Sbírka příkladů z ekonomiky

Obchodní akademie Liberec Sbírka příkladů z ekonomiky Ing. Svatava Tesařová, CSc. Liberec 2005

Obsah Úvod 3 1 Základní ekonomické pojmy 4 1. 1 Propočty efektivnosti 4 1. 2 Propočty rentability 4 1. 3 Propočty produktivity práce 5 1. 4 Souhrnné propočty 6 1. 5 Rozvaha 9 2 Zásobování 11 2. 1 Propočty celkové spotřeby materiálu 11 2. 2 Propočty normované zásoby 12 2. 3 Propočty potřeby nákupu 13 2. 4 Propočty optimální výše dodávky 14 2. 5 Volba dodavatele 14 2. 6 Hodnocení zásobovací činnosti 16 2. 7 Souhrnné propočty 17 3 Investiční činnost 21 3. 1 Propočty výrobní kapacity 21 3. 2 Hodnocení investic 27 3. 2. 1 Jednoduché metody hodnocení investic 27 3. 2. 2 Propočty převedených a celkových nákladů 29 3. 2. 3 Propočty čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby splácení 30 3. 2. 4 Hodnocení investičních variant mezi sebou navzájem 33 3. 2. 4. 1. Dodatková investice 33 3. 2. 4. 2 Nová investice 35 3. 2. 5 Hodnocení investic pomocí nákladových modelů 36 3. 2. 6 Souhrnné propočty 39 3. 3 Propočty odpisů 42 3. 3. 1 Účetní odpisy 42 3. 3. 2 Daňové odpisy 43 3. 3. 2. 1 Daňové odpisy majetku technicky nezhodnoceného 43 3. 3. 2. 2 Daňové odpisy majetku technicky zhodnoceného 45 3. 3. 3 Porovnání účetních a daňových odpisů 47 3. 4 Hodnocení investiční činnosti 48-1 -

4 Personální činnost 51 4. 1 Výkonové normy 51 4. 2 Propočty počtu pracovníků 52 2. 2. 1 Propočty počtu dělníků 52 4. 2. 2 Propočty počtu provozních a obsluhujících pracovníků 53 4. 2. 3 Souhrnné propočty 53 4. 3 Propočty produktivity práce 54 4. 4 Některé vybrané propočty určené k hodnocení personální činnosti 56 4. 5 Souhrnné propočty 59 5 Odbyt a marketing 63 5. 1 Plánování odbytu 63 5. 2 Propočty normované zásoby 66 5. 3 Propočty obratu zásob hotových výrobků 66 5. 4 Souhrnné propočty 67 5. 5 Propočty elasticity poptávky 69 5. 6 Hodnocení odbytu a marketingu 71 6 Financování a finanční analýza 72 6. 1 Propočty potřeby pracovního kapitálu 72 6. 2 Finanční analýza 75 6. 2. 1 Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů 75 6. 2. 2 Analýza poměrových ukazatelů 78 6. 2. 2. 1 Ukazatele likvidity 78 6. 2. 2. 2 Ukazatele rentability, náročnosti a produktivity práce 79 6. 2. 2. 3 Ukazatele aktivity 80 6. 2. 2. 4 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury 81 6. 2. 2. 5 Ukazatele kapitálového trhu 82 6. 2. 2. 6 Ukazatele na bázi cash flow a finančních fondů 84 6. 2. 2. 7 Souhrnné propočty 85 6. 2. 3 Analýza soustav ukazatelů 89-2 -

Úvod Cílem předkládané práce bylo vytvořit sbírku příkladů z ekonomiky určenou pro studenty obchodních akademií a ekonomických lyceí. Sbírka je určena jak pro práci v hodinách ekonomiky, tak i pro domácí přípravu. Vzhledem k počtu příkladů vytváří pro studenty dostatečný prostor i pro zcela samostatné procvičování ekonomických propočtů nad běžný rámec stanovený a vyžadovaný vyučujícím. Sbírka neobsahuje všechny typy výpočtů, které jsou během studia do výuky zařazovány. Vzhledem k jejímu vymezenému rozsahu se zaměřila na vybrané typy propočtů, zejména základní propočty spojené s jednotlivými podnikovými činnostmi. Sbírka je koncipována tak, že v rámci jednotlivých kapitol jsou zařazeny nejdříve příklady věnované jednotlivým zkoumaným problémům. Na tyto základní propočty pak navazují souhrnné propočty. Příklady jsou vždy řazeny od příkladů nejjednodušších přes náročnější k nejsložitějším. Sbírka je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola obsahuje nejjednodušší propočty efektivnosti, rentability a produktivity práce. Na těchto příkladech se mají žáci již na začátku prvního ročníku naučit - alespoň v té nejjednodušší formě - ekonomicky uvažovat. Druhá kapitola je věnována základním typům propočtů prováděných v rámci zásobovací činnosti podniku. Mezi ně patří především propočty celkové spotřeby materiálu, normované zásoby, potřeby nákupu a některé další. Třetí kapitola se zabývá nejvýznamnějšími propočty spojenými s investiční činností. Část těchto propočtů (zejména propočty výrobní kapacity a odpisů) je určena pro studenty nižších ročníků, další část věnovaná zejména hodnocení a výběru investičních variant je pak doporučena pro vyšší ročníky. Čtvrtá kapitola obsahuje vybrané propočty týkající se personální činnosti, zejména propočty spojené s plánováním počtu pracovníků, propočty produktivity práce a některé propočty určené k hodnocení personální činnosti podniku. Pátá kapitola je věnována základním propočtům v rámci odbytu a okrajově i marketingu, především plánování odbytu a stanovení normované zásoby. Šestá kapitola se zabývá některými vybranými propočty v rámci financování podniku (propočty potřeby pracovního kapitálu) a zejména pak problematikou finanční analýzy. Z široké škály ukazatelů v jejím rámci jsou ve sbírce zařazeny alespoň ukazatele nejzákladnější, v praxi nejčastěji využívané. Příklady lze využít jak při samotném výkladu látky, tak při procvičování a opakování, resp. rozšiřování již získaných znalostí v průběhu dalších ročníků studia. - 3 -

