Trh pohonných hmot a erpacích stanic v R a n kterých zemích EU

172 Trh pohonných hmot a erpacích stanic v R a n kterých zemích EU Ing. Antonín Beran, MPO, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 tel: 224 852 335, e-mail:beran@mpo.cz Ing, Lud k Dušek, MPO, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 tel: 224 852 437, e-mail:dusek@mpo.cz Ing. Miloš Podrazil, APPO, U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 telefon: 274 817 509, e-mail: cappo@cappo.cz Tato prezentace se dotýká t í témat. Každé z nich je dostate n obsáhlé, aby mohlo být p edneseno v hlubších detailech samostatn, a proto tato p ednáška obsahuje pouze hlavní aspekty každého znich a bude jist vyvolávat adu otázek. Prvním tématem je problematika "Evidence erpacích stanic" (Evidence s) v R, zavedená 6 zákona. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, která nám dává jeden z prvních ucelen jších pohled na rozsah a stav sít erpacích stanic v R. Evidence erpacích stanic dokumentuje adresy a základní typy stanic, zda se jedná o stavby i za ízení a v souvislosti s povinnou evidencí pohonných hmot, krom p ehledu o druzích vytá ených paliv, je též rozlišován charakter erpacích stanic ve ejných a neve ejných, sloužících pouze pro vlastní spot ebu provozovatel. Dále Evidence s obsahuje informace o vlastnících, o provozovatelích stanic a dob uvedení do provozu. Povinnost evidence je automatická a vyplývá ze zákona, ale vzhledem k promítnutí lobbystických zájm n kterých podnikatelských skupin je výsledkem sice objemem rozsáhlý, nicmén stále neúplný seznam staveb a za ízení, které slouží jak pro prodej, tak pro výdej motorových paliv pro vlastní spot ebu. V Evidenci s jsou zahrnuty stanice s konven ními kapalnými palivy i stanice pro nastupující druhy motorových paliv jako jsou nap. plnící stanice CNG. Evidence erpacích stanic je ze zákona neve ejná a v sou asné dob není možné uve ejnit ani seznam stanic deklarovaných jejich vlastníky jako stanice ve ejné. Druhým tématem jsou výsledky statistického zjiš ování o sítích erpacích stanic v R. Tato statistika vychází ze zákona. 89/1995 Sb., o státní statistické služb. Povinné osoby tvo í pouze vybraný okruh respondent, provozovatel stanic. Toto je jeden ze zásadních rozdíl v po izování dat proti Evidenci s. Statistika o provozování sítí s se zaobírá technickým vybavením stanic, jejich umíst ním z hlediska komunikací a zástaveb, poskytovanými službami, vybraným dopl kovým sortimentem zboží a zejména výto emi motorových paliv z hlediska množství a skladby, a to na ve ejných i neve ejných stanicích. Poslední z témat navazuje na statistická zjiš ování o výto ích motorových paliv na erpacích stanicích v R, rozši uje pohled o celkové rámcové dodávky motorových paliv na trh v R od roku 2003 do roku 2007 a porovnává je s našimi nejbližšími sousedy. Z uvedených dat je možné poukázat na zásadní vlivy zm n spole enského prost edí a odhadovat spot ební trendy u klasických motorových paliv. V následující ásti jsou uvedeny v n kolika tabulkách vybrané souhrnné údaje z Evidence erpacích stanic pohonných hmot, ukázané v r zných souvislostech. V evidenci by m ly být zahrnuty všechny erpací stanice, na kterých jsou prodávány a nebo formou protislužby vydávány pohonné hmoty (tj. s ve ejné a s s vymezeným p ístupem) a také zna ná ást s neve ejných. Podle zn ní zákona. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách nemusí být n které neve ejné erpací stanice evidovány. 1328

