na principu Stirlingova motoru

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "na principu Stirlingova motoru"

Transkript

1 Návrh využití dvoukřídlého rotačního stroje na principu Stirlingova motoru Praha, říjen 2007 Autoři: Ing. Vladimír Hromek Ing. Martin Šimek

2 Obsah Seznam obrázků iii Seznam symbolů v 1 Úvod 1 2 Stirlingův motor Princip Stirlingova motoru Výhody a nevýhody Stirlingova motoru Nový koncept tepelného rotačního pístového stroje Výhody nové konstrukce Oblast použití Technické problémy Schmidtova teorie Stirlingova motoru Úvod Předpoklady Schmidtovy teorie Alfa typ Stirlingova motoru Indikovaná energie, výkon a účinnost Ukázka výpočtu výkonu Stirlingova motoru dle Schmidtovy metody Porovnání Stirlingova motoru s motorem spalovacím 21 6 Návrh využití nové koncepce Fyzikální základ Elektromagnetická indukce i

3 6.2 Využití nové koncepce jako lineárního elektrického generátoru Závěr 29 Seznam literatury 31 A Příloha I

4 Seznam obrázků 2.1 Schéma principu Stirlingova motoru Expanze [2] Přesun plynu do studeného válce [2] Stlačení [2] Přesun plynu do teplého válce [2] Ideální p-v diagram Stirlingova motoru Ideální T-s diagram Stirlingova motoru p-v diagram reálného motoru Vliv aerodynamických ztrát na práci motoru p-v diagram pro expanzní a kompresní prostor P-V diagram voleného Stirlingova motoru Z1.2S Pullstart Hyper Z.28R Spec.3 Pullstart Fyzikální základ elektromagnetické indukce Rotující cívka v homogenním magnetickém poli Uspořádání s rotujícím magnetem Závislost elektromotorického napětí na čase Podobná aplikace Stirlingova motoru A.1 Návrh nového stroje I I A.2 Návrh nového stroje II II iii

5 A.3 Návrh nového stroje III III

6 Seznam symbolů Symbol Definice Jednotka B vektor magnetické indukce T dx fázový úhel ds vektor elementární plochy 1 e udávaná účinnost 1 L e udávaný expanzní výkon W L c udávaný kompresní výkon W L i udávaný výkon W m celková hmotnost pracovního plynu kg n otáčky Hz P tlak plynu P a R molární plynová konstanta JK 1 mol 1 t poměr teplot 1 T h teplota plynu v expanzním prostoru K T c teplota plynu v kompresním prostoru K T r teplota plynu ve výměníku K V se zdvihový objem expanzního pístu m 3 V sc zdvihový objem kompresního pístu m 3 V de škodlivý objem expanzního prostoru m 3 V dc škodlivý objem kompresního prostoru m 3 V r objem výměníku m 3 v

7 Symbol Definice Jednotka V e momentální objem v expanzním prostoru m 3 V c momentální objem v kompresním prostoru m 3 V celkový momentální objem m 3 v poměr zdvihových objemů 1 W e udávaná expanzní energie J W c udávaná kompresní energie J W i udávaná celková energie J X poměr škodlivých prostorů 1 α úhel ε elektromotorické napětí V Φ mag magnetický indukční tok W b

8 Kapitola 1 Úvod Tato zpráva se zabývá návrhem nového stroje, který má spojit termodynamický cyklus Stirlingova motoru s kinematickým řešením dvoukřídlého rotačního stroje. Zpráva poukazuje na výhody a nevýhody tohoto řešení. Dále se zabývá oblastí využití tohoto principu v praxi. Poukazuje na podmínky, za kterých je využití tohoto principu efektivní z ekonomického hlediska. Ve zprávě je také poukázáno na technické problémy daného řešení. Především z hlediska termodynamiky, mechaniky tekutin a mechaniky poddajných těles. 1

9 Kapitola 2 Stirlingův motor 2.1 Princip Stirlingova motoru Pro konkrétnost je zde uvedeno dvoupístové uspořádání Stirlingova motoru (tzv. alfa). Obrázek 2.1: Schéma principu Stirlingova motoru 2

10 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 3 1, Oba písty se pohybují společně, expandující zahřátý plyn v horkém prostoru koná práci. Při expanzi odebírá teplo ohřívači. Obrázek 2.2: Expanze [2] 2, Řídící píst začíná vytlačovat plyn z horkého do studeného prostoru. Celkový objem se nemění, není tedy konána práce. Obrázek 2.3: Přesun plynu do studeného válce [2]

11 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 4 3, Při stlačování je většina plynu v chladném válci. Plyn během stlačování odevzdává teplo chladiči, je stlačován za nižší teploty než expanduje, energie potřebná ke stlačení je proto menší než energie získaná v teplejším válci. Obrázek 2.4: Stlačení [2] 4, Stlačený studený plyn proniká do horkého prostoru, aby tam po zahřátí začal expandovat. Obrázek 2.5: Přesun plynu do teplého válce [2]

