ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA SLANÝ 2013 2017 B1+/AQE Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. STR 3 Vyhovující subjekt schopný dostát svým závazkům včas.
Obsah 1 Efektivnost rozpočtového výhledu... 3 2 Analýza hospodaření uplynulého období... 4 2.1 Příjmy uplynulého období... 5 2.1.1 Daňové příjmy... 7 2.1.2 Nedaňové příjmy... 9 2.1.3 Kapitálové příjmy... 10 2.1.4 Přijaté transfery... 10 2.2 Výdaje uplynulého období... 11 2.2.1 Struktura výdajů... 12 2.3 Ukazatel dluhové služby... 13 3 Analýza rozpočtu na rok 2012... 15 3.1 Příjmy rozpočtu 2012... 15 3.2 Výdaje rozpočtu 2012... 16 3.3 Sdílené daně... 17 4 Rozpočtový výhled města... 19 4.1 Zdroje rozpočtového výhledu... 19 4.2 Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu... 19 4.3 Dluhová služba... 19 4.4 Ukazatel dluhové služby... 20 4.5 Sestavený rozpočtový výhled... 21 4.6 Volné finanční prostředky... 22 4.7 Průběžný monitoring... 23 5 Ekonomické hodnocení města... 26 6 Závěr... 27 Seznam tabulek a grafů... 33 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 34 2
1 Efektivnost rozpočtového výhledu Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosný i pro ty nejmenší obce. Rozpočtový výhled je dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pro všechny územně samosprávné celky povinnou součástí rozpočtového hospodaření. Sestavení rozpočtového výhledu je zákonem definováno ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové závazky a celkové pohledávky. Míra podrobnosti členění rozpočtového výhledu je volitelná. To znamená, že územní samosprávné celky mohou svůj výhled zpracovat v mnohem větší podrobnosti, než jen v zákonem definovaných základních ukazatelích. V čím větší podrobnosti je rozpočtový výhled sestaven, tím významnější přínos pro obce má. Rozpočtový výhled dává obcím přehled o finančních zdrojích a potřebách v delším časovém horizontu, než jeden kalendářní rok. Především pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků je takový přehled nezbytný. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. V zákoně je ustanoveno, že rozpočet obce vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet však není striktně vázán na údaje uvedené v rozpočtovém výhledu. Jde o to, aby představitelé obce brali uvědoměle v úvahu rozpočtový výhled, a aby odlišnosti rozpočtu a výhledu byly opodstatněné a zdůvodněné. Zároveň je to příležitost k revizi dříve schváleného rozpočtového výhledu a prodloužení jeho platnosti o další jeden rok. Rozpočtový výhled umožňuje obcím rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. 3
2 Analýza hospodaření uplynulého období Na základě analýzy minulých let (účetní data za čtyři předcházející roky), analýzy upraveného rozpočtu a s přihlédnutím k předpokládanému vývoji ekonomiky státu (návrh státního rozpočtu na rok 2013 a střednědobý výhled státu na léta 2014 2015) je sestaven plán hospodaření města na další pětileté období. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující dokumenty: Účetnictví let 2008 2011 Rozpočty let 2008 2012 Splátkové kalendáře závazků města Rozpočty jednotlivých let jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Analýza hospodaření města za období 2008 2011 je zaměřena na vývoj základních indikátorů: provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a výdajů), rozdíl provozního přebytku a splátek jistin, ukazatele dluhové služby, celkového salda (rozdíl veškerých příjmů a výdajů). Na základě posouzení jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že v letech 2008 2011 má ekonomika města charakter dobrého hospodaření. Město vykazovalo v minulém období záporné saldo všech příjmů a výdajů (bez financování). Celkové příjmy města průběžně rostly vyjma krizového roku 2009, kdy nastal 7% pokles oproti roku předcházejícímu. Ztráta na sdílených daních byla dorovnána díky obdrženým provozním dotacím, v roce 2010 městský rozpočet získal o 32,5 mil. Kč více než v předchozích letech, v roce 2011 ještě o 2,2 mil. Kč více. Ve sledovaném období byl růst charakteristický také pro celkové výdaje. V reakci na nižší výnosy sdílených daní v krizovém roce, byly v roce 2010 přijaty opatření vedoucí k úsporám peněžních prostředků v provozní části rozpočtu. Toto opatření ušetřilo 4 mil. Kč, tj. 1 % z hodnoty celkových výdajů z roku 2009. V roce 2011 běžné výdaje pokračují v politice zeštíhlování zejména skrze snížení platu zaměstnanců a nižší potřebě výdajů na opravy a udržování, které kulminovaly v roce 2009. Největší záporné saldo hospodaření nastává v letech 2009 a 2010. Na této skutečnosti se významně podílí kapitálová část rozpočtu. Město v těchto letech financovalo realizaci investičních akcí a každý rok vynaložilo 105 mil. Kč, resp. 109 mil. Kč. Kvůli systému jednorázového proplácení finančních nákladů realizovaných v rámci strukturálních fondů EU, dochází k inkasu navázaných dotací až v roce 2011 (88,6 mil. Kč). Provozní přebytek města dosahuje v celém zkoumaném období kladných hodnot. I provozní přebytek po úhradě splátek zůstává kladný vyjma roku 2009 (-3,9 mil. Kč), kdy se výrazněji projevily dopady ekonomické krize. Tato skutečnost znamená, že i po uhrazení svých závazků využilo město část svého provozního rozpočtu ke krytí svých investičních záměrů. 4
Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města v letech 2008 2011 Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 Daňové příjmy 175 613 150 506 160 201 157 808 Nedaňové příjmy 12 264 20 456 14 686 14 363 Provozní dotace 146 551 137 026 169 820 172 095 Běžné příjmy 334 428 307 988 344 707 344 266 Kapitálové příjmy 17 404 19 823 26 093 99 645 Příjmy celkem 351 832 327 811 370 800 443 911 Běžné výdaje 300 940 306 190 298 489 287 866 Kapitálové výdaje 54 902 105 182 109 078 169 361 Výdaje celkem 355 842 411 372 407 567 457 227 Saldo bez financování -4 010-83 561-36 767-13 316 Uhrazené splátky jistiny 9 801 5 696 4 060 52 417 Přijaté půjčky 0 0 0 49 652 Fin.prostředky minul.let 0 0 0 0 Financování -9 801-5 696-4 060-2 765 Příjmy všechny 351 832 327 811 370 800 493 563 Výdaje všechny 365 643 417 068 411 627 509 644 Saldo úplné -13 811-89 257-40 827-16 081 Provozní přebytek(pp) 33 488 1 798 46 218 56 400 Rozdíl PP a spl.jistiny 23 687-3 898 42 158 3 983 Dluhová základna 219 023 202 915 207 119 199 268 Dluhová služba 11 634 7 003 4 854 53 725 Dluh. služba/dluh.základna(v%) 5,31 3,45 2,34 26,96 Ukazatel dluhové služby nabývá hodnot na škále 2,34 % (v roce 2010) až 26,96 % (v roce 2011). Jako nepříznivý jev v roce 2011 působí klesající dluhová základna v součinnosti s abnormálně navýšenou dluhovou službou. Důvodem je využití revolvingového úvěru ve výši cca 50 mil. Kč. Město úvěr uhradilo v témže roce. Vzhledem ke klesající dluhové službě v letech 2008-2010 dosahuje ukazatel relativně nízkých hodnot z povoleného rozmezí 0-30 %. V průběhu celého sledovaného období realizovalo město několik rozsáhlejších investičních akcí, které mají přímý vliv na vývoj příjmů a výdajů. V posledních dvou letech šlo zejména o modernizaci a nástavbu pavilonu D Nemocnice ve Slaném, rekonstrukci kanalizace Slaný (Na Sadech a Vinařického), rekonstrukci ulice Pod Horou a Na Chmelnici, rekonstrukce části objektu Grand Slaný na oblastní archív, rekonstrukci sokolovny Slaný-Kvíček, přístavbu 8.MŠ Slaný, Vítězná a zvýšení kvality výuky a prostředí na 2.ZŠ Slaný, Komenského náměstí. Jedná se o akce za cca 150 mil. Kč. 2.1 PŘÍJMY UPLYNULÉHO OBDOBÍ Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů města. Běžné příjmy, očištěné o účelově vázané prostředky (například finance určené na výplatu sociálních dávek), rostou po celé sledované období. V případě kapitálových příjmů jde o nahodilý, nepravidelný příjem. Kapitálové příjmy byly nejvyšší v roce 2011. Běžné příjmy činí v průměru za poslední čtyři roky 89,1 % 5
celkových příjmů, kapitálové příjmy pak zbývajících 10,9 %. Vývoj běžných příjmů tedy určuje vývoj celkových příjmů. Graf č. 1: Vývoj příjmů města v letech 2008 2011 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinvestiční dotace Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 Grafy č. 2 a č. 3 ukazují podíl skutečně přijatých hodnot (dle účetních dat) jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech v letech 2010 a 2011. Graf č. 2: Struktura příjmů města v roce 2010 Neinvestiční dotace 46% Daňové příjmy 43% Kapitálové příjmy 7% Nedaňové příjmy 4% 6
Graf č. 3: Struktura příjmů města v roce 2011 Neinvestiční dotace 39% Daňové příjmy 36% Nedaňové příjmy 3% Kapitálové příjmy 22% 2.1.1 Daňové příjmy Příjmy z daní a poplatků tvoří podstatnou část běžných příjmů města. Převážná část daňových příjmů připadá na daně sdílené, jejich procentuální podíl pro příslušnou obec je dán zákonem o rozpočtovém určení daní. Daně výlučné jsou ty, u kterých celý výnos patří obci. Jedná se o daň z nemovitosti a daň z příjmu právnických osob, kdy plátcem je obec nebo město. Zásadní podíl na celkových příjmech mají tzv. sdílené daně. Z analýzy daňových položek vyplývá, že k nejvýznamnějším zdrojům města patří DPH, která se podílí na daňových příjmech v průměru 34,1 % za poslední čtyři roky. Po roce 2009 dochází k nepochybně nižším výnosům sdílených daní. V roce 2009 rozdíl oproti roku 2008 činí 17,5 mil. Kč. V následujících letech se situaci nijak výrazně nezlepšila a velikost sdílených daní se v průměru pohybovala kolem 115 mil. Kč. K dalším položkám, které významně ovlivňují objem daňových příjmů, patří DPPO (průměrný podíl položky na daňových příjmech za poslední čtyři roky činí 18,2 %) a DPFO ze závislé činnosti (průměrný podíl 16,7 %). Tabulka č. 2: Vývoj daňových příjmů města v letech 2008 2011 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 1111 Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož. 26 846 26 414 26 933 27 039 1112 Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin. 8 356 4 100 6 138 4 680 1113 Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů 2 196 2 187 2 193 2 379 1121 Daň z příjmů právnických osob 38 726 27 246 26 765 24 534 1122 Daň z příjmů právnických osob za obce 11 724 7 350 9 867 8 275 1211 DPH 54 249 52 820 55 800 56 810 1332 Poplatky za znečišťování ovzduší 5 6 12 12 1334 Odvody za odnětí půdy ze zeměd.půdního fondu 422 68 35 3 1337 Popl. za provoz systému obhospod. kom. odpadů 6 985 7 490 7 451 8 260 1341 Poplatek ze psů 657 613 668 543 1343 Poplatek za užívání veřej.prostranství 1 439 2 128 2 102 2 135 1347 Poplatky za provozovaný výherní hrací příst. 2 399 2 287 2 168 3 108 1349 Zrušené místní poplatky 7 10 0 0 1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 1 557 1 689 1 056 799 1353 Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič. oprávnění 500 668 546 655 1361 Správní poplatky 13 364 9 898 9 335 9 382 1511 Daň z nemovitostí 6 182 5 532 9 131 9 194 Daňové příjmy celkem 175 614 150 506 160 200 157 808 7
