Chotilsko, kde bylo teba vyezat náletové deviny na hrázích místních rybník, vyistit a proezat cesty a aleje v Sejcké Lhot, Mokrsku, Prostední Lhot a v dalších ástech této rozlehlé obce. Starostové i místní obyvatelé byli s prací ety velmi spokojeni. eta v rámci projektu psobila do února roku 2015. Zámtem je dobré zkušenosti dále zúroit v píprav tzv. sociálního komunálního podniku, který by dlouhodob zajišoval pracovní uplatnní pro osoby, které obtížn hledají zamstnání. V rámci projektu bylo nabízeno také odborné sociální poradenství (ešení dluh, psychologické poradenství, pomoc s vyhledáním zamstnání apod.). Byly poádány pravidelné semináe pro osoby hledající zamstnání, v rámci kterých byl napíklad trénován pracovní pohovor, vyhledávání zamstnání pes specializované aplikace apod. Byly zorganizovány závrené rekvalifikaní kurzy práce s kovinoezem (ve spolupráci se SOU Sedlany. Projekt byl podpoen z Evropského sociálního fondu prostednictvím Operaního programu Lidské zdroje a zamstnanost a Státního rozpotu R 53. 2.4.7. Informaní a propaganí akce Vedle povinných informaních a propaganích opatení, kdy MAS musí v rámci uritých projekt informovat veejnost o podpoe, kterou obdržela nebo obdrží, poádají MAS i akce, které mají za cíl zvýšit v regionu povdomí o jejich existenci a innosti. Tato innost zahrnuje napíklad zajištní výroby a distribuci leták a propaganích materiál, výlep plakát, informování v místních tiskovinách, spolupráci s infocentry, audiovizuální materiály,. V píkladech dobré praxe je uvedeno vydávání informaního zpravodaje, projekt na podporu výmny informací v rámci regionu a také informaní a propaganí innost v rámci tréninkové výzvy. Zpravodaj My a svt MAS Partnerství Moštnka, psobící v ástech region Perovsko a Kromížsko, vydává od léta roku 2009 1x 2x msín Infolist My a Svt. Jeho píspvky jsou zameny pedevším na informace o programu LEADER, o aktivitách a projektech MAS Partnerství Moštnka a o dalších dotaních programech a aktivitách v regionu. Infolist je možné odebírat v elektronické podob. Krom vydávání zpravodaje informuje MAS Partnerství Moštnka o svých aktivitách také prostednictvím internetových stránek, propaganích materiál a pomocí výstup v médiích tisku, rozhlase a televizi. 53 Zdroj informací o projektu: http://www.brdy-vltava.cz/hlavni-oblasti/socialni-oblast/projekt-podporazamestnanosti-osob-ohrozenych-socialnim-vyloucenim-v-regionu-brdy-vltava/#!111 67
Venkovská tržnice II. Projekt spolupráce 6 MAS (koordinaní MAS Krajina Srdce, MAS Sdružení Rže, MAS Jemnicko, MAS LAG Strakonicko, MAS Lípa pro venkov a MAS Podlipansko), jehož cílem je podpoit celkovou informovanost v regionu, a to jak o aktivitách místních spolk a sdružení, tak i o místních podnikatelích a jejich nabídce služeb. Realizací projektu vzniklo šest partnerských informaních center pro šest venkovských území. Identická informaní centra byla vybavena kompatibilními informaními IT systémy, jejichž souástí jsou pro tento úel vytvoené databáze místních podnikatelských a neziskových subjekt. Výstupy z internetové aplikace jsou v terénu zajištny také v tištné podob na informaních tabulích, prostednictvím kterých je zajištno informování i tch obyvatel, kteí neumí nebo nemají možnost internet užívat. Kompletní informaní systém je doplnn o katalogy, které byly distribuovány do vtšiny domácností. Systém umožuje pedávání a výmnu informací tematicky smrovaných na rozvoj akcí a na vznik nových i podporu stávajících aktivit týkajících se lepšího využití i rozvoje lidských, sociálních a hospodáských zdroj konkrétních venkovských území, tj. území místních akních skupin zapojených do projektu. Informaní systém Venkovské tržnice II. obsahuje následující aplikace: katalog podnikatelských subjekt, katalog neziskových organizací, inzerce pro nabídku a poptávku, aktuality pro prezentaci akcí a aktivit, anketní aplikaci, základní statistiku 54. Získávání dovedností, animace a provádní MAS Stední Povltaví v rámci tohoto projektu uskutenila nkolik informaních a propaganích akcí. V rámci tréninkové výzvy byla vybrána firma, která vytiskla informaní letáky a uspoádala akci, pi které je rozdávala zájemcm z ad veejnosti a podávala pitom další informace o innosti MAS Stední Povltaví. Dále byla innost MAS Stední Povltaví prezentována napíklad bhem jihoeského folklorního festivalu Kováovan, kdy zamstnankyn MAS Stední Povltaví informovaly veejnost o innosti organizace, spolupráce s ostatními MAS a procesu komunitn vedeného místního rozvoje. Obanm byl pedstaven rozvojový plán na období let 2014 2020 a pracovnice MAS Stední Povltaví odpovídaly na dotazy týkající se regionu, plánovaných a uskutenných aktivit této organizace. V rámci informaní kampan také probíhala úzká spolupráce s partnery MAS Stední Povltaví. Napíklad na výroní schzi vela ZO Kováov vystoupila odborná lektorka MAS Stední Povltaví, která pítomným pedstavila innost této MAS, její území a filosofii jeho rozvoje. Dále informovala o procesu tvorby ISÚ a píprav na nové plánovací období 2014 2020 a komentovala power pointovou prezentaci o projektu Získávání dovedností, animace a provádní a tvorb SCLLD. 54 Zdroj informací o projektu: http://www.maskrajinasrdce.cz/cs/node/313 68
2.5. Závr Cíl práce, tedy vytvoit metodiku pro MAS s tématem Využití MAS jako platformy pro rzné aktivity v oblasti regionálního rozvoje jsme se pokusili naplnit jak prostednictvím teoretické a praktické ásti, tak i uvedením píklad dobré praxe. Tch je opravdu mnoho a bylo tžké z nich vybírat. Pi práci jsme využili dobe dostupné informace na internetových stránkách institucí státní správy, samosprávy i jednotlivých akních skupin, které jsou velice inspirativní a dobe ukazují, jak MAS v praxi fungují a jak se jim daí oživovat regiony. Doufáme, že tato práce najde v praxi využití a stane se praktickou pírukou pro zájemce o tuto problematiku. 69
