Farní kostel Sv. Franti ka z Assisi ve Starém Knínû

Transkript

1 OBâASNÍK FARNOSTÍ TùCHOVICE-SLAPY âerven 2001 Farní kostel Sv. Franti ka z Assisi ve Starém Knínû

2 2 slovo na úvod Zanedlouho nastanou kolní prázniny a doba dovolen ch. Vût ina z nás se bude sna- Ïit alespoà nakrátko vyrazit za hranice v edních dnû. UÏít si, proïít nûco nev edního. To se dá realizovat ledasjak. My kfiesèané navíc víme je tû o místech, kde na i pfiedkové vskutku nûco opravdu zaïili. A mnohdy to byly události, které od základu zmûnily jejich Ïivot. A takové místo láká. Co kdyby se nûco takového stalo i mnû? Tak se zrodily pouti a poutní místa, kter ch máme v na í vlasti doslova naseto. Zrodily se z vûdomí, Ïe není místo jako místo, Ïe nûkde se jakoby více neï jinde spojuje zemû s nebem. Na i pfiedkové jim fiíkali místa omilostnûná, neboè se jim na nich dostalo milostí pro du i, nezfiídka i pro tûlo. Zdá se, Ïe cit pro takováto tajemná místa mûl ãlovûk odedávna. I pohané putovali na rûzná kultovní místa, do vû tíren, chrámû, k posvátn m stromûm. Îidé do Jeruzalémského chrámu a první kfiesèané na místa posvûcená pfiítomností JeÏí e Krista, apo tolû, Panny Marie a svat ch. Pozdûji hlasatelé kfiesèanské víry neváhali vyuïít star ch kultovních míst i pohansk ch a promûnit je ve svatynû, kde se bude slouïit Bohu pravému. VzpomeÀme na znám pfiíbûh ze Ïivota sv. Bonifáce, apo tola GermánÛ, kter pokácel posvátn dub a z jeho dfieva dal zfiídit kapli na poãest sv. Petra. Jistû, mûïeme si jeho poãínání vysvûtlit zcela pragmaticky. Chtûl dokázat nicotnost pohanského boïstva a moc Boha kfiesèanû nebo vyuïít toho, Ïe lidé byli zvyklí na toto místo chodit. Ale moïná cítil skuteãnou posvátnost tohoto místa, i kdyï pohanského, a chtûl ho je tû více posvûtit pfiítomností samotného eucharistického Krista. NeboÈ vûdûl, Ïe právû skrze tuto pfiítomnost BÛh Ïehná lidem. A zde je moïná klíã k pochopení tak velké obliby poutí v minulosti. Vypro ení poïehnání. Nejen touha po nûãem mimofiádném, vzru ujícím, ale vypro ení si BoÏí pomoci pro kaïdodenní práci, rodinu, dûti, své blízké. Právû zde se realizuje, jak vyznáváme, spoleãenství svat ch, zvlá tû Panny Marie, ktefií nás nenechávají jen tak na pospas vífiení Ïivota, kdyï oni jsou jiï v nebeské slávû. Ov- em jedna vûc je poïehnání dostat a druhá poïehnání pfiijmout. Kolik toho od Boha dostáváme a kolik skuteãnû pfiijímáme! Autor 24. Ïalmu praví: Ten, kdo má nevinné ruce a ãisté srdce, jehoï du e nebaïí po marnosti, kdo svému bliïnímu kfiivû nepfiísahá, ten pfiijme poïehnání od Hospodina. âisté srdce to je pfiijímaã ãlovûka. Mysl opro tûná od nicotn ch tuïeb, zastírajících prav cíl, i od v eho zlého. A zde pfied námi vyvstává dal í rozmûr putování. Dimenze oãistná. Nemyslím tímto na sázavského opata BoÏetûcha, kter za pokání putoval do íma s kfiíïem na zádech, ale na to, jak nám putování mûïe dát odstup od na eho zabûhaného zpûsobu Ïivota, problémû, které se najednou nezdají tak dûleïité, jak si namlouváme. To v e nás jakoby proãistí, prosvûtlí a umoïní rozli it to dûleïité od zdánlivû dûleïitého. UkáÏe, co máme odvrhnout, abychom získali poklad, kter ani mol ani rez nekazí. Proto nalézáme na svat ch místech tolik zpovûdnic, neboè opravdové poznání zlého a promarnûn ch pfiíleïitostí v nás nutnû vyvolá touhu po novém zaãátku. Kolikrát za Ïivot nám lidé umoïní zaãít znova?! Jen BÛh nepoãítá. A je tû nûkdo nepoãítal a nepoãítá. Matka BoÏí, prostfiednice v ech milostí, a na i svatí pfiímluvci. A tak malá v zva na závûr: Najdûte si v letním volnu ãas a vydejte se na pouè, nejen na v let! A vy, ktefií ãtete tyto fiádky, jste se moïná jiï vydali. V rozvalinách Ostrovského klá tera se sice nedûjí zázraky jak na bûïícím páse, ale kdo vidí do du e ãlovûka? A svat Jan Kfititel a muãedníci ostrov tí kéï Vás provázejí na Ïivotní pouti do nebeského Jeruzaléma, kde nás ãeká Kristus, poutník kalvársk.

