Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012 Prezentace pro tiskovou konferenci Miroslav Singer guvernér Praha, 19. červen 2012
Struktura prezentace I. Hlavní závěry a celkové hodnocení rizik II. Rizika vznikající v reálné ekonomice III. Vývoj na úvěrovém trhu IV. Úvěrové riziko a odolnost bankovního sektoru 2
I. Hlavní závěry a celkové hodnocení rizik 3
Bilance a intenzita rizik Bilance rizik pro finanční stabilitu se ve srovnání s předcházející ZFS 2010/2011 příliš nezměnila: převažují rizika směrem dolů (tj. k méně příznivému vývoji) přicházející z vnějšího prostředí Intenzita rizik se zvýšila zejména v důsledku problémů v eurozóně a jejich možných dopadů na domácí ekonomiku. Vnímání významu jednotlivých rizik analytiky a autoritami se posunulo: zesílily obavy z rizik souvisejících se slabým hospodářským růstem snížilo se hodnocení závažnosti svrchovaného rizika, ale 4
Situace na trzích v eurozóně zůstává napjatá Evropské trhy se pod vlivem dodání likvidity (LTRO) a dalších opatření přijatých v eurozóně uklidnily jen částečně a dočasně: přetrvává jak likviditní riziko (potřeba častého refinancování vysokého objemu dluhu jednotlivých sektorů), tak úvěrové riziko (viz např. poslední vývoj v Řecku či Španělsku). Útěk ke kvalitě, likviditě a jistotě vede k decouplingu výnosů silný pokles požadovaných výnosů u relativně kvalitních aktiv a značné výkyvy u méně kvalitních aktiv. V souhrnu tak přijatá řešení celkové riziko v eurozóně nesnižují, ale spíše odkládají, obměňují a přenášejí, přičemž nové regulatorní záměry dále zvyšují nejistotu a potenciál pro šíření nákazy 5
Situace českého finančního sektoru Odolnost českých finančních institucí (kapitál, likvidita) zůstává podobně jako před rokem vysoká nebo se dokonce zvýšila. Finanční systém v ČR přešel do fáze mírného pokrizového úvěrového oživení. Vnitřní rizika českého finančního sektoru jsou méně výrazná, nicméně existují: vyskytují se na obě strany, silnější jsou směrem dolů (resp. v cyklu zpět ), mají základ v předkrizových letech, jejich zhmotnění je v rozhodující míře vyvoláno situací v zahraničí. 6
Rizika z oživení v dynamice úvěrů na bydlení jsou mírná V ČR a také v některých krizí nezasažených zemích EU lze identifikovat i zárodky rizik vycházející ze současných podmínek na domácím trhu: uvolněná úroková složka úvěrových podmínek, obnovená dynamika úvěrů na bydlení, oživení na trhu nemovitostí. ČNB považuje tato rizika za nízká přírůstky stavu úvěrů na bydlení zůstávají z dlouhodobého pohledu nízké, nízká úroveň úrokových sazeb z úvěrů na bydlení je v souladu se slabým růstem disponibilních příjmů dlužníků. 7
Hlavní rizika Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech je výraznější propad ekonomické aktivity v důsledku krize v eurozóně. Klíčové faktory hlavního rizikového scénáře: Pokles vnější poptávky v reakci na rozvoj negativní smyčky mezi veřejnými financemi, reálnou ekonomikou a finančním sektorem v eurozóně. Negativní nabídkové šoky ceny komodit a energií, daně. Zásadní změna v makroekonomickém prostředí a v očekáváních ekonomických subjektů (pomalý růst nominálních příjmů, mnohem méně optimismu). 8
Zátěžový scénář (1) Zátěžový scénář "Evropa v depresi" zdůrazňuje riziko dlouhodobějšího propadu ekonomické aktivity (poptávkové a nabídkové šoky ze zahraničí), naopak oproti minulosti je v něm snížen důraz na ztrátu důvěry v českou ekonomiku ze strany zahraničních investorů v důsledku fiskálního vývoje. Nad rámec scénáře Evropa v depresi jsou testována další rizika v citlivostních analýzách: silně nepříznivý vývoj na finančních trzích, odpisy pohledávek za zadluženými zeměmi EU, ztráty z expozic domácích bank vůči zahraničním matkám, úpadek největších dlužníků každé banky. 9
