Vysokorychlostní tratě v Turecku

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě v Turecku Semestrální práce z předmětu: Vysokorychlostní tratě (12Y2VT) Vladimír Říha, 2 56 2013/2014

OBSAH 1 Turecko... 3 2 Doprava v Turecku... 3 2.1 Letecká doprava... 3 2.2 Námořní doprava... 4 2.3 Silniční doprava... 4 2.4 Železniční doprava... 4 3 Vysokorychlostní železnice v Turecku... 5 3.1 Vysokorychlostní tratě v Turecku... 5 3.1.1 Ankara - Eskisehir - Istanbul... 5 3.1.2 Ankara - Polatli - Konya... 9 3.1.3 Ankara - Sivas - (Erzincan)... 10 3.1.4 Ankara - Izmir... 11 3.1.5 (Ankara) - Bursa - Bandirma... 12 3.1.6 Ankara - Kayseri... 12 3.1.7 Istanbul - Edirne... 13 3.1.8 Erzincan - Kars - Tbilisi... 13 3.1.9 Bursa - Izmir... 13 3.1.10 Eskisehir - Antalya... 13 3.1.11 Konya - Antalya, Alanya... 13 3.1.12 Sivas - Diyarbakır... 13 3.1.13 Trabzon - Erzincan... 13 3.2 Kompletní plánovaná síť železnic v Turecku... 14 3.3 Vlakové soupravy na tureckých vysokorychlostních tratích... 15 3.3.1 ETR 500... 15 3.3.2 CAF TCDD HT65000... 15 3.3.3 EUROTEM... 15 4 Zdroje informací a obrázků... 16 2

1 Turecko Turecko představuje bránu mezi Evropou a Asií. Tato strategická poloha z něj dělá klíčový stát regionu Malé Asie, kterému náleží převážná kontrola nad vodami Černého moře. Poslední dobou se Turecko snaží o kroky vedoucí k posílení demokracie a tržní ekonomiky, které jsou podmínkou pro vstup do EU. Pouhých cca 24 tisíc kilometrů čtverečních Turecka (což je zhruba 1/30 celého území) patří k Evropě. Administrativně se člení na 81 provincií a ty dále na okresy. Hlavním městem je Ankara s více než 4 500 000 obyvateli, největším městem je ale Istanbul. Tato metropole s 16 000 000 obyvateli ležící na pomezí Evropy a Asie je významnou obchodní křižovatkou, která je pro svou bohatou historii a množství skvostných staveb vyhledávanou turistickou destinací. Ekonomika Turecka je navzdory všem jeho problémům poměrně pozitivní, hospodářství se však vyznačuje značnými výkyvy. Turecko se snaží přijímat reformy v rámci postupného přibližování evropským standardům. V roce 2010 se umístilo na 16. příčce největších ekonomik světa a od roku 2010 lze ve většině oblastí ekonomiky pozorovat růst. Průmyslová produkce a zejména automobilová výroba patří mezi nejvýznamnější složky národního hospodářství. Turecko prosperuje rovněž v textilním průmyslu, strojírenství, ve výrobě spotřební elektroniky a je poměrně bohaté na nerostné suroviny nachází se zde dostatek bóru, zlata, uranu, magnesia a mnoho dalších surovin. Turecko má rovněž jeden z nejrychleji rostoucích energetických trhů, provozuje zejména tepelné a vodní elektrárny a v roce 2010 bylo rozhodnuto o první jaderné elektrárně. Zemědělství tvořilo v 70. letech 35 % HDP, dnes se na něm podílí zhruba z 1/10 a zaměstnává 1/4 obyvatelstva. Přibližně 1/3 celkové rozlohy země se využívá k zemědělství a Turecko je soběstačné ve všech základních zemědělských produktech. Ve službách pracuje kolem 1/2 obyvatel, kteří se ze 70 % podílejí na tvorbě HDP. Významnou roli v tomto sektoru hraje hlavně cestovní ruch. V roce 2010 navštívilo zemi celkem 33 miliónů osob včetně Turků žijících v zahraničí. 2 Doprava v Turecku V Turecku lze cestovat různými způsoby, nejčastěji je ale využívána silniční a letecká doprava. 2.1 Letecká doprava Národní letecký dopravce je státní společnost Turkish Airlines (THY), která zabezpečuje letecké spojení se všemi důležitými mezinárodními leteckými uzly a vysoce rozvinutá je rovněž i vnitrostátní osobní letecká doprava. Je zde také několik soukromých dopravců (Pegasus, Atlasjet, Onurair), kteří zabezpečují mezinárodní i vnitrostátní spojení a především charterové lety. Mezinárodní letiště v Turecku jsou: Istanbul (Atatürk, Sabiha Gökçen), Ankara (Esenboğa), Izmir (Adnan Menderes), Adana, Trabzon, Van, Erzurum, Kars, Gaziantep, Sinop, Bursa, Samsun, Antalya. Turecko má v současnosti podepsané bilaterální dohody o letecké dopravě se 107 státy a je spojeno se 160 destinacemi ve světě. Z Turecka létá např. do EU 1 090 letů týdně a je zde 67 letišť (z toho 40 civilních a 27 užívaných pro civilní a vojenské účely). 3

