Základní škola Rokycany, ulice Míru 64, příspěvková organizace 337 01 Rokycany ROZSUM

Základní škola Rokycany, ulice Míru 64, příspěvková organizace 337 01 Rokycany ROZSUM školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

1. Identifikační údaje Název ŠVP: ROZSUM školní vzdělávací program pro základní vzdělávaní Název školy: Základní škola Rokycany ulice Míru 64 337 01 Rokycany příspěvková organizace Adresa školy: Základní škola Rokycany ulice Míru 64 337 01 Rokycany Jméno ředitele: Mgr.Hana Šlégrová, Ph.D. IČO: 70981442 IZO: 102376433 RED IZO: 600072029 Kontakty: tel.: 371 722490 e-mail: zs.ulmiru@quick.cz http: //www.zsulmirurokycany.cz Zřizovatel: Název: Město Rokycany Adresa: Masarykovo náměstí 1 Kontakty: tel.: starosta Ing. Jan Šmolík 371 706100 1.místostarosta Marie Hlávková 371 706103 Platnost dokumentu od : 1.září 2007, 3.verze od 1.září 2011 Datum: 30.8.2011 Podpis ředitele: Razítko školy:

2. Charakteristika školy 2.1 Historie školy Budova základní školy byla postavena koncem 19. století. V roce 1970 aţ 1972 byly provedeny vnitřní stavební úpravy rekonstrukce vytápění, výměna oken, dveří. V roce 1996 byla provedena oprava vnější fasády budovy. Po sloučení se Základní školou J. Knihy, známou pod jménem Za radnicí, měla škola celkem tři budovy umístěné ještě v ulici J. Knihy 140 a J. Knihy 252. Při celkovém úbytku ţáků, převzal Městský úřad Rokycany v průběhu roku 2003 budovu J. Knihy 140 pro svoji potřebu. V současné době škola provozuje svoji výchovnou a vzdělávací činnost v budově školy v ulici Míru 64. 2. 2 Úplnost a velikost školy Základní škola Rokycany, ulice Míru 64 je úplnou základní školou s devíti ročníky s počtem 10 tříd. Ve všech ročnících jsou ţáci s poruchami učení a chování integrováni podle metodických pokynů MŠMT, nejsou zřizovány specializované třídy. Škola měla k 30. 9. 2010 celkem 180 ţáků, ve školním roce 2011/2012 to bylo jiţ 196. Škola je umístěna v centru města. 2. 3 Vybavení školy Škola je dobře vybavena učebnicemi i výukovým softwarem. Učební pomůcky jsou postupně obměňovány a důraz je kladen na moderní pomůcky. Proto škola postupně v souladu se zaměřením na koncepci školy, tyto pomůcky postupně vyřazuje, poněvadţ se v mnoha případech jedná o pomůcky nefunkční a zastaralé. Škola má dostatek prostoru na učebny i na odborné učebny. V budově školy v ulici Míru byly umístěny všechny třídy, kanceláře, sborovna, odborné učebny F a Ch, dvě jazykové učebny, učebna hudební výchovy, učebna výpočetní techniky, dílny, cvičná kuchyňka. V suterénu školy je i malá tělocvična, která však nevyhovuje poţadavkům na výuku tělesné výchovy. Proto výuka tělesné výchovy je zajišťována i v prostorách jiných subjektů.

