VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC POUNÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITNÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt na Zemi. Její cena už dnes není zanedbatelná, a bude jistě dále narůstat. V některých zemích je survinu přím strategicky důležitu. I když u nás nedstatkem vdy zatím netrpíme, je důležité zabránit ztrátám neb snižvání její kvality při dpravě jak vlivem netěsnstí systému, tak vlivem nevhdnéh materiálu trubek. Ptrubí pr dpravu vdy, ať užitkvé neb pitné, musí být tedy vyrbena z materiálu, který je schpen p předepsanu dbu živtnsti zajistit ddržení bu uvedených pdmínek. Plasty tent pžadavek nejen splňují, ale prti dříve pužívaným materiálům přináší celu řadu výhd pr mntážní firmu, prvzvatele i uživatele. Z řady plastů, které připadají v úvahu pr budvání vdvdních řadů a přípjek, se histricky nejvíce rzvinul pužívání PVC a plyetylénu. Firma Pipelife Czech s.r.. Vám předkládá nabídku ptrubních systémů z bu materiálů. 1. VŠEOECNÁ ČÁST 1.1. Rzsah pužití Oba ptrubní systémy, PVC i PE, jsu určeny pr pužití k dpravě pitné a užitkvé vdy, převážně při pužití v zemi. Jejich vlastnsti však umžňují pužití pr transprt celé řady dalších látek, pkud jim materiál trubek a těsnicích kružků dlává. ále lze dpravvat stlačený vzduch a jiné plyny (pr vyšší tlaky než cca 0,5 baru je PE vhdnější než PVC, nebť případné selhání PVC, způsbené například vnějšími vlivy, je prvázen vznikem nebezpečných štěpin). Nemají schválení pr dpravu tpných plynů a pr látky, u nichž hrzí nebezpečí vzniku elektrstatickéh nábje. Trubky mhu být pužity rvněž jak materiál pr stavbu tlakvých a pdtlakvých kanalizačních vedení. 1.2. Chemická dlnst Ptrubí je v zásadě vhdné k transprtu všech látek, které neprušují materiál trubek a těsnicích kružků. Je dlné vůči půsbení běžných desinfekčních prstředků v kncentracích a při dbě půsbení běžně pužívané pr desinfekci rzvdů pitné vdy (neuvažuje se s dluhdbým pužitím ptrubí pr jejich dpravu). Odlává rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. Není dlné dluhdbému půsbení řady kncentrvaných rpných prduktů. pravvané médium může mít p v rzmezí 2 až 12, tj. vdy mhu vykazvat jak kyselu, tak zásaditu reakci. Trubky lze prt pužít pr celu řadu reakčních tekutin v různých průmyslvých dvětvích. Plastvá ptrubí nerezaví! Ke stanvení vhdnsti pr dpravu jiných chemických látek než pitné vdy máme k dispzici rzsáhlu databázi, tabulka v tmt manuálu je puze jejím malým výtahem. Při dpravě jiných médií než vdy je nutn pamatvat na t, že živtnst ptrubí zde může s rstucí tepltu klesat dalek výrazněji. Pr stanvení chemické dlnsti systému z PVC je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Prt upzrňujeme na tabulku dlnsti kružků v závěru publikace. V případě pchybnstí nás, prsím, kntaktujte. strana
1.3. alší fyzikální vlastnsti íky své pružnsti jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání lépe než trubky tuhé. Přest pr ptrubí přím za kmpresrem neb na výtlaku čerpadel, která pracují v režimu častéh spínání, se dpručuje pužít raději pružnější plyetylén. Oba systémy mají vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN 73 0040, pr PE viz též příslušnu kapitlu). U PVC krmě pružnsti trubek samtných hraje rli i vhdné tvarvání hrdla a pužití pružnéh těsnění. rdlvé spje trubek PVC běžně zůstávají těsné i při defrmacích 25 %. Nezanedbatelným fyzikálním parametrem plastů všebecně je jejich vyská tepelná rztažnst, asi 10 až 15 x větší prti známým kvům, cž je nutn brát v úvahu při některých aplikacích (viz příslušné kapitly rztažnst plyetylénu je vyšší než PVC). PVC i plyetylén jsu sice špatné vdiče tepla, ptrubí z nich je však nutn izlvat prti zamrzání i přehřátí. Plasty jsu jak materiál pměrně měkké, mají však velmi vysku dlnst prti abrazi (dprava vdních suspenzí abrazivních látek). Trubky prt nejsu pškzvány pevnými částicemi bsaženými v dpravvaném médiu ani dpravvanými sypkými látkami. Také nasákavst plastů je zanedbatelná, t znamená že nemůže djít k bbtnání, změně rzměrů neb dknce k pškzení stěn vlivem zmrznutí d nich vsáknuté vdy. Plastické hmty nevedu elektrický prud, cž zaručuje jejich abslutní dlnst prti krzi vyvlané účinkem bludných prudů. Zárveň t znamená, že plastvá ptrubí nelze rzmrazvat za pmci elektrickéh prudu, že jsu pd zemí hůře zjistitelná než například litinvé trubky a že je nelze pužít jak uzemňvací. Pzr při náhradě části vdivéh ptrubí plastvým! Tlakvá ptrubí jsu všebecně vhdná i pr dpravu médií při tlaku nižším než atmsférickém, například pr pdtlakvu kanalizaci, a sice d maximálníh pdtlaku 80 kpa, tj. d abslutníh tlaku 20 kpa (atest ITC Zlín). Při dpravě jiných médií než vdy je nutn pamatvat na t, že živtnst ptrubí může v důsledku chemických vlivů s rstucí tepltu klesat dalek výrazněji, než při dpravě vdy. Při manipulaci za nízkých teplt je nutn vzít v úvahu křehnutí PVC pd 0 C je t jev přechdný a za nrmální teplty je materiál pět pružný. 0 C Graf č. 1 Obrázek č. 1 1.4. Živtnst V mlekulární struktuře plastických hmt, vystavených trvalému půsbení napětí, dchází k pmalému tku plymerních řetězců a tím jejich rientaci. Prvním důsledkem tht jevu je pkles pevnstní charakteristiky materiálu. Je t jev za nrmální teplty velmi pmalý, se zvyšující se tepltu pevnst klesá rychleji. V rámci zkušek vhdnsti každéh materiálu pr tlakvá pužití jsu stanveny pevnstní charakteristiky. Jsu t hdnty získané z dluhdbých labratrních zkušek, dnes již věřené i praktickým nasazením a publikvané v nrmách EN a ISO, které přebírají samzřejmě i nrmy ČSN. ruhým důsledkem rientace plymerních řetězců je tzv. relaxace, cž znamená, že pkud nepůsbí trvalá síla, napětí, vzniklé ve stěně trubky p jejím zatížení, během dby pklesne na nulu a trubka se chvá jak by zatížena nebyla (prt nestárne pkud materiál není vystaven trvalému napětí, jeh pevnst neklesá). ěžně uvažvaná minimální živtnst ptrubí je let. Tlušťky stěn trubek jsu stanveny tak, aby ještě na knci plánvané živtnsti trubek, trvale prvzvaných při plném jmenvitém tlaku za teplty 20 C, jejich pevnst dsahvala hdnty nutné pr splehlivu funkci tlakvéh řadu při maximálním prvzním tlaku a s předepsaným bezpečnstním keficientem (viz dále). Neníli ptrubí prvzván p celu dbu při maximálním tlaku (a také splupůsbíli prti vnitřnímu tlaku reakce zeminy, v níž je trubka ulžena), neb jeli prvzní teplta nižší (cž je u většiny běžných vdvdů), dchází k prdlužení živtnsti. Živtnst uvádíme v příslušných kapitlách jak pvlený prvzní tlak v závislsti na tepltě a času. Platí t puze pr nepškzené a správně ulžené trubky. strana