2.2 Námořní doprava Celková tonáž Turkish Cargo Lines dosahuje téměř 9 milionů BRT. Hlavní námořní přístavy jsou: Istanbul, Mersin, Samsun, Trabzon, Iskenderun, Izmit a Izmir. Vzhledem k ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan se stal významným také přístav Ceyhan. V Turecku se hojně používají trajekty, kterým se pro jejich rychlost říká námořní autobusy. 2.3 Silniční doprava Nejběžnějším způsobem veřejné dopravy v Turecku je autobusová doprava. Je poměrně levná, autobusy jezdí velmi často, a proto zde existuje velká konkurence. V ceně jízdného se odráží kvalita poskytovaných služeb a typ autobusu. Zvláštním druhem autobusové dopravy je dolmuš. Jedná se o minibus, který jezdí na kratší vzdálenosti po stanovených trasách, ale v nepravidelných intervalech. Lidé nastupují a vystupují po trase podle potřeby a na požádání. Cena za jízdenku je přibližně dvojnásobná v porovnání s autobusem, ale asi 10x levnější než taxi, což je další možnost veřejné dopravy. 2.4 Železniční doprava Historie železnic v Turecku začala s tratí mezi Izmirem a Aydinem, která byla otevřena v roce 1856. V dnešní době dosahuje síť konvenčních železnic přes 11 000 km, z nichž 2 274 km je elektrizováno pomocí střídavé trakční soustavy 25 kv / 50 Hz. Naprostá většina všech tratí je jednokolejných s nedostatečnou kapacitou a zabezpečením. Rozvoj železnic je limitován hornatým reliéfem území Turecka. Železniční doprava je však považována za velmi perspektivní a směřují do ní významné investice. Turecko pracuje také na rozvoji sítě vysokorychlostních železnic. Dne 1.5.2013 vstoupil v platnost nový zákon o liberalizaci železniční dopravy v Turecku, kdy došlo k rozdělení Tureckých státních drah (TCDD) na 2 segmenty, a to na TCDD jako správce infrastruktury a TCDD Tasimacilik jako národní železniční dopravce. Obr. 1 - Stávající síť konvenčních tratí 4

