4.Silniční motorová vozidla

Transkript

1 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu. Pužití silničních mtrvých vzidel je velmi širké. Účel, kterému vzidl má služit, určuje jeh specifické knstrukční znaky. Mnh knstrukčních prvků je všem pr všechna vzidla splečných. Pdle způsbu phnu je mžn silniční mtrvá vzidla rzdělit na vzidla kmpaktní, pháněná vlastním mtrem slžená, tvřená tahačem a přípjným vzidlem. Pdle umístění kl rzeznáváme vzidla jednstpá, kterými jsu mtcykly a mtrvá kla dvustpá, kterými jsu například autmbily, elektrmbily, tahače, traktry, vzíky, samjízdné dpravní strje, trlejbusy, gyrmbily třístpá, ke kterým patří tříklky a vzidla speciální knstrukce. Nejčastěji pužívanými silničními mtrvými vzidly jsu autmbily. Jsu charakterizvány jak vzidla dvustpá neb vícestpá s nejméně čtyřmi kly která ke svému phnu užívají tepelný, nejčastěji spalvací mtr která mají vlastní užitkvý prstr pr dpravu sb a nákladů. Pdle určení jsu autmbily značvány jak sbní, autbusy, ddávkvé, nákladní, speciální. Hlavní části mtrvých vzidel Mtrvé vzidl se skládá ze dvu základních funkčních skupin, které jsu tvřeny něklika pdskupinami, a dvu skupin dplňujících : strjvý spdek pháněcí ústrjí - mtr převdná ústrjí - spjka - převdvka - spjvací člen - rzvdvka pdvzek - rám - nápravy - řízení

2 - pružení - kla - brzdy karserie příslušenství výstrj a výbava. Strjvý spdek Strjvý spdek se také nazývá šasi, neb v půvdním způsbu zápisu chassis. Pháněcí ústrjí Pháněcí ústrjí je vlastní energeticku částí strjvéh spdku. Je slžen z mtru a převdnéh ústrjí. Na jeh začátku je mtr vzidla, na knci jsu hřídele hnacích kl. Mtry Mtry jsu zdrjem mechanické energie pr pháněcí ústrjí. Pr phn mtrvých vzidel se mhu užívat mtry spalvací - pístvé s přímčarým phybem pístu, které se pužívají nejčastěji s kruživým pístem, které jsu nvější knstrukcí, ale pužívají se mál lpatkvé, tj. turbiny, které se bjevují v psledních letech u větších vzidel tryskvé, jejichž pužití je prblematické parní elektrické. V zásadě všem mhu být vzidla vybavena i jinými mtry, například vzduchvými. Spalvací mtry phánějící silniční mtrvá vzidla užívají paliva - plynná - kapalná - benzin - nafta. Plynná paliva jsu levnější, ale btížněji se ve vzidle ukládají a jsu nárčnější na zajištění bezpečnsti prvzu. Kapalná paliva mají vysku výhřevnst a snadn se ve vzidle ukládají. Benzin se jak paliv užívá u mtcyklů, sbních autmbilů a lehčích nákladních autmbilů. Nafta se zpravidla pužívá pr phn nákladních autmbilů, autbusů a

3 traktrů, v sučasné dbě také ve větší míře u autmbilů sbních. Zdůvdnění vhdnsti užívání jedntlivých paliv vyplývá z charakteristických parametrů různých knstrukcí spalvacích mtrů, uvedených v příslušné kapitle tht textu. Některé mtry mhu pracvat s různými palivy. Převdná ústrjí Převdná ústrjí služí k přensu výknu d mtru na hnací kla vzidla. Spjky Spjky mají v zásadě dvjí funkci. Služí pr dčasné rzpjení převdnéh ústrjí při startu mtru a během řazení rychlstí k plynulému spjvání částí převdnéh ústrjí při rzjezdu a p řazení rychlstí. Aby byl dsažen uvedených pžadavků, pužívají se spjky - třecí - kuželvé - ktučvé - lamelvé - elektrmagnetické - hydraulické. Převdvky Převdvky služí k něklika účelům: ke změně převdvéh pměru mezi mtrem a hnacími kly pdle pdmínek jízdy pr reverzaci chdu při cuvání vzidla pr déledbé rzpjení převdnéh ústrjí při chdu mtru a zapnuté spjce u stjícíh vzidla. Změny převdvéh pměru je mžn dsáhnut stupňvitě neb plynule. Převdvky mhu být knstruvány různými způsby. Pdle principu, na jakém fungují, mhu být rzděleny na převdvky mechanické - s zubenými kly, které mění převdvý pměr stupňvitě s třecími kly, které mhu měnit převdvý pměr stupňvitě i plynule řemenvé, které mhu měnit převdvý pměr plynule