Zátěžový scénář (2) Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %) 5 3 1 Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %) 8 7 6 5-1 -3-5 4 3 2 1 0 inflační cíl -7 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Alternativní scénáře: vývoj 3M Pribor (v %) 3-1 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu (CZK/EUR) 30 29 2 28 27 26 1 25 24 23 0 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi 22 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi 10
II. Rizika vznikající v reálné ekonomice 11
Potenciální nárůst úvěrového rizika domácností Utlumená dynamika příjmů bude negativně ovlivňovat zejména hospodaření domácností a jejich schopnost splácet dříve přijaté úvěry Snížené úrokové sazby z úvěrů jsou s tímto příjmovým vývojem konzistentní a působí proti zvýšení úvěrového rizika. Vývoj příjmových makroekonomických agregátů v ČR (průměrná meziroční tempa růstu v %) 8 7 6 5 4 3 2 1 0-1 HDP (nominální) HDD domácností (nominální) HDP (reálný) HDD domácností (reálný) Průměr 2002 2008 Průměr 2009 2012 RHDD (reálný) Pramen: ČSÚ a prognózy ČNB Pozn.: HDP hrubý domácí produkt, HDD hrubý disponibilní důchod, RHDD reálný hrubý domácí důchod (HDP upravený o vliv změny směnných relací). 12
V případě silné recese by se úvěrové riziko domácností výrazně zvýšilo Podíl úvěrů v selhání u domácností v posledních čtvrtletích stagnoval. Scénář Evropa v depresi implikuje výrazný nárůst podílu úvěrů v selhání oproti současnému stavu. Podíl bankovních úvěrů v selhání v segmentu obyvatelstva (v %) 10 8 6 4 2 0 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi Pramen: ČNB 13
Sektor nefinančních podniků exportéři vs. sektor nemovitostí Na podnikový sektor působilo pozitivně oživení ekonomiky, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými segmenty exportéři dosáhli ve srovnání s ostatními podniky nadprůměrných finančních výsledků, což se promítá i do podílu úvěrů v selhání, developeři se naopak vyvíjeli hůře než celý sektor. Podíl bankovních úvěrů v selhání u skupiny 1000 největších exportérů (v %) 10 Podíly úvěrů v selhání v sektoru developerů (v %; pro ceny bytů meziroční růst) 20 15 40 30 8 6 10 5 20 10 4 2 0 03/07 03/08 03/09 03/10 03/11 03/12 1000 největších exportérů Nefinanční podniky celkem Pramen: ČNB 0 0-5 -10-10 -20 12/02 10/04 08/06 06/08 04/10 02/12 Nefinanční podniky celkem Developeři NACE 68+411 Vybraní developeři Ceny bytů (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB 14
Sektor nefinančních podniků první známky narušení příznivé tendence Podíl podnikových úvěrů v selhání se snížil, ale předstihové ukazatele typu míra defaultu již naznačují možné zhoršení. Ve scénáři Evropa v depresi se podíl úvěrů v selhání zvyšuje výrazně nad hodnoty dosažené v roce 2010. Podíl bankovních úvěrů v selhání v sektoru nefinančních podniků (v %) 14 12 10 8 6 4 2 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi Pramen: ČNB 15
Na trhu nemovitostí existuje stále riziko směrem dolů (1) Vývoj v roce 2011 potvrdil konstatování v ZFS 2010/2011: nelze vyloučit další pohyb těchto cen směrem dolů, rizikem sektoru developerů je další zpomalení prodejů bytů z jejich rezidenčních projektů s dopadem do schopnosti splácet úvěry. Pro nejbližší období je i v Základním scénáři očekávána spíše stagnace, resp. mírný pokles, cen bytů s oživením cen až po obnovení hospodářského růstu. Ve scénáři Evropa v depresi je předpokládán pokles cen nemovitostí až o 22 %. Index cen nemovitostí podle jednotlivých scénářů (4Q 2007 = 100) 105 100 95 90 85 80 75 70 65 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi Pramen:ČNB 16
Na trhu nemovitostí existuje stále riziko směrem dolů (2) Ukazatele udržitelnosti cen nemovitostí se v roce 2011 dále zlepšovaly především ve vleku poklesu cen. Rizikem ve směru nižších cen ale zůstávají vedle zhoršené příjmové situace českých domácností také možné nucené prodeje bytů, které jsou zástavami úvěrů. Ukazatel podílu ceny bytu a mzdy (Price-to-income; podíl ceny bytu 68 m 2 a klouzavého součtu mzdy za jeden rok) 13 11 9 7 5 3 1 12/01 12/03 12/05 12/07 12/ 09 12/11 Praha Brno Ostrava+Ústí Zbytek ČR ČR Celkem Pramen: ČSÚ, výpočty ČNB Pozn.: Data za 2011 předběžné údaje, resp. dopočet z nabídkových cen. 17
