Současné daňové principy

Transkript

1 Současné daňové principy efektivnost minimalizace nákladů na výběr daní typy daňových nákladů: přímé a nepřímé (vyvolané) administrativní náklady nadměrné břemeno daně (NBD, Deadweight Loss - DWL) pružnost (flexibilita) reakce na změny ek.veličin daňová koordinace - omezení daňové konkurence - rámcové smlouvy o zamezení dvojího zdanění daňová harmonizace omezení daňové konkurence směrnice EU, harmonizace základu, sazeb nebo administrativy daňová spravedlnost

2 Daňová spravedlnost přístupy k daňové spravedlnosti: A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) každý platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů základní problémy této teorie: 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů? 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby pociťovaný užitek sdělili? 3. neumožňuje redistribuci

3 B. placení daní na základě principu platební schopnosti princip horizontální spravedlnosti princip vertikální spravedlnosti problémy: 1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/hůře? Postačuje jako kritérium důchod, spotřeba nebo majetek? 2. Jak více (o kolik, kolikrát) by měli platit na daních ti, kdo jsou na tom lépe?

4 Mikroekonomické důsledky zdanění Pojmy: - uvalení daně - nadměrné daňové břemeno (DWL) - vztah mezi DWL a výší daně - daňový výnos (DV) - rozložení daně - daňová incidence (dopad)

5 Příklady a grafy na daně Graficky znázorněte a vysvětlete graf uvalení jednotkové daně za podmínek: lineární průběh křivek S, D. změna ceny u výrobce před a po zdanění je nižší než změna ceny před a po zdanění u spotřebitele DWL spotřebitele = DWL výrobce DWL spotřebitel >DWL výrobce DV pouze od spotřebitele DWL u výrobce = 0, ale DWL u spotřebitele > 0 Graficky dokažte a vysvětlete vztah mezi velikostí daně a DWL (pro zjednodušení předpokládejte pouze lineární průběh nabídkové a poptávkové křivky).které daně budou způsobovat vysoká nadměrná daňová břemena a proč?

6 Určete cenu pro spotřebitele po zdanění - prodávané množství zboží před zdaněním ks - prodávané množství zboží po uvalení daně - pokles o 5% - cena, kterou realizuje výrobce po zdanění - 60 Kč/ks - DWL (celková) jakou část daně ABSOLUTNĚ (na 1 kus) zaplatí výrobce, pokud by platilo: daň = 30 E(S) / E(D) = 1,5 Určete : jak se změnilo množství prodávané produkce po zdanění Q ( prodávané množství před zdaněním) = ks E(S) /E(D) = 1,5 změna ceny u spotřebitele před a po zdanění = 18 Kč celkový daňový výnos = Kč

7 Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji D.Ricardo vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria kritéria udržitelnosti veřejných financí Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?

8 Vývoj salda (v % HDP) Belgium -2,2-0,9-0,6 0 0,4-0,1-0,1-0,3 CR -3,6-4,8-3,6-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8 Denmark -0,6 0 1,3 2,3 1,5 0,4 0,1 2,1 Germany -2,8-2,3-1,6 1,1-3,1-3,8-4,2-3,8 Ireland 1,1 2,4 2,7 4,7 0,9-0,4 0,4 1,4 Greece -3,7-4,5-4,8-5,6-7,5 Spain ,2-0,9-0,5-0,2-0,3-0,1 France -3,3-2,6-1,8-1,5-1,5-3,1-4,1-3,6 Italy -2,7-2,7-1,9-0,8-3,1-3,1-3,6-3,5 Hungary ,5-3 -4,1-9 -7,3-6,5 Netherland -1,2-0,9 0,4 2-0,2-2,1-3,1-1,7 Austria -1,8-2,4-2,3-1,7 0-0,7-1,5-4,4 Poland -4,6-4,3-2,3-3 -5,3-5 -6,2-5,4 Portugal -3,4-3,5-2,7-2,9-4,3-2,9-3 -3,4 Slovakia -6,3-5,3-7,4-12,3-6,5-8,2-2,8-2,4 Finland -1,4 1,6 1,7 6,9 5,1 4,1 2,6 2,5 Sweden -1,5 0,7 0,9 3,6 1,5-1,3-1 0,6 UK -2,2-0,1 0,9 3,6 0,5-2,1-3,4-3,5 Norway : : : : 13,5 9,3 7,3 11, Turkey : : : : ,9-11,3-4,5

9

10 Saldo v EU -

11 Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu) b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit c) dle vzniku

