalších třech až šesti letech meziročně zvyšovat o 8 až 10 %. My se v naší predikci spíše přikláníme k nižší hranici. I když matematickým propočtem by uvedené tři roky zvýšily cenu elektrické energie o 26 % pracujeme následně pouze s 20 %. Cena zemního plynu, nekopíruje vzestupy cen ropy /2/. Právě predikce budoucích cen zemního plynu se podle autorů různí. Od očekávaného zvýšení cen na dvojnásobek až po pokles oproti cenám dosaženým v roce 2006. Nicméně řada informací potvrzuje, že do oblasti těžby a dopravy koksu se v poslední době ve světě investovaly významné částky. Přikláníme se tedy ke konzervativnějšímu názoru, že ve střednědobém výhledu ke změně jeho ceny významně nedojde. U cen koksu jsme registrovali zásadní cenový skok v r. 2007, kdy během osmi měsíců se jeho cena zvedla o cca 75 % (viz obr. 2 - /5/). Další cenová predikce je velice problémová. Nicméně se jeví, že stávající ceny se významně nezmění. Nebudeme proto dále uvažovat s jeho další změnou (přesněji navýšením). 1.4 Předpokládaný výhled cen vsázky a přísad Patrně nejdůležitější komoditou ve slévárenství bude kovový odpad. Ve druhé polovině roku 2007 došlo podle některých pramenů /5/ k jistému navýšení jeho ceny (7 až 9 %). Naproti tomu /2/ uvádí, že na německém, resp. evropském trhu, sice došlo v průběhu r. 2007 k jistému poklesu cen /2/, nicméně v dlouhodobém srovnání se tyto ceny vyvíjejí stále ještě na nadprůměrné úrovni. Následně /2/ uzavírá, že cena této komodity se v krátkém horizontu nebude významně měnit. Neoddiskutovatelnou skutečností však je, že celosvětová výroba oceli se bude nadále zvyšovat. Na její výrobu se mohou použít v zásadě pouze dvě hlavní suroviny. Kovový odpad a polotovary ze železné rudy. Jednoznačně nejvýznamnějším dnes dosud je surové železo. Tomu také odpovídá predikce cen železné rudy. V r. 2007 se ceny železných rud výrazně zvýšily. Tento trend bude výrazně pokračovat i u nových kontraktů na r. 2008. Nedávný průzkum firmy Morgan Stanley Group Inc., N.Y. /6/ konstatoval, že napjatost v dodávkách těchto rud bude pravděpodobně pokračovat v příštích 4-5 letech. Podle Craiga Campbella, analytika v Morgan Stanley, ceny železné rudy na r. 2008 vzrostou o 60%. Campbell předpovídá nárůst rud o dalších 30% pro r. 2009. Pro r. 2010 bude následovat růst o 10%. Na r. 2011 předpovídá, že si ceny podrží svoji dosaženou úroveň. Čistě matematicky by tedy nárůst cen této komodity za uvedené období činil asi 130 %. Opět velice opatrně budeme pro naše úvahy předpokládat praktický nárůst pouze poloviční - tedy asi 60 %. Je tedy zřejmé, že ceny jak surového železa tak i ocelového odpadu se budou zvyšovat. U surového železa dle /5/ došlo v r. 2007 o zvýšení cen o cca 18 %. S tím je do jisté míry v korelaci i pohyb cen na českém trhu. Opět do jisté míry konzervativně přepokládáme (s přihlédnutím k jisté stagnaci ceny surového železa před posuzovaným obdobím), že ceny surového železa nadále porostou minimálně o 10 % ročně. To odpovídá v posuzovaném časovém horizontu asi 33% navýšení ceny. U předpokládané ceny kovového odpadu se neztotožníme s prakticky nulovým nárůstem dle /2/. Budeme opět konzervativně pracovat s předpokladem průměrného ročního nárůstu asi 5 %. To představuje asi 16 % vzrůst ceny za naše predikované období.
