ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI"

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI V rámci individuálního projektu Ústeckého kraje PODPORA PLÁNOVÁNÍ A TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/ , financovaného dotací poskytnutou v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Objednatel: Ústecký kraj Velká hradební 3118/ Ústí nad Labem Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A Brno V Brně,

2 OBSAH I. KONTEXT A CÍLE PROJEKTU... 5 I.1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU... 6 I.2. KONZULTAČNÍ SKUPINA... 6 I.3. PODĚKOVÁNÍ... 6 II. METODOLOGIE PROJEKTU... 7 II.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT... 7 II.2. OPERACIONALIZACE POJMU POTŘEBNOST V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH... 9 II.3. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB III. DESK RESEARCH, REŠERŠE A ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH DAT III.1. DESKRIPCE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI III.2. METODIKA PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ KOMPARATIVNÍ RELATIVNÍ MÍRY POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI III.2.1. JEDNOTNOST A ÚPLNOST VSTUPNÍCH DAT VÝBĚR RELEVANTNÍCH INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA SOCIÁLNÍ JEVY A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY III.2.2. VÝČET INDIKÁTORŮ VSTUPUJÍCÍCH DO VÝPOČTŮ INDEXŮ A ZDROJE DAT III.2.3. VÝČET INDEXŮ, KTERÉ VSTUPOVALY DO VÝPOČTŮ AGREGACÍ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB III.2.4. EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB III.2.5. UŽIVATELSKÁ PŘÍVĚTIVOST ŘEŠENÍ KONTINUÁLNÍHO SLEDOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ UKAZATELŮ RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A VYUŽITELNOST DAT IV. AGREGOVANÉ UKAZATELE RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI IV.1. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE IV.1.1. AZYLOVÉ DOMY IV.1.2. NOCLEHÁRNY IV.1.3. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA IV.1.4. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ IV.1.5. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI IV.1.6. INTERVENČNÍ CENTRA IV.1.7. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM IV.1.8. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY IV.1.9. SOCIÁLNÍ REHABILITACE IV TLUMOČNICKÉ SLUŽBY IV KONTAKTNÍ CENTRA IV TERÉNNÍ PROGRAMY IV TERAPEUTICKÉ KOMUNITY IV.2. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE IV.2.1. OSOBNÍ ASISTENCE IV.2.2. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA IV.2.3. PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY IV.2.4. PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ IV.2.5. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY IV.2.6. CENTRA DENNÍCH SLUŽEB

3 IV.2.7. DENNÍ STACIONÁŘE IV.2.8. TÝDENNÍ STACIONÁŘE IV.2.9. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM IV DOMOVY PRO SENIORY IV DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM IV CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ IV.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ IV.3.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU A IV.3.2. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU B IV.3.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU C V. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI REGISTROVANÝMI POSKYTOVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT V.2. OBSAH ZJIŠŤOVÁNÍ V.3. STRUKTURA SLUŽEB PODLE POČTU KLIENTŮ V.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V.5. TERITORIÁLNÍ DOSAH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB AMBULANTNÍHO NEBO TERÉNNÍHO TYPU (DOSTUPNOST) V.6. KAPACITNÍ MOŽNOSTI SLUŽEB V.7. HODNOCENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY V.8. FLEXIBILITA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V.9. TREND V ZÁJMU UŽIVATELŮ O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MIMO PROVOZNÍ DOBU SLUŽBY 73 V.10. HODNOCENÍ KONKURENCE (PŮSOBNOST OBDOBNÝCH POSKYTOVATELŮ) VI. ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VII. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY) VII.1. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA VÝSLEDKŮ VIII. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ IX. PŘÍLOHY IX.1. SEZNAM TABULEK IX.2. SEZNAM GRAFŮ X. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE ZÁKONA Č. 108/ X.1. DEFINICE SLUŽEB ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ X.2. DEFINICE SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE X.3. DEFINICE SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE XI. VÝČET JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JEDNOTLIVÝCH ORP XI.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ XI.2. OSOBNÍ ASISTENCE XI.3. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA XI.4. PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY XI.5. PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ XI.6. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY XI.7. CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB

4 XI.8. DENNÍ STACIONÁŘE XI.9. TÝDENNÍ STACIONÁŘE XI.10. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM XI.11. DOMOVY PRO SENIORY XI.12. DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM XI.13. CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ XI.14. RANÁ PÉČE XI.15. TELEFONICKÁ KRIZOVÁ POMOC XI.16. TLUMOČNICKÉ SLUŽBY XI.17. AZYLOVÉ DOMY XI.18. DOMY NA PŮL CESTY XI.19. KONTAKTNÍ CENTRA XI.20. KRIZOVÁ POMOC XI.21. INTERVENČNÍ CENTRA XI.22. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA XI.23. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ XI.24. NOCLEHÁRNY XI.25. SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE XI.26. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI XI.27. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM XI.28. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY XI.29. TERAPEUTICKÉ KOMUNITY XI.30. TERÉNNÍ PROGRAMY XI.31. SOCIÁLNÍ REHABILITACE XII. ZPŮSOB VÝPOČTU INDEXŮ

5 I. KONTEXT A CÍLE PROJEKTU Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu k projektu. Analýza je součástí individuálního projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/ , financovaného dotací poskytnutou v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Celý projekt byl realizován v období od června 2012 do března 2013 s využitím kombinace metodologických přístupů. Realizační tým devíti odborníků na sociologii, sociální práci, sociální politiku, marketing a ekonomii doplňovali při administraci a souvisejících činnostech další pracovníci společnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku Cílem projektu bylo provedení odborných analýz s využitím kombinace řady metodologických přístupů a technik sběru dat. Výstupem je tato závěrečná zpráva a internetová softwarová aplikace, která vychází z analytického produktu společnosti AUGUR Consulting AUGUR MINSS 1 (monitoring indexes of need for social services). Internetová softwarová aplikace slouží jednak k prezentaci zjištění, ale současně tvoří oporu pro další aktualizace dat v čase. Výstupy, které jsou dokumentovány v rámci této internetové aplikace, zprostředkovávají přesah sociálních potřeb pociťovaných, artikulovaných nebo neartikulovaných. V rámci realizovaných analýz potřebnosti sociálních služeb v ústeckém kraji byl mj. kladen důraz především na kvantifikaci tzv. normativní komparativní roviny potřebnosti sociálních služeb ve správních obvodech obcí III. typu a bývalých okresech Ústeckého kraje. Cílem bylo mj. sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich kvantifikovaných indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní míru potřebnosti sociálních služeb v jednotlivých lokalitách. Na základě výběru relevantních indikátorů byly srovnávány indexy, které bezprostředně vypovídají o trendech a míře výskytu nebo potenciálním výskytu konkrétních sociálních jevů a sociálních problémů v konkrétních územích. Pro komplexnost byl výše uvedený přístup doplněn také o empirické výzkumy mezi cílovými skupinami zřizovatelů zadavatelů sociálních služeb a registrovaných poskytovatelů sociálních služeb v Ústeckém kraji. 1 AUGUR MINSS jedná se o analytický produkt společnosti AUGUR Consulting, který je metodologicky vyvíjen od roku 2007 a slouží mimo jiné k analýzám potřebnosti sociálních a zdravotnických služeb v geograficky vymezených lokalitách. Analytický produkt AUGUR MINSS vychází z exaktně zpracované metodologie, opírá se o relevantní statistické vstupy, které jsou operacionalizovanou podobou výchozích jevů, problémů a indikátorů. Analytický produkt AUGUR MINSS je založen na komparaci indexů a agregací s přesahem do benchmarkingu a metody balancescorecard. 5

6 Věříme, že se prostřednictvím této závěrečné zprávy a internetové softwarové aplikace dostane zástupcům Ústeckého kraje ucelený souhrn informací, dat a argumentů umožňující systémový přístup při další optimalizaci sítě sociálních služeb v Ústeckém kraji. I.1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU Na plnění služeb veřejné zakázky se podílelo devět pracovníků se vzděláním v oborech sociologie, sociální politika, sociální práce, ekonomie a dalších, kteří tvořili realizační tým: Mgr. Marián Svoboda, doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., Mgr. Irena Randulová, Mgr. Klára Dokulilová, Bc. Veronika Koubková, Bc. Vanda Zacharievová, Bc. Jana Dostálová, Bc. Renata Popelková, Bc. Jana Toušovská. I.2. KONZULTAČNÍ SKUPINA Zadavatel projektu Ústecký kraj ustanovil tříčlennou konzultační skupinu, která koordinovala realizaci postupů a etap tohoto projektu a dohlížela na ni. V průběhu celého projektu probíhala velice produktivní komunikace mezi zástupci řešitelského týmu AUGUR Consulting s.r.o. a zástupci konzultační skupiny zadavatele. I.3. PODĚKOVÁNÍ AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádřit poděkování členům konzultační skupiny z Ústeckého kraje, dále pak kompetentním zástupcům zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb, tzv. komunikačním partnerům z obcí, představitelům registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, zástupcům Úřadů práce, ÚZIS, ČSÚ, MPSV a všem dalším spolupracujícím osobám a institucím za vstřícný přístup při naplňování předmětu a cílů tohoto projektu. Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel AUGUR Consulting s.r.o. 6

7 II. METODOLOGIE PROJEKTU II.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT Východiskem naší práce byl tzv. integrovaný metodologický přístup. Při naplnění předmětu smlouvy o dílo a cílů celého projektu byla uplatněna kombinace řady metodologických přístupů a technik pro zajištění relevantních dat. V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako hypoteticko-deduktivní, také pozitivistický, a odpovídá kvantitativní výzkumné strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup je induktivní, označovaný též jako interpretativní, a odpovídá mu kvalitativní výzkumná strategie. Jako integrovaný výzkum či integrovaná strategie se zpravidla implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií. 2 Kombinace více metod a technik zohledňovala především požadavky na komplexnost pořízených dat. Jednalo se o: 1. rešerše všech dostupných sekundárních dat, 2. desk research analýzu sekundárních dat, 3. empirická šetření a) polostandardizované rozhovory s kompetentními zástupci obcí, tzv. komunikačními partnery, b) sběr tzv. tvrdých dat (zástupci zadavatelů a zřizovatelů představitelé obcí), c) empirické šetření s registrovanými poskytovateli sociálních služeb, 4. syntéza všech poznatků a softwarová webová aplikace 3. Ad 1) Jednalo se o shromáždění a syntézu všech dostupných aktuálních informací a údajů, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci se zadavatelem a dalšími partnery 4 pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. Ad 2) Jednalo se o detailní analýzu strategických dokumentů jednotlivých plánů KPSS obcí III. typu. Byla zohledněna a využita některá sekundární data a informace ze strategických dokumentů KPSS některých sledovaných obcí, Střednědobý plán sociálních služeb Ústeckého kraje a další související dokumenty, informace a data. Ad 3) Na základě dohody se zadavatelem byl projekt rozšířen o empirické zjišťování mezi dvěma rozhodujícími cílovými skupinami aktérů v sociální oblasti: 2 Loučková, I. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, Východiskem byl analytický produkt společnosti AUGUR Consulting AUGUR MINSS (monitoring indexes of need for social services). 4 ČSÚ, ÚP, ÚZIS, MPSV atd. 7

8 a) Výzkum mezi zadavateli a zřizovateli sociálních služeb. Pro zjišťování byl stanoven jako komunikační partner vedoucí odboru, do jehož agendy spadá problematika sociálních služeb, sociální péče atd. Vedoucí sociálních odborů příslušných obcí III. typu se tak stali pro AUGUR Consulting partnerem při zajištění potřebných dat, informací, údajů a zpětné vazby. Na poskytnutí potřebných informací a dat však participovaly u konkrétních obcí III. typu v řadě případů i další osoby, především se jednalo o koordinátory KPSS jednotlivých obcí III. typu. Osobní face to face rozhovory identifikující tzv. měkká data (odpovědi) proběhly zpravidla na základě předem dohodnutých schůzek setkání přímo v konkrétních obcích 5. Jednalo se tedy o vyčerpávající šetření. b) Rozhovory s komunikačními partnery byly dále rozšířeny o identifikaci tzv. tvrdých dat. Jednalo se především o analýzu výdajů jednotlivých ORP v sociální oblasti v konkrétním roce (2011). Data byla identifikována na základě ingu. c) Výzkum mezi poskytovateli registrovaných sociálních služeb byl realizován vyčerpávajícím způsobem. Ke spolupráci na vyplnění zjišťovacích nástrojů dotazníků byly osloveni všichni registrovaní poskytovatelé sociálních služeb v Ústeckém kraji. Komunikačními partnery byli kompetentní zástupci jednotlivých poskytovatelů. Sběr dat probíhal elektronickým on-line způsobem (CAWI technika sběru dat). Ad 4) Na základě požadavků zadavatele a smluvního ujednání byla připravena společností AUGUR Consulting web aplikace, která podává deskripci jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb v Ústeckém kraji, okresech a ORP a dokumentuje relativní míru potřebnosti sociálních služeb se zohledněním sociálních indikátorů, které vstupují do výpočtů indexů a agregovaných ukazatelů. Tato aplikace je nejen syntézou všech poznatků, ale především podkladem pro kontinuální aktualizaci vstupních dat na základě jednoznačně deklarované a transparentní metodiky, což umožní také komparaci a sledování sociálních dějů v čase. Východiskem kvantifikací byl analytický produkt AUGUR MINSS. 5 Původně předpokládaná kvalitativní metoda skupinových diskusí byla po konzultaci se zadavatelem nahrazena jinou kvalitativní metodou individuálními polostandardizovanými rozhovory s kompetentními zástupci obcí, tzv. komunikačními partnery. Cílem předrealizační vstupní fáze projektu bylo mj. zajistit informace, náměty a inspirace ze všech správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). V případě aplikace metody cca pěti skupinových diskusí by nebylo možné, na základě zkušeností, zajistit zastoupení aktérů ze všech ORP. Vzhledem k tomu, že cílovou skupinu respondentů tvořili vysoce odborně zdatní zástupci aktérů v sociální oblasti z jednotlivých ORP, bylo uplatnění individuálního dotazování pro naplnění cílů a předmětu smlouvy o dílo daleko produktivnější než omezený počet skupinových diskusí. Také pro respondenty komunikační partnery byla forma individuálního dotazování efektivnější časově méně náročná. Dotazování probíhalo přímo u komunikačních partnerů (v obcích), v termínech a časech, které preferovali. 8

9 II.2. OPERACIONALIZACE POJMU POTŘEBNOST V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH vycházela mimo jiné z podrobné operacionalizace některých níže uvedených obecně přijímaných parametrů, které souvisí se síťováním sociálních služeb, jejich optimalizací, financováním apod. Analýza potřebnosti vybraných typů sociálních služeb v Ústeckém kraji tedy vychází z určitých parametrů a zapadá do jejich konceptu. Tyto výchozí parametry souvisí s plánováním a transformací sociálních služeb v Ústeckém kraji. Jedná se o: 1. PARAMETR POTŘEBNOSTI 2. PARAMETR DOSTUPNOSTI 3. PARAMETR NÁKLADOVOSTI 4. PARAMETR KVALITY poskytovaných služeb 5. PARAMETR PROVÁZANOSTI např. s trhem práce, jinými sociálními službami apod. Z výše uvedených pěti parametrů jsme se zabývali podrobněji především prvním parametrem potřebnost. Potřebnost konkrétních registrovaných sociálních služeb je nutné nahlížet v celém kontextu a významu slova potřebnost. V návaznosti na sedmnáctileté působení v oboru výzkumů v sociální oblasti a na zkušenosti s realizací sociálních analýz a výzkumů v sociální oblasti si dovolujeme v dalších částech této studie navrhnout rozšířený pohled na sledování potřebnosti sociálních služeb v konkrétně vymezených lokalitách. Aniž bychom zpochybňovali např. význam specifikace konkrétních artikulovaných potřeb obyvatel v sociální oblasti, které jsou formulovány ve strategických dokumentech souvisejících s procesy komunitního plánování sociálních služeb jednotlivých obcí III. typu i Ústeckého kraje, navrhujeme potřebnost sociálních služeb nahlížet v podstatně širších souvislostech. EXISTUJE CELÁ ŘADA NÁHLEDŮ NA POTŘEBNOST SLUŽEB V SOCIÁLNÍ OBLASTI. Z obecného hlediska a z našeho pohledu systematicky přistupuje k vymezení pojmu potřebnost Jonathan Bradshaw, který rozlišuje následující typy potřeb: A. POTŘEBY NORMATIVNÍ INSTITUCIONÁLNĚ DEKLAROVANÉ B. POTŘEBY POCIŤOVANÉ NEARTIKULOVANÉ C. POTŘEBY REÁLNĚ ARTIKULOVANÉ D. POTŘEBY KOMPARATIVNÍ Ad a) Jedná se o potřeby institucionálně deklarované a určované z úrovně zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb, s přesahem do politického rozhodování. Jde se o systémový přístup k řešení sociálních služeb např. v konkrétním území, s cílem dosáhnout určitých cílů, standardů apod. Ad b) Jedná se o potřeby konkrétních uživatelů nebo potenciálních uživatelů sociálních služeb, které však nejsou artikulovány jsou pouze pociťovány. 9