12 Důsledky deficitu ) rozpočtové = krátkodobé a dlouhodobé rátkodobé důsledky k řešení mimořádné události (cenové šoky, přírodní katastrofy, propad ekonomiky, apod.) + financování efektivní veřejné investice předpoklad: míra výnosu financovaného projektu je vyšší než úroková míra z dluhu, PROBLÉM: JAK SE TO POZNÁ? louhodobé důsledky - závisí na typu krytí deficitu (růst veřejného zadlužení, v případě peněžního financování problém inflace ) fiskální - rozdílné názory (pozitivní, negativní) keynesiánství - deficit lze použít v určitém období v recesi, vyšší vládní výdaje stimulují AD, v době hospodářského růstu -rozpočtové přebytky (30.léta, počátek 21.století) neoklasická ekonomie odmítání deficitu (růst veřejného dluhu, vytěsňovací efekt ) Barro-Ricardiánská ekvivalence

13 Barro - Ricardiánská ekvivalence pokles daní nemá žádný vliv na výdaje jednotlivců (předpoklady: hypotéza permanentního důchodu, stejná diskontní míra budoucích peněžních toků pro spotřebitele i stát, racionální očekávání ohledně budoucích příjmů ze strany spotřebitelů) - spotřeba se nemění, růst úspor odpovídá vládnímu deficitu argumenty proti omezená délka lidského života dnes žijící jedinci neřeší vyšší daně, které budou platit další generace likviditní omezení spotřeba není řešena na základě permanentního důchodu, protože možnost vypůjčit si je omezená (např. studenti) tzn. pokles daní vede k růstu spotřeby

14 Řešení deficitu dluhové financování (rezidenti, nerezidenti) - státní cenné papíry - problém odčerpání finančních prostředků soukromých subjektů - snížení spotřeby, investic emise peněz centrální bankou CB: poskytne vládě bankovní úvěr, nebo nakoupí vydané státní cenné papíry = monetizace deficitu - přímá úvěrová emise v ČR zakázána, nákup státních dluhopisů na sekundárním trhu = monetizace dluhu prodej státního finančního či nefinančního majetku - privatizace státních podniků=definitivní řešení z přebytků

15 Saldo v ČR

16 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR

17 Řešení deficitu v ČR

18

19

20

21 Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek suma finančních závazků Vznik: 1) kumulací deficitů 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu

22 Public debt in % GDP

23

24 225

25 General government gross debt % of GDP &pcode=teina225

26 General government gross debt % of GDP

27 Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu : hrubý dluh x čistý dluh 2) dle měny vnitřní vnější 3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti fakultativní obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný neobchodovatelný

28 Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba R o 1 1 r q

29 r.2014 Valné shromáždění OSN - principy pro restrukturalizaci státních dluhů při dohodě o restrukturalizaci státního dluhu mají dlužníci a věřitelé jednat "v dobré víře a ve společném duchu", dohodu by neměl nikdo k ničemu zneužívat. Restrukturalizace by měla vést ke stabilizaci dluhové situace, která ochrání práva věřitelů, ale zároveň podpoří ekonomický růst. Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, inflace, politicko-administrativní řešení odmítnutí dluhu, měnová reforma např. ČR 1953, restrukturalizace dluhu - změna splátkového kalendáře např. Argentina 2002, Řecko 2012.)

30 pasivní řešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády prominutí dluhu - Debt Forgiveness- SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů ) dary, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)

31 Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky dopad na saldo rozpočtů růst úroků růst mandatorních výdajů problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - absorbce vládních dluhopisů na trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu

32 Dluh v ČR vznik ( z deficitu, převzetím závazků) faktory ovlivňující dluh sociální politika, politický cyklus, RUD. veřejný dluh x státní dluh

33 Vývoj státního dluhu zdroj: Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2017

34 Pro strukturu dluhu ČR je výrazná 1) internalizace 2) externalizace první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR 3) securitizace růst obchodovatelného dluhu 4) změna splatnosti - růst relativní váhy středněd. a dlouhodob. dluhopisů (SDD) na úkor SPP 5) spořicí dluhopisy

35 Struktura státního dluhu dle měny

36 Struktura domácího dluhu

37 Státní dluh dle držitelů (k )

38 Státní dluh dle držitelů (k )

39 Řízení státního dluhu I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti ( ) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě - splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč II. období - nová emisní strategie ( ) emise se splatností 3, 5, 7,10 let, od roku let, objem emise min mld. Kč, od června roku Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou

40 III. období - aktivní řízení státního dluhu. od 1. října oddělení Řízení státního dluhu od r praktické řízení cíl: zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu - nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická

41 Potřeba financování státního dluhu 2017 Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok

42 Dary na splácení dluhu ČR Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou. č.ú u ČNB bankovní kód Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR. V letech byly přijaty dary občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem korun (celkem 57 darů ). Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu - stav účet /6000 PPF banka a.s. stav účtu ke dni ,38 Kč stav účtu ke dni ,17 Kč stav účtu ke dni ,57 Kč