3. Organizaní struktura MAS 3.1. Úvod Místní akní skupina (dále jen MAS) je nezisková organizace místního partnerství zastupující veejné a soukromé zájmy skupin oban, neziskových organizací, podnikatel, obcí i svazk obcí atp. MAS psobí na území obcí, které dají souhlas se zapojením a spolen mají 10 100 tis. obyvatel. MAS je na politickém rozhodování nezávislým spoleenství oban, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veejné správy, které pracuje na rozvoji venkova, zemdlství a získávání podpory z EU a z národních program, pro svj region. Jejím základním cílem je zlepšování kvality života a životního prostedí ve venkovských oblastech (obce do 25tis. obyvatel), prostednictvím zpracované strategie komunitn vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD) a za pomoci aktivního získávání a rozdlování prostedk z dotaních titul. Prostednictvím MAS je komunitn vedený místní rozvoj (dále jen CLLD) nástrojem pro zapojení obyvatel a aktér, psobících v regionu, do plánování a následn do realizace rozvoje území na místní úrovni. Zpracovatelem této ásti metodiky byla Místní akní skupina Blatensko. 3.2. Teoretická ást Pro prezentaci organizaní struktury MAS je nejprve zapotebí uvést vhodné právní formy. Se zmnou legislativy, resp. s nástupem úinnosti nového obanského zákoníku, dochází ke zmnám právní subjektivity MAS. Pro dosud platné právní formy nastává období transformací a zmn. Z tohoto dvodu je vhodné pedstavit platné právní formy, zmínit ty, které mohou fungovat na základ své stávající právní formy, ale nemohou již vznikat nové a vyjmenovat právní formy zcela nové. 3.2.1. Právní subjektivita MAS MAS dle Metodiky pro standardizaci místních akních skupin, vydané Ministerstvem zemdlství R, má stanovenou možnost pouze tchto právních forem. Obecn prospšná spolenost podle zákona. 248/1995 Sb., o obecn prospšných spolenostech, ve znní pozdjších pedpis, s pihlédnutím k ustanovením 3050 obanského zákoníku. Zájmové sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona. 40/1964 Sb., Obanský zákoník, ve znní pozdjších pedpis i s pihlédnutím k 3051 obanského zákoníku. Ústav dle 402 a následn obanským zákoníkem i Spolek podle zákona. 89/2012 Sb., Obanský zákoník. 70
Obecn prospšná spolenost o.p.s. Právní úprava obecn prospšné spolenosti je upravena zákonem. 248/1995 Sb. ve znní pozdjších pedpis. Tento zákon piznává právní subjektivitu a upravuje rozmry obecn prospšných služeb, vetn uvedení nemožnosti použití zisku ve prospch zakladatel, len orgán i zamstnanc se stanovením povinnosti použití tohoto zisku ve prospch poskytování obecn prospšných služeb, pro které byla spolenost založena. Zakladateli o.p.s. mohou být právnické osoby, fyzické osoby i eská republika (stát) v souladu se znním tohoto zákona. Zakládá se na základ zakládací smlouvy i zakládací listiny 55 (dále jen zakládací listina) za úelem provozování i poskytování obecn prospšných služeb. Zakládací listina stanovuje zpsob jednání správní rady a dozorí rady vetn volby i jmenování potu len rady. Rovnž uruje podmínky zcizení nebo zatížení uritého majetku. Obecn prospšná spolenost se zapisuje do píslušného veejného rejstíku, a to i s údaji o statutárních orgánech. Zákon upravuje standardním zpsobem zrušení, likvidaci a zánik o.p.s., zejména však upravuje odpovdnost statutárního orgánu. Zakládací listina stanoví pesnou strukturu o.p.s. od zakladatel, správní a dozorí rady až k editeli. Je stanovena pesná hierarchie jednotlivých orgán. Organizaní struktura o.p.s. obligatorní orgány V hierarchii obligatorních orgán o.p.s. je nejvyšším orgánem správní rada, nejvyšším kontrolním orgánem dozorí rada (ob obligatorní) a statutárním orgánem editel. Statutárním orgánem o.p.s., je editel, jehož jmenuje a odvolává správní rada. editel ídí innost spolenosti a jedná jejím jménem, nemže být lenem správní i dozorí rady, je však oprávnn se jednání zúastnit s hlasem poradním. Úkony ve vztahu editele k o.p.s. upravuje správní rada. Správní rada a dozorí rada- leny jmenuje zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak. Správní i dozorí rada má nejmén ti leny, poet len musí být dlitelný temi. Nestanovíli zákon jinak, platí pro zpsob ustanovení a lenství ve správní a dozorí rad obdobná ustanovení. lenství ve správní rad je nesluitelné s lenstvím v dozorí rad téže o.p.s. Správní rada je nejvyšším orgánem o.p.s. lenem mže být pouze fyzická osoba bezúhonná a zpsobilá k právním úkonm. V pracovnprávním vztahu k o.p.s. mže být pouze 1/3 len správní rady. Každý len správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péí ádného hospodáe, zachovávat mlenlivost o informacích dvrné povahy a o skutenostech, jejichž prozrazení by mohlo spolenost poškodit. Pokud dojde ke škod spolenosti a ta je zpsobena leny správní rady, tito nesou odpovdnost za škodu vzniklou spolen a nerozdíln. Nelze vyjednat mezi lenem správní rady a o.p.s. vyluující i omezující odpovdnost za škodu, takový druh ujednání je neplatný. 55 Zák. 248/1995 Sb. Hlava II - 4 odst.1. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve form notáského zápisu. 71
Funkní období lena správní rady je tíleté a optovné lenství ve správní rad je možné. lenové správní rady ze svého stedu volí pedsedu, který svolává a ídí jednání správní rady. Pi rozhodování je hlasovací právo len rovné, pi rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy. Nestanovuje-li zakládací listina i statut spolenosti jinak, je rada usnášeníschopná, je-li pítomna nadpoloviní vtšina jejích len, a k rozhodnutí je poteba souhlasu vtšiny pítomných len. Správní rada dbá na zachování úelu, pro který byla o.p.s. založena, rovnž dbá na ádné hospodaení s jejím majetkem. Dozorí rada je zízena jako kontrolní orgán o.p.s., lenové volí ze svého stedu pedsedu, který svolává a ídí jednání dozorí rady. lenové dozorí rady mají právo úastnit se jednání správní rady, kde jim musí být udleno slovo, pokud o to požádají. Dozorí rada pezkoumává úetní závrku ádnou i mimoádnou, výroní zprávu o.p.s. nejmén jedenkrát ron podává zprávu editeli a správní rad spolenosti o výsledcích své kontrolní innosti. Dohlíží na to, že spolenost vyvíjí svou innost v souladu se zákony a zakládací listinou o.p.s. Rovnž je oprávnna nahlížet do úetních knih a jiných doklad, kontrolovat v nich obsažené údaje. Pokud to vyžadují zájmy o.p.s. je oprávnna svolávat mimoádné jednání správní rady. Dozorí rada je povinna upozornit editele a správní radu na porušení zákon, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popípad na jiné nedostatky v innosti o.p.s. Rovnž je oprávnna stanovit editeli i správní rad lhtu k zjednání nápravy a není-li tato ve stanovené lht sjednána, neprodlen informuje o zjištných