12 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 5 Pro lepší pochopení dalšího textu se pokusíme vysvětlit princip funkce Stirlingova motoru na ideálním oběhu. Ideální oběh Stirlingova motoru je tvořen dvěma ději izochorickými a dvěma izotermickými. Neuvažujeme reálnou kinematiku mechanismu ani nevyužité (škodlivé) objemy H, chladiče C a regenátoru R. Oběh je znázorněn na obr. 2.6 a na obr Obrázek 2.6: Ideální p-v diagram Stirlingova motoru Obrázek 2.7: Ideální T-s diagram Stirlingova motoru Oběh začíná v bodě 1, kdy je teoreticky veškeré plynné médium při maximálním objemu přemístěno v chlazené části motoru. Při kompresi 1-2 se pohybuje pouze kompresní píst (v chladném válci) a pomocí chladiče C je v tomto prostoru udržována stále konstantní teplota T min. Práce se přitom spotřebovává a teplo se odvádí. V bodě 2 je

13 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 6 dosaženo minimálního objemu. Dále dochází k přemístění tohoto objemu bez jeho změny do ohřívané části, což reprezentuje změna 2-3, kde dochází k ohřevu na maximální teplotu T max. Pak objem plynu v horkém válci expanduje opět za konstantní teploty (teplo je v průběhu expanze stále dodáváno) a koná se práce. Na konci pracovního zdvihu je tedy ve válci stále stejná teplota a pro uzavření oběhu je třeba teplo z plynu odvést, což reprezentuje změna 4-1. Plyn je za konstantního objemu přemístěn zpět do chladného válce. Podstatné je, že mezi oběma prostory je umístěn regenerátor R (nádoba vyplněná porézní náplní), v němž se při přechodu z horkého do studeného prostoru teplo odevzdává a je opět přiváděno při příští změně 2-3. Regenerátor tedy zvyšuje termickou účinnost stroje a při stoprocentní účinnosti regenerace bude mít Stirlingův oběh při daných teplotách stejnou termickou účinnost jako Carnotův oběh, jehož účinnost je dána vztahem: η t = 1 T min T max, (2.1) Regenerátor podstatně zvyšuje účinnost celého cyklu a jeho zásadní vlastnosti jsou (viz. [2]): v podstatě tepelná izolace mezi teplým a studeným válcem minimální axiální vodivost maximální koeficient přestupu tepla mezi plynem a materiálem regenerátoru minimální odpor kladený prostupujícímu vzduchu (jinak dochází ke snížení výkonu) minimální objem (velký by snižoval kompresní poměr, tedy výkon) předehřívá a předchlazuje procházející plyn, významně zvyšuje účinnost. Pro co možná nejlepší účinnost motoru by tedy měla být, stejně jako u všech tepelných strojů, teplota T min co nejnižší (omezení teplotou chladícího média) a T max co nejvyšší (omezení materiálovými vlastnostmi ohříváku).

14 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 7 Reálná účinnost Stirlingova motoru je snížena díky nemožnosti dosáhnout teoretické (ideální) kinematiky, škodlivým objemům ohříváků, chladiče a regenerátoru, jejich tlakovým ztrátám při průtoku pracovního plynu (hlavně regenerátor) a nežádoucímu odvodu tepla do okolí. Reálný p-v diagram ukazuje obr Obrázek 2.8: p-v diagram reálného motoru (a) diagram expanzního prostoru (b) diagram kompresního prostoru (c) celkový pracovní diagram Průběh tlaku v kompresním a expanzním prostoru během jedné otáčky motoru je zobrazen na následujícím obrázku (obr. 2.9).

15 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR 8 Obrázek 2.9: Vliv aerodynamických ztrát na práci motoru p-v diagram pro expanzní a kompresní prostor je na následujícím obrázku (obr. 2.10). Vyšrafovaná plocha představuje ztrátu práce aerodynamickými ztrátami v regenerátoru a dalších výměnících. Obrázek 2.10: p-v diagram pro expanzní a kompresní prostor V případě použití spalování jako zdroje vstupního tepla je třeba počítat i s jistou účinností přestupu tepla do žárové hlavy. Tato účinnost dosahuje maximálně 90 až 92 procent i při použití špičkového rekuperačního výměníku, který předehřívá spalovací vzduch spalinami po průchodu žárovou hlavou. Celkově lze říci, že motor, který při daných teplotách T min a T max dosáhne 0, 4η t a více, lze považovat za technologicky vyspělý.

16 KAPITOLA 2. STIRLINGŮV MOTOR Výhody a nevýhody Stirlingova motoru Hlavní výhodou je skutečnost, že tento motor může pracovat s nejrůznějšími zdroji vnější tepelné energie. Od geotermální či solární počínaje a konče fosilními palivy či biomasou. Termická účinnost se u motorů s výkonem 1 až 25 kw pohybuje v rozmezí 25 až 35 procent. Energetická účinnost v rozmezí 18 až 22 procent. Dalšími výhodami jsou tichý chod, vysoká životnost či minimální možnost poruchy. Teoreticky by také tento motor mohl pracovat s větší účinností a tím přispět k šetření energie a ochraně přírody. V praxi se to ale moc nedaří, protože se dá těžko dosáhnout vysoká pracovní teplota. Nevýhodou je špatná regulovatelnost a malá pohotovost k provozu. Potřebuje také poměrně velký chladič a pro dosažení vysoké účinnosti musí pracovat s vysokými tlaky plynu. Používá se tedy většinou jako stacionární motor.

