Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení pro mladé lidi kontext a mezinárodní perspektiva Tomáš Kostelecký Jana Vobecká Jan Sládek Oddělení socioekonomie bydlení
Máme se zajímat o finanční dostupnost bydlení pro mladé lidi? Existují dva odlišné důvody, proč se státy zajímají o finanční dostupnost bydlení pro mladé lidi: 1. Je to součást jejich pro-rodinné politiky (snaha podpořit reprodukci populace přirozenou cestou) 2. Je to součást jejich sociální politiky (snaha zajistit rovnost mladých lidí na trhu s bydlením) 2
Důvody pro existenci pro-populační politiky států Tradiční důvody:» Nacionalistické (více obyvatel = významnější stát)» Vojenské (více dětí = více budoucích vojáků)» Náboženské ( ploďte a množte se a naplňte zemi ) Tradiční pro-populační politiky:» ceny pro zasloužilé matky» zvláštní daně pro bezdětné» zpřísnění potratové politiky (zákaz potratů)» omezování dostupnosti antikoncepce 3
Situace po 2. světové válce Zprvu žádné pro-populační politiky» Tradiční důvody a nástroje zdiskreditovány fašistickými (a komunistickými) státy» Poválečný baby-boom není třeba podporovat porodnost» Pokles porodnosti se po dlouhou dobu neprojevuje jako problém (až do 70. let rostl podíl ekonomicky aktivních v populaci západních zemí) Změna nastává až v 80. letech» Začínají se projevovat negativní důsledky malé porodnosti - stárnutí populace» 1983, kdy z popudu Francie přijal Evropský Parlament rezoluci vyjadřující potřebu zabývat se populačními trendy» Postupně se přidávají další státy a začínají nízkou porodnost jako problém 4
Moderní argumenty pro propopulační politiku Udržení funkčnosti současného welfare state, důchodového systému Finanční udržitelnost zdravotnických systémů Snaha vyhnout se budoucímu nedostatku pracovních sil Rovnost mezi rodinami s dětmi a rodinami bez dětí Dát lidem možnost dovolit si tolik dětí, kolik by skutečně chtěli (ve většině vyspělých zemí je rozdíl mezi ideálním počtem dětí v rodině a skutečným počtem dětí v rodině cca 0,5 dítěte lidé dlouhodobě chtějí více dětí než ve skutečnosti mají) Snaha vyhnout se demografickému režimu sestupné spirály charakterizované trvalým poklesem počtu narozených, přizpůsobením obyvatel malému počtu dětí jako kulturní normě a společenskému standardu, přizpůsobení se společenských institucí k existenci velkého počtu malých domácností. 5
Nebezpečí demografického režimu sestupné spirály 140 120 100 80 60 40 2,2 2,14 2,1 1,8 1,5 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 6
Moderní nástroje propopulační politiky Porodné, rodinné a dětské přídavky Placená mateřská a rodičovská dovolená Placená péče o nemocné dítě Daňové úlevy pro rodiče dětí a pro lidi pečující o děti (nejen nutně rodiče) Dotovaná zařízení péče o malé děti Právo na flexibilní pracovní dobu matek s malými dětmi Povinnost zaměstnavatele držet místo matce na mateřské dovolené, rekvalifikační programy pro matky vracející se do práce z mateřské dovolené Příspěvky na bydlení pro rodiny s dětmi a příspěvky na vzdělávání dětí 7
Jak souvisí politika bydlení s propopulační politikou? Dráhy bydlení jsou stále komplikovanější a různorodější Ve většině zemí západního vyspělého světa existují normy společenského chování, které dávají do vztahu získání bydlení a narození dítěte Ve společensky předpokládaném scénáři životní dráhy mladého člověka získání samostatného bydlení zpravidla následuje za získáním vzdělání a předchází založení rodiny. Nemožnost nebo neschopnost získat samostatné bydlení je považována za znak nepřipravenosti na založení rodiny; potíže se získáním bydlení tak přímo ovlivňují natalitní chování. 8