nedostatcích zakladatele. Organizaní složka o.p.s Organizaní složka je orgán o.p.s., který se ve svém složení neshoduje s obligatorním orgánem. Tato organizaní složka nemá žádnou právní subjektivitu, je pouze fakultativním orgánem vytvoeným v zakládací listin. Tato organizaní složka bude psobit v rámci o.p.s. pro naplování zásad stanovených pro innost MAS a má pouze vnitní rozhodovací pravomoc. Právní subjektivita zstává zachována o.p.s., která se musí pro úpravu svých právních pomrídit píslušným zákonem, v jejím rámci vzniklá organizaní složka se ídí píslušnými pedpisy obanského zákoníku. Tato složka bude naplovat podmínky uvedené v metodice Ministerstva zemdlství R. Ve své podstat je tato složka spoleností vzniklou na základ smlouvy mezi partnery MAS a o.p.s. V rámci této organizaní složky o.p.s. budou vytvoeny výkonné orgány. Statut mže pro tyto orgány zvolit i jiné oznaení, než je níže uvedené, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jejich povaze. Podrobnosti o fungování tchto orgán, pop. i sestavení jednacích ád, mže zakladatel ponechat statutu, který podle 13 odst. 4 mže vydávat správní rada (ukládá se do sbírky listin). Jeden partner, vyjma shromáždní partner, mže být lenem pouze jednoho dalšího orgánu organizaní složky. Orgány organizaní složky musí být sestaveny takovým zpsobem, aby v žádném z orgán, žádná ze zájmových skupin nemla více než 49% hlasovacích práv. Shromáždní partner - je nejvyšším orgánem této složky, za respektování hlasovacího práva, s úpravou jednacího ádu, se stanovenou kompetencí (stanovena v zakládací listini statutu 72
o.p.s.). Svolává se dle poteby, nejmén však jedenkrát ron, jeho jednání svolává výbor. Shromáždní partner je tvoeno všemi partnery psobícími v organizaní složce na základ uzavené smlouvy o partnerství, za úelem pípravy a realizace strategie komunitn vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD). Nejvyšší orgán je usnášeníschopný, je-li pítomna nadpoloviní vtšina partner MAS, pro pijetí rozhodnutí, je poteba souhlasu vtšiny pítomných, rovnž schvaluje jednací ád shromáždní partner a další vnitní pedpisy organizaní složky a její kanceláe, pokud nejsou právním ádem nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu sveny jinému orgánu MAS. Shromáždní partner zizuje povinné orgány organizaní složky tj. Výbor, Výbrovou komisi a Kontrolní komisi a volí a odvolává leny tchto orgán, rozhoduje o pijetí nebo vylouení partnera MAS v rámci strategie SCLLD, ídí proces poízení SCLLD a doporuuje jej ke schválení správní rad o.p.s., schvaluje zpsob hodnocení a výbru projekt v rámci uskuteování strategie SCLLD, zejména výbrová kritéria pro výbr projekt, pokud tuto povinnost nepenese na jiný orgán MAS. Výbor je rozhodovacím orgánem organizaní složky. Poet len a doba na kterou jsou voleni upravuje zakládací listina i statut o.p.s., leny volí i odvolává shromáždní partner. Rozhodovací právo len je pi hlasování rovné. lenové volí ze svého stedu pedsedu, který svolává a ídí zasedání. Výbor svolává shromáždní partner minimáln jedenkrát ron. Výbor doporuuje editeli o.p.s. uzavení a ukonení pracovnprávního vztahu s vedoucím zamstnancem pro realizaci SCLLD, bez doporuení výborem není ani uzavení ani rozvázání pracovního pomru možno uinit, tímto nejsou dotena ustanovení zákoníku práce. Schvaluje výzvy k podávání žádostí, vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základ návrhu výbrového orgánu. Výbrová komise - je volena shromáždním partner ze subjekt, které na území MAS a území uskuteování SCLLD prokazateln psobí, je-li lenem výbrového orgánu právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. Poet len a doba jejich mandátu je upravena v zakládací listini statutu o.p.s., lenové jsou voleni shromáždním partner. Shromáždní partner dbá pi volb na rovnomrné zastoupení veejného sektoru a ostatních zájmových skupin. Výbrová komise volí ze svého stedu pedsedu, který svolává a ídí její zasedání. Do kompetence výbrové komise spadá zejména pedvýbr projekt na základ objektivních kritérií. Komise navrhuje jejich poadí podle pínosu tchto operací k plnní zámr a cíl SCLLD. Kontrolní komise - kontroluje innost a hospodaení organizaní složky SCLLD, zejména soulad rozhodování jejích orgán s obecn závaznými pedpisy a pravidly dotaních program a pravidly pro innost v rámci SCLLD. lenové kontrolní komise musí být voleni z partner MAS. Poet len a doba jejich mandátu je upravena v zakládací listini statutu o.p.s.. len kontrolní komise nesmí být zárovelenem správní rady spolenosti ani výboru i výbrové komise. Kontrolní orgán volí pedsedu z ad svých len. Pedseda svolává a ídí jeho zasedání. Pi rozhodování je hlasovací právo len kontrolního orgánu rovné. Nejmén jedenkrát ron podává kontrolní komise zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích své kontrolní innosti. Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je-li pítomna nadpoloviní vtšina len. Pro pijetí rozhodnutí je teba souhlasu vtšiny pítomných. V rozsahu psobnosti kontrolní komise mže její povený len nahlížet do doklad spolenosti a požadovat od 73
len dalších orgán spolenosti nebo od jejích zamstnanc vysvtlení k jednotlivým záležitostem. Pokud kontrolní komise shledá, že postup orgán organizaní složky je v rozporu s obecn závaznými pedpisy i dotaními pravidly, oznámí to výboru organizaní složky a dá na vdomí editeli o.p.s. Výbor je povinen zjednat nápravu. Pokud výbor nápravu nezjedná, mže se kontrolní komise se svojí námitkou i pipomínkou obrátit na shromáždní partner. Kontrolní komise svolává mimoádné jednání shromáždní partner i výboru, jestliže to vyžadují zájmy spolenosti. Komise kontroluje metodiku zpsobu výbru projekt a její dodržování, vetn vyizování odvolání žadatel proti rozhodnutím ve vci výbru projektu, zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD. Kancelá organizaní složky zamstnanec pro realizaci SCLLD musí být v pracovn právním vztahu. Kancelá je tvoena vedoucím zamstnancem organizaní složky pop. dalšími zamstnanci. Poet zamstnanc kanceláe organizaní složky stanoví shromáždní partner po dohod s editelem o.p.s.. Vedoucího zamstnance kanceláe organizaní složky pijímá do pracovního pomru editel o.p.s. na návrh výboru organizaní složky SCLLD. Kancelá organizaní složky SCLLD pipravuje