Škola nemá vlastní školní jídelnu. Stravování ţáků je zajištěno v subjektu Školní jídelny T. G. M Rokycany, která je v sousedství školy. Pro svoji výuku škola plně vyuţívá počítačovou učebnu. V počítačové učebně je celkem 24 počítačů integrovaných do počítačové sítě s plným připojením na vysokorychlostní internet. Přístup na internet je zabezpečen proti stahování nevhodných stránek. Učitelé mají k dispozici počítače ve sborovně s přístupem na internet a do sítě školy. Učitelé mají moţnost kopírovat materiály pro výuku na kvalitní kopírce. Škola má tři kopírky. Pro dodrţování pitného reţimu jsou ve škole umístěny automat pro chlazené nápoje a malý bufet. Zaměstnanci školy vyuţívají prostory tělocvičny k relaxaci. 2. 4 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 18 členů. Všichni pedagogové pracující na škole jsou plně kvalifikovaní. Na škole pracují metodická sdruţení, výchovný poradce pro volbu povolání, který zároveň pracuje jako metodik prevence sociálně patologických jevů. Všichni pedagogové se pravidelně vzdělávají. Vzdělávání pedagogických pracovníků se převáţně zaměřuje na: cizí jazyk, ICT, semináře týkající se ŠVP, nových metod ve výuce aprobačních předmětů, metod a forem práce s nadanými ţáky a ţáky se zdravotním postiţením. Škola má dvě oddělení školní druţiny, ve kterých pracují plně kvalifikované vychovatelky. 2. 5 Charakteristika ţáků Většina ţáků školy je z určených spádových obvodů, které kopírují historický střed města. Poněvadţ se jedná o starší zástavbu, došlo v porovnání s minulostí k úbytku ţáků.prestiţ školy se postupně zvyšuje, a tak očekáváme nárůst v počtu ţáků ve školním roce 2011/2012 přibliţně o 20-30 ţáků. Do školy dojíţdí i ţáci z blízkého okolí, jejichţ rodiče pracují ve městě.škola má dobré zkušenosti s integrací ţáků z méně podnětného sociálního prostředí a s ţáky poruchami učení.

2. 6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči se neustále rozvíjí. Velmi dobrá je zvláště na prvním stupni, kdy rodiče pomáhají při zabezpečování třídních akcí. Rodiče mohou kdykoliv navštívit školu po vzájemné dohodě s vyučujícím nebo v konzultační dny. O činnosti školy jsou rodiče informování prostřednictvím webových stránek školy, školními nástěnkami a na pravidelných třídních aktivech. Na škole je zřízena školská rada, ve které jsou zastoupeni zástupci rodičů, učitelů a zřizovatele. Škola úzce spolupracuje s vedením města, s odborem ţivotního prostředí a pravidelně se zúčastňuje vyhlášených akcí k ochraně ţivotního prostředí. Škola dlouhodobě spolupracuje s pedagogicko psychologickou poradnou, domem dětí a mládeţe, Českým červeným kříţem, Policií ČR, HZSPK, Úřadem práce v Rokycanech, záchrannou stanicí ţivočichů, knihovnou, okresním muzeem a mateřskými školami. Vyuţívá nabídek těchto organizací k doplnění a rozšíření učiva formou besed, exkurzí, přednášek. Pravidelně se zapojuje do regionálních sportovních soutěţí pořádaných DDM v Rokycanech. 2.7 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojena dlouhodobě v několika projektech. V rámci ekologické výchovy organizujeme projekt Den Země, kdy ţáci druhého stupně pomáhají s výsadbou stromů či úklidem stráně. Ţáci prvního stupně se zaměřují na ekologické vycházky s problematikou ţivotního prostředí či návštěvou záchranné stanice ţivočichů. V rámci environmentální výchovy jsme dlouhodobě zapojeni do projektu Recyklohraní. Další projektem, ve kterém je zapojena škola, je projekt Rubikon, orientovaný na ţáky druhého stupně. Vedle těchto projektů pedagogové spolupracují na dalších školních projektech, které vhodně rozvíjí učivo. Škola nemá zahraničního partnera.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Základní školy ulice Míru Rokycany je školský dokument, který byl v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) zpracován podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Školní vzdělávací program vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a moţnosti ţáků, reálné podmínky a moţnosti školy a oprávněné poţadavky rodičů nebo zákonných zástupců ţáků. Má na zřeteli postavení školy ve městě i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Školní vzdělávací program vychází z koncepce vzdělávaní, která klade hlavní důraz na komunikaci, práci s informacemi a vytváření takových činností, které ţáka motivují a vedou k samostatnosti, tvořivosti. Program je orientován na ţáka, plně respektuje jeho individuální potřeby. Cílem je vytvořit takové zázemí, které rozvíjí tvořivost, při současném zohlednění moţností vybavit kaţdého ţáka vším potřebným pro úspěšný a radostný ţivot. Chceme, aby se ţáci naučili pro ţivot důleţitým kompetencím učit se, řešit problémy a osvojit si sociální dovednosti. 3.1 Zaměření základního vzdělávání Základní vzdělávaní má ţákům školy pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace, se kterými se mohou setkat v ţivotě a na praktickém jednání. Proto usilujeme o naplňování těchto cílů: 3.1.1 Vytvářet pohodové školní prostředí - porozumět lidské osobnosti Pohoda školního prostředí není dána školními prostorami samými, ale pohodu prostředí vytvářejí lidé, kteří v tomto prostředí pracují a toto prostředí navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důleţité mít ve škole příznivé klima. Je samozřejmostí, ţe všichni jsou k dětem ve škole vstřícní, děti školu vyuţívají a neničí ji, všichni společně rádi proţívají hezké okamţiky na školních výletech, při různých třídních a celoškolních akcích. Chceme, aby prostory školy byly pro všechny příjemné, a tak napomáhat vytvářet pozitivní klima uvnitř školy.