43 Dluh v Japonsku (v % HDP)

44

45 Vývoj veřejného dluhu v USA Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2015

46 Veřejný dluh USA v % HDP

47 Dary na splácení veřejného dluhu USA Zdroj: Gift Contributions to Reduce Debt Held by the Public.

48 Hospodářská politika - dosažení stanovených ekonomických cílů žádoucí tempo růstu reálného produktu nízká míra nezaměstnanosti nízká míra inflace vyrovnaná platební bilance principy: 1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme n nezávislých nástrojů Tinberegen Jan Nobelova cena za ekonomii ) problém přiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním ) Mundell Robert - NC ) Meadeho princip zodpovědnosti (1970?) - za každý makroekonomický cíl je zodpovědná jediná státní instituce Meade James NC 1977

49 Rozpočtová a fiskální politika odlišnosti: cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - makroekonomická stabilita - růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje

50

51 Státní rozpočet ČR výdaje

52 Rozpočtové zásady požadavky na konstrukci SR platné pro všechny veřejné rozpočty úplnost jednotnost reálnost a pravdivost každoročního sestavování a schvalování vyrovnanost - v delším časovém období publicity

53 SR ČR 2009

54 Státní rozpočet výsledek

55 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů říjen 2008

56 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů leden 2009

57 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů říjen Předb. Aktuální predikce Minulá predikce Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 6,3 6,8 6,1 2,7-5,0 0,3 3,0-4,3 0,3 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 2,5 5,2 5,0 3,4 0,7-1,3 2,7 1,1 0,7 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 2,9 1,2 0,7 1,6 2,0-1,0 1,7 1,3 0,5 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 1,8 6,0 10,8-1,1-7,8-3,9-0,1-5,7-1,5 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 4,6 1,5 1,1 1,5-1,0 1,4 1,9-1,8 0,2 Deflátor HDP růst v % -0,3 1,1 3,4 1,7 2,7 0,2 1,6 2,8 1,0 Průměrná míra inflace % 1,9 2,5 2,8 6,3 0,9 1,4 6,3 1,1 1,1 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,2 1,3 1,9 1,6-1,3-1,9 1,6-1,8-2,1 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,9 7,1 5,3 4,4 6,5 8,4 4,4 6,8 8,5

58 České ekonomice krize nehrozí, řekl Kalousek nadsazený růst české ekonomiky je dle ČSSD jedním z důvodů, proč nepodpoří navrhovaný rozpočet. Kalousek očekává více než 4% růst ekonomiky, ČNB navrhuje 3,6%. Kalousek očekává korekci rozpočtu do 10 miliard. Kalousek: končí výjimečně dobré časy, ale krize nehrozí Začínají časy nikoli krizové, ale normální, komentoval Kalousek výhledy tuzemské ekonomiky. Podle Kalouska česká ekonomika nejspíš zpomalí, ale recese nehrozí, proto není zapotřebí ani mimořádných opatření. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma situace v Česku není nijak dramatická. "Žádným způsobem nepřepisujeme, jak vidíme ekonomiku. Česká ekonomika je stabilní," řekl Tůma s tím, že určité zpomalení se očekává. Příští rok by podle ČNB měla ekonomika růst o přibližně 3,4 procenta. Kalousek: Krize je zlá. Zadlužovat Česko by bylo horší Zámečník: HDP by letos mohl klesnout až o dvě procenta "Nejpravděpodobnější scénář bude bohužel ten, který by bez pomoci fiskálních impulzů mohl vyústit v pokles tak do 2 % HDP, což je nejtvrdší za dobu samostatné ČR," Pokles očekává i ČNB. Ta v nové prognóze uvedla, že ekonomika se letos sníží o 0,3 procenta, ačkoli v listopadu odhadovala růst o 2,9 %. MF ve své lednové prognóze očekává růst o 1,4 %. Náměstek ministra financí Eduard Janota již dříve řekl, že ministerstvo propočítává teoreticky možnou variantu pro pokles HDP o dvě procenta.

59 Podstata a průběh rozpočtového procesu čtyři základní fáze: příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné) projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné) realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku následná kontrola

60 Nástroje fiskální politiky diskreční : jednorázová nebo krátkodobá opatření - upřesňují, upravují, doplňují funkci vestavěných stabilizátorů (např. stanovení výše podpory v nezaměstnanosti) výdajové x příjmové vestavěné stabilizátory : působí dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky progresivní zdanění příjmů, transferové platby v období recese - nižší příjmy obyvatelstva + vyšší míra nezaměstnanosti => nižší míra zdanění + vyšší podpora v nezaměstnanosti => stimulace AD, v období konjunktury - vyšší příjmy + nižší míra nezaměstnanosti => vyšší míra zdanění + menší transferové platby => tlumení AD

61 Typy fiskální politiky fiskální expanze zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY? účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY multiplikátor vládních výdajů daňový multiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní) fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM