DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
PARAMETRY VODNÍCH CEST Pro rozměry vodní cesty je důležitý typ používané lodě nebo člunu dle klasifikace vodních cest. Pro plynulou plavbu je u vodních cest důležité zabezpečit a navrhnout: Nejmenší hloubku plavební dráhy Dostatečný poloměr oblouků vodní cesty Šířku plavební dráhy Dostatečnou plochu průřezu průplavu Maximální rychlost proudu Rychlost plavidel Přemostění vodních cest, resp. minimální průjezdnou výšku
STAVEBNÍ ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ Stavební úpravy jsou nutné tam, kde není možné jinak zabezpečit splavnost vodního toku. Toho je dosaženo: Bagrováním Regulací řeky Kanalizací
REGULACE TOKU ŘEKY Cíle: Zabezpečit minimální plavební hloubku větší o 30 cm než je ponor plavidla a minimální plavební šířku plavební dráhy, to vše i při minimálním plavebním průtoku Při maximálním plavebním průtoku by rychlost proudící vody neměla překročit 2 m/s, Umožnit transport ledu a splaveninám celým splavňovaným úsekem, Při průtoku velkých vod nesmí docházet k deformaci plavební dráhy.
KANALIZACE ŘEKY Výhody kanalizačního splavňování toku pro plavbu: Trvale zabezpečená plavební hloubka pro plavbu, Zpomalení rychlosti proudu toku ve zdrži, Úspora času při plavbě proti proudu, Bezpečnější plavební provoz. Nevýhody kanalizačního splavňování toku: Velká časová ztráta při plavbě plavební komorou, Nánosy plavenin a splavenin ve zdrži, Rychlejší zamrzání hladiny při menších průtocích, tzn. zkrácení plavebního období.
OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH U kanalizovaných řek a umělých průplavů jsou nejdůležitějšími objekty tzv. plavební stupně. Stavby, které se skládají z několika funkčních částí a mohou být tvořeny: Vzdouvacím zařízením jezem či přehradou, které zajišťují dostatečnou výšku vodní hladiny a rozdělují v daném místě vodní cestu na horní a dolní zdrž (nádrž); Zařízením pro umožnění plavby lodí např. plavební komory nebo lodní výtahy; Vodní elektrárnou, takže plavební stupeň může vykonávat i energetickou funkci; Pomocnými zařízeními jako jsou rybovody, obytné objekty, dílny, apod.
KLASIFIKACE PLAVEBNÍCH KOMOR Plavební komory vytvořené jako koryto toku se zpevněnými bočními svahy; Plavební komory s bočními stěnami z ocelových štětovnic; Plavební komory vytvořené z bočních zdí na vysokém pilotovém roštu; Plavební komory s bočními gravitačními zdmi a oddělenou dnovou deskou; Monolitické plavební komory polorámového typu; Plavební komory s bočními gravitačními zdmi bez dnové desky; Plavební komory vytvořené z prefabrikovaných a montovaných částí.
LODNÍ VÝTAH Při vyšších spádech je překonání větších výškových rozdílů na stupni kanalizovaného vodního toku namísto zdymadla zabezpečováno tzv. Lodním výtahem (zdvihadlem). Jde o zařízení pracující na rozdíl od komory na mechanickém principu, kdy celá komora s lodí (žlab) je mechanicky vyvezena k vyšší zdrži např. pomocí kolejnic. Rozlišujeme tyto typy lodních zdvihadel: Svislá (vertikální) lodní zdvihadla Šikmá zdvihadla s podélně či příčně uloženým žlabem, žlab je vyvezen v určitém úhlu např. po kolejnicích.
DALŠÍ OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH Mosty pozemních komunikací, křižující vodní cestu, případně podjezdy, které se však navrhují velmi zřídka; Objekty pro převedení vodních toků pod vodní cestou, tzv. propustky aj.; Bezpečnostní vrata na průplavních úsecích, která v případě poškození hráze oddělí úsek od zbývajících částí zdrže a zabrání tak úniku vody z celé zdrže; Výhybny na delších jednolodních úsecích; Průplavní mosty, pro převedení průplavů přes vodní toky či údolí, a průplavní tunely, aj.