POJISTN OBZOR 11 2002

POJISTN OBZOR 11 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K - brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Kate ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: +420 224 875 629, 224 875 613 Fax: +420 224 875 625 E-mail: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: renata@allpro.cz (nebo www.allpro.cz). P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 744 373 311 (e-mail: lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: 21. 10. 2002 Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Evropsk unie, pr vo a pojiötïnì pr vnì ochrany (Eva Trojanov )...3 (Rozhovor s Ëlenkou p edstavenstva a editelkou D.A.S. pojiöùovny pr vnì ochrany, a.s., Jitkou Pokornou Chizzolou) 40 procent klient pojiöùoven jiû obdrûelo plnïnì z povodnì (Tiskov zpr va»ap)... 5 HodnocenÌ krizovè situace p i povodni 2002 z hlediska aktivit»hm (RNDr. Pavel JovanoviË)...5 Jak nov ËetnÌ standard IFRS pro pojistnè smlouvy ovlivnì Ëesk pojistn trh? (RNDr. Ji Ì Fialka, Ph.D.)...8 Asymetrie informacì na pojistn ch trzìch a genetickè testy (Ing. Duöan äìdlo)...10 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...12 Reactions Awards 2002 (Luk ö»ìûek)...12 SoudnÌ ÌzenÌ o plnïnì z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla (JUDr. Magdalena Wawerkov, Mgr. Ing. Pavel Hor k)...13 Proti legalizaci odcizen ch vozidel v»r (JUDr. Pavel Buöta)...15 Nov r mcov smlouva o spolupr ci (JAM)...16 V roënì zased nì CEA v Lisabonu (JAM)...16 V sledky pojiöùoven za 9 mïsìc roku 2002 (TiskovÈ sdïlenì»ap)...16 Shrom ûdïnì Asociace pojiöùovacìch agent»r (JK)...17 Konference GrECo International (PM)...17 Po Praze m Benfield Greig poboëku i v BratislavÏ (Luk ö»ìûek)...17 Setk nì v KuËiödorfskÈ dolinï (Eva Trojanov )...17 V roënì zased nì PIA 2002 v Portugalsku (PhDr. Jan K brt)... 18 V Praze zasedala Bernsk unie (mh)...18 Hold pozdravu (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...19 CONTENTS European Union, Law and Legal Protection Insurance (Eva Trojanov ) 40 per cent of insurance companiesç clients have already received floods compensation (»AP Press release) Evaluation of the crisis situation while the floods in 2002 in view of the activities of the Czech Hydrometeorological Institute (Pavel JovanoviË) How is the new IFRS accounting standard for insurance policies going to influence the Czech insurance market? (Ji Ì Fiala) Asymmetry of information in insurance markets and genetic tests (Duöan äìdlo) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Reactions Awards 2002 (Luk ö»ìûek) Suit on indemnity from motor vehicle liability insurance (Magdalena Wawerkov, Ing. Pavel Hor k) Against the legalization of stolen vehicles in the Czech Republic (Pavel Buöta) New General agreement on co-operation (JAM) CEA Annual meeting in Lisbon (JAM) Insurance companiesç results in first 9 months of 2002 (»AP Press release) Assambly of the Czech Association of Insurance Agents (K ) GrECo International Conference (PM) Following Prague there is also a new Benfield Greig subsidiary in Bratislava (Luk ö»ìûek) Meeting in Kuczisdorf lawland (Eva Trojanov ) PIA 2002 Annual meeting in Potrugal (Jan K brt) Berne Union meeting in Prague (mh) Homage to a greeting (Miroslav Str nsk ) CALLING TO YOUR ATTENTION European Union, Law and Legal Protection Insurance is the title of the first article in this issue. It is part an interview with a Member of the Board and Manager of D.A.S. insurance company in the Czech Republic, Ms. Jitka Pokorna Chizzola. The other part of the article is a history survey of legal protection insurance. Subject of the interview is the recent RIAD congressç results and the contemporary European legal protection insurance market and its variety in different European countries. It was also pointed out that there is only 1.6% of the Czech population covered by legal protection insurance, compared with the Netherlands, Schwitzerland and Germany where almost 50% of population is covered. 2 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

Ve dnech 9. ñ 10. z Ì t.r. se v Basileji konal XVII. kongres Mezin rodnìho svazu pojiöùoven pr vnì ochrany (RIAD), kterèho jste se rovnïû z Ëastnila jako p edstavitelka pojiöùovny p sobìcì v»eskè republice. ProË se tyto specializovanè pojiöùovny sch zejì a o Ëem jednajì? V roce 1967 se konal v bec prvnì kongres pojiöùoven pr vnì ochrany a letos uû to bylo sedmn ctè setk nì. ZpoË tku se jednalo spìöe o spoleëensk setk nì, ale v poslednìch letech se ËastnÌci kongresu v ûnï zab vajì p edem stanoven m tèmatem k projedn nì a eöenì. Nosn tèmata semin na kongresech, kterè se po dajì kaûdè dva i detaily, aby se naöi klienti mohli vûdy a vöude domoci svèho pr va. Proto tak pozornï sledujeme proces problematiky sjednocov nì evropskèho pr va. Evropsk unie, pr vo a pojiötïnì pr vnì ochrany diska praxe. Asi nejvïtöìm souëasn m problèmem zemì EU je ot zka, jakou moc bude mìt Evropsk parlament jako takov. A do jakè mìry bude co a v kterè zemi platit. M m-li to co nejv stiûnïji shrnout, pro n s je nejpodstatnïjöì ot zkou, kter se bude muset eöit a vy eöit, subsidiarita a sluëitelnost, zejmèna obëanskèho pr va Ëlensk ch zemì. V tomto smyslu ve svèm projevu na kongresu hovo ila Ëlenka EvropskÈho parlamentu panì Ria Oomen-Ruijten, kter pracuje v t mu pro p Ìpravu legislativy EU. m Jakou v hu majì z vïry kongres RIAD? V znamn je jejich informaënì hodnota, protoûe p edstavitelè l me konkrètnï pokraëovat v myölence zaloûenì bruselskè kancel e RIAD, kter je prozatìm v éenevï. m Nebude se jednat o jakèsi zdvojenì informacì se CEA? UrËitÏ ne. CEA m samoz ejmï sv j zvuk a v znam, a m podskupinu pr vnì ochrany, ale ta se nezab v problematikou v takovè intenzitï a tìm smïrem jako my. KromÏ toho, informacì nenì nikdy dost. A jak ekla panì Oomen-Ruijten, naöe p ipomìnky z praxe jen uvìtajì, majì o nï z jem, protoûe je nikdo nedïl a toto byl ten prvnì krok. P i p ÌpravÏ kongresu jsme si ekli, ûe se budeme snaûit nïkoho z EvropskÈho parlamentu na n ö kongres po- Rozhovor s Ëlenkou p edstavenstva a editelkou D.A.S. pojiöùovny pr vnì ochrany, a. s., Jitkou Pokornou Chizzolou roky, vych zejì vìcemènï z podnïtu pracovnìch skupin, respektive z jejich kaûdoroënìch setk nì, a pochopitelnï na z kladï znalosti aktu lnìch problèm pojiöùoven. m Co bylo hlavnìm tèmatem letoönìho kongresu a jakè jsou z vïry? LetoönÌm bylo stanoveno tèma nad jinè aktu lnì Evropsk unie a pr vo. P edstavitele pojiöùoven pr vnì ochrany logicky velice zajìm, kam vlastnï mì Ì Evropsk unie v tomto smïru. EvropskÈ pr vo by mïlo b t jak msi Ñpr vem nad pr - vem Ëlensk ch st t ì. A st le jsou p ijìm ny novè z kony a jejich novelizace. A n s pochopitelnï zajìm nejen v voj jako takov, ale EU se rozöi uje, a p estoûe se z - kony v jednotliv ch st tech novelizujì a sjednocujì s pr vem EU, m lo platnè, kaûd zemï je na tom jinak. NÏkdy jde t eba o pouhè nedorozumïnì p i p ekladu, jindy o zvyklosti, o v klad atd., p ÌËin m ûe b t hodnï. Jenûe pro pojiöùovny pr vnì ochrany, jak uû jsem uvedla, je to vìc neû podstatnè pro jejich Ëinnost. Na basilejskèm kongresu bylo konstatov no, ûe v konnost EvropskÈho parlamentu, co se t k problematiky sjednocov nì evropskèho pr - va nenì takov, jakou by si vöichni p edstavovali. Jde p edevöìm o to, ûe se vïtöina pracì, aù uû se to t k n vrh nebo p ipomìnek, je na p Ìliö teoretickè rovni.»asto plnï chybì hle- vöech z ËastnÏn ch pojiöùoven se takto dozvïdì o trendech a postupech, navìc mohou p ispït i sv mi poznatky a n pady. Ale myslìm, ûe se toho zatìm m lo vyuûìvalo. Ale to je Ñbolestì mnoha obor. U mnoha firem chybì propojenost praxe s legislativou, parlamentem, zkr tka p Ìm kontakt se z konod rci. A totèû se dïje v Bruselu. A to byl jeden z hlavnìch d vod, proë takè RIAD p ed dvïma lety rozhodl o z ÌzenÌ naöì kancel e v Bruselu, kde budou deleg ti, jejichû prost ednictvìm budeme usilovat o p ÌmÈ seznamov nì evropsk ch z konod rc s praxì, protoûe produkt pojiötïnì pr vnì ochrany je v EvropÏ st le na jakèsi druhè koleji. Hodzvat, a jsme r di, ûe se to poda ilo. Setk nì bylo oboustrannï prospïönè, protoûe ËastnÌci se mohli p esvïdëit, ûe jdeme uûiteënou cestou a ûe to nenì û dn ztr ta Ëasu a penïz, a p Ìtomn Ëlenka EvropskÈho parlamentu se aû tady dozvïdïla, jak velk m z bïr pr vnìch p edpis pojiötïnì pr vnì ochrany. m Kolik evropsk ch pojiöùoven v EvropÏ nabìzì pojiötïnì pr vnì ochrany a jsou mezi nimi nïjakè rozdìly? Jist m zlomem ve v voji byl poë tek 90. let, kdy se zmïnou politick ch reûim stala Evropa volnïjöì. Ale z roveú se situace zkomplikovala, protoûe bylo t e- POJISTNÝ OBZOR 11/2002 3

ba zaëìt sjednocovat pr vnì principy st t v chodu a z padu; Ëleny RIAD jsou takè Kanada a JiûnÌ Afrika, kde zase platì nïco jinèho. Takûe jde o celosvïtovou z leûitost, kter se vyvìjì a mïnì. ZejmÈna v poslednìch letech. DomnÌv m se, ûe se d Ìci, ûe v EvropÏ jsou dva hlavnì specialistè na pojiöùov nì pr vnì ochrany, a to D.A.S. a ARAG, kterè majì desìtky dce in ch spoleënostì. Je i mnoho dalöìch kompozitnìch pojiöùoven, kterè nabìzejì pojiötïnì pr vnì ochrany. A nenì jich m lo. Pat Ì k nim nap Ìklad i pojiöùovna Allianz, kter je v tom na svïtovèm trhu velmi spïön, nebo Z rich, Generali a dalöì. Naöe specifickè produkty nabìzejì i nap Ìklad pr vnì kancel e, nebo tzv. regulaënì kancel e. Samoz ejmï systèmy jsou r znè, hlavnï podle zvyklostì v tè kterè zemi. Tak nap Ìklad u n s m me zamïstn no deset pr vnìk, kte Ì eöì kauzy vïtöinou mimosluvnï. SmluvnÌ spory vïci, t kajìcì se trestnìch spor, p ed v me advok t m specialist m. V»eskÈ republice spolupracujeme zhruba se 400 advok ty. Praxe obvykl u n s nap Ìklad v NÏmecku v bec nep ipad v vahu. Pojiöùovny samotnè nemohou vlastnï nic dïlat, vöechno majì od poë tku v rukou pr vnìci. Pro pojiöùovny to p edstavuje ohromnè n klady. V Holandsku je to zase plnï jinak. Tady jsou pr vnìci natolik drazì, ûe pojiöùovny majì zamïstn no nïkolik set vlastnìch pr vnìk. Ve VelkÈ Brit nii je trh zase plnï jin, tam nenì prodej p es obchodnì z stupce, ale p es velkè brokerskè firmy a p es banky, kterè majì ÑmamutÌì call centra s poradensk m a informaënìm servisem, takûe jak sami vidìte, evropsk trh je velmi pestr uû i ve zp sobu prezentace. Ale v j - dru vöichni dïl me to samè, pom - h me klient m, aby se domohli svèho pr va. m Jak je podle vaöeho n zoru z jem o produkty pojiöùoven pr vnì ochrany u n s, nap Ìklad v porovn nì s dalöìmi evropsk mi st ty? ZatÌm si jen nech v m snìt o tom, abychom se alespoú p iblìûili nap Ìklad Nizozemsku, äv carsku a NÏmecku, kde tak ka 50 % obyvatel m sjedn n nïkter z produkt pr vnì ochrany. Jenûe tam jsou obëanè zvyklì se starat o svè zdravì, majì zdravè sebevïdomì a vï Ì ve spravedlivè narovn nì sv ch pr vnìch n rok. V»eskÈ republice st le p etrv vajì pocity z minulosti, ûe ÑnenÌ aû tak nutnè se s m o sebe postarat, protoûe nakonec st t se p ece postarat musì...ì. Samoz ejmï, je to naöe pr ce lidem poskytovat informace a p esvïdëovat je o v znamu sebezabezpeëenì. Chci, abychom byli zdrav spoleënost, nakonec jsme uû t i roky v zisku, a p edevöìm mi jde o to, abychom naöim klient m poskytovali opravdu kvalitnì sluûby. V»R je propojiötïnost pr vnì ochrany zhruba 1,6 %, z toho 1,4 % u D.A.S pojiöùovny. Jak uû jsem naznaëila, Ëek n s obrovsk kus pr ce. A naöe produkty se t kajì vöeho d leûitèho v ûivotï ËlovÏka: rodiny, podnik nì a auta. A to je ten z klad. D l uû z leûì mimo jinè na zvyklostech a poûadavcìch klient v r zn ch zemìch. V»R nabìzìme evropsk standard. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov V voj pr vnì ochrany v EvropÏ Historicky vzato je pojiötïnì pr vnì ochrany relativnï nov obor. Vznikl v Le Mans ve Francii v roce 1917. V souvislosti se sèriì v ûn ch nehod p i proslulèm automobilovèm z vodï vznikl problèm se znaën m poëtem ûalob zranïn ch div k proti po adatel m z vod, resp. jejich pojistitel m. Toto vedlo ke koncepci pojiötïnì pr vnì ochrany, zaloûenè na principu ÑpojiötÏnÌ proti pojistitel mì (protipojiötïnì ñ counter insurance). P edch dci myölenky pr vnì ochrany, kter se vyznaëovala p Ìsahou star ch germ nsk ch Ñochran sk ch spolk ì, se dajì sledovat zpït aû do st edovïku. Kdyû byly tyto spolky v ranèm st edovïku vytv eny, neexistovaly û dnè st tnì Ñz rukyì, nebyla z konn ochrana v p Ìpadech nouze ani û dnè paragrafy pro ochranu z jm jednotlivce v profesi Ëi v soukromì. NejlepöÌm prost edkem n - pravy byla svèpomoc. Byly vytv eny skupiny, jejichû ËlenovÈ si vz jemnï nabìzeli podporu, pokud doölo k jmï/ökod m. Na poë tku 19. stoletì byl ve Francii Ñhladì po vytvo enì tzv. Ñproti-pojiötÏnÌì. Vedle toho se rozvìjely spoleënosti, kterè za cenu pojistnèho vedly soudnì ÌzenÌ s pojiöùovnami nebo p ebìraly Ë st n klad v prohran ch sporech. NicmÈnÏ, podle rozhodnutì nejvyööìho soudu v roce 1824 neölo o pojistnè smlouvy, n brû spìöe o smlouvy, t kajìcì se obchodnì Ëinnosti. Za rok vzniku modernìho pojiötïnì pr vnì ochrany se d povaûovat rok 1917. Tehdy byla pr kopnìky pr vnì ochrany ve Francii vytvo ena vz jemn smluvnì spoleënost. Stalo se tak v Le Mans na popud öèfa spoleënosti Automobilclub des Westens. La DÈfense Automobile et Sportive (D.A.S.) nabìdla idië m a z vodnìk m servis a krytì n klad za soudnì ûaloby. SpoleËnost D.A.S. byla spïön. Byla v podstatï prvnì svèho druhu v EvropÏ a myölenka pojiöùovacì spoleënosti pro krytì pr vnìch spor z dopravnìch nehod se d l rozöi ovala spolu s rozvojem osobnì dopravy. Tak, jak s rostoucìm automobilov m pr myslem vznikala pot eba pr vnì ochrany, postupnï vznikali pojistitelè pr vnì ochrany v r zn ch zemìch Evropy.»asem byla nabìdka produkt rozöi ov na o dalöì pr vnì oblasti, t kajìcì se pr vnì ochrany, kterou rozvìjeli sami pojistitelè. Nakonec se vyvinula v dneönì obecnou pr vnì ochranu v dopravï, soukrom ch osob i podnikatelskè Ëinnosti. ÑMotoryì inovace ve v voji pr vnì ochrany jsou ti pojistitelè, kte Ì se na pr vnì ochranu specializovali. Jsou to pr vï ti pojistitelè, jenû sami poskytujì pr vnì ochranu klient m a Ñklient m pr vnìch sluûebì, kterè uspokojujì jejich bïûnè pot eby a zabezpeëì jim co nejlepöì pr vnì sluûby. PojistitelÈ pr vnì ochrany nejsou jen ti, kte Ì zaplatì za p ÌpadnÈ pohled vky, ale jsou takè podporou sv m klient m s pr vnì poradou a sluûbami. BuÔ svèho klienta p Ìmo zastupujì nebo ho podporujì. PojistitelÈ, kte Ì se na odvïtvì pojiötïnì pr vnì ochrany specializujì, se vïnujì plnï a bez omezenì rozsahu pojiötïnì a sluûeb sv m z kaznìk m. V dneönì EvropÏ plnè konkurence, a mnohdy pr vnìch nejasnostì, jsou zajìmavou nabìdkou spot ebitel m. Pr kopnìci pr vnì ochrany do poloviny 20. stoletì 1897 V Pa Ìûi (Francie) zaloûena vz jemn spoleënost Le Sou Medical jako p edch dce pojiötïnì pr vnì ochrany s cìlem ochr nit lèka e, kte Ì jsou stìh ni za omyly p i v konu svè profese. 1917 Zaloûena spoleënost La DÈfense Automobile et Sportive (D.A.S.) v Le Mans (Francie). 1922 Po vzoru D.A.S. zaloûena spoleënost La DÈfense Civile v Le Havre (Francie). Na konci 90. let se spojila ve spoleënost Juridica (dneönì Axa Group). 1924 V Mil nï (It lie) vytvo ena ABA-AG nabìzejìcì motorist m smlouvy na pr vnì sluûby. V roce 1994 byla p evzata sdruûen m pojistitelem ñ spoleënostì SARA. 1926 V éenevï (äv carsko) vytvo eny CAP Rechtsschutzversicherung a D.A.S., pozdïji samostatn D.A.S. Schweiz (nynì D.A.S. Munich Group). 1927 V Bruselu (Belgie) vytvo ena D.A.S. (nynì D.A.S. Munich Group) 1928 V BerlÌnÏ (SRN) z iniciativy Swiss D.A.S. zaloûena Deutsche Automobil Schutz. 1931 SÌdlo firmy D.A.S. p estïhov no do Mnichova. 1932 V BarcelonÏ (äpanïlsko) z iniciativy CAP Switzerland zaloûena soukrom spoleënost, kter se v roce 1934 stala CAP Internacional Insurance Company (nynì ARAG Spain). V TurÌnÏ zaloûena spol. UCA, kter se v roce 1935 stala pojiöùovacì spoleënostì. 1933 V Bernu (äv carsko) zaloûena Protekta. 1935 V Bruselu (Belgie) zaloûena spol. Les Assures Reunis. V D sseldorfu vytvo ena spol. ARAG. 1937 V Pa Ìûi (Francie) vytvo ena SociÈtÈ Francaise de Recours (SFR) nabìzejìcì sv m klient m p ÌmÈ sluûby a krytì n klad ve spolupr ci se zajistitelem. 1938 V Z richu (äv carsko) zaloûena spol. SCHUTZ, kter byla v 60. letech p evzata spoleënostì ARAG. ARAG se v 90. letech spojila s WINTERTHUR RECHTSSCHUTZ. (Pozn mka redakce: Zakladatelskou listinou ze dne 18. 7. 1994, byla akciovou spoleënostì D.A.S. International R ckversicherung und Beteiligung AG (se sìdlem v MnichovÏ), zaloûena spoleënost D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a.s., se sìdlem v Praze. Dne 23. 12. 1994 rozhodnutìm Ministerstva financì»r, bylo tèto pojiöùovnï udïleno schv lenì k podnik nì v pojiöùovnictvì.) 4 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