Jak dostupnost bydlení ovlivňuje porodnost? Přímý a jednoznačně pozitivní vztah mezi dostupností bydlení (jako nezávislou proměnnou) a fertilitou (jako závislou proměnnou) je však pozorován zejména v méně vyspělých zemích nebo zemích, kde je trh s bydlením kontrolován státem (Kolumbie, Izrael či socialistické země před rokem 1989). Ve vyspělých demokratických zemích tento pozitivní vztah, zejména pak v průběhu posledních dekád, zdaleka není jednoznačný» Některé studie potvrzují pozitivní vztah dostupnosti bydlení na porodnost mladých» Jiné studie upozorňují na možnost obrácené kauzální souvislosti (větší dostupnost bydlení = snížení finančních tlaků na utvoření rodiny, zvýšení počtu domácností jednotlivců, neúplných rodin s dětmi a kohabitujících párů, zvýšení pravděpodobnosti rozvodu (rozchodu) partnerů 9
Jak dostupnost bydlení ovlivňuje porodnost? Hamplová prokázala negativní vliv státní sociální politiky na pro-rodinné chování i v českém prostředí:» Spojení příjmů obou partnerů (tedy vytvoření rodiny či soužití) totiž systém státní sociální podpory penalizuje; a to již tím, že pro větší rodiny zpravidla předpokládá úspory z rozsahu (sdílení fixních nákladů) a tudíž na osobu domácnosti vypočítává nižší sociální dávku (například příspěvek na bydlení).» Moderní formy kohabitace (soužití) a nemanželského rodičovství jsou v českém prostředí spíše důsledkem státní sociální politiky zvýhodňující neúplné rodiny než důsledkem vývoje kulturních norem a preferencí občanů 10
Jak dostupnost bydlení ovlivňuje porodnost? Lauster (2008) tvrdí, že vliv bytových politik na prorodinné jednání:» je kulturně podmíněný (daný sociálními normami a očekáváními v jednotlivých společnostech)» ani v rámci jedné kultury není univerzální zatímco pro některé mladé páry může vést daná politika k založení rodiny, pro jiné naopak k jejímu rozpadu či odkladu založení rodiny» liší se nájemní a vlastnické bydlení. Na příkladu Švédska empiricky prokázal, že zvýšení finanční dostupnosti bydlení spíše vede k posílení stability soužití (manželského svazku), zejména v případě zvýšení finanční dostupnosti nájemního bydlení 11
MEZINÁRODNÍ KONTEXT 12
Několik obecných bodů Podpora mladých rodin zajištěna obecnějšími sociálními transfery (rodičovské příspěvky, přídavky na děti, příspěvek na bydlení aj.) podpora mladých jednotlivců a kohabitujících párů:» Často spojena s řešením konkrétních sociálních problémů» Velmi často je v rámci youth policy řešeno bezdomovectví Provázanost se zaměstnáním jako podmínka efektivity V mnoha zemích existují organizace mládeže za účelem řešení problémů mladé generace (zejména zaměstnání) Větší role neziskového sektoru než je v ČR Jako podpora je bráno i poskytování služeb (konzultace) Důraz na informovanost, propagaci programů 13
Velká Británie prioritní alokace sociálních bytů Local Housing Allowance (2008) Discretionary housing payment Single Room Rent Policy» Za jeden pokoj v bytě (domě) se sdílenou kuchyní, sociálním zařízením a (od roku 2001) též obývacím pokojem, do věku 25 let, předpokládá spolubydlení» Kritizováno za neefektivitu, neprovázanost s politikou zaměstnanosti Program sdíleného vlastnictví (shared equity, shared ownership) - asistovaný vstup do vlastnického bydlení postupnou privatizací užívaného sociálního bytu 14