Evidence s - celkový p ehled s ve ejných, neve ejných a s vymezeným p ístupem (tj. erpací stanice s úzkým okruhem smluvních zákazník ) Evidence erpacích stanic Podíl Po et s (stav k 31.12. 2007) staveb (%) za ízení (%) ve ejné 3 610 93 7 s vymezeným p ístupem 92 77 23 neve ejné 2 658 62 38 celkem 6 360 80 20 U ve ejných s je patrný podstatn vyšší podíl staveb než u neve ejných nebo u s s vymezeným p ístupem. Evidence s - celkový p ehled ve ejných s, rozd lených podle druh pohonných hmot Pohonné hmoty na ve ejných erpacích stanicích Po et s Podíl (%) vícedruhové klasické s 2 553 70,7 jednodruhové s - MONA 656 18,2 jednodruhové s - LPG 342 9,5 ostatní s 59 1,6 celkem 3 610 Mezi ve ejnými p evažují s s nabídkou širšího sortimentu klasických motorových paliv na rozdíl od neve ejného sektoru, kde je u dominantní ásti používána pouze motorová nafta. V tabulce uvedená skupina ostatních ve ejných s zahrnuje také 14 plnících stanic se CNG. Evidence s - p ehled rozmíst ní erpacích stanic podle kraj, vztažený na po et obyvatel,na vým ru kraje s uvedením % podílu kraj na ve ejných s a obyvatelstvu. Po et ve ejných erpacích stanic k po tu obyvatel v krajích R Po et s na 10 tis. obyvatel Podíl na Po et s na 100 km 2 ve ejných s (%) Podíl na obyvatelstvu (%) Hl. m. Praha 1,8 43,9 5,97 11,55 St edo eský kraj 4,6 4,9 14,66 11,42 Jiho eský kraj 4,7 3,0 8,19 6,12 Plze ský kraj 4,2 3,1 6,39 5,39 Karlovarský kraj 3,6 3,3 2,99 2,96 Ústecký kraj 3,7 5,8 8,41 8,00 Liberecký kraj 3,5 4,7 4,08 4,19 Královéhradecký kraj 4,1 4,7 6,11 5,34 Pardubický kraj 4,0 4,5 5,59 4,94 Vyso ina 4,9 3,7 6,91 4,97 Jihomoravský kraj 3,3 5,1 10,14 11,01 Olomoucký 3,5 4,3 6,17 6,22 Zlínský 3,2 4,8 5,21 5,73 Moravskoslezský 2,7 6,2 9,18 12,14 Celkem R 3,5 4,6 1329

Z p ehledu jsou patrné veliké rozdíly v ukazatelích mezi kraji a hlavním m stem a také mezi jednotlivými kraji. Tyto rozdíly souvisejí s hustotou obyvatel v jednotlivých oblastech a také s rozvinutím silni ních sítí, tah a velkých obydlených aglomerací. Porovnání po tu ve ejných s ve vybraných okolních státech s R Srovnání velikosti sít ve ejných s v R a n kterých okolních státech Po et s Po et s na 10 tis. obyvatel Po et vozidel na obyvatele Rakousko 2 812 3,4 0,55 eská republika 3 610 3,5 0,45 N mecko 15 036 1,8 0,60 Ma arsko 1 517 1,5 0,34 Polsko 6 860 1,8 0,41 Slovensko 830 1,5 0,28 Z uvedeného p ehledu vyplývá pom rn dobré vybavení eské republiky sítí erpacích stanic pro pot eby obyvatelstva, obdobné pom r m ve vysp lém Rakousku. Vysv tlení pro výraznou odchylku v po tu erpacích stanic na obyvatele v N mecku, p i zachování pot ebné obslužnosti a p i vyšším pr m ru po tu vozidel na obyvatele (a vyšší spot ebu paliv), je možné hledat ve v tší pr m rné efektivit n meckých s, zejména v umíst ní erpací stanice jsou situovány v hust jších zástavbách, na dálnicích je zachováván stanovený zna ný odstup mezi jednotlivými stanicemi, a dále v typu s - jsou v pr m ru v tší, zmodernizovány, neprovozují se prakticky žádné "nádvorní" ve ejné stanice. Dále uvedené hodnocení