Výši příjmů z místních poplatků, které město vybírá na základě vydaných obecně závazných vyhlášek (např. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů apod.), má město možnost v mezích zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, plně ovlivnit. Největší objem prostředků (4,7 %) plyne z místního poplatku za provoz systému obhospod. komunálních odpadů. Město Slaný stanovilo několik místních poplatků, ze kterých získává celkově 8,6 % daňových příjmů. Nezanedbatelným příjmem obecního rozpočtu jsou také správní poplatky (v průměru 6,5 % daňových příjmů) a daň z nemovitosti (v průměru 4,7 % daňových příjmů). Zatímco příjmy ze správních poplatků zaznamenaly výrazný pokles v roce 2009, daň z nemovitosti vzrostla zákonným opatřením v roce 2010. Ztráta z oblasti správních poplatků tím byla vyrovnána. V celém analyzovaném období je struktura podobná, což dokládají jak absolutní hodnoty v předchozí tabulce, tak i jejich následující grafické vyjádření. Graf č. 4: Vývoj daňových příjmů města v letech 2008 2011 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 tis. Kč Sdílené daně DPPO za obce Daň z nemovitostí Správní poplatky Místní poplatky Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 Vývoj jednotlivých položek sdílených daní v letech 2008 2011 přináší následující graf. Celohospodářské okolnosti roku 2009 nejdramatičtěji zasáhly výběr DPPO, kdy výnos klesl o 30 %, tj. o 11,5 mil. Kč oproti roku 2008. V tomto roce byl u DPPO nastartován nepříznivý trend, který se do současné doby nepodařilo zvrátit. DPFO ZČ, DPFO z kap. výnosů a DPH navzdory mírnému poklesu v roce 2009 inklinují k trvalému růstu. Komplikovaným vývojem prochází DPFO OSVČ, která se na daňových příjmech podílí 3,6 %. 8
Graf č. 5: Vývoj sdílených daní města v letech 2008 2011 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 tis. Kč DPFO zč DPFO sč DPFO z kap.výn. DPPO DPH Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 2.1.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy může město plně ovlivňovat. Jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu majetku, z úroků, z přijatých splátek půjčených prostředků, ze sankčních plateb a vratek transferů. Tabulka č. 3: Vývoj nedaňových příjmů města v letech 2008 2011 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků 2 962 2 746 2 857 2 230 2112 Příjmy z prodeje zboží (již koup-k prod) 210 221 200 202 2119 Ostatní příjmy z vlastní činnosti 332 141 413 378 2122 Odvody příspěvkových organizací 0 0 740 0 2132 Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí 145 10 571 854 787 2141 Příjmy z úroků (část) 3 734 1 489 497 428 2211 Sankční platby přijaté od státu, obcí a krajů 0 0 0 38 2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů 2 232 1 813 2 108 1 911 2222 Ost.příjmy z fin.vyp. před.l.od jin.veř.roz. 0 0 2 252 4 263 2223 Příj.z fin.vyp.min.let mezi kraj.a obcemi 98 0 0 0 2229 Ostatní přij.vratky transferů 0 5 32 0 2310 Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj. 50 155 102 78 2321 Přijaté neinvestiční dary 9 85 248 24 2322 Přijaté pojistné náhrady 205 142 154 84 2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady 1 208 2 484 3 728 2 767 2328 Neidentifikované příjmy -17 482 231 123 2329 Ostatní nedaň. příjmy j.n. 1 094 20 21 14 2412 Spl.půj.prost.od podn.nefin.sub.-práv.osob 0 100 0 336 2420 Spl.půj.prost.od obec.prosp.spol.a podob.subj 0 0 0 350 2441 Spl.půj.prost. od obcí 0 0 250 350 2460 Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva 1 3 0 0 Nedaňové příjmy celkem 12 263 20 457 14 687 14 363 9
Absolutní hodnota nedaňových příjmů v období 2008 až 2011 má kolísavý charakter, nejnižší byla v roce 2008 (12,3 mil. Kč) a nejvyšší v roce 2009 (20,5 mil. Kč). Zásadními zdroji nedaňových příjmů jsou příjmy z poskytování služeb a výrobků (položka 2111), přijaté sankční platby (2212) a přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (2324). Počínaje rokem 2010 nabývá významu položka 2222 ostatní příjmy z fin. vypořádání od jiných veřejných rozpočtů, naopak příjmy z úroků (2141) významně poklesly. 2.1.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy nemají pravidelný vývoj. Jedná se o příjmy nahodilé, plynoucí z prodeje majetku města. Proto by měly být použity převážně na akce investiční, aby hodnota majetku města neklesala. Hodnota kapitálových příjmů se vyjma výchozího roku 2008 pohybuje téměř na stejné úrovni. Pouze v roce 2008 město využilo všech dostupných zdrojů příjmů včetně jednorázového daru na pořízení dlouhodobého majetku ve výši 2 mil. Kč. Hlavním zdrojem kapitálových příjmů byl ve všech sledovaných letech prodej pozemků a nemovitostí. Tabulka č. 4: Vývoj kapitálových příjmů města v letech 2008 2011 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 3111 Příjmy z prodeje pozemků 4 084 6 373 3 195 6 306 3112 Příjmy z prod.ost.nemov.a jejich částí 9 211 3 550 5 872 4 495 3113 Příjmy z prod.ost.hmot.dlouhodob.majetku 28 0 0 145 3121 Přij.dary na pořízení dlouhodob.majetku 2 000 34 0 0 3122 Přij.přísp.na pořízení dlouhodob.majetku 300 0 0 5 Kapitálové příjmy celkem 15 623 9 957 9 067 10 951 2.1.4 Přijaté transfery Přijaté transfery zahrnují přijaté dotace od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Neinvestiční přijaté transfery (sesk.pol. 41) nejsou určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Na pořízení investičních výdajů je určeno sesk. pol. 42. Specifické je postavení podseskupení 413, které zahrnuje prostředky přijaté z jiných bankovních účtů (resp. peněžních fondů) města. 10
Tabulka č. 5: Vývoj přijatých transferů města v letech 2008 2011 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 4111 Neinv.přij.tsf.z všeob.pok.správy st.rozpočtu 3 444 3 644 4 189 4 766 4112 Nein.přij.transfery ze SR v rámci tsf.vztahu 31 146 31 953 32 232 27 097 4113 Neinvest.přijaté transfery ze stát.fondů 0 0 47 256 4116 Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu 92 145 78 698 90 651 91 731 4121 Neinvest.přijaté transfery od obcí 5 341 3 605 3 583 3 180 4122 Neinvestiční přijaté transfery od krajů 632 1 960 228 1 669 4123 Neinvestiční přijaté transfery od reg.rad 0 579 608 1 918 4129 Ost.neinv.přij.transf. od rozp.územní úrovně 0 0 100 100 4131 Převody z vl.fondů hosp.(podnikatel.)činnosti 13 699 16 587 38 182 41 379 4134 Převody z rozpočt.