1 Základní ekonomické pojmy 1. 1 Propočty efektivnosti 1. V minulém roce vytvořil podnik výrobky v celkové hodnotě Kč 40 000 000,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč 32 000 000,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém roce. 2. V minulém měsíci podnik realizoval tržby v celkové výši Kč 720 000,--, celkové výrobní náklady ve stejném období činily celkem Kč 480 000,--. Pro minulý měsíc vypočítejte efektivnost činnosti podniku. 3. V minulém čtvrtletí dosáhl podnik tržby ve výši Kč 3 000 000,--. Materiálové náklady v tomto čtvrtletí činily celkem Kč 750 000,--, mzdové náklady celkem Kč 500 000,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém čtvrtletí vztaženou: 1. k materiálovým nákladům, 2. ke mzdovým nákladům. 1. 2 Propočty rentability 4. V minulém roce podnik realizoval zisk ve výši Kč 3 100 000,--. Na výrobu přitom vynaložil náklady ve výši Kč 15 500 000,--. Vypočítejte rentabilitu činnosti podniku v minulém roce. 5. V minulém roce dosáhly výnosy podniku celkem Kč 66 000 000,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč 55 000 000,--. Pro minulý rok vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů. - 4 -

6. V minulém čtvrtletí činily výkony podniku v peněžním vyjádření Kč 8 700 000,--. Na výrobu přitom podnik ve stejném období vynaložil náklady ve výši Kč 7 500 000,--. Pro minulé čtvrtletí vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů. 1. 3 Propočty produktivity práce 7. V minulém roce oděvní podnik vyrobil 300 000 kusů sportovních bund. Podnik přitom zaměstnával v průměru 50 švadlen. Vypočítejte roční produktivitu práce jedné švadleny. 8. V minulém měsíci vytvořil podnik produkci v celkové hodnotě Kč 1 350 000,--. Podnik zaměstnával celkem 27 dělníků. Vypočítejte pro daný měsíc produktivitu práce jednoho dělníka. 9. V minulém roce podnik vyrobil celkem 1 000 000 výrobků. Cena jednoho výrobku činila Kč 1 500,--. V průměru podnik zaměstnával v daném roce 200 dělníků. Vypočítejte produktivitu práce jednoho dělníka v minulém roce: 1. v jednotkách naturálních, 2. v jednotkách peněžních. 10. V minulém měsíci podnik vyrobil celkem 15 000 výrobků. Cena jednoho výrobku byla Kč 400,--. V daném měsíci činily mzdové náklady Kč 200 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte produktivitu práce. - 5 -

1. 4 Souhrnné propočty 11. V minulém roce podnik vyrobil 100 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku činila Kč 72,--. S jejich výrobou byly spojeny následující náklady: materiálové Kč 3 000 000,--, mzdové Kč 1 800 000,--, ostatní Kč 900 000,--. V daném roce měl podnik v průměru 12 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele efektivnosti: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost ostatních nákladů, 4. efektivnost celkových nákladů. 12. Z podkladů v minulém příkladu vypočítejte následující ukazatele rentability: 1. rentabilitu materiálových nákladů, 2. rentabilitu mzdových nákladů, 3. rentabilitu ostatních nákladů, 4. rentabilitu celkových nákladů. 13. Z podkladů v příkladu číslo 11 dále vypočítejte následující ukazatele produktivity práce: 1. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 2. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách. 14. Za minulé čtvrtletí jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 10 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 600,--, materiálové náklady Kč 2 000 000,--, mzdové náklady Kč 1 500 000,--, celkové náklady Kč 5 000 000,--, průměrný počet pracovníků - 12 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. rentabilitu celkových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách, 5. produktivitu práce v peněžních jednotkách. - 6 -

15. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč 15 000 000,--, cena jednoho výrobku Kč 1 000,--, materiálové náklady Kč 6 000 000,--, odpisy Kč 500 000,--, celkové náklady Kč 12 000 000,--, průměrný počet pracovníků - 30 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost odpisů, 2. efektivnost celkových nákladů, 3. rentabilitu materiálových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách. 16. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 200 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 250,--, materiálové náklady Kč 20 000 000,--, rentabilita materiálových nákladů - 0,4, produktivita práce jednoho dělníka - 2 000 výrobků za rok. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost celkových nákladů, 2. průměrný počet dělníků. 17. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč 10 000 000,--, cena jednoho výrobku Kč 200,--, průměrný počet dělníků 10, mzdové náklady Kč 2 000 000,--, efektivnost celkových nákladů - 1,25. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. rentabilitu mzdových nákladů, 2. jak by se musel změnit počet dělníků, aby podnik dosáhl zvýšení produktivity práce jednoho dělníka na 6 250 výrobků za rok. 18. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 100 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 150,--, materiálové náklady Kč 3 000 000,--, celkové náklady Kč 12 500 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. jak by se musely změnit materiálové náklady, aby podnik dosáhl efektivnosti materiálových nákladů ve výši 7,5, 3. jak by se musela změnit cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti materiálových nákladů, tj. 7,5 (materiálové náklady přitom zůstávají na původní úrovni, tj. činí Kč 3 000 000,--). - 7 -

19. V minulém roce podnik vyrobil 100 000 kusů výrobků, v peněžním vyjádření tato produkce činí Kč 5 000 000,--. Podnik všechny vyrobené výrobky prodal. Spotřebou výrobních činitelů podniku vznikly následující náklady: materiálové Kč 2 000 000,--, mzdové Kč 1 000 000,--, odpisy dlouhodobého majetku Kč 200 000,--, ostatní náklady Kč 500 000,--. V průběhu roku v podniku pracovalo v průměru 10 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost odpisů, 4. efektivnost ostatních nákladů, 5. efektivnost celkových nákladů, 6. rentabilitu materiálových nákladů, 7. rentabilitu mzdových nákladů, 8. rentabilitu odpisů, 9. rentabilitu ostatních nákladů, 10. rentabilitu celkových nákladů, 11. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 12. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách. 20. Z podkladů v minulém příkladu dále vypočítejte: 1. jak vysoký by musel být zisk, aby podnik dosáhl při zachování původní výše celkových nákladů - rentability celkových nákladů ve výši 0,4, 2. jak vysoká by musela být cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti tržeb vzhledem k celkovým nákladům, pokud by 10 % vyrobených výrobků neprodal, 3. jak by se změnila rentabilita mzdových a celkových nákladů, pokud by podnik zvýšil odpisy o Kč 300 000,--, 4. jak vysoké by musely být materiálové náklady, aby podnik dosáhl rentability materiálových nákladů ve výši 0,8, přitom předpokládáme, že změna materiálových nákladů je kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. celkové náklady se nezmění (počítáme pro původní výši nákladů), 5. jak by se změnila výše vypočítaná rentabilita materiálových nákladů, pokud by vypočítaná změna materiálových nákladů nebyla kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. došlo by ke změně celkových nákladů, 6. jak by musel podnik změnit rozsah produkce při původním počtu zaměstnanců, pokud by chtěl zvýšit produktivitu práce na 12 500 výrobků na jednoho dělníka, 7. jak by musel podnik změnit počet zaměstnanců, pokud by chtěl zachovat původní rozsah produkce a zvýšit přitom produktivitu práce opět na 12 500 výrobků na jednoho dělníka. - 8 -

1. 5 Rozvaha 21. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: zásoby Kč 2 950 000,--, dlouhodobý majetek Kč 3 950 000,--, vlastní kapitál Kč 5 420 000,--, peněžní prostředky Kč 1 265 000,--, cizí kapitál Kč 3 940 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící pohledávky. 22. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: dlouhodobé bankovní úvěry Kč 1 340 000,--, peněžní prostředky na bankovních účtech Kč 850 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 340 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 460 000,--, pohledávky Kč 630 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 980 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 95 000,--, zásoby Kč 1 100 000,--, ostatní cizí zdroje Kč 540 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící vlastní zdroje. 23. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: dlouhodobý finanční majetek Kč 150 000,--, zisk běžného roku Kč 950 000,--, zásoby Kč 810 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 920 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 125 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 230 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 470 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 320 000,--, pohledávky Kč 380 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 160 000,--, peněžní prostředky na bankovním účtu Kč 770 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící základní kapitál. 24. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: krátkodobé bankovní úvěry Kč 320 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 890 000,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč 560 000,--, zásoby Kč 1 520 000,--, základní kapitál Kč 3 200 000,--, dlouhodobý finanční majetek Kč 1 220 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 130 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 810 000,--, pohledávky Kč 720 000,--, rezervní fond Kč 540 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 660 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 1 380 000,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 1 540 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku. - 9 -