U predikce cen kovových přísad nedisponujeme spolehlivými údaji podloženými zpracovanými studiemi. V našem příkladě (viz následující kapitola - pracujeme prakticky s nelegovanou jakostí oceli) usuzujeme tedy pouze na ceny FeMn, FeSi a hliníku. Je známo, že v r. 2007 došlo k navýšení cen desoxidačních kovových přísad od 30 až 40 % i významně více (někdy až k 70 až 80 %). Snad obdobný cenový nárůst by se nemusel opakovat. Nicméně vzhledem k predikovanému nárůstu cen zejména elektrické energie (o cca 20 %), kovového odpadu (16 %) a železné rudy (viz výše) nelze předpokládat, že ceny kovových přísad zůstanou neměnné. Stejně tak můžeme očekávat zdražení cen surovin, ze kterých se kovové přísady vyrábějí. Podobný vývoj bude mít vzhledem v predikci zvyšování ceny ropy i náklady na jejich dopravné. Budeme-li tedy opět velice konzervativní a přihlédneme k relativně vysokému nárůstu cen těchto přísad v r. 2007, který se vesměs ve slévárnách již projevil nebo projeví, budeme předpokládat minimální roční průměrný nárůst cen 5 až 10 %. To bude při použití spodní hranice v našem tříletém období znamenat cca 16 % zvýšení cen. 2.0 Předpokládané zvýšení nákladů odlitků Při cestě k predikci nákladů na odlitky jsme nejdříve pro ilustraci posoudili nákladový vývoj u jedné dílčí nákladové položky. Zaměřili jsme se na náklady přípravy formovacích směsí. 2.1 Predikce vývoje nákladů u přípravy formovacích směsí V práci /7/ bylo toto téma podrobně rozvedeno. Pro ilustraci si uvedeme příklad predikce nákladů u výplňové bentonitové formovací směsi. Poněvadž k cílovému stavu zvýšení cen a následně nákladů nedojde skokově (v tomto případě u elektrické energie o 20 % a mezd také o 20 %) pracovali jsme v krocích. Náklady jsme zvyšovali pro pravděpodobná postupná navyšování. Tedy u mezd od 8, 10, 15 a 20 %. Obdobné to bylo i u elektrické energie. A samozřejmě, že byly posouzeny i možné kombinace těchto navýšení. Na obr. 3 je uveden příklad této predikce neúplných vlastních nákladů (NVN) přípravy bentonitové výplňové formovací směsi. NVN tvoří rozhodující část úplných vlastních nákladů (ÚVN). Jsou tvořeny zejména těmi položkami, které osazenstvo a výrobní středisko může přímo ovlivnit. Z obr.3 je zřejmé, že NVN přípravy této směsi budou stoupat ze stávajících 198 Kč/t směsi až na 225 Kč/t. Zvýší se tedy o 27 Kč/t směsi, což odpovídá téměř 14 %. Z obr. 4 je zřejmá měnící se skladba zpracovacích nákladů přípravy této formovací směsi. Připomínáme, že NVN jsou tvořeny ještě náklady na ostřivo a vratnou směs. Tyto náklady činily ve všech posuzovaných variantách jednotně 26 Kč/t. Obdobným způsobem byly predikovány náklady na všech 15 různých druhů formovacích směsí /7/. Nákladové zvýšení se pohybovalo od 4 Kč/t až do 95 Kč/t (u jedné směsi dokonce 292 Kč/t). Podílově to znamenalo nákladové zvýšení o 4% až 14 %. S pomocí metodiky vyvinuté v práci /7/ jsme konstatovali, že do nákladů odlitků se predikované zvýšení promítne maximálně 0,5 Kč/t. Tedy částka je v prvním přiblížení relativně nízká. Následně jsme se zaměřili na predikci nákladů na tekutý kov. 2.2 Predikce nákladů tekutého kovu Je známo, že náklady na tekutý kov tvoří v NVN expedovaného odlitku 40 až 60 %. Tedy jeho rozhodující část. Pro naše šetření jsme použili kalkulaci nelegované oceli na odlitky vyráběnou na elektrické obloukové peci o nominální hmotnosti kovové vsázky 5 t. Pro navýšení nákladů jednotlivých nákladových položek v příštích přibližně 3 letech jsme vycházeli z předpokladů vyvozených v kapitole 1 předkládaného materiálu. Tedy