10 Ad c) Jedná se o artikulované potřeby v sociální oblasti od finálních uživatelů nebo také poskytovatelů sociálních služeb, s cílem poukázat na neuspokojené potřeby určité cílové skupiny, v určitém území, v určitém rozsahu apod. Může se jednat o různý stupeň úrovně artikulace potřeb v sociální oblasti z hlediska validity a reliability. Ad d) Jedná se o komparativní podobu nahlížení potřeb určitých referenčních vzorků lidí (uživatelů nebo potenciálních uživatelů) určitých sociálních služeb zpravidla z různých území. V podstatě se jedná o srovnání konkrétních zdůvodnitelně stanovených parametrů indikátorů, které nějak souvisí s uspokojováním potřeb konkrétních cílových skupin osob v rámci jednotlivých území 6. POTŘEBNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NAHLÍŽENÍ NĚKTERÝCH RENOMOVANÝCH AUTORŮ Inspiraci pro operacionalizaci slova potřebnost v sociálním kontextu je možné hledat také v dalších teoreticky zaměřených publikacích nebo také u autorů, kteří zprostředkovávají náhled na potřebnost sociálních služeb v návaznosti na praxi, především na komunitní plánování sociálních služeb v rámci obcí s rozšířenou působností (obcí III. typu) nebo krajů. Zajímavý a prakticky využitelný je např. pohled autorů Petra Víška a Ladislava Průši, kteří doporučují nahlížet na potřebnost sociálních služeb z pohledu jednotlivých obcí (v rámci procesu KPSS) především se zohledněním sekundárních, tzv. tvrdých pramenných dat, ale také terénních empirických poznatků, především od cílových skupin uživatelů nebo potenciálních uživatelů konkrétních sociálních služeb, registrovaných poskytovatelů sociálních služeb a od zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Hlavní východiska pro identifikaci potřebnosti sociálních služeb na vymezeném území a optimalizaci sítě sociálních služeb formulují autoři Víšek a Průša především v kapitole Metodická pomůcka pro regionální a místní aplikaci optimalizace vybavenosti sociálními službami. Zásadní jsou indikátory charakterizující sociální problémovost (např. míra nezaměstnanosti, rozvodovost atd.). V tomto smyslu se postup autorů Víška a Průši blíží spíše identifikaci tzv. komparativních potřeb v území se zohledněním relevantních ukazatelů sekundárního typu. V rámci tohoto projektu jsme se výše uvedenými koncepty inspirovali a dále je systematicky rozpracovali až do roviny indexů a agregovaných ukazatelů relativní potřebnosti konkrétních registrovaných sociálních služeb v územích. 6 V tomto smyslu je velmi důležitý výběr jednotlivých kritérií, která vstupují do komparace, jejich jednotnost v rámci referenčních skupin osob nebo území, jejich komplexnost a aktuálnost vstupních dat. 10

11 II.3. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Současně tvoří kapitolu č. IX této závěrečné zprávy. Do analýz vstupovaly výhradně služby registrované podle zákona č. 108/2006 Sb. V rámci zachování přehlednosti této závěrečné zprávy jsme si však dovolili definice jednotlivých registrovaných sociálních služeb zařadit do jedné ze závěrečných kapitol této zprávy 7. Předmětem analýz byly všechny služby sociální péče, sociální prevence a odborného sociálního poradenství. V následující tabulce č. 1 dokumentujeme výčtově jednotlivé typy registrovaných sociálních služeb, které vstupovaly do analýz. Tabulka č. 1: Jednotlivé typy sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. I. SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ II. SOCIÁLNÍ PÉČE III. SOCIÁLNÍ PREVENCE 1. odborné sociální poradenství 1. osobní asistence 2. pečovatelská služba 3. tísňová péče 4. průvodcovské a předčitatelské služby 5. podpora samostatného bydlení 6. odlehčovací služby 7. centra denních služeb 8. denní stacionáře 9. týdenní stacionáře 10. domovy pro osoby se zdravotním postižením 11. domovy pro seniory 12. domovy se zvláštním režimem 13. chráněné bydlení 14. sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1. raná péče 2. telefonická krizová pomoc 3. tlumočnické služby 4. azylové domy 5. domy na půl cesty 6. kontaktní centra 7. krizová pomoc 8. intervenční centra 9. nízkoprahová denní centra 10. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 11. noclehárny 12. služby následné péče 13. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 14. sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15. sociálně terapeutické dílny 16. terapeutické komunity 17. terénní programy 18. sociální rehabilitace 7 Definice jednotlivých typů sociálních služeb jsou prezentovány v kapitole č. IX této závěrečné zprávy. 11

12 III. DESK RESEARCH, REŠERŠE A ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH DAT III.1. DESKRIPCE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI Současně tvoří kapitolu č. X této závěrečné zprávy. Na základě studia a analýzy sekundárních podkladů (tzv. desk research) jsme identifikovali absenci přehledné strukturované podoby registrovaných sociálních služeb v Ústeckém kraji. V následující kapitole jsme si tedy dovolili uskutečnit geografické vymezení, analýzu a strukturaci těchto registrovaných sociálních služeb 8. Služby jednotlivých registrovaných poskytovatelů jsou analyzovány a prezentovány v řadě tabulkových a mapových rezultátů podle geografického vymezení sídla služby. Domníváme se, že geografická strukturace registrovaných sociálních služeb do území (ORP) lépe vystihuje také zadání celého projektu. V geograficky vymezených celcích (v mapových podkladech) také lépe vyniknou určité dílčí disproporce rozmístění a dostupnosti registrovaných sociálních služeb v různých ORP a okresech Ústeckého kraje. Vzhledem k zachování přehlednosti této závěrečné zprávy jsme si dovolili uvést u každého typu registrovaných sociálních služeb vždy pouze základní analytické charakteristiky (počet služeb, formy poskytované péče terénní, ambulantní, pobytové nebo kombinace těchto forem, dále pak vymezení cílových skupin klientů a případně také kapacity jednotlivých služeb). Podrobné tabulkové a mapové rezultáty jsou pak zařazeny do kapitoly č. X této závěrečné zprávy a současně jsou prezentovány v internetové softwarové aplikaci AUGUR MINSS 9. Následující tabulky č. 2 4 dokumentují počty jednotlivých typů služeb v rámci jednotlivých ORP Ústeckého kraje. 8 Podle zákona č. 108/2006 Sb

13 Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace pro cílovou skupinu A Sociální rehabilitace pro cílovou skupinu B Závěrečná zpráva Tabulka č. 2: Počet služeb sociální prevence v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n. L Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Ústí n. L Celkem Tabulka č. 3: Počet služeb sociální péče v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n. L Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Ústí n. L Celkem

14 Odborné sociální poradenství Závěrečná zpráva Tabulka č. 4: Počet služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Děčín 7 Rumburk 2 Varnsdorf 2 Chomutov 5 Kadaň 3 Litoměřice 6 Lovosice 1 Roudnice nad Labem 1 Louny 6 Podbořany 1 Žatec 1 Most 14 Litvínov 2 Teplice 9 Bílina 1 Ústí nad Labem 24 Celkem 85 Odborné sociální poradenství je v Ústeckém kraji zastoupeno celkem 85 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou služby odborného sociálního poradenství poskytovány: - ambulantní formou (56 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně i terénně) 29 služeb. Z hlediska cílových skupin nelze odborné sociální poradenství striktně rozdělit do kategorií, avšak 45 služeb odborného sociálního poradenství se spíše zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, 18 spíše na osoby v krizi a 8 spíše na rodiny a děti. U 14 registrovaných sociálních služeb odborného sociálního poradenství se jedná o kombinaci více cílových skupin. Osobní asistence je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 17 registrovanými sociálními službami. Služby osobní asistence jsou poskytovány pouze terénní formou. Pečovatelská služba je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 65 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou pečovatelské služby poskytovány: - terénní formou (54 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně i terénně) 11 služeb. Tísňová péče není v Ústeckém kraji registrována jako sociální služba. 14

15 Průvodcovské a předčitatelské služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 3 registrovanými sociálními službami. Průvodcovské a předčitatelské služby jsou poskytovány pouze terénní formou. Podpora samostatného bydlení je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 11 registrovanými sociálními službami. Podpora samostatného bydlení je poskytována pouze terénní formou. Odlehčovací služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 19 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou odlehčovací služby poskytovány: - terénní formou (3 služby), - pobytovou formou (11 služeb) - ambulantní formou (1 služba) a - kombinovanou formou (4 služby). Centra denních služeb jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 4 registrovanými sociálními službami. Všechna centra denních služeb jsou poskytována ambulantní formou. Denní stacionáře jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 20 registrovanými sociálními službami. Všechny denní stacionáře jsou poskytovány ambulantní formou. Týdenní stacionáře jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 8 registrovanými sociálními službami. Všechny denní stacionáře jsou poskytovány pobytovou formou. Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 39 registrovanými sociálními službami. Všechny domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou poskytovány pobytovou formou. Domovy pro seniory jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 43 registrovanými sociálními službami. Všechny domovy pro seniory jsou poskytovány pobytovou formou. Domovy se zvláštním režimem jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 33 registrovanými sociálními službami. Všechny domovy se zvláštním režimem jsou poskytovány pobytovou formou. Chráněná bydlení jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 18 registrovanými sociálními službami. Všechna chráněná bydlení jsou poskytována pobytovou formou. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních v Ústeckém kraji nejsou zastoupeny. 15

16 Raná péče je v Ústeckém kraji zastoupena pouze 1 registrovanou sociální službou. Tato služba je poskytována pouze terénní formou. Telefonická krizová pomoc je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 2 registrovanými sociálními službami. Obě tyto služby jsou poskytovány terénní formou. Tlumočnické služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 5 registrovanými sociálními službami. Všechny tlumočnické služby jsou poskytovány kombinovanou formou (ambulantně i terénně). Azylové domy jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 30 registrovanými sociálními službami. Všechny azylové domy jsou poskytovány pobytovou formou. Domy na půl cesty jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 3 registrovanými sociálními službami. Všechny domy na půl cesty jsou poskytovány pobytovou formou. Kontaktní centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 9 registrovanými sociálními službami. Všechna kontaktní centra jsou poskytována ambulantní formou. Krizová pomoc je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 5 registrovanými sociálními službami. Z toho je krizová pomoc poskytována: - pobytovou formou (2 služby) a - kombinovanou formou (ambulantní, terénní, pobytová 3 služby). Intervenční centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 5 registrovanými sociálními službami. Všechna intervenční centra jsou poskytována kombinovanou formou (ambulantně, terénně, pobytově). Nízkoprahová denní centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 8 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou nízkoprahová denní centra poskytována: - ambulantní formou (5 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně a terénně 3 služby). Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 33 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytována: - ambulantní formou (28 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně a terénně 5 služeb). 16

17 Noclehárny jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 8 registrovanými sociálními službami. Všechny noclehárny jsou poskytovány ambulantní formou. Služby následné péče jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 4 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou služby následné péče poskytovány: - ambulantní formou (1 služba) a - kombinovanou formou (ambulantně a pobytově 3 služby). Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 40 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi poskytovány: - terénní formou (10 služeb) - ambulantní formou (5 služba) a - kombinovanou formou (ambulantně a terénně 25 služeb). Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 30 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením poskytovány: - terénní formou (3 služby), - ambulantní formou (21 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně a terénně 6 služeb). Sociálně terapeutické dílny jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 18 registrovanými sociálními službami. Všechny sociálně terapeutické dílny jsou poskytovány ambulantní formou. Terapeutické komunity jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 2 registrovanými sociálními službami. Obě tyto služby jsou poskytovány pobytovou formou. Terénní programy jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 36 registrovanými sociálními službami. Všechny tyto služby jsou poskytovány terénní formou. Sociální rehabilitace je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 30 registrovanými sociálními službami. Z toho je sociální rehabilitace poskytována: - pobytovou formou (3 služby), - terénní formou (2 služby), - ambulantní formou (8 služeb) a - kombinovanou formou (ambulantně a terénně 17 služeb). 17

18 NEJEDNOTNOST POJMOSLOVÍ, NEJEDNOTNOST VYKAZOVÁNÍ KAPACIT A VÝKONŮ NĚKTERÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Při transformaci a optimalizaci sítě sociálních služeb je potřeba zohledňovat celou řadu parametrů (potřebnost, dostupnost, nákladovost, kvalita, provázanost, případně další). Pro hodnocení jednotlivých parametrů fungování registrovaných sociálních služeb se uplatňuje celá řada metod a postupů, např. benchmarking nebo balanced scorecard. Tyto metody pracují na principu komparace srovnání např. identických typů sociálních služeb mezi sebou z hlediska výše uvedených parametrů a kritérií nebo srovnání těchto ukazatelů kritérií u stejných typů služeb v čase. Velmi důležitá je však jednotnost vstupních dat, která by měla mít základ v jednotném pojmosloví při reportování těchto dat konkrétními aktéry. A právě v tomto momentu jsme narazili na celou řadu dílčích disproporcí a nejednotností. Problémy jsou mimo jiné např. při vykazování počtu klientů 10, ale také např. u výkonových parametrů služby 11. Výsledkem je problematické vyhodnocení kapacit služeb v příslušném území a především nemožnost validního srovnání jednotlivých služeb ze stejného typu mezi sebou. III.2. METODIKA PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ KOMPARATIVNÍ RELATIVNÍ MÍRY POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI Jedním z důležitých výstupů tohoto projektu je návrh metodiky průběžného zjišťování relativní míry potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji, za pomocí které by mohl zadavatel v budoucnu lépe reagovat na změny v kontextu celého plánování sociálních služeb. Jak uvádíme již výše, východiskem pro nastavení metodiky sledování potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji je komparativní přístup, který byl pro komplexnost doplněn o přístup normativní institucionální a podpořen také empirickými šetřeními mezi dvěma cílovými skupinami (zadavatelé zřizovatelé sociálních služeb, představitelé obcí a poskytovatelé registrovaných sociálních služeb). 10 Počty klientů tedy i kapacity služby se liší především u terénních služeb a služeb odborného sociálního poradenství. Problémem je početnost klientů, se kterými se uzavírá smlouva písemně a ústně, nebo také vykazování počtů tzv. opakujících se klientů (klienti se stejným rodným číslem se v některých případech vykazují opakovaně). 11 Registrované sociální služby, které se rekrutují ze stejného typu služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., např. odborné sociální poradenství atd., vykazují své kapacity např. počtem klientů za rok, jiné obdobné služby uvádějí okamžitou kapacitu své služby, další zase počet intervencí za různá časová období atd. 18

19 Východiskem pro nastavení optimální metodiky sledování potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji je matematicko statistický model výpočtů indexů a ukazatelů agregovaného typu za jednotlivé lokality (ORP a okresy) Ústeckého kraje. Při nastavení metodiky jsme sledovali následující premisy: 1) Jednotnost a úplnost vstupních dat výběr relevantních indikátorů pro jednotlivé typy sociálních služeb v návaznosti na sociální jevy a sociální problémy. 2) Dostupnost dat indikátorů vstupujících do výpočtů a popis zdrojů dat. 3) Exaktnost výpočtů agregovaných ukazatelů pro jednotlivé typy služeb. 4) Uživatelská přívětivost zpracování analýzy a interpretace dat. III.2.1. JEDNOTNOST A ÚPLNOST VSTUPNÍCH DAT VÝBĚR RELEVANTNÍCH INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA SOCIÁLNÍ JEVY A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY Východiskem pro uplatnění matematicko-statistického modelu výpočtů indexů a jejich agregací byla operacionalizace tzv. definic jednotlivých typů sociálních služeb v návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb 12. Operacionalizace definic jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb nekončila abstraktními pojmy 13, ale zcela konkrétními indikátory, které navíc mohly nabývat zcela exaktních kvantifikací v návaznosti na relevantní dostupné datové zdroje 14. Do agregací jednotlivých typů sociálních služeb tedy vstupovaly indikátory a z nich vypočítané indexy, které vyšly z operacionalizace definic 15 a byly reálně dohledatelné z datových zdrojů tedy reálně existovaly 16. Výčet indexů, které vstupují do výpočtů agregací pro jednotlivé typy registrovaných sociálních služeb, byl široce diskutován nejen v rámci řešitelského týmu, ale i s některými dalšími odborníky na sociální práci a sociální politiku. Výsledkem je kompromis při výběru indikátorů i způsobu výpočtů agregací Viz kapitola II.3 této závěrečné zprávy a kapitola IX této zprávy. 13 Např. neuspokojivé rodinné zázemí, neuspokojivé bydlení nebo nezaměstnanost. 14 Např. počty příspěvků na bydlení, počty doplatků na bydlení, počty dávek v hmotné nouzi, počty dlouhodobě nezaměstnaných atd. 15 Jednotlivých typů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 16 Cílem bylo zajistit longitudinálnost celého projektu sledování relativní potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji. Bylo by irelevantní zahrnovat do výpočtů agregací ukazatele indikátory, které se nesledují např. ve všech ORP nebo se nesledují pravidelně. 17 Změna nastavení výpočtových vzorců však není složitá záležitost a v případě zájmu zadavatele je možné učinit např. modelové výpočty při zohlednění jiného výběru indikátorů, stejně jako např. nastavení vah pro konkrétní indikátory nebo indexy. 19