17 Kapitola 3 Nový koncept tepelného rotačního pístového stroje Cílem spojení Stirlingova termodynamického principu s kinematikou dvoukřídlého rotačního stroje je snaha odstranit klasické problémy Stirlingových motorů. Jedná se především o problém pomalého přívodu a odvodu tepla, což snižuje celkovou účinnost celého stroje. Schéma stroje je uvedeno v příloze. 3.1 Výhody nové konstrukce Nová konstrukce má především vyřešit problém s pomalým přívodem a odvodem tepla. Tento jev snižuje značně účinnost celého stroje. Problém je vyřešen díky zvýšení počtu válců a tedy zmenšením jejich objemu. Těchto válců může být různý počet. 3.2 Oblast použití Stroj na principu Stirlingova termodynamického principu bude při použití vždy v nevýhodě vzhledem ke klasickým spalovacím motorům. Vnější spalování však poskytuje jiné výhody. Můžeme si totiž vybrat zdroj tepla. V klasických spalovacích motorech, kde spalování probíhá uvnitř válců, můžeme spalovat pouze plynná či kapalná paliva. U Stirlingova motoru můžeme jako zdroj tepla použít i jiná paliva. Tudíž se otevírá především 10

18 KAPITOLA 3. NOVÝ KONCEPT TEPELNÉHO ROTAČNÍHO PÍSTOVÉHO STROJE11 možnost využití alternativních paliv. Můžeme tedy jako zdroj tepla použít např. biomasu, ale také geotermální energii a nebo sluneční energii. Proto lze Stirlingův motor použít jako ekologický zdroj energie, což ho opravňuje využívat i při nižší účinnosti. Další využití může být v oblastech, které jsou bez přístupu k elektrické síti. Zde se dá především využít sluneční energie, kdy horká část válce je umístěna v ohnisku parabolického zrcadla. 3.3 Technické problémy Než dojde ke konečnému použití bude nutné zpracovat několik zásadních analýz. Současný návrh totiž opomíjí některé důležité technické oblasti. Prozatím je v podobě návrhu a chybí zde konstrukční řešení s přesným vymezením vůlí. Bude nutné vypracovat dynamickou analýzu, především oblast rezonancí a kritických otáček. Dále je potřeba řešit problém poddajnosti celé konstrukce a prodloužení vlivem změn teploty. Tyto změny budou navíc cyklické, proto by bylo vhodné počítat i s cyklickou únavou. Na základě této analýzy je nutné zpětně určit rozsah otáček a teplot ve kterých může stroj pracovat. To bude následně ovlivňovat i volbu vhodných materiálů pro dané zařízení, pro které by se měly analýzy provádět. Poslední oblastí, kterou je nutné řešit, je oblast výrobní technologie. Je nutné stanovit vyrobitelnost jednotlivých částí a v neposlední řadě je zde i otázka nákladů na výrobu tohoto stroje.

19 Kapitola 4 Schmidtova teorie Stirlingova motoru 4.1 Úvod Schmidtova teorie [1] je jednou z izotermických výpočetních metod Stirlingových motorů. Je to nejjednodušší metoda a velmi používaná při vývoji Stirlingových motorů. Tato teorie je založena na izotermické expanzi a kompresi ideálního plynu. 4.2 Předpoklady Schmidtovy teorie Výkon motoru může být vypočten určením P-V diagramu. Objem motoru se jednodušše vypočte z vnitřní geometrie. Pokud je rozhodnuto o objemu, hmotnosti pracovního plynu a teplotě, potom se vypočte tlak použitím stavové rovnice ideálního plynu (4.1). P V = mrt (4.1) Tlak v motoru může být vypočten za následujících předpokladů: (a) Ve výměníku tepla nedochází k tlakovým ztrátám a nejsou zde vnitřní tlakové gradienty. 12

20 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 13 (b) Expanze a komprese je izotermická. (c) Pracovní plyn považujeme za plyn ideální. (d) Rekuperace je beze ztrát. (e) V expanzním mrtvém prostoru je během expanze teplota plynu T e a v kompresním mrtvém prostoru se udržuje během komprese teplota plynu T c. (f) Teplota ve výměníku se uvažuje jako průměrná teplota plynu během expanze T e a během komprese T c. (g) Expanzní objem V e a kompresní objem V c se mění dle sinusové křivky. 4.3 Alfa typ Stirlingova motoru Objemy expanzního a kompresního válce, dané úhlem hřídele, jsou určeny jako první. Momentální objem je popsán úhlem hřídele - x. Tento úhel hřídele je definován jako x = 0, pokud je expanzní píst v horní úvrati. Momentální expanzní objem V e je popsán rovnicí (4.2) společně se zdvihovým objemem pístu V se a expanzním mrtvým prostorem V de za podmínek daných předpoklady (g): V e = V se 2 (1 cosx) + V de. (4.2) Momentální kompresní objem V c získáme z rovnice (4.3) společně se zdvihovým objemem kompresního pístu V sc a kompresního škodlivého prostoru V dc a fázového úhlu dx: V c = V sc 2 (1 cos(x dx)) + V dc. (4.3) Celkový momentální objem je vypočten z rovnice (4.4): V = V e + V r + V c. (4.4)