3 Vysokorychlostní železnice v Turecku S výstavbu vysokorychlostních tratí začalo Turecko v roce 2003. 3.1 Vysokorychlostní tratě v Turecku Úsek Rychlost Délka Rok [km/h] [km] V PROVOZU Ankara - Eskisehir 250 2009 232 Polatli - Konya 250 2011 212 VE VÝSTAVBĚ (PŘÍPRAVĚ) Eskisehir - Köseköy 250 2014 180 Köseköy - Gebze 160 2014 56 Bursa - Yenişehir 250 2015 75 Yerköy - Sivas 250 2015 292 Ankara - Izmir 250 2015 624 Bandirma - Bursa 250 2015 100 Yenişehir - Osmaneli 250 2015 30 Ankara - Yerköy 250 2015 175 Sivas - Erzincan 250 235 Gebze - Istanbul Marmaray 43 + další plánované tratě zprovozněné do roku 2023 Tab. 1 - Přehled zprovozněných a plánovaných úseků vysokorychlostních tratí Obr. 2 - Schéma aktuálně provozovaných vysokorychlostních tratí 3.1.1 Ankara - Eskisehir - Istanbul Před výstavbou vysokorychlostních tratí byly tak významné aglomerace jako Istanbul (s cca 16 miliony obyvatel) a Ankara (s cca 4,5 miliony obyvatel) propojeny 576 km dlouhou převážně však jednokolejnou tratí, navíc s malými poloměry směrových oblouků a tedy i nízkými traťovými rychlostmi, což významně prodlužovalo výslednou cestovní dobu, která se přibližovala až k 7 hodinám. V důsledku toho měla železniční doprava na této relaci podíl v osobní dopravě pouhých 10 %. Vedení Tureckých drah (TCDD) očekává, že výstavbou vysokorychlostního spojení by mohl tržní podíl vzrůst až na 78 %. 5

I když se původně počítalo pouze s modernizací původní trati, nakonec bylo v roce 2000 rozhodnuto o výstavbě zcela nového spojení s parametry vysokorychlostní trati, která po dokončení zkrátí cestovní dobu na 3 hodiny. Samotná stavba, která byla zahájena v roce 2003, byla rozdělena na dvě hlavní etapy. Ankara - Eskisehir s celkovými náklady cca 747 milionů dolarů a Eskisehir - Gebze s náklady 2 270 milionů dolarů. Ačkoliv jsou oba úseky zhruba stejně dlouhé, výstavba druhé části je finančně náročnější, především pak z důvodu výrazně složitějších terénních podmínek. Stavba je spolufinancována i z cizích zdrojů, například Evropskou unií. Obr. 3 - Vysokorychlostní jednotka u výjezdu z tunelu První část vysokorychlostní trati na území Turecka byla otevřena 13. března 2009. Jedná se o úsek spojující hlavní město Ankaru, resp. Sincan, s 600- tisícovým univerzitním městem Eskisehir. Tento úsek tvoří první část budoucího vysokorychlostního spojení Ankara - Istanbul - Bulharsko. Celková délka zprovozněného úseku je 232 km, přičemž maximální traťová rychlost je zde navržena na 250 km/h. Maximální hodnota podélného sklonu pak byla stanovena na 16 a minimální poloměr směrového oblouku činí 3 500 m. Takto malý poloměr oblouku je umožněn díky výlučnému provozu vysokorychlostních vlaků. Vlaky nákladní dopravy jezdí po staré trase, která Délka zprovozněného úseku 232 km Max. rychlost 250 km/h Max. podélný sklon 16 Min. poloměr oblouku 3 500 m Trakční soustava 25 kv/50 Hz Rozchod koleje 1 435 mm Osová vzdálenost 4,5 m Kolejnice UIC 60 Pražce B70 Rozdělení pražců 0,60 m Min. tloušťka kolej. lože 300 mm Konstrukční vrstva 350 mm Mosty 56 (> 4 km) Tunely 2 (2,7 km) Tab. 2 - Parametry zprovozněného úseku Ankara - Eskisehir více či méně kopíruje trať novou. Trať je elektrizována prostřednictvím střídavé trakce 25 kv/50 Hz a je vybavena vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS L1, ovšem v blízké době se plánuje přechod na ETCS L2. Rozchod koleje je standardně 1 435 mm. Podíl umělých staveb na trati je i vzhledem k příznivým terénním podmínkám minimální a činí přibližně 3 %, jelikož se na daném úseku nachází pouze 2 tunely souhrnné délky cca 2,5 km a několik mostů s celkovou délkou přes 4 km. Na trati je použita klasická konstrukce železničního svršku s kolejovým roštem umístěným ve štěrkovém loži. Samotný rošt je tvořen kolejnicemi UIC 60E1 upevněnými na předpjatých betonových pražcích B 70. Třída zatížení odpovídá UIC D, tedy s hmotností na nápravu max. 22,5 tun. Původní příměstský úsek Ankara - Sincan, dlouhý 24 km, bude zmodernizován v rámci projektu Baskentray, který řeší propojení 6