40 procent klient pojiöùoven jiû obdrûelo plnïnì z povodnì Tiskov zpr va»eskè asociace pojiöùoven 22. 10. 2002»esk asociace pojiöùoven (»AP) aktualizovala daje o povod- Úov ch ökod ch ke dni 14. 10. 2002 od 17 Ëlensk ch pojiöùoven, jeû öet Ì ökody u sv ch klient. Odhad ökod v celkovè hodnotï Ëinil k v öe uvedenèmu datu 30,3 mld. KË. Z toho 5,8 mld. KË p ipad na ökody zp sobenè na majetku obëan a cel ch 24,5 mld. KË na ökody podnikatel a pr myslov ch podnik. Pouze 70 mil. KË jsou pojiötïnè ökody v zemïdïlstvì. Oproti povodnìm z roku 1997, kdy ökody na majetku obëan Ëinily cel ch 35 % celkovèho objemu pojiötïn ch ökod, je to letos jen cca 19 %. Na podnikatele a pr mysl p ipad 81 % ökod. LetoönÌ povodnï totiû postihly v podstatnï vïtöì mì e mïstskè a pr myslovè aglomerace. Letos takè markantnï vzrostl podìl pojiötïn ch ökod na celkov ch ekonomick ch ztr t ch z povodnì. V roce 1997 Ëinily 63 mld. KË a pojiöùovny vyplatily 9,7 mld. KË, tj. 15,4 %. PoslednÌ odhady letoönìch celkov ch ökod jsou zhruba 70 mld. KË, coû p edstavuje p i odhadovan ch 30,3 mld. KË vyplacen ch pojistn ch plnïnì podìl pojiöùoven ve v öi cca 43 %, a to bez neëlen»ap. PoËet ökod odhadujì pojiöùovny na 74 970. Z toho 11 132 jsou ökody na majetku pr myslov ch podnik a podnikatel. 63 010 ökod se t k majetku obyvatel. 828 ökod p ipad na zemïdïlskè pojiötïnì.»lenskè pojiöùovny»ap vyplatily sv m klient m k v öe uvedenèmu datu, tj. dva mïsìce po povodnìch, jiû 7,7 mld. KË pojistn ch plnïnì vëetnï z loh, coû je o nïco m lo vìce neû 25 %. Vy Ìzeno bylo pln ch 31 291 pojistn ch ud lostì, coû znamen, ûe tèmï 42 % klient jiû obdrûelo vyplacenè pojistnè plnïnì. RozdÌl v procentu vyplacen ch plnïnì a procentu odökodnïn ch klient je d n tìm, ûe ökody na majetku obëan jsou ËetnÏjöÌ, ale ve finanënìm objemu niûöì a proces jejich likvidace je podstatnï mènï ËasovÏ i odbornï n roën neû v p ÌpadÏ ökod na majetku velk ch pr myslov ch podnik a podnikatel. daje»ap k datu poëet mïsìc po pojistnè ud losti vyplacen pojistn plnïnì vëetnï z loh (v mld. KË) vyplacen plnïnì (v %) 16. 9. 2002 1 2,8 9 14. 10. 2002 2 7,7 25 HodnocenÌ krizovè situace p i povodni 2002 z hlediska aktivit»hm RNDr. Pavel JovanoviË, vedoucì Centr lnìho p edpovïdnìho pracoviötï»eskèho hydrometeorologickèho stavu» innost»hm a zejmèna jeho P edpovïdnì a v straûnè sluûby (PVS) je bïhem povodnì, ale i p i jin ch krizov ch situacìch vznikl ch z hydrometeorologick ch p ÌËin Ëi p i pr myslov ch hav - riìch, velmi d leûit. Podle z kona Ë. 254/2001 Sb. zabezpeëuje»hm p edpovïdnì povodúovou sluûbu v»r ve spolupr ci se spr vci povodì (podniky PovodÌ s.p.). Spolupr ce»hm a spr vc povodì je logick, neboù pr bïh povodnì je ovlivnïn souëasnï adou parametr, aù jiû poëasìm a hydrologickou situacì na vodnìch tocìch (zde p evl dajì Ëinnosti»HM ), tak i manipulacì s jezy a p ehradami (kde naopak hrajì rozhodujìcì lohy podniky PovodÌ).»HM pat Ì do resortu ûivotnìho prost edì, podniky PovodÌ do resortu zemïdïlstvì. P i povodnìch se pro informov nì povodúov ch org n a varov nì obyvatelstva uplatúuje v znamnï hl sn povod- Úov sluûba, kterou podle vodnìho z kona organizujì povodúovè org ny obcì a okres. TÏûiötÏ Ëinnosti p edpovïdnì a v straûnè sluûby (PVS)»HM p i nebezpeëì a n stupu povodúov ch situacì spoëìv p edevöìm ve vëasnè p edpovïdi vzniku blìûìcì se povodnï a vyd nì upozornïnì a v strahy na tuto blìûìcì se pohromu. Od zaë tku povodúovè situace pak PVS ve vhodnï zvolen ch Ëasov ch intervalech p edpovìd dalöì v voj situace a vyd v dalöì p ÌsluönÈ informace a p edpovïdi aû do jejìho plnèho ukonëenì. D leûitè jsou zejmèna dva momenty Ëinnosti PVS: ñ Jak dok ûe z meteorologick ch p edpovïdì a daj z mï ÌcÌch sìtì p edpovïdït mnoûstvì a ËasovÈ a ploönè rozloûenì sr ûek (p ÌpadnÏ i t nì snïhovè pokr vky) a na z kladï tïchto dat a informacì p edpovïdït stoup nì pr tok na vodnìch tocìch a nebezpeëì jejich rozlitì. ZejmÈna p i hydrologickè p edpovïdi je t eba zk a nep etrûit spolupr ce s dispeëinky p Ìsluön ch podnik PovodÌ. V tèto Ë sti Ëinnosti PVS jsou d leûitè odbornè a vïdeckè poznatky v oblasti meteorologie a hydrologie, vysok roveú modelov nì, spolehlivï fungujìcì mï ÌcÌ a p enosovè sìtï a takè organizace celè sluûby v centru i v regionech. ñ Jak rychle se dostanou p ÌsluönÈ informace (zejmèna upozornïnì a v strahy) k p Ìsluön m povodúov m org n m (povodúovè komise vöech stupú ) a v p ÌpadÏ vyhl öenì stavu nebezpeëì Ëi nouzovèho stavu k p Ìsluön m org n m krizovèho ÌzenÌ. V tèto Ë sti sluûby z leûì nejen na kvalitï p edpovïdì a v strah, ale hlavnï na jejich distribuci org n m krizovèho ÌzenÌ vëas a v takovè formï, kte- POJISTNÝ OBZOR 11/2002 5

r je dostateënï srozumiteln k tomu, aby mohla b t vyd na vëasn a spr vn rozhodnutì (evakuace, stavïnì hr zì atd.). V r mci IntegrovanÈho z chrannèho systèmu (IZS) zabezpeëujì podle z kona Ë. 239/2000 Sb. vyrozumïnì vöech sloûek IZS a st tnìch i samospr vnìch org n operaënì a informaënì st ediska HZS. VeökerÈ varovnè informace jsou navìc konzultov ny s vojenskou meteorologickou sluûbou (PovÏtrnostnÌ st edì Arm dy»eskè republiky). loha»hm v tïchto situacìch nenì dosud v krizov ch z konech zmìnïna a»hm nenì mezi z kladnìmi sloûkami IZS.»HM proto postupoval v pr bïhu povodnï 2002 podle dohody s Gener lnìm editelstvìm HasiËskÈho z chrannèho sboru (HZS) a p ed val veökerè informace OperaËnÌmu a informaënìmu st edisku (OPIS) Gÿ HZS, kterè je pak p ed valo spolu s dalöìmi informacemi OPIS HZS v krajìch a d le na sloûky IZS na okresech a obcìch. Po vyhl öenì nouzovèho stavu mïl»hm svè z stupce p Ìmo v krajsk ch krizov ch öt bech (v jihoëeskèm, plzeúskèm a Ë steënï takè ve st edoëeskèm a steckèm kraji) a v st ednìm krizovèm öt bu»r. Na druhè stranï nebyl z stupce»hm p izv n do krizovèho öt bu hl.m. Prahy a JihomoravskÈho kraje. PVS»HM je organizov na tak, ûe ÌdÌcÌ lohu hraje Centr lnì p edpovïdnì pracoviötï (CPP) v Praze, kterè spolupracuje s region lnìmi p edpovïdnìmi pracoviöti (RPP)»HM na 6ti mimopraûsk ch poboëk ch (v»esk ch BudÏjovicÌch, Plzni, stì nad Labem, Hradci Kr lovè, BrnÏ a OstravÏ) a tèû s vojenskou meteorologickou sluûbou (PovÏtrnostnÌ st edì Arm dy»eskè republiky). CPP p ed v v öe zmìnïnè informace OPIS Gÿ HZS a kromï toho RPP tïch poboëek stavu, kter m p ÌsluöÌ oblast zasaûen povodnì, komunikujì s krajsk mi OPIS HZS a p ÌpadnÏ i p Ìmo s krizov mi öt by nebo povodúov mi komisemi na krajskè a okresnì rovni. CPP a jednotliv RPP si vymïúujì informace a data s dispeëinky podnik PovodÌ, a to i za norm lnì odtokovè situace a v dobï p ed vyhl öenìm krizovèho stavu.»innost»hm p ed a v pr bïhu krizovè situace a) P ipravenost na vznik a eöenì krizovè situace»esk hydrometeorologick stav zìskal adu zkuöenostì z p edeölè katastrof lnì povodnï v Ëervenci 1997 na MoravÏ. Tato povodeú byla rovnïû zp sobena dvïma vlnami velk ch region lnìch deöù a byla sv m pr bïhem a extrèmnostì velmi podobn situaci v srpnu 2002.»HM realizoval po tèto povodni soubor opat enì ke zlepöenì p edpovïdnì povod- ÚovÈ sluûby, kterè byly podpo eny usnesenìm vl dy»r Ë. 185/1998 a nïkolika grantov mi projekty. V r mci tïchto opat enì byl instalov n nov meteorologick radar na Brdech a automatizov na dalöì Ë st sr ûkomïrnè a vodomïrnè sìtï.»hm kaûdodennï poëìtal na superpoëìtaëi NEC region lnì model poëasì ALADIN, kter slouûil pro vïtöinu p edpovïdì poëasì a rovnïû sr ûek na 48 hodin dop edu. Pro vïtöinu hlavnìch povodì v»r byly p ipraveny a nakalibrov ny p edpovïdnì hydrologickè modely, kterè byly jiû bïhem povodnï 2002 ve zkuöebnìm provozu na vöech p edpovïdnìch pracoviötìch stavu.»hm spolupracoval na celkovèm provï enì systèmu hl snè povodúovè sluûby, p i kterèm byl zdvojn soben poëet hl sn ch profil, byly aktualizov ny nebo novï stanoveny limitnì stavy pro stupnï povodúovè aktivity a vyd ny novè OdbornÈ pokyny pro hl snou povodúovou sluûbu. Pro zabezpeëenì distribuce v strah a informacì odpovïdn m org n m krizovèho ÌzenÌ uzav el stav dohodu s HasiËsk m z chrann m sborem. Pro zlepöenì informov nì ve ejnosti zavedl prezentaci vöech upozornïnì, v strah a informacì na svè internetovè str nce, vëetnï prezentace aktu lnìch stav na vybran ch vodomïrn ch stanicìch. D le po dohodï s»t1 zavedl zve ejúov nì dosaûen ch stav pro stupnï povodúovè aktivity na Teletextu, informace byly tèû p ed v ny na Teletext TV Nova a Prima,»eskÈmu rozhlasu, nïkter m dalöìm rozhlasov m stanicìm a do»tk. Do vybran ch hl sn ch profil instaloval stanice pod vajìcì fonickou informaci aktu lnìho stavu na telefonickè zavol nì (tzv. mluvìcì stanice). Vöechna tato opat enì napomohla ke zlepöenì informaënìch funkcì»hm i p i povodni v srpnu 2002. b) VlastnÌ pr bïh a eöenì povodúovè situace Katastrof lnì povodnï byly zp sobeny postupem dvou v razn ch tlakov ch nìûì a s nimi spojen ch front lnìch systèm p es st ednì Evropu v kr tkèm ËasovÈm odstupu za sebou. ObÏ tlakovè nìûe zas hly zemì»eskè republiky sv m nejdeötivïjöìm sektorem, a to oblastì z padnï aû severoz padnï od st edu tlakovè nìûe. ObÏ navìc postupovaly jen zvolna, ËÌmû se obdobì trval ch sr ûek na naöem zemì prodlouûilo. ZejmÈna druh z tlakov ch nìûì, jejìû st ed postupoval p Ìmo p es»echy k severu, byla mimo dnï silnï vyvinut, vzduch v jejìm teplèm sektoru, kter ûivil sr ûkovou oblaënost na okluznì frontï, mïl velmi vysokè teploty. Tlakov nìûe mïla takè znaën tlakov gradient, kter v znamnï p ispïl k zesìlenì sr ûek na n vïtrnè stranï hor. Jiû sr ûky prvnì tlakovè nìûe zp sobily v znamnè povodnï v jiûnìch»ech ch a nasytily povodì tamnìch ek. Sr ûkovè p smo zas hlo ve druhèm p ÌpadÏ rozs hlè povodì Vltavy vëetnï jejìch p Ìtok S zavy, Luûnice a Berounky a jejich menöìch p Ìtok. Sr ûky druhè tlakovè nìûe pak jiû nemïly, dìky nasycenosti povodì, moûnost vs knout do p dy a tèmï vöechna spadl voda nynì stèkala do vodnìch tok. zap ÌËinila mimo dn vzestup hladin a n slednè katastrof lnì z plavy. PovodÚov situace v srpnu 2002 nastala v d sledku mimo dn ch region lnìch sr ûek, kterè zas hly naöe zemì ve dvou vln ch. PrvnÌ vlna sr ûek ve dnech 6. a 7. srpna zas hla hlavnï jiûnì»echy a zp sobila rozvodnïnì tok v hornì Ë sti povodì Vltavy (zejmèna Malöe a»ernè). Druh vlna sr ûek p iöla ve dnech 11. ñ 13. srpna a zas hla jiû i z padnì, st ednì a severnì»echy. Vzhledem k nasycenosti povodì a jiû pln m koryt m ek nastal rychl vzestup a rozvodnïnì vöech tok v zasaûenè oblasti. V celè adï sledovan ch profil byly zaznamen ny historicky nejvyööì vodnì stavy a pr toky. V voj povodnï v Praze byl v sledkem st etu povodúovè vlny na odtoku z kask dy n drûì na VltavÏ a povodúovè vlny na Berounce. Vltava v Praze kulminovala ve st edu 12. 8. v poledne na rovni p esahujìcì vöechna zaznamenan maxima od poloviny 18. stoletì. P Ìtok z povodì eky Labe nad MÏlnÌkem, kterè nebylo sr ûkami v znamnï zasaûeno, jiû nemïl podstatn vliv. Pr bïh povodúovè vlny po dolnìm Labi byl ovlivnïn rozs hl mi rozlivy, p i nichû se öpiëka povodúovè vlny postupnï sniûovala. PovodeÚ na dolnìm Labi kulminovala ve Ëtvrtek 16. 8., p iëemû v DÏËÌnÏ byla maxim lnì hladina jiû niûöì neû p Ì povodni v roce 1845. V souvislosti s nikem chemick ch l tek v are lu Spolany Neratovice byly ve dnech 15. a 23. 8. na û dost OPIS HZS a v noci na 17. 8. na û dost krizovèho öt bu MÏlnÌk poskytov ny informace o sr ûk ch a vïtru a pr bïûnï poëìt n numerick model pro rozptyl ökodliv ch l tek do ovzduöì pro danou lokalitu. Celkov objem spadl ch sr ûek: PloönÈ vyhodnocenì Vltava po OrlÌk (12 100 km 2 ) Vltava celkem (27 100 km 2 ) 1. vlna 6. ñ 7. srpna 1,16 mld. m 3 1,80 mld. m 3 2. vlna 11. ñ 13. srpna 1,42 mld. m 3 3,06 mld. m 3 NejvÌce zasaûenè vodnì toky: PovodeÚ 500let Blanice, Luûnice od Neû rky nìûe, Malöe, Vltava pod MalöÌ, Lomnice a Skalice, VltavañPraha, LabeñMÏlnÌk, Dyje v Rakousku PovodeÚ 250let hornì Luûnice, OtavañPÌsek, slava, Klabava nad VD, BerounkañBeroun, Labeñ stì n.l. a DÏËÌn PovodeÚ 100let Vltavañp Ìtok do Lipna, VltavañVyööÌ Brod, Neû rka, Stropnice, Ostruûn, hlava, BerounkañPlzeÚ, DyjeñVranov, Znojmo, Jihlava Z kladnì statistickè daje z hlediska p sobnosti»hm Vzhledem k rozloûenì povodnï se na p edpovïdnì a v straûnè sluûbï podìlely: 6 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

