ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Motivační název: Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád

Transkript

1 Čj.: IZSMS/108/2017 ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název: Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád zpracovaný podle KPZ v MŠ, které je v souladu s RVP PV IZŠMŠ SRUBY MATEŘSKÁ ŠKOLA 1

2 OBSAH ŠVP Představení školy Identifikační údaje o mateřské škole 3 Historie a charakter školy 4 (vč. tradičních akcí ) Umístění a organizační uspořádání školy 5-9 (okolí, vnitřní uspořádání, věcné a sociální prostředí, řízení MŠ, průběh dne) Charakteristika vzdělávacího programu Filozofie vzdělávacího programu (vč. vize) 9-10 Neformální kurikulum podmínky vzdělávání (2 podmínky + 12 zásad) Formální kurikulum třídní vzdělávací program (TVP) 1. východiska terminologie schéma způsob práce (vč. metod prožitkového učení) téma klíčové kompetence podtémata tematické části pravidelné tematické části průběžné tematické části doplňkové okruhy činností sdružené ukazatele dosaženého vzdělání Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (podpůrná opatření pojetí, systém, podmínky) Vzdělávání dětí nadaných 44 Vzdělávání dětí od dvou do tří let Autoevaluační systém Seznam příloh 50 2

3 PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Motto hlavní téma (filozofie mateřské školy) : JAK TO NEJLÍP UDĚLAT, ABY TU BYL KAŽDÝ RÁD Název školy: Integrovaná základní škola a mateřská škola Adresa školy: Sruby 80, PSČ Ředitelka školy: Mgr. Jana Šejnohová Telefon: WEB stránky: skola.sruby@unet.cz Kontakty: IČO IZO RED-IZO Zřizovatel školy: Obec Sruby Adresa: Sruby 28, PSČ Telefon: WEB stránky: ou.sruby@unet.cz Koordinátor tvorby ŠVP: Dana Štěpánová Platnost dokumentu: Podpis ředitelky: Razítko školy: 3

4 HISTORIE A CHARAKTER ŠKOLY Škola byla dostavěna a slavnostně otevřena v roce 1956 jako tzv. nová škola pro děti ze Srubů, ale také z nedaleké Slatiny. Zřizovatelem byl tehdy Místní národní výbor ve Srubech. V jedné budově, avšak odděleně se tehdy vzdělávaly děti v základní škole a v mateřské škole. V ZŠ se učily děti v pěti ročnících umístěných ve třech třídách (což trvá doposud). MŠ byla vždy jednotřídní. Součástí MŠ byla i školní jídelna, kde se stravovali i učitelé ZŠ, žáci ZŠ se zde stravovali jen zřídka. Součástí ZŠ byla tělocvična, kterou děti MŠ nevyužívali vůbec. V roce 1994 vznikl jeden celek s právní subjektivitou Integrovaná základní a mateřská škola pod jednou ředitelkou. Zřizovatelem zůstává Obec Sruby. V ZŠ se děti začínají učit podle osnov Obecné školy. V MŠ si učitelky tvoří vlastní tematické týdenní plány vzdělávacích činností. Součástí IZMŠ se stává i školní družina, kde kromě odpočinkového času mohou děti ZŠ navštěvovat i rozmanité zájmové kroužky, vedené učitelkami. Škola má dobré tradice ve spolupráci se zřizovatelem i veřejností. Oblibě se těší slavnosti pro rodiče a děti - Vánoční slavnost a Letní slavnost s rozloučením s budoucími školáky, pohádkově motivovaný zápis dětí do první třídy, ale také malé slavnůstky pro děti (Mikuláš, Advent, vánoční den, karneval, Den dětí ). Mimo to společně pořádáme tvořivé dílny pro děti a rodiče. Od září roku 2012 je mateřská škola dvoutřídní a spolu se základní školou je jedním pevným spolupracujícím celkem jak výstižně vypovídá motto ŠVP základní školy je to ŠKOLA PLNÁ ŽIVOTA. 4