účtů 505 972 542 174 570 560 569 452 4139 Ost. převody z vlastních fondů 4 000 3 500 3 800 0 4159 Ost. neinv.přij.transfery ze zahraničí 144 0 0 0 Neinvestiční přijaté dotace celkem 656 523 682 700 744 180 741 548 4211 Inv.přijaté trnsf. z všeob.pok.správy st.roz. 0 8 700 8 000 0 4213 Invest.přijaté tsf.ze stát.fondů 0 0 1 064 1 288 4216 Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu 692 1 100 6 426 27 129 4222 Investiční transfery přijaté od krajů 1 090 65 1 536 0 4223 Investiční přijaté transfery od region.rad 0 0 0 60 277 Investiční přijaté dotace celkem 1 782 9 865 17 026 88 694 Přijaté dotace celkem 658 305 692 565 761 206 830 242 Investiční přijaté transfery mají po celé analyzované období nahodilý charakter. Nejvyšší úrovně dosáhly v roce 2011 (bezmála 89 mil. Kč), kdy byly inkasovány investiční dotace z regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. 2.2 VÝDAJE UPLYNULÉHO OBDOBÍ Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Realizace záměrů a potřeb města, naplňování volebního programu, se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat jejich vynaložení. Největší podíl na celkových výdajích dosahují, v průměru za celé čtyřleté období, transfery (33,1 %), z nich pak zejména výdaje na sociální dávky (62,2 %) a příspěvky příspěvkovým organizacím (37,6 %). Platy včetně odměn a pojistného představují průměrně 17,3 % a nákup energií a služeb 13,4 % celkových výdajů. Z celkových výdajů bylo na kapitálové výdaje průměrně určeno 26,9 %. Výše kapitálových výdajů, které se město rozhodne použít na investice, závisí na velikosti jednak provozního přebytku, ale také i disponibilních příjmů z prodeje majetku města a investičních dotací z jiných rozpočtů. Nejvyšší objem investic město realizovalo v roce 2011 (169,4 mil. Kč), naopak nejméně investovalo v roce 2008 (54,9 mil. Kč). 11
Tabulka č. 6: Vývoj výdajů města v letech 2008 2011 Text (tis. Kč) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 Platy a odměny včetně pojistného 70 195 72 031 71 646 67 975 Nákup materiálu a DHM 5 892 7 119 7 586 7 887 Úroky a finanční výdaje 1 833 1 307 794 1 308 Nákup energií a služeb 48 902 57 147 57 207 56 111 Opravy a udržování 30 399 38 166 22 080 17 557 Ostatní příspěvky 2 333 2 572 2 436 2 432 Transfery celkem 141 386 127 848 136 740 134 596 - neinvestiční příspěvky PO a pod. 52 900 49 609 50 964 49 890 - sociální dávky 88 389 77 613 85 767 84 355 - ostatní transfery 97 626 9 351 Běžné výdaje 300 940 306 190 298 489 287 866 Kapitálové výdaje 54 902 105 182 109 078 169 361 VÝDAJE CELKEM 355 842 411 372 407 567 457 227 2.2.1 Struktura výdajů Z hlediska zastoupení jednotlivých kumulovaných výdajů města, dosahují největší podíl na běžných výdajích transfery (44,1 %), na mzdové prostředky město vydává 23,9 % běžných výdajů a 17,6 % běžných výdajů uhradí na platbách za nákup energií a služeb. Graf č. 6: Vývoj běžných výdajů města v letech 2008 2011 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 tis. Kč Platy a odměny vč. Nákup mat., DHM a pojistného pod. Nákup energií a služeb Úroky a fin. výdaje Opravy a udržování Transfery celkem Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 12
Podrobnější informace o podílu jednotlivých kumulovaných skupin výdajů na celkových výdajích nabízí následující graf: Graf č. 7: Struktura výdajů města v roce 2010 Kapitálové výdaje 27% Platy a odměny vč. pojistného 18% Nákup mat. 2% Úroky a fin.výdaje 0% Ost. transfery 0% Nákup energií a služ. 14% Soc. dávky 21% Opravy a udrž. 5% Ostatní příspěvky Neinv.přís. PO a pod. 1% 12% Graf č. 8: Struktura výdajů města v roce 2011 Kapitálové výdaje 37% Platy a odměny vč. pojistného 15% Nákup mat. 2% Úroky a fin.výdaje 0% Nákup energií a služ. 12% Ost. transfery 0% Soc. dávky 18% Opravy a udrž. 4% Ostatní příspěvky 1% Neinv.přís. PO a pod. 11% 2.3 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Od roku 2009 je nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č. 1395 ze dne 12. Listopadu 2008. Monitoring obsahuje 16 informativních a 2 monitorující ukazatele. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů obsahuje data nejen za obec, ale i za jí zřízené příspěvkové organizace. Aby byla zachována kontinuita výsledků za minulá období, obsahuje tento materiál hodnocení hospodaření města dle původního usnesení vlády č. 346 z roku 2004. Ukazatel dluhové služby dle tohoto usnesení nesmí překročit limit 30 %. 13
Ukazatel dluhové služby v letech 2008-2010 postupně klesá z 5,31 % až na 2,34 %. Jedná se o velmi příznivé hodnoty. Nicméně zásluhou revolvingového úvěru ve výši cca 50 mil. Kč a jeho splacení v témže roce hodnota ukazatele dluhové služby dosahuje téměř 27 %. Tento nepříznivý jev je podpořen také nižším objemem daňových příjmů a dotací, které tvoří pilíře dluhové základny. Nicméně díky mimořádnosti okolností nepředstavuje výše ukazatele riziko pro přenos dluhové služby do dalších let. Tabulka č. 7: Ukazatel dluhové služby města v letech 2008 2011 Text ( tis. Kč ) Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Sk. 2011 Daňové příjmy 175 613 150 506 160 201 157 808 Nedaňové příjmy 12 264 20 456 14 686 14 363 Dotace (4112,4212) 31 146 31 953 32 232 27 097 Dluhová základna 219 023 202 915 207 119 199 268 Úroky 5141 1 563 1 127 671 1 308 Spl. jistin a dluhop. 9 801 5 696 4 060 52 417 Splátky - leasing 5178 270 180 123 0 Dluhová služba 11 634 7 003 4 854 53 725 Ukazatel dluhové služby (%) 5,31% 3,45% 2,34% 26,96% 14