Centr lnì p edpovïdnì pracoviötï (CPP) v Praze ñ nep etrûit provoz. Region lnì p edpovïdnì pracoviötï (RPP) v»esk ch BudÏjovicÌch, Plzni, stì n. L. a BrnÏ ñ podle pot eby nep etrûit provoz. CPP v Praze vykon v i funkci RPP pro st edoëeskou oblast a dolnì tok Labe. PoËet vydan ch v straûn ch a informaënìch zpr v (srpen 2002) UpozornÏnÌ a v strahy CPP 21 PoËet informaënìch zpr v CPP 60 PoËet mimo dn ch zpr v pro Kä 10 PoËet mimo dn ch hydrometrick ch mï enì 133 PoËet ostatnìch mï enì a pr zkum 52 Z kladnì v straûnè a informaënì zpr vy byly vyd v ny z CPP, na region lnì rovni byly up esúov ny a vyd v ny lok lnì upozornïnì, v strahy a informace vûdy po konzultaci s CPP. Jejich poëet bude up esnïn v r mci komplexnìho hodnocenì v projektu VyhodnocenÌ povodnï. KomplexnÌ koneënè vyhodnocenì povodnì bude zpracov no za»hm do konce roku 2003.»innost vlastnìho krizovèho öt bu, Ëast pracovnìk»hm v krizov ch öt bech r zn ch rovnì VedenÌ»HM vytvo ilo v p tek dne 9. 8. 2002 krizov öt b»hm (podobnï jako p i povodni 1997) ve sloûenì: editel stavu, n mïstek pro meteorologii a klimatologii, n mïstek pro hydrologii, vedoucì Centr lnìho p edpovïdnìho pracoviötï a vedoucì odboru telekomunikaënìch a poëìtaëov ch sluûeb. Tento öt b se bïhem povodúovè situace operativnï sch zel, Ìdil pr ci CPP a p Ìsluön ch RPP v zasaûen ch oblastech a p ijìmal nezbytn opat enì (na ÌzenÌ nep etrûitèho provozu na vybran ch poboëk ch, pomoc zasaûen m poboëk m, kterè byly evakuov ny) a pom hal p i Ëinnosti z stupc»hm v krizov ch öt bech. RovnÏû koordinoval kontakty s mèdii a toky informacì na InternetovÈ str nky»hm a do medi lnìch prost edk. Vöechna upozornïnì, v strahy a informaënì zpr vy byly distribuov - ny prost ednictvìm OPIS Gÿ HZS na roveú krajsk ch a niûöìch org n krizovèho ÌzenÌ. Dob e fungovala spolupr ce s hydrometeorologickou sluûbou Arm dy»r v r mci SystÈmu integrovanè v straûnè sluûby (SIVS). V r mci SIVS jsou veökerè informace poskytovanè»hm konzultov ny s PovÏtrnostnÌm st edìm Arm dy»r tak, aby byla zajiötïna jednotnost p ed van ch informacì pro vojenskè i civilnì sloûky. V straûnè a informaënì zpr vy byly v kopii rozesìl ny i dalöìm institucìm, nap Ìklad Ministerstvu ûivotnìho prost edì ( st ednì povodúov org n), Ministerstvu zemïdïlstvì, spr vc m povodì (vodohospod skè dispeëinky podnik PovodÌ),»eskÈ televizi (podklad pro mimo dnè relace PoËasÌ na»t1),»eskèmu rozhlasu,»tk a dalöìm. KromÏ toho byla vöechna upozornïnì, v strahy a informaënì zpr vy pr bïûnï prezentov ny na internetovè str nce»hm. Mimo dnè zpr vy pro Kä byly p ed v ny z stupcem»hm na zased nìch Ñ st ednìho krizovèho öt buì. ZastoupenÌ pracovnìk»hm na jedn nì krizov ch öt b Z stupci»hm nejsou st l mi Ëleny krizov ch öt b a ËastnÌ se jejich zased nì pouze na vyzv nì. V pr bïhu povodnï se Ëastnili jedn nì tïchto krizov ch öt b : st ednì krizov öt b Ing. I. ObrusnÌk, DrSc., editel»hm Krizov öt b jihoëeskèho kraje Ing. P. Polcar, editel poboëky»hm v». BudÏjovicÌch Krizov öt b plzeúskèho kraje Ing. Z. Bart k, editel poboëky»hm v Plzni Krizov öt b st edoëeskèho kraje Ing. V. Richter, sek hydrologie»hm Praha Krizov öt b steckèho kraje Ing. J. Bucek, vedoucì odd. hydrologie poboëky»hm Praha ZastoupenÌ»HM v krizov ch öt bech jihomoravskèho kraje a hl. m. Prahy nebylo vyû d no. Komunikace s ve ejnostì Pro informov nì ve ejnosti o aktu lnì hydrometeorologickè situaci v pr bïhu povodnï byly vyuûìv ny tyto cesty: n PravidelnÈ relace o meteorologickè a hydrologickè situaci ve ve ejnopr vnìm rozhlase (»Ro) a televizi»t, kterè uv dïly, Ëasto kaûdou hodinu, nezkreslenè informace z»hm. UpozornÏnÌ a v strahy vëetnï informaënìch na teletextech»t, Novy a Primy. D le probìhaly pravidelnè a mimo dnè vstupy p Ìmo pracovnìk CPP a RPP do vysìl nì rozhlasov ch a televiznìch stanic. n Prezentace vöech v straûn ch informacì CPP (upozornïnì a v strahy) na internetovè str nce»hm (http://poëasì.chmi.cz). n Prezentace vöech informaënìch zpr v p edpovïdnì povodúovè sluûby na internetovè str nce»hm (http://hydro.chmi.cz). n Zp ÌstupnÏnÌ v stup meteorologickèho modelu ALADIN na internetovè str nce»hm (http://www.chmi.cz/meteo/ov/aladin). n Prezentace aktu lnìch vodnìch stav a pr tok ve vybran ch stanicìch hl snè povodúovè sluûby na internetovè str nce»hm (http:// hydro.chmi.cz). n Prezentace dosaûen ch limit pro stupnï povodúovè aktivity ve stanicìch»hm na Teletextu»T1. n Poskytov nì v straûn ch informacì CPP pro teletext stanic Nova a Prima. n ZodpovÌd nì individu lnìch telefonick ch a e-mailov ch dotaz pracovnìky CPP a RPP. SouhrnnÈ hodnocenì pr bïhu eöenì krizovè situace a vlastnì z vïry Srpnov povodeú 2002, p edevöìm v»ech ch, se dvïma vlnami byla natolik extrèmnì, ûe p ekonala sv m rozsahem a dopady vöechny povodnï v»ech ch v poslednìch dvou stech letech. Proto je t eba ocenit, ûe obëanè»r, org ny krizovèho ÌzenÌ a dalöì sloûky zapojenè do protipovodúovè ochrany zvl dli tuto extrèmnì situaci s vypïtìm vöech sil velmi dob e s minim lnìmi ztr tami na ûivotech. Takto bylo eöenì povodúovè situace v»r hodnoceno Ëasto i v zahraniëì. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Zelen pro 10 kandid t na vstup do EU Evropsk komise ve svè V roënì zpr vï o rozöì enì EU doporuëila pro vstup 10 st edo- a v chodoevropsk ch zemì. S poë tkem roku 2004 by se mïla unie rozr st o Estonsko, Lotyösko, Litvu, Polsko, Slovensko,»eskou republiku, MaÔarsko, Slovinsko, Maltu a Kypr. Soubor podmìnek pro vstup, tzv. KodaÚsk kritèria, obsahuje i podmìnku o Ñexistenci a fungov nì trûnìho hospod stvì i schopnost odol vat konkurenënìmu prost edì v r mci unieì. To podmiúuje i Ñdob e vyvinut finanënì sektorì s fungujìcìm soukrom m podnik nìm, investicemi a potlaëenou korupcì. OSN varuje p ed vlivy glob lnìho oteplov nì PojistitelÈ by mohli v budoucnu Ëelit ökod m zp soben ch glob lnìm oteplov nìm ve v öi aû 150 mld. USD roënï. PovodnÏ, bou ky, lesnì poû ry a dalöì p ÌrodnÌ katastrofy se, podle zpr vy OSN o zmïn ch klimatu a jejich vlivu na finanënì sektor, dvojn sobì s kaûdou dek dou a v poslednìch 15 letech dos hly ökod za 1 trilion USD. Zpr - va doporuëuje pojistitel m lèpe ve znïnì pojistn ch smluv reagovat na rizika zp soben zmïnami klimatu. DoporuËuje takè vyvinout spolupr ci pojistitel s ady v rizikov ch oblastech. (OM) Zdroj: Insurance Day, 10. 10. 2002 POJISTNÝ OBZOR 11/2002 7

Jak nov ËetnÌ standard IFRS pro pojistnè smlouvy ovlivnì Ëesk pojistn trh? lprojekt IFRS pro pojistnè smlouvy RNDr. Ji Ì Fialka, Ph.D. (autor pracuje v KPMG, kde je zodpovïdn za pojistnou matematiku v r mci st ednì a v chodnì Evropy, je Ëlenem v boru»eskè spoleënosti aktu r a koordin torem pracovnì skupiny»eskè spoleënosti aktu r pro IFRS) CÌle projektu V bor pro mezin rodnì ËetnÌ standardy (IASB) pracuje na p ÌpravÏ ËetnÌho standardu, podle kterèho se budou Ëtovat pojistnè smlouvy v r mci Mezin rodnìch ËetnÌch standard, novï International Financial Reporting Standards (IFRS). CÌlem IASB je p Ìprava standardu, kter bude konzistentnì s ostatnìmi Mezin rodnìmi ËetnÌmi standardy, a p itom zohlednì odliön charakter pojistn ch smluv. Navrûen metodika vych zì z re ln ch hodnot (fair value). Re ln hodnota je obecnï definovan jako ÑË stka, za kterou by mohlo b t v transakci mezi znal mi a ochotn mi stranami za obvykl ch podmìnek smïnïno aktivum nebo vyrovn n z vazekì. Obvykle se za odhad re lnè hodnoty povaûuje trûnì hodnota, pokud existuje. Pr vï z toho plynou problèmy celèho pojetì. Neexistuje trh, na kterèm bychom mohli pozorovat trûnì hodnotu technick ch rezerv. Transakce, kterè by mohly b t povaûov ny za blìzkè obecnè definici re lnè hodnoty (prodej pojiötïnì z druhè ruky, p evody portfoliì pojistn ch smluv, f ze a akvizice pojiöùoven, nïkterè typy zajistn ch smluv), jsou vûdy zatìûeny vedlejöìmi faktory. Nap Ìklad p i p evodu portfolia nebo koupi celè pojiöùovny se vûdy zvaûujì synergie a moûnost prodeje dalöìch pojistn ch smluv nov m klient m, coû v û dnèm p ÌpadÏ nenì souë stì re lnè hodnoty z - vazk z pojistn ch smluv. PojiöùovnictvÌ je p itom dnes nejvïtöìm nepokryt m odvïtvìm v ËetnÌ soustavï IFRS. Evropsk komise rozhodla, ûe vöechny spoleënosti ve ejnï obchodovatelnè v zemìch EU musì zaëìt Ëtovat podle Mezin rodnìch ËetnÌch standard nejpozdïji v roce 2005 (coû znamen, ûe je pot eba tìmto zp sobem p ipravit uû bilanci ke konci roku 2003). I z tohoto d vodu vznik velk tlak na dokonëenì IFRS pro pojistnè smlouvy v co nejkratöìm termìnu, aby mïly pojiöùovny dostatek Ëasu na implementaci nov ch ËetnÌch postup v praxi. Stav pracì V kvïtnovèm vyd nì IASB Update (ofici lnì informace vyd - vanè V borem pro mezin rodnì ËetnÌ standardy) byla poprvè ofici lnï p ipuötïna moûnost, ûe pln implementace Ëtov nì o pojistn ch smlouv ch podle novèho standardu nenì do roku 2005 re ln. Z tohoto d vodu byl zah jen pr zkum, kterè Ë sti projektu pojistn ch smluv lze realizovat do roku 2005 a jakè doëasnè eöenì zvolit pro nedo eöenè oblasti. IASB pl nuje vyd nì n vrhu do- ËasnÈho standardu pro pojistnè smlouvy k p ipomìnkov nì v dubnu 2003, souëasnï vöak potvrdil, ûe nezam ölì zprostit pojiöùovny povinnosti pouûìvat existujìcì Mezin rodnì ËetnÌ standardy. V bor pro mezin rodnì ËetnÌ standardy oslovil Mezin rodnì aktu rskou spoleënost (IAA) se û - dostì o p Ìpravu Aktu rsk ch standard, kterè by usnadnily praktickè pouûitì IFRS v praxi. IAA zaloûila Podv bor pro ËetnÌ standardy, jehoû hlavnìm kolem je pr - vï v voj aktu rsk ch standard a asistence jednotliv m aktu rsk m spoleënostem p i jejich zav dïnì v praxi. Velmi pouën pro mï byla Ëast na b eznovèm jedn nì podv boru, kde se projedn valy n vrhy nïkter ch standard. ZatÌmco v nïkter ch oblastech jiû panuje mezi aktu ry shoda, st le existuje mnoho problèm, kterè ËekajÌ na svè vy eöenì. N zory jednotliv ch aktu r se nïkdy liöì natolik, ûe je obtìûnè oëek vat nalezenì shody bïhem nejbliûöì doby. NÏkterÈ z n vrh aktu rsk ch standard, na kter ch se podv bor jiû vìcemènï shodl, jsou pak natolik obecnè, ûe v praxi pojistn m matematik m asi p Ìliö nepomohou. l Co se dïje v»esku? Z kon o ËetnictvÌ ZatÌmco na mezin rodnì rovni se sloûit mi zp soby hled shoda ohlednï zp sobu v poëtu re lnè hodnoty z vazk vypl vajìcìch z pojistn ch smluv,»esk republika na nic neëekala. Z kon o ËetnictvÌ Ëinn od 1. 1. 2002 Ìk v ß 7 odst. 1, ûe Ñse re lnou hodnotou oceúujì... finanënì umìstïnì a technickè rezervy u ËetnÌch jednotek, kterè provozujì Ëinnost pojiötïnì nebo zajiötïnì podle zvl ötnìch pr vnìch p edpis ì. D le pak popisuje v ß 7 odst. 2, co se rozumì pod pojmem re ln hodnota: a) trûnì hodnota, b)ocenïnì kvalifikovan m odhadem nebo posudkem znalce, nenì-li trûnì hodnota k dispozici nebo tato nedostateënï p edstavuje re lnou hodnotu, c) ocenïnì stanovenè podle zvl ötnìch pr vnìch p edpis, nelze-li postupovat podle pìsmen a) a b). Jsme tedy prvnì evropskou zemì, kter uvedla do praxe ocenïnì technick ch rezerv re lnou hodnotou. Co vöak tato re ln hodnota p edstavuje v kontextu naöì legislativy? PracovnÌ skupina»eskè spoleënosti aktu r Vzniklou situacì se zab vala PracovnÌ skupina»eskè spoleënosti aktu r pro IFRS. V pracovnì skupinï jsou zastoupeni aktu i nejv znamnïjöìch pojiöùoven, vysok ch ökol, auditor i dozoru nad pojiöùovnictvìm. PracovnÌ skupina vypracovala odbornou smïrnici, kter byla n - slednï p edloûena Ëlen m aktu rskè spoleënosti k p ipomìnkov nì a v boru spoleënosti ke schv lenì. Aktu rsk spoleënost se domnìv, ûe nast v p Ìpad ß 27 odst. 2 pìsm. c) z kona o ËetnictvÌ, jelikoû nelze postupovat podle pìsmen a) a b), neboù trûnì hodnotu nelze pozorovat na û dnèm trhu a dosud nenì dokonëena obecnï uzn van metodika, kterou by bylo moûno pouûìt pro kvalifikovan odhad nebo odhad znalce. Pouûije se tedy dle c) ocenïnì podle zvl ötnìho p edpisu. Zvl ötnìm p edpisem je z kon o pojiöùovnictvì, kter stanovì, ûe p i v poëtu rezerv pojistnèho ûivotnìch pojiötïnì se pouûìv stejn ch statistick ch podklad a tèûe rokovè mìry, jichû bylo pouûito p i v poëtu sazeb pojistnèho. NepouûÌv me tedy re lnou hodnotu ve smyslu obecnè definice. Z kon takto zav dì do ËetnictvÌ pojiöùoven nesoulad, protoûe p edepisuje oceúov nì finanënìch aktiv podobnè jako v Mezin rodnìch ËetnÌch standardech (pro finanënì umìstïnì technick ch rezerv vöak z kon o ËetnictvÌ poûaduje vûdy ocenïnì re lnou hodnotou, coû je v razn odchylka od Mezin rodnìch ËetnÌch standard ), zatìmco oceúov nì pojistn ch z vazk ponech v beze zmïny. D leûit m faktorem v tèto asymetrii je i skuteënost, ûe ocenïnì trhem, z nïhoû se podle z kona o ËetnictvÌ hodnota finanënìho umìstïnì odvozuje, zahrnuje p ir ûku na riziko. Proto n vrh z sad IFRS pro pojistnè smlouvy (DSOP) obsahuje bod 5.1: ÑOcenÏnÌ pojistn ch z vazk a pojistn ch aktiv z hlediska ËetnÌ jednotky nebo re lnou hodnotou m vûdy p ihlìûet k riziku a neurëitosti.ì DalöÌm d vodem pro tvorbu rezervy na riziko a neurëitost (viz nìûe sub c)) je p echod na IFRS pro pojistnè smlouvy oëek van bïhem nïkolika let. Tento p echod m ûe v nïkter ch p Ìpadech znamenat zv öenè poûadavky na tvorbu technick ch rezerv. Pokud by dnes byly prost edky uvolnïnè p ecenïnìm finanënìho umìstïnì pouûity ve prospïch zisku, mohlo by p i p echodu na IFRS dojìt ke snìûenè solventnosti pojiöùoven. P ecenïnìm finanënìho umìstïnì se zpravidla zv öì ËetnÌ hodnota aktiv. Aktu rsk spoleënost proto navrhuje, aby p ed uvolnïnìm tïchto prost edk do zisku aktu i ovï ili, zda pro zachov nì finanënì stability pojiöùovny nenì t eba vytvo it n sledujìcì rezervy: a)rezervu na technick rok, spr vnì n klady a mrtnost b)rezervu na prèmie a slevy c) Rezervu na riziko a neurëitost. PracovnÌ skupina»eskè spoleënosti aktu r se nezab v jen ak- 8 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