5 5

6 UMÍSTĚNÍ A ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ŠKOLY Škola je umístěna na okraji obce, je zasazena do přírody, obklopená hlavně poli a loukami, nedaleko máme srubský les a rybníky Podedvorák, Končiňák a Rutník. V blízkém okolí se nachází novější zástavba obce, ale také hlavní železniční trať Praha Česká Třebová. V nejbližším okolí školy děti využívají v plném rozsahu okrasný park, jenž slouží - vzhledem k zastoupení různých druhů stromů - i k poznávacím činnostem. Ke škole patří prostorná zahrada, která prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Denně děti mohou využívat dvě velká pískoviště, dřevěný altán, zahradní domek na hračky a mnoho rozmanitých herních prvků, což umožňuje aktivity jak pohybové, tak i hrové a pracovní, zčásti též výtvarné. V těsné blízkosti školy je svah pro zimní sporty. Přestože je budova školy přes padesát let stará, její půdorys je netradiční. Škola je prostorná, dobře uspořádaná a hlavně výborně prosvětlena. V roce proběhla rekonstrukce budovy výměna oken, zateplení, nová omítka, oprava terasy a schodiště. V prvním patře jsou čtyři učebny ZŠ, z nichž jedna je hudebna s elektrickým klavírem, hudební věží, televizí a interaktivní tabulí. Dále se zde nachází ředitelna, sborovna, kancelář a kabinet. V přízemí je školní šatna, tělocvična a školní jídelna s kuchyní, která má svůj vlastní vchod. Školní kuchyně prošla v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí a splňuje hygienické normy dané EU. Obě třídy mateřské školy MŠ1 (s kapacitou 28 dětí) i MŠ2 (s kapacitou 15 dětí) - jsou též v přízemí a do obou se vchází jedním samostatným vchodem. MŠ1 je stávající (z doby jednotřídní mateřské školy) třída s celodenním pobytem dětí, MŠ2 je nově vybudovaná třída ve školní části budovy (z bývalého učitelského bytu) s polodenním pobytem dětí s tím, že odpoledne herna slouží k užívání školní družiny. Děti MŠ1 i MŠ2 využívají společnou šatnu s oddělenými šatními skříňkami. Hygienické zařízení v obou třídách je nové a splňuje všechny požadavky. Jídelna v MŠ1 je využívána k celodennímu stravování dětí z MŠ1, ale i k výtvarným činnostem. Děti z MŠ2 se stravují ve své třídě (dopolední svačina), ve školní jídelně (oběd) a v jídelně MŠ1 (odpolední svačina). Herna MŠ1 je rozdělena prosklenou stěnou na dvě části, zde mají děti několik hracích koutků, které slouží k různým spontánním hrám. K hudebním činnostem často využíváme klavír. Součástí herny je výklenek, v němž jsou skladována lehátka (rozkládají se denně k odpolednímu odpočinku dětí z obou tříd mateřské školy). Do herny MŠ2 děti přecházejí z MŠ1 přes školní jídelnu, tělocvičnu, školní chodbu a školní šatnu. Obě herny jsou prostorné a nově esteticky zařízené. Děti mohou v plné míře využívat vybavenou tělocvičnu, ale také hudebnu. Od jara do podzimu, hlavně v odpoledních hodinách, pobýváme na terase s markýzou. Věcné prostředí: Zařízení v obou třídách je nové, účelné a slouží dětem. Většina hraček je volně dostupná v dřevěných a plastových kontejnerech, děti si je mohou brát dle potřeby samy. Ve vestavěné skříni jsou hračky umístěny v dolních regálech, výše jsou spíše didaktické pomůcky a knihy. Dětská leporela a encyklopedie jsou volně dostupné v otevřených policích nového nábytku v herně. 6

7 Hrací materiál je ze dřeva, ale i z plastu. Vybavená nová kuchyňka a prodejna slouží k hrám námětovým. Konstruktivní hry obohacujeme novými stavebnicemi, ale i různými zbytkovými materiály a přírodninami. Pro pohybové vyžití mohou děti během dne využívat překážkovou dráhu, kterou si samy sestavují. Na terase pak využívají odrážela. Materiál pro výtvarné a pracovní vyžití dětí je rozmanitý, z větší části jej mohou děti používat volně. Hračky v interiéru i exteriéru jsou pravidelně obměňovány, a to podle potřeby. Sociální prostředí: Ve škole je klidná příznivá atmosféra. Tým pedagogických pracovníků je plně kvalifikovaný. Tvoří ho ředitelka, tři učitelky pro základní školu, s tím, že jedna má zkrácený úvazek v mateřské škole (MŠ2), dvě učitelky pro mateřskou školu (MŠ1) a jedna učitelka pro školní družinu, která má též část úvazku v mateřské škole - při pobytu dětí MŠ2 venku (při pobytu venku se překrývají tři učitelky). Jedna z učitelek má odborné vzdělání speciální pedagog a pracuje na škole též jako odborná logopedická asistentka. V týmu provozních zaměstnanců pracuje hospodářka a vedoucí školní jídelny, školnice a dvě kuchařky. Do MŠ docházejí děti ze Srubů a osady Hluboké (spádová oblast), ale také z obce Slatina, výjimečně z jiných okolních obcí. Děti jsou přijímány v předem daném termínu a podle předem známých kritérií určených zákonem (vypracovaných ředitelkou školy). Mateřská škola je na dobu neurčitou (podle počtu dětí) dvoutřídní s tím, že výchozí organizací chceme zajistit, aby se děti co nejméně vzájemně rušily, aby docházelo k co nejmenším prostojům (čekání ve frontě, u stolečků ) a aby bylo co nejméně přechodů dětí, zjm. nejmladších. Hlavně z tohoto důvodu jsou děti ve třídách rozděleny podle věku. I když tento model není obecně ideální chceme tím chránit věkově nejmladší děti od přechodů po budově. Na ranní a odpolední spontánní hry, někdy i při pobytu na zahradě, jsou děti věkově spojené v této době využíváme pozitiv heterogenní třídy. Výhodou je propojení a spolupráce MŠ a ZŠ. Nejenže pořádáme společné slavnosti, divadla, výlety, tvořivé dílny a vzájemné návštěvy, ale v určeném čase probíhá v MŠ1 ranní družina, navíc starší děti MŠ2 mají třídu společně s dětmi ze školní družiny ve školních prostorách. Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že děti dobře znají prostředí celé školy, všechny zaměstnance i ostatní děti. Řízení MŠ: Ředitelka IZŠMŠ pověřila vedoucí učitelku těmito kompetencemi: = vedení předškolního vzdělávání, zodpovědnost za pedagogickou dokumentaci = práce na ŠVP - soulad s RVP, sledování změn a zpracování do ŠVP, autoevaluace v MŠ za období školního roku (vč. vypracování autoevaluační zprávy) = přehled o vybavenosti MŠ a školní zahrady (po projednání s ředitelkou realizace, vč. agendy s tím spojené) = zajišťování autobusové dopravy na školní akce (vč. objednávek, informací a úhrady) = vedení agendy kolem zápisu k předškolnímu i základnímu vzdělávání (vč. informačních letáků a písemností) = hospitační činnost u všech učitelek MŠ (vč. vypracování zpráv) = vypracování výkazů o MŠ = vypracování podkladů pro Výroční zprávu školy = vedení komunikace školy s PPP 7