21 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 14 Za předpokladů (a), (b) a (c), celková hmotnost plynu v motoru m je vypočtena použitím tlaku P, všech teplot T, všech objemů V a molární plynové konstanty R: m = P V e RT e + P V r RT r + P V c RT c. (4.5) Poměr teplot t, poměr zdvihových objemů v a další poměry škodlivých prostorů vypočteme použitím následujících rovnic: t = T c T e, (4.6) v = V sc V se, (4.7) X de = V de V se, (4.8) X dc = V dc V sc, (4.9) X r = V r V se. (4.10) Teplota ve výměníku T r se vypočte z rovnice (4.11) za předpokladu (f): T r = T e + T c 2. (4.11) Pokud rovnici (4.5) nahradíme použitím rovnic (4.2), (4.3) a (4.6)-(4.10), potom se celková hmotnost plynu vypočte z následující rovnice: kde m = P V se 2RT c (S Bcos(x a)), (4.12) a = tan 1 vsin(dx) t + cos(dx), (4.13) S = t + 2tX de + 4tX r 1 + t + v + 2X dc, (4.14)

22 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 15 B = (t 2 + 2tvcos(dx) + v 2 ). (4.15) Tlak v motoru P je definován rovnicí (4.16) za použití rovnice (4.12): P = Průměrný tlak P p vypočteme z následující rovnice: 2mRT c V se (S Bcos(x a)). (4.16) Definujme c jako: P p = 1 2π P dx = 2mRT c V se S2 B 2. (4.17) c = B S. (4.18) Výsledný tlak v motoru, vypočten pomocí průměrného tlaku P p v motoru, je vypočten z následující rovnice: P = P p (S2 B 2 ) S Bcos(x a) = P p 1 c 2 1 ccos(x a). (4.19) Na druhou stranu, v případě rovnice (4.16), když cos(x a) = 1, potom tlak P je tlakem minimálním P min, který je daný následující rovnicí: P min = 2mRT c V se (S + B). (4.20) Proto tlak P v motoru, vypočtený na základě minimálního tlaku P min je popsán následující rovnicí: P = P min(s + B) S Bcos(x a) = P min(1 + c) 1 ccos(x a). (4.21) Podobně, pokud cos(x a) = 1, tlak v motoru získáme z maximálního tlaku P max. K výpočtu slouží následující rovnice: P-V diagram modifikace Alfa Stirlingova motoru lze vypočítat výše uvedenými rovnicemi. P = P max(s B) S Bcos(x a) = P max(1 c) 1 ccos(x a). (4.22)

23 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU Indikovaná energie, výkon a účinnost Indikovaná energie (plocha v P-V diagramu) může být vypočítána jako analytické řešení s použitím výše uvedených koeficientů. Indikovaná energie W e v expanzním prostoru, založená na středním tlaku P p, minimálním tlaku P min a maximálním tlaku P max je vyjádřena v následující rovnici: W e = P dv e = PpVseπcsina 1+ = P minv seπcsina 1 c c 2 = PmaxVseπcsina 1+ 1 c 2 1 c 1+c. 1+c 1 c = Indikovaná energie v kompresním prostoru W c je popsána následující rovnicí: (4.23) W c = P dv c = PpVseπctsina 1+ = P minv seπctsina 1 c c 2 1 c 1+c 1 c = = PmaxVseπctsina 1+ 1 c 2 1+c. Indikovaná energie jednoho cyklu motoru je vyjádřena následovně: (4.24) W i = W e +W c = P minv se πc(1 t)sina c c = P maxv se πc(1 t)sina 1 c 1 c 1 +. (4.25) 1 c c Vztahy mezi tlaky (středním, maximálním a minimálním) jsou vyjádřeny pomocí následujících rovnic: P min P p = P max P p = 1 c 1 + c, (4.26) 1 + c 1 c. (4.27) Indikovaný expanzní výkon L e, indikovaný kompresní výkon L c a indikovaný výkon motoru L i jsou definovány v následujících rovnicích, pomocí otáček motoru n: L e = W e n, (4.28) L c = W c n, (4.29) L i = W i n. (4.30)

24 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 17 Indikovaná expanzní energie W e, určená rovnicí (4.23), vyjadřuje teplo z tepelného zdroje. Indikovaná kompresní energie W c, určená rovnicí (4.24), vyjadřuje odpadní teplo odvedené z motoru chladící soustavou. Tepelná účinnost motoru e je vypočítána následující rovnicí: e = W i W e = 1 t. (4.31) 4.5 Ukázka výpočtu výkonu Stirlingova motoru dle Schmidtovy metody V této kapitole je dle výše uvedené Schmidtovy teorie navrhnut a spočítán válec Stirlingova motoru. Vstupní hodnoty (volené): V se = 0, 8cm 3 V sc = 0, 8cm 3 V de = 0, 25cm 3 V ce = 0, 25cm 3 V r = 0, 25cm 3 dx = 90 P p = 200kP a T h = 500 C T c = 50 C n = /min Poměr teplot t, poměry zdvihových objemů v a další poměry škodlivých prostorů vypočteme pomocí vztahů (4.6) - (4.10): t = T c T e = = 0, 418, (4.32)