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC Při prvzu trubek s měnícím se zatížením se pr výpčet celkvé živtnsti pužívá tzv. Minerv pravidl: Živtnst je stanvena z pměru času prvzu při jedntlivých pdmínkách. n i=1 a. tx i. = 1 t i Pr dvě dílčí zatížení platí: a 1. t x. t 1 a 2. t x. t 2 1 t x. t 1. t 2 a 1. t 2 a 2. t 1 t i = dba živtnsti při daném zatížení t x = vypčtená dba a i = dba dílčích zatížení jak pdíl celkvé dby zatížení (v %) 1.5. Eknmické aspekty pužití plastvých trubek všebecně plňující infrmace viz v ČSN EN 13 2441 Pužití plastvých trubek přináší uživateli při srvnání s litinvým ptrubím výhdy. Ty pčínají pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje tak rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Jedná se trubky jednvrstvé, kde není třeba mít bavu ze separace vrstev z rzdílných materiálů, ať už z důvdu výrbní vady neb z důvdu mechanických vlivů při manipulaci, pkládce či sil půsbících ve výkpu. Materiál vykazuje vysku dlnst prti tvrbě inkrustací (samčisticí schpnst, stálý průtčný průřez). Pružnst trubek zajišťuje dlnst prti pškzení při transprtu a pkládce. Nehrzí rizik napadení mikrrganismy, plísněmi ani krze způsbené bludnými prudy. 1.6. Eklgie, dpady Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife Czech s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. ranly, krabice, plyetylénvé fólie a rašlvé pytle lze nabídnut k využití jak druhtné surviny, případně bez prblémů skládkvat neb likvidvat ve spalvnách, celvé vázací pásky lze využít jak železný šrt. Firma přijala patření k zabezpečení zpětnéh dběru balů uzavřením Smluvy sdruženém plnění se splečnstí Ekkm a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí byl přidělen klientské čísl EK F00020655. 1.7. Certifikace, kntrly Plastvé ptrubní systémy ddávané firmu Pipelife Czech s.r.. jsu certifikvány autrizvanu sbu pdle zákna č. 22/1997 Sb. O technických pžadavcích na výrbky a v suladu s aktuálním nařízením vlády, kterým se stanví technické pžadavky na stavební výrbky. Ptrubí pr pitnu vdu splňuje pdmínky zdravtní nezávadnsti dle zákna 22/1997 Sb. a pdmínky pr trvalý styk s pitnu vdu dle aktuálníh znění vyhlášky MZd hygienických pžadavcích na výrbky přicházející d příméh styku s vdu a na úpravu vdy (výluhvé testy). Splečnst Pipelife Czech s.r.. má zaveden, dkumentván a certifikván systém řízení jaksti pdle ČSN EN ISO 9001:2001. ále má vybudván, zaveden a certifikván systém envirnmentálníh managementu pdle ČSN EN ISO 14 001:2005. Platné dklady jsu zveřejněny na www.pipelife.cz neb Vám je na pžádání zašleme. 1.8. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů ISO 9001 Veličina Jedntka Materiál ptrubí Pmcný materiál PE PVC Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) Teplta vzplanutí ºC 340 385 530 275 360 Teplta vznícení ºC 390 465 530 427 370 Výhřevnst MJ/kg 44 17,3 20,7 10,3 16,2 17,8 ustta kg/m³ 940 1400 1200 550 Vhdné hasiv vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna strana 4
1.9. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN 12 0072) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na pdkladu celu svu délku tak, aby nedcházel k jejich průhybům. Je nutn zabránit hybům na hranách, pkud přesahují lžnu plchu vzidla více jak 1 metr (zvláště trubky samstatně lžené) je nutn je pdepřít, prtže jejich vlné knce při jízdě kmitají a mhly by se pškdit (viz br. č. 2 a 3). Lžná plcha vzidel musí být prstá strých výstupků (šruby), pdklad při skladvání nesmí být kamenitý. Není dvlen trubky při nakládce a vykládce házet neb tahat p strém štěrku a jiných strých předmětech. Za nevhdnu pr pužití při jmenvitém tlaku je nutn pvažvat trubku neb tu část trubky neb tvarvky, která vykazuje pškzení hlubce větší než je 10 % tlušťky její stěny! Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Při skladvání palet ve více vrstvách je nutn zajistit, aby výztužné hranly palet ležely na sbě a nedcházel k bdvému zatížení trubek ve spdních paletách. Pdlžené trámky by neměly být užší než 50 mm. Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet (případně na sebe plžených návinů) je 1,5 m, přičemž bční pěry tyčvéh materiálu by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Knce trubek v návinech mají směřvat dlů. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. Přitm je účelné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba trubek černé barvy by zpravidla neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. elší skladvání na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy a pněkud snížit dlnst trubek (zvláště z PVC) prti nárazu, nezpůsbuje však pkles tlakvé zatížitelnsti. Mráz při běžném skladvání plastvým trubkám nevadí, čast se však zapmíná, že dlnst PVC prti prudkým nárazům se s klesající tepltu zmenšuje (zvl. kl 0 C a při tepltách nižších, je t všem jev vratný a nesnižuje pužitelnst za nrmální teplty). Při tepltách kl 10 C se výrazně snižuje i elasticita těsnicích kružků, cž může být zdrjem ptíží a chyb při pkládce. PE napak může být manipulván i v zimě až d 40 C, pkud pracvník akceptuje prblémy s rstucí tuhstí materiálu. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PVC tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80 C, cž je teplta, která může zapříčinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PVC výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání (viz br. č. 4). Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly a před kntaminací jedvatými látkami. dby těsně před mntáží je nutn pnechat na trubkách i tvarvkách chranná víčka. Výrbky by neměly být skladvány blízk zdrjů tepla. Při dluhdbém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků. V nutném případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu a bez přístupu slunečníh světla. Transprt trubek Skladvání trubek v paletách Skladvání trubek a tvarvek Obrázek č. 2 Obrázek č. 3 Obrázek č. 4 strana 5