vysokorychlostních tratí a rekonstrukci stávajících tratí v ankarské aglomeraci v úseku Sincan - Ankara - Kayas. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je mimo jiné i zajištění dostatečné kapacity zvýšením počtu traťových kolejí na 6 v úseku Ankara - Behicbey (2 koleje pro vysokorychlostní vlaky, 2 pro příměstské vlaky a 2 pro konvenční vlaky), resp. 5 v úseku Behicbey - Sincan (2 koleje pro vysokorychlostní vlaky, 2 pro příměstské vlaky a 1 pro konvenční vlaky) a 4 v úseku Ankara - Kayas (2 vysokorychlostní, 2 příměstské) směrem na Sivas. Významným projektem této části modernizace je rovněž výstavba nového terminálu v centru Ankary. Co se týče provozní stránky dokončeného úseku, současná jízdní doba mezi Ankarou a městem Eskisehir činí 1 hod 30 min. Interval mezi jednotlivými spoji je nepravidelný a pohybuje se v pracovních dnech mezi 1 až 2 hod. Celkem je pak vypraveno 10 párů vlaků za den. Jednotky zastavují pouze v koncových stanicích Ankara a Eskisehir, některé vlaky pak zastavují také v části Sincan ankarské aglomerace. Obr. 4 - Schéma železničních tratí v ankarské aglomeraci po modernizaci V nejbližší době by měl být otevřen také druhý navazující vysokorychlostní úsek spojující města Eskisehir a Gebze. Tento úsek o délce 236 km by měl být kompletně zprovozněn v roce 2014 (většina úseků je již dokončená). Jak již bylo zmíněno výše, trať zde prochází náročnějším terénem mezi pohořími Samanli, Uludag a Sündiken, v jehož důsledku se na trati nachází větší počet umělých staveb přesahujících v souhrnu délku Obr. 5 - Nový terminál VHD v Ankaře 60 km (konkrétně se jedná o 33 mostů a 39 tunelů). Nejdelší tunel přitom dosahuje délky 6 km, nejdelší most pak 2 km. Nejvyšší bod trati se nachází ve výšce 800 metrů nad mořem a naopak nejnižší ve výšce 20 metrů. Trať tedy v tomto úseku překonává poměrně značný výškový rozdíl. Přibližně 50 km před Gebze bude rychlost snížena z 250 km/h na 160 km/h. Trať pak následně pokračuje až do Istanbulu. Tato závěrečná část je součástí tzv. Projektu Marmaray. 7