25. Oděvní podnik má následující formy majetku v uvedené výši a uvedené zdroje jeho krytí: zásoby ušitých oděvů Kč 350 000,--, budovu Kč 3 050 000,--, základní kapitál Kč 3 000 000,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 360 000,--, rezervní fond Kč 450 000,--, dva počítače po Kč 48 000,-- a Kč 52 000,--, software Kč 80 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 370 000,--, osobní automobil Kč 520 000,--, rozešité oděvy ve výrobě Kč 520 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 70 000,--, 20 ks šicích strojů po Kč 60 000,--, zásoby látky a dalšího materiálu Kč 430 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 350 000,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč 730 000,--, nakoupené akcie a obligace Kč 150 000,--, pohledávky Kč 310 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 840 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku. - 10 -

2 Zásobování 2. 1 Propočty celkové spotřeby materiálu 1. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů dámských šatů. Norma spotřeby materiálu je 2,6 m látky na jedny šaty. Cena jednoho metru látky činí Kč 250,--. 1. kolik metrů látky podnik spotřebuje v příštím roce na splnění svého výrobního úkolu, 2. jak by se změnila vypočítaná celková spotřeba materiálu, pokud by se podniku podařilo lepším rozložením střihu ušetřit 8 % plánované normy spotřeby materiálu, 3. kolik činí úspora v peněžním vyjádření. 2. Konzervárenský podnik při výrobě hruškových kompotů počítá vedle čisté hmotnosti výrobku, která činí u jednoho kompotu 800 gramů, s hmotností odpadu v rozsahu 15 % z čisté hmotnosti výrobku a se ztrátami v rozsahu 5 % z čisté hmotnosti výrobku. 1. normu spotřeby materiálu, 2. celkovou roční spotřebu hrušek, je-li výrobní úkol pro příští rok 200 000 kusů hruškových kompotů. 3. V minulém roce oděvní podnik ušil 100 000 kusů dámských sak, norma spotřeby materiálu byla 2 m látky na jedny šaty, cena jednoho metru činila Kč 350,--. I v letošním roce podnik plánuje výrobu těchto sak. Počítá však se zvýšením rozsahu výroby o 10 %, se snížením normy spotřeby materiálu o 5 % a s nárůstem ceny materiálu o 10 %. 1. celkovou spotřebu materiálu v loňském roce v naturálních a peněžních jednotkách, 2. plánovanou spotřebu materiálu pro letošní rok v naturálních a peněžních jednotkách. - 11 -

2. 2 Propočty normované zásoby 4. V příštím roce má podnik vyrobit 200 000 kusů deštníků. Norma spotřeby materiálu je 0,9 m látky na jeden deštník, cena 1 m činí Kč 120,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. 5. V příštím roce má podnik vyrobit 360 000 kusů kabelek. Norma spotřeby materiálu na 1 kabelku je 0,6 m kožené usně, cena 1 m činí Kč 550,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 20denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. 6. V příštím roce má podnik vyrobit 100 000 kusů plášťů. Norma spotřeby materiálu je 2,7 m látky na 1 plášť, cena 1 m činí Kč 300,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 14denních intervalech, pojistná zásoba činí 3 dny, technologickou zásobu podnik nemá. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. Podnik uvažuje o změně dodavatele. Tento dodavatel nabízí stejný materiál za cenu Kč 280,-- za 1 m. Změna dodavatele by dále znamenala prodloužení dodávkového cyklu na 30 dní a zvýšení pojistné zásoby na 5 dní. Zjistěte, jak by se změnily vypočítané výsledky. Vypočítejte nové hodnoty pro: 4. časovou normu zásob, 5. normovanou zásobu v metrech, 6. normativ zásob. - 12 -

2. 3 Propočty potřeby nákupu 7. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 100 000 kusů dámských plášťů. Norma spotřeby materiálu činí 3,2 m látky na jeden plášť, cena jednoho metru je Kč 300,--. K 1. 10., tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě 30 000 m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po 20 000 m a spotřebu ve výši 55 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj. 35 000 m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách. 8. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 100 000 kusů pánských bund. Norma spotřeby materiálu na jednu bundu činí 2,5 m látky, cena jednoho metru je Kč 200,--. K 1. 11., tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě 20 000 m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po 15 000 m a spotřebu ve výši 38 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj. ve výši 15 000 m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách. 9. V minulém roce podnik vyrobil celkem 120 000 kusů dámských šatů. V letošním roce chce ve výrobě tohoto výrobku i nadále pokračovat. Plánuje však zvýšení rozsahu produkce o 10 % a zvýšení ceny tohoto výrobku o 5 %. Norma spotřeby materiálu na jedny šaty činí 3 m látky, cena jednoho metru je Kč 250,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky. Do konce roku očekává dodávku ve výši 5 000 m a spotřebu ve výši 8 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované. Materiál podnik nakupuje v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba podniku vystačí na 5 dní při průměrné denní spotřebě. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v tomto roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách. - 13 -