8 = aktualizace vývěsní skříňky v obci = aktualizace webových stránek informačních mailů rodičům = aktualizace fotografií na internetovém fotoalbu = vedení školní kroniky = vedení přehledu o klíčovém systému ve škole = zajišťování akcí, programů a divadelních představení v MŠ (po dohodě s ostatními učitelkami) Při delší nepřítomnosti vedoucí učitelky, pověří ředitelka školy těmito kompetencemi některou z učitelek MŠ. Provozní doba MŠ je od 6.30 do hodin. Děti z MŠ1 a MŠ2 jsou spolu v MŠ1 v těchto časech: od 6.30 do 7.30 a od do hodin. V běžném životě zpravidla zachováváme daný průběh dne: MŠ spontánní hry a zájmové činnosti dle volby dětí svačina (8.45) dohrání, úklid hraček společné výchovně vzdělávací činnosti (hudební, výtvarné, pracovní - polytechnické, literární - předčtenářské, tělovýchovné, dramatické, rozumové, jazykové, předmatematické) převlékání pobyt venku převlékání, hygiena oběd (12.00) ukládání k odpočinku, pohádka odpočívání, spánek oblékání svačina (od průběžná) spontánní hry a zájmové činnosti dle volby dětí MŠ spontánní hry a zájmové činnosti dle volby dětí odchod dětí s učitelkou do MŠ2 v 7.30 svačina (8.30) dohrání, úklid hraček 8

9 společné výchovně vzdělávací činnosti (hudební, výtvarné, pracovní - polytechnické, literární - předčtenářské, tělovýchovné, dramatické, rozumové, jazykové, předmatematické) převlékání pobyt venku převlékání, hygiena oběd (11.45) odchod dětí s učitelkou do MŠ1 ve ukládání k odpočinku, pohádka odpočívání, spánek oblékání svačina (od průběžná) hry a zájmové činnosti dle volby dětí výjimka: pondělky tělovýchovný program (9.00 svačina) ŠKOLNÍ DRUŽINA V MŠ1: CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU FILOZOFIE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Hlavní téma (motto) : Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád Být sám sebou, mít vztah k sobě, mít se rád Vyrovnávat se se soužitím ve společenství Vyrovnávat se se změnami v přírodě Učit se aktivnímu jednání Vzdělávací program vychází z podmínek a zásad Kurikula podpory zdraví v mateřské škole. Tyto podmínky a zásady chceme ve své práci, v přístupu k dětem uplatňovat. 9

10 Náš dlouhodobý cíl (vize) je: = Vytvářet prostředí pro prožití šťastného dětství = = Vytvářet pohodové podmínky pro celkový zdravý vývoj každého dítěte = = Respektovat věkové potřeby jednotlivých dětí a rozvíjet jejich osobnost = = Vytvářet prostředí kamarádských vztahů a vzájemné komunikace = NEFORMÁLNÍ KURIKULUM PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky vycházející z dlouhodobého cíle: 1/ Respektování přirozených lidských potřeb jednotlivce v celku společnosti a světa Ve své práci užíváme model lidských potřeb (A. Maslowa): fyziologické potřeby: potřeba potravy, tekutiny, vyměšování, kyslíku, přiměřené teploty, pohybu, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti potřeby bezpečí: jistoty, stálosti, spolehlivosti, struktury, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu potřeby sounáležitosti: lásky, náklonnosti, shody a ztotožnění, potřeba někam patřit potřeby uznání: sebedůvěry, sebeúcty, prestiže potřeby seberealizace: sebenaplnění, potřeba uskutečnit to, čím daná osoba potenciálně je Přijímáme každé dítě nepodmíněně takové, jaké je Projevujeme všem dětem emoční vřelost Při vhodné příležitosti se vyjadřujeme k projevům dítěte, abychom mu poskytly zpětnou vazbu Vedeme děti k tomu, aby nejdříve samy hledaly řešení svých problémů Komunikujeme s dětmi i jinak než na verbální úrovni Děti pozorujeme záměrně a cílevědomě především při hrách Sledujeme individuální a věkové zvláštnosti dětí a zaznamenáváme změny Problémy, se kterými se na nás děti obrací, chápeme vážně (nikdy je nezlehčujeme ani neobracíme v žert) Cíleně sledujeme vztahy mezi dětmi ve třídě a dáváme pozor na to, zda se některé dítě necítí na okraji zájmu skupiny Dáváme pomalým dětem možnost dokončit činnost ve vlastním tempu Odpoledne každé dítě může odpočívat (spát) tak dlouho, jak potřebuje (dle domluvy s rodiči) Každé dítě chodí na WC samostatně podle individuální potřeby Umožňujeme dětem, aby se adaptovaly na docházku do MŠ ve společnosti rodiče tak dlouho, jak bude potřeba Dbáme na to, aby každé dítě přijalo dohodnutá pravidla soužití Motivujeme děti k tomu, aby se podílely na vytvoření pohody ve třídě Zaměřujeme se na to, aby kontakty mezi dětmi měly spolupracující charakter aby každé dítě hledalo vzájemnou dohodu, kompromis 10