USA příspěvek na nájemné (rent voucher, Housing Choice Voucher Program, Section 8), který hradí výdaje na nájemné převyšující 30 % příjmu domácnosti, může být doplněn o rent supplement allowance existuje velká škála komunitních (community development corporations, CDC) a veřejných projektů sociálního bydlení (neziskové organizace, komunity, sousedské asociace) podpora nabídky (Kalifornie: Multifamily Housing Program) inclusionary housing, inclusionary zoning pobídka (density bonus, finanční asistence) pro developery vyhradit 10-20 % na nájemní byty; pro horní část příjmově slabších Existují i příspěvky na stěhovaní (nábytek, deposit): start-up allowance 15
Francie Spíše centrální regionální úrověn, lokality asistují při žádosti o příspěvěk (sítě informačních kanceláří) Státní programy CAF a 1 % Logement (Action Logement) Systém foyers - Union des Foyers de Jeunes Travailleurs» Dočasné bydlení pro lidi ve věku 16-25 let, diverzifikace» Ztráta zájmu ze strany mladých zaměstnaných, proměna sociální struktury obyvatel Problémy:» Image mladých nájemníků» Nezaměstnanost mladých» Věkový limit 25 let 16
Kanada National Youth Forum (14-24 let) Friendship Center (ohrožení kriminalitou, drogami, bezdomovectvím) příspěvek na bydlení (nájemné) vyplácený přímo pronajímateli a sociální nájemní bydlení, kde je nájemné určováno podle příjmu domácnosti maximální období výplaty příspěvku je 3 roky (pro úplné rodiny), resp. 5 let (pro bezdětné domácnosti) Nárok na příspěvek musí být dokládán každý rok potvrzením o příjmech domácnosti 17
Austrálie National Youth Coalition for Housing (NYCH) = devět teritoriálních asociací (Youth Housing Coalition) nabídka veřejného bydlení (Commonwealth/State Housing Agreement), komunitního bydlení (Community Rent Scheme) a příspěvek na nájemné (Rent Assistance) příspěvek youth allowance» Do 25 let, soukromé nájemní bydlení» Pro studenty, nezaměstnané (hledající práci) a mladé lidi kombinující studium a práci Zjišťují se také příjmové a majetkové poměry rodičů Same house, different landlord a Long Term Community Housing Program joint ventures (stát a neziskový sektor) 18
SITUACE NA LOKÁLNÍ ÚROVNI ČR 19
Existující nástroje podpory bydlení mladých ČR - obce Na vyšší správní úrovni neexistuje jednotná koncepce Telefonické rozhovory s pracovníky správy obecního majetku: Praha 2, Praha 11, Praha 17, Štětí, Kadaň, Nový Jičín Společné rysy:» Omezení věku na 35 let (alespoň jeden z partnerů)» Trvalý pobyt v obci alespoň 3 roky (v Kadani i pracovní poměr ve správním obvodu obce)» Pro osoby bez vlastnictví nemovitostí či podílů v družstvech» Nemají s programy vyloženě špatnou zkušenost 20
Existující nástroje podpory bydlení mladých ČR - obce Odlišnosti koncepcí» Malometrážní byty x Neomezená velikost P2, P11, P17, Štětí Kadaň, N Jičín» Nové byty x Fluktuační byty P17, Štětí P11, P2, Kadaň» Pro páry sezdané x Pro všechny do 35 let nebo s dětmi P2, P11, P17 Štětí, Kadaň» Výběr. řízení pro x Pořadník každý byt P2, P11, P17, Kadaň N Jičín, Štětí (částečně) 21
Existující nástroje podpory bydlení mladých ČR - Shrnutí Jedná se o nástroje využívající obecní bytový fond Může uspokojit jen určitou část žadatelů (losování) V programu si nelze vybrat libovolný byt Jediný explicitní nástroj pro mladé rodiny Kadaň jako příklad obce, která bytovou politiku využívá nejzřetelněji k udržení mladých v obci 22
Děkujeme za pozornost. Oddělení socioekonomie bydlení