3 Analýza rozpočtu na rok 2012 Rozpočet města byl schválen jako deficitní v důsledku vyšších kapitálových výdajů než kapitálových příjmů. V provozní části rozpočtu běžné příjmy (231,4 mil. Kč) převyšují běžné výdaje (212,7 mil. Kč) a vzniká tak kladný rozdíl ve výši 18,7 mil. Kč. Přebytek běžného rozpočtu slouží především k uhrazení závazků města. V kapitálové části rozpočtu města kapitálové příjmy (68,2 mil. Kč) nedostatečně pokrývají kapitálové výdaje (161,2 mil. Kč), čímž vzniká deficit kapitálového rozpočtu ve výši 93 mil. Kč. Zapojením volných finančních prostředků minulých let (43 mil. Kč) a přijatých úvěrů (120 mil. Kč) došlo k vyrovnání deficitního rozpočtu města. Tabulka č. 8: Upravený rozpočet na rok 2012 3.1 PŘÍJMY ROZPOČTU 2012 Text (tis. Kč) Příjmy Výdaje Rozdíl Běžný rozpočet 231 425 212 728 18 697 Kapitálový rozpočet 68 166 161 244-93 078 Celkem (bez financování) 299 591 373 972-74 381 Financování 77 048 2 667 74 381 Celkem 376 639 376 639 0 V roce 2012 dosahují celkové příjmy upraveného rozpočtu hodnoty 299,6 mil. Kč. Běžné příjmy se skládají ze 70 % daňových příjmů, z 14,1 % provozních dotací, z 11,6 % neinvestičních dotací a z 4,5 % nedaňových příjmů. Běžné příjmy tvoří 77,3 % celkových příjmů. Tabulka č. 9: Příjmy rozpočtu města za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU 2012 Daňové příjmy 161 430 161 430 Nedaňové příjmy 9 762 10 454 Provozní dotace 26 868 32 732 Neinvestiční dotace ze SR 26 809 26 809 Běžné příjmy 224 869 231 425 Kapitálové příjmy 67 000 68 166 Příjmy celkem 291 869 299 591 Přijaté půjčky 120 000 120 000 Fin.prostředky minul. let -43 302-42 952 Řízení likvidity 0 0 Příjmy všechny 411 869 419 591 Pro ilustraci uvádíme v následujícím grafu strukturu celkových příjmů schváleného rozpočtu roku 2012. 15
Graf č. 9: Struktura celkových příjmů města v roce 2012 Neinvestiční dotace 20% Investiční dotace 5% Daňové příjmy 54% Kapitálové příjmy 17% Nedaňové příjmy 4% 3.2 VÝDAJE ROZPOČTU 2012 Celkové výdaje upraveného rozpočtu města v roce 2012 činí 373,97 mil. Kč. Běžné výdaje tvoří 56,8 % celkových výdajů, kapitálové pak zbylých 43,1 %. Tento poměr svědčí o vysoké investiční aktivitě města. Největší objem běžných výdajů v roce 2012 směřuje na úhradu neinvestičních nákupů (38,7 %), zejména na nákup ostatních služeb, 30,5 % BV putuje na vyplácení transferů občanům a neziskovým organizacím a 29,5 % běžných výdajů slouží k pokrytí mzdových nákladů. Tabulka č. 10: Výdaje rozpočtu města za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU 2012 Platy a odměny vč. pojistného 59 386 62 697 Neinv. nákupy 78 940 82 418 Neinv. transfery 63 124 64 967 Ost. neinv. výdaje 2 645 2 646 Běžné výdaje 204 095 212 728 Kapitálové výdaje 161 805 161 244 Výdaje celkem 365 900 373 972 Uhrazené splátky jistiny 2 667 2 667 Změna stavu bank. Účtů Řízení likvidity Výdaje všechny 368 567 376 639 Následující graf zachycuje strukturu celkových výdajů rozpočtu roku 2012. 16
Graf č. 10: Struktura výdajů města v roce 2012 Kapitálové výdaje 43% Platy a odměny vč. pojistného 17% Nákup mat. 1% Úroky a fin.výdaje 1% Nákup energií a služ. 16% Ost. transfery 0% Soc. dávky 1% Neinv.přís. PO apod. 16% Ostatní příspěvky 1% Opravy a udrž. 4% 3.3 SDÍLENÉ DANĚ Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí a ekonomické krize. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vychází z údajů platného státního rozpočtu na rok 2012, zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), a vyhlášky 281/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.2010: 15 091 procentuelní podíl obce na výnosu daní: 0,100515 počet zaměstnanců k 1.12.2009: 7 565 procentuelní podíl obce "motivační daň": 0,177615 Tabulka č. 11: Predikce sdílených daní na rok 2012 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (mil. Kč) RS 2012 (mil. Kč) DPFO zč -1111 25,20 25,27 - Motivační DPFOzč.(1,5%) 1,80 3,24 - DPFO zč -1111 vč. motiv 27,00 28,51 27,95 DPFO sč - 1112-21,4% 0,70 0,70 - DPFO sč - 1112-30% 1,60 1,60 - DPFO sč - 1112 2,30 2,31 3,60 DPFO vyb. srážkou 1113 2,70 2,71 2,35 DPPO - 1121 26,30 26,37 26,37 DPH - 1211 61,50 61,67 61,67 Celkem 119,80 121,57 121,94 Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu 2012, třetí sloupec zachycuje pravděpodobně dosažitelný objem financí ze sdílených daní 2012 pro město Slaný. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srov- 17
nání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má v souhrnné výši obdobné výsledky jako výchozí predikce MF, což lze považovat za mírně problematické, neboť chybí jakákoli rezerva pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. Z pohledu zpracovatele je odhad MF u těchto daní spíše optimistický. Z tohoto důvodu doporučujeme v dalších letech sestavovat rozpočet s ohledem na predikci MF tak, aby se předešlo nadhodnocení příjmů ze sdílených daní a tím i problémům spojeným s neplněním příjmové strany rozpočtu. Hodnoty sdílených daní v rozpočtu města by měly být přiměřené, případně by měly poskytovat rezervu pro případ horšího vývoje. Společnost AQE advisors, a.s. doporučuje v současné situaci, kdy stále doznívají důsledky ekonomické krize z roku 2009, přistupovat k predikovaným hodnotám MF ČR obezřetně a kalkulovat s rezervou o velikosti 5-10 % z celkového objemu sdílených daní a o tuto rezervu objem očekávaných sdílených daní ponížit. Za předpokladu, že rozpočet sdílených daní skončí se schodkem v řádech mil. Kč oproti skutečnosti v daném období, lze tento rozdíl považovat za rozumnou rezervu v rozpočtu města. Jestliže bude výběr sdílených daní odpovídat predikci Ministerstva financí, lze rozpočtovým opatřením tuto rezervu ve čtvrtém čtvrtletí zapojit do rozpočtu města. Město může tento výpadek příjmů případně vyrovnat jinými neplánovanými příjmy uvedeného období, případně se zvýší deficit rozpočtového hospodaření v aktuálním období. Disponibilní zdroje města (volné finanční prostředky) z předchozích let tento výpadek spolehlivě umožňují profinancovat (položka 8115). 18