25 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 18 v = V sc V se = 0, = 1, (4.33) 0, X de = V de V se = 0, , = 0, 3125, (4.34) X dc = V dc V sc = 0, , = 0, 3125, (4.35) X r = V r V se = 0, , = 0, (4.36) Koeficienty jsou vypočítány pomocí rovnic (4.13) - (4.15) a (4.18): a = tan 1 vsin(dx) t + cos(dx) = 1 sin(90) tan 1 0, cos(90) = 67, 31, (4.37) S = t + 2tX de + 4tXr 1+t + v + 2X dc = = 0, , 418 0, ,418 0, , , 3125 = 2, 673, (4.38) B = (t 2 + 2tvcos(dx) + v 2 ) = = (0, , cos(90) ) = 1, 084. (4.39) c = B S = 1, 084 2, 673 = 0, 406. (4.40) Tlak je počítán pomocí rovnice (4.19), zde je vypočítána hodnota pro x = 0, ostatní hodnoty jsou vypočítány stejně a jsou uvedeny v níže uvedené tabulce: P = P p 1 c 2 1 ccos(x a) = , , 406 cos(0 67, 31) = 216, 7kP a (4.41) Momentální objemy jsou počítány pomocí rovnic (4.2) - (4.4), zde jsou vypočítány hodnoty pro uvedené tabulce: x = 0, ostatní hodnoty jsou vypočítány stejně a jsou uvedeny v níže V e = V se 2 (1 cosx) + V de = 0, (1 cos90) + 0, = 0, 25cm 3. (4.42)

26 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 19 V c = Vsc 2 (1 cos(x dx)) + V dc = = 0, (1 cos(0 90)) + 0, = 0, 650cm 3. (4.43) V = V e + V r + V c = 0, , , 65 = 1, 15. (4.44) Dále je uvedena tabulka výsledných hodnot a P-V diagram. Obrázek 4.1: P-V diagram voleného Stirlingova motoru x [deg] P [kpa] 216,7 234,1 252,2 269,9 285,9 298,5 306,0 307,5 302,6 V [cm 3 ] 1,15 1,086 1,037 1,004 0,986 0,985 1,004 1,037 1,092 x [deg] P [kpa] 292,2 277,6 260,5 242,4 224,6 207,9 192,7 179,4 167,8 V [cm 3 ] 1,15 1,226 1,311 1,404 1,501 1,599 1,696 1,789 1,875

27 KAPITOLA 4. SCHMIDTOVA TEORIE STIRLINGOVA MOTORU 20 x [deg] P [kpa] 158,0 149,9 143,3 138,2 134,3 131,7 130,0 130,0 130,9 V [cm 3 ] 1,95 2,009 2,063 2,096 2,113 2,113 2,096 2,063 2,009 x [deg] P [kpa] 132,9 136,2 140,8 146,7 154,1 163,1 173,8 186,3 200,7 V [cm 3 ] 1,95 1,875 1,789 1,696 1,599 1,501 1,404 1,311 1,226 x [deg] 360 P [kpa] 216,7 V [cm 3 ] 1,15 Indikovaná energie je vypočítána ze vztahů (4.23) - (4.25). W e = PpVseπcsina 1+ 1 c 2 = = , π 0,406 sin67, ,406 2 = 9, J. W c = PpVseπctsina 1+ 1 c 2 = = , π 0,406 0,418 sin67, ,406 2 = 4, J. (4.45) (4.46) W i = W e + W c = 9, , = 5, J. (4.47) Indukovaný výkon spočítáme pomocí rovnice (4.30): L i = W i n = 5, = 2, 383W. (4.48) Tepelná účinnost motoru e je vypočítána rovnicí (4.31): e = W i W e = 5, = 0, 58. (4.49) 9,

28 Kapitola 5 Porovnání Stirlingova motoru s motorem spalovacím Hlavním parametrem pro porovnání obou motorů byl zvolen výkon na jednotku hmoty (W/kg). Vzhledem k předpokládaným rozměrům dvoukřídlého stroje byly vybrány tři následující spalovací motory s parametry [3]: Z1.2S Pullstart: obsah válce: 1,2 cm 3 hmotnost: 0,13 kg výkon: 478 W max. otáčky: /min Obrázek 5.1: Z1.2S Pullstart 21

29 KAPITOLA 5. POROVNÁNÍ STIRLINGOVA MOTORU S MOTOREM SPALOVACÍM22 Hyper 12: obsah válce: 2 cm 3 hmotnost: 0,286 kg výkon: 1030 W max. otáčky: /min Obrázek 5.2: Hyper 12 Z.28R Spec.3 Pullstart 8+1: obsah válce: 4,59 cm 3 hmotnost: 0,45 kg výkon: 2860 W max. otáčky: /min Obrázek 5.3: Z.28R Spec.3 Pullstart 8+1