vybavenosti, umíst ní, velikosti a výsledk provozu erpacích stanic bylo sestaveno na základ zpracování dat z pololetních výkaz o síti erpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 za 2. pololetí a rok 2006. P ehled o vybavenosti s na statisticky sledovaném po tu 5 319 erpacích stanic v R podle dále uvedených kritérií metodiky výkazu Crs (MPO)1-02 poskytuje následující graf Grafické znázorn ní po tu S podle kategorií vybavenosti na konci roku 2006 3000 2500 2223 2000 po ty S 1500 1000 500 399 1307 587 224 579 0 k. 1 k. 2 k. 3 k. 4 k. 5 k. 6 kategorie S 1330

Podle metodiky statistického zjiš ování se za azují erpací stanice do následujících kategorií o vybavení a poskytovaných službách: kategorie 1 - S provozuje pouze 1 druh PHL kategorie 2 - S provozuje 2 a více druh PHL kategorie 3 - S provozuje 2 a více druh PHL a obchod kategorie 4 - S provozuje 2 a více druh PHL, obchod a my ku aut kategorie 5 - S jako kategorie 4 + další služby (autoservis, restaurace a pod.) kategorie 6 v dalších službách jiná než kategorie 5. Výrazná p evaha erpacích stanic s jedním druhem paliva (zejména motorová nafta) je dána velkým podílem neve ejných erpacích stanic zahrnutých ve statistickém zjiš ování. Umíst ní erpacích stanic na komunikacích v R je p ehledn a pro snadn jší orientaci znázorn no následujícím kruhovým grafem: Grafické znázorn ní podílu S (v %) podle umíst ní na komunikacích R na konci roku 2006 dálnice 2% I. t. 10% m stská komunikace 25% rychlostní komunikace 2% II. t. 9% E t. 3% III. t. a ostatní 9% hrani ní p echod 3% místní komunikace 37% Statistické zjiš ování za 2. pololetí a rok 2006, které zahrnuje adu soukromých neve ejných erpacích stanic, posunuje p evahu rozmíst ní erpacích stanic pohonných hmot k m stským a zejména místním komunikacím, kde jsou zahrnuty areálové erpací stanice. P ehled celkových výto í klasických kapalných pohonných hmot (bez LPG a CNG) v sítích erpacích stanic podle velikosti jednotlivých sítí, v etn pr m rných výto í podle t chto kategorií, je za rok 2006 uveden v následující p ehledné tabulce 1331

výto e PHL pr m rná Po ty S Po et Po et v síti S celkem výto v síti provozovatele provozovatel erpacích stanic PHL (tis.l) (tis.l / S) 1 2 105 2 105 1 253 268 595,4 2 4 501 1 238 827 192 668,2 5 19 71 582 1 045 738 1 796,8 20 100 8 364 943 044 2 590,8 nad 100 5 1030 2 336 239 2 268,2 Celkem 2 690 5 319 6 405 481 1 204,3 V první skupin, kde jsou soust ed ni provozovatelé provozující pouze jednu erpací stanici jich 1 570 prodává nebo vydává pouze motorovou naftu. Ve druhé skupin je to 211 provozovatel. Celkem se zabývá výhradním prodejem a nebo výdejem motorové nafty na erpacích stanicích 1 934 subjekt. Specifickou skupinu provozovatel erpacích stanic pohonných hmot, kte í vesm s pat í do skupiny provozovatel s po tem 5 až 19 erpacích stanic, tvo í et zce supermarket velkých zahrani ních spole ností (uvedené ve zkrácených názvech) AHOLD R, GLOBUS R, MAKRO Cash & Carry R a TESCO. Za sledované období 2. pololetí a roku 2006 jmenované spole nosti provozovaly celkem 53 erpacích stanic (1 % z celkového po tu) s relativn vysokým podílem 5,2 % na celkových výto ích zjiš ované sít erpacích stanic v R. Vykázaná pr m rná ro ní výto pohonných hmot na jednu S u této