3.1.2 Zdravě učit - porozumět potřebě se vzdělávat Rámcový vzdělávací program předpokládá nejen smysluplné stanovení cílů výchovně - vzdělávacího programu školy, ale také co nejaktivnější zapojení ţáků do procesu učení, moţnost volit nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodně zapojovat evokaci a motivaci, a tak vtahovat ţáka do maximální spoluúčasti na učení. Smyslem základní školy v etapě základního vzdělávání je vybavit ţáky klíčovými kompetencemi schopnostmi - k učení a k řešení problémů, kompetencemi komunikativními, sociálními a personálními, kompetencemi občanskými a pracovními. Hlavním posláním školy je vzdělávat s porozuměním. Důleţité je však vzdělávat v souvislostech, nikoliv v odtrţených pojmech. Vycházíme z oblastí a oborů RVP ZV. Jsou to oblasti : Jazyk a jazykové komunikace (předmět ŠVP: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk), Matematika a její aplikace (předmět ŠVP: Matematika), Informační a komunikační technologie (předmět ŠVP: Informatika ), Člověk a jeho svět (předmět ŠVP: Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda), Člověk a společnost (předmět ŠVP: Dějepis, Občanská výchova), Člověk a příroda (předmět ŠVP: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), Umění a kultura (předmět ŠVP: Hudební výchova, Výtvarná výchova), Člověk a zdraví (předmět ŠVP: Tělesná výchova, Člověk a zdraví), Člověk a svět práce (předmět ŠVP: Praktické činnosti, Pracovní výchova). Schopnosti a dovednosti jsou u ţáků rozvíjeny nejen v samotných předmětech, ale například i v rámci volitelných předmětů, nebo při přípravě školních akcí. Provázanost mezipředmětových vztahů a kooperace učitelů vytváří výrazně lepší podmínky pro efektivní učení. Ve škole se budou postupně vytvářet a zdokonalovat evaluační nástroje. 3.1.3 Vychovávat lidskou osobnost porozumět jí Respektujeme jedinečnost jednotlivce, poněvadţ kaţdý je v tomto světe jedinečný a zranitelný. Odbornost oborů a průřezová témata školního vzdělávacího programu (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, multikulturní výchova, environmentální výchova i mediální výchova) spolu předměty výchovného zaměření harmonicky formují osobnost ţáka a tím umoţňují ji lépe porozumět. Osobnost učitele a osobnost ţáka na sebe vzájemně působí. 3.1.4 Integrovat porozumět inkluzivnímu vzdělávání Integrační program školy je postaven na odborné zdatnosti všech vyučujících, na součinnosti třídních učitelů s výchovným poradcem,rodiči a PPP. Posilujeme osobnostní

