Budoucnost Rozpočtu EU a Kohezní politiky EU a pozice České republiky:

Transkript

1 Budoucnost Rozpočtu EU a Kohezní politiky EU a pozice České republiky: shrnutí aktuálního stavu diskuse a akcent problémových oblastí Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen EuroTeam při Evropské komisi Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR

2 Dopad krize na evropské veřejné finance a potřeba fiskální disciplíny - Hospodářská krize během tří let radikálně zhoršila míry deficitu a dluhu k HDP u drtivé většiny členů EU; je tím vyvolána potřeba radikální a relativně brzké nápravy; - Rozpočet EU by měl mít schopnost posílené fiskální disciplině přispět; - Současně, v souladu se Strategií EU 2020, budou výzvy kladené od role Rozpočtu EU stále silně zaměřené na konkurenceschopnost EU a posílení propojenosti EU (Jednotný vnitřní trh; koordinace hospodářských politik European Semester; širší fiskální koordinace) strana 2

3 Role Rozpočtu EU coby potenciálního nositele fiskální disciplíny Disciplína Rozpočtu EU je dosud relativně příkladná; Dosud členské státy nebyly schopny chovat se samy fiskálně disciplinovaně; Protiargumenty: Rozpočet EU je zatím velmi malý; argumenty ztráty národní suverenity/ autonomie; vyžadovalo by to radikální reformy systému veřejných financí v EU strana 3

4 Rozpočet EU: objem a struktura V absolutním vyjádření objem poměrně značný: ,5 mld. EUR), v relaci k HDP nicotný (0,9% HDP EU); Výdajová struktura: dvě dominantní kapitoly, v součtu tvořící téměř 90% jeho výdajů; udržitelný růst 45,4% objemu výdajů Rozpočtu EU (v jeho rámci nejpodstatnější podpora hospodářské, sociální a teritoriální koheze 34,9%; 7,7% celkového objemu prostředků na kohezi jde do České republiky); strana 4

5 Rozpočet EU: objem a struktura Druhá nejobjemnější položka: Přírodní zdroje 42% Rozpočtu (lehce zavádějící název, největší podíl tvoří výdaje na společnou zemědělskou politiku 31% + 10,2% rozvoj venkova); EU globální hráč 5,7% Administrativa 5,6% strana 5

6 Rozpočet EU: objem a struktura Příjmy: jednotná sazba vztažená na HDP 76%; cla a dávky z cukru 12%; výnos z vybrané DPH 11% Porovnání s národními rozpočty: V Rozpočtu EU se vůbec neobjevují klíčové položky, které jsou tradiční součástí rozpočtů národních států (sociální, důchodové výdaje, zdravotnictví, minimálně životní prostředí, obrana, bezpečnost); věcné zaměření Rozpočtu EU míří do oblastí, které národní zdroje zajišťují jen v malém rozsahu, či jsou s národními zdroji komplementární strana 6

7 Návrh Evropské komise k víceletému finančnímu rámci Obdobná struktura i kapitoly Shodná délka Objem 1% HND Posílení nástrojů flexibility strana 7

8 Návrh Evropské komise k víceletému finančnímu rámci 1. kapitola (heading): konkurenceschopnost (výrazný nárůst o téměř 50%); nejobjemnější koheze (-5,3%) s 336 mld. EUR; infrastrukturní fond (Nástroj k propojení Evropy) nový instrument pro dopravu, energetiku a ICT 2. kapitola: přírodní zdroje (-9,1%) 383 mld. EUR; sbližování přímých plateb mezi členskými státy; zastropování plateb pro velké farmy strana 8

9 Návrh Evropské komise k víceletému finančnímu rámci 3. kapitola: bezpečnost a občanství 18,5 mld. EUR (+50%) nejrychleji rostoucí, ale relativně nízká částka 4. kapitola: Globální Evropa 70 mld. EUR (+23%); rozvojová spolupráce, sousedství, předvstupní pomoc 5. Kapitola: administrativa 62,6 mld. EUR (+10,1%) snížení počtu zaměstnanců o 5% strana 9

10 Návrh Evropské komise k víceletému finančnímu rámci Návrhy na zavedení vlastní příjmové báze: odstranění zdroje založeného na DPH, vlastní zdroje (finanční transakce, DPH) strana 10