2. 4 Propočty optimální výše dodávky 10. V příštím roce musí podnik k zabezpečení výroby nakoupit celkem 360 000 m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 5 000,--, náklady na skladování jednoho metru látky Kč 100,--. 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 1 000,--. 11. V příštím roce musí pekárna k zabezpečení výroby nakoupit celkem 12 000 tun mouky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 3 200,--, náklady na skladování jedné tuny mouky Kč 120,--. 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě snížení nákladů na skladování jedné tuny mouky o Kč 20,--. 12. V příštím roce podnik plánuje nakoupit 80 000 m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 2 000,--, náklady na skladování 1 m látky Kč 20,--. 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 500,--. 2. 5 Volba dodavatele 13. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit 300 000 m látky. Denní spotřeba látky činí 1 000 m, náklady na skladování 1 m Kč 15,--. Materiál může nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 220 km, náklady na přepravu činí Kč 25,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 155,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. - 14 -

14. V příštím roce pekárna potřebuje nakoupit 500 000 kg mouky. Denní spotřeba mouky je 1 500 kg. Náklady na skladování 1 kg mouky činí Kč 10,--. Mouku může pekárna nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,20. Dodavatel je od podniku vzdálený 250 km, náklady na přepravu činí Kč 40,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Druhý dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,50. Dodavatel je od podniku vzdálený 210 km, náklady na přepravu činí Kč 45,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 6 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. 15. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit 50 000 m 3 dřeva. Denní spotřeba dřeva činí 140 m 3. Náklady na skladování představují 10 % z hodnoty normované zásoby. Dřevo může podnik nakupovat od tří dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 575,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 150 km, náklady na přepravu činí Kč 80,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený ze 75 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 600,--. Dodavatel může materiál dodávat v 18denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní, technologickou na dobu 8 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 550,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 120 km, náklady na přepravu činí Kč 75,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený při každé druhé jízdě. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat v 12denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní a technologickou na dobu 9 dní. Třetí dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 600,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 70,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 60 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 300,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní a technologickou na dobu 6 dní. Zhodnoťte všechny tři dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. - 15 -

2. 6 Hodnocení zásobovací činnosti 16. V minulém roce činila celková roční spotřeba materiálu Kč 2 280 000,--, celková produkce Kč 9 500 000,-- a normativ zásob Kč 190 000,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. časovou normu zásob a zdůvodněte její výši. 17. Pro podnik uvedený v předchozím příkladu dále vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 2. ukazatel vázanosti zásob. 18. V minulém roce byla průměrná denní spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč 13 750,--, celková roční produkce Kč 16 500 000,-- a normativ zásob Kč 550 000,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnil vypočítaný počet obrátek, pokud by se podniku podařilo snížit dobu obratu o jednu desetinu, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 5. ukazatel vázanosti zásob. 19. U příkladu číslo 6 (původního zadání) dále vypočítejte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnila výše vypočítaná doba obratu a počet obrátek, pokud by podnik snížil pojistnou zásobu o dva dny, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, činí-li celková roční produkce podniku Kč 45 000 000,--, 5. ukazatel vázanosti zásob pro stejný rozsah produkce jako v předchozím výpočtu. 20. V minulém roce činila celková spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč 1 800 000,--, normativ zásob byl Kč 180 000,--. V letošním roce podnik plánuje zvýšení produkce o 10 % a snížení počtu obrátek zásob o jednu pětinu. Vyhodnoťte zrychlení obratu zásob v letošním roce ve srovnání s loňským rokem. 1. jak by se změnila doba obratu zásob ve dnech, 2. jak by se změnila doba obratu zásob v %, 3. jak by se změnil normativ zásob. - 16 -

2. 7 Souhrnné propočty 21. V příštím roce podnik plánuje ušít 100 000 kusů třídílných sportovních souprav. Prodejní cena soupravy je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 4,2 m látky na jednu soupravu, cena 1 m látky činí Kč 250,--. První dodávku uvedené látky má podnik dojednánu na měsíc prosinec předchozího roku, a to 20 000 m látky. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na 5 dní a konečnou zásobu ve výši 30 000 m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu, 4. normativ zásob, 5. dobu obratu materiálových zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 8. ukazatel materiálové náročnosti. 22. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů dámských sak. Prodejní cena jednoho saka je Kč 3 500,--, podnik předpokládá, že všechna saka prodá. Norma spotřeby materiálu je 2,5 m látky na jedno sako, cena 1 m činí Kč 400,--. Podnik nakupuje materiál v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 20 % z časové normy běžné zásoby. 1. normovanou zásobu ve dnech a v naturálních jednotkách, 2. normativ zásob, 3. jak by se změnila normovaná zásoba, změnil-li by podnik dobu obratu na 16 dní, 4. ukazatel efektivnosti zásobovací činnosti, výsledek interpretujte, 5. ukazatel vázanosti materiálových zásob, výsledek interpretujte. 23. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů dámských šatů. Prodejní cena jedněch šatů je Kč 1 500,--. Norma spotřeby materiálu je 1,8 m látky na jedny šaty, cena 1 m látky činí Kč 200,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 15 000 m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši 30 000 m a spotřebu ve výši 35 000 m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistná zásoba činí jednu čtvrtinu dodávkového cyklu a konečnou zásobu si podnik v uvedeném roce stanovil ve výši 30 000 m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálních a peněžních jednotkách, 4. jak by se změnila normovaná zásoba v naturálních jednotkách, zkrátil-li by podnik dobu obratu o jednu pětinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti. - 17 -