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC 1.10. Pkyny pr prjekci a pkládku 1.10.1. imenzvání ptrubí Nmgram č.1 (viz prtější strana): údaje tlakvých ztrátách v ptrubí z PVC i z PE a příslušný kmentář. vlená rychlst média v trubkách je max. 10 m/s, běžně d 5 m/s. Pznámka 1: dnty pr SR 17,6 jsu v mezích přesnsti dečtu stejné s SR 17. Pznámka 2: Pdrbnější údaje naleznete např. v tabulkách ruckverlusttabellen, vydal Kunststffrhrverband e.v., 5300 ONN 1. Příklad pužití nmgramu: Zjistit tlakvu ztrátu vdy na metrů PE ptrubí SR 11, průměr 32 mm při transprtu 0,1 l/s vdy: Spjí se 032, SR 11 s bdem na se průtčnéh mnžství 0,1 l/s a na průsečíku prdlužení tét spjnice s su tlakvé ztráty se dečte asi 0,28. Tlakvá ztráta je tedy 0,28 m.v.s., (0,028 bar), rychlst asi 0,2 m/s. 1.10.2. Šířka výkpu Šířku výkpu se rzumí vzdálenst stěn výkpu neb pažení měřená ve výšce vrchlu ptrubí. Šířka výkpu musí umžnit bezpečnu manipulaci s trubku (vyhláška ČÚP a ČÚ č. 324/1990 Sb. Vyhláška Českéh úřadu bezpečnsti práce a Českéh báňskéh úřadu ze dne 31. července 1990 bezpečnsti práce a technických zařízení při stavebních pracích). Viz Tabulka č. 1 a 2. Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: výstražná bílá fólie 0,3 až 0,4 m α β W Z KO O UV L = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) = úhel ulžení ptrubí = směr ulžení ptrubí = skln stěny výkpu = výška pdzemní vdy = hrní zásyp = krycí zásyp = bční zásyp = účinná vrstva = lže trubky signalizační vdič Obrázek č. 5 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 hlubka rýhy [ m ] minimální šířka [ m ] > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu Nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x / 2 strana 6
Tlakvé ztráty při dpravě vdy v PE a PVC trubkách Nmgram č. 1 (Příklad pužití viz v textu.) V případě ptřeby přesnějších údajů kntaktujte náš technický servis. strana 7
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC 1.10.3. lubka ulžení trubek Trubky pr dpravu pitné vdy se ukládají d nezámrzné hlubky s přihlédnutím k ustanvení přílhy (ve znění změny Z4) ČSN 73 6005 (chdník a vlný terén mim zástavbu minimálně 1,00 až 1,60 m dle místních pdmínek /druh a vlastnsti zeminy/, vzvka min.1,5 m). Ulžení se řídí ustanveními ČSN 75 5401. Maximální dvlenu defrmaci určuje prjekt, pr eventuální statické výpčty se uvažuje maximální dvlená dluhdbá defrmace trubky d 10 % vnějšíh průměru. Vdvdní trubky vykazují vysku kruhvu tuhst (přes 10 kn/m 2 ), statické výpčty Vám v případě ptřeby zajistíme. 1.10.4. Účinná vrstva Jak účinná vrstva (UV viz Obr. č. 5) se značuje vrstva zeminy d 30 cm nad hrní kraj trubky. Zemina se zde sype z přiměřené výšky, aby nedšl k pškzení či phybu ptrubí. Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách, vždy p bu stranách trubky. utní se ručně neb lehkými strjními dusadly, nehutní se nad vrchlem trubky. Je třeba ddržet předepsaný minimální stupeň hutnění dle Prctra Pr : většinu platí: Pr pr nesudržné zeminy 95 % pr sudržné zeminy 92 % V celé účinné vrstvě (KO, O, L pdle br. č. 5) je mžn pužít písek, resp. zeminu bez strhranných částic; pr trubky d N 200 zrnitsti max. 20 mm, d N 250 max. 30 mm. Při hutnění je nutn dbát na t, aby se ptrubí výškvě neb stranvě nepsunul. 1.10.5. Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na zhutněné pískvé neb štěrkpískvé lže (pdsyp) minimální tlušťce L = 10 cm Zemina se nemusí hutnit, nesmí však být příliš nakypřena. Zónu dna je nutn vytvřit pdle spádu ptrubí. Trubky se nesmí klást na zmrzlu zeminu, ať už rstlu neb nasypanu. Úhel ulžení má být větší jak 90. Trubky musí na terénu ležet v celé délce, zvláště je nutné zabránit vzniku bdvých styků, například na výčnělcích hrniny neb na hrdlech. Pzrnst je tedy nutn věnvat přípravě klí hrdlvých spjů PVC (vytvření mntážní jamky nezbytně nutné veliksti). Ve skalnatém a kamenitém pdlží je dbré vytvřit p vybrání ca 15 cm vrstvy nvé pískvé či štěrkpískvé lže. Je také zakázána přímá pkládka na betn (betnvu desku, pražce); vyžadujeli situace takvu pkládku, je nutn patřit betn vhdným pdsypem (lže L). 1.10.6. Obsyp ptrubí Pužije se zemina dpvídající specifikaci pr účinnu vrstvu. V klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Prt pr zásyp nelze pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zeminu bsahující kusy dřeva, kameny, led, prmčenu sudržnu zeminu, rganické či rzpustné materiály, zeminu smíchanu se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. Neníli vytěžená zemina vhdná pr zásyp ptrubí, je zaptřebí předepsat zásyp zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině pčítáme s vytěženým materiálem pr pětvný záhz výkpu, je dbré chránit jej před navlhnutím. Pažení je vhdné před hutněním pvytáhnut, aby hutnění v klí trubky prbíhal prti rstlé zemině. Při pkládání v terénu s výskytem pdzemních vd je nutn zabránit vyplavení zeminy. Výkp musí být při pkládce prstý vdy. V případě pužití drenáží je nutn p dknčení prací zrušit jejich funkci. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly (viz br. č. 6). Obrázek č. 6 strana 8
1.10.7. lavní zásyp ptrubí K zásypu se pužije materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit. K dsažení pžadvanéh hutnění se pužijí vhdné mechanismy. Od 30 cm krytí je mžn hutnit i nad trubku. Pdle ČSN 73 6006 (8/2003) by ptrubí měl být značen výstražnu fólií bílé barvy nejméně 20 cm nad vrchlem trubky. 1.11. Obetnvání Trubky z PVC i PE je mžn betnvat. Pkud je betnáž PVC prváděna v blízksti hrdel trubky, je vhdné lepit štěrbinu hrdlvéh spje např. lepicí pásku, aby cementvé mlék nevnikl mezi trubku a pryžvé těsnění. Platí t i při betnvání pěrných blků. 1.12. Vlná mntáž trubek Při pužití tht způsbu instalace je zaptřebí vzít v úvahu mžné pdélné i příčné phyby a kmity a rzdíl mezi bdvým ulžením a suvislým ulžením v zemi, vyšší vliv hmtnsti média a případné tepelné izlace. Trubky je zaptřebí chránit prti přímému půsbení slunečních paprsků. Pr tent způsb instalace se nedpručuje pužití PE trubek ze svitků, zvláště budeli ptrubí umístěn viditelně (tvarvá paměť). V závislsti na materiálu trubky, střední tepltě stěny trubky, rzměru trubky a specifické hmtnsti média je trubku nutn vhdně pdepřít. ůvdem je malá tuhst a větší keficient rztažnsti plastů ve srvnání s kvy. U PE ptrubí se zvyšuje vliv tepelné rztažnsti, bližší viz v části Ptrubí z PE. 1.12.1. Pdepření trubek Jak základní maximální vzdálenst míst, v nichž mají být za nrmální teplty pdepřena vdrvně ulžená plastvá ptrubí, lze pr PE i PVC rientačně brát pr vdu a pdbná média desetinásbek vnějšíh průměru trubky. V případě dpravy plynnéh média neb u svisléh ulžení lze tut vzdálenst cca 30 % zvětšit. Na vlbu vzdálensti upevnění může mít vliv i hmtnst a druh případné tepelné izlace. Zvažte i mžnst suvisléh ulžení (krýtka apd. U PVC trubek musí být upravena v blasti hrdel, aby se zabránil ulžení jen na hrdlech). 1.12.2. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné. Je prt nutn zabránit jejich ulžení jen na vzdálených bdech (například hrdlech). Lze je ulžit na krýtkách (s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek) neb za pmci bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst bjímek neb pdlžek by neměla být větší než desetinásbek vnějšíh průměru trubky. V chráničkách je pr ulžení a vystředění trubek (chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy) mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků) neb trámků (viz br. č. 7 a, b), ale i jiných vhdných pdlžek. Ptřebné údaje mají být uvedeny v prjektu. a b 1.13. Vstupy d bjektů le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím šachtvých zděří či jiných prduktů. Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Za splehlivé není pvažván ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Obrázek č. 7 a, b Ulžení v chráničce 1.14. Prvedení tlakvé zkušky Zkuška se prvádí pdle ČSN 75 5911 na ptrubí, které je kvůli statickému zabezpečení a mezení vlivů tepltních změn na průběh tlakvé zkušky c nejvíce zasypán, všem tak, aby spje trubek byly viditelné. Částečný zásyp je zhutněn. Tlakvá zkuška ptrubí pr pitnu vdu se prvádí vdu, která má kvalitu pitné vdy. Ptrubí se naplní vdu na zkušební tlak pdle nrmy a následně dvzdušní. Pak je pnechán při zkušebním tlaku minimálně 12 hdin, při pklesu tlaku je nutn zkušební tlak každé dvě hdiny bnvit a zárveň pzrvat plhu ptrubí. tlakvání je velmi důležité, nebť zvláště PE trubky při tlakvání zvětší svůj bjem! P tét stabilizaci se prvede tlakvá zkuška, jejíž dba trvání je 1 hdina a během níž může tlak pklesnut maximálně 0,02 MPa. strana 9
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC. POUÍ Z PVC.1 Všebecně PVC trubky Pipelife jsu vyráběny z plyvinylchlridu, který nebsahuje změkčvadla (značván jak tvrdé PVC, neměkčené PVC, PVCU). Jejich rzměry a další technické parametry dpvídají nrmě ČSN EN 1452. arva výrbků je šedá (cca RL 7011). Pr kmpletaci systému se pužívají plastvé, pr vyšší tlaky i litinvé tvarvky určené specielně pr plastvé ptrubí. Trubky a tvarvky jsu ddávány v prvedení s nástrčným hrdlem patřeným těsnicím kružkem z elastmeru. Tent systém zaručuje při správné mntáži dknalu těsnst. Knstrukce hrdla dvluje trubce při změně teplty příslušně dilatvat v každém spji... Teplta, tlak, živtnst Trubky služí k dpravě vdy a dalších neagresivních médií trvalé tepltě max. 20 C a tlacích 1,0, resp. 1,6 MPa (10, resp. 16 bar). Materiál však je schpen snášet i vyšší teplty až d 60 C, je všem nutn vzít v úvahu, že se pak snižuje buď dba živta trubek neb je nutn snížit jejich tlakvé zatížení. Pdrbnsti viz Tabulka č. 3 teplta C rky prvzu PN 10 bar PN 16 bar 0 1 5 10 25 50 12,0 11,2 10,8 10,3 10,0 19,2 17,9 17,2 16,5 16,0 0 1 5 10 25 50 9,7 9,0 8,8 8,3 8,0 15,5 14,4 14,1 13,3 12,8 40 50 1 5 10 25 50 1 5 10 30 7,6 6,8 6,6 6,4 6,3 5,3 4,8 4,5 4,2 12,2 10,9 10,6 10,2 10,1 8,5 7,7 7,2 6,7 hdnty naměřené hdnty extraplvané Graf č. 2 60 1 5 10 30 3,5 3,0 2,8 2,5 5,6 4,8 4,5 4,0 Maximální hlubka pškzení stěny trubky Tabulka č. 3 S UPOZORNĚNÍ: Za nevhdnu pr pužití při jmenvitém tlaku je nutn pvažvat trubku neb tvarvku, která vykazuje pškzení hlubce větší než je 10 % tlušťky její stěny (viz br. č. 8)! POZNÁMK: První trubky z PVC byly pužity v letech 1935 40 v Německu pr dpravu tlakvé pitné vdy. Některé služí ddnes a při pdrbných rzbrech vzrků, debraných p 53 57 letech, byla knstatvána další mžná živtnst cca let při tlaku 7 bar! (KRV Nachrichten 1/95) max 1/10 S Obrázek č. 8 strana 10
2.3. Pžární klasifikace trubek Materiál trubek i tvarvek je pdle ČSN 73 0862 zařazen d třídy hřlavsti, tj. klasifikván jak nesnadn hřlavý. PVC hří jen tehdy, jeli přítmen trvalý zdrj plamene, jinak je samzhášivý. 2.4. Eklgické aspekty pužití Prášek PVC je ddáván v kvalitě dpvídající hygienickým směrnicím pr zdravtně nezávadné plasty. Pužití i případné skládkvání PVC trubek je eklgicky nezávadné. Při hření PVC dchází k uvlňvání zdraví škdlivých zpldin (slžením srvnatelných se zpldinami hření dmvníh dpadu), není prt dvlen likvidvat dpad pálením v běžných pdmínkách, lze jej však případně likvidvat v řádně vybavených spalvnách neb ulžit na skládku. Při skládkvání se z PVC neuvlňují d zeminy, pdzemních vd ani vzduší žádné škdlivé látky. Eklgicky i eknmicky nejvýhdnější likvidací pužitých trubek a dpadů vzniklých při jejich pkládce je samzřejmě jejich recyklace. Při každé certifikaci ptrubí pr pitnu vdu prvádí autrizvaná sba výluhvé zkušky pdle aktuálních metdik ministerstva zdravtnictví. 2.5. Značení PVC trubek PVC tlakvé trubky PIPELIFE jsu značvány následujícími daty: výrbce materiál tlakvá řada rzměr N ( = druh pužití zdrav. nezávadné) nrma ČSN EN 1452 datum a čas výrby. 2.6. Spjvání PVC trubek Pipelife Czech s.r.. Vám nabízí systém spjvaný za pmci nástrčných hrdel. Při spjvání je nutn ddržet následující pstup: zkntrlvat, zda trubky, tvarvky i těsnicí kružky jsu čisté a nepškzené (těsnicí kružky ani sazení hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem kryty a kncvky pužité pr chranu trubek se dstraní těsně před mntáží). pručuje se zkntrlvat rvněž správnu plhu kružků v hrdle (viz br. č. 9). Obrázek č. 9 Obrázek č. 10 Obrázek č. 11 zksený knec trubky ptřít mazadlem. Mazadl lze nahradit například mazlavým mýdlem, nelze však pužít tuky, lej a pr pitnu vdu ani látky, jež by jakkliv mhly zhršit její kvalitu. trubky se běžně mají pkládat tak, aby vda prtékala trubku d hrdla k dříku. knec trubky zasunut d hrdla na draz, hlubku zasunutí značit. Přitm je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla ani k psunu trubek již nainstalvaných. trubku pvytáhnut zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně 12 mm u 6 m trubky je t patření, umžňující trubkám ve spjích dilatvat při změnách teplty). jeli zaptřebí trubky zkracvat, pužívat jemnzubu pilu (řez musí být prveden klm), neb řezačku trubek (viz br. č. 13). strana 11