podklady pro jednání orgán organizaní složky a realizuje rozhodnutí organizaní složky i jiných orgán o.p.s. ve vztahu k uskuteování SCLLD. Vztahy mezi orgány o.p.s. a orgány organizaní složky SCLLD Ve vcech pípravy a uskuteování strategie SCLLD a realizace projekt SCLLD k jejímu naplování je k vnitní formulaci rozhodnutí za o.p.s. pednostn píslušná organizaní jednotka SCLLD. Bez jejího pedchozího rozhodnutí i doporuení ani proti jejím rozhodnutím nemohou jiné orgány o.p.s. rozhodovat, ledaže by postupem i rozhodnutím organizaní složky ml být porušen zákon nebo o.p.s. vzniknout škoda. Pokud by ostatní orgány toto ustanovení nedodržely, mohou být volány k odpovdnosti za pípadnou škodu, kterou by tímto porušily zejména v oblasti dodržování kritérií Operaních program a dalších dotaních i grantových podpor, jejichž podmínkou jsou závazky k partnerství veejného a soukromého sektoru. O.p.s. vede píjmy a výdaje související s inností organizaní složky SCLLD a související se strategií SCLLD v úetnictví oddlen pod zvláštními úelovými znaky, tak, aby byly vždy zptn dohledatelné a samostatn kontrolovatelné. O.p.s. vede úetnictví vetn úetnictví pro organizaní složku SCLLD v souladu se zákonem. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis. O fúzi nebo zrušení organizaní složky mže správní rada rozhodnout jen s pedchozím souhlasem shromáždní partner. Noví partnei v rámci SCLLD mohou být pijímáni na základ jejich písemné žádosti, o pijetí rozhodne shromáždní partner. K pijetí nového partnera je teba jednomyslného souhlasu stávajících partner. Partner je povinen uzavít s MAS partnerskou smlouvu. Partnerství zaniká ke dni uvedenému v žádosti o ukonení partnerství, která musí být doruena na adresu o.p.s.. Shromáždní partner mže rozhodnout o vylouení partnera pro zvláš závažné porušení povinností partnera. Pro pijetí rozhodnutí o vylouení je teba hlas nadpoloviní vtšiny pítomných partner. 74
Zájmové sdružení právnických osob Zájmové sdružení právnických osob upravuje 20f zákona. 40/1964 Sb., obanský zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Nový obanský zákoník (zákon. 89/2012 Sb., dále jen NOZ ) právní úpravu zájmových sdružení právnických osob neobsahuje. S úinností toho zákona již nebude možné další nové sdružení založit. Právní úprava zájmových sdružení právnických osob po úinnosti NOZ je ešena v pechodných ustanoveních 3051, pípadn 3041 a 3042. Podle 3051 NOZ zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních pedpis se i nadále ídí dosavadními právními pedpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo zmnit svoji právní formu na spolek podle NOZ; ustanovení NOZ o pemn právní formy právnických osob se použijí obdobn. Zákon tedy i nadále poítá s existencí sdružení, avšak neumožuje vznik nové právnické osoby v této form. Jestliže by existující zájmová sdružení právnických osob chtla zmnit svou právní formu na spolek, pak se tato pemna právnické osoby bude ídit ustanovením 174 184 NOZ. K ochran svých zájm nebo k dosažení jiného úelu mohou právnické osoby vytváet zájmová sdružení právnických osob (dále jen sdružení ). K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující lenské schzi. Ke smlouv nebo zápisu o ustavující lenské schzi musí být piloženy stanovy a urení osob oprávnných jednat jménem sdružení. Stanovy i jednatele schvalují zakladatelé nebo ustavující lenská schze. Stanovy upravují pedmt innosti, majetkové pomry, vznik a zánik lenství, práva a povinnosti len, orgány sdružení a vymezení jejich psobnosti. Sdružení nabývá právní zpsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u píslušného krajského úadu, podle sídla sdružení. Organizaní struktura sdružení Sdružení nemá zákonem vymezenu organizaní strukturu. Povinné orgány, jako je statutární orgán, dozorí orgán, kontrolní orgán, pop. správní rada i lenská schze atp. upravují ve sdružení stanovy, vetn rozsahu psobení tchto orgán. Ústav Ústav je upraven 402, zákona. 89/2012 Sb., obanského zákoníku. Ústav je právnická osoba ustavená za úelem provozování innosti spoleensky užitené. Ústav ve svém názvu musí obsahovat slovo zapsaný ústav nebo zkratku z. ú.. Ústav se zakládá zakládací listinou, která upravuje vnitní organizaci ústavu, nevyhradí-li se úprava vnitní organizace ve statutu ústavu. Statut, je-li to úelné, vydá správní rada. Ústav vzniká zápisem do veejného rejstíku. 75
Organizaní struktura Statutárním orgánem ústavu je editel. editel nemže být lenem správní ani dozorí rady, byla-li tato zízena. Správní rada je nejvyšším orgánem ústavu, leny správní rady jmenuje a odvolává zakladatel, není-li ureno jinak. Není-li to možné volí a odvolává leny dozorí rada. Byla-li zízena. Jinak volí a odvolává své leny správní rada sama. Není-li ureno jinak funkní období lena správní rady je tíleté. Pokud je zízena dozorí rada, je lenství ve správní rad a dozorí rad nesluitelné. Správní rada volí i odvolává editele. Není-li ureno jinak, projevuje za ústav pi právních jednáních vli pedseda správní rady. Dozorí rada, je-li urena, je kontrolním orgánem ústavu a plní funkce, obdobn jako u o.p.s. i nadace. Spolek, Zapsaný spolek - z.s. Právní úpravu spolku i zapsaného spolku upravuje 214 a 3045 zákona. 89/2012 Sb., obanského zákoníku. Spolek zakládají alespo ti osoby se spoleným zájmem jako samosprávný a dobrovolný svazek urený k naplování tchto zájm. Hlavní inností mže být pouze ochrana a uspokojování zájm, k jejichž naplování je spolek založen. Hlavní inností nemže být podnikání nebo jiná výdlená innost. Spolek vzniká dnem zápisu do veejného rejstíku. Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov, které upravují práva a povinnosti len, urují statutární orgán. Stanovy v úplném znní musí být uloženy v sídle spolku. Spolek lze založit i na základ usnesení ustavující schze tvoícího se spolku. Návrh stanov vypracuje a další zájemce o lenství svolá k ustavující schzi svolavatel, který oví správnost a úplnost listiny pítomných, pop. jím povená osoba. Organizaní struktura z.s. Orgány spolku urují stanovy. Mohou být libovoln pojmenovány, nevzbudí-li klamný dojem o jejich povaze. Stanovy urují, který orgán je nejvyšším orgánem spolku, který je statutárním orgánem a je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (pedseda). leny statutárního orgánu volí nebo odvolává nejvyšší orgán spolku, nestanoví-li stanovy jinak. Pokud tedy není stanoveno jinak, je nejvyšším orgánem spolku lenská schze. lenská schze - statutární orgán svolává zasedání lenské schze z podntu alespo tetiny len spolku nebo kontrolního orgánu a to nejmén jedenkrát do roka. Pi zasedání se zajistí volba pedsedy, který zasedání vede. lenská schze je usnášeníschopná za úasti vtšiny len spolku. Každý len má jeden hlas usnesení se pijímá vtšinou hlaslen pítomných v dob usnášení. Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do ticeti dn od jejího ukonení nebo zápis vyhotoví ten, koho tím lenská schze povila. Kontrolní komise zídí-li stanovy kontrolní komisy, musí tato mít alespo ti leny. Pokud není stanovami ureno jinak, volí a odvolává leny kontrolní komise lenská schze. lenství v kontrolní komisy není sluitelné s lenstvím ve statutárním orgánu spolku ani v pípad 76