tu lnìm stavem v»esku. Na sv ch pravideln ch sch zk ch projedn - v n vrhy aktu rsk ch standard IAA. PostupnÏ si tak aktu i vytv ejì n zor na moûnosti a n roënost budoucì implementace novèho ËetnÌho standardu pro pojistnè smlouvy v ËeskÈm prost edì. l Kdy zah jit p Ìpravy Mezin rodnì ËetnÌ standard pro pojistnè smlouvy dosud neexistuje. Aû bude dokonëen, bude povinn (podle dosud schv len ch pravidel) Ñpouzeì pro pojiöùovny, jejichû akcie jsou ve ejnï obchodovanè na trzìch EU, coû pro konsolidovanou ËetnÌ z vïrku znamen i vöechny jejich dce inè spoleënosti. Je tedy nïjak d vod zab vat se jeho moûn mi dopady na pojiöùovny na ËeskÈm trhu jiû dnes? Re ln hodnota jako n stroj ÌzenÌ spoleënosti Jsem p esvïdëen o tom, ûe nast v Ëas p ipravovat se na v po- Ëty re lnè hodnoty technick ch rezerv (myslìm tìm definici IFRS, nikoli z kona o ËetnictvÌ). Dnes je obecnï uzn vanou metodikou pro ÌzenÌ ûivotnì pojiöùovny metodika Embedded Value (EV). P i v poëtu EV se diskontujì oëek - vanè penïûnì toky z pojistn ch smluv rizikovou diskontnì mìrou, zohledúuje se i cena v zanèho kapit lu. IASB vöak rozhodl, ûe EV nenì vhodn m z kladem pro Ëtov nì z vazk z pojistn ch smluv. HlavnÌm d vodem pro toto rozhodnutì bylo nezohlednïnì nïkter ch rizik. Nap Ìklad volba riskantnì investiënì strategie, kter vede k vyööìmu v nosu z aktiv za cenu vyööìho rizika, zvyöuje Embedded Value a tìm nep Ìmo sniûuje spo- ËÌtanÈ rezervy. Jin m p Ìkladem jsou opce (nap. volba mezi d chodem a jednor zovou v platou) a garance (nap. technick rokov mìra) zabudovanè v pojistn ch smlouv ch. Jejich p Ìtomnost neovlivúuje Embedded Value, pokud oëek van scèn neznamen realizaci tïchto opcì nebo garancì. AËkoli metodika re lnè hodnoty navrhovan IASB m ûe b t pro internì pot eby spoleënosti d le upravena (nap Ìklad zohlednïnìm ceny kapit lu nebo investiënì strategie spoleënosti), m ûe n vrh budoucìho ËetnÌho standardu jiû dnes slouûit jako Ëinn n stroj ÌzenÌ rizik. Tento p Ìstup m souëasnï tu v hodu, ûe n stroj dnes pouûìvan pro internì pot eby se v blìzkè budoucnosti stane nutnostì pro ËetnictvÌ. PochopenÌ z sad obsaûen ch v n - vrhu IASB tak umoûnì snìûenì budoucì citlivosti v sledku spoleënosti na nïkterè ekonomickè a demografickè parametry, jako je v voj inflace, rokovè k ivky nebo st ednì doby doûitì. Jakou informaci poskytuje hospod sk v sledek Dnes je pro konstrukci pojistn ch produkt a stanovenì v öe pojistnèho p i dosaûenì poûadovanè ziskovosti pouûìv na v öe zmìnïn metodika Embedded Value. Pokud vöak Embedded Value neumoûúuje efektivnï urëit v öi technick ch rezerv, jak m ûe poskytovat spolehlivè informace o ziskovosti produkt? NavÌc se zmïnì trûnì prost edì, ve kterèm se spoleënosti pohybujì. ZatÌmco dnes vöichni (?) vïdì, ûe pro ûivotnì pojiöùovnu nenì zisk v danèm roce tìm nejd leûitïjöìm ukazatelem spïönosti (nap Ìklad p i v raznèm snìûenì prodeje se sniûujì po- izovacì n klady a roste zisk), p i vyj d enì hodnoty aktiv a z vazk re lnou hodnotou bude zisk danèho roku mnohem relevantnïjöì informacì o spïönosti firmy. Velmi diskutovanou oblastì nejen mezi pojistn mi matematiky je vykazov nì zisku jiû v okamûiku sjedn nì pojistnè smlouvy. Design pojistn ch produkt Jak bude podoba produktu ovlivnïna ocenïnìm technick ch rezerv re lnou hodnotou? SpoleËnosti budou motivov ny k vïtöì efektivitï ÌzenÌ rizik. Mnoho sou- Ëasn ch pojistn ch produkt obsahuje garance Ëi opce, kterè Ëasto nejsou nijak zohlednïny ve v öi pojistnèho. Pokud totiû dle oëek - vanèho scèn e nedojde k tomu, ûe je opce nebo garance v hodn pro pojistnìka a nev hodn pro pojiöùovnu, pojistnè vyjde ve stejnè v öi jako u produktu bez opce Ëi garance (toto platì pouze p i pouûitì deterministickèho modelu Embedded Value; pouûitìm stochastick ch model lze i metodikou EV zohlednit cenu opcì a garancì p i stanovenì pojistnèho). SpoleËnosti si tak Ëasto ani nejsou vïdomy, jak m rizik m se vystavujì a jak je hodnota tïchto rizik. P i ocenïnì technick ch rezerv re lnou hodnotou se vöak zahrnutì opcì a garancì projevì na zisku/ztr tï hned v okamûiku prodeje smlouvy. Zisky pak budou nast vat v budoucnosti, pokud (a pouze pokud) p Ìzniv v voj nezv öì hodnotu opcì a garancì v pojistn ch smlouv ch (nap Ìklad poklesem v nos z aktiv pod roveú technickèho roku). DalöÌ oblastì, kde budou spoleënosti motivov ny ke zlepöenì vnit nìch kontrolnìch systèm, bude anal za dat. Re ln hodnota technick ch rezerv bude navyöov na o trûnì p ir ûku (market value margin). Jakkoli metodika stanovenì trûnì p ir ûky jeötï nenì ust lena, je pravdïpodobnè, ûe p i nespolehlivèm urëenì z kladnìch p edpoklad v poëtu bude poûadov na pr vï vïtöì p ir ûka a tìm vïtöì rezerva. Od toho, ûe spoleënosti budou vïnovat zv öenou pozornost nejr znïjöìm ukazatel m, zb v jiû jen krok k jejich pozitivnìmu ovlivúov nì. SouË stì re lnè hodnoty technick ch rezerv budou i finanënì toky, kterè z visì zë sti nebo plnï na rozhodov nì managementu pojiöùoven, nap Ìklad budoucì podìly na zisku nebo budoucì poplatky u produkt investiënìch pojiötïnì. SouË stì ËetnÌch postup bude zohlednïnì tïchto manaûersk ch rozhodnutì. StanovenÌ pravidel pro budoucì rozhodov nì tak p ispïje ke zv öenì kontroly nad spoleënostì. ZaËÌt s implementacì jiû nynì? JakÈ poûadavky na pojiöùovny bude kl st zavedenì novèho ËetnÌho standardu? l SpoleËnosti budou muset investovat do proökolenì sv ch pracovnìk, p ÌpadnÏ zìsk nì nov ch pojistn ch matematik, neboù n roënost nov ch v po- Ët bude podstatnï vyööì neû u dosavadnìch v poët rezervy. l»asto nebude postaëovat dosavadnì aktu rsk software. Pokud pojiöùovna nem k dispozici SW a modely na modelov nì budoucìch finanënìch tok, nebude schopna spoëìtat re lnou hodnotu technick ch rezerv. Pokud jsou takovè modely k dispozici nap Ìklad pro v poëty EV, bude je t eba upravit. Takov prava m ûe b t relativnï jednoduch, pokud pojistnè produkty neobsahujì finanënì garance, ale i pomïrnï komplikovan, pokud bude nutnè souëasnè deterministickè modely nahradit stochastick mi. l S v vojem pojistnï matematick ch model zce souvisì zìsk - nì vstupnìch parametr pro v poëty. Dnes jiû pojiöùovny mohou mìt informace z aû 10 let svèho p sobenì na ËeskÈm pojistnèm trhu, Ëasto vöak chybïjì n - stroje na jejich vyuûitì, p ÌpadnÏ je zìsk nì pot ebn ch parametr znemoûnïno strukturou dat. Pokud majì b t takovèto informace v blìzkè dobï k dispozici pro v poëty rezerv, m ûe b t jiû nynì pozdï na pravy datab zì. l A nakonec samoz ejmï musìm zmìnit i samotnè pojistnè produkty. Jiû v öe jsem struënï popsal, jak podoba produktu m ûe ovlivnit jeho ziskovost. Re ln hodnota technick ch rezerv se m ûe v raznï liöit pro produkty, jejichû rezerva poëìtan dneönìm zp sobem je tèmï stejn. Pokud tedy budou dnes vyvìjenè produkty obsahovat co nejmènï rizikov ch prvk, m ûe pojiöùovna p edejìt nep Ìjemn m p ekvapenìm p i v poëtech rezerv v blìzkè budoucnosti. l Jiû nynì lze identifikovat smlouvy, kterè nesplúujì definici pojistnè smlouvy podle IFRS (nap. nïkter investiënì ûivotnì pojiötïnì nebo vkladov pojiötïnì), a analyzovat uplatnïnì ËetnÌch standard pro finanënì instrumenty na tyto smlouvy. V vodu jsem zmiúoval, ûe Mezin rodnì ËetnÌ standardy budou povinnè pro spoleënosti ve ejnï obchodovatelnè v zemìch EU. Co to znamen pro ËeskÈ pojiöùovny?»esk republika pravdïpodobnï smï uje do EvropskÈ unie, navìc vöak legislativa EU v poslednì dobï velmi v raznï ovlivúuje naöe ËetnÌ z sady a legislativu. Kdyû p id me oëek v nì, ûe se pouûitì re lnè hodnoty pro v poëet technick ch rezerv stane obecnï uzn - vanou praxì, nelze neû doporuëit zah jenì p Ìpravy! NÏkterÈ uûiteënè zdroje: http://www.iasb.org.uk, Standards / Current IASB Projects / Insurance Contracts http://www.actuaries.org, Member section / Councill&Committees / Insurance Accounting / Subcommittee on Actuarial Standards (jen pro certifikovanè Ëleny aktu rskè spoleënosti) http://ias.kpmg.com POJISTNÝ OBZOR 11/2002 9

Asymetrie informacì na pojistn ch trzìch a genetickè testy Ing. Duöan äìdlo, analytik, Fincentrum Vsedmdes t ch letech 20. stoletì se ekonomie pojiötïnì zab vala p ev ûnï hled nìm optim lnìho pojistnèho krytì, studov - nìm rovnov hy v situaci nedokonal ch informacì a institucion lnìm eöenìm tohoto problèmu. V osmdes t ch letech doch zelo k vïtöìmu rozvoji teorie pojiötïnì, zejmèna v oblasti oceúov nì a konstrukce pojistn ch kontrakt. EmpirickÈ studie informaënìch nedokonalostì, zkoum nì finanënìch deriv t a dopadu katastrofick ch ökod dominovaly v devades t ch letech. Na poë tku 21. stoletì se do centra pozornosti ekonom vr tila problematika distribuce informacì na pojistn ch trzìch, zejmèna v podobï dokonalejöìho empirickèho ovï ov nì teorie asymetrie informacì. V znam zkoum nì distribuce informacì na r zn ch trzìch podtrhuje udïlenì Nobelov ch cen v loúskèm roce t em americk m ekonom m (Akerlofovi, Spenceovi a Stiglitzovi) za soubor pracì na tèma anal za trh s asymetrick mi informacemi, coû oûivilo diskuse na toto kontroverznì tèma. Nedokonalost informacì v pojiöùovnictvì N zory na nedokonalost informacì na pojistnèm trhu se znaënï r znì. Pojistn trh je zpravidla oznaëov n za trh s asymetriì informacì na stranï popt vky. Tato teorie tvrdì, ûe mìra informovanosti je asymetrick ve prospïch z kaznìka. Z kaznìk je tìm subjektem pojistnèho vztahu, kter m informaënì p evahu ohlednï svè vlastnì rizikovosti a myslech nad pojiöùovnou, pro kterou nenì tato rizikovost dostateënï pozorovateln. Tato informaënì p evaha z kaznìka m ûe vèst k neschopnosti spr vnèho stanovenì ekvivalentnìho pojistnèho pojiöùovnou. Druhou variantou informaënìch nedokonalostì je asymetrie ve prospïch nabìdky. V tomto p ÌpadÏ je mìra informovanosti asymetrick ve prospïch pojiöùovny. Tato teorie zast v n zor, ûe pojiöùovna m p i kalkulaci ceny pojiötïnì k dispozici st le dokonalejöì matematicko-statistickè n stroje a prost ednictvìm uplatnïnì statistick ch z kon je schopna pro dostateënï velk pojistn kmen p edpovìdat nahodilosti, na coû z kaznìk pojiöùovny nenì dostateënï vybaven.»istè riziko je pojiöùovna schopna lèpe ocenit, p iëemû p i kalkulaci zohledúuje i vyööì rizikovost z kaznìk vstupujìcìch do pojiötïnì. DalöÌ moûnostì je hodnocenì pojistnèho trhu jako trhu oboustrannï asymetrickèho. Tento pohled vych zì z teorie asymetrie na stranï popt vky, kdy z kaznìk pojiöùovny zn lèpe svou rizikovost. Zde se navìc p edpokl d, ûe pojiöùovna je lèpe informovan o kvalitï svèho produktu, neboù m ûe nïkterè relevantnì informace Ñskr tì do vöeobecn ch pojistn ch podmìnek (zahrnout do v luk apod.), ËÌmû Ñvyrovn v ì informaënì p evahu z kaznìka o svè rizikovosti. ObÏ strany se potom snaûì zìskat v hodu z informaënì p evahy svèho druhu. Pojistn trh je takè nïkdy ozna- Ëov n za symetricky nedokonal trh, neboù pojiötïnì pracuje s n - hodn m gener torem. BudoucÌ ökodnì v voj tak nenì zn m nejen z kaznìkovi, ale ani pojiöùovnï, kter p i sv ch propoëtech vych - zì z minul ch podmìnek a ty se mohou v budoucnu zmïnit. Popt vka po pojiötïnì Mikroekonomick teorie vysvïtluje popt vku po pojiötïnì tìm, ûe z kaznìk pojiöùovny m averzi k riziku, tedy preferuje jistou malou ztr tu (pojistnèho) p ed moûnostì velkè ztr ty (ökody). RovnÏû je zn - mo, ûe individu lnì popt vka po pojistnè sluûbï je funkcì subjektivnìho posuzov nì nejistot a vyjad ov nì preferencì individu lnìch ekonomick ch subjekt. Tato subjektivnì hodnocenì rizikovosti z kaznìkem nenì moûnè kvantifikovat Ëi vïdecky podchytit, tudìû je nelze povaûovat za relevantnì projev asymetrie informace. Nutno vöak p ipustit, ûe tento subjektivnì pocit z kaznìka pojiöùovny m ûe mìt vïtöì v hu v oblasti ûivotnìho pojiötïnì, kde je zdravotnì stav v znamnou charakteristikou pojiötïnèho a doch zì zde k v raznè antiselekci rizik. Posun od subjektivnìch pocit z kaznìka o svè vlastnì rizikovosti (podpo enè nap Ìklad dlouhovïkostì p edk Ëi v skytem v ûn ch chorob v rodinï) k vïdeckè kvantifikaci tèto rizikovosti mohou p inèst v sledky genetick ch test jednotlivc. Teprve v situaci, kdy by byl z kaznìk o pojiötïnì vybaven touto informacì a pojiöùovna nikoliv, bylo by moûnè hovo it o v raznè asymetrii na stranï popt vky na trhu ûivotnìho pojiötïnì. V souëasnè dobï jsou vöak genetickè testy dostupnè v limitovanè podobï a relativnï m lo jednotlivc m informaci tohoto typu a je rovnïû nepravdïpodobnè, ûe ji zìskajì v blìzkè budoucnosti. Specifikum popt vky po pojiötïnì spoëìv v tzv. antiselekci rizik, coû je jev plynoucì z toho, ûe pojiötïnì popt vajì ËastÏji ty subjekty, kterè se cìtì vìce ohroûeny finanënìmi dopady negativnìch projev nahodilosti, anebo ty subjekty, kterè se domnìvajì, ûe budou profitovat na pojiötïnì. S tìmto jevem jsou vöak pojiöùovny dostateënï obezn meny a br nì se mu r zn mi pojistnï-matematick mi n - stroji (nap. zahrnutìm bezpeënostnì p ir ûky do kalkulaënìho vzorce) a specifickou konstrukcì pojistn ch produkt (nap. aplikacì ËekacÌch dob). Obdobn mi zp soby se pojiöùovny br nì p ed snahou z kaznìka po pojistnèm podvodu, p iëemû tuto informaci z kaznìka o sv ch nekal ch myslech lze stïûì povaûovat za projev asymetrie informace. EkonomickÈ modely Rovnov ûn stav v situaci asymetrick ch informacì vysvïtlujì ekonomovè Rotschild a Stiglitz v Ël nku z roku 1976 o nep ÌznivÈm v bïru nazvanèm ÑEquilibrium in Competitive Insurance Markets: An Essay on the Economics of Imperfect Informationì. Model tïchto autor se stal z kladem studia rovnov hy na pojistn ch trzìch a v pr bïhu let byl d le vylepöov n. Z kladem tohoto a navazujìcìch model je informaënì p evaha z kaznìka nad pojiöùovnou ohlednï mìry svè rizikovosti, kter je obvykle exogennì a nemï itelnou charakteristikou. Rotschild a Stiglitz odvozujì zlepöenì pozice pojiöùovny v tzv. screeningu, kdy pojiöùovna d v potenci lnìmu z kaznìkovi motivy, aby odhalil svou rizikovost. Toto zlepöenì pozice pojiöùovny spoëìv ve vytvo- enì portfolia pojistn ch smluv s r zn mi kombinacemi v öe pojistnèho a spolu Ëasti a z kaznìk v bïrem urëitè pojistnè smlouvy sdïlì pojiöùovnï informaci o svè rizikovosti. To povede k tomu, ûe m lo rizikovì jedinci si zvolì pojistnou smlouvu s vysokou spolu- ËastÌ za v raznï niûöì pojistnè, ËÌmû signalizujì ÑsvojÌ kvalituì pojiöùovnï. Tato sebe-selekce umoûnì pojiöùovnï rozdïlit z kaznìky podle rizikovosti a zmìrnit negativnì dopady nep ÌznivÈho v bïru. 10 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