3 okolní farnosti 3 Z knûïí, ktefií pûsobí v sousedních farnostech, je nám obzvlá tû blízk P. Josef Andrejãák, s nímï jsme se mnozí mûli pfiíleïitost seznámit jiï v letech , kdy vyuãoval ve tûchovicích náboïenství, a se kter m se setkáváme i pfii na ich poutích na Ostrovû a na Rovínku. P. J. Andrejãák spravuje tfii farnosti z pfiíbramského vikariátu Star Knín, Borotice a Îivoho È, do kter ch spadá celkem 39 obcí, z nichï vût ina leïí v okrese Pfiíbram, jedna v okr. Prahazápad (Malá Leãice) a dvû v okrese Bene ov (Nová Îivoho È a Poliãany). P. Andrejãák, kter je ãlenem Rytífiského fiádu kfiiïovníkû s ãervenou hvûzdou (O.Cr.), sídlí na kfiiïovnické fafie ve Starém Knínû. K této farnosti patfií obce: Kozí Hory, Libãice, Malá Hra tice, Malá Leãice, Mokrovraty, Nov Knín, Pou tû, Prostfiední Lhota, Sudovice, Velká Hra tice, Velká Leãice a Záborná Lhota. Farnost má celkem obyvatel (1991), z nichï se tehdy 1590 hlásilo ke katolické církvi. Náv tûvnost na nedûlních bohosluïbách je v souãasnosti v prûmûru 60 lidí. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o rekreaãní oblast, úãast v letních mûsících stoupá, jak to známe i z na ich kostelû. Farní kostel ve Starém Knínû, pûvodnû gotick, pozdûji baroknû pfiestavûn, je zasvûcen sv. Franti ku z Assisi, kostel v Novém Knínû, pûvodnû románsk, sv. Mikulá i. Filiální kostel je dále ve Velké Hra tici sv. Zikmunda, kaple v Libãicích sv. Jana a Pavla, v Kozích Horách sv. Anny, v Záborné Lhotû sv. Antonína Paduánského, v Pou tích Narození sv. Jana Kfititele, v Mokrovratech sv. Václava, v Malé Hra tici P. Marie a ve Velké Leãici. Dal í farností jsou Borotice s pfiilehl mi obcemi: âelina, DraÏetice, Drevníky, Drhovce, Drhovy, Homole, Hranice, Hubenov, Cholín, Chrami tû, Mokrsko, Nechalov, Slovanská Lhota, Vajeãník a Îupanovice. Farnost má celkem 985 obyvatel (1991), z nichï pfiíslu nost ke katolické církvi tehdy cítilo 625 lidí. Do kostela chodí pravidelnû asi 60 vûfiících. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Boroticích je jednolodní stavba, pûvodnû gotická, zbarokizovaná v 17. století. Místní farníci plánují jeho generální opravu. Vesniãky v okolí mají mnoho kaplí a kapliãek: âelina sv. Jana Nepomuckého, DraÏetice Narození P. Marie, Drevníky sv. Václava, Drhovy sv. Petra a Pavla, Homole Nanebevzetí P. Marie, Hubenov sv. Josefa, Chrami tû P. Marie, Nechalov sv. Antonína, Slovanská Lhota Nav tívení P. Marie, Îupanovice sv. Jana Nepomuckého. Interiér farního kostela Sv. Franti ka z Assisi ve Starém Knínû Tfietí farnost Îivoho È zahrnuje obce: âím, Hnûv ín, Chotilsko, Kobylníky, Kfieniãná, Lipí, Nová Îivoho È, Poliãany a Sejcká Lhota. Z 381 obyvatel (1991) se 166 pfiihlásilo ke katolické vífie, do kostela chodí asi 20 lidí. Farní kostel sv. Fabiána a ebestiána je jedna z mála staveb, která zbyla ze Staré Îivoho ti po napu tûní Slapského jezera. Tento plaveck kostelík, pûvodnû románsk, byl ve 14. stol. pfiestavûn goticky a r upraven novorománsky. Farnosti mají novou ekonomickou radu, která byla jmenována na 3 roky od l. l. 2001, je tfiíãlenná, z kaïdé farnosti jeden zástupce. Ve farnostech probíhá celá fiada aktivit. KaÏd mûsíc se na farách ve St. Knínû a v Boroticích scházejí snûmovní krouïky a probírají jednotlivá témata, nûkdy s úãastí p. faráfie. KaÏd ch 14 dní je

4 4 okolní farnosti Farní kostel Sv. Franti ka z Assisi ve Starém Knínû ve Starém Knínû setkání nad katechismem. Fara v Boroticích je k dipozici pro pofiádání rûzn ch akcí, ãehoï nejvíce vyuïívá mládeï o víkendech. Jedenkrát za dva roky se zde koná vikariátní setkání dûtí naposledy letos 12. kvûtna, mimofiádnû vydafiené, za krásného poãasí (úãast asi 100 dûtí z Pfiíbramska a Sedlãanska). O prázdninách na fafie pob vají rûzné skupiny dûtí a mládeïe. Na fafie ve St. Knínû se farníci obãas scházejí k modlitbû rûïence a co nás zvlá tû zaujalo, sv. rûïenec se modlí sami farníci i u nûkter ch kapliãek, v kvûtnu se nûkde sejdou i k májov m poboïnostem. KaÏdoroãnû je organizována i farní dovolená v poãtu asi tfiiceti lidí, konala