funkce likvidátora. Kontrolní komise dohlíží, zda jsou záležitosti spolku ádn vedeny a vykonává-li spolek innost v souladu se stanovami a právními pedpisy. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, neprodlen na tyto upozorní statutární orgán, vetn dalších orgán urených stanovami. V rozsahu povení mže len kontrolní komise nahlížet do doklad spolku a požadovat vysvtlení k jednotlivým záležitostem. Rozhodí komise je-li tato zízena, rozhoduje sporné záležitosti náležící do spolkové samosprávy v rozsahu ureném stanovami. Neurí-li stanovy jinak, má ti leny, které volí a odvolává lenská schze nebo shromáždní len spolku. 77
4. Proces výbru projekt 4.1. Úvod V této ásti metodiky, která se zabývá uplatováním principu LEADER, je stžejním tématem proces výbru projekt. Cílem je podrobn popsat jednotlivé úkony, které by mly místní akní skupiny dodržovat, aby byla zajištna bezchybnost pi výbru projekt. Tato otázka je pro fungování místních akních skupin zcela zásadní. Pedstavuje problematiku, na které závisí pípadný úspch i neúspch alokování finanních prostedk mezi smysluplné projekty tak, aby byly bez problém pijaty k administraci platebními agenturami ídících orgán. A nejen to, zpsob výbru projekt je také v maximální míe sledován širokou veejností, která byla v posledních letech opakovan informována v podstat pouze o netransparentn rozdlovaných dotacích. Tchto pípad bylo navíc takové množství, až vtšina obyvatel nabyla dojmu, že jakékoliv nakládání s dotaními prostedky je vždy spjaté s klientelismem a ze zásady se v podstat odehrává v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Zpracovatelem této ásti metodiky byla Místní akní skupina Tebosko o.p.s. Jak tedy nastavit systém procesu výbru projekt? Celý postup lze rozdlit do nkolika zásadních úkon, chcete-li etap, které podrobn popisuje následující ást. 4.2. Definice základních pojm METODA LEADER zkratka LEADER pochází z francouzského Liaison Entre Actions Développement de l Économie Rurale, což v pekladu znamená propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku. Základní principy metody LEADER: Pístup zdola nahoru - lidé žijící a pracující v daném území, znající jeho historii, poteby a možnosti, rozhodují o dalším vývoji regionu prostednictvím tzv. místní akní skupiny (MAS). Místní akní skupinu tvoí zástupci obcí, podnikatel, zemdlc, neziskových organizací, škol i jednotliví aktivní obané. Díky pístupu zdola a zapojení místních aktéru jsou posilovány místní lidské zdroje a sounáležitost lidí s místem, kde žijí. Partnerství veejných a soukromých subjekt - v rámci MAS vzájemn spolupracují zástupci obcí a jimi/pop. krajem zizovaných organizací (veejný sektor) a podnikatelé, obanská sdružení i jednotliví obané (soukromý sektor). Realizace místní rozvojové strategie každá MAS zpracovává a realizuje místní rozvojovou strategii svého území. Strategie zahrnuje spolené vize aktér z území MAS. Strategie se realizuje pomocí projekt, které uspokojují skutené poteby území a vedou k místnímu rozvoji. Víceodvtvové navrhování a provádní strategie projekty realizované na základ místní strategie, jsou založené na souinnosti mezi subjekty a projekty z rzných odvtví místního hospodáství. Strategie a projekty MAS propojují rzné typy aktivit 78
nap. investiní projekty se vzdlávacími akcemi apod., ímž vzniká spolupráce mezi aktéry v regionu psobící. Podpora inovativních projekt - MAS pi realizaci svých strategických plán uplatují a podporují inovativní ešení problém zavádním v regionu nových služeb, produkt nebo pístup. Vytváení sítí místních partnerství a spolupráce - MAS vzájemn spolupracují a vymují si zkušenosti v rámci partnerských sítí, v R nap. prostednictvím Národní sít MAS R, v Evrop prostednictvím Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova tzv. ELARD. MÍSTNÍ AKNÍ SKUPINA MAS je na politickém rozhodování nezávislým spoleenstvím oban, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veejné správy (obcí, svazk obcí a institucí veejného moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemdlství a získávání finanní podpory z EU a z národních program, pro svj region, metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostedí ve venkovských oblastech. Jedním z nástroj je také aktivní získávání a rozdlování dotaních prostedk. (NS MAS R, 2015) OPERANÍ PROGRAM (OP) základní strategický dokument finanní a technické povahy. V OP jsou podrobn popsány cíle a priority, které chce lenská zem v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, vetn informace o tom, kdo mže o finanní prostedky žádat. VÝZVA Výzva k pedkládání projekt je úkon v rámci innosti nejen místních akních skupin, vyhlášení období, bhem kterého bude pijímat projekty žadatel. Souástí je dokument (písemná podoba výzvy), který obsahuje veškeré základní informace pro žadatele tak, aby mohli na jejím základ podat projekt, pípadn se prostednictvím odkaz v dokumentu seznámit s dalšími podklady (pravidla programu apod.). Ve výzv je pesn daný asový harmonogram (vyhlášení výzvy, píjem projekt atd.). FICHE Fiche je struný popis navržených opatení stanovených MAS v souladu se SPL. Fiche vymezuje oblast podpory pro konené žadatele v rámci opatení IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. (Mze R, 2015) FYZICKÝ PÍJEM PROJEKTU ást etapy projektu, kdy žadatel sám, nebo prostednictvím povené osoby doruí do sídla MAS projekt v. píloh ve stanoveném termínu. PROJEKT Projektem se v kontextu fond EU rozumí konkrétní, ucelený a podrobn rozpracovaný projektový zámr, který je souástí projektové žádosti. Projekt v sob zahrnuje soubor aktivit smujících k dosažení pedem stanoveného a jasn definovaného cíle a je limitován uritým asem a rozpotem. ŽÁDOST O DOTACI Jde o formulá, který vypluje žadatel a pedkládá jej s cílem získat finanní podporu v rámci operaního programu. Žádost o dotaci je elektronický formulá nebo se využívá kombinace elektronického formuláe a papírových píloh žádosti. Musí být zpracována v souladu s podmínkami operaního programu. Žádost se pedkládá ve stanoveném termínu (v dob výzvy) k tzv. zprostedkujícímu subjektu. 79