20 III.2.2. VÝČET INDIKÁTORŮ VSTUPUJÍCÍCH DO VÝPOČTŮ INDEXŮ A ZDROJE DAT Současně tvoří kapitolu č. XI této závěrečné zprávy. Do výpočtů indexů a souhrnných agregátů vstupovala sekundární data pořízená z různých zdrojů. Vzhledem k potřebě zachování longitudinálnosti projektu a možnosti aktualizovat indexy relativní míry potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb v jednotlivých lokalitách (okresech a ORP) Ústeckého kraje v čase, považujeme za nezbytné podrobně zdokumentovat zdroje vstupních dat. Do výpočtů indexů vstupovala mj. data z ČSÚ 18, dále pak data z ÚP, ÚZIS 19 a Ústeckého kraje. Vzhledem k velkému počtu položek tzv. indikátorů, které vstupují do jednotlivých výpočtů, jsme si pro přehlednost této zprávy dovolili vložit podrobný výčet dat a jejich zdroje do kapitoly č. XI této zprávy. LEGENDA BAREVNÉHO ODLIŠENÍ HODNOT V TABULCE Terminologie AUGUR Consulting s.r.o. Terminologie používaná jednotlivými dodavateli zdrojových dat. Tabulka č. 5: Dostupnost a zdroje dat. INDIKÁTOR ROK ZDROJ Počet onemocnění tuberkulózou Počet hlášených onemocnění tuberkulózou v dané ORP 2011 ÚZIS Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu 2011 ÚZIS Počet pacientů ambulantně léčených se základní dg. F10 Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na psychoaktivních látkách 2011 ÚZIS Počet pacientů ambulantně léčených se základní dg. F11 F19 Noví pacienti ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu Počet nově přijatých ambulantně léčených pacientů se základní dg. F ÚZIS Noví pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na psychoaktivních látkách Počet nově přijatých ambulantně léčených pacientů se základní dg. F11 F ÚZIS Počet nových klientů OSPOD Počet případů rodin zaevidovaných za sledovaný rok Počet případů ke konci roku Evidovaný počet případů rodin z předchozího roku Počet živých případů Evidovaný počet případů ke konci roku z toho živých případů Počet klientů OSPOD s trestnými činy Klienti řešení kurátorem pro mládež za trestnou činnost Počet klientů OSPOD s přestupky Klienti řešení kurátorem pro mládež za přestupky Počet klientů OSPOD s výchovnými problémy Klienti řešení kurátorem pro mládež za výchovné problémy V (MPSV) V (MPSV) V (MPSV) V (MPSV) V (MPSV) V (MPSV) Jednalo se o placená data data byla zprostředkována ČSÚ za úhradu. 19 Jednalo se o placená data data byla zprostředkována ÚZIS za úhradu. 20

21 Počet klientů OSPOD z neúplných rodin V (MPSV) Rodinné zázemí klienta neúplná rodina 01 Počet klientů OSPOD ze všech typů rodin V (MPSV) 20- Rodinné zázemí klienta úplná rodina, neúplná rodina, nová rodina, rodina s druhem/družkou, ostatní, ústavní výchova Počet nařízených ústavních výchov V (MPSV) 20- Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc počet dětí Počet případů, kdy byl OSPOD určen poručníkem V (MPSV) Ve sledovaném roce OSPOD určen poručníkem 01 Počet osvojení Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče V (MPSV) budoucích osvojitelů počet dětí + Ve sledovaném roce bylo umístěno na 01 základě rozhodnutí do péče osvojitelů počet dětí Počet svěření do péče třetí osoby Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče jiných V (MPSV) osob než rodičů počet dětí + Ve sledovaném roce bylo umístěno na 01 základě rozhodnutí do péče budoucích pěstounů počet dětí Počet klientů OSPOD celkem V (MPSV) Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež celkem 01 Počet mladistvých klientů OSPOD V (MPSV) 20- Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež (celkem z toho do let) Počet dětí do 15 let mezi klienty OSPOD V (MPSV) Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež (z toho do 15 let) 01 V (MPSV) 20- Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí z toho vykázání ze V (MPSV) společného obydlí 01 V (MPSV) 20- Počet návrhů na šetření trestných činů zanedbání povinné výživy Počet obyvatel a jednotlivé věkové kategorie 2011 ČSÚ Počet rozvodů 2011 ČSÚ Počet odstěhovaných 2011 ČSÚ Počet přistěhovaných 2011 ČSÚ Počet trvale obydlených bytů 2011 ČSÚ Celkový počet držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením 2011 ČSÚ Celkový počet držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením mladších 18 let 2010 ČSÚ Celkový počet držitelů TP průkazů 2010 ČSÚ Celkový počet držitelů ZTP průkazů 2010 ČSÚ Celkový počet držitelů ZTP/P průkazů 2010 ČSÚ Celkový počet vyplacených invalidních důchodů třetího stupně 2010 ČSÚ Celkový počet vyplacených invalidních důchodů druhého stupně 2010 ČSÚ Celkový počet vyplacených invalidních důchodů prvního stupně 2010 ČSÚ Počet případů obecné kriminality 2011 ČSÚ Počet případů loupeží 2011 ČSÚ Celkový počet příjemců dávek v hmotné nouzi 2012 ÚP Celkový objem vyplacených finančních prostředků na dávky v hmotné nouzi 2012 ÚP Celkový počet příjemců příspěvku na bydlení 2012 ÚP 21

22 Celkový objem vyplacených finančních prostředků příspěvek na bydlení 2012 ÚP Celkový počet příjemců doplatku na bydlení 2012 ÚP Celkový objem vyplacených finančních prostředků doplatek na bydlení 2012 ÚP Celkový počet příjemců příspěvku na živobytí 2012 ÚP Celkový objem vyplacených finančních prostředků příspěvek na živobytí 2012 ÚP Celkový počet příjemců příspěvku na péči 2012 ÚP Celkový objem vyplacených finančních prostředků příspěvek na péči 2012 ÚP Počet uchazečů o práci 2012 ÚP Počet uchazečů o práci z toho osob se zdravotním postižením 2012 ÚP Počet osob registrovaných na úřadu práce déle než 12 měsíců 2012 ÚP Počet chráněných pracovních míst v chráněných pracovních dílnách pro osoby se zdravotním postižením Chráněné pracovní dílny (vytvoření) stav na konci minulého měsíce z toho osoby se zdravotním postižením Počet chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Chráněná pracovní místa (vytvoření) stav na konci minulého měsíce z toho osoby se zdravotním postižením 2012 ÚP 2012 ÚP 22

23 Tlumočnické služby Azylové domy Kontaktní centra Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace pro cílovou skupinu A Sociální rehabilitace pro cílovou skupinu B Závěrečná zpráva III.2.3. VÝČET INDEXŮ, KTERÉ VSTUPOVALY DO VÝPOČTŮ AGREGACÍ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Indexy pro služby sociální prevence Schematická tabulka č. 1 Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb. Schéma pro služby sociální prevence. Index počtu dávek v hmotné nouzi. Index objemu dávek v hmotné nouzi v Kč. Index počtu příspěvků na bydlení. Index objemu příspěvků na bydlení v Kč. Index počtu doplatků na bydlení. Index objemu doplatků na bydlení v Kč. Index počtu příspěvků na živobytí. Index objemu příspěvků na živobytí v Kč. Index rozvodovosti. Index emigrace. Index ekonomické závislosti. Index progrese počtu klientů OSPOD. Index závažnosti problému s klienty. Index neúplných rodin. Index volených řešení u klientů. Index počtu klientů OSPOD. Index počtu mladistvých klientů OSPOD. Index poměru nezletilých mezi klienty OSPOD. Index průměrného počtu obyvatel na byt. Index obecné kriminality. Index loupeží. Index počtu uchazečů o práci. Index dlouhodobé nezaměstnanosti. Index počtu uchazečů o práci OZP. Index chráněných pracovních míst pro OZP. Index chráněných pracovních dílen pro OZP. Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením. Index počtu držitelů průkazů TP. Index počtu držitelů průkazů ZTP. Index počtu držitelů průkazů ZTP/P. Index stáří. 23

24 Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně. Index průměrné výplaty na jednoho klienta. Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel. Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu. Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu. Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách. Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách. Index onemocnění tuberkulózou. Index počtu případů domácího násilí v přítomnosti dětí. Index počtu vykázání ze společného obydlí. Index počtu případů zanedbání povinné výživy. 24

25 Osobní asistence Pečovatelská služba Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Závěrečná zpráva Indexy pro služby sociální péče Schematická tabulka č. 2 Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb. Schéma pro služby sociální péče. Index průměrného počtu obyvatel na byt. Index počtu uchazečů o práci OZP. Index chráněných pracovních míst pro OZP. Index chráněných pracovních dílen pro OZP. Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením. Index počtu držitelů průkazů TP. Index počtu držitelů průkazů ZTP. Index počtu držitelů průkazů ZTP/P. Index stáří. Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně. Index průměrné výplaty na jednoho klienta. Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel. Indexy pro služby odborného sociálního poradenství Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby odborného sociálního poradenství v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především z důvodu zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit odborná sociální poradenství do tří skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny klientů. Pro jednotlivé skupiny služeb odborného sociálního poradenství jsme pak využili rozdílných vstupních indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti konkrétní skupiny služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých lokalitách (ORP) Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb odborného sociálního poradenství v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb odborného sociálního poradenství, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené závislostmi na návykových látkách apod. 25

26 Odborné sociální poradenství pro cílovou skupinu A Odborné sociální poradenství pro cílovou skupinu B Odborné sociální poradenství pro cílovou skupinu C Závěrečná zpráva Schematická tabulka č. 3 Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u registrovaných služeb odborného sociálního poradenství. Schéma pro tři typy odborného sociálního poradenství podle zaměření na cílové skupiny klientů uživatelů. Index počtu dávek v hmotné nouzi. Index objemu dávek v hmotné nouzi v Kč. Index počtu příspěvků na bydlení. Index objemu příspěvků na bydlení v Kč. Index počtu doplatků na bydlení. Index objemu doplatků na bydlení v Kč. Index počtu příspěvků na živobytí. Index objemu příspěvků na živobytí v Kč. Index rozvodovosti. Index emigrace. Index ekonomické závislosti. Index progrese počtu klientů OSPOD. Index závažnosti problému s klienty. Index neúplných rodin. Index volených řešení u klientů. Index počtu klientů OSPOD. Index počtu mladistvých klientů OSPOD. Index poměru nezletilých mezi klienty OSPOD. Index průměrného počtu obyvatel na byt. Index obecné kriminality. Index počtu uchazečů o práci. Index dlouhodobé nezaměstnanosti. Index počtu uchazečů o práci OZP. Index chráněných pracovních míst pro OZP. Index chráněných pracovních dílen pro OZP. Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením. Index počtu držitelů průkazů TP. Index počtu držitelů průkazů ZTP. Index počtu držitelů průkazů ZTP/P. Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně. Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně. Index průměrné výplaty na jednoho klienta. Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel. Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu. Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách. Index počtu případů domácího násilí v přítomnosti dětí. Index počtu vykázání ze společného obydlí. Index počtu případů zanedbání povinné výživy. Způsob výpočtu indexů pro jednotlivé typy služeb jsme si pro přehlednost této zprávy dovolili vložit do kapitoly č. XI. 26

27 III.2.4. EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB AGREGACE V ÚZEMÍ OKRESŮ Východiskem pro agregaci byly výpočty výše uvedených indexů 21. U každého indexu byly jednotlivé okresy seřazeny podle pořadí (hodnoty příslušného indexu) od prvního do sedmého místa. Každému okresu bylo následně přiřazeno bodové hodnocení od 1 = nejlepší hodnocení do 7 = nejhorší hodnocení (podle toho, jaké bylo jeho pořadí ve srovnání s ostatními okresy u příslušného indexu). Filozofie výpočtu agregovaného ukazatele byla postavena na součtu celkových bodů hodnocení (xy indexů 22 příslušný počet hodnoticích bodů u každého okresu) a jejich následném podílu. V případě, že např. u konkrétního indexu byly hodnoty u více okresů identické, byly tyto okresy ohodnoceny stejnou hodnoticí známkou (umístily se na stejném místě). Ostatní okresy byly hodnoceny v následné posloupnosti. Agregované ukazatele tedy charakterizují umístění jednotlivých okresů na stupnici od 1 do 7. Platí, že čím menší je hodnota (číslo) agregovaného ukazatele, tím menší je míra relativní potřebnosti příslušného typu sociální služby v území okresu, a čím vyšší je hodnota agregovaného ukazatele, tím je míra relativní potřebnosti sociální služby v příslušném území okresu vyšší 23. AGREGACE V ÚZEMÍ ORP 24 U každého indexu byly jednotlivé ORP seřazeny podle pořadí (hodnot příslušného indexu) od prvního do šestnáctého místa. Každé ORP bylo následně přiřazeno bodové hodnocení od 1 = nejlepší hodnocení do 16 = nejhorší hodnocení (podle toho, jaké bylo její pořadí ve srovnání s ostatními ORP u příslušného indexu). Filozofie výpočtu byla postavena na součtu celkových bodů hodnocení (počet indexů příslušný počet hodnoticích bodů u každé ORP) a jejich následném podílu. V případě, že např. u konkrétního indexu byly hodnoty u více ORP identické, byly tyto ORP ohodnoceny stejnou hodnoticí známkou (umístily se na stejném místě). Ostatní ORP byly hodnoceny v následné posloupnosti. V případě, že u konkrétní ORP např. vstupní indikátor pro výpočet indexu scházel (jednalo se o malý počet případů), byla této ORP přisouzena u konkrétního indexu nula. Aby nebyly ORP s chybějícími 21 Pro každý typ registrované sociální služby byly hodnoceny jiné indexy podle schematické tabulky. 22 Podle typu registrované sociální služby viz schematická tabulka. 23 Je zřejmé, že se jedná o ukazatele, které v sobě zahrnují pouze sekundární vstupní údaje a data, ale vzhledem k tomu, že do výpočtů těchto agregovaných ukazatelů vstupovaly všechny relevantní indikátory, doporučujeme je vnímat jako vysoce vypovídající. K těmto ukazatelům je však potřebné vždy zohledňovat řadu dalších souvisejících informací, které jsou také důležité při posuzování potřebnosti konkrétních sociálních služeb pro konkrétní skupiny uživatelů v příslušném území. 24 Výpočet je obdobný jako u okresů. 27

28 indikátory znevýhodněny, byl celkový součet dělen pouze počtem nenulových indexů. Agregované ukazatele tedy charakterizují umístění jednotlivých ORP na stupnici od 1 do 16. Umístění v grafu dokumentuje reálnou míru potřebnosti sociální služby na území příslušné ORP. Platí, že čím menší je hodnota (číslo) agregovaného ukazatele, tím menší je míra relativní potřebnosti sociální služby v příslušném území ORP, a čím vyšší je hodnota agregovaného ukazatele, tím je míra potřebnosti sociální služby v příslušném území ORP vyšší 25. III.2.5. UŽIVATELSKÁ PŘÍVĚTIVOST ŘEŠENÍ KONTINUÁLNÍHO SLEDOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ UKAZATELŮ RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A VYUŽITELNOST DAT Současně s předáním této závěrečné zprávy byla Ústeckému kraji předána k užívání také internetová softwarová aplikace 26, která dokumentuje relativní míru potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb v jednotlivých lokalitách Ústeckého kraje a současně umožňuje sledovat potřebnost sociálních služeb v příslušných územích průběžně, v čase. Kromě výše uvedené softwarové aplikace obdržel zadavatel současně s předáním výsledků také souhrn maticových řešení, včetně nastavení výpočtových vzorců připravených uživatelsky přívětivým způsobem v řešení MS EXCEL umožňující snadné dosazení aktuálních dat a následných výpočtů ukazatelů relativní potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb ve sledovaných lokalitách Ústeckého kraje. Dovolujeme si upozornit na nesporné možnosti, ale také na limity praktického využití analýz relativní potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb se zohledněním komparativního přístupu s využitím exaktních indikátorů a jejich agregací. Analýzy potřebnosti vybraných sociálních služeb měly zprostředkovat zadavateli přesah potřeb artikulovaných a pociťovaných, které jsou více či méně detailně identifikovány a sledovány v rámci konkrétních lokalit (ORP). Cílem bylo sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich kvantifikovaných indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní míru potřebnosti sociálních služeb v jednotlivých lokalitách. 25 Je zřejmé, že se jedná o ukazatele, které v sobě zahrnují pouze sekundární vstupní údaje a data, ale vzhledem k tomu, že do výpočtů těchto agregovaných ukazatelů vstupovaly všechny relevantní indikátory, doporučujeme je vnímat jako vysoce vypovídající. K těmto ukazatelům je však potřebné vždy zohledňovat řadu dalších souvisejících informací, které jsou také důležité při posuzování potřebnosti konkrétních sociálních služeb pro konkrétní skupiny uživatelů v příslušném území. 26 AUGUR MINSS. 28