4 Rozpočtový výhled města 4.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu na období 2013 2017: platný rozpočet města na rok 2012, predikce sdílených daní, koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu, předpokládané nahodilé příjmy a výdaje, splátkové kalendáře úvěrů. 4.2 NAHODILÉ PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU V letech 2012-2017 jsou vyjma investic plánovaných v roce 2013 uvažovány tyto nahodilé příjmy a výdaje: Výše nahodilých příjmů a výdajů je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 12: Předpokládané nahodilé příjmy města v letech 2012 2017 Pol. Text (tis. Kč) RU 2012 2013 2014 2015 2016 2017 1353 Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič. oprávnění 650 600 606 612 618 624 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků 2 162 3 924 4 003 4 083 4 164 4 248 2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů 2 216 1 800 1 800 1 850 1 850 1 870 2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady 2 084 1 950 1 965 1 975 1 980 1 987 3111 Příjmy z prodeje pozemků 51 500 500 700 800 800 800 Tabulka č. 13: Předpokládané nahodilé výdaje města v letech 2012 2017 Pol. Text (tis. Kč) RU 2012 2013 2014 2015 2016 2017 5141 Úroky vlastní 2 190 600 3 433 3 143 2 853 2 562 5175 Pohoštění 220 223 226 230 233 237 5192 Poskytnuté neinv.přísp. a náhrady (část) 81 60 60 62 63 63 5499 Ost.neinv.transfery obyvatelstvu 750 800 800 805 805 808 5493 Účelové neinv. transf. nepodnikajícím fyz.os. 2 492 2 250 2 265 2 270 2 280 2 290 Nahodilé příjmy a výdaje pro období 2013 2017 byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedoucí finančního odboru. 4.3 DLUHOVÁ SLUŽBA Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. 19
Celkem musí město Slaný v letech 2013-2017 splatit 98,2 mil. Kč včetně úroků. V roce 2014 proběhne poslední splátka leasingové smlouvy na pořízení služebního automobilu, v témže roce město začne každý rok splácet 8 mil. Kč na umořování jistiny revolvingového úvěru přijatého v roce 2013 (120 mil. Kč) a souvztažně k tomu úroky se sazbou 2,5 %. V průběhu celého období město splácí forfaiting na vybudování kanalizace a parkovacího domu a v neposlední řadě úvěr na opatření, které směřují k realizaci programu Reforma veřejné správy. Přehled předpokládaných splátek je rozepsán v následující tabulce: Tabulka č. 14: Dluhová služba města v letech 2012 2017 Věřitel Forma závazku RU 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Kvíček - vybudování kanalizace spl. jistiny 1 426 1 426 1 426 1 426 1 426 1426 úroky 0 0 0 0 0 0 ZŠ Rabasova 821 - úsporná spl. jistiny 167 167 167 83 0 0 energetická opatření úroky 0 0 0 0 0 0 Reforma veřejné správy Revolvingový úvěr (120 mil. Kč) Parkovací dům Škoda Yeti spl. jistiny spl. jistiny spl. jistiny spl. jistiny 2 667 8 000 15 153 183 2 667 8 000 15 153 183 2 667 8 000 15 153 85 2 667 8000 15 153 2 667 15 153 2667 15 153 úroky úroky úroky úroky 690 2 925 600 2 725 508 2 525 418 2325 328 237 Celková dluhová služba 20 286 20 196 30 931 30 472 30 099 29 808 4.4 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Jak bylo řečeno v kapitole 2.3, je od roku 2009 nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č. 1395 ze dne 12. listopadu 2008. Pro potřeby predikce (rozpočtového výhledu) je ukazatel dluhové služby vypočítán dle staré metodiky, platné do konce roku 2008. V kontextu s ekonomickým hodnocením (viz. kapitola 5) dává ucelený přehled o hospodaření města v následujících pěti letech, včetně rizik, která mohou nastat v období navrženého rozpočtového výhledu. Pro posouzení kvality hospodaření města v následujícím pětiletém období je nutné vzít do úvahy nejen ukazatel dluhové služby, ale i vývoj rozdílu salda provozního rozpočtu (provozního přebytku) a splátek jistin. Vývoj ukazatele dluhové služby je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 15: Ukazatel dluhové služby města v letech 2012 2017 Text (tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017 Daňové příjmy 177 885 189 204 194 386 199 264 205 089 Nedaňové příjmy 11 032 9 155 9 321 9 433 9 566 Dotace (4112,4212) 27 000 24 223 24 708 25 202 25 706 Dluhová základna 215 917 222 582 228 415 233 899 240 361 Úroky 5141 600 3 433 3 143 2 853 2 562 Spl. jistin a dluhop. 42 667 10 667 10 667 10 667 10 667 Splátky - leasing 5178 183 85 0 0 0 Dluhová služba 43 450 14 185 13 810 13 520 13 229 Ukazatel dluhové služby 20,12% 6,37% 6,05% 5,78% 5,50% Rozpočtový výhled vychází z rostoucí dluhové základny. Vzhledem ke klesající hodnotě dluhové služby se ukazatel dluhové služby každým rokem snižuje až na 5,5 % v roce 2017. Splátky jistin budou pro městský rozpočet představovat zátěž ve výši cca 10,7 mil. Kč ročně. Úroková služba bude vykazovat klesající trend 20
a město bude muset na její splacení vyčlenit 3,4 mil. Kč (2014) 2,6 mil. Kč (2017). V roce 2012 město počítá s přijetím neúčelového revolvingového úvěru ve výši cca 40 mil. Kč, který hodlá v roce 2013 splatit přijetím dalšího úvěru o objemu 120 mil. Kč. Tato jednorázová splátka uměle navyšuje hodnotu ukazatele dluhové služby až na 20,1 %. Pokud by se od této mimořádné skutečnosti abstrahovalo, ukazatel dluhové služby by nabyl nižších hodnot (<2 %) než ve zbytku sledovaného období. 4.5 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Běžné příjmy a výdaje rozpočtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a předpokládaného vývoje ekonomiky. Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém sledovaném období kladný, s rostoucí tendencí. Po odečtení splátek jistiny zůstanou městu využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez prodeje majetku města. Pouze v roce 2013 se nejeví jako reálné, že by provozní přebytek pokryl splátku jistin svých závazků. Tato situace bude řešena přijetím revolvingového úvěru ve výši 120 mil. Kč. Údaje roku 2012 jsou převzaty z rozpočtu na rok 2012, který byl sestaven městem Slaný. Při respektování návrhu rozpočtu města na rok 2013, byl zkonstruován rozpočtový výhled pro tento rok. Následující roky jsou zpracovány na základě analýzy skutečnosti minulých let a konzultací s vedoucí finančního odboru města Slaný. Tabulka č. 16: Přehled hospodaření města v letech 2012 2017 Údaje (tis. Kč) RU 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Daňové příjmy 161 430 177 885 189 204 194 386 199 264 205 089 Nedaňové příjmy 10 454 11 032 9 155 9 321 9 433 9 566 Provozní dotace 59 541 55 337 49 380 50 887 51 403 51 929 Běžné příjmy 231 425 244 254 247 739 254 594 260 100 266 584 Kapitálové