rozvoj dítěte, odstraňujeme jeho handicap zejména formou speciálních cvičení ( náprava specifické poruchy učení), zapojení v zájmových útvarech. Mimo to se všichni učíme respektování individuálních potřeb dětí, vzájemné toleranci a schopnosti spolupracovat. S integrací souvisí boření bariér a umoţnění optimálního rozvoje dítěte v souvislosti s jeho osobním maximem, které současně odstraňují jeho individuální znevýhodnění. 3.1.5 Vytvářet informační prostředí porozumět práci s informacemi Program zavádění informačního prostředí je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi a vytváření informačního prostředí. Od první třídy jsou děti vedeny k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností, rozšiřují si komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. Všichni ţáci školy mohou vyuţívat učebnu výpočetní techniky k procvičování získaných znalostí, rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. Ţáci prvního i druhého stupně mají k dispozici školní knihovnu. Ţáci od 5.ročníku mají k dispozici v odpoledních hodinách učebnu výpočetní termiky pro rozvíjení svých dovedností, pro zpracování referátů, pro tvorbu vlastních prezentací na vyučování a podobně. 3.1.6 Učit cizí jazyk jsme součástí Evropy Výuku cizího jazyka začínáme od školního roku 2011/12 jiţ v první třídě. Pro ţáky 2. Ročníku, kteří ještě cizí jazyk nemají, máme zaveden krouţek cizího jazyka. V šesté třídě umoţňujeme, aby se ţák začal učit i druhý cizí jazyk. Učitelé cizích jazyků mají moţnost se setkávat na odborných jazykových seminářích s jinými pedagogy, a tak si vyměňovat názory a zkušenosti. 3.1.7 Rozvíjet samosprávnou demokracii porozumět svému místu mezi lidmi Postupným vývojem prochází i provádění samosprávné demokracie. Partnerem školy je Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Jelikoţ školu navštěvují ţáci z různých sociálních prostředí i ţáci různých národností, klademe důraz na multikulturní výchovu. Ţáci ve spolupráci s učiteli jsou schopni nacvičit divadelní představení, či hudební pásmo a ty pak prezentovat pro ţáky školy i pro rodiče. Nacvičené programy jsou nabídnuty i jiným subjektům. Program školy je doplňován návštěvou divadelního představení, koncertů, filmových představení, muzeí, výstav, besedami.

3.1.8 Komunikovat s veřejností porozumět partnerství Oblast, která je pro školu významná, je oblast komunikace s veřejností, a to zejména rodičovskou. Rodiče si zvykli na pravidelné konzultace, třídní aktivy. Rodiče ţáků jsou zváni na společné akce (exkurze, školní výlety, koncerty sborů, divadelní vystoupení, prezentace zájmové činnosti ţáků apod.). Zapojujeme se do různých soutěţí, olympiád, charitativních akcí apod. Pravidelně prezentujeme zajímavé akce ze ţivota školy v regionálním tisku. 3.1.9 Vést ţáky ke zdravému ţivotnímu stylu Chceme ţáky vybavit takovými dovednosti a návyky, aby se dokázali správně orientovat ve vztazích člověka k ţivotnímu prostředí. Zvlášť důleţité je pochopit význam takového jednání, které vede k trvale udrţitelnému rozvoji celé společnosti. Nezastupitelné místo zde mají všechny aktivity vedoucí k péči o vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí včetně rozvoje sportu a dalších tělesných aktivit. Ve školním vzdělávacím programu je pro splnění těchto cílů mimo jiné dostatečný prostor pro programy, exkurze a další akce, které nabízejí organizace (např. Český červený kříţ, Český svaz ochránců přírody), střediska ekologické výchovy a další instituce. 3. 2 Klíčové kompetence Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy, metody a formy práce, příleţitosti a aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. Jsou vymezeny na úrovni školy a formulovány ke kaţdé klíčové kompetenci jako společný postup, kterým chtějí učitelé dovést ţáky k utváření klíčových kompetencí. 3.2.1 Kompetence k učení Dílčí kompetence Ţáci jsou vedeni k vyhledávání a třídění potřebných informací. Na základě jejich pochopení dokáţí zváţit jejich důleţitost Ţáci srovnáním dokáţí posoudit důvěryhodnost Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Tvorbou projektů a vyuţíváním skupinové i samostatné práce vedeme ţáky ke schopnosti vyhledat potřebné informace a na základě jejich třídění a zpracování odlišit podstatné od méně podstatného. Ţáci se na základě práce na tematických projektech učí efektivně vyhledávat informace na internetu a posuzovat