29 Komunitní plány sociálních služeb v jednotlivých ORP kumulují řadu pociťovaných a deklarovaných potřeb různých cílových skupin obyvatel v sociální oblasti. V tomto smyslu je také úloha komunitního plánování sociálních služeb na lokální úrovni nezastupitelná. V rámci realizovaných analýz potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji však byl kladen důraz především na kvantifikaci tzv. komparativní roviny relativní potřebnosti sociálních služeb ve správních obvodech obcí III. typu a bývalých okresech Ústeckého kraje. Cílem bylo sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich kvantifikovaných indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní míru potřebnosti sociálních služeb v jednotlivých lokalitách. Na základě výběru relevantních indikátorů byly srovnávány indexy, které bezprostředně vypovídají o trendech a míře výskytu nebo potenciálním výskytu konkrétních sociálních jevů a sociálních problémů v konkrétních územích. Na jedné straně výsledky agregací relevantních ukazatelů a indikátorů charakterizují exaktně relativní míru potřebnosti konkrétních služeb v konkrétních sledovaných lokalitách (ORP a okresech), na straně druhé nemohou v sobě obsahovat všechny tzv. měkké ukazatele specifika lokality a také ukazatele o místním potenciálu využívat např. místně specifická řešení sociálních jevů, provázanost sociální sféry s dalšími souvisejícími segmenty (zdravotnictví, školství, trh práce atd.). Proto je potřeba nahlížet zprostředkované výsledky s určitým odstupem a v celém kontextu. Je potřeba nahlížet výsledky analýz jako exaktně dosažené, ale nikoli jako dogma. Jedná se o souhrn relativních ukazatelů, hodnot, dat a informací. Uplatnění komparativního přístupu při sledování potřebnosti konkrétních sociálních služeb však má svůj nezastupitelný význam, protože předkládá nedogmaticky sumu exaktně pořízených dat vyhodnocených jednotně pro všechny lokality v rámci Ústeckého kraje. Vzhledem ke značné dynamice jevů v sociální oblasti je nezbytné sledovat a vyhodnocovat komparativní rovinu relativní potřebnosti vybraných typů sociálních služeb průběžně. 29

30 IV. AGREGOVANÉ UKAZATELE RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI V následující kapitole jsou prezentovány agregované ukazatele relativní potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb 27 v konkrétních územích 28 Ústeckého kraje. Jedná se o významné grafické rezultáty této zprávy, neboť kumulují velké množství vstupních indikátorů a dat v agregované podobě 29. Je však potřeba upozornit, že agregace sekundárních dat nezohledňují např. existující typy služeb v příslušných územích, jejich kapacity a nezohledňují ani artikulované nebo neartikulované potřeby uživatelů registrovaných sociálních služeb v těchto územích. Agregace vstupních sekundárních dat indikátorů a indexů uvedené v následujících grafech dokumentují informace o míře výskytu určitých sociálních jevů a sociálních problémů ve sledovaných lokalitách Podle zákona č. 108/2006 Sb. 28 V ORP nebo okresech. 29 Je zřejmé, že výpočty agregovaných ukazatelů mohly být konstruovány i jiným způsobem, např. se zohledněním vah a nastavením různých významů u vstupních indexů. Indexy, které vstupovaly do výpočtů agregovaných ukazatelů, měly stejné váhy a stejný význam u všech ORP nebo okresů (viz kapitola EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB ). 30 Na jedné straně výsledky agregací relevantních ukazatelů a indikátorů charakterizují exaktně relativní míru potřebnosti konkrétních služeb v konkrétních sledovaných lokalitách (ORP), na straně druhé nemohou v sobě obsahovat některé tzv. měkké ukazatele specifika lokality a také ukazatele o místním potenciálu využívat např. aktivistická řešení sociálních jevů, institucionální řešení sociálních patologií z místní úrovně, provázanost sociální sféry s dalšími souvisejícími segmenty atd. Proto je potřeba nahlížet zprostředkované výsledky s určitým odstupem a v celém kontextu. Je potřeba nahlížet výsledky analýz jako exaktně dosažené, ale nikoli jako dogma. Jedná se o souhrn relativních ukazatelů, hodnot a dat. 30

31 IV.1. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE IV.1.1. AZYLOVÉ DOMY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb azylových domů je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 18 indexů. Graf č. 1: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti azylových domů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti azylových domů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Kadaň Děčín Teplice Rumburk Žatec Chomutov Louny Varnsdorf Roudnice nad Labem Litoměřice Bílina Lovosice Podbořany 7,17 6,61 6,11 6,06 6,00 5,28 5,00 4,27 3,56 3,33 9,17 8,50 8,44 8,33 10,39 10, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 18 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 31

32 IV.1.2. NOCLEHÁRNY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb nocleháren je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19 indexů. Graf č. 2: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nocleháren v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nocleháren v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Kadaň Teplice Děčín Rumburk Žatec Varnsdorf Chomutov Louny Litoměřice Roudnice nad Labem Bílina Lovosice Podbořany 3,21 3,79 4,33 10,00 9,63 9,00 8,84 8,47 8,11 7,42 6,79 6,37 6,26 6,11 5,47 5, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 32

33 IV.1.3. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb nízkoprahových denních center je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19 indexů. Graf č. 3: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových denních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových denních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Kadaň Teplice Děčín Rumburk Žatec Varnsdorf Chomutov Louny Litoměřice Roudnice nad Labem Bílina Lovosice Podbořany 3,21 3,79 4,33 10,00 9,63 9,00 8,84 8,47 8,11 7,42 6,79 6,37 6,26 6,11 5,47 5, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 33

34 IV.1.4. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem, dále pak v Mostě, Lounech a v Chomutově. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 14 indexů. Graf č. 4: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových center pro děti a mládež v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Ústí nad Labem Most Louny Chomutov Kadaň Teplice Žatec Děčín Roudnice nad Labem Podbořany Varnsdorf Litoměřice Bílina Litvínov Rumburk Lovosice 8,14 8,14 7,57 7,50 7,21 6,71 6,64 6,50 6,43 6,36 6,07 5,57 5,36 4,93 4,57 9, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 14 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 34

35 IV.1.5. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi je ve správním obvodu ORP Litvínov, dále pak v Mostě, Varnsdorfu a v Ústí nad Labem. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 23 indexů. Graf č. 5: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Litvínov Most Varnsdorf Ústí nad Labem Kadaň Teplice Rumburk Chomutov Bílina Děčín Louny Žatec Podbořany Litoměřice Roudnice nad Labem Lovosice 4,30 5,48 5,43 8,70 8,52 8,52 8,43 8,30 8,22 7,74 7,13 7,13 6,65 6,52 6,35 9, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 23indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 35

36 IV.1.6. INTERVENČNÍ CENTRA Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti intervenčních center je ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem, dále pak v Mostě, Kadani a v Chomutově. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 6: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti intervenčních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti intervenčních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Ústí nad Labem Most Kadaň Chomutov Louny Žatec Teplice Děčín Litvínov Varnsdorf Litoměřice Roudnice nad Labem Lovosice Bílina Podbořany Rumburk 4,78 4,44 4,33 4,11 9,11 9,11 8,78 8,44 7,67 7,67 7,33 6,78 6,22 5,89 10,78 11, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 36

37 IV.1.7. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením je v okresu Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 7: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,50 4,20 Chomutov 3,70 Most Ústí n. L. 3,10 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 37

38 IV.1.8. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb sociálně terapeutických dílen je v okresu Teplice, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů. Graf č. 8: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně terapeutických dílen v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně terapeutických dílen v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 4,83 Děčín Chomutov Louny Litoměřice 4,33 4,17 4,08 3,92 Ústí n. L. Most 3,00 3, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 38

39 IV.1.9. SOCIÁLNÍ REHABILITACE Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby sociální rehabilitace v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především z důvodu zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit služby sociální rehabilitace do dvou skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny klientů. Pro jednotlivé skupiny služeb sociální rehabilitace jsme pak využili rozdílných vstupních indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti konkrétní skupiny služeb sociální rehabilitace v jednotlivých lokalitách (ORP) 31. Podle typu cílových skupin klientů (zaměření služeb sociální rehabilitace) rozlišujeme dva typy agregace ukazatelů, které charakterizují potřebnost služeb sociální rehabilitace v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. A) OSOBY V KRIZI, OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM apod. B) OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM. SOCIÁLNÍ REHABILITACE PRO OSOBY Z CÍLOVÉ SKUPINY A Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny A je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19 indexů. 31 Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb sociální rehabilitace v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb sociální rehabilitace, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené sociálním vyloučením apod. 39

40 Graf č. 9: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny A v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny "A" v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Kadaň Teplice Děčín Rumburk Žatec Louny Chomutov Varnsdorf Roudnice nad Labem Litoměřice Bílina Lovosice Podbořany 3,47 3, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 4,36 5,05 4,79 6,05 5,95 5,74 6,32 6,84 8,26 8,16 8,05 9,05 9,89 9,63 40

41 SOCIÁLNÍ REHABILITACE PRO OSOBY Z CÍLOVÉ SKUPINY B Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny B je v okresu Teplice, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů. Graf č. 10: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny B v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny "B" v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 4,83 Děčín Chomutov Louny Litoměřice 4,33 4,17 4,08 3,92 Ústí n. L. Most 3,00 3, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 41

42 IV TLUMOČNICKÉ SLUŽBY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti tlumočnických služeb je ve správním obvodu ORP Teplice, dále pak v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 11: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti tlumočnických služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti tlumočnických služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Louny Litoměřice Děčín Chomutov 4,70 4,50 4,30 4,30 4,10 Most 3,20 Ústí n. L. 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 42

43 IV KONTAKTNÍ CENTRA Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb kontaktních center je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů. Graf č. 12: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti kontaktních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti kontaktních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Teplice Děčín Kadaň Rumburk Žatec Louny Varnsdorf Chomutov Roudnice nad Labem Litoměřice Lovosice Bílina Podbořany 3,35 3,27 3,12 8,29 8,24 7,82 7,47 7,00 6,88 6,35 6,00 5,53 4,82 4,41 9,47 10, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 43

44 IV TERÉNNÍ PROGRAMY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb terénních programů je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů. Graf č. 13: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terénních programů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terénních programů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Teplice Děčín Kadaň Rumburk Žatec Louny Varnsdorf Chomutov Roudnice nad Labem Litoměřice Lovosice Bílina Podbořany 3,35 3,27 3,12 8,29 8,24 7,82 7,47 7,00 6,88 6,35 6,00 5,53 4,82 4,41 9,47 10, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 44

45 IV TERAPEUTICKÉ KOMUNITY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb terapeutických komunit je ve správním obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů. Graf č. 14: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terapeutických komunit v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terapeutických komunit v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Most Litvínov Ústí nad Labem Teplice Děčín Kadaň Rumburk Žatec Louny Varnsdorf Chomutov Roudnice nad Labem Litoměřice Lovosice Bílina Podbořany 3,35 3,27 3,12 8,29 8,24 7,82 7,47 7,00 6,88 6,35 6,00 5,53 4,82 4,41 9,47 10, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 45

46 IV.2. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE IV.2.1. OSOBNÍ ASISTENCE Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služeb osobní asistence je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 15: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti osobní asistence v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti osobní asistence v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,50 4,20 Chomutov 3,70 Most Ústí n. L. 3,10 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 46

47 IV.2.2. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti pečovatelské služby je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 16: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti pečovatelské služby v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti pečovatelské služby v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,50 4,20 Chomutov 3,70 Most Ústí n. L. 3,10 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 47

48 IV.2.3. PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb je v okrese Teplice, dále pak v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 17: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Louny Litoměřice Děčín Chomutov 4,70 4,50 4,30 4,30 4,10 Most 3,20 Ústí n. L. 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 48

49 IV.2.4. PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby podpora samostatného bydlení je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 18: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti podpory samostatného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti podpory samostatného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,60 4,50 Chomutov 4,00 Ústí n. L. Most 2,70 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 49

50 IV.2.5. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti odlehčovacích služeb je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 19: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odlehčovacích služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odlehčovacích služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,11 Děčín Louny Litoměřice Chomutov 4,56 4,33 4,33 4,00 Most Ústí n. L. 2,78 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 50

51 IV.2.6. CENTRA DENNÍCH SLUŽEB Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby center denních služeb je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 20: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti center denních služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti center denních služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,11 Děčín Louny Litoměřice Chomutov 4,56 4,33 4,33 4,00 Most Ústí n. L. 2,78 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 51

52 IV.2.7. DENNÍ STACIONÁŘE Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby denních stacionářů je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 21: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti denních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti denních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,11 Děčín Louny Litoměřice Chomutov 4,56 4,33 4,33 4,00 Most Ústí n. L. 2,78 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 52

53 IV.2.8. TÝDENNÍ STACIONÁŘE Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby týdenních stacionářů je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 22: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti týdenních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti týdenních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,11 Děčín Louny Litoměřice Chomutov 4,56 4,33 4,33 4,00 Most Ústí n. L. 2,78 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 53

54 IV.2.9. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby domovů pro osoby se zdravotním postižením je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů. Graf č. 23: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,11 Děčín Louny Litoměřice Chomutov 4,56 4,33 4,33 4,00 Most Ústí n. L. 2,78 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 54

55 IV DOMOVY PRO SENIORY Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby domovů pro seniory je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 24: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro seniory v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro seniory v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,50 4,20 Chomutov 3,70 Most Ústí n. L. 3,10 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 55

56 IV DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby domovů se zvláštním režimem je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů. Graf č. 25: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů se zvláštním režimem v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů se zvláštním režimem v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Litoměřice Děčín Louny 4,80 4,60 4,50 4,20 Chomutov 3,70 Most Ústí n. L. 3,10 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 56

57 IV CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby chráněného bydlení je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Litoměřicích a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů. Graf č. 26: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti chráněného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti chráněného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice Děčín 4,58 4,92 Litoměřice Louny Chomutov 4,17 4,08 4,08 Ústí n. L. 3,25 Most 2, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 57

58 IV.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby odborného sociálního poradenství v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především z důvodu zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit odborná sociální poradenství do tří skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny klientů. Pro jednotlivé skupiny služeb odborného sociálního poradenství jsme pak využili rozdílných vstupních indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti konkrétní skupiny služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých lokalitách (ORP) 32. Podle typu cílových skupin klientů (zaměření služeb odborného sociálního poradenství) rozlišujeme tři typy agregací, které charakterizují potřebnost služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. A) OSOBY V KRIZI, OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY OHROŽENÉ NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI, OSOBY UŽÍVAJÍCÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY, IMIGRANTI. B) OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM. C) OSOBY ŘEŠÍCÍ VZTAHOVÉ PROBLÉMY, PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ, VÝCHOVNÉ PROBLÉMY S DĚTMI APOD. 32 Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb odborného sociálního poradenství v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb odborného sociálního poradenství, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené závislostmi na návykových látkách apod. 58

59 IV.3.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU A Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu A je ve správním obvodu ORP Litvínov, dále pak v Mostě, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19 indexů. Graf č. 27: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny A v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "A" v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Litvínov Most Ústí nad Labem Teplice Kadaň Rumburk Děčín Chomutov Varnsdorf Žatec Louny Bílina Litoměřice Roudnice nad Labem Lovosice Podbořany Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 3,74 3,58 4,26 4,11 5,45 6,11 5,84 6,53 6,32 7,05 7,58 8,47 8,37 9,21 9,00 9,95 59

60 IV.3.2. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU B Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu B je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů. Graf č. 28: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny B v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "B" v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Teplice 5,00 Děčín Chomutov Louny Litoměřice 4,33 4,17 4,08 3,92 Ústí nad Labem Most 3,00 3, Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 60

61 IV.3.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU C Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu C je ve správním obvodu ORP Chomutov, dále pak v Ústí nad Labem, Kadani a ve Varnsdorfu. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 13 indexů. Graf č. 29: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny C v jednotlivých ORP Ústeckého kraje. Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "C" v jednotlivých ORP Ústeckého kraje Chomutov Ústí nad Labem Kadaň Varnsdorf Podbořany Teplice Louny Žatec Most Bílina Litvínov Rumburk Litoměřice Roudnice nad Labem Děčín Lovosice Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 13 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší. Graf: AUGUR Consulting s.r.o. 5,38 5,31 5,62 5,92 5,92 6,62 6,38 6,92 6,85 7,46 7,23 7,77 8,08 8,69 9,08 9,46 61