příjmy 68 166 1 459 700 800 800 800 Příjmy celkem 299 591 245 713 248 439 255 394 260 900 267 384 Běžné výdaje 212 728 213 316 211 799 214 493 217 878 221 944 Kapitálové výdaje 161 244 109 646 16 746 16 662 16 579 16 579 Výdaje celkem 373 972 322 962 228 545 231 155 234 457 238 523 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -74 381-77 249 19 894 24 239 26 443 28 861 Financování 74 381 77 249-10 667-10 667-10 667-10 667 PŘÍJMY všechny 419 591 365 713 248 439 255 394 260 900 267 384 VÝDAJE všechny 419 591 365 713 239 212 241 822 245 124 249 190 Provozní přebytek 18 697 30 938 35 940 40 101 42 222 44 640 Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny 16 030-11 729 25 273 29 434 31 555 33 973 Dluhová základna 198 693 215 917 222 582 228 415 233 899 240 361 Dluhová služba 4 857 44 767 14 185 13 810 13 520 13 229 Dluhová služba/dluhová základna 2,44% 20,73% 6,37% 6,05% 5,78% 5,50% Ukazatel dluhové služby v predikovaném období sleduje od roku 2014 klesající trend až po konečnou hodnotu 5,5 % v roce 2017. V oblasti běžných příjmů dochází na straně daňových příjmů ke korekcím odhadů příjmů ze sdílených daní v letech 2013-2017. Tyto příjmy jsou nově konstruovány v návaznosti na změnu rozpočtového určení daní z roku 2013 a návrhu státního rozpočtu na rok 2013, který předpokládá přijetí tzv. reformního ekonomického balíčku. Dále je v metodice výpočtu příjmů sdílených daní zohledněn rovněž střednědobý 21
výhled státu na roky 2014-2015. Přehled hospodaření města v letech 2008-2017 je zobrazen v grafické příloze dokumentu. Při predikovaném vývoji ekonomiky může město v letech 2013 2017 využívat prostředků z přebytku běžného rozpočtu k úhradě závazků města a současně vzniká prostor pro možnost financování nových investičních projektů. Ovšem při současném vývoji ekonomiky a legislativní nejistotě, která pramení z obtížného nalézání konsenzu zákonodárců při schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 2013 (s tím související balíček ekonomických reforem pro příjmovou stranu městského rozpočtu je významná především změna sazby DPH, tj. ovlivnění výše výnosu sdílených daní v závislosti na nejistém plnění), nelze trend vytváření provozního přebytku v dílčích ročních rozpočtech města během výhledového období zaručit v takové výši, v jaké je uveden v sestaveném rozpočtovém výhledu. Ve sledovaném období lze přesto kalkulovat se zapojením provozního přebytku pro financování nebo spolufinancování investic a projektů i z operačních programů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří: hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Jako optimální se podle našeho názoru jeví kombinace těchto možností. 4.6 VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. V souvislosti s dlouhodobými investičními projekty se do výhledu v letech 2013 2017 promítají kapitálové výdaje ve výši kolem 16,5 mil. Kč ročně. V roce 2013 bude mít město k dispozici 80 mil. Kč z přijatého revolvingového úvěru (120 mil. Kč snížené o výdaje na pokrytí úvěru ve výši 40 mil. Kč z roku 2012), které budou použity jako podíly k očekávaným dotacím. Z celkových 109,6 mil. Kč na straně kapitálových výdajů, tak bude po odečtení 80 mil. Kč zbývat 29,6 mil. Kč na financování investičních projektů z vlastních zdrojů. Z plánovaných investičních akcí roku 2013 pro ilustraci uvádíme: stavební úpravy venkovního sportoviště při ZŠ Politických vězňů (1 mil. Kč), další stavební úpravy na budově ZŠ Politických vězňů (2,25 mil. Kč), vybudování nového veřejného osvětlení + zpevnění a odvodnění části ulice vedle tenisových kurtů (3 mil. Kč), teplovodní propojení (2,1 mil. Kč) a další. Do kapitálových výdajů jsou započítány rovněž investice s odloženou dobou splatnosti, jejichž fyzické dokončení již proběhlo (tzv. forfaiting). Jedná se o výstavbu parkovacího domu a vybudování kanalizace v městské části Kvíček. Pokud bychom porovnali plánované kapitálové výdaje v letech 2014-2017 s dluhovou službou města v tabulce č. 14, zjistíme, že zmiňovaný forfaiting je jedinou položkou kapitálových výdajů. Jiné investice v tomto období prozatím nejsou známy. 22
V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Tabulka č. 17: Volné finanční prostředky na investice v letech 2012 2017 Údaje (tis. Kč) RU 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Běžné příjmy 231 425 244 254 247 739 254 594 260 100 266 584 Běžné výdaje 212 728 213 316 211 799 214 493 217 878 221 944 Provozní přebytek 18 697 30 938 35 940 40 101 42 222 44 640 Kapitálové příjmy 68 166 1 459 700 800 800 800 Kapitálové výdaje 161 244 109 646 16 746 16 662 16 579 16 579 Příjmy všechny 419 591 365 713 248 439 255 394 260 900 267 384 Výdaje všechny 419 591 365 713 239 212 241 822 245 124 249 190 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -74 381-77 249 19 894 24 239 26 443 28 861 Financování 74 381 77 249-10 667-10 667-10 667-10 667 Uhrazené splátky jistiny 2 667 42 667 10 667 10 667 10 667 10 667 Volné finanční prostředky 0 0 9 227 13 572 15 776 18 194 Předcházející tabulka demonstruje kladné hospodaření města v budoucích letech 2013 až 2017. Městu zůstávají volné finanční prostředky k dalšímu rozvoji ve velikosti 56,8 mil. Kč. 4.7 PRŮBĚŽNÝ MONITORING Vzhledem k současnému vývoji celosvětové ekonomiky a dopadům na hospodaření všech subjektů doporučujeme pravidelně vyhodnocovat plnění rozpočtu, minimálně jednou měsíčně na základě účetní závěrky. Pro snadnější orientaci je vhodné zavést systém závazných ukazatelů, které by vhodným způsobem agregovaly poněkud velký rozsah dat účetních závěrek. Přičemž ukazatele mohou být rozdělené na hlavní a doplňující. Tabulka rozpočtového výhledu (60 řádková) nabízí hned několik možných ukazatelů, jejichž hodnoty mají dobrou vypovídací schopnost a nezahltí odpovědné osoby množstvím čísel. Prvním, které bylo delší dobu obecně platným kritériem na základě usnesení vlády č. 346 z roku 2004, je ukazatel dluhové služby (řádek 60). Jako příklad možných dalších hlavních (globálních) ukazatelů uvádíme: 1 Provozní přebytek [PP] (řádek 56): který je rozdílem mezi Běžnými příjmy [BP] (řádek 23) a Běžnými výdaji [BV] (řádek 44). Tento by měl být vždy kladný (záporný je roven životu na dluh, kdy je běžný provoz placen z výnosů jednorázových prodejů nebo dokonce úvěrů). Je vhodné stanovit jeho minimální výši a snažit se o jeho růst v čase. Lze sledovat i jako relativní hodnotu ve vyjádření PP/BP se stanovením dolní meze, ovšem s přihlédnutím k objemu protékajících peněz (sociální dávky), které svým navýšením nemění výši PP, ale snižují tento relativní ukazatel. 