u surového železa očekávané zvýšení 33 % a kovového odpadu 16 %. U vlastního vratného kovového odpadu jsme v souladu se stávající praxi cenu neupravovali. U oxidační rudy předpokládané cenové navýšení 60 %. Desoxidační kovové přísady jednotně povyšujeme o 16 %. Nekovové přísady zůstávají beze změny. Dále počítáme se zvýšením osobních nákladů o 20 % a navýšením ceny elektrické energie také o 20 %. Je třeba připomenout, že nenavyšujeme náklady na žáruvzdorné materiály, opravářské materiály, grafitové elektrody, analýzy kovu a měření teploty. Je tedy zřejmé, že uvedená cenová predikce je jednoznačně velice optimistická. Jednak ve své relativně nízké hodnotě cenového navýšení. A dále u položek u nichž nepočítáme se změnou ceny. U těchto nákladových položek dojde minimálně ke zvýšení nákladů o dopady vyplývající ze zvýšení cen energie (zejména elektrické) a nárůstu dopravného. Podle daných představ jsme provedli příslušné propočty (viz obr. 5). Po provedených propočtech jsme došli k závěru, že v důsledku pouze předikovaných cenových změn u elektrické energie a osobních nákladů dochází ke zvýšení nákladů o 289 Kč/t. To odpovídá 2,7 % relativního zvýšení. U cenových dopadů na vsázku a přísady se nákladový nárůst podílí 1041 Kč/t (9,6 %). Obě dvě hlavní nákladové změny pak přinesou celkové zvýšení o 1331 Kč/t (12,2 %). Nyní byl před námi úkol promítnout tuto předikovanou hodnotu do nákladů expedovaného odlitku. 2.4 Predikce zvýšení nákladů expedovaného odlitku Vzhledem k tomu, že průměrné využití kovu u ocelových odlitků můžeme uvažovat asi v 50 %, pak dané zvýšení nákladů tekutého kovu o 1,3 Kč/kg znamená přibližný nákladový nárůst 2,6 Kč/kg. Jak interpretovat toto zjištění? Je třeba připomenout, že tekutý kov v úplných vlastních nákladech (ÚVN) expedovaného odlitku se podílí cca 40 až 60 %. Dále je třeba mít na paměti, že námi uváděný propočet pracuje s NVN, které dle naších zkušeností podle konkrétní situace ve slévárně pokrývají 60 až 90 % z ÚVN tekutého kovu. Tedy naším propočtem se nákladově pohybujeme jednoznačně pod 50 % z ÚVN odlitku. Provedli jsme si tedy další rámcový propočet. Vyšli jsme ze znalosti kalkulačního vzorce slévárny, ve které se ÚVN běžných ocelových odlitků pohybují mezi 50-60 Kč/kg. Predikovali jsme s pomocí námi výše zadaných cenových předpokladů tři hlavní nákladové skupiny: suroviny a materiál, energie a osobní náklady. Tyto skupiny nákladů tvoří obvykle u ocelových odlitků dvě třetiny až tři čtvrtiny z ÚVN expedovaných odlitků. Došli jsme k závěru, že za výše uvedených optimistických předpokladů se nákladové zvýšení bude pohybovat od cca 7 Kč/kg do 9 Kč/kg. Shrnutí Uvedené zjištění je plně v souladu s provedeným detailním propočtem promítnutí predikce zvýšení NVN tekutého kovu (2,6 Kč/kg). Informace o nárůstu nákladů o 7 Kč/kg až 9 Kč/kg při ÚVN ocelových odlitků ve výši 55 Kč/kg představuje nákladové zvýšení 13 až 16 %. Je třeba dodat, že pro odlitky z litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem budou predikované závěry o nákladovém růstu rámcově obdobné. Stejně tak reálně očekáváme, že i výroba tekutého kovu v kupolových pecích a pecích indukčních zásadně nezmění stanovené předpoklady o nákladovém nárůstu. Zjištěné nákladové zvýšení samo jako takové považujeme pro slévárny za významné. Jeho důležitost podtrhují tři významné okolnosti. První je, že toto budoucí významné nákladové zvýšení, je jak bylo již zdůrazněno, stanoveno za velice (pro slévárny) optimistických předpokladů. Skutečnost bude tedy asi méně příznivá.
Za druhé musíme zopakovat, že náš rámcový propočet postihl pouze dvě třetiny až tři čtvrtiny ÚVN odlitku. A v žádném případě nelze předpokládat, že u zbývajícího nákladového podílu (čtvrtina až třetina) ÚVN expedovaného odlitku nedojde minimálně z důvodů nárůstů cen energií a dopravného také k vzrůstu cen. Třetím faktorem je, že přes pokračující průmyslový boom se postupně sníží tak zvaný trh výrobce. Jednak již nyní se rýsují jisté symptomy na určitý pokles někdy až křečovité a časově nepokrývané poptávky po odlitcích. To vedlo jednak k překračování dodacích lhůt, ale zejména k dosahování někdy i u obyčejných odlitků nezdůvodněných ziskových marží někdy dokonce v řádu několika desítek procent. A očekáváme, že minimálně v závěru námi předikovaného tříletého období dojde k jistému narovnání těchto poměrů. Slévárny obecně pak budou dosahovat jak stanoví zákon skutečně přiměřený zisk. A jeho výše již bude spíše záležet na efektivnosti celkové činnosti českých sléváren. Co tedy vyplývá ze zjištění o predikovaném nemalém nárůstu nákladů odlitků pro české slévárny? Büchler /2/ správně uvádí, že středně