62 V. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI REGISTROVANÝMI POSKYTOVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT Při empirickém šetření byla uplatněna CAWI technika sběru dat (CAWI = Computer aided web interviewing). Jednalo se o vyplnění zjišťovacích nástrojů dotazníků 33 umístěných on-line na web portálu společnosti AUGUR Consulting. Cílem bylo oslovit ke spolupráci všechny registrované poskytovatelé sociálních služeb v Ústeckém kraji, jednalo se tedy o vyčerpávající šetření. Dotazník vyplnilo celkem 228 poskytovatelů, z toho 125 poskytovatelů nabízející služby ambulantní nebo terénní formou, dále pak 80 poskytovatelů služeb pobytových a 23 poskytovatelů služeb odborného sociálního poradenství. Celkový response byl 37,2 %. V.2. OBSAH ZJIŠŤOVÁNÍ Do operacionalizace jsme si dovolili zařadit z větší části tzv. měkké indikátory. Cílem empirického šetření bylo identifikovat spíše názory a postoje kompetentních zástupců registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než tvrdé ukazatele 34. U tzv. tvrdých ukazatelů byly identifikovány pouze počty uzavřených smluv (písemná forma a ústní dohoda), dále pak cílové skupiny klientů, geografický dosah služby, počet obcí, ze kterých se rekrutují klienti služby, a počty odmítnutých klientů služby. U tzv. měkkých ukazatelů jsme zjišťovali např. hodnocení nabídky a poptávky po službách ze strany klientů, poskytování služeb nad rámec běžných časů, hodnocení konkurence působení jiných poskytovatelů obdobných služeb pro stejné cílové skupiny klientů v obci i širším regionu apod. 33 Dotazníky zohledňovaly specifika jednotlivých forem poskytovaných služeb (terénní, ambulantní, pobytové a odborné sociální poradenství). Jednalo se tedy o čtyři zjišťovací nástroje dotazníky. Většina zjišťovacích otázek však byla pro všechny čtyři formy služeb identická. 34 Tvrdá data byla k dispozici z různých zdrojů, mj. z interního datového skladu Ústeckého kraje. Cílem nebylo duplicitně identifikovat informace a data, která má Ústecký kraj k dispozici. 62

63 V.3. STRUKTURA SLUŽEB PODLE POČTU KLIENTŮ Následující tabulka č. 6 dokumentuje celkový průměrný počet klientů podle jednotlivých forem poskytování služeb. Jak vyplývá z analýzy odpovědí respondentů, terénní a ambulantní formy služeb mají v průměru 122 klientů, z toho v průměru 58 na základě písemné a 73 ústní dohody. Služby odborného sociálního poradenství uvádí v průměru 359 klientů, z toho v průměru 67 na základě písemné a 307 na základě ústní dohody. Z výsledků je patrný vysoký průměrný podíl klientů, se kterými byla dohoda uzavřena ústně 35. Tabulka č. 6: Průměrné počty klientů podle jednotlivých forem poskytování služeb. Typ služby Ambulantní nebo Odborné sociální Pobytová terénní poradenství Celkem klientů (průměr) ,7 358,7 z toho: na základě uzavřených smluv (průměr) 58 66,5 ostatních klientů dohoda uzavřena ústně (průměr) ,3 Poznámka: Průměry nelze vnímat součtově. To znamená, že průměr uzavřených smluv a ústních dohod nedává součet celkového počtu klientů. Každý z průměrů byl vypočítán samostatně. 35 Upozorňujeme, že údaje uvedené v tabulce dokumentují pouze výsledky, které odpovídají response, tedy pouze za služby, které se výzkumu zúčastnili a dotazník vyplnili (37,2 % všech registrovaných sociálních služeb v Ústeckém kraji). 63

64 V.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zastoupení jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb v rámci jednotlivých forem poskytování registrovaných sociálních služeb (ambulantní nebo terénní, pobytové a odborné sociální poradenství) se diferencuje. Názorně jsou rozdíly v zastoupení konkrétních cílových skupin uživatelů sociálních služeb mezi jednotlivými formami poskytování služeb (ambulantní nebo terénní, pobytové a odborné sociální poradenství) dokumentovány v následujících třech grafech č Graf č. 30: Zastoupení cílových skupin klientů ambulantní nebo terénní služby. Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby ambulantní nebo terénní. Senioři 17,6% Osoby s tělesným postižením 13,6% Osoby se smyslovým postižením - zrak 8,8% Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi 8,0% 8,0% 12,8% 10,4% 10,4% 12,8% Osoby bez přístřeší 4,8% Osoby závislé na návykových látkách 9,6% Národnostní a etické menšiny 5,6% 0% 5% 10% 15% 20% 64

65 Graf č. 31: Zastoupení cílových skupin klientů pobytové služby. Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby pobytové Senioři 22,5% Osoby s tělesným postižením 7,5% Osoby se smyslovým postižením - zrak 2,5% Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním 0,0% 11,3% 22,5% Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi 5,0% 6,3% 6,3% Osoby bez přístřeší 10,0% Osoby závislé na návykových látkách Národnostní a etické menšiny 0,0% 1,3% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 65

66 Graf č. 32: Zastoupení cílových skupin klientů služby odborného sociálního poradenství. Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby odborného sociálního poradenství Senioři 13,0% Osoby s tělesným postižením 8,7% Osoby se smyslovým postižením - zrak 0,0% Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let 4,3% 4,3% 13,0% 13,0% Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi 26,1% 26,1% Osoby bez přístřeší 8,7% Osoby závislé na návykových látkách 0,0% Národnostní a etické menšiny 13,0% 0% 10% 20% 30% 66

67 V.5. TERITORIÁLNÍ DOSAH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB AMBULANTNÍHO NEBO TERÉNNÍHO TYPU (DOSTUPNOST) Dostupnost sociálních služeb úzce souvisí s uspokojováním reálných potřeb uživatelů nebo potenciálních uživatelů sociálních služeb v příslušných územích. I když si tento projekt nestanovil primárně cíle analyzovat potřeby finálních uživatelů sociálních služeb ani geografickou dostupnost sociálních služeb, zařadili jsme do zjišťovacího nástroje otázky, které identifikovaly geografické vymezení dosahu poskytovaných služeb ze strany registrovaných poskytovatelů. Jak vyplývá z analýzy výsledků, registrovaní poskytovatelé, kteří své služby poskytují terénní nebo ambulantní formou, ve více než pětině případů (21,8 %) poskytují své služby výhradně pro obyvatele obcí III. typu. Legenda ke grafu č 33. A. Vymezení poskytování služby pouze katastrálním územím obce III. typu. B. Katastrální území obce III. typu a blízké okolní obce do počtu 3. C. Katastrální území obce III. typu a spádové obce v počtu 4-6. D. Katastrální území obce III. typu a spádové obce v počtu E. Celé spádové území obce III. typu a většina spádových obcí. F. Území dvou obcí III. typu. G. Území tří a více obcí III. typu. H. Celé území bývalého okresu (většina obcí III. typu), popř. více okresů. I. Celé území kraje, celorepublikově. Graf č. 33: Teritoriální dosah ambulantní nebo terénní formy poskytování služeb. Na jakém teritoriu byla v roce 2011 poskytována sociální služba? Pouze služby ambulantní nebo terénní. A B C D E F G H I Jiné 2,4% 3,2% 5,6% 5,6% 6,5% 7,3% 12,9% 16,2% 18,5% 21,8% 0% 5% 10% 15% 20% 25% Omezený prostorový dosah jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních služeb dokumentují také výsledky, které charakterizují průměrné počty obcí I., II. a III. typu, ze kterých se rekrutují klienti jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v Ústeckém kraji (podle forem poskytovaných služeb). Protože v některých případech je služba reálně poskytována celorepublikově, vyskytly se v datech odlehlé 67

68 hodnoty 36, které byly pro účel výpočtu průměrných hodnot odstraněny. Detailní výsledky dokumentuje tabulka č. 7. Tabulka č. 7: Teritoriální dosah registrovaných sociálních služeb. Z kolika obcí III., II. a I. typu byli Ambulantní Odborné sociální Pobytová v roce 2011 Vaši klienti? nebo terénní poradenství Počet obcí III. typu (průměr) 2,79 4,06 5,07 Počet obcí II. typu (průměr) 5,25 4,08 4,86 Počet obcí I. typu (průměr) 3,37 4,10 4,29 Jedním z důvodu omezeného geografického dosahu poskytovatelů sociálních služeb do více obcí je také nezájem některých obcí přispívat na činnost registrovaným poskytovatelům sociálních služeb. Názorně tuto skutečnost dokumentuje následující tabulka č. 8. Tabulka č. 8: Počty obcí přispívajících na činnost registrovaných sociálních služeb. Kolik obcí III., II. nebo I. typu případně Ambulantní Odborné sociální přispívalo v roce 2011 Vaší službě na Pobytová nebo terénní poradenství činnost za své občany Vaše klienty? Počet obcí III. typu (průměr) 0,66 1,06 0,84 Počet obcí II. typu (průměr) 0,18 0,35 0,13 Počet obcí I. typu (průměr) 0,12 0,12 0,06 V.6. KAPACITNÍ MOŽNOSTI SLUŽEB S dostupností služeb a uspokojováním potřeb uživatelů sociálních služeb úzce souvisí také kapacitní možnosti jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Následující graf č. 34 dokumentuje schopnosti poskytovatelů sociálních služeb (členěno podle forem poskytování služeb na ambulantní nebo terénní, pobytové a odborné sociální poradenství) uspokojovat zájem klientů. Z výsledků analýz vyplývá, že největší problémy s uspokojováním potřeb klientů uvádí registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, kteří poskytují služby pobytovou formou. Podrobnější údaje o průměrném počtu zájemců, kteří museli být z kapacitních důvodů odmítnuti, průměrný aktuální počet osob vedených v pořadníku a kolik z těchto čekatelů je v průměru reálně připravených bez odkladu službu využívat, jsou uvedeny v následující tabulce č Odlehlé hodnoty jsou hodnoty, které zásadním způsobem vybočují z obvyklých hodnot a jejichž uplatnění ve výpočtu by mohlo snížit jeho validitu (pravdivost). 68

69 Graf č. 34: Schopnost uspokojit zájem klientů, kapacitní možnosti služeb. Jste schopni uspokojit zájem všech potenciálních klientů, kteří se na vás obrátí? Ambulantní nebo terénní služby 36,3% 45,2% 10,5% 8,0% Pobytové služby 20,3% 12,7% 50,5% 16,5% Odborné sociální poradenství 54,5% 36,4% 9,1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano, zcela Ne, nejsme schopni poptávku uspokojit Ano, ale pouze v rámci konkrétního místa Jiná odpověď Tabulka č. 9: Průměrné počty odmítnutých zájemců za rok 2011, zájemců aktuálně vedených v pořadníku a kolik z nich je reálně připravených začít bez odkladu službu využívat. Kolik zájemců o Vaši službu jste museli z kapacitních důvodů odmítnout odkázat na jiného poskytovatele, jinou osobu nebo pomoc za rok 2011? Ambulantní nebo terénní Pobytová Odborné sociální poradenství Průměr 2,07 21,53 1,74 Kolik osob máte případně aktuálně Ambulantní vedených v pořadníku čekatelů na Pobytová - službu? 37 nebo terénní Průměr 10,89 47,02 - Můžete případně doložit, kolik z těchto čekatelů (z pořadníku) je reálně připravených začít bez odkladu službu využívat? Ambulantní nebo terénní Pobytová - Průměr 4,53 8,04-37 Do výpočtu průměru byly zahrnuty pouze služby, které mají čekatele. Ostatní služby, které uvedly, že čekatele nemají nebo na otázku neodpověděly, tj. 106 ambulantních nebo terénních služeb a 19 pobytových služeb, nebyly do výpočtu průměru zařazeny. 69

70 V.7. HODNOCENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Z analýzy odpovědí respondentů vyplývá značná disproporce mezi poměrem nabídky a poptávky z pohledu komunikačních partnerů zástupců poskytovatelů sociálních služeb a např. schopnosti uspokojit zájem všech potenciálních klientů (viz grafy č ). Zatímco např. pouze desetina dotázaných zástupců poskytovatelů ambulantních a terénních služeb uvádí, že není schopna uspokojit poptávku klientů po svých službách, tak stejná skupina respondentů 38 uvádí ve více než třetině případů, že poptávka po jejich službách převyšuje nabídku v místě, kde působí. Je zřejmé, že odpovědi velké části respondentů byly u této otázky zatíženy značnou mírou proklamace. Doporučujeme proto výsledky odpovědí respondentů vnímat s určitým nadhledem. Graf č. 35: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb pobytové služby. Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy? Pouze služby pobytové. V místě, kde působíte 6,3% 38,7% 55,0% V blízkém okolí ORP 6,7% 36,0% 57,3% Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP 5,3% 38,2% 56,5% V rámci okresu 3,9% 47,4% 48,7% V rámci kraje 5,3% 41,3% 53,4% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nabídka je větší než poptávka Poptávka je větší než nabídka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané 38 Kompetentní zástupci služeb poskytovaných ambulantní nebo terénní formou. 70

71 Graf č. 36: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb ambulantní nebo terénní služby. Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy? Pouze služby ambulantní nebo terénní. V místě, kde působíte 4,8% 62,9% 32,3% V blízkém okolí ORP 5,6% 42,6% 51,8% Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP 4,6% 28,7% 66,7% V rámci okresu 4,8% 41,3% 53,9% V rámci kraje 3,6% 45,0% 51,4% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nabídka je větší než poptávka Poptávka je větší než nabídka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané Graf č. 37: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb odborné sociální poradenství. Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy? Pouze služby odborného sociálního poradenství. V místě, kde působíte 4,3% 69,6% 26,1% V blízkém okolí ORP 4,3% 60,9% 34,8% Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP 4,5% 45,5% 50,0% V rámci okresu 4,5% 68,2% 27,3% V rámci kraje 4,5% 59,1% 36,4% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nabídka je větší než poptávka Poptávka je větší než nabídka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané 71

72 V.8. FLEXIBILITA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB Následující graf č. 38 dokumentuje informace o míře flexibility registrovaných sociálních služeb, především jejich ochoty poskytovat služby i v časech nad rámec provozní doby podle požadavků klientů. Graf č. 38: Míra poskytování sociálních služeb podle požadavků klientů flexibilita poskytovatelů. Poskytujete služby také nad rámec provozní doby služby - podle požadavků klienta? Ambulantní nebo terénní služby 28,2% 39,5% 24,2% 8,1% Odborné sociální poradenství 91,3% 8,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano, poskytujeme Ne, neposkytujeme Ano, ale pouze v mimořádných případech Jiná odpověď Jiná: v těchto případech doporučujeme klientům odlehčovací službu, službu poskytujeme nepřetržitě 24 hodin denně. 72

73 V.9. TREND V ZÁJMU UŽIVATELŮ O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MIMO PROVOZNÍ DOBU SLUŽBY Z analýzy výsledků vyplývá, že téměř třetina registrovaných sociálních služeb z hlediska jednotlivých forem poskytování služeb 39 (ambulantní nebo terénní, odborné sociální poradenství) registruje nárůst poptávky uživatelů sociálních služeb o poskytování služby mimo provozní dobu. Graf č. 39: Trend v zájmu uživatelů sociálních služeb o poskytování služeb mimo provozní dobu. Evidujete v posledních dvou letech nárůst, stagnaci nebo pokles zájmu uživatelů o poskytování služby mimo provozní dobu? Ambulantní nebo terénní služby 30,1% 51,3% 2,4% 14,6% 1,6% Odborné sociální poradenství 30,4% 47,9% 4,3% 13,1% 4,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nárůst zájmu Pokles zájmu Jiná odpověď Je to stejné, zájem se nemění Neevidujeme 39 U pobytové formy služeb nebyly informace identifikovány. 73

74 V.10. HODNOCENÍ KONKURENCE (působnost obdobných poskytovatelů) Z analýzy výsledků vyplývá, že vyšší míru konkurence jiných registrovaných poskytovatelů sociálních služeb i jiných poskytovatelů neregistrovaných služeb připouští poskytovatelé pobytových služeb a odborného sociálního poradenství. Názorně výsledky dokumentují následující grafy č Graf č. 40: Hodnocení konkurence ambulantní nebo terénní služby. Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů...? Pouze za služby ambulantního nebo terénního typu Konkurence jiných registrovaných poskytovatelů, pro stejné cílové skupiny uživatelů 14,5% 45,2% 40,3% Konkurence neregistrovaných osob a subjektů poskytujících alternativní činnosti 2,7% 10,8% 41,4% 45,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Velmi silná konkurence Spíše slabá konkurence Spíše silná konkurence Žádná konkurence Graf č. 41: Hodnocení konkurence pobytové služby. Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů...? Pouze za služby pobytového typu Konkurence jiných registrovaných poskytovatelů, pro stejné cílové skupiny uživatelů 3,8% 25,0% 49,9% 21,3% Konkurence neregistrovaných osob a subjektů poskytujících alternativní činnosti 3,9% 9,1% 49,3% 37,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% Velmi silná konkurence Spíše slabá konkurence Spíše silná konkurence Žádná konkurence 74

75 Graf č. 42: Hodnocení konkurence služby odborného sociálního poradenství. Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů...? Pouze za služby odborného sociálního poradenství Konkurence jiných registrovaných 13,0% 13,0% poskytovatelů, pro stejné cílové skupiny 56,6% 17,4% Konkurence neregistrovaných osob a subjektů poskytujících alternativní činnosti 4,5% 9,1% 54,6% 31,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% Velmi silná konkurence Spíše slabá konkurence Spíše silná konkurence Žádná konkurence 75

