STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednavatel: KZPS ČR Zhotovitel: Institut řízení lidských zdrojů s.r.o., IČ 24180629
OBSAH I. Zadání... 4 II. Vzdělávání v EU... 5 II.1. Postupy EU... 5 III. Aktuální problémy českého školství... 7 III.1. Dlouhobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR (2011-2015)... 7 III.2. Výdaje na vzdělávání... 7 III.3. Výdaje státního rozpočtu na školství v letech 2011-2015... 11 III.4. Odměňování pracovníků ve školství... 12 III.4.1. Aktuální problémy platového systému pro pedagogické pracovníky... 21 III.5. Stárnutí pedagogických pracovníků... 25 III.6. Feminizace školství... 26 III.7. Ochrana pedagogických pracovníků... 27 III.8. Kariérní řád... 29 III.9. Reforma systému financování regionálního školství... 31 III.10.Soukromé vzdělávání... 34 III.11. BOZP... 39 IV. Specifické problémy odborného vzdělávání... 40 IV.1. Vyšší odborné vzdělávání specifické problémy... 40 IV.2. Střední odborné vzdělávání specifické problémy... 43 IV.2.1. Aktuální problémy středního odborného vzdělávání... 43 IV.2.2. Akční plán podpory odborného vzdělávání... 47 IV.2.3. Sdělení Evropské Komise týkající se budoucnosti odborného vzdělávání... 50 IV.2.4. Krize učňovského vzdělávání... 53 IV.2.5. Argumenty proti učňovskému vzdelávání společnosti Scio... 53 IV.2.6. Jak probudit učňovské vzdělávání... 67 IV.2.7. Zahraniční zkušenosti... 67 V. Problémová místa základních právních předpisů, které upravují oblast školství... 74 V.1. Základní právní předpisy v oblasti školství... 74 V.2. Aktuální problémy právní úpravy... 75 V.2.1. Konkurzy na místa ředitelů škol... 75 V.2.2. Zrušení věkového automatu... 77 V.2.3. Zařazování do nižších platových tříd... 77 V.2.4. Přítomnost na pracovišti... 78 V.2.5. Evidence pracovní doby... 79 V.2.6. Řetězení pracovních poměrů na dobu určitou... 81 2
VI. Specifika školství v sociálním dialogu... 82 VI.1. Prokázání specifik odvětví školství v sociálním dialogu, zejména ve srovnání s výrobní sférou... 90 VII. Popis praxe jiných zemí EU... 91 VII.1. Slovensko... 92 VII.2. Polsko... 98 VII.3. Německo... 100 VII.4. Bulharsko... 101 VII.5. Finsko... 101 VIII. Závěr a doporučení... 103 IX. Zdroje... 104 X. Příloha: Zřízení soukromé školy... 108 3
I. ZADÁNÍ Úroveň sociálního dialogu zejména v oblasti kolektivního vyjednávání je u jednotlivých zaměstnavatelů rozdílná, v mnohých případech je sociální dialog teprve v počátcích. Často také chybějí komplexní právní znalosti pro zdárné vedení sociálního dialogu. Rozsah možností, které lze využít v kolektivním vyjednávání ve srovnání s jinými resorty státní správy a veřejných služeb, není plně využíván. S tímto tématem je také úzce spojena problematika mzdových prostředků. Objem mzdových prostředků je vyjednáván a schvalován v rámci státního rozpočtu, resp. kapitoly č. 333 Školství, pracovníci jsou odměňováni dle zařazení v rámci katalogu prací a výše platového stupně. Sociální dialog dosud nereflektuje ani pracovní podmínky nebo např. stres na pracovišti. Studie bude složena z části mapující současný stav pro rozšíření možností sociálního dialogu na základě současných podmínek (tzv. manuálu) a z části mapující problémové okruhy sociálního dialogu ve školství (dále dopadová studie ). Dopadová studie se zaměří zejména na prokázání specifik odvětví školství v sociálním dialogu, zejména ve srovnání s výrobní sférou, problémová místa základních právních předpisů, které upravují oblast školství, vymezení a zásady pracovně právních vztahů, základní povinnosti a práva a problémy s jejich uplatněním v praxi, kolektivní smlouva, jednání o uzavření a plnění jejich závazků problémy právní úpravy a praxe, popis praxe jiných zemí EU, kde existuje funkční systém, návrhy alternativních řešení problémů. 4
II. VZDĚLÁVÁNÍ V EU Lidské zdroje jsou hlavním bohatstvím Evropské unie. Investice do vzdělávání a odborné přípravy ovlivňují kvalitu života, jsou rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a zaměstnanosti v EU. Vzdělávání nepatří do společných politik EU, má statut doplňující politiky, kde EU jen členské státy podporuje a nezasahuje. EU systematicky finančně podporuje země na základě společně přijatých cílů přes strukturální fondy a programy celoživotního vzdělávání. V poslední době je přístup ke vzdělávání v EU zásadně ovlivněn dokumenty: 1) Sdělení Evropské komise "Making a European Area of Lifelong Learning a Reality" (2001) 2) Kodaňská deklarace (2002) 3) Komuniké z Brugg (2010) na období 2011 2020, které se týká odborného vzdělávání a přípravy. II.1. POSTUPY EU Evropská komise v roce 2008 vydala Sdělení Zlepšování schopností pro 21. století. Účelem dokumentu je podpora reformy školních systémů za účelem plného rozvoje potenciálu každého jedince. Podle tohoto dokumentu by měla být posílena mezinárodní spolupráce členských zemí EU. Školy by měly více spolupracovat a usilovat o vytvoření systému školství, který odpovídá lépe potřebám zaměstnavatelů a nabízí získání nových dovedností pro nová povolání. Mezi další dokumenty Evropské komise, které ovlivňují vzdělávací systém, patří i Doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. Tento dokument zdůrazňuje nezbytnost zaměření se na to, aby byli všichni žáci vybaveni nezbytnými schopnostmi (matematické schopnosti, schopnost komunikace v rodném i cizím jazyce, základní vědecké schopnosti, schopnost práce s digitálními technologiemi, schopnost se učit, sociální a občanská schopnost, smysl pro iniciativu a podnikavost a kulturní povědomí a vyjádření). Klíčový je i závazek zajistit kvalitní vzdělávání pro každého a zlepšení kvality učitelů a zaměstnanců škol. Dalším dokumentem jsou Závěry rady EU o přípravě mladých lidí na 21. Století agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství z listopadu 2008. Návazně na to bylo schváleno zavedení Evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (EQF European Qualification Framework). EQF má pomáhat při porovnání kvalifikací v různých členských zemích EU a při vzájemném uznávání kvalifikací. Systém rozlišuje osm úrovní popsaných na základě výsledků učení. U nás zajišťuji administrativu Koordinační centrum EQF Koordinační centrum pro evropský rámec kvalifikací při Národním ústavu odborného vzdělávání. Mezi hlavní úkoly patří: Opatřit úrovně kvalifikací v rámci českého systému odkazy na úrovně Evropského rámce kvalifikací. 5