KritickÈ pozn mky V naprostè vïtöinï ekonomickè modely p edpokl dajì asymetrii na stranï popt vky, coû v pojiöùovacì praxi nenì tak jednoznaënè. RovnÏû tvrzenì, ûe vhodn m zvolenìm rozliën ch typ pojistn ch smluv dok ûì pojiöùovny potenci lnì z - kaznìky rozdïlit na rizikovè a bezpeënè, je neod vodnïnè. Kaûd z kaznìk se pro dan typ smlouvy m ûe rozhodovat z rozliën ch d vod (nap Ìklad podle stupnï rizikovè averse, podle preferencì, finanënì situace apod.). NavÌc, r zn struktura pojistn ch smluv m ûe b t strategickou souë stì marketingu pojiöùovny. Nezanedbateln je takè skuteënost, ûe model nebere v vahu dynamiku informacì. V praxi je zcela bïûnè postupnè pozn v nì rizikovosti z - kaznìka, stejnï tak doch zì k postupnèmu pozn v nì vlastnì rizikovosti samotn m klientem. Pojiöùovny Ëasto sledujì ökodovost pojiötïnèho nïkolik let a vyuûìvajì r znè pojistnï-technickè n stroje (nap. systèm bonus/malus). Z praktickèho pohledu jde o ËinnÏjöÌ n stroj sledov nì rizikovosti pojiötïnèho neû je p edpokl d no teoriì v podobï stanovenì r znèho portfolia pojistn ch smluv. NemÈnÏ z vaûn n mitka spoëìv v nejasn ch empirick ch testech, kterè poskytujì r znè v sledky a Ëasto i se zcela opaën m z vïrem, neû ke kterèmu dospïl Stiglitz s Rotschildem. EmpirickÈ testov nì Podstatn m z vïrem p ev ûnè vïtöiny ekonomick ch model je tvrzenì, ûe p i prodeji pojiötïnì identick m z kaznìk m je rizikovost pojistnèho kontraktu rostoucì funkcì rozsahu sjednanèho pojistnèho krytì. Z modelu nep ÌznivÈho v bïru Rotschilda a Stiglitze vypl v, ûe rizikovïjöì z kaznìci jsou ochotni za dodateënè pojistnè krytì zaplatit vìce neû z kaznìci mènï rizikovì. ObdobnÏ model mor lnìho hazardu Arnotta a Stiglitze implikuje skuteënost, ûe z kaznìci sjedn vajìcì vyööì pojistnè krytì majì tendenci k podcenïnì preventivnì Ëinnosti. P estoûe modely nep ÌznivÈho v bïru a mor lnìho hazardu jsou v ekonomickè teorii rozliöov ny, v praxi tyto dva jevy koexistujì, coû vede ke sloûitïjöì interpretaci z vïr empirick ch testov - nì. EkonometrovÈ tak mohou nap Ìklad zjistit, ûe idiëi sjedn vajìcì öiröì pojistnè krytì majì vïtöì ökodovost. UrËit, zda je to v sledkem nep ÌznivÈho v bïru (vïdì o svè vyööì rizikovosti) Ëi mor lnìho hazardu (p estali jezdit opatrnï) je kolem ponïkud sloûitïjöìm. NemÈnÏ problematickè je takè odliöenì poëtu pojistn ch ud lostì od poëtu skuteën ch ökod, coû takè m ûe vèst ke zkreslenì prov dïn ch test. V poslednìch letech probïhlo testov nì teorie asymetrie informacì na trhu majetkovèho, odpovïdnostnìho, ûivotnìho i zdravotnìho pojiötïnì, p iëemû toto testov nì neprok zalo popt vkovou asymetrii informacì. Pouze ojedinïlè testy pouk zaly na silnïjöì efekty nep ÌznivÈho v bïru na trzìch s pojiötïnìm nezamïstnanosti spojen m s poskytov nìm hypotèk, coû vypl v p edevöìm ze specifiënosti tohoto pojiötïnì. RovnÏû u d chodovèho pojiötïnì, kde nenì pojiöùovnou br n v vahu zdravotnì stav pojiötïnèho, m ûe mìt nep Ìzniv v bïr vïtöì v znam. Nap Ìklad podle dat zìskan ch z anglickèho trhu m jedinec ve vïku 55 let 25% pravdïpodobnost, ûe se doûije 80 let, zatìmco mezi vlastnìky doûivotnì renty ËinÌ tato pravdïpodobnost tèmï 40 %. PodobnÈ v sledky p ineslo i zkoum nì americkèho trhu. EmpirickÈ testy d chodovèho pojiötïnì tak potvrdily existenci jevu antiselekce rizik, ale dosud û dn empirick test d chodovèho pojiötïnì neprok zal pozitivnì korelaci mezi dlouhovïkostì a v öì sjednanèho d chodu. Obdobn m pojiötïnìm k d chodovèmu pojiötïnì je ûivotnì pojiötïnì. RozdÌl spoëìv v tom, ûe ûivotnì pojiötïnì je zpravidla spojeno s podrobn m zdravotnìm dotaznìkem. NÏkterÈ testy ûivotnìho pojiötïnì doöly i k opaën m z vïr m, neû se p edpokl dalo ñ tedy, ûe nakupovanè mnoûstvì pojistnè ochrany je negativnï korelov no s rizikem, coû je v rozporu s p vodnìmi p edpoklady informaënì v hody na stranï pojiötïnèho. D vodem tïchto neoëek van ch v sledk je pravdïpodobnï fakt, ûe pojiöùovna m k dispozici dostatek informacì o zdravotnìm stavu pojiötïnèho a trh ûivotnìho pojiötïnì nenì spojen s nep Ìzniv m v bïrem. VysvÏtlit to lze tìm, ûe rizikovï aversnì z - kaznìci vstupujì do pojiötïnì ËastÏji a tyto osoby se budou chovat pravdïpodobnï odpovïdnïji (investovat do zdravotnì prevence atd.), coû n slednï povede k jejich menöì Ñökodovostiì. GenetickÈ testov nì Mnoho empirick ch test z poslednìch let p vodnì z vïry ekonomick ch model nepotvrdilo a uk - zalo se, ûe existence a n sledky informaënì asymetrie se liöì na trzìch jednotliv ch pojistn ch druh. To vöak neznamen, ûe fenomèn asymetrie informacì nenì na pojistnèm trhu bez v znamu. Existuje cel ada ot zek z normativnì ekonomie, kde teoretickè a empirickè znalosti asymetrie informacì pom hajì k jejich eöenì. Prakticky okamûitï po rozluötïnì lidskèho genomu se zaëalo spekulovat o tom, co to bude znamenat pro pojiöùovnictvì. Nalezen m eöenìm tohoto problèmu byla regulace vyuûitì takov ch dat pojiöùovnami. ÿada zemì se rozhodla pro omezenì Ëi z kaz vyuûìv nì v sledk genetick ch test k tarifnìm Ëel m pojiöùoven. Toto umïlè vyvol - nì asymetrickèho prost edì na trhu ûivotnìho pojiötïnì podle nïkter ch ekonom m ûe vèst ke zv öenì celkovèho uûitku, coû je ovöem v rozporu s modelem Rotschilda a Stiglitze, kde restrikce ve vyuûitì informacì jsou povaûov ny za neû doucì, neboù vedou k nep ÌznivÈmu v bïru, kter znev hodúuje mènï rizikovè jedince. Lze se ale domnìvat, ûe v situaci, kdy se genetickè testov nì stane rozöì enïjöì, n klady vypl vajìcì z nep ÌznivÈho v bïru by mohly p evyöovat v hody umïle zavedenè asymetrie, coû si vyû d jeötï dalöì zkoum nì tèto oblasti. St tnì dozor v pojiöùovnictvì? Z naznaëen ch kritick ch pozn - mek a nejednoznaën ch v sledk empirick ch test lze odvodit n - zor, ûe v pojiöùovnictvì neexistuje v raznïjöì Ëi kvantifikovateln asymetrie informace na stranï z kaznìka. Naopak, na stranï nabìdky m pojiöùovna sv j rozhodovacì problèm stanovenì ekvivalentnìho pojistnèho Ë steënï ulehëen. NicmÈnÏ i p ijetì tèto teze existenci st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì ospravedl- Úuje. I na stranï nabìdky m ûe asymetrie informace vzniknout v p ÌpadÏ vstupu nepoctivèho pojistitele na trh. kolem st tnì intervence by tak mïla b t kontrola vstupujìcìch subjekt do odvïtvì, p ÌpadnÏ kontrola nad pojistn mi produkty, za Ëelem ochrany mènï informovanè strany pojistnèho vztahu ñ z - kaznìka. l NovÈ empirickè testy Stiglitzovi z vïry nepotvrdily. l Neexistuje v raznïjöì informaënì asymetrie na stranï z kaznìka. l I p ijetì tèto teze existenci st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì ospravedlúuje. Seznam literatury: DaÚhel, J.: K problèmu asymetrie v pojiöùovnictvì Doerpinghaus, H. I., Moore, W. T.: Insurance contract valuation, experience rating, and asymmetric information Economic Research Service/USDA: Asymmetric Information in the Market for Yield and Revenue Insurance Products Finkelstein A., Poterba J.: Adverse selection in insurance markets: policyholder evidence from the U.K. annuity market Chiappori, P-A.: Econometric Models of Insurance under Asymmetric Information Chiappori, P-A., Jullien, B., SalaniÈ, B., SalaniÈ, F.: Asymmetric Information in Insurance: a Robust Characterization Rotschild, M., Stiglitz, J.E.: Equilibrium in Competitive Insurance Markets: An Essay on the Economics of Imperfect Information, Quartely Journal of Economics Sundstrom, K.: Asymmetric information in competitive insurance markets Villeneuve: The Consequences for a Monopolistic Insurer of Evaluating Risk Better than Customers: The Adverse Selection Hypothesis Reversed, Geneva Papers on Risk and Insurance Theory POJISTNÝ OBZOR 11/2002 11

Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Pod Ë. 406/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 21/1992 Sb., o bank ch, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 2. Pod Ë. 407/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 15/1998 Sb., o Komisi pro cennè papìry a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 3. Pod Ë. 408/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 61/1988 Sb., o hornickè Ëinnosti, v buönin ch a o st tnì b ÚskÈ spr vï, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 4. Pod Ë. 412/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 140/1961 Sb., trestnì z kon, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 5. Pod Ë. 417/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 58/1995 Sb., o pojiöùov nì a financov nì v vozu se st tnì podporou a o doplnïnì z - kona Ë. 166/1993 Sb., o NejvyööÌm kontrolnìm adu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 6. Pod Ë. 418/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 148/1998 Sb., o ochranï utajovan ch skuteënostì a o zmïnï nïkter ch z kon, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 7. Z kon Ë. 422/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 50/1976 Sb., o zemnìm pl nov nì a stavebnìm du (stavebnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 27. 9. 2002). Novela se t k kompetencì ad v p ÌpadÏ vzniku z plav a n hl ch hav riì. 8. Vyhl öka Ë. 429/2002 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 205/ 1999 Sb., kterou se prov dì z - kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla) ñ Ëinnost 9. 10. 2002. JUDr. Ji ina Kotrbat V ß 4 se v souladu s Ël. 13 JednotnÈ dohody mezi kancel emi ze dne 30. a 31. kvïtna 1996 Moldavsko vypouötì ze seznamu cizìch st t. 9. Vyhl öka Ë. 432/2002 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 37/ 1967 Sb., k provedenì z kona o znalcìch a tlumoënìcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a vyhl öka Ë. 312/1995 Sb., kterou se stanovì pauö lnì Ë stka n klad trestnìho ÌzenÌ ( Ëinnost 1. 1. 2003). OdmÏna za znaleck posudek nebo tlumoënick kon bude Ëinit 100 aû 350 KË za hodinu pr ce, pauö lnì Ë stka n klad trestnìho ÌzenÌ se zvyöuje o 500 aû 4000 KË. 10. Vyhl öka Ë. 434/2002 Sb., kterou se stanovì n leûitosti û - dosti o udïlenì devizovè licence, p edpoklady a podmìnky pro prov dïnì nïkter ch obchod s devizov mi hodnotami a postup pro nakl d nì s padïlan mi nebo pozmïnïn mi prost edky ( Ëinnost 1. 11. 2002). Vyhl öka stanovì podmìnky pro udïlenì licence k prodeji cizì mïny, pro prov dïnì n kupu a prodeje a jin ch obchod s cizì mïnou, postup devizov ch mìst pro nakl d nì s padïlan mi penïzi a podmìnky bezhotovostnìch obchod. SouËasnÏ byl zruöen dosavadnì p edpis ñ opat enì»nb Ë. 1/2000 Sb. Reactions Awards 2002 Nov rizika, kter se objevila na p elomu tisìciletì, mïnì p Ìstup pojiöùoven i chov nì nejvïtöìch hr Ë na poli zajiötïnì. Proto se takè loúskè z ijovè ud losti v USA, vyrovn nì se s nimi a hlavnï hled nì nov ch eöenì staly rozhodujìcìmi faktory letoönì soutïûe odbornèho Ëasopisu Reactions. Uzn van anglick magazìn oslovil p ednì osobnosti v oboru pojiötïnì a zajiötïnì, kterè vyhodnotily ty nejlepöì spoleënosti pojiöùovacìho a zajiöùovacìho svïta ve zhruba patn cti kategoriìch. PojiöùovacÌm stavem roku se v Reactions Awards 2002 zcela jednoznaënï stala nejvïtöì pojiöùovna svïta, americk AIG. HodnotitelÈ ocenili p edevöìm pokrytì öirokè ök ly rizik, odvahu p i uzavìr nì netradiënìch pojistek a suverènnì manaûersk styl jejìho öèfa. Hank Greenberg z AIG se stal drûitelem ceny manaûer roku mimo jinè za spïchy v»ìnï a Japonsku a za otev enost v Ëi investor m. Po AIG se na druhèm mìstï umìstila Allianz n sledovan francouzskou Axou. P i volbï zajiöùovny roku jiû tak jednoznaënèho vìtïze nebylo. NejvÌce hlas sice zìskala Swiss Re, ale Munich Re a americk Renaissance Re byly v tïsnèm z vïsu. O to vìce pak Swiss Re bodovala v samostatnè kategorii o nejinovativnïjöì zajiöùovacì instituci. äv ca i, kte Ì ñ zd se ñ nejmènï na ÌkajÌ nad ztr tami z loúsk ch teroristick ch tok, p ekvapili pokrokov m zajiöùovacìm on-line programem na sv ch internetov ch str nk ch. äèfovè nejvïtöìch firem z oboru volili i zajistnè brokery roku, jejichû v znam se v dneönì dobï tvrd ch vyjedn v nì mezi pojiöùovnami a samotn mi zajiöùovacìmi giganty neb vale zvyöuje. S nepatrn m n skokem zvìtïzil Guy Carpenter, tïsnï druh se umìstila skupina Benfield Group n sledovan spoleënostì Willis. PodobnÏ jako v kategorii pojiöùoven a zajiöùoven byl i mezi zajistn mi zprost edkovateli volen nejinovativnïjöì broker roku. Tuto cenu zìskala s velk m n skokem i v»esku p sobìcì spoleënost Benfield Group, jeû si zajistila tèmï 30 procent vöech hlas. JejÌm p Ìnosem je dle odbornìk p edevöìm modelov nì katastrofick ch ud lostì a software pro dynamickou finanënì anal zu ReMetrica II, kter se pouûìv zejmèna k rozhodov nì t kajìcì se zajiötïnì, rizikovèho kapit lu, ale rovnïû ke komplexnìmu urëov nì firemnìch strategiì. LetoönÌ roënìk Reactions Awards byl prvnìm, kdy byl obor pojiötïnì a zajiötïnì hodnocen takto komplexnï. Organiz to i soutïûe novï pouûili upravenou metodiku, kter nap Ìklad zabr nila ËastnÌk m udïlit preferenënì hlasy vlastnì firmï Ëi hlasovat opakovanï. Luk ö»ìûek AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ PojiötÏnÌ bankovnìch vklad v Rusku Dva t dny opoûdïn n vrh z kona o pojiötïnì soukrom ch vklad v bank ch byl koneënï p edloûen ruskè vl dï. Z kon by v p ÌpadÏ schv lenì na izoval bank m podìlet se na pojiötïnì vklad soukrom ch osob pro p Ìpad padku. Zdroj: Insurance Day, 17. 10. 2002 Zajiöùovny takè v»ìnï»ìnsk ad dozoru nad pojiöùovnictvìm ozn mil nov pravidla pro vytv enì zajiöùovacìch spoleënostì. StanovÌ minim lnì z kladnì kapit l jak pro ûivotnì, tak i neûivotnì zajiötïnì. Aby mohla spoleënost zaëìt podnik nì v oblasti ûivotnìho nebo neûivotnìho zajiötïnì v»ìnï, jejì minim lnì z kladnì kapit l musì Ëinit 24 mil. USD. SpoleËnost, kter by chtïla podnikat souëasnï v ûivotnìm i neûivotnìm zajiötïnì, musì prok zat z kladnì kapit l nejmènï 36 mil. USD. (OM) Zdroj: Insurance Day, 14. 10. 2002 12 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

SoudnÌ ÌzenÌ o plnïnì z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla JUDr. Magdalena Wawerkov,»esk pojiöùovna a. s., Mgr. Ing. Pavel Hor k, soudce Z kon Ë. 168/1999 Sb., kter nabyl Ëinnosti v plnèm rozsahu dne 1. 1. 2000, nahradil poslednì platnou pr vnì pravu pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla obsaûenou ve vyhl öce Ë. 492/1991 Sb. Je logickè, ûe nejprve doch zelo ke zjiöùov nì smyslu povinnï-smluvnìho pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla a k vysvïtlov nì nejasnèho v znamu z kona r zn mi zainteresovan mi subjekty. P Ìkladem jsou metodickè pokyny Ëi doporuëenì»eskè kancel e pojistitel. AËkoli je t eba soudnìm spor m p edch zet, Ñst le existuje zbyteënï mnoho p Ìpad, kde pojiöùovny volì ve vztahu k poökozenèmu (ale i k pojiötïnèmu ñ pozn. autor ) pasivnì p Ìstup, vych zejìcì z ryze pr vnì anal zy d kaznìho b emene a nerespektujìcì ani komerënì souvislosti ani fakt, ûe pojiötïnì je sluûba 1 ì. Jakkoli je z ejmè, ûe soudnì ÌzenÌ Ëasto p in öì zv öenì n klad, jakoû i dalöì neû doucì d sledky, nelze je eliminovat. SoudnÌ interpretace, kter by mïla rozhodov nìm spor odstraúovat nïkterè nejasnosti tohoto pr vnìho p edpisu, zaëìn b t aktu lnì aû nynì. Chceme se vïnovat podrobnïji alespoú nïkter m ot zk m, spojen m se soudnìm ÌzenÌm veden m v souvislosti se z konem Ë.168/ 1999 Sb. zejmèna proto, ûe je s tìmto ÌzenÌm spjata spousta nejasnostì a ot zek dan ch p edevöìm nedostatkem judikatury. Z kladnì ot zky P edmïtem naöeho z jmu je soudnì ÌzenÌ, vych zejìcì z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidel. Jde o p Ìpady ökody zp sobenè poökozenèmu subjektu provozem vozidla jakoûto jevem, kter je za splnïnì dalöìch podmìnek p edpokladem vzniku povinnosti pojistitele plnit. Neposkytne-li pojistitel z nejr znïjöìch d vod plnïnì z titulu pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, p ich zì na adu eöenì soudnì cestou. PokusÌme se nalèzt odpovïô na nïkterè z mnoha ot zek, kterè se objevovaly dosud v rovinï teoretickè, nynì se vöak objevujì jiû i v soudnì praxi, nap.: ñ zda m ûe b t v p ÌpadnÈm sporu, kde poökozen ûaluje, pasivnï legitimov n ök dce, pojistitel, p ÌpadnÏ oba; ñ zda mohou ohlednï tèhoû jevu probìhat ÌzenÌ u dvou p Ìsluön ch soud, tzn. p ed vïcnï a mìstnï p Ìsluön m soudem ök dce a p ed jin m soudem, soudem p Ìsluön m pojistiteli; ñ zda p ich zì v vahu p ek ûka litispendence pop. rei iudicatae; ñ kterè z rozhodnutì je exekuënìm titulem; ñ zda na stranï ûalovan ch pojistitele a ök dce p jde o dluûnickou solidaritu. P Ìm n rok poökozenèho jako hmotnï-pr vnì z vazek 1. vodnì pozn mky ObËansk z konìk v ß 823 stanovì: ÑN hradu platì pojistitel poökozenèmu, poökozen vöak pr vo na plnïnì proti pojistiteli nem, nestanovì-li zvl ötnì p edpisy jinakì. Zvl ötnìm p edpisem zcela z sadnìho v znamu je pr vï z kon Ë. 168/ 1999 Sb., kter v ß 9 odst. 1 stanovì: ÑPoökozen m pr vo uplatnit sv j n rok na plnïnì podle ß 6 u p ÌsluönÈho pojistitele nebo u Kancel e, jedn -li se o n rok na plnïnì z garanënìho fondu podle ß 24ì. P Ìm n rok poökozenèho na plnïnì v Ëi pojistiteli je v znamn m pr vnìm institutem, kter vytv Ì protipûl institutu pr va pojiötïnèho podle ß 6 z kona Ë. 168/99 Sb. o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. UvedenÈ ustanovenì zakl d pr vo pojiötïnèho na to, aby za nïho pojistitel Ñnahradil v rozsahu a ve v öi podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu poökozen m uplatnïnè a prok zanè n roky na n hradu ökodyì. 2. Pr vnì povaha smlouvy o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla Z pojistnè smlouvy o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, kter je vûdy smlouvou blìûìcì se svou podstatou smlouvï ve prospïch t etì osoby (smlouvou ve prospïch t etìho sui generis), m pojistnìk pr - vo, aby pojistitel za podmìnek stanoven ch v ß 9 odst. 1 z kona Ë.168/ 1999 Sb. poökozenèmu (projevì-li se smlouvou ve sv j prospïch souhlas a uplatnì-li toto svè pr vo), poskytl plnïnì podle ß 6 citovanèho z kona. V praxi je souhlas poökozenèho ve smyslu ß 50 obë. z konìku projevov n dodateënï a to mlëky, souëasnï s uplatnïnìm pr va na pojistnè plnïnì (srov. ß 794 odst. 2 obë. z konìku) 2. 3. PlnÏnÌ z pojiötïnì versus n hrada ökody Za p edpokladu, ûe se pojiötïnì na ökodnou ud lost (jako fyzik lnï-biologick jev) vztahuje, m poökozen pr vo na plnïnì proti p ÌsluönÈmu pojistiteli, resp.»eskè kancel i pojistitel, jde-li o n rok na plnïnì z garanënìho fondu. PlnÏnÌ, kterè pojistitel, resp.»esk kancel pojistitel podle z kona Ë. 168/99 Sb. poökozenèmu vypl cì, nenì n hradou ökody. P edstavuje pojistnè plnïnì, na nïû poökozenèmu vzniklo pr vo podle z kona Ë. 168/99 Sb. JednÌm z p edpoklad vzniku tohoto pr va na pojistnè plnïnì je odpovïdnost za ökodu na stranï pojiötïnèho. ProcesnÌ postavenì poökozenèho p i p ÌmÈm n roku 1. JednacÌ moûnost nebo aktivnì legitimace Z kladnì problèm spat uje soudnì praxe v odpovïdi na ot zku, zda je p Ìm n rok poökozenèho na pojistnè plnïnì proti pojistiteli nebo proti»kp pouze tzv. jednacì moûnostì nebo zda jde o aktivnì legitimaci poökozenèho. Zda tedy p Ìm n rok platì jak pro mimosoudnì vy izov nì jeho n rok, tak i pro soudnì ÌzenÌ. Jinak eëeno, ot zka znì, zda ß 9 z kona Ë. 168/99 Sb. upravuje toliko ÑjednacÌì moûnost poökozenèho s pojistitelem o plnïnì Ëi jde-li o z vazkovou povinnost pojistitele plnit a tedy o jeho p Ìpadnou pasivnì legitimaci. DomnÌv me se, ûe p jde o druhou moûnost. K tomuto z vïru lze dospït jednak logick m v kladem onoho ustanovenì, jednak aplikacì m la existujìcì judikatury v tèto vïci. Obdobn problèm eöì nap. rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r, Ë.j. 25 Cdo 1094/98ñ56. TÌmto rozsudkem bylo podle d ÌvÏjöÌ pr vnì pravy zamìtnuto dovol nì poökozenèho, kter se dom hal plnïnì po pojistiteli proto, ûe neuplatnil vëas n rok v Ëi pojiötïnèmu (ök dci). NicmÈnÏ dovolacì soud v od vodnïnì konstatuje: ÑP Ìm n rok poökozenèho na plnïnì v Ëi pojiöùovnï, kter jako samostatnè pr vo poökozenèmu vznik na z kladï pr vnìho p edpisu, nem povahu n roku na n hradu ökody, byù je odvozen od pr vnìho vztahu mezi pojiöùovnou a pojiötïn m ök dcem a pojistitel se takè nest v osobou odpovïdnou za ökodu namìsto ök dce. V p ÌpadÏ smrti pojiötïnèho nebo nebyla-li zjiötïna osoba odpovïdn za ökodu, zakl d poökozenèmu tento zvl ötnì p edpis (vyhl. Ë. 492/1991 Sb., pozn. autor ) v ust. ß 3 odst. 4 a ß 8 odst. 2 poökozenèmu pr vo p Ìmo proti pojiöùovnï uplatnit n rok, aby mu nahradila ökodu za pojiötïnèho, kter je mrtv nebo nezn m. 2. Nez vislost postavenì poökozenèho na chov nì pojiötïnèho a/nebo pojistnìka SpoleËnÏ pro formu soudnìho i mimosoudnìho uplatnïnì a ovï- ov nì od vodnïnosti pr v poökozenèho nynì platì, ûe vznik pr va poökozenèho na pojistnè plnïnì nenì v z n na splnïnì ohlaöovacì povinnosti pojiötïn m podle ß 8 z kona Ë. 168/99 Sb. Na rozdìl od pr vnì pravy, p ev ûnï uplatúovanè pro d ÌvÏjöÌ z konnè pojiötïnì odpovïdnosti z provozu moto- 1 J. Hradec, MoûnÈ cesty dalöìho v voje v pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, Pojistn obzor 3/2002 2 Podle ß 794 odst. 2 o.z. na pojistnè smlouvy uzav enè ve prospïch jinè osoby se p imï enï pouûije ustanovenì o smlouvï ve prospïch t etì osoby (ß 50 o.z.) s tìm, ûe souhlas jinè osoby m ûe b t d n i dodateënï p i uplatnïnì pr v vypl vajìcìch z pojistnè ud losti. POJISTNÝ OBZOR 11/2002 13