2 Rozdíl provozního přebytku a splátek jistiny (řádek 57): opět by se mělo jednat o kladná čísla, bereme-li v úvahu plánované splátky (záporná znamenají refinancování běžících úvěrů novými, končívá obvykle úvěrovou pastí). Opět je vhodné stanovit jeho minimální výši s tím, že v čase může kolísat, aniž by to muselo znamenat ohrožení. Nutnost přihlížet k případným jednorázovým splátkám. 3 Podíl (index) celkového dluhu ke splacení (napočítané hodnoty z řádku 48 v rozsahu všech let, do kterých splátky zasáhnou) k provoznímu přebytku, tj. za kolik let z výsledku běžného hospodaře- 23
ní město umoří své závazky. Zde platí, že nižší hodnoty jsou příznivější, ale hodnota blížící se nule obvykle signalizuje, že město rezignovalo na svůj rozvoj. Z prvního zmíněného vyplývá požadavek na meziroční zvyšování BV maximálně o hodnotu meziročního přírůstku BP. Následující grafy dokumentují vývoj prvních dvou výše popsaných ukazatelů, třetí zde zmíníme v jedné hodnotě, a to předpokladu roku 2013 PP je plánován ve výši 30,9 mil. Kč a současné závazky města (od roku 2013 do 2017) činí 99,5 mil. Kč (viz tabulka č. 15), index celkového dluhu k provoznímu přebytku odpovídá hodnotě 3,2, která svědčí o bonitě subjektu, tj. dobré schopnosti splácet své závazky. Veškeré závazky města by byly se současným PP splaceny v horizontu 3 let a 3 měsíců. Z grafu je patrné, že predikce let 2013-2017 očekává optimističtější výsledky a hodnoty jednotlivých proměnných navrací k rostoucímu trendu. Rok 2012 vypadá z pohledu běžných příjmů a výdajů kriticky, tento jev nicméně vychází ze změny rozdělování sociálních dávek, která od roku 2012 nespadá do gesce městského úřadu, ale přechází na kontaktní a krajská pracoviště Úřadu práce ČR. O výplatu těchto částek je rozpočet města v následujících letech očištěn. Vývoj ukazatele dluhové služby je prezentován grafem č. 17 v další části tohoto dokumentu. 24
Graf č. 11: Vývoj běžných příjmů a výdajů v letech 2008-2017 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 tis. Kč 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Běžné příjmy Běžné výdaje Jiný pohled na tento vývoj ukazují též grafy č. 14 a 17 v další části tohoto dokumentu. Graf č. 12: Vývoj indexu PP/BP v letech 2008-2017 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% tis. Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 25
5 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 2008-2017. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR3 Vyhovující subjekt schopný dostát svým závazkům včas. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženost. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtového výhledu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: B1+ Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. 26
6 Závěr Rozpočtový výhled pro období 2012 2017 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 2008-2011 a platného rozpočtu roku 2012. Další ekonomická data potřebná pro výpočet pravděpodobného objemu finančních prostředků, které by mělo město Slaný obdržet ze sdílených daní v následujících letech 2013-2017, vycházejí z návrhu státního rozpočtu na rok 2013 a ze střednědobého výhledu státu na roky 2014-2015. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je v zásadě příznivá a dosahuje max. 20,73 % z povolené 30-ti procentní předepsané hranice. Od roku 2014 se ukazatel dluhové služby snižuje díky rostoucí dluhové základně a snižující se dluhové službě, která je v jednotlivých letech zastoupena splátkou v hodnotě 13 mil. Kč, resp. 14 mil. Kč. Mimořádnou pozornost přitahuje rok 2013, kdy město jednorázovou operací plánuje splatit úvěr přijatého investičního úvěru z roku 2012 v celkové výši 40 mil. Kč. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené. Provozní přebytek po odečtení splátek jistin dosahuje kladných hodnot a tím městu pro roky 2012-2017 zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje. Kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku města, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má jisté množství volných finančních prostředků na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení a legislativní nejistoty v oblasti algoritmu výpočtu sdílených daní doporučujeme městu, aby k velikosti predikovaného objemu sdílených daní přistupovalo kriticky a drželo se zásady opatrnosti. Z těchto předpokladů vychází i samotná metodika společnosti AQE advisors, a.s. V této situaci analytici společnosti doporučují hledat úspory na výdajové straně rozpočtu. Jedná se zejména o snížení provozních výdajů. Při plánování investičních akcí by město mělo být maximálně obezřetné a zvažovat jejich realizaci dle aktuálních priorit a ekonomické situace města, ale i státu z hlediska výnosů sdílených daní. Město by se přitom mělo snažit především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU, neboť tato příležitost se pravděpodobně nebude opakovat. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Reálnost rozpočtového výhledu ovlivňuje zapojení zastupitelů města. Tím je do určité míry pro hospodaření města závazný a z jeho priorit se vychází při sestavování ročního rozpočtu. 27