informačních zdrojů.vyuţívají je v procesu učení Ţáci jsou schopni vyuţívat vhodné metody učení. Učí se pracovat s odbornou literaturou Ţáci jsou schopni k učení vyuţívat výpočetní techniku důvěryhodnost zdrojů informací. Při vyhledávání a třídění nezbytných teoretických informací vedeme ţáky k samostatnosti Výkladem, diskuzí, formou cvičení a skupinovou prací seznamujeme ţáky s různými metodami učení a jejich srovnáním jim pomáháme vybrat si metodu adekvátní jejich věku, nadání a schopnostem. Provádíme jejich praktický nácvik. Pracujeme s krásnou i odbornou literaturou, spolupráce s městskou knihovnou V hodinách často se ţáky vyuţíváme výukové programy a tvorbou projektů je učíme při zpracovávání informací vyuţívat výpočetní techniku. Ţáci uplatňují logické myšlení a umí pouţít nabyté znalosti a dovednosti v praxi, jsou schopni pouţívat metodu pozorování a experimentu a z experimentů vyvodit závěry. Ţáci jsou vedeni k uţívání vhodných termínů, znaků a symbolů. Ţáci jsou vedeni k tvůrčí činnosti. Uplatněním deduktivních metod, prací ve skupinách, řešením problémových úloh rozvíjíme logické myšlení ţáků, jejich schopnost pouţít nabyté znalosti a dovednosti. V přírodovědných předmětech vycházíme často z experimentů a metodou aktivní konstrukce poznatku vedeme ţáky k poznání obecného. Při práci s informacemi, při prezentaci prací vedeme ţáky ke správnému uţívání odborných termínů, znaků a symbolů. Ve spojení s praktickou činností upevňujeme u ţáků jejich znalost. Vhodným výběrem činností rozvíjíme exaktní a abstraktní myšlení ţáků. V hodinách vedeme ţáky k učení prostřednictvím vlastní tvorby, práce na projektech, při krátkodobé tématické výuce k rozvoji tvůrčího myšlení. 3.2.2 Kompetence k řešení problémů Dílčí kompetence Ţáci se umějí samostatně rozhodovat a vyuţívat vlastního úsudku a zkušeností Ţáci si poradí se zátěţovou situací a mají schopnost vyrovnat se s případným neúspěchem Ţáci se učí najít příčinu a Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Se ţáky pracujeme skupinově i samostatně na tematických projektech. Vedeme ţáky ke správné prezentaci projektů. S ţáky konzultujeme moţnost volby jak při výběru tématu, tak při výběru vlastního způsobu zpracování výsledných prací. Diskutujeme nad nezdarem při řešení problémů. Vedeme ţáky k práci s chybou a k rozvíjení jejich sebekontroly. Aktivně řešíme konflikty mezi ţáky pomocí adaptačních programů, vytvářením modelových situací a simulováním reálných situací. Učíme ţáky správně nacházet a formulovat problém.

způsob řešení problémových situací Při řešení problémů pracují s chybou a sledují vlastní pokrok při jejich zdolávání Ţáci umí kriticky zhodnotit a obhájit způsoby řešení Při řešení problémů vyuţíváme metody skupinové práce. Připravujeme ţáky na řešení běţných ţivotních problémů a k hledání různých variant řešení. Pracujeme se ţáky metodami moderované diskuze, metodou aktivní konstrukce poznatku, dedukce. Vedeme ţáky k vyhledávání informací z různých zdrojů Vedeme ţáky k sebekontrole a zdokonalování výsledků jejich práce. Učíme ţáky sebehodnocení. Učíme ţáky prezentovat výsledky jejich práce písemnou, ústní i multimediální formou. Upevňujeme v ţácích schopnost kriticky hodnotit výsledky jejich práce. 3.2.3 Kompetence komutativní Dílčí kompetence Ţáci spolupracují v týmu Ţáci dokáţí respektovat názory jiných Ţáci vhodným způsobem prezentují svůj názor Ţáci prezentují výsledky své práce Ţáci ovládají základy společenského chování Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Spolupráci mezi ţáky uskutečňujeme diskuzí nad řešením problémových úloh, skupinovou prací na projektech a umoţňujeme tak ţákům věnovat zvýšenou pozornost vzájemné komunikaci a kooperaci Respekt k názorům druhých upevňujeme při kaţdodenní komunikaci mezi sebou i mezi ţáky a vyučujícími. Simulačními hrami, častými diskuzemi a besedami vedeme ţáky ke schopnosti respektovat názory druhých. Simulačními hrami, častými diskuzemi a besedami k výukovým tématům vedeme ţáky ke schopnosti otevřeně a vhodným způsobem sdělit vlastní názor, obhajovat jej a vhodně argumentovat. Přípravou písemného projevu vedeme ţáky k formulaci svých myšlenek a názorů v logickém sledu. Hodnocením průběhu práce podporujeme diskuzi, ve které mohou ţáci vyjádřit vhodným způsobem svůj názor. Ústním i písemným vyjadřováním vedeme ţáky k prezentaci a hodnocení své práce. Vyuţíváme k tomu referáty i písemné zápisy, soutěţe, olympiády a projekty. Ţáky vedeme k vyuţívání grafických a prezentačních programů. Hrou v roli a řešením různých ţivotních situací vedeme ţáky k ovládání základního společenského chování, které u nich pěstujeme také při návštěvách rozličných kulturních zařízení a při besedách. Základy společenského chování u ţáků upevňujeme při kaţdodenní komunikaci mezi sebou i mezi ţáky a vyučujícími.