se podobnû jako na- e farní dovolená napfi. v Králíkách a v Nov ch Hradech. Velk úspûch mûl pobyt v Koclífiovû. Letos jedou na i sousední farníci do Jansk ch Lázní. Farní sbor vede pan varhaník Michal Havlíãek ve Starém i Novém Knínû. Farní knihovna funguje na fafie ve Starém Knínû. NáboÏenství se vyuãuje na fafie ve Starém Knínû (4 dûti) i ve kolách v Hra tici (7 dûtí) a v Boroticích (3 dûti). Stejnû jako v na ich farnostech dûtí bohuïel stále ub vá. P. Andrejãák má na starosti katechety v celém vikariátu. Pan faráfi pûsobí pastoraãnû i v sanatoriu v Dobfií i, kde slouïí také jedenkrát mûsíãnû m i svatou. Nav tûvuje i nemocné ve sv ch farnostech, kde pûsobí rovnûï farní charita, která vykonává o etfiovatelskou sluïbu, o etfiovatelky a peãovatelky spolupracují s místními lékafii. Vlastní farní ãasopis nevychází, ale je moïno vyuïít obecní Novoknínsk zpravodaj, kam pan faráfi obãas pfiispívá. Nejvût í poutní slavnost se pofiádá ve Starém Knínû v fiíjnu na svátek sv. Franti ka z Assisi. Je vïdy tfiídenní, v pátek se koná adorace v kostele, sobota je putovní, zaãíná m í svatou v 9. hodin

5 okolní farnosti 5 a pokraãuje putováním po nûkolika trasách za doprovodu knûïí, veãer následuje kulturní program (koncert, beseda). Letos bude putovní sobota Posvûcení chrámu bude letos slaveno v hod. V rámci evangelizace vyuïívá P. Andrejãák velkého mnoïství kapliãek ve sv ch farnostech k slavení poutních m í svat ch. To mu umoïàuje oslovit i lidi, ktefií by do kostela jinak nepfii li. Pan faráfi nám poskytl plán poutí ve sv ch farnostech na cel rok Vzhledem k termínu, kdy tyto Proudy vycházejí, uvádíme pfiehled jen za druhou polovinu roku: kaple Kozí Hory hod. L i b ã i c e Mokrovraty hod. DraÏetice hod. Drevníky hod. Homole hod. kostely Nov Knín hod. Borotice , hod. UpozorÀujeme, Ïe mûïe dojít ke zmûnám, zvlá tû v hodinách. Co se t ãe budoucnosti pastorace na venkovû, není p. faráfi Andrejãák pesimistick, ale ani pfiehnanû optimistick. PovaÏuje za dûleïité vûnovat se star ím lidem, ktefií v souãasné dobû v kostelích pfievládají, ale s v hledem do budoucna je potfieba podchytit zejména mladé kfiesèanské rodiny, jejichï zdravé fungování je velkou nadûjí. Pan faráfi vûfií, Ïe obnova venkova je tû pfiijde. Pravideln pofiad bohosluïeb: Star Knín: m e sv. Ne hod. Borotice: m e sv. Ne 8.30 hod., ât hod. Îivoho È: m e sv. Ne hod. Nov Knín: m e sv. So hod. (zimní ãas), hod. (letní ãas), Út a Pá hod.(zimní ãas), hod. (letní ãas), St hod. Libãice: m e sv. poslední pondûlí v mûsíci hod. Velká Hra tice: m e. sv. první sobota v mûsíci hod. Za mil rozhovor a poskytnuté informace srdeãnû dûkujeme. MSÎ Kostel Sv. Mikulá e v Novém Knínû

6 6 stalo se Je tfietí nedûle postní. V kostele sv. Petra a Pavla ve Slapech zaãíná nedûlní m e svatá. Poãet pfiítomn ch vûfiících s ohledem na poãet obyvatel farnosti není pfiíli optimistick. Mezi pfiítomn mi jsou v ak i ti, ktefií v tuto nedûli pfiijmou svátost nemocn ch z rukou P. Roberta. Ani jich v ak není mnoho. Nûco kolem deseti lidí. Je to na první pohled rûznorodá smûsice star ích lidí. Nûktefií se velmi obtíïnû pohybují a i za pomoci hole je pro nû tûïké dojít k oltáfii a tam postát. Jiní vypadají zdravû, ale to je jen zdání. Jsou totiï i nemoci, které na první pohled nejsou na ãlovûku zjevné. Lidé pfiijímající svátost nemocn ch v ak mají jedno spoleãné: vûfií a doufají, Ïe skrze tuto svátost se jim dostane od Pána Boha podpory v jejich dal ím Ïivotû, Ïe nastane zlep ení nebo alespoà stabilizace zdravotního stavu a v hodinû smrti se za nû bude pfiimlouvat Panna Maria, aby jim milosrdn BÛh odpustil v echna pozemská provinûní a pfiijal je mezi své vyvolené. V pfiímluvách pak v ichni vûfiící spoleãnû prosili za sebe navzájem a zejména pak i za ty, ktefií pfiijali svátost nemocn ch. Kaunovi Je to vlastnû poprvé, kdy otevírám svûj archiv rukopisû ãlánkû uvefiejnûn ch v rubrice Stalo se. Nikdy nûjak nebyl dûvod. AÏ dnes... Hledám stránky popsané vûtami bez ãárek a teãek, bez koncû a zaãátkû Vûtami, které sice postrádají