III. Vývoj na úvěrovém trhu 18
Jsou uvolněné úvěrové podmínky v ČR rizikem? Úrokové marže z nových úvěrů se dostaly na historická minima. Prudce poklesly zejména u úvěrů na bydlení. Marže ze stavu bankovních úvěrů (v % p.a.) 6 5 4 3 Je úroveň marží při existujících nejistotách konzistentní s adekvátním oceněním rizik nově poskytovaných úvěrů v situaci, kdy nedochází ke zřetelnému zlepšení v bonitě domácností? 2 03/02 03/04 03/06 03/08 03/10 03/12 Domácnostem na byty Podnikům Celkem Pramen: ARAD, výpočty ČNB Pozn.: Marže jsou spočítány jako úvěrové sazby pro dané sektory mínus průměrná depozitní sazba. 19
Úvěrový boom se nekoná Celková úvěrová dynamika ale zdaleka nedosahuje vysokých předkrizových hodnot. Meziměsíční přírůstky stavu úvěrů na bydlení se nacházejí hluboce pod úrovní let 2006 2008. Proti zvýšení cyklické složky systémového rizika (úvěrový boom, vznik bublin) působí převládající pesimistická očekávání. Vývoj nových úvěrů vs. změna stavu úvěrů domácnostem na bydlení (v mld. Kč, měsíční data, 3M klouzavý průměr, SA = sezonně očištěno) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 03/04 03/05 03/06 03/07 03/08 03/09 03/10 03/11 03/12 Pramen: ČNB Měsíční nové úvěry SA (3M MA) Mzm. změna stavu úvěrů SA (3M MA) 20
Podíl refinancování úvěrů na bydlení se zvyšuje a působí stabilizujícím směrem Rychlý růst nových úvěrů na bydlení je spíše odrazem nárůstu počtu refinancovaných úvěrů než nízké úrokové sazby. Ve zbytku roku 2012 lze očekávat další nárůst objemu refinancování díky rekordnímu počtu hypotečních úvěrů s končící dobou fixace (odhad 145 mld. Kč, o 40 % více než v roce 2011). Dlužníci si mohou při refixacích a refinancování postupně snížit náklady na obsluhu dluhu. V období 2012 13 lze při udržení současných výhodných úvěrových podmínek očekávat v průměru až o 1,5 p.b. nižší sazbu než před vypršením aktuální fixace a úsporu domácností na úrocích přibližně 3,5 mld. Kč. Rizika (pro finanční stabilitu) spojená s možným výrazným zvýšením hladiny úrokových sazeb v budoucnosti jsou malá a jsou omezena na situaci, kdy by zvýšená hladina úrokových sazeb nebyla odrazem vyšší mzdové inflace (např. v důsledku ztráty důvěry v udržitelnost veřejných financí). 21
IV. Úvěrové riziko a odolnost bankovního sektoru 22
Úvěrové riziko bude dále v centru pozornosti ČNB Hlavním rizikem pro český bankovní sektor zůstává potenciální zhoršení kvality úvěrového portfolia v důsledku vývoje reálné ekonomiky. Čistý příliv do kategorie úvěrů v selhání se v posledních čtvrtletích zastavil... Úvěry v selhání v českém bankovním sektoru (klientské; v %, v mld. Kč) 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 0 03/07 03/08 03/09 03/10 03/11 03/12 Čtvrtletní změna stavu úvěrů v selhání (v mld. Kč) Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem (v %, pravá osa) 7 6 5 4 3 2 1 Pramen: ČNB 23
Úvěrové ztráty při obnovení recese mohou být vysoké nicméně v zátěžovém scénáři Evropa v depresi se přírůstky úvěrů v selhání a vytvářených opravných položek opět výrazně zvyšují. Dynamika úvěrů v selhání a opravných položek (meziroční změny v mld. CZK) 50 40 30 20 10 0-10 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Úvěry v selhání Základní scénář Úvěry v selhání Evropa v depresi OP k pohledávkám Základní scénář OP k pohledávkám Evropa v depresi Pramen: ČNB 24
Je krytí úvěrů v selhání opravnými položkami ve výši těsně pod 50 % dostatečné? (1) (1) Spíše ano Podíl dobře zajištěných úvěrů na úvěrech v selhání stále roste (viz tabulka). Více bank vykazuje vyšší než požadované krytí (vypočtené dle ztrátovostí úvěrů v selhání). Banky obezřetně klasifikují i restrukturalizované úvěry. Struktura úvěrů v selhání (v %) Dobře zajištěné úvěry domácnostem a podnikům Zcela nezajištěné úvěry domácnostem a podnikům Ostatní úvěry 2008 26,4 38,6 35,0 2010 35,1 31,5 33,4 2011 36,8 30,6 32,6 Nestandardní Pochybné Ztrátové 2008 31,3 15,0 53,6 2010 39,2 13,4 47,4 2011 32,8 14,1 53,1 Bez prodlení Prodlení do 3M Prodlení nad 3M 2008 45,2 9,2 45,6 2010 51,8 9,6 38,6 2011 46,0 9,3 44,8 Pramen: ČNB, výpočty ČNB Pozn.: Dobře zajištěné úvěry = úvěry na bydlení + úvěry podnikům zajištěné nemovitostí a alespoň dalšími dvěma typy zajištění (zástavy pohledávek, movitých věcí, cenných papírů, ručení, záruky apod.). 25