Ţáci se orientují v mediálních sděleních Ţáci komunikují alespoň v jednom cizím jazyce Formou hry napomáháme ţákům vhodným způsobem zaujímat názor k informacím v médiích. Při práci na projektech ţáky vedeme k vyuţívání nejrůznějších médií. Prací s odbornou literaturou a na PC učíme ţáky schopnosti vyhledávat, zpracovávat a následně aplikovat informace při řešení konkrétních problémů. Nácvikem dialogů, didaktickými hrami, psaním dopisů. Vyuţitím základní odborné slovní zásoby v cizím jazyce se prohlubuje jeho znalost a vyuţití v praktickém ţivotě. Ţáci vyuţívají cizí jazyk při vyhledávání informací na internetu. 3.2.4 Kompetence sociální a personální Dílčí kompetence Ţáci účinně spolupracují ve skupinách Ţáci se podílí na vytváření pravidel práce v týmu a pozitivně ovlivňují kvalitu společné práce Ţáci se aktivně podílí na vytváření příjemné atmosféry a přispívají k upevňování dobrých mezilidských vztahů Ţáci realisticky hodnotí své schopnosti, mají zdravé sebevědomí, ale nepřeceňují své schopnosti Ţáci si uvědomují zodpovědnost za své chování a jednání, zdraví a ţivot Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Pouţíváme skupinovou práci ţáků a pod vedením vyučujícího učíme ţáky spolupráci v kolektivu a týmové práci. Ţáky vedeme k získávání základů kooperace a týmové práce, při které se společně s pedagogy podílejí na vytváření pravidel práce v týmu. Rozvíjíme u ţáků systematičnost, vytrvalost a přesnost. Aktivizačními metodami, osobním pozitivním přístupem vedeme ţáky k vytváření duševní, tělesné a sociální pohody. Učíme ţáky vystihnout své pocity, nálady a podělit se o ně s ostatními, tím si dokázat vytvořit ţebříček hodnot. U ţáků upevňujeme dobré mezilidské, učíme je v případě potřeby poskytnout pomoc nebo dokázat sami o ni poţádat Usilujeme o to, aby ţáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Pěstujeme u všech ţáků zdravé sebevědomí a dovednost realisticky zhodnotit své schopnosti. U ţáků vytváříme pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jejich sebedůvěru. Učíme je ovládat svoje jednání a chování tak, aby dosáhli pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. Vedeme ţáky k realistickému hodnocení svých schopnosti pomocí srovnávání své práce i prací ostatních. Řešením úkolů v menších skupinách vedeme ţáky k odpovědnosti vůči kolektivu a vzájemné pomoci. Formujeme odpovědnost ţáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování. Dbáme o dodrţování zásad bezpečnosti práce a učíme je k poskytnutí první pomoci. Vedeme ţáky k vhodnému uplatňování svých práv,