velké společnosti, do niž lze zařadit nemalou část českých sléváren, zvýšením výroby do jisté míry snížily náklady jejich rozpuštěním konstantních nákladů na více jednotek. Tím do jisté míry vykryly dřívější nárůst cen surovin a energií. Tato rezerva je v současné době prakticky vyčerpaná. Nyní skutečně zbývá pouze a jenom systematická, trvalá činnost mající za cíl průběžné snižování vlastních nákladů vyráběných odlitků. Literatura: /1/ Šlajs J., Kafka V.: Cenový vývoj surovin a energetických médií vybraných sléváren a oceláren v České republice a zahraničí, pracovní materiál, 2008, /2/ Büchler,H.,J.:Rohstoffmärkte, Internationale Rohstoffpreise 2008 weiter auf hohen Niveau, Giesserei Praxis, 1-2, 2008, s. 26-, /3/ Odborná diskuse plenární sekce mezinárodní konference METAL, Hradec nad Opavicí, květen 2007, /4/ Hüner T., Hospodářské noviny č. 13, 2008, /5/ Ing. Šlajs /6/ More project may drive pellet growth (AMM.com, 12.3.2008) /7/ Kafka V., Nykodýmová V., Szmek V., Lána I., Martinák R., Doupovec D., Fošum. J., Knirsch V., Novobilský M., Jochim R.: Problematika posuzování nákladovosti formovacích směsí, Projekt VIII, sborník z VIII.semináře, 18.3.08, Nové Ransko, 196 s.,11 obr. a 171 tabulek, ISBN 978-80-02-02001-1, vydala Česká slévárenská společnost,
Tabulky a grafy Tab.1: Predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2010 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2007): září 2007 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 predikce predikce výhled výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 2817 2994 3220 3529 3821 4110 4421 Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 4,6 6,5 6,4 5,9 5,0 5,1 5,3 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,0 2,5 4,4 6,5 4,2 4,6 4,2 Spotřeba vlády růst v %, s.c. -3,1 2,3 1,1-0,6-0,4-0,3-0,5 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 3,9 2,3 7,6 6,0 9,0 7,8 7,2 Deflátor HDP růst v % 4,5-0,2 1,1 3,5 3,1 2,3 2,2 Průměrná míra inflace % 2,8 1,9 2,5 2,3 3,8 2,2 2,0 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -0,6 1,2 1,3 1,5 1,1 0,5 0,2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 8,3 7,9 7,1 5,5 4,8 4,5 4,5 Objem mezd a platů (domácí koncept) 1) růst v %, b.c. 6,3 6,8 7,4 9,1 7,4 7,1 7,0 Podíl BÚ na HDP % -5,2-1,6-3,1-2,8-2,5-1,7-1,0 1) Vyplacené na území ČR Obr.1: Předpokládaný vývoje průměrné nominální mzdy v České republice
Obr.2 : Průměrné ceny základní surovin pro výrobu litin a ocelí od roku 2002/12 do roku 2008 Obr.3: Predikce NVN výplňové bentonitové formovací směsi [Kč/t] 230 225 220 215 210 Kč/t 205 200 195 190 185 180 198 206 203 Původní ceny Zvýšení Zvýšení os. energie o 10% nákladů o 8% 211 212 energie o 10% a os. údajů o 8 % energie a os. 218 energie a os. 225 energie a os. nákladů o 10% nákladů o 15% nákladů o 20% Obr.3: Predikce NVN výplňové bentonitové formovací směsi [Kč/t] Obr.4: Predikce NVN výplňové bentonitové formovací směsi [Kč/t] - rozdělení zpracovacích nákladů Kč/t 200 150 100 59 59 63 63 65 67 70 50 77 85 77 85 85 89 93 0 Pův odní ceny energie o 10% os. nákladů o 8% energie o 10% a os. údajů o 8 % energie a os. nákladů o 10% energie a os. nákladů o 15% energie a os. nákladů o 20% Elektrická energie Osobní náklady Ostatní Obr. 4: Predikce NVN výplňové bentonitové formovací směsi [Kč/t] rozdělení zpracovacích nákladů
Obr. 5: Predikce NVN tekutého kovu Kč/t 14000 Kč/t 8000 12000 10000 2 245 2 373 2 259 2 387 2 390 2 463 2 535 2 246 2 535 6000 4000 8 632 8 632 8 632 8 632 8 632 8 632 8 632 9 673 9 673 2000 0 A B C D E F G H CH Vsázka, kovové přísady a nekovové přísady Zpracovací náklady celkem Obr. 5: Predikce NVN tekutého kovu [Kč/t] Vysvětlivky NVN Původní ceny A 10 877 Kč/t Zvýšení energie o 10% B 11 005 Kč/t Zvýšení os. nákladů o 8% C 10 890 Kč/t Zvýšení energie o 10% a os. údajů o 8 % D 11 018 Kč/t Zvýšení energie a os. nákladů o 10% E 11 022 Kč/t Zvýšení energie a os. nákladů o 15% F 11 094 Kč/t Zvýšení energie a os. nákladů o 20% G 11 166 Kč/t Zvýšení cen vsázky a přísad H 11 918 Kč/t Celkové zvýšení vsázky, přísad a zpracovacích nákladů CH 12 208 Kč/t