24. V příštím roce plánuje podnik vyrobit 60 000 kusů dámských kabelek. Prodejní cena jedné kabelky je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 0,8 m kožené usně na jednu kabelku, cena 1 m usně činí Kč 600,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 10 000 m usně, do konce roku očekává dvě dodávky po 15 000 m a spotřebu ve výši 25 000 m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na dobu 5 dní a konečná zásoba má v uvedeném roce činit celkem 15 000 m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálním a peněžním vyjádření, 4. jak by se změnila normovaná zásoba usně, zvětšil-li by podnik počet obrátek o jednu třetinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti. Poslední dva ukazatele také interpretujte. 25. Pekárna plánuje pro příští rok spotřebu mouky v celkové výši 180 000 kg. Ke dni sestavení bilance má na skladě 5 000 kg mouky. Do konce roku pekárna očekává dvě dodávky po 7 000 kg a spotřebu ve výši 12 000 kg. Konečnou zásobu mouky pro příští rok pekárna plánuje ve výši 10 000 kg. Cena 1 kg mouky je Kč 4,00. Materiál nakupuje pekárna pravidelně ve 40denních intervalech. Pojistná zásoba je stanovena na 4 dny. Předpokládaná produkce pro rok 2005 činí Kč 4 000 000,--. 1. velikost nákupu mouky pro příští rok v naturálních a peněžních jednotkách, 2. normovanou zásobu ve dnech, naturálních a peněžních jednotkách, 3. dobu obratu zásob, 4. počet obrátek zásob, 5. jak by se změnila vypočítaná normovaná zásoba, pokud by pekárna snížila dobu obratu o jednu šestinu, 6. jak by se v důsledku výše uvedené změny doby obratu změnily náklady na skladování, činí-li náklady na skladování 20 % z normované zásoby. - 18 -

26. Pekárna uvedená v předchozím příkladu zvažuje změnu dodavatele. Dosavadní dodavatel je vzdálený 100 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, při zpáteční cestě je dopravní prostředek vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,-- na jednu dodávku, náklady na skladování činí 80 % z hodnoty normované zásoby. Případný nový dodavatel nabízí stejnou mouku za cenu Kč 3,90. Dodavatel může mouku dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní. Tento dodavatel je vzdálený 80 km, náklady na přepravu činí Kč 28,-- na 1 km, dopravní prostředek je při zpáteční cestě také vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--, náklady na skladování opět 80 % z hodnoty normované zásoby. Na základě uvedených údajů zvažte, který dodavatel je pro podnik výhodnější. 27. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 ks dámských plášťů. Norma spotřeby je 3,6 m látky na jeden plášť. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši 30 000 m a spotřebu ve výši 35 000 m. Konečnou zásobu plánuje ve výši 15 000 m látky. Náklady na skladování 1 m látky činí Kč 30,--. Materiál může podnik nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 50,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 50 %. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m látky za Kč 145,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 200 km, náklady na přepravu činí Kč 60,-- na 1 km, dopravní prostředek na zpáteční cestě není vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. 28. Pro oba dodavatele z předchozího příkladu posuďte, nakolik je optimální výše jedné dodávky. Pro oba dodavatele vypočítejte: 1. výši dodávky, danou možnostmi jednotlivých dodavatelů, 2. optimální výši dodávky. Vypočítané výsledky porovnejte a zhodnoťte. Dále vypočítejte: 3. jak by se změnila optimální výše dodávky, podařilo-li by se podniku snížit náklady na skladování 1 m látky na Kč 20,--. - 19 -

29. Podnik, zabývající se šitím sportovních oděvů, plánuje v příštím roce vyrábět fleecové bundy ve dvou velikostech. Bundy šije ze stejného materiálu. Další informace o výrobě zachycuje následující tabulka: Výrobní úkol Norma spotřeby Cena 1 m Prodejní cena Druh výrobku v kusech materiálu v m materiálu v Kč bundy v Kč Bunda, vel. M 60 000 3,0 250 1 600 Bunda, vel. L 50 000 3,3 250 2 000 Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky, do konce roku očekává dvě dodávky po 25 000 m a spotřebu 60 000 m látky. Materiál bude nakupovat ve 30denních intervalech. Pojistná zásoba je plánována na 5 dní. Konečnou zásobu pro příští rok podnik plánuje ve výši 15 000 m látky. 1. roční spotřebu materiálu v metrech pro obě velikosti výrobku a celkem, 2. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 3. časovou normu zásob, 4. normovanou zásobu, 5. normativ zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. dobu obratu materiálových zásob, 8. efektivnost hospodaření s materiálovými zásobami, 9. materiálovou náročnost. 30. Výrobní úkol podniku pro příští rok je 1 000 000 kusů výrobků, norma spotřeby materiálu činí 0,6 kg materiálu na jeden výrobek, cena jednoho kg materiálu je Kč 120,--. Materiál podnik odebírá v pravidelných dodávkách o velikosti 60 tun. Pojistnou zásobu podnik stanovil s ohledem na maximální dobu zpoždění dodávky, které činí 50 % z časové normy běžné zásoby. Materiál je nutno po dodání 3 dny upravovat, použít ve výrobě ho lze čtvrtý den. Vypočítejte, vždy v jednotkách časových, naturálních a peněžních: 1. zásobu minimální, 2. zásobu normovanou, 3. zásobu maximální. - 20 -