skupiny je s velkým odstupem nejvyšší, a to 6 268 tis.l pohonných hmot. Podíl na trhu, které tyto spole nosti zaujímají k celkovému zjišt nému množství jednotlivých druh klasických motorových paliv, iní u benzin 8,2 % a u motorové nafty 3,2 %. Následující tabulka p edstavuje zjišt né výto e pohonných hmot (automobilové benziny a motorová nafta) za rok 2006 z výkaz Crs (MPO) 1-02 v tisících m 3, p epo tené na tisíce tun a porovnané se statistickými údaji o zjišt ných hrubých dodávkách pohonných hmot na trh R podle výkazu SÚ/IEA/ Monthly Oil Questionnaire Motorový benzin Speciál Motorové benziny bezolovnaté ostatní Motorové benzíny celkem Motorová nafta celkem (v etn sm sné) Celkem PHL (bez LPG, CNG) tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun Crs (MPO) 1-02 163 123 2 437 1 837 2 600 1 960 3 805 3 193 6 405 5 153 SÚ/IEA/MOS - - - - - 2 006-3 856-5 726 Pom r MPO/ SÚ 0,98 0,83 0,88 Z uvedeného srovnání vyplývá, že statistikou zjiš ovaná sí erpacích stanic (5 319 S) za rok 2006 realizovala prodej cca 97,7 % celkových dodávek všech druh automobilových benzin a 82,8 % celkových dodávek motorové nafty umíst ných na trh v R, podle p íslušné bilan ní statistiky SÚ. V pr b hu posledních let byly statistickým zjiš ováním zdokumentovány významné zm ny v tržním podílu n kterých druh kapalných pohonných hmot. V tabulce jsou uvedeny vývoje podíl na trhu u motorového benzinu Speciál (oktanové íslo 91, s p ísadou proti zatloukání ventil ) a sm sné motorové nafty (s minimálním obsahem 31 % hm. ME O) mezi roky 2002 a 2006. Podíl benzinu Speciál je vztažený k celkovým dodávkám motorových benzin na trh v R a podíl sm sné motorové nafty analogicky k celkovým dodávkám motorové nafty. 1332

Rok Speciál (BA 91) Sm sná motorová nafta tis.l podíl (%) tis.l podíl (%) 2002 374 836 16,7 89 555 5,49 2003 304 031 13,6 89 073 4,99 2004 245 481 10,9 22 824 1,12 2005 178 980 8,1 9 461 0,43 2006 163 661 6,3 37 477 0,98 Pokles tržního podílu benzinu Speciál je dlouhodob o ekávaný, postupný a je výrazem klesajícího po tu provozovaných vozidel, které jsou na tomto palivu závislé. V sou asné dob již výrobci a prodejci vážn uvažují o zastavení jeho dodávek na trh. Spot eba sm sné motorové nafty byla zcela odvislá od poskytování státních dotací a její uplatn ní na trhu s takovou pomocí p ímo koresponduje. Vzhledem k úplnému zastavení státních dotací na výrobu ME O od roku 2007 se domácí trh se sm snou motorovou naftou prakticky rozpadl. Pr b h hrubých dodávek (spot eby) motorové nafty na trh v R v od r. 2003 do r. 2007 na ítaný po m sících zachycuje následující graf: Vývoj hrubých dodávek motorové nafty na trh v R za leden až prosinec 2003-2007 4500 4000 3500 3000 2007 2006 2005 2004 2003 tis. tun 2500 2000 1500 1000 500 zdroj dat: SÚ 0 leden duben srpen listopad prosinec m síc Z grafu je patrný, až na výjimku za r. 2005, pom rn pravidelný nár st spot eby motorové nafty v R v uvedeném období, vyjád ený v procentických hodnotách v následující tabulce. 1333