ÚZEMÍ MAS geografická oblast vymezená katastrálním územím obcí, které schválily zaazení území obce do územní psobnosti SCLLD dané MAS na programové období 2014 2020. VÝB ROVÁ KOMISE jde o orgán MAS, který je volen ze subjekt ze subjekt, které na území MAS prokazateln místn psobí. Právnické osoby musí zastupovat osoba fyzická. Veejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepedstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Do její kompetence spadá zejména: pedvýbr projekt na základ objektivních kritérií navrhuje jejich poadí podle pínosu tchto operací k plnní zámr a cíl SCLLD. VÝBOR MAS Jedná se o rozhodovací orgán MAS v rámci CLLD. Do jeho kompetence spadá zejména: schvalování uzavení a ukonení pracovnprávního vztahu s vedoucím zamstnancem pro realizaci SCLLD, schvalování výzvy k podávání žádostí, vybírání projekt k realizaci a stanovení výše alokace na projekty na základ návrhu výbrového orgánu, svolávání nejvyššího orgánu minimáln jedenkrát ron. (Mze R, 2015) 4.3. Teoretická ást Píjem projekt Proces píjmu projekt logicky zaíná okamžikem jejich fyzického zaregistrování žadatelem v kancelái místní akní skupiny. Tomuto okamžiku ovšem pedchází jiná zásadní etapa, a sice vyhlášení výzvy k píjmu projekt. Práv v této výzv by mlo být žadatelm pedloženo optimální množství informací nejen o tom, na jaké akce je možné získat prostedky prostednictvím podané žádosti o dotaci, ale také kde, kdy a jakým zpsobem budou jednotlivé projekty místní akní skupinou pijímány k administraci. Práv zde tedy celý proces píjmu projekt zaíná. V rámci vyhlášení výzvy vtšinou místní akní skupina eší zásadní dilema, které není zpsobeno niím jiným, než nedostatkem asu. Výzvy místních akních skupin jsou totiž vázány na jednotlivá kola píjmu projekt, vyhlašovaných platební agenturou. V pedchozím období 2007 2013, kdy byly místní akní skupiny souástí Programu rozvoje venkova, Státní zemdlský intervenní fond (dále také SZIF) vypisoval ti (pozdji jen dv) kola píjmu v prbhu kalendáního roku. Místní akní skupiny mly za úkol v urených termínech zaregistrovat na Regionálních odborech SZIF vybrané projekty, které musely ped tímto úkonem projít celým schvalovacím ízením, jež si místní akní skupina nastavila. To ovšem není vše. Místní akní skupina musela nejdíve pedložit platební agentue ke schválení samotnou podobu pipravované výzvy. Celý tento proces tak byl asov pomrn nároný. Schválení výzvy totiž nezídka probíhalo na dohled od píjmu projekt. Místní akní skupiny tak mly mnohdy na zásadní úkony v podstat jen nkolik dní. Tímto asovým deficitem pak velmi snadno dojde k tomu, že pi výbru projekt pracovníci opomenou nkteré nedostatky prost proto, že na kontrolu nemají dostatek asu. Postupy pro zvýšení úrovn pijímaných projekt 80
Každá místní akní skupina mže podniknout opatení, kterými se pokusí zvýšit úrove pijímaných projekt. V zásad existují dv cesty. První je poskytování konzultací a druhou pímé školení potencionálních žadatel. Školení pipravené pro širokou veejnost byly v pedcházejícím programovém období místními akními skupinami pomrnasto pipravovány. Pidanou hodnotou takových akcí je zvýšení informovanosti o innosti MAS v regionu vbec. Nicmén v této ásti metodiky se zabýváme ist procesem výbru projekt, a proto je nutné íci, že tato školení pedstavují velmi dobrý prostedek, jak potencionální žadatele nauit základm, které zužitkují pi píprav žádosti. Na druhou stranu vtšinou probíhají v dob, kdy tito zájemci ješt pesn do detail nemají svj zámr zpracovaný. Druhou cestou je pímé poskytování konzultací zamstnanci místních akních skupin. Jejich pedností je skutenost, že zájemce v drtivé vtšin pípad pichází již s hotovým zámrem a jeho cílem je dozvdt se, eho se má vyvarovat pi píprav žádosti. Tato alternativa ovšem klade pomrn velké nároky na kapacity MAS. Fyzický píjem projekt Program rozvoje venkova 2007 2013, jehož souástí byly také všechny podpoené místní akní skupiny 56, ešil píjem projekt tak, že žadatelé žádost podávali elektronicky prostednictvím Portálu farmáe a následn ji museli fyzicky pedat, v. všech požadovaných píloh, na píslušném Regionálním odboru SZIF. V pípad, že žadatel podával žádost prostednictvím místní akní skupiny, podával osobn žádost i pílohy v sídle MAS. Vyhnul se tedy elektronickému podání žádosti. A pokud tak místní akní skupina nastavila svj postup administrace, nemusel pi píjmu žádosti o dotaci dokonce ani dokládat všechny pílohy projektu. V prbhu programovacího období totiž Pravidla umožnila práv toto dodatené doložení a bylo na jednotlivých MAS, zda budou požadovat všechny pílohy již pi píjmu nebo žadatele dodaten vyzvou k jejich doložení. Pi neformálním dotazování 14 místních akních skupin vyšlo najevo, že drtivá vtšina z nich požadovala pedložení píloh spolen se žádostí již pi píjmu projektu. Tento postup má zcela zejmé opodstatnní. Pracovník, který je místní akní skupinou uren k pejímání a registrování projekt, mže již pi tomto prvotním píjmu odhalit zásadní chybu v povinných pílohách. 56 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-iv/ 81