rovèho vozidla nelze v platu pojistnèho plnïnì v zat na ñ splnïnì oznamovacì povinnosti pojiötïn m; ñ zmocnïnì pojistitele k projedn - nì ökodnì ud losti s poökozen m ze strany pojiötïnèho. Pro plnost dod v me hypotetickou variantu, ûe ani explicitnï projeven nesouhlas pojiötïnèho nebo dokonce pojistnìka, je-li osobou od pojiötïnèho odliönou, s tìm, aby pojistitel poökozenèmu plnil, by nic na p ÌmÈm n roku poökozenèho nezmïnil. SoudnÌ ÌzenÌ 1. Povaha p edmïtu sporu a jejì v znam SouËasn pr vnì prava tedy zakl d povinnost pojistitele plnit poökozenèmu p Ìmo. V p ÌpadÏ soudnìho sporu m ûe b t s ohledem na existenci p ÌmÈho n roku poökozenèho pojistitel pasivnï legitimov n k hlavnìmu ËastenstvÌ, avöak za p edpokladu, ûe jde o soudnì spor proti nïmu veden jako spor o pr vo na pojistnè plnïnì. To nebr nì tomu, aby p edmïtem takovèho sporu (p edmïtem ÌzenÌ) byla prejudici lnì ot zka existence odpovïdnostnìho z vazku, tzn. odpovïdnosti za ökodu a jejìho rozsahu z hlediska pr vnìho z kladu. 2. ProcesnÌ spoleëenstvì V soudnì praxi se v poslednì dobï mnoûì spory, kdy jsou ûalov ni souëasnï pojistitel i ök dce. Soud musì posoudit p edpoklady spojenì vïcì v jedno ÌzenÌ ve smyslu ß 12 o.s.. P edpokladem spoleënèho ÌzenÌ o vìce vïcech je to, ûe vöechny mohou b t projedn v ny u stejnèho soudu (zejmèna z pohledu vïcnè a mìstnì p Ìsluönosti), a ûe spolu skutkovï souvisì nebo se t kajì t chû ËastnÌk. D vodem je hospod rnost ÌzenÌ (zejmèna p i dokazov nì) 3. V Ëi pojistiteli p jde o spor o pojistnè plnïnì, v Ëi osobï odpovìdajìcì za ökodu, p esnïji eëeno v Ëi tzv. p ÌËinnÈmu subjektu, kter na ökodnì ud losti, resp. na p ÌËinnÈm dïji fakticky (fyzicky) participoval, p jde o spor o n hradu ökody. V z - sadï by tedy byl pasivnï legitimov n ve sporu o pojistnè plnïnì pojistitel, zatìmco ve sporu o n hradu ökody ök dce. To je z roveú odpovïô na ot zku, zda na stranï ûalovan ch pojistitel a pojiötïn ch p jde o procesnì spoleëenstvì (tzv. subjektivnì kumulaci) samostatnè nebo nerozluënè podle ß 91 odst. 1, 2 o.s.. Pro posouzenì, zda se jedn o samostatnè nebo nerozluënè spoleëenstvì, je rozhodn povaha p edmïtu ÌzenÌ vypl vajìcì z hmotnèho pr va. Tam, kde hmotnè pr vo neumoûúuje, aby p edmït ÌzenÌ byl projedn n samostatnï v Ëi kaûdèmu spoleënìkovi, jde o nerozluënè spoleëenstvì 4. Jinak jde o spoleëenstvì samostatnè. 3. PasivnÌ solidarita Vznik vöak d le ot zka, zda jde na stranï ûalovan ch o dluûnickou solidaritu ve smyslu ß 511 obë. z - konìku 5. DomnÌv me se, ûe nikoli. Povaha z vazk je u odpovïdnosti a u pojiötïnì jin. OdpovÏdnost vznik v d sledku poruöenì urëitè povinnosti Ëi na z kladï protipr vnìho stavu. PojiötÏnÌ oproti tomu je pojmovï sluûbou. Jde o dva odliönè z vazky. LiöÌ se nejen sv mi stranami (tj. ËastnÌky, subjekty) na stranï dluûnìka, ale i co do parametr velikosti z - vazk, nehledï k r zn m podmìnk m spïönosti uplatnïnì (tzv. podmìnk m od vodnïnosti aktivace tïchto z vazk ). RovnÏû na stranï ûalovan ch nem ûe bez dalöìho dojìt k d sledk m p edpokl dan m v ß 511 odst. 3 obëanskèho z konìku 6. To v p edpokl danèm p ÌpadÏ vede k z vïru, ûe pokud by soud shledal ûalobnì n rok d vodn a ûalobï vyhovïl, mohli by b t tedy z ejmï k zaplacenì urëitè Ë stky odsouzeni oba ËastnÌci s tìm, ûe soud by mohl vyslovit, ûe plnïnìm jednoho ze ûalovan ch zanik v tomto rozsahu povinnost druhèho plnit. Tato situace m ûe re lnï nastat. Potom by vöak po splnïnì povinnosti buô ök dcem, nebo pojistitelem druh z nich nebyl povinen (ani opr vnïn) plnit. älo by o p Ìpad, kdy p ÌpadnÈ exekuënì ÌzenÌ proti nïmu by mïlo b t zastaveno. Pokud bude ûalov n toliko pojistitel o pojistnè plnïnì, je z ejmï jeho pasivnì legitimace moûn. PojiötÏn nebude hlavnìm ËastnÌkem sporu na stranï pojistitele. V p ÌpadÏ, ûe pojiötïn byl faktick m aktèrem (p ÌËinn m subjektem) p edmïtnè nehody, m ûe takov osoba b t slyöena v procesnìm postavenì svïdka. Jak jsme jiû uvedli, odpovïdnost za ökodu by v takovèm p ÌpadÏ soud eöil jako prejudici lnì ot zku. Podle pr vnì pravy ËinnÈ p ed z konem Ë. 168/1999 Sb. musel b t prakticky ve vöech tïchto sporech ûalov n ök dce a pojistitel v ÌzenÌ vystupoval jako vedlejöì ËastnÌk majìcì z jem na v sledku sporu podle ß 93 o.s.. 7 N hradu ökody potom pojistitel poskytoval za pojiötïnèho (jako sv j z vazek v Ëi pojiötïnèmu) poökozenèmu po pr vnì moci rozsudku odsuzujìcìho pojiötïnèho k zaplacenì n hrady ökody. 4. P ek ûka litispendence Ëi rei iudicatae Nelze Ìci, ûe paralelnï probìhajìcì nebo probïhnuvöì spory by zakl daly v ÌzenÌ p ek ûku litispendence, pop. rei iudicate. P ek ûku litispendence (vïci zah jenè) upravuje ß 83 o.s.., p ek ûku rei iudicatae (vïci rozsouzenè) ß 159 odst. 3 o.s.. O stejnou vïc se jedn tehdy, jdeli v pozdïjöìm ÌzenÌ o tent û n rok 8 nebo stav, o nïmû bylo zah jeno jinè ÌzenÌ a t k -li se stejnèho p edmïtu ÌzenÌ a t chû osob 9. Dva probïhnuvöì spory mezi poökozen m a pojistitelem, resp. pojiötïn m tak vzhledem k rozdìlnosti osob jako ËastnÌk nep edstavujì p ek ûku vïci rozsouzenè Ëi zah jenè. O takovou p ek ûku ÌzenÌ, kter by musela vèst k zastavenì ÌzenÌ podle ß 104 odst. 1 o.s.., by z ejmï neölo ani v p ÌpadÏ, kdy by v jednom sporu nap. pojistitel vystupoval jako ûalovan a v jinèm na stranï ûalovanèho pojiötïnèho jako vedlejöì ËastnÌk. 5. OdökodÚovacÌ princip platì i pro exekuci ze dvou pr vnìch titul Jako zajìmavou vidìme moûnost, ûe dva spory probïhnou u r zn ch p Ìsluön ch soud. ObÏ rozhodnutì nabudou pr vnì moci a poökozen by z ejmï mïl nynì dva exekuënì tituly jak proti pojistiteli z jednoho sporu, tak proti ök dci z jinèho. V ÌzenÌ o v kon rozhodnutì by v p ÌpadÏ splnïnì povinnosti jednìm z povinn ch byl v kon rozhodnutì proti druhèmu z nich zastaven, a to podle ß 268 odst. 1 pìsm. g) o.s.. 10, p ÌpadnÏ navrhne-li to opr vnïn podle ß 268 odst. 1 pìsm. c) o.s.. Z vïrem Snahou autor tohoto Ël nku bylo nastìnit moûnè odpovïdi na nïkterè ot zky spojenè se soudnìm ÌzenÌm o plnïnì z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla podle z kona Ë. 168/ 1999 Sb., p Ìp. vyvolat urëitou diskusi nad dosud ne eöen mi ot zkami spojen mi s takov m soudnìm ÌzenÌm. Mezi nejaktu lnïjöì tèmata zasluhujìcì zvl ötnì pozornost pat Ì podle naöeho n zoru nap Ìklad promlëenì pr va na n hradu ökody a jeho v znam pro p Ìm n rok poökozenèho. Zd se, ûe p ipravovan novela z kona Ë.168/1999 Sb. nezas hne do st vajìcì hmotnï-pr vnì pravy pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, p iëemû p inese dalöì posìlenì pozice poökozenèho, jakoûto slaböì strany z vazku zejmèna tìm, ûe rozöì Ì tzv. komunikaënì z vazky pojistitele. TÌm vzroste smysl a v znam interpretaënìho silì ve sfè e teorie, aplikaënì praxe a judikatury, coû povaûujeme za spr vnou, stabilizujìcì tendenci. 3 Bureö, Dr pal, Mazanec a kol., ObËansk soudnì d s koment em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 289. 4 Bureö, Dr pal, Mazanec a kol., ObËansk soudnì d s koment em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 386. 5 Podle ß 511 odst. 1 o.z. Jestliûe je pr vnìm p edpisem nebo rozhodnutìm soudu stanoveno, nebo ËastnÌky dohodnuto, anebo vypl v -li to z povahy plnïnì, ûe vìce dluûnìk m tèmuû vï iteli splnit dluh spoleënï a nerozdìlnï, je vï itel opr vnïn poûadovat plnïnì na kterèmkoli z nich. Jestliûe dluh splnì jeden dluûnìk, povinnost ostatnìch zanikne. 6 Podle ß 511 odst. 3 vïta prv o.z. jestliûe dluûnìk v rozsahu uplatnïnèho n roku dluh s m splnil, je opr vnïn poûadovat n hradu na ostatnìch podle jejich podìl. 7 Ve smyslu ß 93 o.s.. jako vedlejöì ËastnÌk se m ûe na stranï ûalovanèho ök dce z Ëastnit ÌzenÌ pojistitel jako ten, kdo m pr vnì z jem na v sledku sporu. Do ÌzenÌ vstoupì buô z vlastnìho podnïtu nebo na v zvu nïkterèho z ËastnÌk uëinïnou prost ednictvìm soudu. V ÌzenÌ m vedlejöì ËastnÌk stejn pr va a povinnosti jako ËastnÌk. Jedn vöak toliko s m za sebe. Jestliûe jeho kony odporujì kon m ËastnÌka, kterèho v ÌzenÌ podporuje, posoudì je soud po zv ûenì vöech okolnostì. 8 T miû n roky rozumìme z vazky s identick mi definiënìmi veliëinami. DefiniËnÌmi veliëinami rozumìme: ËastnÌky (strany) z vazku, druh a velikost z vazku a podmìnky spïönèho uplatnïnì z vazku. Je z ejmè, ûe zde o totoûnè n roky nem ûe jìt. 9 VÌce nap. Bureö, Dr pal, Mazanec a kol., ObËansk soudnì d s koment em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 265 a n sl. nebo Winterov, Alena, ObËansk soudnì d a p edpisy souvisejìcì, Linde, Praha 2001, s. 219 a n sl. 10 Podle ß 268 odst. 1 pìsm g) o.s.. v kon rozhodnutì bude zastaven, jestliûe po vyd nì rozhodnutì zaniklo pr vo jìm p iznanè; bylo-li pr vo p izn no rozsudkem pro zmeök nì, bude v kon rozhodnutì zastaven i tehdy, jestliûe pr vo zaniklo p ed vyd nìm tohoto rozsudku. 14 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