interpunkci, zato jsou plné osobitého vidûní svûta, bohatosti vnímání okamïikû, jemnocitu a Ïivotní moudrosti. Hledám stránky podepsané tím pro mne zvlá tû drah m B.B. Jejich autorka obãas nûjaké to B je tû pfiidala, protoïe rozdávat to ona opravdu umûla. Nejenom ta béãka, ale taky pohlazení, upfiímné slovo, úsmûv, dobrou náladu MoÏná proto, Ïe ji ve stáfií chfiadnul sluch, nauãila se sly et srdcem a vidût to, co mnohdy pfiehlíïíme. âlovûãí smutek a bolest, zvífiecí oddanost, nûhu kytiãek Drobounká a kfiehká osûbka s velikánsk m srdcem, ve kterém na la místo pro kaïdého z nás, pro své milované pejsky a koãiãky, pro v e Ïivé... Na e Vûru ka Barto ová. Zhruba pfied rokem pfiesídlila ze svého domeãku ve tûchovicích (pfiesnûji v Zadních koncích jak sama fiíkávala) do penzionu v Kytínû. A 20. bfiezna leto ního roku pfiesídlila tam, kam se uï léta upfiímnû tû ila: na vûãnost. Na setkání se sv m Pánem se mûïe tû it ten, kdo proïil Ïivot v míru s Ním, s lidmi i se sebou sam m, ten kdo proïil svûj Ïivot v lásce Vûrka takov Ïivot Ïila cel ch sv ch 81 let a já myslím, Ïe není tfieba více slov VÏdyÈ Vûrka na mnû jistû z nebe kouká a fiíká: Co to tam o mnû pí e, ty moje dûveãko dsch Tak jsem hledala ve slovníku v znam slova diakonie a pfiedstavte si, nena la jsem. On ten v znam diakonií asi nebude ve slovech Na e pfiedvelikonoãní sbírky pro nuzné, jejichï v tûïek kaïdoroãnû putuje do Diakonie v Úpici, se uï staly tradicí. V e, co jsme ze svého dostatku dokázali bez velik ch slov nabídnout tûm, ktefií Ïijí z rûzn ch Vûru ka Barto ová na farním zájezdû dûvodû v bídû a nedostatku, urãitû najde svého vdûãného adresáta. Letos se shromáïdilo tolik atstva a obuvi, Ïe odvoz z prostor tûchovické fary musel probûhnout nadvakrát. tûdré ruce dárcû pfiispûly také finanãní ãástkou 1500,- Kã. Jménem v ech potfiebn ch upfiímné: ZaplaÈ Pán BÛh. rr

7 stalo se Pfied putováním na Rovínek jsme se se li jako kaïdoroãnû v 9 hod. ve tûchovickém kostele ke krátké úvodní modlitbû, kterou P. Robert zahájil mariánsk mûsíc. ÚãastníkÛ postupnû pfiib valo, a tak jsme v poãtu témûfi 40 lidí vyrazili romantickou stezkou podél tûchovické pfiehrady za krásného sluneãného poãasí. To jsme je tû netu ili, Ïe leto ní l. máj dosáhne teplotního rekordu. JiÏ tradiãnû nás doprovázel P. Petr Bubeníãek, se kter m jsme na tfiech obvykl ch zastaveních i cestou rozjímali stejnû jako loni o modlitbû, coï je opravdu nekoneãné téma. Za vrcholícího vedra jsme vystoupali po schodech do Tfiebenic, abychom se postupnû v ichni se li u kapliãky na Rovínku, kde v 15 hod. zaãala m e sv. Takovou slávu kapliãka dlouho nezaïila se lo se zde pût duchovních: probo t Vy ehradské kapituly P. Antonín DoleÏal, P. Josef Andrejãák O.Cr., P. Petr Kouteck ze Zbraslavi, P. Petr Bubeníãek z Roztok a ná pan faráfi. M e sv. byla zakonãena májovou poboïností a slavnostním poïehnáním. Pfii m i svaté byla vyhlá ena sbírka na generální opravu kapliãky, dosud se vybralo jiï ,- Kã. mal 1. kvûtna jsme se zúãastnili poutû od tûchovického kostela ke kapliãce Panny Marie na Rovínku. Pfii poãáteãní modlitbû v kostele ve tûchovicích, kde jsme byli poprvé, se nám líbil zejména oltáfi, jemuï podobn jsme pfiedtím nikde nevidûli. Vycházka údolím Vltavy byla moc pûkná poprvé jme si z v ky prohlédli tûchovickou pfiehradu a pfieãerpávací potrubí s lanovkou. Pro li jsme proslulou trampskou osadou Ztracenka a po poledni jsme se zastavili u sochy sv. Jana Nepomuckého pod Slapskou pfiehradou. Duchovní doprovod a promluvy P. Bubeníãka o modlitbû byly velice hezké. Odpolední m e u kapliãky Panny Marie byla velmi pûknû pfiipravena. Celá na e rodina ráda vzpomíná na tento v let. Svatá Maria, oroduj za nás. Martin, Mariamma, Martínek a babiãka Jana Klepetkovi JiÏ od útlého dûtství byl pro mû l. máj spjat s putováním na Rovínek. Bylo to sice jen pfies hodinu cesty, ale vïdy pû ky. Jako dûti jsme pokaïdé asi ne ly rády, ale ãasem jsem si toto poutní místo zamiloval. Zvlá tû, kdyï jsem si více uvûdomil historické souvislosti. Je tû moje babiãka totiï