Je možnost zvýšeníproočkovanosti proti chřipce v ČR reálná? prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Co je chřipka (influenza)? Vysoce nakažlivé onemocnění Vzdušné šíření kapénkovou cestou Inkubačnídoba1 4 dny Virová etiologie
Chřipka Chřipka typy A, B, C Subtyp A Hemaglutitin 16 subtypů (H1 16) 16) Neuraminidáza 99 subtypů (N1 9) MOŽNÉ TEORIE VZNIKU ANTIGENNÍHO SHIFTU ptačí virus lidský virus trachea shiftová varianta?? 11
Virus chřipky Typ materiálu Hemaglutinin A/Moscow/21/99 (H3N2) Neuraminidáza Typ viru Geografický původ Číslo kmene Rok izolace Subtyp viru Sezóna 2012/2013 A/California/7/2009 (H1N1) A/Victoria/361/2011 (H3N2) B/Wisconsin/1/2010
Příklad týdenního sledování počtů nemocných po krajích: akutní respirační infekce chřipková onemocnění 5 8 5 8 6 9 6 9 7 10 7 10
xx. týden 20xx - Week xx Tyto týdenní výstupy jsou dostupné na: http://www.szu.cz/ari/aro.html
Monitoring chřipky a dalších respiračních viróz v ČR: odběry biologického materiálu Provádí Národní referenční laboratoř pro chřipku a Národní referenční laboratoř pro nechřipkové respirační viry ve Státním zdravotním ústavu v Praze ve spolupráci s řadou dalších mikrobiologických laboratoří Každý kraj zajišťuje týdně u pacientů s akutní respirační infekcí odběr jednoho vzorku v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a jednoho vzorku v ordinaci praktického dětského lékaře Velká pozornost věnována diagnostice netypických případů ARI Zajištění a vyšetření sekčních materiálů od osob, u nichž patologickoanatomický nález spolu s předchozí anamnézou opravňují podezření na úmrtí na chřipku Mezinárodní spolupráce s obdobnými pracovišti v zahraničí
Evropská síť pro monitoring chřipky (European Influenza Surveillance Network)
Globální cirkulace chřipkových virů
Virus chřipky je jeden z pěti hlavních vyvolavatelů akutních respiračních onemocnění Poměr detekovaných respiračních patogenů, Kiel, Mainz, Freiburg, květen 2002 až prosinec 2005 Poměr detekovaných (% celku) 30 25 20 15 10 5 0 RV RSV IVA AV EV MPV PIV3 Mpn CV PIV1 IVB PIV2 PIV4 Bp Cpn Bpp Reo Lpn Patogen n=11040, 7028 (64%) pozitivních, 14% vícečetných www.pid-ari.net
Celkový dopad chřipky Plicní onemocnění 17% Onemocnění srdce 34% Influenza uváděna jako primární příčina smrti 26% Jiné příčiny mortality 23% Studie 2360 (průměr za rok) influenze asociovaných úmrtí v Nizozemí Ze 100 úmrtí na chřipku, 74 je hlášeno jako jiná nemoc Sprenger MJW,Beyer WEP, Kempen BM., Mulder PGH and Masurel N.Risk factors for influenza mortality In: Elsevier Science publishers B.V Options for the control of influenza II. 1992:15-23
Po skupiněnejstarších je chřipka nejzávažnější u nejmenších dětí Průměrná úmrtnost během chřipkové sezóny 1998-2004, British Columbia, Kanada 0.10 Úmrtnost na 1000 obyvatel 0.08 0.06 0.04 0.02 0.00 <6 měsíců 6-23 měsíců 2-4 let 5-9 10-19 let let Věková skupina 20-49 let 50-64 let 65 let Sebastian et al. Vaccine 2008
Děti sloužíjako hlavnípřenašeči chřipky Jesle Děti Děti pravidelně infikovány do 1-2 týdnů po expozici 1 Školky Děti vylučují větší množství viru, a po delší dobu než dospělí 2 Přenos Sourozenci Rodiče Pečovatelky Prarodiče 1. Turner et al. Health Technol Assess 2003; 2. Principi et al. Pediatr Infect Dis J 2003
Pokrytíočkováníu sezónníchřipky u osob nad 65 let v EU a EEA zemích 2008 90 80 Recommended WHO target for 2010 70 60 50 40 30 20 10 0 Vaccination Uptake % Lithuania Poland Romania Czech Republic Slovenia Slovakia Austria Hungary Finland Portugal Norway Luxemburg Denmark Sw eden Ireland Belgium Germany Italy Spain France United Kingdom Netherlands Data from VENICE Survey and other sources 2008, Version 18 March 2008
¾populace se nenechávajíočkovat proti chřipce častěji muži (8 % z nich) a lidénad 65 let (14 % z nich)
Důvody vedoucík očkování Rada lékaře / praktika Rada asistenta / praktikující zdravotní sestry Rada farmaceuta Rodina, přátelé, kolegové Vlastní víra v důležitost očkování proti chřipce Poster / komunikace v čekárně Jiné 0 20 40 60 80 100% 4,5 0,4 1,3 0,6 NA 0,7 0,0 2,8 0,8 0,4 0,0 1,1 NA NA 5,3 5,7 6,6 6,6 8 9,5 15,1 21 32,4 43,5 41,7 50,3 65,8 76,1 Australia N = 1394 Argentina N = 264 Czech Rep. N = 845 Turkey N = 243 * in Australia Other / Work, My employer * in Argentina Requirement at work / Travel
Pacienti se cítíbýt v riziku 0 20 40 60 80 100% Ano 56,3 63,6 66,7 90,3 Australia N = 1400 Argentina N = 263 Ne 9,7 36,4 33,3 43,7 Czech Rep. N = 845 Turkey N = 248
Důvody pročse pacienti v riziku necítí Nepřítomnost chronické nemoci Příliš mladý Není v přelidněném prostředí 0 20 40 60 80 100% 29,8 20,9 31,3 22,7 5,6 6,1 5,3 13,6 5,4 10,4 3,6 22,7 Australia N = 504 Argentina N = 115 Czech Rep. N = 281 Turkey N = 22 Spoléhá na přirozené mechanismy Zdravý životní styl 26,8 13,9 31,8 32,5 24,3 17,4 9,1 42,3 Jiné* NA NA NA 24,3 * in Argentina Other / I take precautions / No alert / Only if I m travelling / No response
Možné aspekty zvýšení proočkovanosti proti chřipce Zvýšení informovanosti o závažnosti onemocnění Organizovaná a systematická kampaň ve veřejných masmédiích sponzorovaná státem Nové aplikační cesty (ID, inhalační, ) Nové technologie (buňky) Zvýšení role praktických lékařů Jednoduché mechanismy úhrady
Děkuji za pozornost