Obr. 6 - Výstavba estakády a hlubokého zářezu v úseku Eskisehir - Istanbul Obr. 7 - Souběh konvenční a vysokorychlostní trati Obr. 8 - Vysokorychlostní trať Ankara - Istanbul Projekt Marmaray řeší komplexní propojení železniční sítě v okolí Istanbulu, tedy nejen vysokorychlostní (zahrnuje např. i metro). Jeho součástí je také vzájemné propojení tratí v evropské a asijské části Istanbulu pomocí železničního tunelu procházejícího pod Bosporskou úžinou. Tento tunel, otevřený v říjnu roku 2013, je zároveň nejhlubším na světě (56 metrů pod hladinou moře) z tunelů budovaných technologií postupného vkládání jednotlivých tunelových segmentů na dno moře. Dokončena je zatím 1. fáze projektu, která je dlouhá 13,5 km a nachází se zcela v podzemí. Druhá část se týká obnovy železničních tratí na povrchu v celkové délce 63 km, které propojí oba konce Istanbulu. Po dokončení této fáze budou moci vlaky volně přejíždět mezi evropskou a asijskou částí metropole, přičemž projekt Marmaray by měl přispět zejména ke snížení zátěže od individuální automobilové dopravy a tím i kongescí na mostech spojujících oba kontinenty. 8

ISTANBUL Obr. 9 - Projekt Marmaray Obr. 10 - Tunel pod Bosporskou úžinou 3.1.2 Ankara - Polatli - Konya Druhou zprovozněnou vysokorychl. tratí v Turecku je úsek Polatli - Konya otevřený 23. srpna 2011. Tato větev odbočuje z istanbulské trati u města Polatli v km 99 a pokračuje přes pláně střední Anatolie dále směrem na jih do města Konya, které je mimo jiné centrem zemědělské produkce a průmyslu. Samotná odbočka je řešena jako úrovňová s jedním kolizním bodem. Takové řešení je možné především díky relativně malému provoznímu zatížení na obou větvích. Délka celé trati mezi oběma městy činí 212 km a traťová rychlost je 250 km/h, avšak konstrukce trati umožňuje rychlost až 350 km/h. Maximální hodnota Délka zprovozněného úseku 212 km Max. rychlost 250 km/h Max. podélný sklon 16 Min. poloměr oblouku 6 500 m Trakční soustava 25 kv/50 Hz Rozchod koleje 1 435 mm Osová vzdálenost 4,5 m Kolejnice UIC 60 Pražce B70 Rozdělení pražců 0,60 m Min. tloušťka kolej. lože 300 mm Konstrukční vrstva 350 mm Mosty 32 Tunely 1 (2,03 km) Tab. 3 - Parametry zprovozněného úseku 9

podélného sklonu je opět 16 a minimální poloměr směrového oblouku činí 6 500 m. Další parametry jsou obdobné jako v úseku Ankara - Eskisehir. Dráha je vybavena vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS L2. Trať prochází převážně nížinatým územím s minimálními požadavky na množství umělých staveb, nejdelší tunel měří přes 2 km. Odhaduje se, že z důvodu nevhodného a nedostatečně únosného podloží došlo k navýšení předpokládaných nákladů 500 milionů dolarů o 20 %, a to zejména v první polovině trati. Nová trať přinesla v relaci Ankara - Konya významnou časovou úsporu, a to více než 8 hodin. Původně bylo nutné absolvovat trasu dlouhou cca 1 000 km přes města Eskisehir a Afyon, jelikož neexistovalo přímé spojení mezi Ankarou a Konyou. Cesta tak trvala více než 10 hodin oproti současným 90 minutám. Projekt byl dokončen s celkovými náklady cca 650 milionů dolarů. Denní provoz na trati je poměrně řídký. V obou směrech je vypraveno pouze 8 spojů s intervalem vyšším než 1,5 hod. Obr. 11 - Pokládka kolejových polí v úseku Polatli - Konya 3.1.3 Ankara - Sivas - (Erzincan) Obr. 12 - Vysokorychlostní trať Ankara - Konya Jedná se o východní rameno spojující Ankaru s městy Kirikkale, Yerköy, Yozgat a Sivas, které se začalo stavět v roce 2008. Po dostavbě celého úseku by měl vlak 466 km dlouhou cestu z Ankary do Sivas urazit za necelé 3 hodiny oproti současným 12 hodinám. Technické parametry trati budou podobné jako na již zprovozněných tratích včetně maximální rychlosti 10