30 KAPITOLA 5. POROVNÁNÍ STIRLINGOVA MOTORU S MOTOREM SPALOVACÍM23 K těmto motorům byly navrženy tři velikosti dvoukřídlého rotačního stroje a pomocí Schmidtovy metody, byly dopočítány parametry potřebné pro porovnání. Pro všechny tři velikosti byly voleny stejné hodnoty T h, T c a n a různé hodnoty pro V se, V se a V r, hodnoty škodlivých objemů byly voleny 30 procent z kompresního a expanzního objemu. Hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Porovnání T h [K] T c [K] n[1/min] V se [cm 3 ] V sc [cm 3 ] V r [cm 3 ] m[kg] 1.případ 873,15 353, ,6 0,6 8 0,25 2.případ 873,15 353, ,375 3.případ 873,15 353, ,295 2, ,5 Pomocí Schmidtovy metody byly dopočítány hodnoty výkonů pro jednotlivé případy a výsledky porovnány s jednotlivými motory. Výsledky porovnání parametrů P jsou uvedeny v následující tabulce. Výpočet byl proveden pomocí programu Excel, kde byla Schmidtova metoda naprogramována (Schmidtova metoda.xls). P [W/kg] Spalovací motor (dle výrobce) Stirlingův motor 1.případ ,5 2.případ ,5 3.případ ,1

31 Kapitola 6 Návrh využití nové koncepce Stirlingův motor můžeme využít jako lineární elektrický generátor. Tato jednotka by se dala využít jako malý zdroj energie v oblasti bez elektrické sítě. V této kapitole bylo čerpáno z literatury [4]. 6.1 Fyzikální základ Obrázek 6.1: Fyzikální základ elektromagnetické indukce 24

32 KAPITOLA 6. NÁVRH VYUŽITÍ NOVÉ KONCEPCE Elektromagnetická indukce Elektromagnetická indukce je jev vzájemné vazby magnetického a elektrického pole, při kterém vzniká elektrické pole vždy, když dochází k časové změně magnetického pole. Například v pokusu na obr. 6.1 se pohybuje tyčový magnet ve směru závitu, čímž se v místě závitu vytváří časově proměnné magnetické pole. Na připojeném měřícím přístroji pozorujeme výchylku, která je způsobena časově proměnným elektrickým polem v závitu. Tento jev se využívá například v dynamech nebo alternátorech, což jsou zařízení na přeměnu mechanické energie na energii elektrickou. Ke kvantitativnímu popisu ptřebujeme zavést několik veličin: Magnetický tok plochou závitu: Jestliže v určitém okamžiku pro každé místo plochy závitu je splněno B = konst. a závit tvoří rovinnou plochu, platí z definičního vztahu pro magnetický tok plochou S: φ mag = BdS = BdS cos α = B cos α ds = BS cos α. (6.1) S S S kde φ mag je magnetický indukční tok, B je vektor magnetické indukce, ds je vektor elementární plochy a α je úhel, který oba vektory svírají. Magnetický indukční tok je možno měnit několika způsoby: měnit s časem velikost magnetické indukce B(t), měnit velikost plochy S(t), měnit vzájemnou orientaci vektoru magnetické indukce a plochy, tzn. α(t). Elektromotorické napětí: Elektromotorické napětí ε, indukované na jednom závitu cívky je popsáno Faradayovým zákonem elektromagnetické indukce: ε = dφ mag dt (6.2)

33 KAPITOLA 6. NÁVRH VYUŽITÍ NOVÉ KONCEPCE 26 Napětí, které měří měřící přístroj, můžeme pak po dosazení rovnice (6.1) a zderivování podle Leibnizova pravidla psát: ε = db(t) dt S cos α B ds(t) dt d[cos α(t)] cos α BS. (6.3) dt V naši nové koncepci bychom mohli využít jak prvého členu (rotující magnet, obr. 6.3), tak i třetího členu (rotující cívka, obr. 6.2) k vytvoření elektromotorického napětí. Obrázek 6.2: Rotující cívka v homogenním magnetickém poli

34 KAPITOLA 6. NÁVRH VYUŽITÍ NOVÉ KONCEPCE 27 Obrázek 6.3: Uspořádání s rotujícím magnetem Pro indukované elektromotorické napětí na jednom závitu cívky platí podle rovnice (6.3) (vzhledem k tomu, že B(t) = konst. a S(t) = konst.) výraz: d[cos α(t)] ε = BS. (6.4) dt Jelikož cívka rotuje rovnoměrně úhlovou rychlostí ω = 2π/T, platí pro úhel natočení α = ωt. Konstantní hodnota T označuje periodu otáček (viz. obr. 6.2, graf závislosti obr. 6.4 a výpočet (6.6)). Obrázek 6.4: Závislost elektromotorického napětí na čase

35 KAPITOLA 6. NÁVRH VYUŽITÍ NOVÉ KONCEPCE 28 Pro cívku s N závity pak dostáváme: ε = N dφ mag dt d[cos α(t)] = NBS dt Pro elektromotorické napětí z rovnice (6.5) můžeme dále psát: = NBSω sin(ωt) = u 0 sin(ωt) (6.5) T/2 0 ε dt = T/2 0 NBSω sin(ωt)dt = 2NBS = konst. (6.6) 6.2 Využití nové koncepce jako lineárního elektrického generátoru Tato nová koncepce by mohla být takto využita jako kogenerační jednotka, tedy společná výroba tepla a elektrické energie. Zde se uplatňuje především jeho tichý chod, spolehlivost a dlouhá doba bezúdržbového provozu. Nižší termická účinnost některých motorů nemusí být na škodu, nebot veškeré ztrátové teplo je zde využito. V kogenerační jednotce může být spalováno libovolné palivo. Obrázek 6.5: Podobná aplikace Stirlingova motoru