asový harmonogram píjmu Kalendání rok týdny 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. Schválení výzvy platební agenturou Aktivita Schválení výzvy platební agenturou Vyhlášení výzvy Píjem projekt 1. 2. 3. 4. Harmonogram prací Administrativní kontrola opravy Kontrola pijatelnosti Hodnocení pref. kritérií Odv. Schválení projekt Pípadné odvolací ízení Registrace projekt na PA Jak vyplývá z asového harmonogramu, píjem projekt je uren na nkolik dní v závru vyhlášení výzvy k pedkládání projekt. Optimální bývá cca týden až 10 dní. Jak je ovšem zvykem prakticky ve všech podobných ízeních, žadatelé mají tendenci ponechat registraci své žádosti na poslední možný den. MAS se s touto skuteností musejí vyrovnat. V pípad, že MAS požaduje doložení všech píloh, pináší žadatel svou žádost o dotaci na CD nosii a pílohy v tištné podob. V kancelái MAS následn povený pracovník elektronickou žádost pijme, opatí íslem a vytiskne. Žadatel ji pak ped tímto pracovníkem podepisuje a dále podepisuje prvodní dokumentaci 57. Souástí tohoto úkonu je tedy prvotní kontrola náležitostí podávané Žádosti o dotaci, výstupem pro žadatele není jen potvrzení o zaregistrování žádosti místní akní skupinou, ale také tzv. kontrolní list, ve kterém jsou zapsány veškeré další souásti projektové žádosti (povinné, resp. nepovinné pílohy, v. potu stran). Kontrola pijatých projekt V programovacím období 2007 2013 byla celková kontrola pijatých projekt provádna ve dvou krocích. Prvním krokem bylo provedení administrativní kontroly. Tento krok pedstavuje podrobné posouzení žádosti o dotaci, v. všech souástí, tedy i kontrolu povinných a 57 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty v rámci opatení IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova R na období 2007 2013 (dále jen Pravidla IV.1.2 ), s. 8 82
nepovinných píloh. Jedná se pravdpodobn o nejsložitjší innost v rámci procesu výbru projekt z hlediska nárok na personál místní akní skupiny. Jde o postupné, velmi podrobné zkoumání celé žádosti o dotaci z hlediska formálního (kontrola vyplnní všech relevantních ástí, kontrola správnosti samotného zámru vzhledem k nastavení výzvy atd.) i kontrolu žádosti v z hlediska obsahové správnosti. Jde tedy v prvé ad o to urit, zda žadatel vyplnil celou žádost v souladu s Pravidly a dále zda všechny doložené pílohy jsou relevantní a platné. Vzhledem k náronosti tohoto úkonu musí každá MAS pijmout opatení. Jejich bližší popis bude uveden v praktické ásti tohoto dokumentu. Výstupem administrativní kontroly je vyplnný zápis o administrativní kontrole, který musí být prokazateln doruen žadateli. Ten se v nm dozví, zda byl jeho projekt shledán bezchybným, pípadn zda byla zjištna uritá pochybení i nedostatky, které brání v postoupení projektu do další ásti schvalovacího procesu. V takovém pípad musí místní akní skupina žadateli poskytnout pesn definovanou lhtu pro doplnní. Pokud žadatel odstraní všechny chyby, uvedené ve výstupu z kontroly, pracovníci MAS následn žádost postoupí do další etapy kontroly. V opaném pípad jsou nuceni takovou žádost vyadit z administrace. Také o tomto kroku musí být žadatel informován. Bohužel vzhledem k zavedené praxi mají místní akní skupiny vtšinou minimální as na provedení tchto kontrol a pípadné vyzvání žadatel. Ani pro n pak nebývá vyhražený delší asový úsek než 5 7 pracovních dní k doplnní i oprav žádosti. Hodnocení pijatelnosti Žádosti, které úspšn prošly sítem administrativní kontroly, resp. byly ve stanovené lht opraveny, následn putují k hodnocení pijatelnosti. Jednotlivá kritéria pijatelnosti vycházela pímo z Pravidel PRV 2007 2013, nešlo tedy o podmínky nastavené místní akní skupinou. Zpravidla se jednalo o pt bod s tím, že je projekt, resp. žadatel sploval i nikoli. Navíc každé opatení mohlo obsahovat další kritérium pijatelnosti, které musel žadatel také striktn dodržet. Pokud tomu tak nebylo, pracovník místní akní skupiny musel takový projekt vyadit. Na rozdíl od administrativní kontroly zde tedy nebylo možné nedostatek jakkoliv napravit. Také z tohoto hodnocení je výstupem protokol, který obdrží v jednom vyhotovení žadatel a druhé je pipojeno k projektu pro poteby další administrace. Posouzení pijatelnost nebylo zcela jednoduché vzhledem k nastaveným kritériím nadízeným orgánem (viz praktická ást) a stejn jako v kterémkoliv bodu výbru platí, že se žadatel mohl proti postupu MAS odvolat. Hodnocení projekt Tato etapa hodnocení projekt již nemá za následek jejich pípadné vyazení z administrace. Jde v nm pouze o to urit podle pedem daných kritérií, který z projekt je nejkvalitnjší, resp. které z projekt mže místní akní skupina s ohledem na alokaci podpoit a které již vzhledem k nízkému zisku bod podpoeny nebudou. Celý proces je pomrn složitý a má mnoho dílích krok. 83
V první ad je nutné, aby mla místní akní skupina definována hodnotící kritéria tak, aby skuten jejich prostednictvím mohl být vybrán kvalitní projekt. Jakkoliv se takové konstatování zdá být logické a banální, jedná se o skuten velmi problematický úkol. Preferenní kritéria byla v minulém období 2007 2013 dvojí povinná a ta, která byla stanovena samotnou MAS. To znamená, že ást kritérií byla pedepsána Státním zemdlským intervenním fondem. Povinn byly u každé Fiche bodov zvýhodnny následující skutenosti: - vytvoení každého nového trvalého pracovního místa na plný úvazek, - uplatování inovaních pístup, - víceodvtvové navrhování a provádní projektu založené na souinnosti mezi subjekty a projekty z rzných odvtví místního hospodáství, - zamení dopad projektu na mladé lidi do 30 let, - zamení dopad projektu na ženy. Tato kritéria byla tedy pítomna v každém bodovém hodnocení, piemž zpsob a míra zvýhodnní je ponechán na MAS. 58 Krom tchto kritérií pak každá místní akní skupina mla možnost definovat a nastavit vlastní preferenní kritéria, kterými mla možnost uritým zpsobem podpoit priority region. Ovšem nastavení nemlo být jen otázkou vle nkteré zájmové skupiny. Místní akní skupina v nich mla pedevším zajistit, aby projekt byl co nejefektivnjší, ml pokud možno širší dopad, ml pedpoklady, že bude fungovat dlouhodob apod. Je tedy zejmé, že volba preferenních kritérií je jedním z nejzásadnjších úkol místní akní skupiny. Návrh na postup, jakým se k odpovídajícímu výstupu dopracovat, bude souástí praktické ásti tohoto bloku. Ohodnocení preferenních kritérií Každý žadatel musí v rámci vyplnní žádosti o dotaci ohodnotit svj projekt preferenními kritérii a vysvtlit, pro má jeho projekt na dané body nárok. Je nasnad, že každý žadatel se snažil získat co nejvtší poet bod, proto byl reálný pedpoklad, že pi hodnocení projekt místní akní skupinou dojdou povení hodnotitelé nezídka k odlišným závrm. Bodový zisk, který si pidlil sám žadatel, se v rámci hodnocení projekt konfrontuje s posouzením výbrové komise, která na svých zasedáních ohodnotí všechny projekty. Systém byl nastaven tak, že projekt bu sploval zadané kritérium a ml tak nárok na plný poet bod za toto kritérium, nebo naopak nesploval a v tu chvíli neml nárok na žádný bod. Další možností bylo nastavit uritou stupovou škálu, kdy za konkrétní kritérium mohla být pidlena ást bod. Poslední cestou je v podstat individuální hodnocení, v jehož rámci udlí hodnotitel uritý poet bod z dané škály (O nap. 10) podle svého uvážení. Výbrová komise je jedním z dležitých orgán MAS, obecn platí, že jejím lenem by ml být odborník znalý problematiky LEADER, který bude schopen na základ bodovací škály jednoznan ohodnotit všechna kritéria a takové hodnocení bude za všech okolností schopen obhájit. Své hodnocení také zapisuje do protokolu. 