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC UPOZORNĚNÍ: Nedpručuje se pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl (např. zaměňvat kružky různých výrbců). Těsnicí prvky, stejně jak tvarvky, není dvlen upravvat! Jinak není zaručena tlakvá dlnst spje. Trubky uzpůsbené pr pužití těsnicíh kružku nelze spjvat lepením! Zkrácený knec trubky se patřuje úksem pd úhlem 15. Orientační délku zksení, prvedenu např. za pmci pilníku (viz br. č. 12), uvádí následující tabulka. Tvarvky se zkracvat nesmí!!! N 15 150 00 50 00 délka zksení (mm) 6 6 7 9 9 12 Obrázek č. 12 Obrázek č. 13 Obrázek č. 14 V případě strjníh řezání se pr PVC dpručují pilvé listy s rztečí zubů cca 4 mm a řezná rychlst asi 65 70 m/s. Zbytky trubek bez hrdla lze pužít p spjení za pmci dvu přesuvných spjek (UKS). Větší průměry trubek a tvarvek (UKS) mhu vyžadvat větší přesuvnu sílu, pužijte např. mntážní přípravek, v žádném případě nelze pužít pr psuv údery těžkým předmětem. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem (viz br. č. 14). PVC trubní materiál lze spjvat také lepením neb pmcí mechanických svěrných spjek. Přechd na přírubvé spje lze prvést pmcí tvarvek EKS a FKS..7. Prjekce a pkládka PVC trubek Splečné všebecné údaje jsu bsaženy v první části tht manuálu..7.1. Trasa ptrubí směr, spád, jištění Trasu ptrubí je nutn vlit s hledem na ustanvení ČSN 75 5401. Rvněž skln ptrubí se vlí pdle ČSN 75 5401. Při velkém pádu trasy (nad 15 téměř vždy) je nutn zajistit hrdla PVC trubníh systému prti vytažení vlivem rázů kapaliny pužitím pjistek neb dstatečným betnváním v blasti hrdel (samtná hrdla nechat pkud mžn vlná viz br. č. 15). zásyp Prti vytažení je nutn zajistit všechny tvarvky, kde dchází ke zvýšenému půsbení síly bluky, dbčky, redukce a uknčení ptrubí. Pdle brázku je nutn jistit ještě tři spje před a za tvarvku. Velikst (hmtnst) betnvých blků je nutn vlit pdle druhu klní zeminy. Pjistky prti psuvu je nutn pužít v místech, kde nelze pužít betnvých blků, jak např. u suběžných vedení (viz br. č. 16). pískvé lže ptrubí pdlží betnvá pěra Výpčet blků lze prvést pdle TNV 75 54 10 (ydrprjekt Praha). V úvahu se při tm beru nejnepříznivější pdmínky prvzu (např. tlakvá zkuška). Také armatury a např. litinvé tvarvky je nutn zabudvat tak, aby jejich hmtnstí neb silu ptřebnu pr jejich bsluhu nebyl ptrubí ddatečně zatěžván. Ulžení ve spádu Obrázek č. 15 strana 1
Ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky, není dvlen prvádět změnu směru vyskřípnutím trubky v hrdle! V nutných případech lze využít pružnsti trubek d N 200 pr tvrbu bluku plměru R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky (například u trubky 110 mm je R = 33 m, při tepltách pkládky nižších než 20 C nesmí být pužit ani tent způsb!). Přitm je nutn trubku přít nejméně ve třech místech betnvé blky (viz br. č. 17). Není dvlen hýbání trubek zatepla. betn Jištění spjů Obrázek č. 16 vlený hyb trubky Obrázek č. 17 2.8. datečná vestavba tvarvek a) dbčka s přírubvým T kusem: Vyříznut část ptrubí v délce pužité tvarvky, na knce stávajících trubek nasadit přírubvé přechdky (E...) a vsadit tvarvku viz brazek b) dbčka s hrdly: tvarvky zasunut krátké kusy trubky, jejich knce zksit. P natření mazacím prstředkem nasunut na ba knce přesuvné spjky (UKS) v celé jejich délce. Ze stávajícíh vedení vyříznut dpvídající část. Pak nasadit zhtvený mezikus a bě přesuvné spjky stáhnut natlik zpět, aby řezné plchy byly přesně uprstřed viz brázek c) navrtání trubek pmcí navrtávací bjímky: Pr zaručení kvalitníh spjení a zamezení eventuálníh pškzení trubky je zaptřebí pužívat navrtávací bjímky, které při dtažení nezpůsbí vznik nedvlenéh napětí v trubce (nedvlí valizaci trubky, která při navrtávání může vést k prasknutí některé starší typy bjímek tut schpnst neměly!). Na trubku nasadit navrtávací bjímku, šruby rvnměrně přitáhnut. ále pstupvat pdle druhu pužité bjímky. 2.9. Některé materiálvé vlastnsti PVC Obrázek č. 18 Obrázek č. 19 střední specifická hmtnst ρ = 1,4 g/cm 3 dluhdbá pevnst v tahu (20 C) β 50 (20 C) = 25 MPa krátkdbý mdul pružnsti E = 3000 až 3600 MPa Pissnův sučinitel příčné kntrakce μ = 0,33 dluhdbý mdul pružnsti E 50 = 1750 až 2000 MPa tepelná vdivst λ = 0,15 W/m.K keficient tepltní rztažnsti α = 0,08 mm/m.k nasákavst pd 4 mg/cm 2 krátkdbá pevnst v tahu (20 C) β z (20 C) = 44 MPa chemická dlnst viz přílha strana 13
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC 3. UKY PRO VRTNÉ STUNY Jsu vyráběny z identické receptury, jaká je pužívána pr výrbu tlakvých trubek z PVCU pr rzvdy pitné vdy. U těcht trubek byl prveden v O 224 (ITC Zlín, tř. T. ati 299, 764 21 Zlín Luky) hdncení zdravtní nezávadnsti pdle záknných ustanvení chraně veřejnéh zdraví a aktuálně platnéh znění vyhlášky hygienických pžadavcích na výrbky přicházející d příméh styku s vdu a na úpravu vdy. Splňují tak pžadavky ČSN 75 5115. Prhlášení firmy hygienickém atestu je na www.pipelife.cz neb Vám bude na vyžádání zaslán. Trubky jsu patřeny hladkým hrdlem s mírnu kuželvitstí, která ulehčuje jejich spjení a zasunvání d vrtu. Standardně jsu ddávány ve stavebních délkách 4 (3) m, bez perfrace. Tyt trubky nesu značení STUNY. Upzrňujeme, že prhlášení firmy se týká zdravtní nezávadnsti trubek. V případě že se rzhdnete pužít tyt trubky pr vypažení studen, berte prsím v úvahu jejich mechanické vlastnsti. alší údaje viz katalgvá část. 4. POUÍ Z POLYETYLÉNU 4.1. Všebecně Plyetylénvé trubky PIPELIFE jsu vyráběny z lineárníh (vyskhusttníh) plyetylénu (jiná značení lpe, PE, PE), typ PE 80 a typ PE. Pr výrbu trubek z PE jsu pužívány výhradně materiály splečnstí sdružených v rganizaci PE. Rzměry a další technické parametry dpvídají nrmám ČSN EN 12 201. PE, zvláště pak jeh nvější typ PE, je mderní materiál, jenž ve srvnání s dříve pužívaným PEL (rzvětvený plyetylén PE, též rpe) nabízí celu řadu výhd, které cení především investři a prvzvatelé ptrubí. Pznámka: MRS rzvětvenéh PE (PEL) je běžně 4,0 MPa, MRS PE dle typu 8 neb 10 MPa. Ve srvnání s rzvětveným PE má PE pr daný tlak výrazně menší tlušťku stěny a vyšší dlnst vůči pškzení, je však méně hebný než PEL. arva trubek je černá s mdrými pruhy, případně mdrá. Trubky jsu ddávány jak kusvý materiál v délce 6 neb 12 metrů. Výhdu je mžnst ddat trubky d průměru 110 mm také jak svitky v délce až 500 m (pdle průměru trubek), jejichž pužití výrazně snižuje časvé i materiálvé náklady na pkládku. Pdrbnsti k trubkám Rbust Pipe viz níže. 10 MRS 5 MRS 0 4 MPa (rpe) LPE 8 MPa PE 80 PE 10 MPa PE Prvnání MRS pr LPE a PE Graf č. 3 4.2. Rzsah pužití Systém je určen především pr pužití k dpravě vdy pitné a užitkvé. Pčítá se s převážným pužitím v zemi. Vlastnsti PE umžňují jeh pužití pr celu řadu dalších účelů, např. transprt řady chemikálií, stlačenéh vzduchu a jiných plynů, vdních suspenzí apd. pravvat lze tekuté i sypké látky, u nichž nehrzí nebezpečí vzniku elektrstatickéh nábje (tekutiny se spec. dprem pd 10 6 Ω.cm, směsi se vzduchem vlhčím než 65 % rel. vlhksti). Nedpručuje se pužívat PE ptrubí pr dpravu pitné vdy v zeminách silně kntaminvaných rganickými látkami. Trubky mhu být pužity pr stavbu tlakvých a pdtlakvých kanalizačních vedení (viz atest ITC Zlín), svařvané neb spjvané mechanickými spjkami Plassim d pdtlaku 0,8 baru a jak sací ptrubí čerpadel. Jsu vhdné pr rzvd běžných chladících a nemrznucích směsí. Vyská pružnst trubek a lehká svařitelnst, případně mžnst ddávek ve svitcích umžňuje jejich vtahvání d ptrubí z různých materiálů (jejich bezvýkpvu sanaci viz též pužití Rbustních trubek ) neb d chrániček. Ptrubí je vhdné i pr výměníky tepelných čerpadel. Pak je většinu výhdnější vlit materiál PE z důvdu: nižší tlušťky stěny a tím lepšíh prstupu tepla i větší hydraulické kapacity vyšší dlnsti vůči šíření trhliny (tedy i prti bdvému zatížení), a tím s větší záruku splehlivé funkce strana 14