11 2/ Rozvíjení komunikace a spolupráce Sledujeme slovní zásobu a komunikační obratnost jednotlivých dětí Sledujeme výslovnost a gramatickou správnost v řeči jednotlivých dětí (zařazujeme ind. logopedické chvilky) Dbáme na to, abychom pro děti byly mluvním vzorem Dbáme na dodržování hygieny hlasu dítěte Snažíme se zařazovat různé kooperativní hry a dramatická cvičení na rozvoj spolupráce Využíváme metodu diskusního kruhu Činnosti dětí pozorujeme, vyčkáme a případně do nich vstoupíme s pomocí či radou ve vhodný čas Při hrách děti pozorujeme a v případě, že hra stagnuje, snažíme se do ní vnášet nápady jako spoluhráči a pomáhat ji svými podněty posouvat Dbáme na to, abychom nemluvily jen my učitelky, ale přenechávaly mluvní prostor dětem Vedeme děti k tomu, aby se nebály obracet k dospělým a ke starším dětem se žádostí o pomoc Vedeme děti k tomu, aby se spolu domlouvaly Snažíme se zabezpečovat prostředí důvěry, aby se nám děti mohly spontánně svěřovat s událostmi, které jim dělají starosti Dbáme na to, aby děti dodržovaly zdvořilostní pravidla Motivujeme děti, aby řešily konflikty samostatně podle dohodnutých pravidel Vedeme děti k tomu, aby se zastávaly slabšího Vedeme děti k tomu, aby dodržovaly domluvená pravidla vzájemného chování Mezi sebou jednáme tak, aby děti měly příležitost vidět zdvořilé jednání a vzájemnou pomoc Uplatňované zásady: 1/ Učitelka podporující zdraví STRATEGIE chovat se pravdivě, ale kontrolovat své projevy vzdělávat se a pracovat na sobě (úzce spolupracujeme s CCV - plán dalšího vzdělávání přihlíží ke studijním zájmům učitelek, potřebám školy a jejímu rozpočtu, aktivně využíváme semináře MAP) vyhýbat se manipulaci s dětmi a vyžadování slepé poslušnosti manipulacím otevřeným či skrytým, zdánlivě pozitivním, jako je manipulace laskavými slovy a pobídkami oslovovat každé dítě křestním jménem (jak mu doma říkají, jakou formu jména má rádo) respektovat osobní a psychomotorické tempo dětí a podřizovat mu organizaci činnosti všímat si emocionálních poruch chování dítěte svým chováním poskytovat empatickou odezvu na problémy vyjadřovat a pojmenovávat své pocity všímat si vznikajících konfliktů mezi dětmi a vést je, aby hledaly řešení v zájmu posilování sebekontroly a duševní odolnosti zúčastněných dětí používat prostředky pozitivní motivace (věcnou zpětnou vazbu, posilování, povzbuzování, oceňování) 11

12 dodržovat dané sliby, případně se zabývat vysvětlením, proč nebyly dodrženy přiznávat se bez obav k neznalosti, omylu či chybě šířit kolem sebe atmosféru pohody, veselí, dobré nálady připravovat pestré, variabilní prostředí pro spontánní hru dětí 2/ Věkově smíšená třída STRATEGIE /věkově smíšenou třídu máme v době ranních a odpoledních spontánních her či společného pobytu dětí na zahradě/ uplatňovat vůči dětem požadavky, které jsou pro ně věkově, vývojově a individuálně přiměřené systematicky vytvářet podmínky pro rozvoj každého dítěte s využitím podmínek, které dává věkově smíšená třída (děti se učí od dětí) dbát na to, aby se děti prosazovaly přiměřeně, ne na úkor druhých starší děti motivovat tak, aby přibíraly mladší do hry a ochotně jim i pomáhaly 3/ Rytmický řád života a dne STRATEGIE respektovat individuální tempo každého dítěte, dávat dětem možnost dokončit činnost, dohrát si hru (včas upozorňovat děti, že činnost bude třeba ukončit trojí zvonění zvonečku) organizovat řízené vzdělávací činnosti i skupinově a individuálně střídat během dne nabídku klidných a pohybových aktivit učit děti rutinním dovednostem, žádoucím zdvořilostním, společenským a hygienickým návykům viz. Průběžné tematické části, např. Podílím se na pohodě ve školce (Formální kurikulum) dodržovat dostatečně dlouhý čas pro spontánní hru a pro pobyt venku dodržovat interval mezi jídly (max. tříhodinový) předcházet zbytečným prostojům (u oběda, v šatně ) promýšlet plynulé přechody mezi činnostmi nechat dětem možnost vzdálit se od prováděné aktivity a odpočnout si sladit potřebu řádu s potřebou svobodného rozhodování 4/ Tělesná pohoda a volný pohyb STRATEGIE zařazovat cvičení na správné držení těla zařazovat dechová cvičení zařazovat psychomotorická cvičení zařazovat smyslová cvičení připravovat dětem různé nářadí a náčiní motivující k pohybu viz. Průběžné tematické části Cvičím, skáču běhám (Formální kurikulum) otužovat děti vzduchem a v létě vodou zařazovat pohybové hry a činnosti při pobytu venku omezovat sezení dětí u stolečků na nejmenší možnou míru oblékat děti přiměřeně počasí a činnostem nechávat dětem možnost volného pohybu v prostorách MŠ 12