3 Investiční činnost 3. 1 Propočty výrobní kapacity 1. V příštím roce podnik plánuje ušít 300 000 souprav povlečení. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 45 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je čtyři soupravy za hodinu. Vypočítejte počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu. 2. Kovárna má čtyři buchary stejného výkonu. Výkonová norma je 2,5 t výkovku za hodinu. Kovárna pracuje v dvousměnném provozu (délka jedné směny je 8 hodin). V příštím roce má být podle plánovacího kalendáře 105 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje kovárna plánuje 60 hodin ročně. Pro příští rok vypočítejte výrobní kapacitu kovárny. 3. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 480 000 kusů kožených tašek. Na každé tašce je celkem 7 nýtů. Podnik má k dispozici celkem 5 nýtovacích strojů, kapacitní norma je 150 nýtů za hodinu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 111 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. 4. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 240 000 kusů zimních bund. Na každé bundě je celkem 12 druků. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů na připevňování druků, kapacitní norma je 160 druků za hodinu. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity. 1. zda je podnik schopen se stávajícím počtem strojů splnit stanovený výrobní úkol, 2. na kolik procent podnik využil svou výrobní kapacitu, jestliže po skončení zkoumaného roku zjistil, že ve skutečnosti vyrobil 230 000 kusů bund. - 21 -

5. V příštím roce plánuje balírna čaje zabalit celkem 5 800 tun čaje. Balírna má k dispozici 12 balicích strojů, kapacitní norma je 120 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Svou výrobní kapacitu v minulosti balírna využívala v průměru na 80 % a i pro příští rok počítá se stejnou mírou jejího využití. Sestavte bilanci výrobní kapacity pro příští rok a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. 6. Vypočítejte, jak by se změnil vypočítaný potřebný počet šicích strojů z příkladu číslo 1 za předpokladu, že by podnik využíval pracovní dobu na 90 %. 7. Vypočítejte, jak by se změnila vypočítaná výrobní kapacita kovárny z příkladu číslo 2 za předpokladu, že by koeficient intenzivního využití činil 0,95. 8. Vypočítejte, zda podnik vyrábějící kožené tašky z příkladu číslo 3 je schopen splnit výrobní úkol za předpokladu, že v příštím roce plánuje využití pracovní doby na 96 % a plnění kapacitních norem na 98 %. 9. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít 100 000 kusů dámských šatů. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 5 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,85 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,95. Kapacitní norma činí čtvery šaty za směnu. 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo lepší organizací práce a motivací zaměstnanců zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,93. - 22 -

10. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít 200 000 kusů pánských sak. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 366 kalendářních dní, 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,95 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,9. Kapacitní norma času je dvě saka za směnu. 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo zavedením nových technickoorganizačních opatření zvýšit koeficient intenzivního využití na 0,96. 11. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů sportovních tašek. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje celkem 6 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je 150 minut na ušití jedné tašky. 1. potřebný počet strojů k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejného využití pracovní doby a stejné míry využití výrobní kapacity jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0,92, 2. jak by se změnil vypočítaný počet strojů, podařilo-li by se podniku zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,94 a koeficient intenzivního využití na 0,95. 12. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů pletených svetrů. K dispozici má 50 pletacích strojů. Kapacitní norma je 90 minut na zhotovení jednoho svetru. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 50 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0,95. 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. zda je podnik schopen lepším využitím pracovní doby vyrobit i 120 000 svetrů, přitom zjistěte i potřebné minimální procento využití pracovní doby. - 23 -

13. Podnik zabývající se potiskem triček má k dispozici celkem 2 stroje na realizaci potisků. Kapacitní norma je 90 potisků za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje 50 hodin. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,92. 1. kolik potisků podnik může realizovat, 2. jak by podnik musel změnit koeficient extenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit vypočítaný počet potisků o 5 %, 3. jak by podnik musel dále změnit - vedle již vypočítané změny koeficientu extenzivního využiti - koeficient intenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit původně vypočítaný počet potisků o 10 %. 14. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 2 500 000 lahví minerálních vod. Při výrobě využívá výrobní linku, kapacitní norma linky je naplnit 600 lahví za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem komplexního využití ve výši 0,9. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zavedení třetí směny. 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolikrát v roce by v případě nedostatečné výrobní kapacity - podnik musel zorganizovat výrobu ve třech směnách, aby zabezpečil splnění výrobního úkolu (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje). 15. V příštím roce plánuje balírna kávy zabalit celkem 9 200 tun kávy. Balírna má k dispozici 15 balicích strojů, kapacitní norma je 140 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Na základě zkušeností z minulých let podnik plánuje koeficient komplexního využití 0,92. Pro příští rok vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. kolik strojů by v případě nedostatečné výrobní kapacity muselo celoročně pracovat ve třetí směně (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje). - 24 -