4 elektrické, které mhu měnit převdvý pměr stupňvitě i plynule hydraulické - hydrstatické, které mění převdvý pměr plynule hydrdynamické, které mění převdvý pměr plynule. Převdvka může mít vládání - přímé, kdy řidič vzidla přím půsbí na mechanismus převdvky - nepřímé, kdy řidič puze dává příkaz ke změně, který je pak vyknán zvláštním ústrjím - samčinné, kdy autmatické vládací ústrjí snímá zatížení vzidla a statní parametry jízdy, zjištěné hdnty prvnává s předvlenými pžadavky a p vyhdncení situace vlí ptimální převdvý pměr; zpravidla i u samčinnéh vládání převdvky existuje mžnst příméh zásahu řidičem. Zvláštními funkčními prvky převdvky jsu - synchrnizace, tj. ústrjí umžňující plynulé řazení předběžným vyrvnáním táček hnacíh a hnanéh hřídele před vlastním spjením zubených kl neb zubvých spjek - vlnběžka, tj. zařízení samčinně přerušující přens výknu d mtru na převdné ústrjí, jestliže má hnaná část vyšší táčky než část hnací; při zapjené vlnběžce není mžn brzdit mtrem; pužívá se puze u dvudbých mtrů, u kterých je schpnst brzdění mtrem stejně velmi malá. Spjvací člen Spjvací člen služí přensu výknu d převdvky k rzvdvce neb k hnací nápravě. K tmut účelu se užívá hřídel - pevný klubvý - s jedním klubem se dvěma kluby se třemi kluby převd zubenými kly převd řetězem. Rzvdvka služí k - rzdělení (rzvedení) výknu přenášenéh d převdvky spjvacím členem na hnací kla - k vyvzení ptřebné úpravy táček kl na jedné a druhé straně vzidla při prjíždění zatáček tak, aby kla uvnitř zatáčky měla menší bvdvu rychlst, tedy také úhlvu rychlst a táčky než kla vně zatáčky. Z th důvdu je rzvdvka slžena ze dvu funkčních členů - stáléh převdu- diferenciálu.

5 Pdvzek Pdvzek nese pháněcí ústrjí a zajišťuje další funkce nutné pr jízdu a celkvý prvz vzidla. Rám Rám je nsným a spjvacím prvkem pr pháněcí ústrjí, statní části pdvzku a karserii. Zachycuje akční síly, vznikající při jízdě, i příslušné reakce. V některých případech, například u většiny dnes vyráběných sbních autmbilů, byla funkce rámu přenesena na karserii. Pdle účelu vzidla jsu rámy žebřinvé, páteřvé, plšinvé, příhradvé, kmbinvané a mnblkvé. Mnblkvý rám vznikne spjením mtru s převdvku a rzvdvku v jediný celek, ke kterému jsu pak připjeny další funkční části vzidla. Typický je pr traktry. Nápravy Nápravy jsu nsnu částí pr uchycení kl. S rámem vzidla jsu spjeny pružicími prvky. Mhu být - tuhé - výkyvné Řízení Řízení služí k uvedení vzidla d žádanéh směru jízdy a udržení žádanéh směru. Knstrukce řízení musí zajišťvat ještě další pžadavky, ke kterým patří zejména - dknalé dvalvání kl v zatáčce a vylučení jejich smýkání - zabránění vlivu pružení na směr jízdy - samvlný návrat vzidla d příméh směru p prjetí zatáčky. Pdle způsbu vládání, tj. zdrje půsbící síly, může být řízení - přímé, vládané puze silu vyvzenu řidičem - s psilvačem, kdy výrazně menší silvé půsbení řidiče je zesílen tzv. psilvačem. Ovládacím prvkem řízení může být: vlant, pužívaný u většiny dvustpých a vícestpých vzidel řídítka, pužívaná u jednstpých vzidel páky, pužívané u pásvých vzidel.