4.3. Teplta, tlak, živtnst Trubky jsu určeny k dpravě vdy a dalších neagresivních médií trvalé tepltě max. 20 C a tlacích daných klasifikací materiálu (MRS), standardním rzměrvým pměrem (SR) a zvleným bezpečnstním keficientem K (pr vdu minimálně 1,25), k tmu viz vysvětlivky níže. Základní údaj dvlený tlak (PN) pr každu trubku při keficientu bezpečnsti 1,25 je na trubkách splečnsti Pipelife Czech s.r.. uveden. Materiál je schpen snášet i vyšší teplty, bez tlaku trvale až d 80 C, krátkdbě překrčitelných. POZOR: Za nevhdnu pr pužití při jmenvitém tlaku je nutn pvažvat trubku neb tvarvku, která vykazuje pškzení hlubce větší než je 10 % tlušťky její stěny (viz br. č. 20)! Maximální hlubka pškzení stěny trubky S Stejně jak u PVC je nutn při prvzu za vyšších teplt a s plným tlakem pčítat se snížením živtnsti trubek. Při nižších tepltách média se živtnst prdlužuje, d 20 C nedchází ke křehnutí materiálu. Pdrbnsti jsu uvedeny v tabulkách dvlených prvzních tlaků pr trubky PE 80 a PE. Systém lze pužít rvněž pr aplikace pdtlakvé, kde lze běžně pracvat při pdtlaku 0,08 MPa (0,8 bar), tj. při abslutním tlaku 0,02 MPa/20 C. Živtnst PE trubek v závislsti na tlaku, tepltě a bezpečnstním faktru: max 1/10 S Obrázek č. 20 teplta C rky prvzu PE 80 PE vlený tlak pr SR (bar) 17,6 17 11 7,4 17,6 17 11 7,4 teplta C rky prvzu PE 80 PE vlený tlak pr SR (bar) 17,6 17 11 7,4 17,6 17 11 7,4 5 9,4 10,1 15,8 25,3 12,1 12,6 20,2 31,5 5 7,6 7,9 12,3 19,4 9,5 9,8 15,7 24,2 10 9,3 9,9 15,5 24,8 11,9 12,4 19,8 31,0 10 7,4 7,7 12,4 19,1 9,3 9,6 15,5 23,8 10 20 9,0 9,7 15,1 24,2 11,6 12,1 19,3 32,2 10 20 7,3 7,5 12,1 18,6 9,1 9,4 15,1 23,3 50 8,9 9,5 14,8 23,8 11,4 11,9 19,0 29,7 50 7,1 7,4 11,9 18,3 8,9 9,3 14,8 22,8 8,7 9,3 14,6 23,3 11,2 11,6 18,7 29,2 7,0 7,3 11,6 17,9 8,8 9,1 14,6 22,8 5 7,9 8,5 13,2 21,2 10,2 10,6 16,9 26,5 5 6,4 6,6 10,6 16,3 7,9 8,2 13,2 22,4 10 7,8 8,3 13,0 20,8 10,0 10,4 16,6 26,0 10 6,2 6,5 10,4 16,0 7,8 8,1 13,0 20,4 20 20 7,6 8,1 12,7 20,3 9,8 10,1 16,2 25,4 20 20 6,1 6,3 10,1 15,6 7,6 7,9 12,7 20,2 50 7,5 8,0 12,5 20,0 9,6 10,0 16,0 25,0 50 6,0 6,2 10,0 15,3 7,5 7,8 12,5 19,5 7,3 7,8 11,2 19,6 9,4 9,8 15,7 24,5 5,9 6,1 9,8 15,1 7,3 7,6 12,2 19,2 5 6,7 7,2 11,2 18,0 8,6 9,0 14,4 22,5 5 5,4 5,6 9,0 14,4 6,7 7,0 11,2 18,8 30 10 6,6 7,0 11,0 17,7 8,5 8,8 14,1 22,1 25 6,4 6,9 10,8 17,3 8,3 8,6 13,8 21,6 30 10 5,3 5,5 8,8 14,1 6,6 6,9 11,0 17,3 25 5,1 5,4 8,6 13,8 6,5 6,7 10,8 17,0 50 6,3 6,7 10,6 16,9 8,1 8,4 13,5 21,2 50 5,0 5,3 8,4 13,5 6,3 6,6 10,6 16,6 5 5,8 6,2 9,6 15,5 7,4 7,7 12,3 19,3 5 4,6 4,8 7,7 11,9 5,8 6,0 9,6 16,3 40 10 5,7 6,0 9,5 15,2 7,3 7,6 12,1 19,0 20 5,5 5,9 9,2 14,8 7,1 7,4 11,8 18,5 40 10 4,5 4,7 7,6 11,7 5,7 5,9 9,5 14,6 20 4,4 4,6 7,4 11,4 5,5 5,8 9,2 14,2 50 5,4 5,8 9,1 14,5 7,0 7,2 11,6 18,2 50 4,3 4,5 7,2 11,2 5,4 5,6 9,1 14,0 5 5,0 5,3 8,4 13,4 6,4 6,7 10,7 16,7 5 4,0 4,2 6,7 10,3 5,0 5,2 8,3 12,8 50 10 4,8 5,1 8,1 12,9 6,2 6,5 10,4 16,2 50 10 3,9 4,0 6,4 9,9 4,8 5,0 8,1 12,5 15 4,3 4,5 7,1 11,4 5,7 5,9 9,5 14,8 15 3,4 3,5 5,7 8,8 4,4 4,6 7,4 11,4 60 5 3,3 3,6 5,6 9,0 4,6 4,8 7,7 12,1 70 2 2,6 2,7 4,3 6,9 3,7 3,9 6,2 9,8 60 5 2,7 2,8 4,5 6,9 6,3 3,8 6,0 9,3 70 2 2,1 2,1 3,4 5,3 2,9 3,0 4,9 7,5 ezpečnstní faktr K = 1,25 pdle ČSN EN 12 201 Tabulka č. 4 ezpečnstní faktr K = 1,6 pdle ČSN EN 12 201 Tabulka č. 5 strana 15
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC Pznámka: Pr případné výpčty maximálníh prvzníh tlaku jsu důležité hdnty MRS (Minimum Required Strength): pr PE 80 je MRS 8,0 MPa pr PE je MRS 10,0 MPa Trubky se vyrábí v nrmu stanvených řadách SR (Standard imensins Rati): SR = t = vnější průměr trubky t = tlušťka stěny trubky K = bezpečnstní keficient Výpčet max. prvzníh tlaku (Maximum llwed Operating Pressure MOP, někdy též MOP): MOP = (2. MRS) (SR 1). K [MPa] Příklad výpčtu prvzníh tlaku pr trubku SR 17 vyrbenu z PE pr K = 2: MRS PE = 10 MPa MOP = 2. 10 / {(17 1). 2} = 0,625 MPa Maximální prvzní tlak tét trubky pr 20 C a 50 let živtnsti bude 0,625 MPa, tj. 6,25 bar. Živtnst při měnící se zátěži viz kmentář ve všebecné části. 4.4. alší mechanické vlastnsti, tahvá zatížitelnst Plyetylénvé trubky vykazují ve srvnání s PVC vyšší pružnst (srvnej mduly pružnsti). Platí pr ně vše, c byl řečen v úvdní části., včetně vyské dlnsti prti abrazi. Trubky lze, například při reliningu, zatížit tahvu sílu na 1 cm 2 plchy řezu trubky (při 20 C): PE 80 0,799 kn (cca 80 kp) PE 1,0 kn (cca kp) Jmenvitý vnější průměr trubek SR 17 SR 11 Jmenvitá tlušťka stěny Tažná síla Jmenvitá tlušťka stěny Tažná síla N [mm] s [mm] F [kn] s [mm] F [kn] 32 2,0 1,88 3,0 2,73 40 2,4 2,83 3,7 4,22 50 3,0 4,43 4,6 6,56 63 3,8 7,06 5,8 10,42 75 4,5 9,96 6,8 14,56 90 5,4 14,34 8,2 21,06 110 6,6 21,43 10,0 31,40 125 7,4 26,28 11,4 40,66 160 9,5 43,12 14,6 66,66 225 13,4 85,29 20,5 14,56 Tabulka č. 6: Maximální zatahvací síly pr jedntlivé trubky z PE při 20 C Při zatahvání pužívejte měřiče síly. Živtnst trubky se nesnižuje, jeli při pkládce neb během pužití vystavena prtažení celkvé hdntě max. 5 % (pklesy terénu a pddlvaná území). strana 16