nosila jméno zakladatele kapliãky Jakuba Záhorského. M e svatá pfied kapliãkou na Rovínku Letos jsem jiï 16. rok farníkem staroknínsk m. Po del í úvaze jsem se rozhodl tentokrát vyzvat ostatní farníky a s nimi spoleãnû putovat na Rovínek. JelikoÏ máme ve farnosti také svou tradiãní m i svatou u kapliãky v Malé Hra tici, vydali jsme se na cestu odtamtud. Ne lo nás sice mnoho, ale ná pan faráfi mezi námi byl. Ten se také postaral o duchovní náplà. Cestou jsme pfii nûkolika zastaveních u dvou kostelû a dvou kapliãek rozjímali o textu Jana Pavla II. Novo millennio ineunte. A tak jsme krásnou krajinou pfies Velkou Hra tici, Velkou a Malou Leãici, Královky a Slapy do li aï do Lahozu ke tfiem kfiíïûm a studánce. Zde jsme se jiï fiádnû zahfiátí svlaïili pramenitou vodou, které byly v minulosti ãasto pfiipisovány zázraãné úãinky. Na m i svatou jsme to sice mûli právû naãas, ale opravdu byla slavná. Tolik knûïí se zde bûïnû neschází. Nejvíce mû potû ila pfiítomnost hlavního celebranta pana probo ta DoleÏala, kter se také ve své promluvû zmínil, jaké mnoïství poutníkû na Rovínek chodívalo v dávn ch dobách. Po m i svaté jsme jiï zase mûli nachvat, abychom

8 8 stalo se do li pfies Záhofií do Slap na autobus. Ten nás dovezl aï pfied ná krásn kostel v Novém Knínû. Zde jsme jiï jen krátce podûkovali na emu Pánu. Já bych touto cestou chtûl podûkovat v em, kdo se o poutní místo na Rovínku starají, zvlá tû svojí mamince Kvûtu ce. Pavel Svoboda Tuto stfiedu se spoleãenství star ích nese lo jako obvykle na fafie, ale pfiijalo pozvání manïelû Pecharov ch z Bu e ke grilování kufiat na jejich krásné zahradû. KdyÏ se setká nûkolik lidí, tak mnoh z nás si fiekne No a co? Úplnû bûïná záleïitost. Ne ale v pfiípadû, setkají-li se lidé, ktefií si mají co fiíci, je jim spolu dobfie a vládne-li mezi nimi dobrá pohoda, která pramení ze spoleãné víry. Pak No a co? jiï neplatí. A s lítostí si pfiiznejme, Ïe taková setkání nás ãasto nepotkávají a tudíï to úplnû bûïná záleïitost není. KdyÏ se mi pfied ãasem dostalo vlídného pozvání, s radostí a zároveà s obavou jsem souhlasila. S obavou, jak budu pfiijata ostatními a zda mezi toto spoleãenství jiï opravdu patfiím. Velice dûkuji v em, ktefií mi sv m vstfiícn m a laskav m chováním pomohli zahnat mé pochybnosti. Podûkování téï patfií Janû a Václavovi, za pozvání do jejich oázy klidu. Samozfiejmû jedniãku si zaslouïí Jifií a v ichni ostatní za dobroty, které bylo moïné ochutnat. Díky v em za mile proïité odpoledne. V V polovinû krásného mariánského mûsíce kvûtna si pfiipomínáme svátek slavného ãeského muãedníka sv. Jana Nepomuckého, jednoho z fiady na- ich zemsk ch patronû. Tento svûtec, v minulosti ãesk m národem tolik uctívan a milovan, ale bohuïel i znevaïovan a zesmû Àovan, je dnes vzpomínán a slaven jako stateãn obhájce práv církve a ochránce zpovûdního tajemství, kter pro svûdomité plnûní sv ch úfiedních a stavovsk ch povinností obûtoval i svûj vlastní Ïivot. Také ná tûchovick farní kostel je pfiíznaãnû pro tento povltavsk kraj zasvûcen sv. Janu Nepo- Na farní zahradû muckému a kaïdoroãnû v tomto ãase se zde konají poutní m e svaté. Leto ní slavnost pfiipadla na pfiíjemn slunn sobotní den. Automobily poutníkû zaplnily jiï v odpoledních hodinách volná prostranství v okolí kostela. M e svatá pak byla slouïena od 18 hodin mil m hostem P. Gilbertem z premonstrátského klá tera v Îelivû, augustiniánem P. J. N. Aixnerem ze svatotomá ské farnosti na Malé Stranû v Praze a na ím panem faráfiem. V obsáhlém kázání nám P. Gilbert zasvûcenû pfiiblíïil svûtcovu postavu v historickém a politickém kontextu tehdej í nelehké doby, která jiï zrála k husitsk m boufiím. Zjednodu enû lze fiíci, Ïe se doktor církevního práva a generální vikáfi Jan z Pomuku stal obûtí sporu mezi sv m arcibiskupem Janem z Jen tejna, hájícím nezávislost církve a králem Václavem IV., kter se snaïil církevní moc podrobit královské autoritû. Pfiipomínky v znamn ch událostí svûtcova Ïivota zaznûly i v litaniích ke sv. Janu, které jsme se modlili na konci bohosluïby.