6 U řízení vlantem je mezi hřídel vlantu a funkční prvky řízení vlžen hřebenvý, maticvý neb šnekvý převd. Pružení Pružení má za úkl tlumit nárazy způsbené nervnstí vzvky neb terénu a zabránit nežáducím phybům rámu vzidla. Může využívat pružicích prvků a ústrjí mechanických - listvých šrubvých tyčvých zkrutných pryžvých hydraulických pneumatických. Vlastní pružicí ústrjí je dplněn tlumiči pružení a stabilizátry. Kla Kla nesu vzidl na vzvce, přenášejí phyb d pháněcíh ústrjí a uskutečňují řízení. Hlavními částmi kl jsu hlava, ve které jsu ulžena lžiska disk ráfek, který může být u lehčích kl vcelku s diskem pneumatiky, které mají vlastní pružicí účinek. Pdle uspřádání na jedné nápravě mhu být kla jednduchá zdvjená se speciální mntáží. Brzdy Brzdy služí ke snížení rychlsti neb úplnému zastavení jeducíh vzidla zajištění stjícíh vzidla prti nežáducímu phybu (tzv. parkvací brzdy). V brzdách se phybvá energie vzidla mění na energii tepelnu, která je dváděna d klí. Brzdný účinek je vyvzen třením mezi pevnými a phyblivými částmi brzd stlačváním vzdušiny. Třecí brzdy mhu být umístěny u kl, cž je nejčastější

7 v převdvém ústrjí, například na spjvacím hřídeli. Třecí brzdy umístěné u kl mhu být čelisťvé ktučvé Brzdicí síla může být vyvzena - fyzicku silu řidiče - samzesilvacím účinkem brzdy, vznikajícím vhdnu knstrukcí brzd - psilvačem. Zvýšení splehlivsti brzd se dsahuje zdvjením jejich vládacích kruhů. Karserie Karserie služí k umístění přepravvaných sb neb nákladu. Pdle svéh účelu může být karserie sbní, určená pr přepravvané sby a užívaná u sbních autmbilů, autbusů neb trlejbusů nákladní, určená pr umístění nákladu a knstruvaná pdle druhu převážených nákladů speciální. Pdle knstrukce může být karserie pdvzkvá, která se jak samstatný celek mntuje na pdvzek samnsná, která sučasně zastává funkci rámu vzidla a na jejíž vyztužené části je mntván pháněcí ústrjí a další části pdvzku. Příslušenství Příslušenstvím vzidla jsu pmcná zařízení pevně s vzidlem spjená, která jsu pr funkci vzidla nezbytná. Patří k němu například elektrické zařízení - zapalvací spuštěcí světlvací zařízení pr mechanické neb pneumatické spuštění mtru zařízení pr chlazení mtru atd. Výstrj a výbava Výstrj vzidla tvří zařízení, přístrje a pmůcky, které jsu s vzidlem pevně spjeny, mhu či nemusí být záknem předepsané, ale bez kterých je vzidl schpn své funkce. Patří sem například

8 vytápění vzidla rychlměr stírače skel vyhřívání zadníh skla ukazatel stavu paliva přední světla d mlhy atd. Výbavu vzidla tvří prstředky a pmůcky určené k údržbě a chraně vzidla, které s vzidlem nejsu pevně spjeny a které mhu či nemusí být záknem předepsané. Patří sem například náhradní kl nářadí a nástrje pr mntáž hasicí přístrj tažné lan atd.

9