76 VI. ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (OBCÍ) Empirické zjišťování navazovalo na zjištění z desk research a analýzy strategických dokumentů, které souvisí s procesy KPSS jednotlivých obcí III. typu a Ústeckého kraje. Snahou bylo zajistit si dostatečnou informační oporu pro přípravu zjišťovacího nástroje pro polostandardizovaná interview s jednotlivými kompetentními zástupci obcí III. typu, tzv. komunikačními partnery. Jednalo se o vedoucí příslušných odborů, do jejichž agendy spadá sociální problematika, koordinátory KPSS nebo zástupce politického vedení obcí III. typu, kteří zastřešují sociální oblast. Členové řešitelského týmu považovali za důležité vstupovat do interakcí s komunikačními partnery připraveni a vybaveni dostatkem relevantních informací, které by mohly být v rámci jednotlivých rozhovorů produktivním způsobem rozvíjeny, upřesňovány a aktualizovány. V následující části studie potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji si dovolujeme předložit výsledky analýz rozhovorů s komunikačními partnery. Odpovědi komunikačních partnerů na jednotlivé otázky a zjišťovací indikátory vykazovaly diference v rozsahu poskytnutých informací, v hloubce vhledu do problematiky, v míře konkrétnosti poskytnutých odpovědí atd. I přes výše uvedená konstatování bylo snahou předložit zadavateli informace v systematizované a strukturované podobě umožňující částečné srovnání mezi jednotlivými lokalitami (ORP). Tabulka č. 10: ORP Bílina. CHARAKTERISTIKA V ORP Bílina probíhá příprava nového komunitního plánu SITUACE sociálních služeb na období PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ORP jsou sociální služby zastoupeny uspokojivým způsobem (s výjimkou pečovatelské služby v obcích I. typu). Alarmující je situace u osob ohrožených sociálním vyloučením. Město nedisponuje fondem sociálních bytů. Absentuje funkční systém prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení se nastartuje se 2 3 byty a v budoucnu se předpokládá jeho rozšíření. Prioritou je zřízení azylového domu pro matky s dětmi, rodiny, samotné ženy i samotné muže v místě. V současné době jsou využívány kapacity azylových domů v Mostě, Duchcově, Oseku nebo v AGAPE v Krupce. Kapacity těchto zařízení jsou však limitovány. Podle komunikačních partnerů Krajský úřad Ústeckého kraje plánuje azylové zařízení velkokapacitního typu, kde by jednotlivé cílové skupiny (rodiny s dětmi, ženy s dětmi, samotné ženy a samotní muži) měly samostatné bloky. Prozatím je to ve fázi záměru. Uvažuje se také o variantě, že by byla zřízena tři 76

77 samostatná zařízení. Prioritou jsou také sociálně aktivizační služby pro rodiny, které v ORP Bílina schází. Investiční projekt je již schválen, projekt na zajištění této sociální služby je podán a čeká se na výsledek. Je zde naplánováno vytvoření integrovaného centra, kde budou sídlit všechny sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Z pohledu komunikačních partnerů se jedná o optimální řešení, jelikož uživatelé mohou přecházet z jedné služby do jiné nebo využívat několik služeb najednou. Budova, která se pro tyto účely rekonstruuje, se nachází přímo v problematické lokalitě. Další z priorit v novém KPSS jsou sociálně aktivizační služby pro seniory, které by měly být poskytovány v domech s pečovatelskou službou. Půjde o různé pohybové aktivity, zvýšení informovanosti v právní a finanční oblasti. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI Schází terénní pečovatelská služba, která by dojížděla do obcí. Pečovatelská služba působící v Bílině nedisponuje autem. Záměrem bylo získat auto od sponzora a reklamou na něm získat peníze na provoz vozidla. Nepodařilo se však záměr prosadit. Dostupnost pečovatelské služby v obcích zůstává problémem. Alternativou je pomoc rodinných příslušníků nebo tzv. sousedská výpomoc. Finanční participace obcí např. na provozu automobilu pro pečovatelskou službu je problematická obce I. typu nemají zájem finančně přispívat. Obce by se měly podílet podle toho, kolik lidí právě tuto službu využívá. PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ Za jednu z nejdůležitějších priorit v novém KPSS považují respondentky vybudování učebního oboru v místě. Ve svém strategickém plánu to má i Agentura pro sociální začleňování, která zde působí a s kterou sociální odbor spolupracuje. Prostory jsou již předjednány, vyčleněna by byla jedna třída na gymnáziu. Důležité je správně vybrat obor, aby mládež zaujal a především, aby byla návaznost na pracovní trh. Další prioritou je udržet nebo ještě lépe kapacitně rozšířit nízkoprahovou předškolní výchovu pro děti ze sociálně slabého prostředí, jejímž poskytovatelem je v Bílině Člověk v tísni. Ojedinělá metoda Grunnlaget převzatá z Norska se v našich podmínkách osvědčila. Jako doplňková služba zde funguje klub matek. Další prioritou je zřízení sociální firmy, prozatím se jedná o záměr. Důležité je správně vybrat, čím se tato firma bude zabývat. V úvahu připadá např. ruční mytí aut, pojízdná prodejna, zednické práce, rekultivace apod. Řešitelem bude také Agentura pro sociální začleňování. Dalším cílem KPSS je zvýšení bezbariérovosti. 77

78 NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Nadregionální spolupráce funguje. Pro seniory je toho dost. Co není v Bílině, využívají občané Bílinska na Teplicku a na Mostecku. Pro zdravotně handicapované funguje Arkádie. Lidi z Bíliny jezdí svozem do Teplic a město Bílina dopravu podporuje. Pro osoby závislé na návykových látkách zde působí streetwork Most k naději z Mostu. V Bílině je nově zřízeno poradenské centrum pro závislé i pro rodiče. Krajským zařízením je telefonická linka duševní tísně, která sídlí v Mostě. Bílina ji finančně podporuje. V bílinském terénu působí sociálně-právní agentura White light z Teplic, jejímž poskytovatelem je Člověk v tísni. Zabývají se prevencí sociálně patologických jevů mezi mládeží ohroženou sociálním vyloučením. Pracovním a psychosociálním poradenstvím se zabývá firma Salix (ve spolupráci s úřadem práce), která dojíždí z Ústí nad Labem v určité dny v měsíci. Aktivita je podpořena z programu pro sociální začleňování. Schází zařízení okamžité krizové pomoci dětem nebo zvýšení kapacity ve stávajících zařízeních. V současné době se zřizuje nadregionální služba Klokánek v Teplicích. Přibývá rodičů, kteří řeší krizi a potřebují děti na určitou dobu někam umístit. Prozatím byly tyto situace řešeny prostřednictvím pěstounů, ale kapacity již nestačí. Tabulka č. 11: ORP Děčín. CHARAKTERISTIKA SITUACE V ORP Děčín působí naprostá většina sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. Větší část těchto služeb se podílí aktivně na KPSS. Problémem je financování sociálních služeb ve stávajícím rozsahu. U některých služeb (například odborné sociální poradenství) se nesleduje efektivita poskytování těchto služeb. MPSV přispívá těmto službám paušálně, bez ohledu na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb. Problémem je také vykazování údajů o činnosti jednotlivých služeb (klientech, výkonu atd.), nejednotnost pojmosloví, v dílčích případech i zavádějící informace. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Priority a aktuálně identifikované potřeby se daří ORP Děčín postupně řešit. Například absence azylového zařízení pro ženy má určitou perspektivu řešení v návaznosti na projekt, který se připravuje ve spolupráci s agenturou pro sociální začleňování. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Dobrá je spolupráce například s Českou Kamenicí nebo několika menšími obcemi, např. Ludvíkovicemi. Velká část obcí I. typu však neprojevuje zájem participovat na financování sociálních služeb. Posílení kapacit v pobytových zařízeních se zvláštním režimem nadregionálního charakteru, s možností umisťovat klienty z ORP Děčín (např. osoby s Parkinsonovou chorobou). Současně v ORP Děčín schází např. krizová pomoc nejbližší je v Ústí nad Labem. 78

79 Tabulka č. 12: ORP Chomutov. CHARAKTERISTIKA V současné době ORP Chomutov koordinuje sociální služby SITUACE s pomocí přechodného ročního KP. Po schválení dotačního titulu bude zpracován 2. KPSS na léta V době empirického šetření se zpracovávala Koncepce sociální politiky města Chomutov se zaměřením na sociální začleňování. Jedním z problémů je, že v Chomutově působí málo NNO. A dalším je, že zde není dostatek navazujících služeb na terénní sociální práci. Jednoznačně nejvíce je potřeba posilovat terén. Nejde o kapacity pečovatelské služby, ta je nastavena dobře a kapacitně vyhovuje, ale spíše o jiné služby např. sociální prevence, poskytované terénní formou. Alarmující situace je u cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Jednou z priorit bude zřízení centra denních služeb pro bezdomovce. Dle sčítání ve spolupráci s městskou policií jich je cca 50. Sociální odbor začal se sociálně potřebnými pracovat bez registrace. Cílem je identifikovat využitelnost noclehárny i centra denních služeb. Začínáme s nimi pracovat. Začali jsme vydávat polévku na bývalém výplatním místě. Samozřejmě se zde mohou také ohřát. Chceme s nimi navázat kontakt a pak s nimi začneme pracovat. Takto se s nimi vídáme každý den, tak můžeme postupnými kroky zařídit třeba občanku, dávky, ubytovnu atp. Kromě sociální práce s potenciálními uživateli noclehárny a centra denních služeb se sociální odbor snaží najít NNO, která by službu poskytovala, a také budovu, kde by služba mohla být provozována. Chomutov už nemá žádné volné vhodné budovy. Další prioritou je otevření sociálního centra, kde bude sídlit nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a ambulantní část sociálněaktivizační služby pro rodiny s dětmi. SAS bude samozřejmě mít také složku terénní, kterou je potřeba navýšit. Sociální centrum bude situováno do lokality Kamenná a Písečná, což jsou lokality označené jako sociálně vyloučené. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI Obecně lze říci, že čím menší obec, tím to má horší. Čím menší obec, tím méně peněz. Pečovatelská služba i SAS jezdí z Chomutova i do obcí. Funguje komunikace se starosty, kteří upozorní na problém v rodině a v rámci vyhledávací povinnosti TSP vyjíždí do terénu. Za jinými službami musí obyvatelé obcí dojíždět do Chomutova. Obce na služby nepřispívají. Prozatím se město Chomutov nesnažilo přimět obce k finanční participaci. Spravedlivé by bylo, kdyby obce přispívaly podle počtu obyvatel. 79

80 PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Nejpalčivější prioritou je zřízení noclehárny nebo městské ubytovny pro bezdomovce, minimálně sezónně. Řada organizací působí nadregionálně. Některé sociální služby jsou z podstaty nadregionální, uživatelé mohou být z celé ČR (např. azylové domy), takže jednotlivé sociální odbory spolupracují mezi sebou při umístění. Problém sdílených služeb může být, že obě města mohou chtít mít službu na svém území nebo zase naopak obě je tam mít nechtějí. Tabulka č. 13: ORP Kadaň. CHARAKTERISTIKA Sociální služby jsou koordinovány v návaznosti na Komunitní plán SITUACE sociálních a souvisejících služeb v regionu Kadaň Klášterec nad Ohří. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Síť sociálních služeb pro početné cílové skupiny seniory a osoby se zdravotním postižením v podstatě vyhovuje. V souvislosti se sociálně-ekonomickou situací v ČR prudce vzrůstá počet osob ohrožených sociálním vyloučením. Prioritou je udržet stávající síť sociálních služeb. Problémem je získat peníze na již existující služby. Další problém nastane po roce 2015, jak bude ukončeno financování z evropských fondů. Nedostačující kapacita je v azylových domech (schází cca 20 míst). Schází také denní centrum pro bezdomovce a sociální rehabilitace. Jednou z aktuálních potřeb je podpora samostatného bydlení (cca 10 míst) a chráněného bydlení (cca 10 míst). PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Klášterec nad Ohří má vlastní pečovatelskou službu. Nedostatečná kapacita je v noclehárně (schází cca 20 míst). Využívána jsou krajská zařízení, např. Domov pro osoby se zdravotním postižením ve Vejprtech. Tabulka č. 14: ORP Litoměřice. CHARAKTERISTIKA V ORP Litoměřice nebyl identifikován zásadnější problém SITUACE s uspokojováním potřeb u žádné cílové skupiny uživatelů. Stávající rozsah služeb je ve většině případů dostačující. Problémem tedy nejsou neuspokojené potřeby v sociální oblasti jako spíše obava ze schopnosti zajistit udržitelné financování všech stávajících služeb ve stejném rozsahu v budoucnu. 80

81 PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zajistit udržitelnost financování všech stávajících sociálních služeb a jejich rozsah (kapacity). PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Podle interních informací využilo v posledních třech letech sociální služby z okolních obcí (především obcí I. typu) až cca 500 klientů. Většina menších obcí však neprojevuje zájem přispívat poskytovatelům sociálních služeb ani městu Litoměřice na činnost. Z 39 spádových obcí projevily zájem participovat na financování některých sociálních služeb pouze např. obce Štětí, Terezín a Vrutice. Schází odlehčovací služba pro zdravotně postižené (pobytová forma). Problém je především s udržitelným financováním této služby a výší úhrad klientů. Ze strany komunikačních partnerů zazněla myšlenka, že registrované sociální služby by měly být financovány ze strany MPSV a Ústeckého kraje. Obce by měly financovat spíše ostatní služby v sociální oblasti, služby poskytované terénní formou apod. Tabulka č. 15: ORP Litvínov. CHARAKTERISTIKA Základní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním SITUACE postižením jsou v ORP Litvínov zabezpečeny uspokojivým způsobem (pobytové služby a terénní služby, např. pečovatelská služba). Ambulantní formy služeb jsou naproti tomu vykryty méně. Schází služby pro specifické skupiny osob, např. je nedostatek míst ve službě domov se zvláštním režimem. Neuspokojená je potřeba osobní asistence u dětí. Alarmující je situace osob ohrožených sociálním vyloučením. Na území města ve vyloučené lokalitě Janov schází zázemí pro rozvoj sociálních služeb. V předchozích letech město řešilo záměr využít k tomuto účelu budovu bývalé speciální školy, vzhledem k finanční náročnosti provozu od záměru ustoupilo. V současné době Oblastní charita Most realizuje záměr na odkoupení budovy a zřízení zázemí pro rozvoj jimi poskytovaných sociálních služeb. Jako nezbytné v lokalitě vidíme udržení terénních sociálních služeb, poradny pro dluhovou problematiku a rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi i na ambulantní formu poskytování služby v odpovídajícím zázemí, které by umožňovalo sociálně terapeutické činnosti, výchovné a vzdělávací činnosti zaměřené na rodiny s malými dětmi. V Litvínově již funguje systém prostupného bydlení. Snažíme se lidi vracet do normálu. Za klíčové jsou považovány terénní programy, které v současné době poskytuje několik poskytovatelů. Problémem není nedostatečná kapacita služeb, ale jejich udržitelné financování. Poskytovatelé jsou závislí na dotacích, předfinancování služeb prakticky neexistuje a počet pracovníků ve službách kolísá podle momentální finanční situace poskytovatelů. 81

82 PRIORITY-SOCIÁLNÍ SLUŽBY Schází poradna pro osoby závislé na návykových látkách. S nárůstem drogové problematiky zejména v romské komunitě v části Litvínova Janov se objevila aktuální potřeba doplnit poskytované terénní služby pro uživatele návykových látek i o služby ambulantní přímo v lokalitě. Časová dosažitelnost a cena jízdného do Mostu je překážkou pro to, aby využívalo ambulantních služeb K-centra v Mostě více osob z oblasti Litvínova. S drogovou závislostí se čím dál více setkáváme u matek s malými dětmi, pro ně je využití zařízení ve vedlejším městě prakticky vyloučené. Kruciální se stává v této lokalitě sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, má však nedostatečnou kapacitu. V Litvínově-Janově jsou v provozu dvě nízkoprahová centra pro děti a mládež. Jedno je registrováno Oblastní charitou Most, druhé zařízení typu volnočasových aktivit pro děti je provozováno městskou policií. Obě zařízení však mají nedostatečnou kapacitu. Děti z ostatních lokalit ve městě, které nejsou organizovány ve sportovních klubech, zájmových organizacích nebo ZUŠ, čím dál tím více využívají městskou knihovnu, která v letošním roce rozšířila dětské oddělení jako komunitní centrum. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a vysokému počtu lidí odkázaných na sociální dávky není schopno čím dál více rodičů hradit volnočasové aktivity svých dětí. Schází kapacita cca 50 míst v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Jako aktuální potřeba se jeví odlehčovací služba a centrum denních služeb. Nikdo z poskytovatelů registrovaných služeb pro seniory tyto služby v ORP neposkytuje. Deset míst schází v sociální službě denní stacionář. Naprosto nedostačující kapacita je ve službě domov se zvláštním režimem, kde schází cca 30 míst. Osobám závislým na alkoholu a osobám s duševním onemocněním nejsme schopni zajistit potřebnou službu v okamžiku, kdy přestávají být schopni samostatného života. S ohledem na integraci zdravotně postižených dětí do základního vzdělávání je očekávána zvýšená potřeba osobních asistentů. Nezbytné bude stanovit pravidla, kdy bude asistent finančně saturován z prostředků školství a kdy bude asistenční službu poskytovat registrovaná sociální služba. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI Aktuálně také schází kapacita rané péče cca 5 míst. V Meziboří funguje NNZ Energie. Organizace se zabývá péčí především o mentálně nebo kombinovaně postižené občany. Je zde však nedostatečná kapacita. Město Meziboří provozuje také ubytovnu pro sociálně slabé občany. 82