uvědomování si svých povinností a jejich plnění. U ţáků podporujeme dovednosti týkající se duševní a tělesné hygieny, pěstujeme zodpovědnost za jejich zdravý ţivot.. Ţáci jsou schopni diskutovat v malých skupinách i v třídním kolektivu Ţáci jsou vedeni k respektování a úctě k rodinnému prostředí. Učíme ţáky k vzájemné spolupráci, rozvoji komunikace, diskuse a asertivnímu chování. Posilujeme kladný vztah a úctu k rodičům, rodině a tím upevňujeme vzájemné rodinné. Uvádíme příklady moţných důsledků neuváţeně zaloţené rodiny, snaţíme se, aby si uvědomili potřebu úcty k rodičům a všem lidem, hlavně starším. 3.2.5 Kompetence občanské Dílčí kompetence Ţáci respektují příslušníky jiných ras a vyznání, jsou proti útlaku a násilí. Ţáci jsou si vědomi svých práv a povinností ve škole i mimo školu. Chápou význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Ţáci jsou v různých situacích zodpovědní, ohleduplní, ochotní pomáhat. Ţáci mají pozitivní vztah ke kultuře a historickému dědictví. Aktivně se zapojují do kulturního a sportovního dění. Ţáci přistupují zodpovědně ke svému okolí, jednají v zájmu podpory a ochrany prostředí a zdraví. Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Diskutujeme o člověku, jeho potřebách a odlišnostech a vedeme tím ţáky k respektování příslušníků jiných ras. Poskytujeme doplňkovou četbu, umoţňujeme vyhledávat informace. Navštěvujeme divadelní, filmová představení a kulturní akce. Vyuţíváme skupinové práce.. Umoţňujeme vyhledávat informace. Dbáme na dodrţování pravidel. Vyuţíváme tématicky zaměřených exkurzí. Diskutujeme s ţáky o jejich právech a povinnostech. Vedeme ţáky ke sledování a dodrţování právních norem. Vyuţíváme skupinové práce. Vyuţíváme metody dramatické výchovy. Vyuţíváme skupinové práce. Navštěvujeme divadelní, filmová představení a kulturní akce. Poskytujeme doplňkovou četbu, umoţňujeme vyhledávat informace. Organizujeme soutěţe a olympiády. Vyuţíváme skupinové práce.. Vyuţíváme mezipředmětových vztahů a umoţňujeme tvorbu prezentací k ekologickým a lokálním problémům. Vyuţíváme statistických údajů ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Diskutujeme o problémech prostředí. Vedeme ţáky ke sledování aktuálního dění. Organizujeme Den Země.

Vyuţíváme skupinové práce.. 3.2.6 Kompetence pracovní Dílčí kompetence Ţáci pouţívají bezpečně a účinně veškeré materiály a nástroje, dodrţují stanovené pracovní postupy, dovedou se přizpůsobit pracovním podmínkám. Ţáci jsou šetrní k hospodaření s přírodními zdroji a majetkem. Přistupují k výsledkům pracovní činnosti z hlediska kvality, funkčnosti a společenského významu, pracují s přihlédnutím k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních. Ţáci umí plánovat budoucnost, mají představu o způsobu dosaţení svých cílů, chápou základní zásady podnikání a znají jeho rizika. Ţáci při práci vyuţívají získané poznatky z jiných předmětů a dovedou je vhodně vyuţít k vlastnímu rozvoji a přípravě na budoucnost, dovedou je vyuţít při volbě svého budoucího povolání. Ţáci dodrţují pracovní morálku a kázeň, pracují s přihlédnutím k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních. Ţáci umí poţádat o pomoc a radu a dovedou ji poskytnout Čím dosahujeme rozvoje kompetence u ţáka Vytváříme a upevňujeme pracovní návyky pomocí pouţívání základních pomůcek a nástrojů,vedeme je k účelnému vyuţití pracovního místa.. Pouţíváním různých pomůcek a materiálů vedeme ţáky k hospodaření s přírodními zdroji a majetkem. Vedeme ţáky k zapojování se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním zdrojům účastí na sběru odpadových surovin k šetření energiemi k péči o čistotu a pořádek okolí školy, bydliště, apod. Třídíme odpad. V tématickém celku o povoláních vedeme ţáky prostřednictvím besedy a diskuse k poznání svých schopností a moţností, které jim pomohou se rozhodnout o svém budoucím povolání. Praktická práce nad konkrétními úkoly vede ţáky k upevňování dovedností v oblasti plánování a způsobů dosaţení cílů. Spolupracujeme s úřadem práce. Srovnávací metodou učíme ţáky chápat minulost jako základ a východisko jejich budoucnosti. Pravidelným tréninkem tělesných zdatností a rozvíjením dovedností, vedeme ţáky k chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti.. Dodrţováním bezpečnostních zásad ţákům je vštěpován návyk ochrany svého zdraví i zdraví druhých. Nácvikem reálných dialogů učíme ţáky schopnosti dorozumět se v cizím prostředí, poţádat o pomoc nebo