250 km/h. Na celé trase je navrženo 6 viaduktů o celkové délce přes 3 km a 67 mostů. Tunelů je celkem 11, z toho jeden má délku více než 3 km. Mezi městy Yerköy a Sivas by mělo být rovněž vybudováno 7 nových stanic. Z města Sivas by pak měla trať pokračovat dále do města Erzincan. Stavební práce na tomto úseku začaly v červnu roku 2012. Obr. 13 - Výstavba trati v úseku Ankara - Sivas 3.1.4 Ankara - Izmir Obr. 14 - Vysokorychlostní trať Ankara - Sivas - (Erzincan) Během několika let by mělo dojít k propojení Ankary s další významnou aglomerací (Izmirem), který je se 4 miliony obyvatel třetím největším městem Turecka a zároveň největším přístavem v Turecku. Trať bude procházet přes Afyon a poblíž Polatli se v km 120 napojí na stávající vysokorychlostní trať Ankara - Konya. Celková délka trati bude 624 km a 11

díky traťové rychlosti 250 km/h dojde ke zkrácení cestovní doby na 3 hodiny a 20 minut. Stavba je rozdělena na fáze Polatli - Afyon, Afyon - Usak a Usak - Izmir. První úsek by přitom měl být zprovozněn již v roce 2015. V úseku Polatli - Afyon je navrženo 11 tunelů (celková délka 8 km), 16 viaduktů s celkovou délkou 6 km a 24 mostů. Obr. 15 - Vysokorychlostní trať Ankara - Izmir 3.1.5 (Ankara) - Bursa - Bandirma Trať by měla zajistit napojení měst Bursy a Bandirmy, která leží na západním pobřeží, na vysokorychlostní síť. Stavební práce na úseku do Bursy již začaly a náklady na tento úsek by měly činit cca 482 milionů dolarů. 3.1.6 Ankara - Kayseri Obr. 16 - Vysokorychlostní trať (Ankara) - Bursa - Bandirma V Yerköy bude z trati Ankara - Sivas odbočovat jižní větev vedoucí do města Kayseri. 12

3.1.7 Istanbul - Edirne Pokračování trati z Ankary a Istanbulu směrem na Edirne a dále do Bulharska. V budoucnu bude součástí interkontinentální relace Asie - Evropa. Délka úseku činí 230 km. 3.1.8 Erzincan - Kars - Tbilisi Nová trať zajistí propojení Turecka s Kavkazem. Toto spojení bude rovněž součástí železničního koridoru Asie - Evropa. Trať bude vybudována ve třech etapách, a to Erzincan - Erzurum, Erzurum - Kars a Kars - Gruzie. 3.1.9 Bursa - Izmir Propojení měst ležících v západní části Turecka u pobřeží Egejského moře, které vytvoří rychlé spojení aglomerací Izmir a Istanbul. 3.1.10 Eskisehir - Antalya Úsek odbočující z trati Ankara - Istanbul, který spolu s touto tratí vytvoří rychlé spojení Istanbulu s dalším přístavním městem Antalya, které se nachází u Středozemního moře. 3.1.11 Konya - Antalya, Alanya moře. Propojení města Konya s městy Antalya a Alanya ležícími u pobřeží Středozemního 3.1.12 Sivas - Diyarbakır Relace Sivas - Diyarbakir bude součástí budoucího železničního koridoru do Iráku a Íránu a dalších zemí Blízkého východu. 3.1.13 Trabzon - Erzincan Plán napojit černomořský přístav Trabzon na vysokorychlostní síť tratí Trabzon - Erzincan. 13

3.2 Kompletní plánovaná síť železnic v Turecku Po dokončení všech plánovaných úseků by měla kompletní síť vysokorychlostních tratí v Turecku dosahovat délky cca 10 000 km, doplněná výstavbou nových nebo modernizací stávajících konvenčních tratí. Celková délka železniční sítě by pak měla v roce 2023 přesáhnout souhrnnou délku 25 000 km. Obr. 17 - Železniční síť Turecka v roce 2015 Obr. 18 - Železniční síť Turecka v roce 2023 14