9 stalo se / kultura 9 Ke slavnostnosti m e svaté v znamnû pfiispûl pod vedením Pavla Vernera téï svatotomá sk chrámov sbor z Prahy, jehoï ãlenem a zdatn m tenorem b val dfiíve i P. Robert Hanaãík. Tentokrát se sbor mohl py nit pfiizvanou sólistkou Ludmilou Vernerovou a dal ími hudebníky. Na zaãátek m e zaznûla skladba G. F. Händela Samson se slavnostní trubkou. K obûtování bylo zpíváno Mozartovo Ave Verum, pfii svatém pfiijímání Mozartovo Laudate Dominum a Ave Maria od renesanãního italského skladatele G. P. Palestriny. Po m i svaté je tû zaznûla Kantáta k sv. Janu Nepomuckému od posledního barokního skladatele a na eho souãasníka F. X. Thuriho a Palestrinova Alma Redemptoris Mater. K poutím tradiãnû patfií potûcha a obãerstvení nejen duchovní, ale i hmotné. Proto byla také po skonãení m e svaté moïnost zúãastnit se táborového ohnû na farní zahradû. Zde bylo obûtav mi farníky nachystáno velké mnoïství v born ch pekáãkû, v e, co bylo k jejich peãení a konzumaci tfieba, a také rûzné doma pfiipravené sladkosti. Ve skupinkách zde probíhala volná zábava aï do pozdních veãerních hodin. M. Vejdová Komorní pûveck sbor SARABANDA z Opavy nám sv m koncertem ve tûchovickém kostele pfiipravil skuteãnû nev ední záïitek. Ze svého bohatého repertoáru pfiedvedl skladby pfieváïnû barokních a renesanãních autorû (A. Bruckner, Th. Morley, Jan Campanus-VodÀansk, J. S. Bach, W. A. Mozart, G. Martini aj.). Pfii v bûru skladeb z cyklu Loutna ãeská od Adama Michny z Otradovic si jistû nûktefií z nás vzpomnûli na své pûsobení v rûzn ch souborech, kde toto duchovní dílo patfiilo ke kmenovému repertoáru. Projev celého souboru byl kompaktní a vyváïen, zvlá tû soprány znûly lehce a ãistû. Dlouh potlesk po kaïdé skladbû i na závûr koncertu byl jistû upfiímn m podûkováním za pfiedveden v kon. J.S. FILM Z ãeské filmové tvorby v poslední dobû získal nejvíce ocenûní snímek MUSÍME SI POMÁHAT. ObdrÏel pût âesk ch lvû za nejlep í film r. 2000, za reïii, scénáfi a hlavní muïskou i Ïenskou roli. Kromû toho byl nominován na prestiïního Oscara v kategorii zahraniãních filmû. Na jeho vzniku spolupracovala jiï osvûdãená dvojice, která sklidila velk úspûch s filmem Pelí ky reïisér Jan Hfiebejk a scenárista Petr Jarchovsk. A opût zde zachycují tragické období v Ïivotû ãeského národa nadlehãenû a s humorem, ov em vût inou ãern m. Pfiíbûh o ãeském národním charakteru pfiedvádûném na chování lidí za protektorátu je opravdu dost hofikou komedií. Hlavní postava Josef âíïek, v bornû ztvárnûn Boleslavem Polívkou, se vlastnû proti své vûli stává hrdinou, kdyï je shodou okolností postaven pfied nutnost ukr t v tajné skr i svého bytu Ïidovského uprchlíka Davida Wienera, syna svého b valého zamûstnavatele. Pfii vûdomí toho, Ïe bliïním v nouzi se má pomáhat, pomoc neodepfie, ale zároveà ze strachu zaãne spolupracovat s kolaborantem Prohaskou. I postava Prohasky (ve skvûlém podání Jaroslava Du ka) prochází v prûbûhu událostí rûzn mi promûnami. Velkou pfiíleïitost zde dostala ve své první filmové roli slovenská divadelní hereãka Anna i ková a jako âíïkova manïelka opravdu exceluje. Îádná role ve filmu ostatnû není jednoznaãná a nemûnná. Pod vlivem mezních situací, nebezpeãn ch, dramatick ch, ale i komick ch a leckdy aï absurdních, se lidé více ãi ménû snadno pfiizpûsobují ãi obracejí ve svém jednání, a tak se zde postupnû jako by stírají rozdíly mezi kolaborantstvím a hrdinstvím i fale n m hrdinstvím. Autofii filmu jsou v ak daleci jakéhokoliv hodnocení ãi kritiky problematick ch postav, dívají se na nû s nadhledem a ponechávají na divákovi, aby uvaïoval, jak by se v podobn ch situacích dokázal zachovat on sám. mal