Dne 16. 6. 2002 v Hotelu Praha byla po d na velmi zajìmav tiskov konference, a to u p Ìleûitosti prezentace nov ch systèm k p edch zenì legalizace kraden ch motorov ch vozidel. P itom bylo konstatov no, ûe kr - deûe motorov ch vozidel jsou st - le nejen Ëesk m, ale i v razn m celoevropsk m problèmem. Odcizen motorov vozidla, jejich sou- Ë sti, ale takè doklady k vozidl m jsou nad le v nosnou komoditou tohoto odvïtvì trestnè Ëinnosti. Nelichotiv m z st v fakt, ûe cca kaûd ch 25 minut je v»r odcizen automobil, coû dennï p edstavuje 50 aû 70 vozidel, a za rok pak pr mïrnï 25 000 odcizen ch motorov ch vozidel. Pro tisìce postiûen ch to tedy znamen finanënì ztr tu, kterou lze odhadnout na pït aû osm miliard KË.» st tïchto ztr t nesou samoz ejmï pojiöùovny. Pr vï pro»eskou republiku je typickè, ûe vïtöì Ë st odcizen ch vozidel (50ñ60 %) je velmi rychle po odcizenì, jiû s pozmïnïn mi identifik tory, znovu p ihlaöov na do evidence a prod na. Pokud se k tomuto poëtu p idajì desetitisìce neautorizovan ch, individu lnìch dovoz staröìch vozidel ze zahraniëì, lze vï it odhadu odbornìk, ûe se na silnicìch v naöì zemi pohybuje aû 500 000 vozidel v minulosti odcizen ch, kter byla prod na nic netuöìcìm obëan m spolu s faleön mi doklady, nebo doklady Ñprav miì, ale padïlan mi identifik - tory odcizen ch automobil. Stav, kdy kaûd des t automobil na trhu ojetin pravdïpodobnï poch zì z trestnè Ëinnosti, je tìm alarmujìcìm parametrem, kter v raznï navyöuje poëty skuteënï postiûen ch obëan, kte Ì zakoupili vozidlo v dobrè vì e, ale o svè penìze mohou p ijìt. Z uvedenèho vypl v, ûe prakticky kaûd obëan, ale i leasingov spoleënost, podstupuje p i n - kupu staröìho vozidla znaënè riziko. P esto lze konstatovat, ûe jiû existujì postupy, technologie a sluûby, s jejichû vyuûitìm lze staröì vozidlo zakoupit jiû bez obav. P Ìkladem aktivnìho boje proti plechovè kriminalitï jsou aktivity organiz tora tiskovè konference. Ten je dìky svè profesnì specializaci a odbornosti zastoupen nejen Proti legalizaci odcizen ch vozidel v»r ve vedenì prestiûnì mezin rodnì organizace IAATI, ale v roce 1998 se stal ofici lnï, z povï enì MDS»R, gestorem skupiny WG14 a zaëal se tak p Ìmo podìlet na vzniku evropsk ch norem pro tzv. pokr deûovou problematiku. Byla prezentov na ada aktivit zamï en ch pr vï do oblasti odhalov nì z vadov ch vozidel jeötï p ed jejich zakoupenìm, vëetnï prezentace postup pro bezpeën n kup ojetèho automobilu. PrvnÌm z p edstaven ch systèm je JUDr. Pavel Buöta n SystÈm VINTEST Jedn se o z kladnì technologii, kter je zaloûen na nedestruktivnì, detailnì, fyzickè expertize, s vyuûitìm nejmodernïjöì digit lnì diagnostiky, kter umoûúuje komplexnì provï enì p vodnosti identifik tor vozidla. CÌlem je nejen zjistit a potvrdit p vodnost tov rnìch daj (VIN, ËÌslo motoru, typov kûd, apod.), ale takè, zda na tïchto identifik torech nedoölo k padïl nì, a d le, jestli daje obsaûenè v dokladech k vozidlu, nap. v technickèm pr kazu, odpovìdajì daj m na vozidle. Realizaci samotn ch VINTESTŸ zajiöùuje v»eskè republice jiû 15 plnï profesion lnìch autorizovan ch pracoviöù, s p esnï dan m metodick m a technologick m postupem. SystÈm VINTEST tak garantuje motorist m i organizacìm 100% z ruku na p vodnost identifik tor provï en ch vozidel, a tìm jistotu zakoupenì vozidla, kterè nepoch zì z trestnè Ëinnosti. V sledky kontroly vìce neû tisìce vozidel v poslednìch öesti mïsìcìch nejen pro soukromè osoby, ale i organizace ukazujì, ûe aû 28 % automobil provï en ch systèmem VINTEST vykazuje zn mky pozmïnïnì identifik tor, p ÌpadnÏ falöov nì doklad, ale i dalöì spr vnì a registraënì nedostatky. Z v öe uveden ch fakt vypl v, ûe kaûd motorista by mïl u staröìho vozidla vyûadovat od prodejce Ñorigin lì OSVÃD»ENÕ o provï enì p vodnosti identifik - tor vozidla systèmem VINTEST a jeho autentiënost si provï it na INFOLINCE 267 91 3737. n SystÈm ICARIS Nezbytnou souë stì procesu identifikace vozidel je informaënì systèm ICARIS (Identification CAR Information System). Jedn se o unik tnì zdroj informacì, p Ìstupn na sìti Internet (www.icaris.cebia.cz). S cenn mi informacemi pracujì vöechna pracoviötï VINTEST, ale pr vï nynì je systèm novï otev en i pro dalöì uûivatele ñ profesion ly i soukromè osoby. Nap. z jemce o koupi staröìho vozidla vyuûije sluûbu ÑPr vodceì a ten jej formou logicky azen ch krok povede po vybranèm modelu automobilu a formou textu a fotografiì poradì na co si d t pozor, co neopomenout a peëlivï zkontrolovat. ObchodnÌ partne i tak majì moûnost p istupovat k jeötï detailnïjöìm informacìm a autentickè fotodokumentaci. PoprvÈ tak byly v»eskè republice zp ÌstupnÏny v integrovanè podobï data a informace o vozidlech pro laickou ve ejnost, motoristickè odbornìky, experty v oboru identifikacì, pojiöùovacì a leasingovè spoleënosti, ale i instituce st tnì spr vy. n ACADEMY Problematika identifik tor vozidel a urëov nì jejich p vodnosti je natolik sloûit a nejednotn, ûe byl zah jen v tïchto dnech provoz specializovanèho vzdïl vacìho a semin ovèho centra. P ipraven ökolenì jsou zamï ena na identifikace vozidel, na problematiku identifik tor automobil podle znaëek jednotliv ch v robc a obsluhu systèmu ICARIS. VzdÏl vacì programy jsou urëeny pro pracovnìky st tnìch institucì i priv tnìch organizacì, pojiöùoven, leasingov ch spoleënostì i dalöì z - jemce. OtevÌrajÌ se rovnïû kr tkè odpolednì kurzy pro soukromè osoby ñ motoristy. n SystÈm PROVIN NedÌlnou souë stì je vyuûìv nì mezin rodnìho informaënìho systèmu OCIS s p Ìmou vazbou na provï ov nì p vodu vozidel v zemìch Evropy, v USA i KanadÏ zvanèho PROVIN. Po vìce neû 80 000 provï enì bylo nedoporuëeno k n kupu, k uzav enì leasingovè smlouvy nebo smlouvy o pojiötïnì vozidla jiû 15 120 vozidel. P i pr mïrnè cenï provï ovan ch automobil cca 150 tisìc KË uöet ili klienti tìm, ûe neinvestovali do vysoce rizikov ch vozidel Ë stku, kter jiû p ekroëila dvï miliardy korun. n SystÈm EUROVIN Cel projekt uzavìr z kladnì prevence kr deûì v podobï osvïd- ËenÈho bezpeënostnìho znaëenì skel systèmem EUROVIN OCIS. V znam bezpeënostnìho znaëenì skel lze doloûit pomïrem, kdy reprezentativnì vzorek odcizen ch vozidel v»r vykazuje na 1 odcizenè oznaëenè vozidlo 24 vozidel neoznaëen ch a neregistrovan ch v systèmu OCIS. OchrannÈ znaëenì skel tak p edstavuje snìûenì rizika odcizenì o 95 %. Z vïrem lze konstatovat, ûe situace na trhu s ojet mi vozidly v»eskè republice ñ kter stavì bïûnè motoristy, ale i leasingovè spoleënosti a s nimi pojiöùovny, p ed znaënè riziko n kupu, resp. pojiöùïnì kradenèho vozu ñ jiû nenì ne eöiteln. POJISTNÝ OBZOR 11/2002 15

Nov r mcov smlouva o spolupr ci Dne 24. z Ì t.r. dostala vz jemn spolupr ce mezi MV»R ñ gener lnìm editelstvìm HZS (Gÿ HZS) a»eskou asociacì pojiöùoven (»AP) novou z kladnu a souëasnï novè impulzy. N mïstek ministra vnitra a gener lnì editel HZS genmjr. Miroslav ätïp n a prezident»ap Ing. VladimÌr Mr z podepsali novou R mcovou smlouvu o spolupr ci, kterou byla mimo jinè zruöena p edchozì smlouva uzav en dne 13. ledna 1999. ObÏ smluvnì strany tìmto reagovali na nutnost p ihlèdnout ve vz - jemnè souëinnosti k nov m pr vnìm p edpis m v oblasti poû rnì ochrany, krizovèho ÌzenÌ apod. a zahrnout do smlouvy takè problematiku ochrany obyvatelstva. R mcov smlouva taxativnï vymezuje jednotlivè oblasti spolupr ce a eöì i souëinnost p i poskytov nì informacì z oblasti zjiöùov nì p ÌËin poû ru. é dost pojiöùovny o tyto informace musì b t pod na pìsemnï a na formul i, jehoû vzor obï strany dohodnou v nejbliûöì dobï. P edpokl d se, ûe bude projedn n konkrètnì postup pro rok 2003. Smlouva poëìt i s tìm, ûe p edmït spolupr ce se m ûe rozöì it. V r mci setk nì si v öe uvedenì p edstavitelè obou institucì vymïnili n zory na celou adu aktu lnì ot zek. Jednou z nich byly srpnovè povodnï v roce 2002. Prezident»AP ing. V. Mr z vyzvedl profesionalitu a nasazenì HZS i dalöìch sloûek p sobìcìch v r mci integrovanèho z chrannèho systèmu, coû se odrazilo na pozitivnìm zvl dnutì situace a v menöìm poëtu lidsk ch obïtì oproti povodni v roce 1997 na MoravÏ. ÑProstÏ hasiëi v prvnì f zi uspïli, vï Ìm, ûe svè povinnosti ve druhè f zi zvl dnou dob e i pojiöùovnyì, ekl ing. Mr z. (JAM) V roënì zased nì CEA v Lisabonu V Ëervnu 2002 se konalo v Lisabonu v roënì zased nì ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA). Dne 20. 6. se uskuteënilo jedn nì prezidi- lnìho v boru, jedn nì vedoucìch delegacì a porada gener lnìch tajemnìk Ëlensk ch asociacì. Tyto akce lze ch pat jako p Ìpravu na samotnè v roënì zased nì, kterè pak probïhlo 21. 2. 2002. Jeho program lze rozdïlit do nïkolika skupin. V roënì zased nì projednalo zpr vu o Ëinnosti CEA, schv lilo ËetnÌ z vïrku za rok 2001 a schv lilo rozpoëet CEA na rok 2003. Byla pod - na rovnïû informace o lobby aktivit ch CEA. Tato prvnì skupina projedn van ch materi l s v jimkou lobby aktivit se d oznaëit jako povinn, tj. musì b t projedn na na kaûdèm v roënìm zased nì, aby byla zajiötïna funkënost tèto asociace. CEA vöak v Lisabonu vykroëila do budoucnosti. Do takto zamï enè skupiny bod programu lze za adit schv lenì nov ch Stanov CEA a nov ch ÑInternÌch p edpis ì CEA. P ijatè pravy tïchto dokument majì za cìl zpruûnit fungov nì CEA a p esnïji vymezit roli prezidi lnìho v boru, gener lnìho tajemnìka, v bor CEA a jin ch org n. Pokud jde o gener lnìho tajemnìka, tak se stal tèû v konn m editelem, coû je d leûitè zejmèna smïrem k sekretari tu CEA. N vrhy stanov a internìch p edpis byly p ipomìnkov ny Ëleny CEA v nïkolika kolech. SvÈ n - mïty a stanoviska uplatúovala i»esk asociace pojiöùoven. Zased nì byly prezentov ny strategickè cìle CEA a p edloûeny prioritnì koly CEA jako celku i jednotliv ch v bor (v z sadï lze tyto v bory srovnat se sekcemi»ap). Z roveú bylo diskutov no i o p Ìnosech CEA. Zased nì uk zalo, ûe CEA m podporu n rodnìch asociacì a v znamn ch evropsk ch pojiöùovacìch skupin. Jako hostè se tohoto jedn nì Ëastnili na pozv nì portugalskè asociace pojiöùoven nejvyööì p edstavitelè asi deseti p ednìch pojiöùoven a zajiöùoven. Vr tìme-li se ke strategick m cìl m, pat Ì mezi nï zastupov nì z jm evropsk ch pojistitel, napom h nì vz jemnè spolupr ci mezi Ëlensk mi asociacemi a nap. i podpora procesu rozöì enì EvropskÈ unie. Tyto glob lnì cìle byly konkretizov ny do deseti priorit. Mezi nimi bude mìt nespornï znaënou d leûitost formulov nì jasn ch pozic evropsk ch pojistitel k n vrh m na dotvo enì evropskèho pojistnèho trhu. Jeden n zor, zmìnïn v poziënìm dokumentu CEA, je ËelnÈ zv raznit. T k se v voje regulatornìho prost edì, kterè musì b t vìce ËinnÈ a n kladovï efektivnì. Je nutnè se vyhnout byrokracii, zejmèna ve vztahu k mal m pojiöùovn m, jeû nehodlajì p sobit na evropskèm trhu. Bylo konstatov no, ûe st vajìcì legislativa vedla k p emì e p edpis, k duplicit m apod. CEA zast v takè nap. i stanovisko, ûe nov legislativa by nemïla up ednostúovat û dn distribuënì kan l (nap. Internet) proti tradiënìm distribuënìm kan l m. Pokud jde o Ëlenskou z kladnu, p ijalo zased nì za p idruûenèho Ëlena Chorvatskou kancel pojiöùoven (Hrvatski ured za asiguranje), takûe celkem m jiû 30 Ëlen vëetnï p idruûen ch. Zased nì CEA bylo velmi kvalitnï p ipraveno. Prok zalo, ûe CEA m schopnost formulovat cìle evropsk ch pojistitel a prosazovat je. (JAM) V sledky pojiöùoven za 9 mïsìc roku 2002»esk asociace pojiöùoven (»AP) shrom ûdila p edbïûnè daje o p edepsanèm pojistnèm sv ch 31 Ëlen za 9 mïsìc tohoto roku podle stavu k 16. 10. 2002. SouhrnnÈ v sledky potvrzujì, ûe pojistn trh si udrûuje solidnì dynamiku r stu. P edepsanè pojistnè celkem se zv öilo za obdobì 1ñ9/2002 ve srovn nì se stejn m obdobìm p edchozìho roku o 11,3 % a dos hlo v öe 67,6 mld. KË. P Ìr stek tohoto ukazatele v roce 2001 Ëinil 14,4 %. U neûivotnìho pojiötïnì byl n r st p edepsanèho pojistnèho niûöì, a to 8,9 %. V hodnotï to p edstavovalo 43,0 mld. KË. P edepsanè pojistnè u ûivotnìho pojiötïnì Ëinilo 24,6 mld. KË, coû p edstavuje zv öenì oproti stejnèmu obdobì roku 2001 o 15,6 %. V sledky Ëlen»AP P edepsanè pojistnè 2001 Index 01/00 1 ñ 9/02 Index* celkem 79,1 114,4 67,6 111,3 ûivotnì 28,6 125,4 24,6 115,6 neûivotnì 50,5 108,0 43,0 108,9 *Index = 1 ñ 9/2002 ku 1 ñ 9/2001 (TiskovÈ sdïlenì»ap z 22. 10. 2002) 16 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

Shrom ûdïnì Asociace pojiöùovacìch agent»r Dne 2. 10. 2002 se konalo shrom ûdïnì Ëlen Asociace pojiöùovacìch agent»r (APA»R). Na jeho dopolednì ve ejnou Ë st, byli pozv ni p edsedou p edstavenstva APA, panem Emilem Moravcem, z stupci»eskè asociace pojiöùoven (»AP). JejÌ delegaci tvo ili gener lnì tajemnìk Ing. Jaroslav MesrömÌd, p edsedkynï sekce obchodu a marketingu panì V clava äkopkov a tajemnìk sekce PR PhDr. Jan K brt. Z stupci»ap sezn mili Ëleny APA s posl nìm a ËinnostÌ»AP, se zmïnami, kterè p inese p ipravovan z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì a se zkuöenostmi p i aplikaci Kodexu etiky v pojiöùovnictvì. VystoupenÌ»AP bylo doprov zeno Ëetn mi dotazy a velmi ûivou diskuzì k dan m tèmat m. Spont nnì z jem Ëlen APA je p Ìslibem dalöì spolupr ce obou asociacì v oblasti vz jemnè v mïny informacì. Asociace pojiöùovacìch agent»r vznikla v r. 1999 jako sdruûenì v hradnìch obchodnìch z stupc»s ñ éivnostenskè pojiöùovny, a.s. V souëasnè dobï uskuteënïn zmïna stanov otev ela moûnost ËlenstvÌ i pojiöùovacìm agent m ostatnìch pojiöùoven. Posl nìm tèto asociace je vz jemn podpora p i jedn nì s vedenìm pojiöùoven, odbornè vzdïl v nì, zajiöùov nì pot eb Ëlen a ochrana Zajistn broker Benfield Greig m od z Ì poboëku takè na Slovensku. Ofici lnì zah jenì provozu bratislavskè kancel e se Ëastnili jak z stupci slovensk ch pojiöùoven, tak hostè z ad zahraniënìch zajistitel. VeËer v p ÌjemnÈm prost edì slovenskèho N rodnìho divadla uvedl v konn editel spoleënosti Benfield Group David Spiller. SlavnostnÌ start Benfieldu Bratislava 24. z Ì mïl o den pozdïji jeötï pokraëov nì. NavazujÌcÌ st edeënì konference, kterou jiû odbornìci z oboru pojiötïnì znajì pod oznaëenìm BG Day, se v hotelu Carlton z Ëastnilo na 80 host. SÈrii p edn öek zah jil Jean-Yves Nouy z Pa Ìûe. P ÌtomnÈ zaujal pozmïnïn m p Ìstupem ke konstrukci katastrofickèho zajiötïnì, kde se zajistnè plnïnì pojiöùovnï odvìjì prim rnï od p edem definovan ch index vyjad ujìcìch nap. sìlu vïtru nebo hrn sr ûek namï en ch v p edem definovan ch mïrn ch stanicìch. Ve druhèm p ÌspÏvku rozebral Jonathon Gascoigne z lond nskè centr - ly Benfieldu p ÌËiny i d sledky letoönìch srpnov ch z plav. ËastnÌk m akce popsal pr ce na rozs hlèm povodúovèm modelu jak pro»eskou republiku, tak i pro Slovensko, pomocì nïhoû budou moci pojiöùovny i zajistitelè odhadovat scèn e maxim lnìch moûn ch z plavov ch ökod. Christopher Klein z oddïlenì BG ReMetrics na z vïr pohovo il o technik ch, kterè by mïly pojiöùovny uplatúovat p i umisùov nì zajiötïnì. Upozornil, ûe ani vysok rating zajistitele p idïlen renomovan mi agenturami by nemïl b t d vodem k neruöenèmu klidu öèf zajistn ch oddïlenì. V dneönìm turbulentnìm prost edì totiû ani vysok rating pozdïjöì plnïnì pojiöùovnï zajistit nemusì. Chris Klein vysvïtlil, jak m zp sobem pracujì analytici Benfield Greig, tj. nap Ìklad, ûe kritèria, kter zkoumajì, jsou uöita na mìru pr vï zajiöùovn m (t m se nezab v hodnocenìm jin ch finanënìch institucì), v bïr kritèriì je öiröì neû u ratingov ch agentur a celkovè hodnocenì je v raznï konzervativnïjöì. DÌky tomuto p Ìstupu byl Benfield Grieg jiû nïkolikr t schopen odhalit nenad lè Ñp dyì zajiöùovacìch stav p edem a varovat tak svè klienty vëas. Luk ö»ìûek z jm Ëlen. V dobï setk nì mïla 33 Ëlen. (JK) Setk nì v KuËiödorfskÈ dolinï Konference GrECo International GrECo International s.r.o., jeden z v znamn ch pojiöùovacìch maklè na ËeskÈm trhu, uspo dal 10. Ìjna t.r., v r mci oslav 10. v roëì svèho p sobenì v»eskè republice, t etì roënìk odbornè konference, tentokr t na tèma PojiötÏnÌ a zajiötïnì pro Ëesk trh v d sledku velk ch ökodnìch ud lostì. Na konferenci p ijali pozv nì editelè a vedoucì pracovnìci vöech v znamn ch klient GrECo International s.r.o. a editelè a z stupci vedenì velk ch pojiöùovacìch stav, p sobìcìch na ËeskÈm trhu. GrECo International s.r.o. je dce inou spoleënostì rakouskè GrECo International AG a Ëlenem mezin rodnìho pojiöùovacìho holdingu EOS RISQ, p tèho nejvïtöìho svïtovèho pojiöùovacìho maklè e. Konferenci Ìdil jednatel spoleënosti Ing. Pavel Moudr, refer ty p ednesli Paul J. Van Coillie, editel zajiötïnì belgickè J. Van Breda & Co. Reinsurance (takè Ëlen EOS RISQ) a Ing. ZdenÏk VoharËÌk, region lnì editel GrECo International s.r.o. CÌlem bylo sezn mit auditorium se souëasnou situacì v zajiötïnì na mezin rodnìm trhu i na trhu v»eskè republice, neboù ceny pojiötïnì a rozsah poskytovan ch sluûeb se odvìjejì od politiky, kterou zvolì pr vï nejvïtöì svïtovè zajistitelskè spoleënosti. (PM) Po Praze m Benfield Greig poboëku i v BratislavÏ Pravideln kaûdoroënì setk nì Ëlen redakënìch rad Ëasopis Pojistn obzor (vyd v»esk asociace pojiöùoven) a PoistnÈ rozhæady (vydavatelem je Slovensk asoci cia poisùovnì) a p izvan ch host jsou tematicky i prakticky p ipravov na tak, aby byla p Ìnosn pro vöechny ËastnÌky. A tento trend se da Ì naplúovat st le lèpe. LetoönÌ setk nì se uskuteënilo ve dnech 3. a 4. Ìjna v horskèm hotelu Istota v KuËiödorfskÈ dolinï u Pezinku, ve vzdïl vacìm a rekreaënìm za ÌzenÌ SlovenskÈ pojiöùovny. KromÏ tradiënì v mïny poznatk z pr ce redakcì a redakënìch rad mïli letos ËastnÌci p Ìleûitost si vyslechnout, p ÌpadnÏ v diskuzi doplnit nebo se vyptat na podrobnosti, p ÌspÏvky k problematice medi lnìch v stup z pojiöùoven v dobï katastrof lnìch z plav v»eskè i SlovenskÈ republice. Velmi zajìmav d le byla p edn öka editelky SlovenskÈ kancel e pojistitel Ing. L die BlaûekovÈ o dopadech z kona o povinnèm smluvnìm pojiötïnì na slovensk pojistn trh (pozn. redakce: Pojistn obzor chyst rozhovor). Ing. ºuboö Lipan, JUDr. Milan Dar ö a Ing. RÛbert Zrub k ñ odbornìci ze sekce pro boj s pojistn mi podvody SAP pohovo ili k z konu o ochranï osobnìch daj a jeho vyuûitì v pr ci pojiöùoven a takè k technice prevence a eöenì pojistn ch podvod. Za nejvïtöì p Ìnos b v ËastnÌky setk nì povaûov na p Ìleûitost k v mïnï informacì z r zn ch tematick ch oblastì pojiöùovnictvì, zejmèna v tïch, kde uû lze Ëerpat z praktick ch zkuöenostì. P ipravila Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 11/2002 17