11 Výchozí podmínky EU s ohledem na kohezní politiku 271 regionů soudržnosti NUTS 2 v EU stále představuje mimořádně heterogenní systém: - I přes výrazný pokles regionům soudržnosti stále dominuje Vnitřní Londýn (303% průměru EU HDP na obyvatele); - Na druhém konci se nachází bulharský Severozapaden s 28% průměru EU; - Regiony České republiky vyhlížejí statisticky velmi homogenně a v pelotonu regionů se sice umísťují s výjimkou Prahy v podprůměru, nikoliv však v množině nejchudších regionů strana 11

12 Výchozí podmínky EU s ohledem na kohezní politiku Navíc; dopady krize pozice regionů dále významně změnily: kvantitativně: díky významné recesi v podrozvinutých zemích a regionech (Pobaltí, Řecko, Portugalsko, jižní regiony Itálie, regiony Španělska, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko apod.) se jejich pozice již tak nízká zhoršila; statisticky si polepšily polské regiony; regiony České republiky vesměs udržely mírný konvergenční kurs; kvalitativně: post-krizové období odhalilo, jak je regionální ekonomická struktura odolná krizovým impulsům Pro dlouhodobou konkurenceschopnost EU jako celku má smysl i v rámci kohezní politiky nalézat společné platformy pro potřeby regionů v oblasti podpory konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociální soudržnosti rozdrobená divergentní Unie bude mít slabší šanci obstát v globální soutěži; a to i přesto, že mnohé regiony jsou sobě konkurenty strana 12

13 Výchozí podmínky EU s ohledem na kohezní politiku rozvojové potřeby s ohledem na kohezní politiku mají svoji národní a regionální dimenzi; princip subsidiarity by měl být základním kritériem pro určení optimální kompetence při řešení příslušné rozvojové priority velkou výzvou pro praktickou aplikaci principu subsidiarity je důraz na integrovaný rozvoj regionu: v něm se snoubí symbióza a slučitelnost kohezních aktivit a intervencí, které se v teritoriu daného území vzájemně ovlivňují a sledují přínos a efekt pro region jako celek; dán silnou potřebou eliminovat vzájemně izolované intervence a vytvořit systém, v němž se jednotlivé intervence na různých hladinách subsidiarity budou na území příslušného regionu vzájemně nejen střetávat, ale podmiňovat, ovlivňovat, spolupůsobit; tomu musí být přizpůsobena komunikační a vyjednávací platforma mezi státem a regiony strana 13

14 Předpokládané nové či zesílené prvky v budoucí kohezní politice Integrovaný rozvoj území (regionu; place-based přístup); Kondicionality; Tématická koncentrace; Silnější akcent na konkurenceschopnost; Přístup orientovaný na výsledky; Silnější využití nástrojů nového finančního inženýrství; Zjednodušení managementu intervencí strukturálních fondů a implementační struktury; Posílení přeshraničního rozměru kohezní politiky strana 14

15 Pozice České republiky - Podpora evropské přidané hodnoty kohezní politiky, včetně vazby na EU 2020; nesouhlas se sektorizací až fragmentací kohezní politiky, s vymezením povinných, neměnných, rigidních priorit, jež dominantně navazují na EU 2020; - Podpora status-quo: sedmiletý cyklus, udržení základních headlinových ukazatelů 75% HDP, resp. 90% HNP, respektování míry zaostalosti, zesílení koncentrace, rozvoj přeshraničních forem spolupráce; - Podpora rozumně definovaných kondicionalit, souvisejících obsahově s kohezní politikou; - Podpora zjednodušení implementačního modelu strana 15

16 Otevřené a problematické záležitosti Konkrétnější záležitosti až detaily: podmínky tematické koncentrace, podmínky kondicionalit, asymetrické šoky vznesené z jednání o budoucí finanční perspektivě; stanovení podmínek pro flexibilitu (place-based strategy); nalezení kompromisu mezi konvergenční prioritami a prioritami EU 2020; mnoho implementačních záležitostí strana 16

17 Děkuji za Vaši pozornost strana 17