ostatním. pomoc poskytnout. Skupinovou prací vedeme ţáky k vzájemné pomoci a k tomu, aby sami dokázali v případě potřeby o pomoc poţádat. Praktickým seznamováním ţáků se zásadami první pomoci je vedeme k bezprostřednímu poskytnutí pomoci zraněnému a znalosti poţádat o odbornou pomoc. 3.3 Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola zabezpečuje poradenské sluţby, které jsou zaměřeny na poradenství pro ţáky a jejich rodiče v oblastech výchovy a vzdělávání, řešení a prevenci sociálně patologických jevů, řešení obtíţných ţivotních situací, kariérového poradenství spojené s volbou školy, metodickou pomoc učitelům a spolupráci s poradenskými zařízeními a dalšími odbornými institucemi. Hlavním koordinátorem poradenských sluţeb je výchovná poradkyně, která je zároveň školním metodikem prevence. Společně s ředitelem školy řeší případné problémy a navrhují postupy a opatření. Výchovná poradkyně úzce spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, sociálním odborem města (kurátorem pro děti a mládeţ), střediskem výchovné péče, policií. Samozřejmostí je, řešení všech těchto problémů v úzké spolupráci se zákonnými zástupci ţáka. 3.3.1 Vzdělávání ţáků se specifickými vývojovými poruchami učení Za ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou povaţováni ţáci se zdravotním postiţením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, artismem, vadami řeči, souběţným postiţením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), ţáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a ţáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou a ţáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Vzdělávání ţáků se specifickými vývojovými poruchami učení Pro ţáky se specifickými vývojovými poruchami učení je charakteristické, ţe podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni. Nejčastěji se vyskytujícími poruchami ţáků ve škole dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie. Provázeny bývají hyperaktivitou, nesoustředěností, impulzivním jednáním, nerozvinutou pohybovou koordinací a dalšími

příznaky z oblasti psychomotorické, mentální a volní. Většinou se nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu. Poruchy učení odhalujeme v prvním aţ druhém roce školní docházky. Třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem a po pohovoru s rodiči doporučuje vyšetření ţáka v PPP. Na základě posouzení a doporučení PPP je pro diagnostikované ţáky vypracován individuální plán. Ţáci jsou běţně integrováni ve třídách. Svým obsahem se vzdělávací proces u ţáků se specifickými poruchami učení zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních ţáků. Vzhledem k tomu, ţe se uvedené poruchy projevují zpočátku hlavně v ČJ, jsou ţáci od druhého ročníku podle diagnostiky začleněni do speciální skupiny ve které probíhá náprava jednou týdně. Učitel proškolený v oblasti péče o ţáky s poruchami učení úzce spolupracuje s třídním učitelem, pravidelně s ním rozebírá problémy i moţnosti jejich nápravy, způsob školní a domácí práce s dítětem. Náprava probíhá jak ve skupině, tak individuálně, podle potřeb a schopností. Při nápravě specifických poruch učení je moţno vyuţívat kompenzační pomůcky, jako jsou tabulky, doplňovací cvičení, pomocné linky v sešitech, okraje, způsob psaní oprav, dyslektické tabulky, nástěnné obrazy. K dispozici jsou téţ výukové nápravné programy. Aby nedocházelo ke zbytečnému stresování dětí s poruchami učení, zohledňují učitelé jejich obtíţe i při klasifikaci. Na ţádost rodičů jsou někteří ţáci hodnoceni slovně jak v průběhu školního roku, tak na vysvědčení. Vzdělávání ţáků s poruchami chování Ţáci s poruchami chování se vzdělávají podle učebního plánu školy. Na základě doporučení pedagogicko - psychologické poradny je integrovaným ţákům vypracován individuální studijní plán. Tito ţáci nerespektují normy společenského chování, jsou hyperaktivní, hypoaktivní, nepřizpůsobiví, impulsivní, snadno unavitelní. Učitel musí stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s nimi. Je třeba klást důraz na správný model jednání, kritické myšlení, výchovu k práci a ke spolupráci ve třídě. V případě výskytu sociálně negativních jevů spolupracuje škola úzce s rodiči, s pedagogicko psychologickou poradnou, se střediskem výchovné péče, kurátorem a dalšími. Ţáci se zdravotním znevýhodněním Ţáci se zdravotním znevýhodněním, tj. ţáci, kteří jsou zdravotně oslabení, po dlouhodobé nemoci nebo mají lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, jsou zohledněni