4.5. Pddlvaná území Ptrubí z PE v prvedení běžném i v prvedení Rbust Pipe umžňuje (při definici pdle tabulky 1 ČSN 73 0039 Navrhvání bjektů na pddlvaném území, z hlediska parametru vdrvnéh pměrnéh přetvření a plměru zakřivení) pužití na staveništi skupiny 1. (certifikát ITC Zlín). 4.6. Pžární klasifikace trubek Plyetylén je zařazen d třídy hřlavsti C3 pdle ČSN 73 0823, tj. klasifikván jak hřlavý. 4.7. Eklgické a eknmické aspekty pužití Plyetylén je ddáván jak zdravtně nezávadný. Při výrbě trubek se nepužívají žádné zdraví škdlivé přísady. Přest při každé certifikaci ptrubí pr pitnu vdu prvádí autrizvaná sba výluhvé zkušky pdle metdik ministerstva zdravtnictví. Pužití i případné skládkvání PE trubek je eklgicky nezávadné, při hření PE vznikají zpldiny pdbné jak např. při hření parafínvé svíčky. Eklgicky i eknmicky nejvýhdnější likvidací pužitých trubek z PE a dpadů vzniklých při jejich pkládce je bezprblémvá recyklace. alší pdrbnsti viz ve všebecné části. Trubkám Pipelife z PE 80 i PE byla certifikátem Ministerstva živtníh prstředí udělena licence k užívání ekznačky: EKOLOGICKY ŠENÝ VÝROEK. 4.8. Certifikace, značení trubek 3 PE trubky jsu certifikvány dle zákna, splňují pdmínku zdravtní nezávadnsti (viz výše), pdmínku přiznání ekznačky Eklgicky šetrný výrbek, čísl licence Ministerstva živtníh prstředí je 29/03. PE tlakvé trubky PIPELIFE jsu značvány následujícími daty: výrbce materiál (PE 80, PE ) průměr x tl. stěny SR N ( = druh pužití zdrav. nezávadné) PN... nrma ČSN EN 12 201 datum výrby metráž. 4.9. prava a skladvání trubek PIPELIFE z plyetylénu Platí ustanvení uvedená ve všebecné části. Opatření při dpravě trubek ve svitcích jsu stejná jak pr dpravu palet. Plyetylénvé ptrubí vykazuje pdstatně nižší křehnutí při nízkých tepltách, než je tmu u PVC. ůsledkem vybarvvání trubek pmcí sazí je pněkud vyšší stabilita trubek prti účinkům UV záření než u PE trubek jiných barev. 4.10. Prjekce a pkládka PE trubek 4.10.1. imenzvání ptrubí, zjištění tlakvých ztrát Maximální dvlená rychlst média v trubkách je 10 m/s. Prudící média v ptrubí způsbují v dpravním systému tlakvé a energetické ztráty. Pr velikst ztrát jsu rzhdující následující faktry: délka ptrubí průřez trubky drsnst trubky tvarvky, armatury a spje trubek (druh a pčet) hustta prudícíh média laminární neb turbulentní prudění strana 17
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC Tlakvá ztráta v přímé trubce Δp r : viz nmgram č. 1., který platí pr vdu tepltě 10 C Tlakvá ztráta ve tvarvce Δp f : Δp f = (ζ x γ x v 2 ) / 2 Sučinitel dpru ζ: u malých rzměrů činí 0,5 až 1,5. U větších rzměrů se keficient snižuje u jednduchéh bluku. Přesný výpčet je mžn najít v dbrné literatuře. γ = specifická hmtnst prudícíh média, v = střední rychlst prudícíh média Tlakvá ztráta v armaturách: Δp a pdle vzrce pr tlakvu ztrátu v tvarvkách. Pdle druhu a jmenvité světlsti je sučinitel dpru mezi 0,5 a 5,0. Tlakvá ztráta ve spjích: Δp v přesný údaj není mžný, prtže druh a kvalita prvedených spjů (svary, přírubvé spje,...) je různá. Jak pstačující je většinu uváděn bezpečnstní přídavek 3 5 % k vypčítané tlakvé ztrátě. Pzr všem na vliv svařvacích výrnků u velmi dluhých tras svařených z 6 (12) m trubek: Ztráta ve sváru (vliv výrnku): pdle experimentálních dat lze uvažvat, že dpr jednh správně prvedenéh sváru je rven dpru zhruba 1,5 2,5 m trubky. Celkvá ztráta: Celkvá ztráta vyplývá ze sučtu jedntlivých ztrát ppsaných výše: Δp celk = Δp r Δp f Δp a Δp v 4.10.2. Změny směru PE ptrubí Ke změně směru se pužívají příslušné tvarvky. Není dvlen prvádět na stavbě tvarvání trubek za tepla (viz br. č. 21). Velká pružnst PE však dvluje prvést změnu směru neb kpírvat terén tvrbu bluků plměru R, pr který v závislsti na tepltě platí (nezávisle na tlakvé řadě trubky): Teplta 20 C 10 C 0 C Plměr bluku R 20 x 35 x 50 x je vnější průměr trubky Vhdně prvedený výkp může tedy znamenat materiálvu i časvu úspru. Obrázek č. 21 4.10.3. Manipulace a pkládka PE trubek Platí všebecné pkyny s něklika pznámkami: Při dvíjení ze svitků je nutn dbát na bezpečnst práce, nebť uvlněný kus trubky se může vymrštit a způsbit pracvní úraz neb věcnu škdu. Před rzvinváním je třeba dstranit pásku zajišťující vnější knec trubky, a pak pstupně uvlňvat další vrstvy. pručujeme uvlnit puze tlik ptrubí, klik je mmentálně třeba. Pr rzbalvání svitků se přednstně dpručuje dvíjecí zařízení (vzík), které umžňuje přidržet vnější vrstvu svitku p dstranění úvazné pásky (viz br. č. 22). Lze pužít i pmalu jeducí vzidl. Trubky mhu být dvíjeny puze pačným způsbem, než jak byly navíjeny při výrbě. Je zakázán dvíjení ve spirále, kdy je stěna trubky trzně namáhána, a kdy hrzí zlmení trubky!! Při rzbalvání svitků za teplt klem a pd 0 C, se dpručuje dvíjecí vzík dplnit rvnacím zařízením (viz br. č. 23). Je vhdné pamatvat na jejich rzbalení při tepltách, které nezpůsbují přílišné ztuhnutí trubek. Musíli se přest rzvinvat za nízkých teplt, je mžn svitky skladvat v tempervané místnsti alespň 24 hdin, neb nahřát na 20 až 30 C hrkým vzduchem či páru tepltě max. C (pr plynvé trubky tent pstup není dvlen). P ddělení části ptrubí je třeba na zbývající část ptrubí znvu nasadit zátku a překntrlvat, zda nedšl k pškzení svitku. Je třeba dát pzr, aby při dstraňvání úvazné pásky nedšl k pškzení trubky, a pkud se při rzbalvání svitku pužívá dvíjecí zařízení, je třeba dát pzr na t, aby nedšl k pškzení trubky při jejím phybu na zemi neb na jiných předmětech. Obrázek č. 22 Obrázek č. 23 strana 18
Pznámka: Plyetylénvé trubky (včetně ROUST PIPE TM ) průměrů větších jak 75 mm, v rzměrvých řadách SR 17 a vyšších, ddávané v návinech, vykazují vyšší valitu. Je t jev, který dráží fyzikální zákny a nedá se při výrbě (a při zachvání transprtvatelných rzměrů návinů) dstranit. Ovalitu návinů prt nelze stanvit v nrmě. Není kritická, pkud jsu trubky spjvány mechanickými spjkami. Při svařvání natup však může způsbit, že při nejméně příznivé kmbinaci průměrů trubek je překrčena tlerance dvlenéh přesazení trubek, a prt je nutn prvést některá patření. íky tvarvé paměti materiálu se dá valita z části dstranit puhým rzvinutím trubek za běžné teplty cca 24 hdin před svařváním, je mžné rvněž pužití přesně kalibrvaných trnů vsunutých d knců trubek, u nichž má prběhnut svařvání. Krmě th však platí, že při svařvání je nutn pužít zakruhvacích svěrek a ddržet dbu nutnu k chladnutí materiálu. V důsledku vyských defrmačních sil ve stěně trubky tyt náviny vykazují rvněž velmi silný skln ke zlmení trubek, zvláště ve vnitřních vrstvách (vzpěrná pevnst tenkstěnné trubky je menší). Výrbky puští náš závd p dknalé kntrle, která mim jiné vyřazuje náviny, v nichž dšl ke zlmení materiálu. Tat skutečnst však nevylučuje mžnst zlmení během dpravy, dalšíh skladvání a manipulace na stavbě. Prsíme prt naše zákazníky, aby s uvedenými eventualitami při bjednávkách a pužití pčítali. V místě zlmu dchází k vyské kncentraci napětí, jež při dalším pužití může vést k selhání trubky. Prt dpručujeme, bez hledu zda se při rzvinutí návinu trubka vrátí d kruhvéh tvaru či nikliv, aby byl prveden patření, které zabrání eventuální pruše. pručujeme pškzenu část ve vzdálensti alespň tří průměrů trubky d zlmu vyřezat a ptrubí svařit, případně spjit mechanicku spjku. rmatury a litinvé tvarvky je nutn zabudvat tak, aby jejich hmtnstí neb silu ptřebnu pr jejich bsluhu nebyl ptrubí namáhán silami, s nimiž se při prjektvání řadu nepčítal. pručuje se fixace armatur pevným bdem tj. pužitím betnvéh blku a pdbně. Pr svařvané spje (s výjimku pužití segmentvě svařených tvarvek) a mechanicky spjené trubky není nutn při změně směru pužívat betnvé blky neb pjistky jak u PVC systému. Při pkládce ve strmém svahu však je ktvení z důvdů mžnéh dplavení zeminy mžn zvážit. 