83 NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Nadregionální spolupráce zde funguje, především v rámci bývalého okresu. Např. průvodcovské a předčitatelské služby jsou využívány mimo ORP. Také zájemci o službu dům na půl cesty jsou odkazováni jinam (aktuální potřeba ORP Litvínov je 5 míst.) Službu následné péče využívá ORP Litvínov také v jiných ORP, kapacita je však obecně nedostatečná. Aktuálně by ORP Litvínov potřebovalo pro své občany cca 20 míst. SOUVISEJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ DŮLEŽITÁ POZNÁMKA Nezbytnou krizovou pomoc, poskytnutí azylu na přespání a základní hygienu pro osoby bez přístřeší město zajišťuje v rámci dvou vlastních ubytoven. Jejich provoz není registrován jako sociální služba, provoz je zajištěn jako ubytování s dohledovou službou městské policie. Na ubytovnách působí terénní sociální pracovníci města. S novelou zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí účinnou od jsou spojeny další nároky na rozvoj sociálních služeb zaměřených na rodiny s dětmi, včetně rodin s dětmi v pěstounské péči. Námi zpracovaný přehled potřeb v oblasti sociálních služeb, pokrytí zákonných nároků na poskytování sociálních služeb vyplývajících z novely neobsahuje. Novela byla schválena , neexistuje metodika a zásadní změny jsou tak rozsáhlé, že nemáme vyhodnoceny dopady do potřeb poradenských ani pečovatelských služeb rodinám s dětmi. Tabulka č. 16: ORP Louny. CHARAKTERISTIKA Sociální služby pro zásadní cílové skupiny seniory a osoby se SITUACE zdravotním postižením jsou zabezpečeny (s výjimkou služeb pro cílovou skupinu osob se zrakovým postižením, které právě zanikly). Prioritou KPSS je tedy udržet stávající síť sociálních služeb. Nejsložitější situace je u osob ohrožených sociálním vyloučením. V okrese Louny nejsou k dispozici téměř žádné byty sociálního určení. Pro ORP Louny je typická úzká spolupráce s ORP Žatec. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Prioritou se stává nízkoprahové denní centrum pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Je potřeba udržet nově vzniklé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a zaregistrovat jej jako registrovanou sociální službu. Je potřeba podporovat terénní sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi, naopak není potřeba zřizovat SAS pro seniory. Tuto službu kvalitně suplují neformální skupiny, tj. Senior klub a Lounští Lounským. V Lounech absentuje právní a především dluhové odborné poradenství. Od ledna 2013 schází speciální služba průvodcovské 83

84 a předčitatelské služby a sociální rehabilitace pro nevidomé a slabozraké osoby, protože v místě zaniklo Tyflocentrum i organizace SONS. Do budoucna se uvažuje o chráněném bydlení. Prozatím je to ve fázi záměru. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI Pečovatelská služba do obcí nevyjíždí. Není zmapováno, zda jsou potenciální klienti ochotni za službu v malých obcích platit a zda mají opravdový zájem. V malých obcích dobře funguje rodinná pomoc a sousedskou výpomoc. V KPSS je jedním z cílů navázání spolupráce s malými obcemi. PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ Prioritou je noclehárna pro osoby ohrožené sociálním vyloučením přímo v Lounech. V plánu je noclehárnu spojit se sociální službou denní centrum. Dalším cílem KPSS je zvýšení bezbariérovosti ve městě Louny. NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Nadregionální spolupráce funguje především v rámci bývalého okresu. Nejužší spolupráce je tedy s ORP Žatec, kam ORP Louny nejčastěji na služby své občany odkazuje. Sdíleny jsou však také služby v Mostě. Od roku 2012 ORP Louny využívá a částečně i hradí K-centrum Žatec, patřící pod Mosty k naději v Mostě. Telefonickou krizovou pomoc zajišťuje Linka duševní tísně Most. Na území okresu není dům na půl cesty, není to však pociťováno jako potřeba. Řeší se využitím azylového domu Domeček při Domově pro seniory Louny. Krizovou pomoc zajišťuje od roku 2012 o.s. Spirála z Ústí nad Labem. Tabulka č. 17: ORP Lovosice. CHARAKTERISTIKA Od ledna tohoto roku se vytváří nový KPSS, který bude obsahovat SITUACE i nové priority, které vyvstaly z aktuální situace ve společnosti. Sociální služby pro seniory jsou zabezpečeny kvalitně včetně pečovatelské služby v terénu, stejně tak služby pro osoby se zdravotním postižením (s výjimkou absence stacionáře pro dospělé). Lovosice mají buď vlastní zařízení, nebo využívají nadregionální spolupráce v této oblasti a ta se osvědčuje. Jiná situace je naopak u osob ohrožených sociálním vyloučením, pro tuto skupinu služby schází. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Pro celé území ORP schází azylový dům pro matky s dětmi. V současném KPSS to není uvedeno jako priorita, potřebnost se však ukazuje stále naléhavěji. Bude to tedy uvedeno jako priorita v dalším KPSS, který je od ledna tohoto roku zpracováván. Jako optimální se jeví nízkokapacitní azylový dům cca pro 10 matek s dětmi. Tato klientela tíhne ke komunitě, ve které je, neradi se 84

85 stěhují za službou. V současné době se situace řeší odkázáním klienta na službu v Litoměřicích, Ústí nad Labem nebo v Roudnici. Další variantou je umístění v městské ubytovně. To ale není ideální, protože tam je směsice klientů, není to výhradně pro rodiny. Ubytovna je navíc bez sociální služby. Zřízení velkokapacitního azylového domu, o kterém uvažuje Krajský úřad Ústeckého kraje, nepovažují za ideální řešení. Z hlediska ekonomického je to výhodnější, náklady by šly za krajem. Z hlediska uživatelů je lepší zařízení v místě. Tady by však šly náklady za obcí nebo za poskytovatelem. Další novou prioritou je azylový dům pro samotné muže i ženy, osoby sociálně vyloučené, v podstatě bezdomovce. Poskytovatelem bude pražská organizace Naděje, která již má pronajaté prostory, ty poskytlo město pro tyto účely. Naplánovaná kapacita je lidí. Fungovalo by zde i denní centrum. Prozatímně je situace bezdomovců řešena umístěním na ubytovně, kde jsou pro ně vyčleněny dva pokoje, kde za přísného režimu mohou přebývat. Takto to funguje vždy od listopadu do března. Ve fázi realizace je projekt stacionář pro dospělé osoby s mentálním postižením, lidi nad 26 let. Vzešlo to také jako aktuální potřeba z průzkumu mezi potenciálními uživateli této služby. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI Pečovatelská služba je v ORP Lovosice zajištěna, dokonce je v této oblasti konkurence. Město Lovosice má svou pečovatelskou službu, v obcích působí farní charita a občanské sdružení Šance. Lhotka a Libochovice mají dokonce svou pečovatelskou službu. ORP Lovosice se pokoušela přimět k finanční participaci obce na pečovatelskou službu a byla částečně úspěšná, dvě obce přispěly. Sociálně aktivizační služby působí pouze na území města Lovosice. Ukazuje se ale potřebnost sociálně aktivizační služby i v obcích. Dle názoru komunikačních partnerů se lépe navazuje spolupráce s obcemi prostřednictvím nové funkce terénní sociální pracovnice (od ledna minulého roku), která má přímou zpětnou vazbu z terénu. Jsou to vysloveně terénky, navštěvují jednotlivé obce, domlouvají se se starosty, s čím mají problém, co je potřeba. Situace tak bude kvalitně zmapována, což je dobrý podklad pro KPSS. Pozitivní na novém systému v sociální oblasti je to, že je víc času na klienty. Budeme lépe znát terén. Chtěli bychom navázat úzkou spolupráci s obcemi. Chceme vyhledávat i přes starosty, kteří nás upozorní na to, kde je problém. Máme udělaný harmonogram, termín, do kterého navštívíme všechny obecní úřady, promluvíme s nimi, nabídneme pomoc. Trochu nás předešel krajský úřad, když zpracovával plán. Přišly nám dotazníky na potřebnost. Tak jsme obtelefonovávali obce. 85

86 NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Nadregionální spolupráce zde funguje především v rámci bývalého okresu. Nejužší je tedy spolupráce s Litoměřicemi. Pokud se vyskytne nějaká jiná potřeba, snažíme se to řešit v sousedních ORP. Pokud využíváme jejich služeb, mohou si u nás požádat o grant a město jim přispívá, ať už je to hospic, K-áčko, Farní charita Litoměřice, kde jsme hodně využívali azylové bydlení. Dle názoru komunikačních partnerů však nadregionální spolupráce není optimální v oblasti sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a už vůbec ne pro osoby sociálně už vyloučené. Pro vyloučené je sdílení služeb nereálné. Bezdomovci neradi někam za službou dojíždí, mají svou vytipovanou lokalitu, kde se schází, kde by bylo dobré mít denní centrum nebo azylové bydlení. Už kdybychom udělali denní centrum nebo šatník na druhém konci města, tak by tam nepřišli. Tabulka č. 18: ORP Most. CHARAKTERISTIKA Cílem je udržet stávající rozsah sítě sociálních služeb. Prioritní je SITUACE zajistit udržitelné financování sítě služeb. Ožehavá je situace osob ohrožených sociálním vyloučením, nové priority se tedy týkají právě této cílové skupiny. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Prioritou je zvýšení kapacity azylového domu pro matky s dětmi. Další prioritou je nízkoprahové centrum pro osoby bez přístřeší. Kvalifikovaný odhad předpokládá, že by zařízení využívalo cca 10 osob. Prioritou jsou sociálně aktivizační služby pro sídliště Chánov. Zajišťují se podněty z terénu, identifikuje se potřebnost. Most službou SAS disponuje, je však kapacitně nedostačující. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Informacemi o tom, co v obcích schází, sociální odbor nedisponuje. Řada obcí plánuje samostatně, např. Obernice a Bečov. Neziskovky si samy oslovují obce, aby jim přispívaly. Nevíme, jestli jsou úspěšné. Město Most přispívá nejvíc. Prioritou je noclehárna pro samotné ženy. Využití kapacity kolísá podle ročních období. Schází sociálně a ekonomicky dostupné bydlení. Nadregionální spolupráce funguje především v rámci bývalého okresu. 86

87 Tabulka č. 19: ORP Podbořany. CHARAKTERISTIKA ORP Podbořany nemá vypracován vlastní KPSS. Pro seniory SITUACE a osoby se zdravotním postižením jsou sociální služby zajištěny v rámci ORP nebo jsou klienti odkazováni na sociální služby v ORP Žatec nebo Louny. Složitější situace je v oblasti služeb sociální prevence, především pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, protože pro tyto osoby je dojíždění za službou problém. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY Schází azylový dům pro matky s dětmi (cca 5 10 míst) i samotné muže (cca 5 10 míst). Absentuje bezplatná právní a dluhová poradna, dále také rodinné poradenství (mediace, rodičovské spory, výchovné problémy). Optimální by bylo přímo v Podbořanech zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež (cca dětí) a také sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (20 30 rodin), reálné je ale sdílení služby s jinými ORP, resp. s Žatcem. Důležitá je také podpora osobní asistence (pro cca 10 uživatelů), což se projevilo jako aktuální potřeba. PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Pečovatelská služba Podbořany do obcí nevyjíždí. Zájem v obcích nebyl zjišťován. Bubenec a Blšany disponují svou pečovatelskou službou. Dlouhodobě postrádáme v celém regionu multidisciplinární služby rodinám psycholog, mediátor, socioterapeut, právník zaměřené na rozvoj rodičovských, sociálních a pracovních kompetencí, řešení rodičovských sporů (mediace), výchovné problémy apod. Tyto služby by měly spolupracovat se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi např. formou case managementu. ORP Podbořany je úzce navázána v sociální oblasti na ORP Žatec. Např. na Podbořansko vyjíždí do terénu K-centrum ze Žatce. Za klinickým psychologem a mediátorem je nutné dojíždět do Žatce. Optimální by bylo, kdyby jednou týdně přijeli tito odborníci za klienty do Podbořan. Důležitá je také podpora samostatného bydlení (cca 5 uživatelů), týdenního stacionáře (10 uživatelů) a odlehčovací služby (cca 5 uživatelů). Tyto sociální služby jsou sdíleny s jinými ORP. 87

88 Tabulka č. 20: ORP Rumburk. CHARAKTERISTIKA SITUACE V ORP Rumburk se na poskytování sociálních služeb podílejí výhradně nestátní neziskové organizace, kterým jsou přidělovány dotační prostředky na základě dotačních řízení. Problémem je však omezená výše finančních prostředků, které může město do sociální oblasti uvolnit. Z tohoto důvodu například ukončí pravděpodobně činnost K-centrum, na které město přispívalo ročně Kč, ale v současné chvíli prostředky nemá. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Aktuálně prioritou v sociální oblasti jsou proto skupiny osob se závislostmi (drogy, alkohol). Do menších obcí zajíždí terénní pracovníci (pečovatelská služba, depistážní činnost). Řeší se konkrétní případy rodin s dětmi přímo v terénu. V tomto smyslu nebyla zaznamenána artikulovaná potřebnost. Obecnou prioritou pro celý region je snížení nezaměstnanosti, podpora vzniku nových pracovních míst a podpora individuálního bydlení (sociálně a ekonomicky dostupné bydlení). Absentuje zařízení pro duševně nemocné občany a zařízení pro kombinace cílových skupin (senior se závislostí na alkoholu nebo s duševním onemocněním). Tabulka č. 21: ORP Roudnice nad Labem. CHARAKTERISTIKA Obecným problémem je udržitelnost financování stávající sítě SITUACE sociálních služeb. Ze strany kraje se přerozděluje okolo cca Kč ročně, což je nedostačující. Stejnou částku na sociální služby vynakládá samotné město Roudnice nad Labem. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Schází pobytové zařízení pro duševně nemocné. Z vyjádření komunikačních partnerů vyplývá, že pro tuto cílovou skupinu není vhodné zařízení nadregionálního typu mimo ORP Roudnice nad Labem, především z důvodu omezené schopnosti této cílové skupiny dojíždět. Preferováno je malé zařízení s malou kapacitou. Současně schází denní stacionář pro mentálně postižené (děti i dospělé). U této cílové skupiny (dospělí s mentálním postižením) je prioritou zřízení chráněného bydlení a sociálně terapeutické dílny. Problémem je nedostatek prostorů, které by mohlo město vyčlenit, a také nedostatek finančních prostředků na udržitelné financování výše uvedených služeb. Identifikován byl také nedostatek služeb hospicového typu. Schází také služby tzv. následné péče, především pro osoby, které absolvují ústavní léčbu závislostí (alkohol, např. v České Kamenici nebo Novém Boru). 88

89 Tabulka č. 22: ORP Ústí nad Labem. CHARAKTERISTIKA Ústí nad Labem je charakteristické komplexní sítí sociálních služeb SITUACE pro naprostou většinu cílových skupin. Komunitní plánování je členěno do osmi koordinačních skupin a manažerský tým koordinuje organizační struktury a procesy komunitního plánování. Cílem empirického šetření nebylo identifikovat stávající rozsah služeb, který je detailně dokumentován. Cílem bylo identifikovat aktuální potřebnost služeb artikulovanou potřebnost. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Aktuálně je potřeba řešit neuspokojené potřeby ubytování azylového typu především pro ženy a současně zajistit noclehárnu pro stejnou cílovou skupinu (ženy). Schází také kapacity pro specifické kombinované cílové skupiny uživatelů. Tabulka č. 23: ORP Varnsdorf. CHARAKTERISTIKA SITUACE Charakteristickým problémem ORP Varnsdorf a spádových obcí je vyšší počet osob ohrožených sociálním vyloučením, osob bez přístřeší, národnostních a etnických menšin. Pro řešení souvisejících problémů se však v poslední době mnohé učinilo. V ORP funguje tzv. prostupné bydlení. Město disponuje byty a provozuje dvě ubytovny. PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ Priority jsou spatřovány v řešení vysoké míry nezaměstnanosti, která souvisí mj. se sociálně-ekonomickou strukturou obyvatel. Identifikována byla zvýšená míra migrace obyvatel bez přístřeší, a to jednak v rámci obce III. typu Varnsdorf a také v rámci celého regionu. Zintenzivnění terénních programů se zaměřením na rodiny s dětmi, např. potírání záškoláctví atd. Tabulka č. 24: ORP Žatec. CHARAKTERISTIKA SITUACE Základní síť sociálních služeb je kvalitní a základním cílem je udržet rozsah sítě i její kapacity. Cílem je tedy především zajištění dlouhodobého udržitelného financování sociálních služeb. Současná nabídka služeb poměrně rozumně koresponduje s poptávkou. Důležitá je kvalitní informovanost veřejnosti o službách, aktuálně s důrazem na šíření informovanosti v obcích menšího typu. Stále více se prosazuje potřebnost služeb terénního typu, ty je třeba podporovat přednostně. 89