10 10 kultura V STAVY Nejvût í událostí leto ního praïského kulturního léta je pûtidílná v stava SLÁVA BAROKNÍ âechie spojená s celou fiadou doprovodn ch akcí: koncertû, premiér barokních oper, divadelních pfiedstavení, pfiedná ek, literárnû hudebních pofiadû aj., které se budou konat nejen v Praze, ale i dal ích ãesk ch regionech. Jádro tohoto projektu tvofií pût tematick ch expozic uspofiádan ch Národní galerií pod zá titou prezidenta âr, za morální podpory âeské komise pro UNESCO a s podporou Ministerstva kultury. V stavy nabízejí celkem více neï exponátû, v hradnû originálû, nejen umûleck ch dûl, ale i pfiedmûtû denní potfieby, které doplàují celkov obraz ãeské barokní spoleãnosti. Nezamûfiují se pouze na vrcholná díla malífiská a sochafiská, ale i na ukázky kresby a grafiky, umûleckého fiemesla, knih, originálních architektonick ch plánû apod. Tvofií nejrozsáhlej- í pfiehlídku barokní kultury od velké v stavy v r Vût ina exponátû se vefiejnosti pfiedstavuje vûbec poprvé nebo znovu po dlouhé dobû, mezi nimi je i fiada novû restaurovan ch obrazû. Jednotlivé expozice se konají v Obrazárnû PraÏského hradu Barokní triumfy Barokní víra, zboïnost a církev (soubor obrazû Petra Brandla, expresivní dfievûné plastiky M. B. Brauna, zem- tí patroni, barokní zlatnictví), Styky barokních âech s Evropou a svûtem (zámofiské misie, barokní cesty a cestování, dobov obchod a podnikání), Vûda a vzdûlání v barokních âechách (unikátní lékafiské pfiístroje, geografické pfiístroje, mechanické hfiíãky, pfiírodniny, umûleckofiemeslné kuriozity); v klá tefie sv. Jifií Barokní velmoc Politika, monarchie, dynastie (portrétní galerie HabsburkÛ, alegorické a oslavné obrazy, numizmatická kolekce), Válka, mír a jejich ohlasy v barokní kultufie (památky na ãeské povstání z let , tfiicetiletá válka, turecké války a vál- ky vedené Marií Terezií), zde je i hmatová v stava Doteky baroka soubor odlitkû barokních soch, pfiedev ím M. B. Brauna z Kuksu; dále ve Vald- tejnské jízdárnû Svátky baroka Teatralita a divadlo jako základní sloïka barokní kultury (zachované kost my, kulisy a rekvizity z divadla v âeském Krumlovû, památky na velké barokní svûtské i náboïenské slavnosti); v paláci Kinsk ch Îivot a smrt v baroku Ozvûna Majestátu (panovník, jeho rodina a dvûr), Chrám a klá ter (Ïivot a kulturní odkaz barokního katolického kléru), Zámek a palác (Ïivotní styl a kulturní investice aristokracie), Mûsto (kultura pobûlohorsk ch ãesk ch mûst), Vesnice (doklady o dosud nejménû zmapované oblasti Ïivota v baroku), Exil (Ïivot nekatolické komunity v âechách a v exilu) a ve sklepení paláce Kinsk ch Poklady baroka ukázka barokního zlatnictví, skláfiství, numizmatiky a keramiky. V echny v stavy trvají do Základní vstupné na jednotlivé expozice je 90,- Kã, sní- Ïené 40,- Kã, rodinné 200,- Kã. Je moïné zakoupit i vstupenku platnou jednorázovû po celou dobu konání v stavy na v echny expozice za 300,- Kã. A je tû k názvu projektu podle slov generálního kurátora Víta Vlnase âechie není dal í návrh na nov jednoslovn název na í republiky, ale je to básnick termín z barokních personifikací ideální zosobnûní âeského království v podobû Ïeny se svatováclavskou korunou, doprovázené dvouocas m lvem. Vyskytuje se na fiadû barokních alegorií, zejména na rytinách. mal

11 kultura 11 TIP NA V LET SIDONIE NÁDHERNÁ A JEJÍ VRCHOTOVY JANOVICE Jen asi hodinku cesty autem od na ich farností smûrem na Votice leïí krásné, poetické místo, které rozhodnû stojí za prohlídku zámek Vrchotovy Janovice a jej obklopující romantick sedmnáctihektarov park se vzácn mi cizokrajn mi dfievinami. Pfiedev ím ten je spjat s dcerou posledního majitele zámku Karla rytífie Nádherného baronkou Sidonií Nádhernou ( ), která podle sv ch slov Ïila v parku vlastnû víc neï v domû. ZaslouÏila se o jeho úpravu, sama v parku s nad ením a vytrvalostí zahradniãila, nakupovala dal í rostliny, dala roz ífiit zámeck rybník. Dodnes zde kvetou jí vlastnoruãnû sázené rododendrony a azalky. Sidonie Nádherná byla po v ech stránkách zajímavá