4.10.4. Řezání PE trubek ěžně se pr dělení trubek z PE pužívají řezáky s dělicími klečky. Při strjním řezání PE je dpručena řezná rychlst pilvéh ktuče zhruba 35 m/s, rzteč zubů cca 6 mm. Následně je nutn dstranit vzniklé třepy. 4.10.5. Spjvání plyetylénvých trubek PE trubky a tvarvky je mžn spjvat něklika způsby: 4.10.5.1. Svařvání Pužít lze pstupy svařvání natup, plyfúzně (nátrubkvé svařvání) neb za pmci elektrtvarvek. Při svařvání je nutn ddržet základní ustanvení, platná pr svařvání. Práce musí prvádět pracvníci, kteří vlastní svářecí průkaz pr svařvání plastů. Svařvat lze materiály, jejichž index tku taveniny (MFI,190/50N, pdle ISO 4440), leží mezi 0,2 až 1,4 g /10 min. Vzájemné svařvání trubek a tvarvek z PE 80 a PE není prt nijak mezen. Nelze svařvat plyetylén s plyprpylénem; stejně tak ale upzrňujeme na nemžnst vzájemnéh svařvání trubek a tvarvek z rzvětvenéh a lineárníh plyetylénu (rzvětvený plyetylén {LPE, rpe}, je nižší vývjvý stupeň ve výrbě PE). Svařenec těcht pměrně btížně dlišitelných materiálů (pmůcka: rpe má pr stejný tlak větší tlušťku stěny) nemůže být v žádném případě prakticky pužit. Jeli nutn ba materiály spjit, pužijte mechanické spjky. Ttéž platí v případě Vašich pchybnstí materiálu jedntlivých spjvaných trubek PE neb tvarvek. 4.10.5.2. Svařvání elektrtvarvkami Elektrtvarvka je v pdstatě přesuvné hrdl, patřené tpnu spirálu jak zdrjem tepla nutnéh pr svařvání. Je knstruvána tak, že p přivedení ptřebnéh mnžství energie je dcílena ptřebná teplta trubek i tvarvky a dsažen vytvření nutnéh spjvacíh tlaku. Pr svařvání je nutn pužít svářečky, které svými parametry dpvídají pužitým tvarvkám, řídit se pkyny jejich výrbce a ddržet pkyny výrbce tvarvky. vlená nejnižší klní teplta, při níž je dvlen svařvat, je dána vlastnstmi elektrtvarvek (dpručením jejich výrbce) a nezávisí na vlastnstech trubky. Elektrtvarvky by neměly být pužívany ke svařvání trubek s tlušťku stěny menší než 3 mm. strana 19
VOOVONÍ SYSTÉMY PE, PVC Příprava ke svařvání: V blasti sváru nesmí valita trubky překrčit 1,5%, jinak je nutné pužít zakruhvacíh přípravku. Trubky určené ke spjení musí být řezány klm k pdélné se a zbaveny třepů. Elektrtvarvku lze spjvat i trubky různých tlušťkách stěn. Pdmínku dbréh svaření je abslutní čistta trubky i tvarvky. Před svařváním je nutn zbavit pvrch knců trubek xidvané vrstvičky plymeru za pmci lupače neb škrabky, a t v délce větší než je zásuvná délka tvarvek. V případě znečištění, neb jeli t předepsán, je nutn čistit i vnitřní pvrch tvarvky. Tvarvka musí jít nasadit na trubku bez vůle, ale bez pužití násilí, její připjvací svrky musí být čisté a nepškzené. lubku zasunutí je nutn značit neb kntrlvat vhdným přípravkem. rzíli vzájemný phyb svařvaných dílů, je nutn prvést patření k jeh zamezení (svrky, přídržná zařízení). Svařvání: P nasazení elektrtvarvky na knce trubek se tat spjí se svařvacím aparátem tak, aby kabely neb svrky nebyly neúměrně namá hány. Svařvací data dečte svařvací aparát samčinně (sejmutí čárvéh kódu), eventuelně musí být ručně nastavena. Při pužití svářečky se řiďte návdem k bsluze. Svařvání prbíhá p spuštění autmaticky až d sknčení prcesu, přístrj bvykle udává svařvací dbu. Pkud není přístrjem autmaticky ulžena d paměti, zaznamená se d prtklu sváru. Spj lze mechanicky namáhat až p důkladném chlazení sváru pdle předpisů pr knkrétní tvarvku. Vzhledvá kntrla správnéh prvedení se zaměřuje na zjištění, zda svár je čistý, rvnměrný, a zda tvar sváru (přetky) a indikátry tvarvky dkazují vyvinutí svařvacíh tlaku. 4.10.5.3. Svařvání na tup Všebecné předpklady: Svařvat lze puze trubky se stejnu tlušťku stěny. Trubky SR 17 a 17,6 lze navzájem svařvat, vyžaduje t však pněkud přesnější kntrlu sussti (pr svařitelnst není rzhdující tlakvý stupeň, ale tlušťka stěny). Před svařváním je nutn zkntrlvat valitu trubek (zvláště u trubek ddávaných v návinech). Náviny je vhdné den předem rzvinut, aby část defrmace vyrelaxvala, případně trubku ještě zakruhvat (c nejblíže místa sváru) pmcí svěrky neb pmcí vsunutéh kalibračníh špalíku. Pr svařvání lze pužít jen svařvací zařízení, které má platný dklad věřené funkčnsti. Upínací zařízení je nutn pužít vždy, nesmí pškdit pvrch trubky, psuv trubky nesmí váznut. Při bsluze je nutn ddržvat pkyny výrbce svářečky. Svařvání mhu prvádět puze sby s platným svářečským průkazem, jedntlivých svárech je zaptřebí vést evidenci, minimálně v rzsahu: č. sváru a datum jeh prvedení identifikace svařvaných dílů (druh, rzměr, výrbce, tlakvá řada) identifikace svářeče identifikace svařvacíh aparátu pdmínky svařvání Příprava ke svařvání: Svařvané díly musí být při svařvání i chladnutí susé, s maximálním přesazením rvným desetině tlušťky stěny trubky (x1). Knce trubek je nutn zbavit xidvané vrstvičky plymeru. Čela trubek musí být seříznuta tak, aby maximální šíře případné štěrbiny (x2) mezi knci trubek pírajících se sebe byla d 0,5 mm, u trubek nad 400 mm d 1 mm. blvání je prveden správně, pkud je na bu kncích trubek dcílen suvisléh pásku (hbliny). Svařvání prvádějte těsně p pracvání plch. Knce trubek musí být čisté, zbavené sebemenší mastnty, třepů a třísek. Nedtýkat se svařvané plchy ani rukama! Pr čištění pužijte tvární čisticí kapaliny (např. Tangit) neb isprpylalkhl, nelze pužít benzín, denaturvaný líh ani silně jedvatý metylalkhl (metanl). Čisticí savá ruška (šáteček) nesmí puštět vlákna ani barvu, nesmí se pužívat pakvaně. Teplta svařvacíh zrcadla musí být ustálená alespň p dbu 10 minut, rvnměrná v rzmezí 200 220 C v závislsti na síle stěny (viz br.) Tepltu je ptřeba kntrlvat, častěji při nižších tepltách a silnějším phybu vzduchu (měří se v plše zrcadla, které se dtýká stěna trubky při hřevu). strana 20