13 podporovat děti k samostatnosti v sebeobslužných činnostech a v hygienických návycích (mytí rukou podle potřeby a situace, otírání do sucha) viz. Průběžné tematické části Správně se oblékám, Dbám na čistotu i o svůj vzhled (Formální kurikulum) 5/ Zdravá výživa STRATEGIE připomínat dětem důležitost pití a nechávat je pít během celého dne (k dispozici je čaj nebo džus a pitná voda děti si samy nalévají dle potřeby) mít přehled o tom, zda a kolik dítě jedlo seznámit se se stravovacími návyky dítěte a rodiny jít dětem příkladem v konzumaci jídel racionální výživy nabízet a motivovat děti, aby ochutnaly jídlo, které neznají viz. Průběžné tematické části Zdravě jím (Formální kurikulum) nechávat děti samostatně si prostírat, přinášet jídlo, mazat pečivo, odnášet použité nádobí nechat dětem možnost, aby spolu při jídle tiše mluvily, ale aby byla zachována klidná pohodová atmosféra zajistit sestavování jídelníčku s přihlédnutím k racionální výživě (strava pestrá, vyvážená, plnohodnotná) 6/ Spontánní hra STRATEGIE dávat dětem vědět dostatečně dlouho dopředu o změně činnosti obnovovat hračky pro konstruktivní i námětové hry (dle potřeby) umožňovat dětem hrát si a tvořit s různými druhy materiálů (přírodniny, písek, voda ) podporovat rozvinutí a prohloubení hry vnesením nového herního prvku využívat hru k pozorování dítěte motivovat děti k tomu, aby si samy vytvářely herní kouty (i pomocí pojízdných skříněk) nechávat dětem volnost při braní hraček nechávat děti vystavovat si herní výtvory na určeném místě nechávat dětem možnost nechat si rozehranou hru do ukončení hry, i více dní (pokud to dovolí prostor) důsledně vést děti k tomu, aby po ukončení hry či činnosti po sobě uklízely (krom postaveného) zamýšlet se nad organizací prostoru, aby si děti mohly brát volně více výtvarných potřeb rozšířit nabídku improvizovaných kostýmů, šátků i látek pro hru zajišťovat dětem více společných zážitků, které pak mohou využít v jejich spontánních hrách (využívat pobyt venku vycházky, výlety, návštěvy ) 7/ Podnětné věcné prostředí STRATEGIE denně zajišťovat dostatečné větrání podle právě probíhající činnosti dětí výzdobu třídy koncipovat přiměřeně, přizpůsobit ji chápaní dětí respektovat pracovní nepořádek motivovat děti ke zdobení společných prostor vlastními výtvory a výzdobu obměňovat nechávat dětem volně k dispozici hračky a knihy 13

14 motivovat děti k pořádku, který sklouží ke snadnější orientaci ve věcech dohlížet na to, aby osvětlení a vytápění vyhovovalo hygienické normě zajistit pečlivé provádění úklidu zajistit pravidelné revize bezpečnosti zahradního a tělovýchovného nářadí dohlížet, aby skutečně nikdo nekouřil v celém prostoru MŠ ani na školní zahradě 8/ Bezpečné sociální prostředí STRATEGIE zajistit dětem prostředí důvěry, aby se mohly s důvěrou obracet na všechny zaměstnance se svými přáními dát dětem příležitost podílet se na rozhodnutích týkajících se jich samotných dát dětem možnost podílet se na tvorbě pravidel vytvářet takové prostředí, ve kterém všichni zažívají přijetí, sounáležitost, důležitost pro skupinu motivovat děti k tomu, aby přibíraly do činností a her ostatní děti vést děti k tomu, aby příčinu svého nezdaru nehledaly mimo svou osobu smát se s dětmi, dělat spolu legraci místo pochval a trestů poskytovat dětem zpětnou vazbu o jejich chování a činnostech probírat s dětmi změnu programu a vysvětlit důvod změny omlouvat se za své mylné rozhodnutí a jednání preferovat dialog s dítětem a dodržování společně dohodnutých pravidel před direktivními příkazy snažit se porozumět motivům a příčinám chování dítěte spolu s dítětem hledat řešení tak, aby pocítilo a uvědomilo si následky svého chování zajistit v celé škole klidnou pohodovou atmosféru 9/ Participativní a týmové řízení STRATEGIE dbát na včasné řešení konfliktů a problémů respektovat každého zaměstnance, jeho schopnosti, odbornost a zaměření vyhýbat se manipulaci s rodiči i zaměstnanci otevřeně komunikovat se všemi zaměstnanci řešit problémy a konflikty věcně, kultivovaným a efektivním způsobem řešit zásadní problémy společně respektovat názory menšiny mít včas a v dostatečné míře informace o záležitostech školy znát své kompetence mít možnost cítit uspokojení z práce pořádat společné akce vzdělávat se, v praxi svého vzdělávání využívat přicházet s podněty a nápady k rozvíjení programu školy vzájemně se tolerovat, důvěřovat si a mít jeden pro druhého porozumění uvědomovat si osobní zodpovědnost za naplňování programu školy 14