Rok Spot eba motorové nafty (tis. t) Nár st (%) 2003 3116-2004 3258 4,56 2005 3707 13,78 2006 3856 4,02 2007 4021 4,28 Ustálené zvyšování spot eby motorové nafty o více než 4 % ro n je výrazem r stu ekonomických aktivit, které nebrzdí ani pokra ující trend zvyšování cen ropy a ropných produkt. Mimo ádný meziro ní nár st spot eby motorové nafty v r. 2005 o 13,8 % je odrazem uvoln ní hranic se sousedními státy p ipojením R a dalších zemí k EU a z toho plynoucí zvýšení mezinárodní silni ní nákladní (kamionové) dopravy. Podle zkušeností za n kolik m síc roku 2007 nedošlo zatím ke snížení spot eby motorových naft vlivem zavedení mýtného a jak výrazn ovlivní jejich spot ebu rozší ení Schengenského prostoru o eskou republiku ukáže teprve p íští období. U motorových benzin byla situace ve stejném období let 2003 až 2007 jiná, od roku 2003 docházelo k mírnému poklesu jejich spot eby z 2 100 tis. tun v r. 2003 na 2012 v roce 2006 a k nár stu v 2007 na 2 092 tis.tun. V zásad je to možné zd vodnit jako reakci na postupné zvyšování, resp. uvoln ní cen ropy a ropných produkt. Vzhledem k výraznému uvoln ní hranic v r. 2008 se sousedními zem mi EU lze o ekávat mírné zvýšení spot eby v následujícím období. Spot eby hlavních motorových paliv na trzích v R a n kterých okolních zemí v letech 2003 až 2006 jsou ukázány v následujících tabulkách: Motorové benziny (tis.t) 2003 2004 2005 2006 Zm na mezi 2003-2006 (%) eská republika 2 100 2 092 2 055 2 012-4,2 Rakousko 2 201 2 133 2 074 2 003-9,0 N mecko 25 851 25 038 23 430 22 605-12,6 Ma arsko 1 421 1 474 1 462 1 550 9,1 Polsko 4 235 4 300 4 024 4 123-2,6 Slovensko 689 633 628 642-6,8 OECD - Evropa 122 967 119 972 114 855 111 428-9,4 Motorová nafta (tis.t) 2003 2004 2005 2006 Zm na mezi 2003-2006 (%) eská republika 2 991 3 258 3 707 3 860 29,1 Rakousko 5 693 5 935 6 268 6 076 6,7 N mecko 27 943 28 920 28 531 29 135 4,3 Ma arsko 2 170 2 217 2 475 2 710 24,9 Polsko 5 699 6 217 6 650 8 207 44,0 Slovensko 966 1 058 1 101 1 168 20,9 OECD - Evropa 278 232 283 744 289 208 295 605 6,2 Z vývoje spot eb motorových paliv v uvedených zemích jsou patrné- výrazné zm ny spot eby motorové nafty u postkomunistických stát, zatím co nár st v N mecku a Rakousku je malý. Na snižování spot eby motorových benzin ve všech státech, s výjimkou Ma arska, se projevuje zvyšování cen ropy a paliv více než u motorové nafty vzhledem k tomu, že z v tší 1334

ásti zasahuje citliv jší segment b žných obyvatel a to se projevuje na snížené osobní spot eb paliv a zvýšeným požadavkem na použití vozidel s naftovými motory, vykazujícími ve stejné výkonové hladin obvykle nižší m rnou spot ebu pohonných hmot. Svou roli zde také hraje p irozená obm na vozového parku, kdy jsou nová vozidla hospodárn jší, než ta dosluhující, vyrobená p ed 15 20 lety. Celková spot eba motorových benzin bude patrn i v dalších obdobích výrazn ovliv ována vývojem ceny ropy. Záv rem je možné konstatovat, že byly spln ny zám ry autor zákona o pohonných hmotách. Pro státní orgány je k dispozici seznam, který má význam pro kontrolu erpacích stanic pohonných hmot z hlediska kvality vydávaných paliv, ochrany životního prost edí, da ové kázn (otázka spot ební dan ) apod. Jedním z nástroj pro ov ení evidovaných údaj je také pravidelné statistické zjiš ování o provozu sítí erpacích stanic. Získaná data, prezentovaná ve form agregovaných údaj prost ednictvím zpráv o statistickém zjiš ování, slouží také podnikatelské sfé e pro srovnání postavení na trhu a pro tvorbu podnikatelských zám r. 1335