3.3 Vlakové soupravy na tureckých vysokorychlostních tratích 3.3.1 ETR 500 První vysokorychlostní vlaky, které se objevily na turecké železniční trati, byly dvě vlakové soupravy ETR 500 pronajaté od Trenitalia z Itálie. Byly použity pro testování dokončené části vysokorychlostní železniční sítě mezi městy Eskisehir a Ankara dne 23. dubna 2007. V průběhu zkoušek dosáhly ETR 500 aktuálního rychlostního železničního rekordu v Turecku 303 km/h. Na obrázku vpravo je záběr z průběhu testování tratě. 3.3.2 CAF TCDD HT65000 Obr. 19 - Testovací jednotka ETR 500 CAF TCDD HT65000 je série 12 vysokorychlostních elektrických jednotek postavených španělskou firmou CAF (Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles) pro turecké státní dráhy (TCDD). Jednotky byly objednány ve dvou sériích po 10 a 2 vlacích pro tureckou vysokorychlostní železniční síť a mohou dosáhnout max. rychlosti 250 km/h. Vlaky mají 6 vozů, ale díky modulární konstrukci mohou být provozovány ještě s dalšími 2 vozy. Je také možné spojit 2 jednotky a vytvořit tak soupravy o 12 vozech. Nákup byl financován prostřednictvím zahraniční půjčky. 3.3.3 EUROTEM Obr. 20 TCDD HT65000 EUROTEM (také Hyundai EURotem) je společný podnik firem Hyundai Rotem z Jižní Koreje a TÜVASAŞ z Turecka pro výrobu železničních vozidel, který byl založen v roce 2006 a zahájil svou výrobu v prosinci roku 2007. Továrna Hyundai EURotem v Adapazarıu v Turecku byla postavena jako Hızlı Tren Fabrikası (High-Speed Train Factory) s cílem vyrábět novou generaci tureckých vysokorychlostních vlakových souprav. 15

4 Zdroje informací a obrázků High-speed rail in Turkey [online]. Wikipedia, 2013. Poslední změna 31.12.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/high-speed_rail_in_turkey TCDD HT65000 [online]. Wikipedia, 2013. Poslední změna 2.12.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/tcdd_ht65000 Vysokorychlostní tratě v Turecku [online]. Lubos, 10.6.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/high-speed_rail_in_turkey EUROTEM [online]. Wikipedia, 2013. Poslední změna 30.10.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/high-speed_rail_in_turkey Turecko [online]. Václav Lang, Borgis, a.s., 2003 2014. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://tema.novinky.cz/turecko Turecko doprava [online]. Petr Zítek, 2009-2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://turecko.vdetailech.cz/cs/uzitecne-informace/turecko-doprava Doprava v Turecku [online]. Info na cesty, 2009-2014. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://turecko.infonacesty.cz/doprava-v-turecku Turecké státní železnice: minulost, přítomnost a budoucnost [online]. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://edice.cd.cz/edice/izd/izd8_07/turec.pdf High speed - UIC - International Union of Railways [online]. [cit. 4.1.2014]. UIC 2014. Dostupné z: http://www.uic.org/spip.php?mot8 Rail Turkey _ The Railway Logistics Portal of Turkey [online]. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://railturkey.org/ Turkish state railways [online]. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.tcdd.gov.tr/tcdding/ Turkish railways and the development of electrical applications [online]. Turgut Kumas, 2010. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://hydrail.org/sites/hydrail.org/files/6_kumas.pdf Turkish Railways, target 2023 [online]. Cengiz Sirinoglu. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.unece.org/fileadmin/dam/trans/main/ter/terdocs/workshop_2012/08tcdd_p resention-_timisoara.pdf Railway projects in Turkey [online]. Prof.Dr. Mustafa Karasahin, 2007. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.mtc-aj.com/conf_2007/2007_pp-1.pdf Development of Euro-Asian transport links [online]. Selim Bolat, 2007. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.unece.org/fileadmin/dam/trans/doc/2007/wp5/presentations/turkey.pdf 16