15 10/ Partnerské vztahy s rodiči STRATEGIE dát rodičům možnost, aby přicházeli do třídy a účastnili se činnosti svého dítěte motivovat rodiče, aby využívali systému adaptace dítěte na docházku do MŠ (hledat nejlepší řešení pro adaptaci konkrétného dítě) využít aktivitu rodičů k pomoci při organizaci akcí pro děti podporovat rodiče k obracení se na učitelky s dotazy a požadavky, k zájmu o výsledky vzdělávání svého dítěte informovat rodiče o výsledcích práce školy a plnění TVP seznamovat rodiče s Řádem školy konzultovat s rodiči výchovné záměry a výsledky vzdělávání dítěte (dle potřeby) projednávat v dostatečném časovém předstihu s rodiči případnou nezralost dítěte k docházce do ZŠ nabídnou rodičům odbornou pomoc a konzultaci s odborníky poskytovat rodičům informace o pokrocích ve vývoji a vzdělání dítěte (individuální schůzky ) zjišťovat, jaké jsou potřeby, nároky rodičů ve vztahu k MŠ (schůzky, osobní rozhovory, dotazníky ) 11/ Spolupráce mateřské školy se základní školou STRATEGIE znát vzdělávací program ZŠ seznamovat ředitelku i učitelky s dokumenty MŠ (TVP ) navštěvovat s dětmi prostředí ZŠ (sourozence, ostatní školáky ) připravovat spolu se ZŠ společné akce pro děti (Vánoční slavnost, Den dětí, divadelní představení, akce připravené spontánně školáky, Olympiáda, vycházky, zápis dětí do 1. třídy ) využít aktivitu školáků k pomoci při organizaci akcí pro děti v MŠ (letní slavnost, divadelní hříčky ) vzájemně se informovat o dění a dětech na společných poradách a schůzkách 12/ Začlenění mateřské školy do života obce STRATEGIE vést děti k tomu, aby znaly název a prostředí obce, kde žijí mluvit s dětmi o dění v obci, kde žijí a v širším okolí obce účastnit se s dětmi akcí pořádaných obcí nebo společenskými organizacemi obce (ne však akcí soutěživého a exhibičního charakteru, kde se jedná o umístění a porovnávání navzájem) společně, podle možností, navštěvovat rodiče v zaměstnání, aby se děti seznámily s jejich povoláním vodit děti do významných míst v obci pořádat vycházky do okolních obcí, kde bydlí děti (Slatina, Hluboká ) jezdit s dětmi na výlety do blízkého okolí vést fotodokumentaci a kroniku školy informovat o dění ve škole (vývěsky v obci, internetové stránky, ové zprávy) 15

16 FORMÁLNÍ KURIKULUM TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM /NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ ŠVP JE TVP S KONKRÉTNĚ ROZPRACOVANÝMI ČINNOSTMI K FORMÁLNÍMU KURIKULU, A TO K JEDNOTLIVÝM DÍLČÍM CÍLŮM VŠECH TEMATICKÝCH ČÁSTÍ/ 1. VÝCHODISKA Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) Kurikulum podpory zdraví v MŠ (KPZ v MŠ) Evaluace podmínek MŠ a dosavadních přístupů a způsobů práce 2. TERMINOLOGIE téma (hlavní) = motto hlavní záměr školy klíčové (dospělé) kompetence (I-VII) = RVP nemá podtéma = tematický celek v RVP cílové (dětské) kompetence = klíčové kompetence v RVP tematická část = tematický blok v RVP dílčí cíle = dílčí cíle v RVP - jsou zpracovány na základě 5 interakčních oblastí : 1/ biologická (BI) dítě a jeho tělo 2/ psychologická (PS) dítě a jeho psychika 3/ interpersonální (IN) dítě a ten druhý 4/ sociálně kulturní (SK) dítě a společnost 5/ enviromentální (EN) dítě a svět ukazatele dosaženého vzdělání = dílčí výstupy v RVP 3. SCHÉMA 1 hlavní téma 7 klíčových (dospělých) kompetencí 4 podtémata + cílové (dětské) kompetence 31 tematických částí (15 pravidelných a 6 průběžných pro každý rok + 10 doplňkových) + dílčí cíle ukazatele dosaženého vzdělání + příklady činností + nabídka činností Každá ze 7 klíčových kompetencí je rozkrokována cílovými kompetencemi dítěte předškolního věku. Cílové kompetence jsou podle obsahu roztříděny a přiděleny do jednotlivých (4) podtémat. Z cílových kompetencí vycházejí konkrétní dílčí cíle, jež jsou zpracovány podle obsahu ke každé (32) tematické části. 16

17 4. ZPŮSOB PRÁCE KAŽDOROČNĚ ZAŘAZUJEME 15 PRAVIDELNÝCH TEMATICKÝCH ČÁSTÍ, ČÍMŽ PROJDEME ZA ROK NAPŘÍČ VŠEMI KOMPETENCEMI! Pravidelné tematické části (15) zařazujeme průběžně během celého roku (ne však postupně, ale volně - podle prožitku a situace) Průběžné tematické části (6) zařazujeme volně během celého roku Doplňkové tematické části (10) zařazujeme jen podle potřeby (vyžaduje-li to situace či prožitek) V OBOU TŘÍDÁCH PRACUJEME PODLE STEJNÉHO TVP Každá třída si volí sama libovolně tematické části podle konkrétní potřeby Před společnou akcí a po vzájemné dohodě se mohou v obou třídách tematické části plánovaně synchronizovat VYTVÁŘÍME NOVOU NABÍDKU ČINNOSTÍ Každoročně tvoří každá učitelka sama dle svých zkušeností a nových tvůrčích nápadů Čerpáme i z Metodických listů pro předškolní vzdělávání (RAABE), metodických i odborných knih a jiných dostupných materiálů, využíváme možností na internetu VYCHÁZÍME ZE ZÁVĚRŮ AUTOEVALUACE Každoročně se více zaměřujeme na dílčí kroky vedoucí k naplnění cílů preferovaných v daném roce (co se nedařilo, na co se zaměřit a jakým způsobem viz: Doplňující přílohy k ŠVP) PREFERUJEME PROŽITKOVÉ UČENÍ SPONTANEITA (motivace) strategie: motivovat děti tak, aby měly zájem a chuť do činností byly činnostmi zaujaty setrvávaly u nich byly uspokojeny potřeby dětí (viz model potřeb) povzbuzovat (neřídit) děti k překonávání jejich zábran dbát při přípravě vzdělávací nabídky na to, abychom vzbuzovali emoce dětí využívat situace, která vznikla náhle, náhodně, aktuálně OBJEVNOST (problém, vztahy, souvislosti) strategie: zjistit si a zmapovat, co o dané problematice děti vědí zajistit, aby vzdělávací nabídka odpovídala možnostem dětí a navazovala na již pro ně známé zajistit, aby děti měly dostatek přímých zkušeností a zážitků zpracovat vzdělávací nabídku jako problém 17