a obdivuhodná osobnost, na svou dobu velice vzdûlaná, zcestovalá a emancipovaná, pfiitaïlivá lechtiãna, která dovedla kolem sebe vytváfiet krásné prostfiedí. Byla inspirací umûlcûm a není náhodou, Ïe za ní do Vrchotov ch Janovic pfiicházeli básníci, spisovatelé, malífii, politici, filozofové a dal í pozoruhodní lidé. Janovice nav tûvoval napfi. rakousk lyrik a prozaik, praïsk rodák Rainer Maria Rilke. Pob val zde i malífi Max vabinsk, kter vytvofiil nûkolik portrétû Sidonie, dále zakladatel prûhonického parku Silva-Taroucca, kníïe Lobkowicz, biskup Antonín Podlaha, architekt Adolf Loos, knûïna Mechtilda Lichnowská, vnuãky prezidenta Masaryka Herberta a Anna a jiní v znamní lidé. Pro Sidonii v ak osudov v znam mûlo pfiedev ím seznámení s rakousk m spisovatelem, dramatikem a novináfiem Karlem Krausem. Ten si také zamiloval janovick park, kde na el útoãi tû pro literární tvorbu i soukrom Ïivot. Mûl zde svûj kamenn stûl, kter dosud spolu s ostatními malebn mi místy v parku, jako je Rilkova cesta, laviãka lásky, Janovo odpoãívadlo, Amáliino zákoutí, jezírko, janovick potok a dal í, vytváfií nev ední atmosféru. V západním koutku parku zaloïila Sidonie mal hfibitûvek, kde pochovala své rodiãe, oba bratry i anglickou chûvu. Jejím pfiáním samozfiejmû bylo, aby zde také jednou odpoãívala, coï se jí v ak splnilo aï v kvûtnu r. 1999, kdy sem byly její ostatky pfievezeny z anglické emigrace. Zámek sám má také pohnutou historii, jak uï to ostatnû u na ich zámkû b vá. Pfied 2. svûtovou válkou zûstala na správu celého panství Sidonie Nádherná uï úplnû sama. Ze v ech sil se snaïila jej udrïovat, av ak za války nejprve zabraly sídlo jednotky SS, pak ruská armáda, v padesát ch letech byl zámek vyvlastnûn, zafiízení rozprodáno, rozkradeno nebo spáleno. Za komunistického re- Ïimu byl v zámku zfiízen sklad textilu a pfied úplnou zkázou jej zachránilo aï Národní muzeum, které zámek dnes spravuje. Kromû památek na rod Nádhern ch a vzácné janovické hosty je zde umístûna expozice Spoleãnost v âechách 19. století, která pfiibliïuje Ïivot té doby. Jsou zde vystaveny rûzné pfiedmûty denní potfieby, nábytek, obrazy, hraãky, dobové obleãení aj. Je moïno si prohlédnout i osobní pfiedmûty velikánû ãeské literatury J. Nerudy, K. J. Erbena, B. Nûmcové a dal ích. Prohlídka s prûvodkyní trvá asi l hod. V zámeckém sklepení je instalována samostatná stálá expozice âeské zvonafiství, kde mûïeme vidût ukázky zvonafiského mistrovství od 14. stol. po souãasnost. Zámek je otevfien od kvûtna do záfií dennû kromû pondûlí, v dubnu a fiíjnu jen o víkendech, od 9-12 a hod. Vstupné 20,- Kã. Park je pfiístupn zdarma celoroãnû, stejnû jako zámecká restaurace, kde je moïno chutnû a za lidové ceny poobûdvat. mal

12 kalendáfi 12 Pravidelné bohosluïby o prázdninách sobota 8.00 tûchovice nedûle 8.00 Sv.Kilián (Davle) Telefonní spojení na knûze okolních farností: Zbraslav 0603/ Jílové u Prahy 02/ (hlásí se Agentura 97) Nov Knín 0305/ Mní ek pod Brdy 0305/ Neveklov 0301/ Poutní m e svatá ze svátku sv. Petra a Pavla v kapliãce v obci Krámy bude v sobotu 30. ãervna v hodin dopoledne. PouÈ u Sv. Kiliána v Davli bude v rámci pravideln ch nedûlních bohosluïeb v nedûli 8. ãervence v 8.00 hod. M e sv. k poctû sv. Anny bude v rámci pravideln ch nedûlních bohosluïeb v nedûli 29. ãervence v 8.00 hodin u Sv. Kiliána v Davli. Poutní m e sv. ze svátku Nanebevzetí Panny Marie bude v nedûli 19. srpna v hod. u kapliãky na Rovínku. M e v kostele ve Slapech tuto nedûli nebude. Poutní m e sv. ze svátku Umuãení sv. Jana Kfititele bude v sobotu 1. záfií ve hod. na Ostrovû u Davle. Pfiípadné zmûny budou vãas oznámeny. obãasník pro vnitfiní potfiebu farností tûchovice a Slapy Náklad: 250 ks. Adresa redakce: tûchovice 213. Tel.: 02/ éfredaktor: P. Robert Hanaãík Grafická úprava: J.+J. Majcherovi. Tisk: ÚJI Praha-Zbraslav