Je krytí úvěrů v selhání opravnými položkami ve výši těsně pod 50 % dostatečné? (2) (2) Spíše ne Vyšší podíl úvěrů v selhání klasifikovaných jako ztrátové (viz tabulka) odráží migraci úvěrů v selhání klasifikovaných v minulých letech směrem do horších kategorií. Pokles podílu pohledávek bez prodlení a růst podílu pohledávek v prodlení více než 3 měsíce (viz tabulka). Mezi bankami jsou ale značné rozdíly - některé vykazují relativně vysoký podíl úvěrů v selhání a zároveň nízké krytí opravnými položkami. Struktura úvěrů v selhání (v %) Dobře zajištěné úvěry domácnostem a podnikům Zcela nezajištěné úvěry domácnostem a podnikům Ostatní úvěry 2008 26,4 38,6 35,0 2010 35,1 31,5 33,4 2011 36,8 30,6 32,6 Nestandardní Pochybné Ztrátové 2008 31,3 15,0 53,6 2010 39,2 13,4 47,4 2011 32,8 14,1 53,1 Bez prodlení Prodlení do 3M Prodlení nad 3M 2008 45,2 9,2 45,6 2010 51,8 9,6 38,6 2011 46,0 9,3 44,8 Pramen: ČNB, výpočty ČNB Pozn.: Dobře zajištěné úvěry = úvěry na bydlení + úvěry podnikům zajištěné nemovitostí a alespoň dalšími dvěma typy zajištění (zástavy pohledávek, movitých věcí, cenných papírů, ručení, záruky apod.). 26
Výsledky zátěžových testů bank potvrzují odolnost sektoru Scénář Evropa v depresi v důsledku nárůstu úvěrových ztrát a poklesu příjmů bank jsou nutné kapitálové injekce pro banky s výslednou přiměřeností pod 8 % v rozsahu cca 15 mld. Kč (0,4 % HDP). Varianta se ztrátou důvěry (pokles hodnoty domácích a zahraničních vládních dluhopisů ze zadlužených zemí EU, vyšší úrokové sazby, depreciace koruny) má jen mírně horší průběh. Razantnější dopad nastává pouze v kombinaci s předpokladem odpisu 50 % (upravených) expozic vůči mateřským skupinám: dodatečné ztráty 37 mld. Kč, kapitálové injekce cca 32 mld. Kč (0,8 % HDP). Vývoj kapitálové přiměřenosti při dodatečných šocích (v %) 18 16 14 12 10 8 6 4 03/09 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 Základní scénář Evropa v depresi Evropa v depresi a ztáta důvěry + ztráta 50 % upravených expozic na mateřské skupiny 27 Pramen:ČNB, výpočty ČNB
Kroky k udržení důvěry ve stabilitu bankovního sektoru Zátěžové testy a další analýzy ukazují, že český finanční sektor je na případné zátěžové situace dobře připraven. Vzhledem k vývoji v eurozóně však musí banky udržovat vysokou kapacitu pro absorpci úvěrových a tržních ztrát. ČNB bude nadále věnovat zvýšenou pozornost sledování kvality úvěrových portfolií bank a družstevních záložen. ČNB provádí u úvěrových institucí pravidelný monitoring: kapitálové přiměřenosti (na solo i konsolidované bázi), úvěrového rizika obezřetná kategorizace pohledávek, dostatečnost tvorby opravných položek, správné ohodnocení zajištění, vazeb na mateřské skupiny. 28
Opatření v oblasti obezřetnostní politiky ČNB reaguje na vývoj rizik rovněž opatřeními regulatorního charakteru. Změny ve vyhlášce ČNB o pravidlech obezřetného podnikání finančních institucí zpřísnění kvalitativních požadavků na úvěrovou činnost bank a družstevních záložen, snížení limitu angažovanosti vůči mateřským společnostem na polovinu, informační povinnost v případech převzetí úvěrového rizika ze skupiny v hodnotě nad 1 % bilanční sumy. Úřední sdělení ČNB: nový postup, který ČNB hodlá uplatnit při výkonu dohledu k ověřování dostatečnosti opravných položek. 29
Děkuji za pozornost Zprávy o finanční stabilitě: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/ Kontakt na samostatný odbor finanční stability: E-mail: financial.stability@cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ 30