90 PRIORITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI PRIORITY DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ Prioritou je sjednocení některých služeb odborného sociálního poradenství (některé služby fungují duplicitně z hlediska lokality i cílových skupin). Naproti tomu některé typy poradenství absentují, např. dluhové poradenství, vztahové poradenství. Je tedy potřeba jednak akcentovat tlak na kvalitu některých služeb, ale také na jejich efektivitu, výkonnost, dosah, zaměření na cílové skupiny apod. Prioritou je podpora nízkoprahového zařízení pro romské děti a mládež. Schází azylové zařízení pro ženy bez dítěte. Prioritou je rozšířit sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jejichž poskytovatelem je Fond ohrožených dětí. Vhodné by bylo zřízení intervenčního centra přímo v Žatci kvůli dostupnosti služby osobám ohroženým sociálním vyloučením. Výhledově se uvažuje o chráněném bydlení. Služba tak, jak je nyní nastavena, je dostačující, poptávka se přizpůsobuje možnostem. Navýšení kapacity o cca 5 míst by bylo potřebné, bude obsaženo v novém KPSS města Žatec. U sociální služby týdenní stacionář se navrhuje rozšíření pro skupinu seniorů. Důležité je zkvalitnit informovanost o sociálních službách v obcích. Prioritou je noclehárna pro muže a ženy (odhadovaná kapacita 5 10 lůžek) pro ty klienty, kteří nemají zájem o sociální službu azylové bydlení. Schází klub pro neproblémové náctileté. Důležité je také podpořit zdravě fungující rodiny a jejich rodinné centrum Sedmikráska a stejně tak alternativní formy hlídání dětí. NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE Prioritou je zvýšení počtu míst v chráněné dílně na dvojnásobek. Prozatímní kapacita je 35 míst. Nadregionální spolupráce funguje, především v rámci bývalého okresu. Ranou péči zajišťují subjekty z jiných regionů. K-centrum funguje pro celý okres, zabývá se závislými na návykových látkách obecně (pracují i s alkoholiky). Poptávka po domě na půli cesty je nízká (odhadem 1 2 klienti ročně), není tedy třeba místní zařízení. Lze zajistit sdílením služby v sousedních regionech. Intervenční centrum je zajišťováno v Ústí nad Labem na pobočkách v Lounech a Chomutově. 90

91 VII. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY) Obce III. typu identifikace tvrdých dat výdaje na sociální oblast. V následující kapitole si dovolujeme prezentovat výsledky empirického šetření mezi zadavateli a zřizovateli sociálních služeb. Cílem bylo mj. identifikovat výdaje těchto obcí III. typu na sociální služby v roce S daty, která jednotlivé obce poskytly, jsme dále analyticky pracovali. Cílem tedy nebyla pouhá deskripce výdajů na sociální oblast, ale přepočet těchto výdajů na další relevantní ukazatele (např. přepočet na celkový rozpočet obcí nebo přepočet na jednoho obyvatele). VII.1. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA VÝSLEDKŮ Kompetentním představitelům obcí III. typu, tzv. komunikačním partnerům (především vedoucím sociálních odborů), byly odeslány formou ingu motivační a informační dopisy s žádostí o součinnost a spolupráci na empirickém šetření. Komunikační partneři byli osloveni ke spolupráci také ze strany Ústeckého kraje. V některých případech byli komunikační partneři zpětně kontaktováni za účelem upřesnění údajů nebo vysvětlení kontextu poskytnutých dat. Některé obce však data o výdajích na sociální oblast ani po urgenci neposkytla. I přesto se podařilo seskupit informace od 13 obcí III. typu z Ústeckého kraje, z nichž ve 12 případech mohla data vstupovat do komparací. Jak vyplývá z analýz vstupních dat, průměr podílů celkových výdajů na sociální služby sledovaných obcí III. typu za rok 2011 ve vztahu k celkovým ročním rozpočtům těchto obcí 40 v roce 2011 byl pouze 1,695 %. Z pohledu AUGUR Consulting se jedná o nízký podíl výdajů obcí III. typu v Ústeckém kraji na sociální služby ve vztahu jejich ročním rozpočtům. Jak vyplývá z analýz, podíly výdajů na sociální služby ve vztahu k celkovým rozpočtům obcí v roce 2011 se navíc v jednotlivých obcích zásadním způsobem liší. Z analýzy vyplývá, že největší podíl výdajů na sociální služby ve vztahu k celkovému rozpočtu obce v roce 2011 vynaložilo město Litoměřice (3,8 %), dále pak Louny (3,5 %), Podbořany (2,5 %), Žatec (2,3 %) a Děčín (1,9 %). Detailně jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat. Průměrný ukazatel nezohledňuje výdaje do sociální oblasti obcí Chomutov, Most, Teplice a Lovosice. 91

92 Graf č. 43: Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011 k celkovým rozpočtům obcí v roce Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011, k celkovým rozpočtům obcí v roce 2011 (v %) Litoměřice 3,82 Louny 3,47 Podbořany Žatec 2,35 2,52 Děčín 1,88 Litvínov 1,43 Varnsdorf Roudnice and Labem Rumburk Bílina Kadaň Ústí nad Labem 1,09 0,94 0,85 0,75 0,72 0,52 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Poznámka: Obce Chomutov, Most a Teplice nedodaly do data vyhodnocení výsledků vstupní údaje. Obec III. typu Lovosice zakomponovala do výdajů za sociální služby více položek, než bylo požadováno. Tato data proto nemohla vstupovat do komparací. Následující graf č. 44 dokumentuje podíl celkových výdajů sledovaných obcí na sociální služby v roce 2011 ve vztahu k celkovému počtu obyvatel obcí 41. Průměr podílů celkových výdajů obcí na sociální služby v přepočtu na jednoho obyvatele u všech obcí III. typu v Ústeckém kraji 42 v roce 2011 byl 209,50 Kč. Největší podíl výdajů na sociální služby v roce 2011 v přepočtu na jednoho obyvatele 43 byl identifikován u Žatce (463 Kč), dále pak Loun (308 Kč), Děčína (306 Kč), Litoměřic (296 Kč), Podbořan (248 Kč) a Litvínova (227 Kč). 41 Jedná se o přepočet výdajů obcí v sociální oblasti na jednoho obyvatele obce (v Kč/rok 2011). 42 Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat. Průměrný ukazatel nezohledňuje výdaje do sociální oblasti obcí Chomutov, Most, Teplice a Lovosice. 92

93 Graf č. 44: Výdaje obcí na sociální služby v roce 2011 v přepočtu na jednoho obyvatele obce (v Kč). Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011, v přepočtu na jednoho obyvatele obcí (v Kč). Žatec 463,48 Louny Děčín Litoměřice 308,43 306,48 295,65 Podbořany Litvínov 248,46 227,17 Varnsdorf Bílina Kadaň Roudnice and Labem Rumburk Ústí nad Labem 168,76 137,48 113,80 95,55 82,18 66, Poznámka: Obce Chomutov, Most a Teplice nedodaly do data vyhodnocení výsledků relevantní vstupní údaje. Obec III. typu Lovosice zakomponovala do výdajů za sociální služby více položek, než bylo požadováno. Tato data nemohla vstupovat do komparace. 43 Jedná se o údaj, který nezohledňuje např. strukturu populace z hlediska sociálnědemografické skladby, nezohledňuje počty uživatelů sociálních služeb ani počty osob závislých na pomoci jiné osoby v příslušných obcích. Vzhledem k absenci relevantních údajů o počtech např. uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb však údaj podává základní informaci o výdajích obcí na sociální služby. 93

94 Následující graf č. 45 dokumentuje poměrový ukazatel 44, který vyjadřuje poměr ve financování příspěvkových organizací nebo organizačních složek obcí (registrovaných poskytovatelů sociálních služeb) k dotačním prostředkům na činnost nestátních neziskových organizací (registrovaných poskytovatelů sociálních služeb) v roce Graf č. 45: Poměr financí určených na činnost PO a NNO v roce Poměr financí určených na činnost registrovaných sociálních služeb poskytovaných PO a organizačními složkami obcí ve vztahu k podílů dotačních prostředků určených na činnost NNO. (Rok v%). Litvínov 98,8% 1,2% Podbořany 97,5% 2,5% Louny 96,2% 3,8% Děčín 94,9% 5,1% Žatec 93,7% 6,3% Varnsdorf 93,4% 6,6% Most Lovosice 89,1% 86,4% 10,9% 13,6% PO NNO Kadaň 84,4% 15,6% Bílina 65,8% 34,2% Litoměřice 40,8% 59,2% Ústí nad Labem 0,2% Rumburk Roudnice and Labem 99,8% 100,0% 100,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Poznámka: Graf dokumentuje přepočet investic na registrované poskytovatele sociálních služeb, které vynakládají jednotlivé obce III. typu na činnost svých PO, případně organizačních složek obce nebo na činnost NNO (nestátních neziskových organizací) formou dotačních řízení. 44 Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat. 94

ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI

ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI V rámci individuálního projektu Ústeckého kraje PODPORA PLÁNOVÁNÍ A TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI, registrační

Více

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje odbor sociálních věcí KÚ ÚK 8. 10. 2014 1 Odbory krajského úřadu (KÚ) vykonávají: 1. Samosprávu dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích., v platném znění tzv. samostatná působnost

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1 Zpracovala: Koordinační skupina RPSS ve spolupráci se členy pracovních skupin Schválila: Řídící skupina RPSS dne 6. listopadu 2013 Pracovní skupina Děti a mládež Služba Indikátor

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2 INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2 1 Zpracovala: Koordinační skupina RPSS ve spolupráci se členy pracovních skupin Schválila: Řídící skupina RPSS dne 5. února 2015 Pracovní skupina Děti a mládež Služba

Více

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti I. Realizované projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální služby v Ústeckém kraji finanční zdroj: OP LZZ (prioritní osa 3, oblast

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ZAJIŠTĚNÍ ANALÝZY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A PLÁNOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Tato informace je zpracována na základě usnesení č. 27 výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu

Více

Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu na zhotovitele akce

Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu na zhotovitele akce Město Frenštát pod Radhoštěm nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm. Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu na zhotovitele akce Zadávací dokumentace Vytvoření veřejného elektronického

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014:

Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014: Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014: Jako základ byly výše dotace MPSV 2013 první kolo. Oproti roku 2013 ale přibyly některé služby (cca asi 10 mil Kč dotace navíc). Návrh reálné výše dotace

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje 17. 9. 2015. Schváleno Radou Zlínského kraje dne 29. 9. 2015, č. usnesení 0787/R19/15

Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje 17. 9. 2015. Schváleno Radou Zlínského kraje dne 29. 9. 2015, č. usnesení 0787/R19/15 Program a Pravidla pro poskytování finanční podpory z rozpočtu Zlínského kraje k zajištění dostupnosti sociálních služeb na území Zlínského kraje pro rok 2016 Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 13 15.9.2005 Hemodialýza - činnost oboru v Ústeckém kraji v roce 2004 Haemodialysis

Více

Finální sestavení nového komunitního plánu sociální služeb pro roky 2015-2018 (03-06/2015)

Finální sestavení nového komunitního plánu sociální služeb pro roky 2015-2018 (03-06/2015) Aktuální projekt komunitního plánování sociálních služeb na Třeboňsku Právě probíhá realizace projektu Plánování rozvoje sociálních služeb na území ORP Třeboň 2015-2018", reg. č.: CZ.1.04/3.1.03/97.00023,

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Monitoring plnění KP

Monitoring plnění KP Příloha A stav k 19. 3. 2013 číslo opatření KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění KP název opatření plánované období realizace ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ stav plnění zásadní důvody

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR

ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR Objednatel: Město Příbor, Náměstí Sigmunda Freuda 19, Příbor 742 58 Poskytovatel:

Více

Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce 2015 - za jednotlivé oblasti sociální péče

Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce 2015 - za jednotlivé oblasti sociální péče Oblast péče o seniory Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na Domov pro seniory Dobětice, p.o. Domov pro seniory Dobětice, p.o. Domov pro seniory Severní Terasa, p.o. 20 let s vámi - oslavy 20. výročí

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ŽELEZNOBRODSKA A SLUŽBY S NÍM SOUVISEJÍCÍ 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních

Více

Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje 14. 8. 2014 15. 1. 2015 16. 4. 2015

Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje 14. 8. 2014 15. 1. 2015 16. 4. 2015 Metodika pro poskytování finanční podpory z rozpočtu Zlínského kraje z programu Zajištění dostupnosti sociálních služeb na území Zlínského kraje pro rok 2015 Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského

Více

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Tanvaldsko 2011-2015

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Tanvaldsko 2011-2015 Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu sko 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 listopad 2012 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních služeb

Více

Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014

Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014 Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014 Program Převod financování sociálních služeb na kraje Podávání žádostí o dotace na rok 2015 Kritéria pro výpočet dotace Změny vyplývající z převodu financování

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji

Plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji Plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji Mgr. Martina Blešová 27.února 2014 1 Východiska procesu plánování sociálních služeb v JMK Základní jednotka: správní obvod ORP Smlouvy o spolupráci mezi

Více

Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014

Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 Příloha k průběžné zprávě za rok 2014 Číslo projektu: TD020138 Název projektu: Optimalizace procesu nákupu externích poradenských služeb

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Dobrovolnictví v sociálních službách

Dobrovolnictví v sociálních službách Dobrovolnictví v sociálních službách listopad 2012 Ing. Daniela Lusková Štěpánka Lusková Obsah 1 Úvod... 3 2 Dobrovolnictví obecně... 3 2 Dobrovolnictví externích subjektů vysílající dobrovolníky do sociálních

Více

METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI 2. vydání Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Brno,

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP Semily 2011 Akční plán pro rok 2013 Aktualizovaná verze /duben 2013/ Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015 Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji 1 Základní informace o projektu Název: Sociální služby SOH Partner projektu:

Více

HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. v Ústeckém kraji

HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. v Ústeckém kraji HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB v Ústeckém kraji SOUHRNNÁ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA červenec 2012 Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel: Obsah ČÁST A SOUHRNNÉ HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ...

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA ZE ZAJIŠTĚNÍ TERÉNNÍ FÁZE SBĚRU DAT SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ TŘÍDNÍ STRUKTURA A SOCIÁLNÍ MOBILITA 1989-2009.

TECHNICKÁ ZPRÁVA ZE ZAJIŠTĚNÍ TERÉNNÍ FÁZE SBĚRU DAT SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ TŘÍDNÍ STRUKTURA A SOCIÁLNÍ MOBILITA 1989-2009. MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA ZE ZAJIŠTĚNÍ TERÉNNÍ FÁZE SBĚRU DAT SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ TŘÍDNÍ STRUKTURA A SOCIÁLNÍ MOBILITA 1989-2009. VYPRACOVÁNO PRO: Masarykovu univerzitu

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Financování a plánování sociálních služeb

Financování a plánování sociálních služeb Financování a plánování sociálních služeb Hradec Králové, únor 2014 L. Maršíková, A. Waageová, A. Shejbal Odbor sociálních služeb Základní charakteristiky systému Počet a struktura služeb Nákladovost jednotlivých

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Příloha č. 1 k Příkazu ministryně č. XX/2015

Příloha č. 1 k Příkazu ministryně č. XX/2015 Příloha č. 1 k Příkazu ministryně č. XX/2015 Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních

Více

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 1 Program prezentace 1) Aktuální stav důvod ke změnám 2) Domácí násilí v novém systému sociálních služeb

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014 OBSAH PŘÍSPĚVKU Cíl změny systému Historický exkurz do dotačního řízení MPSV Podklady deklarující nutnou změnu První kroky v roce 2014 Přechod financování sociálních služeb na kraje od roku 2015 CO JE

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR. Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o.

Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR. Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o. Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o. Projekty Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ1.04/4.1.00/62.00008) Podpora strategického

Více

2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ

2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ 2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY na veřejnou zakázku Zpracování analýzy sítě služeb zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Finanční podpora poskytovatelům sociálních služeb z rozpočtu Zlínského kraje z programu Priority Zlínského kraje pro rok 2015

Finanční podpora poskytovatelům sociálních služeb z rozpočtu Zlínského kraje z programu Priority Zlínského kraje pro rok 2015 Finanční podpora poskytovatelům sociálních služeb z rozpočtu Zlínského kraje z programu Priority Zlínského kraje pro rok 2015 Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje 26. 3. 2015

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Ústavní sociální služby pro osoby s postižením v Pardubickém kraji

Ústavní sociální služby pro osoby s postižením v Pardubickém kraji , 3P Consulting, s. r. o., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefon: (+420) 739 548 469 e-mail: info@trass.cz web: www.trass.cz Ústavní sociální služby pro osoby s postižením v Pardubickém kraji Přehled a charakteristika

Více

Stanovy Farní charity Prachatice

Stanovy Farní charity Prachatice Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Návrh ukazatelů činnosti sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov

Návrh ukazatelů činnosti sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Návrh ukazatelů sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Obecná ustanovení 1) Ukazatele se vztahují na služby registrované dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

DOTAZNÍK pro poskytovatele sociálních služeb

DOTAZNÍK pro poskytovatele sociálních služeb DOTAZNÍK pro poskytovatele sociálních služeb v rámci akce Aktualizace komunitního plánování sociálních služeb v ORP Prachatice, reg. č. : CZ.1.04/3.1.03/65.00008 Název poskytovatele: Právní forma:. Registrovaná

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více