V roënì zased nì PIA 2002 v Portugalsku Po d nì letoönìho, v po adì jiû 49. v roënìho zased nì asociace vydavatel pojiöùovacìho tisku v portugalskèm Lisabonu probìhalo za ponïkud v znamnïjöìch okolnostì, neû b v obvyklè. Hostitel zased nì, Asociace portugalsk ch pojistitel (AssociaÁão Portuguesa de Seguradores ñ APS) si letos p ipomìn 20. v roëì svèho zaloûenì. Proto v termìnu kon nì oslav, ve dnech 19. ñ 21. Ëervna t.r., uspo dala v roënì zased nì CEA (Federace n rodnìch asociacì pojiöùoven evropsk ch zemì) i v roënì zased nì PIA. Deleg ti zased nì PIA se tak mohli z Ëastnit jak p ldennì otev enè Ë sti jedn nì CEA, tak slavnostnìho otev enì veletrhu pojiöùovnictvì ÑMundo Seguro 2002ì. Setk nì, kter p i tïchto p Ìleûitostech mohli uskuteënit, a vystoupenì odbornìk, kter vyslechli, byla pro novin e vìtan m obohacenìm jejich vlastnìho jedn nì. V roënìho zased nì PIA se z Ëastnilo 20 z stupc oborov ch Ëasopis ze 13 evropsk ch zemì. Vedle tradiënì v mïny zkuöenostì s vyd - v nìm pojiöùovacìho tisku a informacì o pojistn ch trzìch jednotliv ch zemì byla tentokr t vedena v ûn debata o smyslu a posl nì PIA. P ÌËinou diskuse byla jist stagnace aktivit organizace v poslednìch dvou letech, kterou vöichni pociùovali. Deleg ti se shodli na pot ebï silnè a aktivnì PIA. Z kladem musì b t modernì stanovy organizace, jejì silnè a v konnè vedenì a platforma pro pr bïûnou v mïnu informacì Ëlen. Pro nejbliûöì obdobì si proto p ÌtomnÌ stanovili n sledujìcì cìle: ñ novelizovat bezm la 50 let starè stanovy PIA, ñ z Ìdit interaktivnì internetov port l PIA, ñ oûivit vz jemnou e-mailovou komunikaci Ëlen, ñ d le rozvìjet spolupr ci s CEA, p edevöìm jeho Communication and Public Relations Committee (CPRC). Zased nì PIA zvolilo novèho prezidenta a viceprezidenta. Prezidentem se stal dosavadnì viceprezident Dr. Willem Vreeswijk, öèfredaktor nizozemskèho Ëasopisu Weekblad voor financiele dienstverleners, viceprezidentkou panì Koralia Tsagaratou, öèfredaktorka eckèho Ëasopisu Asfalistiki Agora Magazine. Nov m Ëlenem PIA se stal mlad öv carsk Ëasopis HAVE (Haftlung und Versicherung), specializovan na pojistnè pr vo. Tak jako kaûdoroënï, i letos doprov zel v roënì zased nì PIA bohat pracovnì program. KromÏ jiû zmìnïnè Ëasti na jedn nì CEA a n vötïvy veletrhu pojiöùovnictvì bylo v znamnè p edevöìm setk nì s p edstaviteli portugalskèho dozorovèho org nu. Tento org n je z Ìzen st tem (form lnï p sobì pod Ministerstvem financì), avöak jeho provoz je financov n z p ÌspÏvk subjekt, kterè dozoruje, konkrètnï pojiöùoven, zprost edkovatel a penzijnìch fond. Tento fakt se promìt do velmi zkè spolupr ce tohoto org nu s APS, do silnèho postavenì, kterè tato asociace na mìstnìm pojistnèm trhu m a ve svèm d sledku p ispìv i ke znaënè mì e samoregulace portugalskèho pojiöùovacìho pr myslu. ZajÌmavÈ informace o priorit ch, kterè CEA prosazuje p i obhajov nì z jm pojiöùovnictvì v p Ìsluön ch org nech EvropskÈ unie, p ineslo setk nì s Christianem Pierottim, nov m pracovnìkem sekretari tu CEA, kter je zde odpovïdn za oblast public relations a mezin rodnìch vztah, p edevöìm pak za koordinaci vztah s Evropsk m parlamentem a Evropskou komisì. Z aktu lnìch tèmat, kter m se v tomto smïru CEA vïnuje, lze jmenovat nap. ot zky image pojiöùovnictvì po 11. z Ì 2001 Ëi problematiku provozov nì zamïstnavatelsk ch penzijnìch fond u nadn rodnìch spoleënostì. PracovnÌ doprovodn program setk nì PIA obsahoval i n vötïvu dvou lìdr portugalskèho pojistnèho trhu ñ finanënì skupiny Seguros e Pensˆes (v znamn m akcion em SeP je Eureco) a pojiöùovny Lusitania. Zvl ötï zajìmav byla exkurze v modernìch, na ÑzelenÈ louceì vybudovan ch, provozech dvou dce in ch spoleënostì SeP. PrvnÌ z nich, spoleënost Seguro Directo, se specializuje na p Ìm prodej a likvidaci po- jistn ch ud lostì v kasku, MTPL a pojiötïnì dom cnosti prost ednictvìm telefonu a internetu. O jejì spïönosti svïdëì i to, ûe za öest let od svèho startu zìskala ve svèm segmentu 69 % trhu. Druhou je Auto Gere, specializujìcì se na likvidaci pojistn ch ud lostì v pojiötïnì motorov ch vozidel a zabezpeëov nì souvisejìcìch asistenënìch sluûeb (odtah, n - hradnì vozidlo, oprava atd.). Pracuje pro pït pojiöùoven a jejì dobrè v sledky dokumentuje i to, ûe ve spolupr ci se skupinou Eureco p ipravuje pilotnì projekty pro Nizozemsko a Polsko. Doprovodn program umoûnil z stupc m PIA konkretizovat si p edstavu o portugalskèm pojiöùovacìm trhu. ObecnÏ lze Ìci, ûe jde o trh s dlouholetou tradicì, kter se v poslednìch dvaceti letech velmi dynamicky rozvìjì, modernizuje a otevìr pracovnì p Ìleûitosti pro mladou generaci odbornìk. Patrn je zde vliv ËlenstvÌ v EU i demokratizace spoleëensk ch podmìnek po roce 1976. LetoönÌ v roënì zased nì PIA mïlo nabit pracovnì program i slavnostnì r z. Jeho ËastnÌci si p islìbili mnohem aktivnïjöì vz jemnou spolupr ci v obdobì mezi zased nìmi. Na p ÌötÌm zased nì, kterè se kon v italskèm Terstu bude p Ìleûitost posoudit, jak sv m p edsevzetìm dost li. PhDr. Jan K brt, tajemnìk sekce PRI»AP z stupce PojistnÈho obzoru v PIA V Praze zasedala Bernsk unie P i p Ìleûitosti v roënìho zased nì BernskÈ unie, konanèho v Praze ve dnech 14. ñ 18. Ìjna 2002, uspo dala Mezin rodnì unie vïrov ch a investiënìch pojistitel (Bernsk unie) spolu s ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënostì, a.s., (EGAP) tiskovou konferenci, na kterè prezident BernskÈ unie pan Vivian Brown informoval novin e o historii unie a o pr bïhu zased nì. Bernsk unie byla zaloûena v roce 1934 Ëty mi Ëleny z Francie, It lie, äpanïlska a VelkÈ Brit nie. NynÌ m Bernsk unie 51 Ëlen ze 42 zemì svïta (EGAP je rovnïû Ëlenem). Unie p ispìv k mezin rodnìmu pouûìv nì zdrav ch princip pojiöùov nì v voznìch vïr a zahraniënìch investic. P edstavuje rovnïû v znamnè fûrum pro v mïnu informacì, zkuöenostì a znalostì mezi Ëleny. Bernsk unie a jejì ËlenovÈ majì v znamnou lohu ve svïtovèm obchodu ve vztahu k v vozu a p Ìm m zahraniënìm investicìm. Bez aktivnìho zapojenì Ëlen BernskÈ unie by Ëasto nebylo moûnè zorganizovat financov nì a vïry pot ebnè pro projekty vöech velikostì, obzvl öù v rozvojov ch zemìch. 51 Ëlen BernskÈ unie v loúskèm roce pojistilo vïry v celkovè hodnotï 472 miliard dolar, coû p edstavuje meziroënì pokles o Ëty i procenta ve srovn nì s rokem 2000. ÑK poklesu dojde s nejvïtöì pravdïpodobnostì i letos, d vodem je zejmèna souëasn glob lnì nejistota vyvolan loúsk m teroristick m tokem na SpojenÈ st tyì, ekl na tiskovè konferenci pan Brown. PojiötÏnÌ kr tkodob ch obchod se snìûilo na 395 miliard ze 410 miliard dolar v roce 2000. Investice pojiötïnè Bernskou uniì naopak vzrostly na 17 miliard z p edchozìch 13 miliard USD. ÑTo vöak zp sobilo p edevöìm zahrnutì dvou nov ch Ëlensk ch institucì s velk mi objemy v roce 2001ì, vysvïtlil pan Brown. Na zased nì finanënìci jednali o v hledech na p ÌötÌ rok, nap Ìklad o riziku vypl vajìcìho z krize v ArgentinÏ, nebo o v voji v sousednì BrazÌlii. ZmÌnili se rovnïû o dopadu loúskèho teroristickèho toku na USA, p edevöìm v souvislosti pojiötïnì obchod leteck ch spoleënostì. Prezident BernskÈ unie pan Brown zd raznil i v znam fungov nì PraûskÈho klubu, kter sdruûuje novè vïrovè pojiöùovny, kterè vznikaly od poë tku 90. let. JednÌm z inici tor klubu, kter dnes sluëuje 25 pojiöùoven z Evropy, Asie a Afriky, byl i Ëesk EGAP, kter v nïm m dominantnì postavenì. (mh) 18 POJISTNÝ OBZOR 11/2002

Pozdrav pat Ì ke spoleëensk m zvyklostem vöech n rod svïta. Proto byl 20. listopad vyhl öen Mezin rodnìm dnem pozdravu. AlespoÚ jedenkr t v roce se zamysleme nad v znamem jeho v mïny mezi p teli, kolegy, zn m mi i nezn m mi. ÑPozdrav ve smyslu slova obecnèm jest nejprostöì, nejobvyklejöì a nejrozöì enïjöì kon spoleëensk, jakoûto zevnì v raz zdvo ilosti, pozornosti, p telstvì a n klonnosti, vdïënosti, uzn nì a obdivu, poslèze i pod Ìzenosti...ì, napsal v publikaci ÑSpoleËensk katechismusì Dr. Ji Ì Guth-Jarkovsk. Avöak tvrzenì: Ñ...konal se za vöech dob a kon se na vöech mìstech, kde se lidè setk vajì a ûijì spolu, aù tou nebo jinou zp sobouì, m dnes vadu na kr se. Tato odvïk samoz ejmost se postupnï vytr cì nejen z pracoviöù, chodeb obytn ch dom, ale nïkdy i z vlastnì dom cnosti. Kde tomu tak je, mizì z kladnì posl nì pozdravu ñ vyj d enì cty k druhèmu. Pozdrav, ust len projev kontaktu mezi lidmi, je st et vacìm sign lem, osobit m dialogem, nejvìce pouûìvan m komunik tem. P ihlaöujeme se jìm k tradiënìmu hum nnìmu obyëeji. ZdravÌme, kdyû odch zìme, kdyû se vracìme, kdyû se potk v me. Pozdrav zaëìn a ukonëuje kaûdè setk nì. P edch zì oslovenì, b v poë teënìm krokem k nav z nì hluböìch osobnìch vztah : oblìbenosti, kamar dstvì, l sce. Pozdrav pat Ì k soci lnìmu chov nì. Nem ûe n m uniknout jeho dobromyslnost. P ejeme si dobro, od dobrèho r na aû po dobrou noc. M i nejazykovè variace: gesto, zam v nì, pod nì ruky, klon, smeknutì klobouku, pohled, objetì, polibek. Vöechny jako na oko form lnì, p itom majì citovï bohatè repliky. Jedny potïöì, povzbudì, jinè zap sobì sv m chladem, odmï enostì. Zp sob zdravenì se historicky mïnil, avöak nïkterè jeho formy p eëkaly vïky, jako nap Ìklad salutov nì nebo stisk ruky. V prvèm p ÌpadÏ to bylo zvednutì spuötïnèho hledì h betem ruky rytì e, kter pohledem chtïl naposledy pozdravit d mu p ed zapoëetìm turnaje. V druhèm p ÌpadÏ ölo o d kaz, ûe Hold pozdravu doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. muû neskr v v ruce pazourek, kter m by chtïl v nest eûenèm okamûiku svèho spoleënìka p ipravit o ûivot. PozdÏji se Ñrukypod - nìì stalo z konn m zpeëetïnìm smlouvy. Tak jako slova zastar vajì, ztr cejì se a vznikajì dalöì, tak je to i s utv - enìm nov ch pozdrav. I kdyû m ûe b t rozvern, vesel, bodr ñ st le z st v v ûnou vïcì. Proto r znè sebevtipnïjöì n hraûky neb vajì vûdy na mìstï. TakÈ vulg rnì znetvo enì pozdravu, kter pak vyznìv jako nad vka, je spìöe ur ûkou neû n hraûkou. Pozdravit je umïnì. Post ehli jste, jak r znï lidè zdravì? NÏkte Ì pozdravy rozd vajì, jinì na nï ËekajÌ. Jedni pozdravem d vajì najevo vst Ìcnost, pohladì, druzì svou p ezìravostì dovedou rozzlobit. Pozdrav je pro nï osobnìm obtïûov nìm. Mnohdy si nejsme jistì, zda zdravì nebo majì tik. Pozdrav je testem zdvo ilosti. NÏkdo v s nepozdravil? NeodpovÏdÏl v m na pozdrav? Byl zamyölen, zahledïn do sebe? Nevöimnul si? Vyh b se, p edstìr, ûe nevidì? M öpatnou n ladu, do kterè se pozdrav nevejde? Nebo mu nïco p elètlo p es nos? NezdravÌ myslnï, jaksi ze z sady? Je namyölen, cìtì se b t nad azen, nev ûì si druh ch? V jednè firmï nejmenovan n - mïstek editele neodpovìdal na pozdravy zamïstnanc. Ptali se, co s tìm? Radu uposlechli. P i setk - nì ho mìjeli, jako by nebyl. Aniû o nïj zavadili pohledem ñ nepozdravili. Kdyû jich ölo vìce pohromadï, vesele se spolu bavili. Po nïjakèm Ëase se n mïstek nechal slyöet: ÑNevöÌmajÌ si mï. Nikdo mï uû ani nezdravì. Jsem odepsan. M m obavy o svè mìsto!ì NezdravÌme jen z oëì do oëì, pozdravy posìl me takè pìsemnï, sdïlujeme je vöemi dostupn mi komunikaënìmi prost edky. Jejich struënost nemïnì samotn fakt, ûe jsme si na adres ta vzpomnïli, vyj d ili tak pozornost a dobr vztah k nïmu. OpakujÌ se pozdravy typu öùastn nov rok, up ÌmnÏ blahop eji, srdeënï zdravìm, vöe nejlepöì, p ÌjemnÈ sv tky, vzpomìn m, nezapomìn m. Vöechny jsou oöumïlè dlouh m uûìv nìm a st - l m opakov nìm, a p ece vûdy lidsky zah ejì. Pat Ì k nim ednì kliöè Ñz st v me s pozdravemì, stejnï jako poslednì pozdravy na fialov ch nebo Ëern ch stuh ch a epitafy na pomnìcìch a hrobk ch. Pozdrav m odpovìdat situaci, prost edì a zvyklostem. V zamïstn nì se pozdravem p ihlaöujeme ke spoleëenstvì lidì, se kter mi pracujeme. Je v razem vz jemnosti, kolegi lnosti a respektu. V jimky v pozdravu jsou na pracoviöti obvyklè, neplatì zde p Ìsn pravidla. PozdravÌ ten, kdo vstoupì, kdo d Ìve uvidì druhèho. Jedno pozdravenì staëì na cel pracovnì den. NÏkolikan sobnè by mohlo b t vykl d no jako vlezlost, p ehnan d vïrnost, p emrötïn snaha zviditelnit se. Ti, co chtïjì na sebe upozornit, zdravì Ëasto a hlasitï. Pozdravem se d ublìûit. Snadno k tomu dopom ûe nevhodn zp sob pozdravenì. Nedbal a neochotn pozdrav je ur ûliv. Provokuje n s, stejnï jako kdyû nedostaneme na pozdrav odpovïô, jakou oëek v me. N slednï p emìt me o tom, ËÌm jsme se provinili, co jsme udïlali. NastalÈ pochybnosti majì nep Ìzniv vliv na duöevnì vyrovnanost, na pohodu. Dovedou ËlovÏka vyvèst z mìry, Ñrozhoditì ho na cel den. VÌc neû u pr ce, je myölenkami nïkde jinde. U pracovnìka se projevì nesoust edïnost, dopouötì se omyl a dïl chyby. Pozdravit je sluönost, odpovïdït povinnost. Kdo nedok ûe pozdravit nebo odpovïdït na pozdrav, projevuje defekt slabocha a zasluhuje vöeobecnè odsouzenì. Tupouni ñ tak naz val pracovnìk jistè pojiöùovny nezdravìcì spolupracovnìky. Za kr le tupoun oznaëil toho, ÑkterÈmu jsem r no podrûel dve e a pozdravil ho, a on proplul do budovy bez hnutì svalu v jeho mladiëkèm obliëejiì. SouËasnÏ vyz v ty Ñnorm lnìì: ÑNenechme se zdeptat tupouny a s smïvem se zdravme i nad le, vûdyù vlìdnè slovo... vûdy potïöì a jde k duhu tè naöì pojiöùovnyì. Net eba dod vat, ûe nejen tè jejich! ZdravÌme i cizì lidi. Nezn mou osobu na ulici, kdyû ji o nïco û - d me, nebo se jì za nïco omlouv me. PozdravÌte-li nïkoho omylem, nepropadejte hned studu, nic se nestalo pro jedno pozdravenì navìc. ZdravÌ se navz jem ËastnÌci horsk ch t r. PlatÌ, ûe prvnì zdravì ti, kte Ì jdou dol. I kdyû se na stoupajìcì dìvajì shora, dost v se jim dechu a majì to lehëì neû turistè, kte Ì se teprve pokouöejì o to, co oni majì za sebou. Pozdrav na cestu vzh ru je v razem solidarity, vzpruhou. Forma pozdravu obvykl u n s nenì formou vöeobecnou. Chyst te se do ciziny? Seznamte se s tamnì zvyklostì. Svou znalostì pozdravu potïöìte domorodce. Jde-li o obchodnì jedn nì, naklonìte si zahraniënì partnera. Pozdrav zrcadlì n ladu, vypovìd o charakterov ch vlastnostech, o inteligenci lidì. Jak si nevöimnout ËlovÏka, kter pozdrav neodbude, vlìdnï se podìv do oëì, usmïje se. Pozdrav je pro nïj tìm, ËÌm m b t ñ projevem kultivovanè osobnosti. POJISTNÝ OBZOR 11/2002 19