58 Metodika pro tvorbu Fichí a specifické podmínky opatení IV.1.2., s. 5 84
Krom samotného bodování projekt nkteré místní akní skupiny realizovaly takzvanou veejnou obhajobu projekt. V jejím rámci dostal každý žadatel prostor, aby svj projekt prezentoval ped leny výbrové komise a zodpovdl jejich pípadné dotazy. Na tomto základ pak lenové komise mohli korigovat své pvodní bodování. Z tohoto hodnocení všech hodnotitel vzejde aritmetickým prmrem tabulka projekt s jasn prokázaným poadím dle potu získaných bod. Výbrová komise pak svou práci postoupí dalšímu orgánu místní akní skupiny, který mohl mít rzné názvy, napíklad Programový výbor. V nastávajícím programovém období 2014 2020 by se dle Metodiky pro standardizaci místních akních skupin ml jmenovat Výbor MAS. Práv tento výbor bude mít v píštím období tu zásadní zodpovdnost, a sice práv jeho lenové s konenou platností schválí projekty, které jim byly doporueny k podpoe na základ hodnocení výbrové komise. Kolik projekt bude nakonec výborem schváleno, záleží pedevším na výši alokace pro danou výzvu. Jen velmi zídka se stává, že by bylo zaregistrováno tak málo projekt, že souet požadované dotace všech tchto projekt nepekroí možnosti alokace. Obecn by ml Výbor MAS závazn pihlížet k výslednému poadí projekt dle jejich hodnocení, nicmén v jeho pravomoci je práv finální schválení projekt. Proto by se místní akní skupina mla na tuto skutenost odpovdn pipravit, aby nemohlo dojít ke zneužití financí tím, že nakonec bude vybrán k podpoe také projekt, který získal velmi malý poet bod. Vnitní naízení MAS také mohou rozhodnutí Výboru MAS nechat potvrdit vrcholným orgánem, ovšem je nezbytné mít na pamti, že as na celý proces je skuten šibeniní a takový postup by mohl mít za následek velké tžkosti zvlášt, když každý žadatel má právo na odvolání. Odvolání žadatele Každý žadatel má právo se odvolat proti všem výše popsaným krokm v rámci píjmu projekt. Místní akní skupina na tuto skutenost musí pamatovat a asov jednotlivé úkony seadit tak, aby další krok vždy následoval až poté, co vyprší doba, bhem které by se žadatel mohl odvolat a celý postup MAS byl pehodnocen. V koneném pípad to znamená, že MAS musí poítat s tím, že vyazený projekt, ale i neúspšný projekt s nedostateným potem získaných bod, se vrátí zpt do administrace a musí být spolu s ostatními v ádném termínu zaregistrován na SZIF i jiné platební agentue. Registrace projekt Pedání schválených projekt k zaregistrování píslušné agentue, která pro daný operaní program zajišuje celkovou administraci projekt (nejen v rámci komunitn vedeného rozvoje), je finálním krokem, který je zárove cílem celého výbru projekt. Každá MAS se na registraci projekt objednává dopedu a veškeré podklady musí mít pipraveny k pedání spolu s projekty. V následující ásti budou uvedeny praktické návrhy postupi dílí pipomínky, které by místní akní skupin mly dopomoci k provedení skuten transparentního a bezproblémového výbru projekt. 85
4.4. Praktická ást Tato ást pináší ve zkratce doporuení týkající se jednotlivých dílích postup, které mohou zamstnancm místních akních skupin napomoci k tomu, aby byl výbr projekt nastaven maximáln transparentn a také tak probíhaly veškeré innosti s tím spojené. Vzhledem k tomu, že metodika by mla být pokud možno krátká a výstižná, je praktická ást vtšinou psána formou bod s pípadnými krátkými vysvtlujícími komentái. Jen tak lze zaruit, že metodická pomoc bude pro tenáe užitená, že ji budou moci jasn pochopit a použít v pípad poteby. Píjem projekt I v pípad, že místní akní skupina realizuje rzné akce pro zájemce a má tím pádem ucelený pehled o projektech, které chtjí žadatelé registrovat v dané výzv, je pravdpodobné, že nkterý z žadatel pijde bez pedchozí konzultace, nezídka v poslední den píjmu. Možné nastavení postupu píjmu: dsledn dodržovat stanovený asový rozsah píjmu požadovat pedání nepovinných píloh i v pípad, že operaní program umožuje výjimku, a to z dvodu, aby byla již pi píjmu odhalena zjevná chyba kontrolu by mli provádt minimáln dva zamstnanci. První provádí kontrolu samotné žádosti, druhý kontrolu všech píloh, poté si oba innost vymní. Úelné je zavést systém psaní poznámek z prbhu kontroly projektu, tyto poznámkové listy si pak oba pracovníci spolen pekontrolují po ukonení obou ástí kontroly. na každý píjem si pracovníci vylení dostatený asový úsek (nap. 30 minut) z píjmu projekt musí být poízen kontrolní list Postupy pro zvýšení úrovn pijímaných projekt Ve vtšin pípad žádají v pípad místních akních skupin o dotaci naprostí laikové. To samo o sob je pochopitelné, nicmén MAS mže pijmout uritá opatení, jak žadatelm pomoci. Pomáhá tak vlastn i sama sob. Provádt mže napíklad: školení pro žadatele a pro veejnost, které má podat základní informace. Pokud nkterý ze zájemc pichází se složitjším problémem, je lépe domluvit si konzultaci mimo rámec školení, kdy bude mít zamstnanec dostatek prostoru pro hlubší posouzení problému. Nenechte se strhnout k rychlé odpovdi na základ informací, které žadatel považuje za dležité, ovšem bez zjištní širších souvislostí. Neomezené konzultace, pokud možno na základ pedchozího objednání. Z každé konzultace je pínosné sepsat výstup. Tyto podklady pak mohou být využity nap. pro zodpovzení FAQ na stránkách místní akní skupiny a dále není vyloueno, že v budoucnu nebudou tyto innosti pedmtem zájmu platebních agentur nap. pi hodnocení MAS. 86