Kam směřuje Evropa? I. Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EuroTeam při Evropské komisi, DG ECFIN APPS, Praha říjen 2012
Deskripce klíčových okolností - Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé - Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních
Deskripce klíčových okolností - Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný - Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období
Deskripce klíčových okolností - Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty - Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.)
Reálná ekonomika - v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -3,5%; JAP: -6,3%; - 2010: EU: +1,8%; USA: +3,0%; JAP: +4,0%; - nicméně: 2011 zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu; - svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná
Reálná ekonomika 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012f BEL 2,7 2,9 1,0-2,8 2,3 1,9-0,1 GER 3,7 3,3 1,1-5,1 3,7 3,0 0,6 EST 10,1 7,5-3,7-14,3 2,3 7,5 1,2 IRL 5,3 5,2-3,0-7,0-0,4 0,9 0,5 GRE 5,5 3,0-0,2-3,2-3,5-6,8-4,4 SPA 4,1 3,5 0,9-3,7-0,1 0,7-1,0 FRA 2,5 2,3-0,1-2,7 1,5 1,7 0,4 ITA 2,2 1,7-1,2-5,1 1,5 0,2-1,3
Reálná ekonomika 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012f BEL 2,7 2,9 1,0-2,8 2,3 1,9-0,1 GER 3,7 3,3 1,1-5,1 3,7 3,0 0,6 EST 10,1 7,5-3,7-14,3 2,3 7,5 1,2 IRL 5,3 5,2-3,0-7,0-0,4 0,9 0,5 GRE 5,5 3,0-0,2-3,2-3,5-6,8-4,4 SPA 4,1 3,5 0,9-3,7-0,1 0,7-1,0 FRA 2,5 2,3-0,1-2,7 1,5 1,7 0,4 ITA 2,2 1,7-1,2-5,1 1,5 0,2-1,3
Reálná ekonomika 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012f CYP 4,1 5,1 3,6-1,9 1,1 0,5-0,5 LUX 5,0 6,6 0,8-5,3 2,7 1,1 0,7 MAL 2,8 4,3 4,3-2,6 2,9 2,1 1,0 NET 3,4 3,9 1,8-3,5 1,7 1,2-0,9 AUS 3,7 3,7 1,4-3,8 2,3 3,1 0,7 POR 1,4 2,4 0,0-2,9 1,4-1,5-3,3 SLO 5,8 6,9 3,6-8,0 1,4 0,3-0,1 SVK 8,3 10,5 5,9-4,9 4,2 3,3 1,2
Reálná ekonomika 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012f FIN 4,4 5,3 0,3-8,4 3,7 2,7 0,8 eurozóna 3,3 3,0 0,4-4,3 1,9 1,4-0,3
Reálná ekonomika 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012f BUL 6,5 6,4 6,2-5,5 0,2 1,8 1,4 CZE 7,0 5,7 3,1-4,7 2,7 1,7 0,0 DEN 3,4 1,6-0,8-5,8 1,3 1,0 1,1 LAT 11,2 9,6-3,3-17,7-0,3 5,3 2,1 LIT 7,8 9,8 2,9-14,8 1,4 5,8 2,3 HUN 3,9 0,1 0,9-6,8 1,3 1,7-0,1 POL 6,2 6,8 5,1 1,6 3,9 4,3 2,5 ROM 7,9 6,3 7,3-6,6-1,6 2,5 1,6 SWE 4,3 3,3-0,6-5,2 5,6 4,2 0,7 UK 2,6 3,5-1,1-4,4 2,1 0,9 0,6 EU 3,3 3,2 0,3-4,3 2,0 1,5 0,0
Reálná ekonomika 15 10 5 0-5 -10-15 -20 Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr 30 20 10 0-10 -20-30 -25-40 VI.99 VI.00 VI.01 VI.02 VI.03 VI.04 VI.05 VI.06 VI.07 VI.08 VI.09 VI.10 VI.11
Fiskální situace Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky: - prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů; - prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více); - prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům)
Fiskální situace Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); Potřeba zpoplatnění černých pasažérů
Krize finančního sektoru - týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor především FR, poté D, IT, SP, NL, BE); -k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky; - to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově 15.000 mld. EUR); - efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice
Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik - krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.); - na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky v pořádku!!!), včetně konkurenceschopnost exportní; - navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi
Důvěryhodnost - obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí; na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst především Švédsko
Důvěryhodnost - obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí; na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst především Švédsko
Riziko rozpadu euro-zóny - různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad eurozóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál; jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides
Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se uzdraví nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: tvrdé přistání státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: měkké přistání řízený bankrot rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení šampiónů : Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu
Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny II. na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast nového eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence; (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu
Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny II. fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko); strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU; finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem měnová opatření: nesmí být tak radikální a dominantní; riziko monetizace dluhu
Děkuji za Vaši pozornost a za diskusi Petr Zahradník pzahradnik@email.cz