18 formulovat otázky jako problémové podněcovat děti k samostatnému objevování souvislostí a vztahů vracet otázky dětem až do vyřešení problému dbát na to, aby měly děti radost z poznávání, těšily se z činností, byla ve třídě pohoda KOMUNIKATIVNOST (komunikace, spolupráce) strategie: zařazovat a podporovat činnosti na spolupráci (aby se děti musely domlouvat) dbát důsledně na označování věcí, jevů, činností slovy (spojování slova s názorem) při rozhovorech s dětmi klást rozvíjející (ne zjišťující) otázky navazovat kontakt (verbální i neverbální) se všemi dětmi s každým z nich dbát na dodržování pravidel komunikace (oční kontakt, neskákat do řeči ) poskytovat zpětnou vazbu každému dítěti popisem toho, co se daří a nedaří sledovat dodržování pravidel ve třídě, vést děti k domlouvání se nad problémy AKTIVITA A TVOŘIVOST (aktivita, výběr) strategie: umožňovat, aby byly všechny děti aktivní, mohly se realizovat, dělat činnosti samy učit se děláním nabízet dětem možnost vybrat si svobodně z většího množství různých nabídek podporovat samostatnost, vlastní nápady dětí, způsob jejich zpracování promýšlet organizaci činností tak, aby děti měly dostatek času na jejich realizaci dávat dětem možnost dokončit činnost v individuálním tempu, nepřerušovat je dbát na to, aby děti uplatňovaly při činnostech představivost, fantazii, tvořivost KONKRÉTNÍ ČINNOSTI (konkrétnost, názornost) strategie: zajišťovat názornost umožňovat dětem přímou účast na dění, v konkrétních situacích dávat dětem dostatek příležitostí k pozorování a příkladů k napodobování názornost dbát na to, aby vzdělávací nabídka vycházela z bezprostředního života a nejbližšího okolí dětí připravovat dostatečné množství doplňků, materiálu, pomůcek pro všechny děti nabízet činnosti spočívající v manipulování, experimentování, hře (námětové, konstruktivní) CELOSTNOST (rozmanitost) strategie: promýšlet rozmanitost nabídky z hlediska různých stylů učení (typů inteligencí) umožňovat nabízenými činnostmi zapojení co nejvíce (všech) dětských smyslů dbát na to, aby realizované činnosti zasahovaly obě mozkové hemisféry dětí (racionální i emoční) 18

19 5. TÉMA (MOTTO, FILOSOFIE ŠKOLY) JAK TO NEJLÍP UDĚLAT, ABY TU BYL KAŽDÝ RÁD 6. KLÍČOVÉ KOMPETENCE /Kompetence dospělého člověka podporujícího zdraví, které se vztahují k tématu/ I / II / III / IV / V / VI / VII / Rozumí celistvému pojetí zdraví, pojmům podpory zdraví a prevence nemocí. Uvědomuje si, že zdraví je prioritní hodnotou. Dovede řešit problémy a řeší je. Má vyvinutou odpovědnost za vlastní chování a způsob života. Posiluje duševní odolnost. Ovládá dovednosti komunikace a spolupráce. Spolupodílí se aktivně na tvorbě podmínek a prostředí pro zdraví všech 7. PODTÉMATA 1/ Vím, kdo jsem a kam patřím. Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s uvědoměním a prožíváním své identity a osobních rolí, které dítě prožívá i těch, s nimiž se setkává. 2/ Učím se zvládnout, co přináší život. Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s prožíváním a zvládáním dějů a změn ve společenstvích, v kterých dítě žije souvisejících s průběhem života. 3/ Žiji uprostřed stálých změn v přírodě. Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s přírodními ději a jevy, zaměřené na poznávání jejich podstaty i dopadů na prostředí obyvatelů, kteří v něm žijí. 4/ Chráním sebe i okolí. Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí, při nichž vznikají záměrné aktivity ovlivňující vývoj dítěte, ale i komunitu a životní prostředí, v němž dítě žije. /Dále jsou zpracovány tematické části + cílové kompetence 19

20 8. TEMATICKÉ ČÁSTI PRAVIDELNÉ zařazované zpravidla každý rok, avšak volně, dle potřeby, prožitku /podtéma: Vím, kdo jsem a kam patřím/ Jak moje tělo vypadá, co všechno v sobě ukrývá Seznamuji se s částmi svého těla, učím se je pojmenovat. Objevuji, kde v těle jsou umístěny vnitřní orgány i to, proč jsou důležité pro život. Nad to se snažím chápat i své emoce a nálady. I/1 Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. I/2 Vnímá, že člověk může mít potíže se zdravím tělesným, ale také duševním, a že tyto potíže spolu mohou souviset. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). II/3 Chápe, že zdraví není samozřejmost a musí je chránit. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. II/6 Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. IV/1 Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a osobní hygieny. IV/2 Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické) a přizpůsobit jim své chování. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/1 Poznáváním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. 20