Assessment of strategic plans and policy measures on Investment and Maintenance in Transport Infrastructure, Country: Turkey [online]. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.internationaltransportforum.org/statistics/investment/countryresponses/turkey.pdf Ankara-Istanbul high-speed railway [online]. Wikipedia, 2013. Poslední změna 30.7.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/ankara-istanbul_highspeed_railway Ankara-Konya high-speed railway [online]. Wikipedia, 2013. Poslední změna 12.12.2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/ankara-konya_high-speed_railway First ETCS Level 2 contract awarded in Turkey [online]. [cit. 4.1.2014]. Railway Gazette, 2011. Dostupné z: http://www.railwaygazette.com/news/single-view/view/first-etcs-level-2- contract-awarded-in-turkey.html Opening of Ankara - Konya fast line completes strategic link [online]. [cit. 4.1.2014]. Railway Gazette, 2011. Dostupné z: http://www.railwaygazette.com/news/passenger/singleview/view/ankara-konya-fast-line-completes-strategic-link.html TCDD launches Eskisehir Konya high speed service [online]. [cit. 4.1.2014]. Railway Gazette, 2013. Dostupné z: http://www.railwaygazette.com/news/passenger/single-view/view/tcddlaunches-eskisehir-konya-high-speed-service.html Thales to upgrade Turkish high speed line to ETCS Level 2 [online]. [cit. 4.1.2014]. Railway Gazette, 2012. Dostupné z: http://www.railwaygazette.com/news/infrastructure/singleview/view/thales-to-upgrade-turkish-high-speed-line-to-etcs-level-2.html High-speed rail will set the pace in Turkey [online]. [cit. 4.1.2014]. China Daily, 2011. Dostupné z : http://www.chinadaily.com.cn/cndy/2011-07/13/content_12888952.htm Ankara-Istanbul High-Speed Train Project, Turkey [online]. [cit. 4.1.2014]. railwaytechnology.com, 2013. Dostupné z : http://www.railway-technology.com/projects/ankara-istanbul/ Developments in High Speed Line Projects in Turkey [online]. Law bulletin, 2012. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.ayk-law.com/pdf/e-bulletin_railway%20projects- AYK-April%202012.pdf Turkey's Dynamic Railway Expansion Has Larger Regional Implications [online]. John Daly, 2013. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.turkeyanalyst.org/publications/turkey-analystarticles/item/54-turkeys-dynamic-railway-expansion-has-larger-regional-implications.html První turecká vysokorychlostní trať otevřena [online]. Želpage, jk, 2009. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.zelpage.cz/zpravy/7000 17

Railway sector: fact-finding mission to Turkey, May 2011 [online]. Bob Docherty, 2011. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.britishexpertise.org/bx/upload/newsletter/rail_turkey.pdf Invensys Commissions ERTMS solution on Turkish High Speed Line [online]. Invensys, 2011. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.invensys.com/en/media/article/919?title=invensys- Commissions-ERTMS-solution-on-Turkish-Hig Turkish state railways [online]. TCDD, 2008-2012. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.tcdd.gov.tr/tcdding/images/20082012yillik.pdf TCDD s Current Situation Developments and Future Projects [online]. İbrahim H. ÇEVİK, 2012. [cit. 4.1.2014]. Dostupné z: http://www.unece.org/fileadmin/dam/trans/main/temtermp/2012_2nd_expert_group_me eting_ankara/tem_march_2012_tcdd_presentation-ter.pdf http://www.turknewsline.com/wp-content/uploads/2013/06/railway.jpg http://s.libertaddigital.com/fotos/galerias/trenes-rapidos-mundo/ht-65000.jpg 18