16. V příštím roce plánuje textilní podnik vyrobit 3 450 000 m látky. K dispozici má 30 tkalcovských strojů, kapacitní norma jednoho stroje je 30 m látky za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 8 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,92 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0,94. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě nedostatečné výrobní kapacity podnik uvažuje o několika možnostech jejího zvýšení. Propočítejte jednotlivé možnosti a posuďte je: 1. zvýšení koeficientu extenzivního využití na 0,96 a koeficientu intenzivního využití na 0,98, 2. zavedení určitého počtu třetích směn, ve kterých bude pracovat všech 30 tkalcovských strojů, 3. využití určitého počtu tkalcovských strojů ve třetí směně po dobu celého roku. Pro třetí směnu podnik nepočítá s dalším navýšením času na opravy a prostoje. 17. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů pracovních oděvů. K dispozici má celkem 50 šicích strojů. Kapacitní norma činí 30 minut na zhotovení jednoho pracovního oděvu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 113 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 40 hodin, podnik pracuje v jednosměnném provozu (8 hodin denně). Podnik plánuje využití pracovní doby na 90 % a stejné procento realizace plánovaných výkonů. Sestavte bilanci výrobní kapacity. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zakoupení nových modernějších strojů. Kapacitní norma těchto nových strojů činí 25 minut na ušití jednoho pracovního oděvu. 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolik nových strojů by podnik v případě nedostatečné výrobní kapacity musel pořídit. Podnik přitom počítá se stejným koeficientem extenzivního i intenzivního využití jako pro původní stroje. 18. V letošním roce vyrobila automobilka pracující v dvousměnném provozu 292 500 kusů automobilů. Výrobní kapacita přitom byla využila na 65 %. V příštím roce podnik plánuje zvýšit produkci o 25 %. Současně chce přijmout technickoorganizační opatření, která zvýší využití výrobní kapacity na 90 %. Sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. jak velkou kapacitu by podnik musel vytvořit, pokud by se mu nepodařilo realizovat plánované zvýšení výrobní kapacity. - 25 -

19. Obráběcí dílna má v současné době 5 obráběcích strojů. V příštím roce bude obrábět 4 různé výrobky. Údaje o nich zachycuje následující tabulka. Výrobek Počet v kusech Kapacitní norma v minutách A 15 000 12 B 20 000 20 C 20 000 25 D 10 000 10 Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu, 80 hodin podnik plánuje na opravy a prostoje. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9. Vypočítejte, zda je kapacita podniku dostatečná. 20. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů. V příštím roce chce vyrábět dva druhy výrobků: výrobek A, kapacitní norma spojená s jeho výrobou činí 0,5 hodiny, a výrobek B, kapacitní norma je 0,8 hodiny. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje 60 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0,95. 1. kolik výrobků B může podnik vyrobit, bude-li vyrábět 10 000 kusů výrobku A, 2. kolik výrobků A může podnik vyrobit, bude-li vyrábět 15 000 kusů výrobku B, 3. na kolik procent využije podnik svou výrobní kapacitu, bude-li vyrábět 20 000 výrobků A a 30 000 výrobků B. - 26 -

3. 2 Hodnocení investic 3. 2. 1 Jednoduché metody hodnocení investic 21. Efektivnost investice je 0,25. Co to znamená? Jaká bude její návratnost? 22. Návratnost investice je 10. Co to znamená? Jaká bude její efektivnost? 23. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč 3 600 000,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč 900 000,--. 1. ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte. 24. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč 7 800 000,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč 1 300 000,--. 1. ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte. 25. V příštím roce chce podnik postavit novou výrobní halu a vybavit ji moderními stroji. Má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Určete, která varianta je výhodnější. Varianta Investiční náklady Plánovaný roční zisk A 5 000 000 1 000 000 B 6 000 000 1 500 000 Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Vyberte výhodnější variantu a výběr zdůvodněte. - 27 -

26. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A 4 500 000 1 100 000 1 400 000 B 3 500 000 1 350 000 1 700 000 Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč. 27. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A 8 000 000 2 400 000 3 200 000 B 6 600 000 3 250 000 3 800 000 Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč. 28. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A 18 000 000 4 500 000 6 000 000 B 15 000 000 5 500 000 6 500 000 Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč. - 28 -

3. 2. 2 Propočty převedených a celkových nákladů 29. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 6 let. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A 2 000 000 850 000 B 3 500 000 520 000 Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. 30. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 4 roky. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A 1 500 000 750 000 B 3 000 000 480 000 Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. 31. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 5 let. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A 4 800 000 460 000 B 3 500 000 570 000 Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. - 29 -