21 Zrak, sluch, čich, chuť, hmat učí mě svět poznávat Poznávám věci kolem sebe všemi smysly orientuji se v prostoru poslepu, určuji zvuky kolem sebe, různé chutě a vůně, poznávám známé předměty hmatem. I/1 Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. Patřím do své rodiny Vím, kdo patří do mé rodiny užší i širší, co každý z nás děláme a jaké máme společné aktivity. Zajímám se o zaměstnání rodičů. III/1 III/2 III/4 IV/3 VI/6 VI/7 VII/2 VII/4 Je zvídavé, má touhu poznávat. Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. Umí se citově vyrovnat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. Patřím do své vesnice Učím se správně orientovat ve své obci i v blízkém okolí. Poznávám důležitá místa obchod, poštu, kostel, obecní úřad, ale i zajímavosti obce. Zajímám se o život v sousedství, prohlubuji svůj vztah k bydlišti. Poznávám i svou zem, její symboly. I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/1 Má vytvořené základní návyky společenského chování. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou 21

22 Kolem mě je plno zajímavých věcí Zajímám se o své okolí, objevuji nejrůznější věci, které mě obklopují. Zkoumám je. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. V/6 Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. /podtéma: Učím se zvládnout, co přináší život/ Co mě čeká ve školce Poznávám nové prostředí a učím se v něm orientovat. Osvojuji si režim, pravidla a požadavky na chování a jednání. Seznamuji se s novými dětmi a zaměstnanci. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/2 Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/4 Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. V/7 Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. V/8 Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/1 Má vytvořené základní návyky společenského chování. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/3 Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a s dospělými. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. 22

23 VII/4 VII/5 Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. Já se dobře mám, že tu nejsem sám Osvojuji si, co znamená být kamarád a mít kamarády. Navazuji a prohlubuji vztahy ve skupině, učím se domlouvat a spolupracovat s ostatními. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních. III/4 Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. III/5 K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. IV/4 V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. V/6 Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/1 Má vytvořené základní návyky společenského chování. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/4 Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. VI/5 Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. Nastává vánoční čas Jsme v očekávání Vánoc v době Adventu. Chystáme školní vánoční slavnost. Připravujeme překvapení pro rodiče, dárky. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. 23

24 I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. Naše malé slavnůstky Společně chystáme karneval, Letní slavnost, Den dětí a další výjimečné aktivity. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/5 K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. V/1 Poznávat sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. Dovídám se o jiných krajích Objevuji, jak žijí lidé v jiných podnebních a kulturních podmínkách. Zajímám se o zvyklosti lidí v jiných státech, vnímám rozdílnost zevnějšku, oblečení, způsobu života, zvyků. Vím, že žiji na planetě Zemi, která je součástí vesmíru. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se 24

25 /podtéma: Žiji uprostřed stálých změn v přírodě/ Co přinášíš, podzime - to se brzy dozvíme Objevujeme, jak se mění počasí a zbarvuje příroda v okolí. Pozorujeme sklizeň na zahradě a na poli. Zajímáme se o to, jak se zvířátka a ptáci připravují na zimu. Zima mrzne, když je pravá - něco bere, něco dává Objevujeme, jak se mění počasí a příroda. Sníh a led využíváme k zimním aktivitám. Staráme se o ptáčky a zvířátka. Milé jaro je tu zas - příroda je plná krás Objevujeme krásy měnící se přírody na zahradě, na louce, u rybníka, v lese. Pozorujeme květiny, stromy, ptáky, mláďata Léto nese noviny - brzy budou prázdniny Objevujeme zajímavosti živé i neživé přírody ve svém okolí i při podnikání výletů do přírody. Pozorujeme, co se děje v lese, u rybníka. Vnímáme ráz krajiny z různých míst, např. z kopců. I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. II/2 Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. II/6 Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/3 Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi i dospělými. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. VII/8 Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje. 25

26 Jaké je to zvířátko Objevujeme způsob života a hlavní znaky zvířat domácích, lesních, exotických, ale i hmyzu a ptáků. Sdílíme zkušenosti a posilujeme vztah k živé přírodě. Rozlišujeme pohádku o zvířátkách od skutečnosti. I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/2 Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. 9. TEMATICKÉ ČÁSTI PRŮBĚŽNÉ zařazované průběžně během celého roku /podtéma: Chráním sebe i okolí/ Cvičím, skáču, běhám Raduji se ze spontánního pohybu během celého dne (v MŠ i při pobytu venku). Účastním se tělovýchovných činností ve třídě, v tělocvičně i venku. I/1 Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. II/3 Chápe, že zdraví není samozřejmostí a musí je chránit. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. II/6 Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. IV/2 Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické), přizpůsobit jim své chování. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/4 Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. 26

27 VI/6 VII/4 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. Správně se oblékám Snažím se samostatně, ale i přiměřeně oblékat, udržovat své oblečení v pořádku. Podle svých možností pomáhám méně zdatným dětem. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý na jeho zdraví. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/1 Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a hygieny IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. V/8 Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/5 Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. Dbám na čistotu i o svůj vzhled Vytvářím si a upevňuji správné hygienické návyky a návyky sebeobsluhy. Zdravě jím I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. II/3 Chápe, že zdraví není samozřejmostí a musí je chránit. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. IV/1 Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a osobní hygieny. IV/4 V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. V/7 Má zvnitřnělou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijetá pravidla se snaží plnit. Ochutnávám i nová jídla, seznamuji se s tím, proč jsou pro mě zdravá. Vytvářím a upevňuji si návyky správného stolování a sebeobsluhy. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. II/6 Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. 27