36 Kapitola 7 Závěr Vzhledem k výše uvedeným výsledkům je patrné, že rozsah použití dvoukřídlého rotačního stroje na principu Stirlingova motoru se značně zužuje, nebot spalovací motor vykazuje lepší vlastnosti. Jeho velkou výhodou zůstává možnost přejímání tepla z vnějšího spalování, či jiného tepelného zdroje. Z výpočtu je patrné, že s rostoucími otáčkami roste i výkon daného stroje, ovšem tento stroj není schopen dosáhnout takto vysokých otáček jako uvedené spalovací motory. S nárůstem otáček dochází k poklesu času, při kterém dochází k přestupu tepla, nemluvě o regulaci otáček. To souvisí i s konstrukcí regenerátoru. Otázkou je i způsob utěsnění tohoto stroje, použití kluzných materiálů a jejich roztažnost vlivem teploty. Návrh nového stroje, který skloubí Stirlingův termodynamický princip s kinematikou dvoukřídlého rotačního stroje se dá využít v mnoha oblastech. Nevýhodou Stirlingova motoru je špatná regulovatelnost otáček. Vzhledem k tomuto problému je vhodné využití jako lineárního elektrického generátoru, kde jsou konstantní otáčky naopak požadovány. Tato zpráva je pouze návrhem, nikoliv konstrukčním řešením. Dále je potřeba si uvědomit omezení, která tento stroj má a především je potřeba vypracovat příslušné analýzy, které jasně určí rozsah a výhodnost využití tohoto nového principu. Pro další práci je potřeba několik důležitých podkladů, bez kterých nelze pokračovat. Především se jedná o: přesné konstrukční řešení s uvedením rozměrů a vymezením vůlí, 29

37 KAPITOLA 7. ZÁVĚR 30 uvedení použitých materiálů, které jasně určí roztažnost jednotlivých částí, součinitele tření a součinitele přestupu tepla, technologické postupy na výrobu jednotlivých částí. S ohledem na tyto podklady je dále možné určit náklady na realizaci této nové koncepce.

38 Literatura [1] khirata/academic/schmidt/schmidt.htm [2] [3] [4] 31

39 Příloha A Příloha Obrázek A.1: Návrh nového stroje I I

40 PŘÍLOHA A. PŘÍLOHA II Obrázek A.2: Návrh nového stroje II

41 PŘÍLOHA A. PŘÍLOHA III Obrázek A.3: Návrh nového stroje III

Příloha-výpočet motoru

Příloha-výpočet motoru Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ

Více

Zpracování teorie 2010/11 2011/12

Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení

Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Měření na digitálním osciloskopu a přenosném dataloggeru LabQuest 2. 2. Ověřte Faradayovy zákony pomocí pádu magnetu skrz trubici

Více

STUDIUM STIRLINGOVA TERMODYNAMICKÉHO OBĚHU

STUDIUM STIRLINGOVA TERMODYNAMICKÉHO OBĚHU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Termomechanika 5. přednáška

Termomechanika 5. přednáška Termomechanika 5. přednáška Miroslav Holeček, Jan Vychytil Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

Přehled veličin elektrických obvodů

Přehled veličin elektrických obvodů Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic

Více

Stirlinguv motor beta

Stirlinguv motor beta Vypracoval :Tomáš Turek Ročník: II ; 2006-2007 Stirlinguv motor beta Co to je stirlinguv motor: Jedná se o druh tepelného motoru s vnejším spalováním, který využívá stirlinguv oběh. Stirlinguv oběh je

Více

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6. OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl

Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím citovaných zdrojů

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní

Více

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale

Více

i β i α ERP struktury s asynchronními motory

i β i α ERP struktury s asynchronními motory 1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor

Více

Pístové spalovací motory-pevné části

Pístové spalovací motory-pevné části Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové SPALOVACÍ MOTORY Druhy spalovacích motorů rozdělení podle způsobu zapalování podle počtu dob oběhu podle chlazení - zážehové = zvláštním zdrojem (svíčkou) - vznětové = samovznícením - čtyřdobé - dvoudobé

Více

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013 Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce Tepelné stroje z pohledu základního kursu fyziky. Poznámky k přednášce osnova. Idealizované tepelné cykly strojů s vnitřním spalováním, Ottův cyklus, Dieselův cyklus, Atkinsonův cyklus,. Způsob výměny

Více

Obvodové prvky a jejich

Obvodové prvky a jejich Obvodové prvky a jejich parametry Ing. Martin Černík, Ph.D. Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický obvod Uspořádaný systém elektrických prvků a vodičů sloužící

Více

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

1 Rozdělení mechaniky a její náplň 1 Rozdělení mechaniky a její náplň Mechanika je nauka o rovnováze a pohybu hmotných útvarů pohybujících se rychlostí podstatně menší, než je rychlost světla (v c). Vlastnosti skutečných hmotných útvarů

Více

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného

Více

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7. Příklad 1 Vypočítejte účinnost a výkon Humpreyoho spalovacího cyklu bez regenerace, když látkou porovnávacího oběhu je vzduch. Cyklus nakreslete v p-v a T-s diagramu. Dáno: T 1 = 300 [K]; τ = T 1 = 4;

Více

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky 3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -

Více

Domácí práce č.1. Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a

Domácí práce č.1. Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a Domácí práce č.1 Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a motor beží pri 5000ot min 1 s výkonem 1.5kW. Motor má vrtání 38 mm a zdvih

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace Ekonomické a ekologické efekty kogenerace Kogenerace (KVET) společná výroba elektřiny a dodávka tepla -zvyšuje využití paliva. Velká KVET teplárenství. Malá KVET - parní, plynová, paroplynová, palivové

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná

Více

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

du dq dw je totální diferenciál vnitřní energie a respektive práce. Pokud systém může konat pouze objemovou práci platí OCHV

du dq dw je totální diferenciál vnitřní energie a respektive práce. Pokud systém může konat pouze objemovou práci platí OCHV Úloha č.2: Stanovení učinnosti hořáku, Carnotovy termodynamické účinnosti, reálné vnitřní účinnosti a mechanické účinnosti a z nich vypočtená celková účinnost přeměny tepla na mechanickou energii ve Stirlingově

Více

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty Příloha č. 1 Při hodnocení expozice nízkofrekvenčnímu elektromagnetickému poli (0 Hz 10 MHz) je určující veličinou modifikovaná proudová hustota J mod indukovaná v tělesné tkáni. Jak je uvedeno v nařízení

Více

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy 1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,

Více

Proměnlivý kompresní poměr pístových spalovacích motorů

Proměnlivý kompresní poměr pístových spalovacích motorů Proměnlivý kompresní poměr pístových spalovacích motorů Josef Ďuriš Pavel Němeček Technické inovace motorových vozidel - Přednáška 06 1 Kompresní poměr H.Ú. D.Ú. V k V z ε horní úvrať pístu dolní úvrať

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3. Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky Příklad 1 Plynová turbína pracuje dle Ericsson-Braytonova oběhu. Kompresor nasává 0,05 [kg.s- 1 ] vzduchu (individuální plynová konstanta 287,04 [J.kg -1 K -1 ]; Poissonova konstanta 1,4 o tlaku 0,12 [MPa]

Více

POHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty

POHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty Energie Chemická Elektrická Tlaková POHONNÉ JEDNOTKY SPALOVACÍ MOTOR ELEKTROMOTOR HYDROMOTOR Mechanická energie Ztráty POHONNÉ JEDNOTKY - TRANSFORMÁTOR ENERGIE 20013/2014 Pohonné jednotky I. SCHOLZ 1 SPALOVACÍ

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

7.5.2015. Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol

7.5.2015. Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol Bionafta Bionafta z řepkového semene se lisuje olej působením katalyzátoru a vysoké teploty se mění na metylester řepkového oleje = bionafta první generace mísí se s některými lehkými ropnými produkty,

Více

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny. MECHANIKA 1 KLASICKÁ MECHANIKA Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny. Klasická mechanika rychlosti těles jsou mnohem menší než rychlost světla ve

Více

TEPLO A TEPELNÉ STROJE

TEPLO A TEPELNÉ STROJE TEPLO A TEPELNÉ STROJE STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ ENERGIE,, PRÁCE A TEPLO Energie - z řeckého energia: aktivita, činnost. Ve strojírenské praxi se projevuje jako dominantní energie mechanická.

Více

Termodynamické zákony

Termodynamické zákony ermoynamické zákony. termoynamický zákon (zákon zachování energie) (W je práce vykonaná na systém) teplo Q oané systému plus vynaložená práce W zvyšují vnitřní energii systému U (W je práce vykonaná systémem)

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10

Více

JEDNOTKY. E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze. Abstrakt

JEDNOTKY. E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze. Abstrakt SIMULAČNÍ MODEL KLIKOVÉ HŘÍDELE KOGENERAČNÍ JEDNOTKY E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze Abstrakt Crankshaft is a part of commonly produced heat engines. It is used for converting

Více

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj 3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc

Více

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3. Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho

Více

Úloha č. 3: Přeměna práce Stirlingova motoru na elektrickou energii

Úloha č. 3: Přeměna práce Stirlingova motoru na elektrickou energii Úloha č. 3: Přeměna práce Stirlingova motoru na elektrickou energii Úvod Tato laboratorní práce je nadstavbou k laboratorním úlohám Stanovení učinnosti hořáku, Carnotovy termodynamické účinnosti, reálné

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Stejnosměrné stroje 1 Konstrukční uspořádání stejnosměrného stroje 1 - hlavní póly 5 - vinutí rotoru 2 - magnetický obvod statoru 6 - drážky rotoru 3 - pomocné póly 7

Více

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20

Více

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je: Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

Elektromagnetismus 163

Elektromagnetismus 163 Elektromagnetismus 163 I I H= 2πr Magnetické pole v blízkosti vodi e s proudem x r H Relativní permeabilita Materiály paramagnetické feromagnetické (nap. elezo, nikl, kobalt) diamagnetické Ve vzduchu je

Více

STIRLINGŮV MOTOR. Martin Dolejš, Lukáš Rožníček, Pavel Skořepa, Libor Tomíček

STIRLINGŮV MOTOR. Martin Dolejš, Lukáš Rožníček, Pavel Skořepa, Libor Tomíček Středoškolská technika 2009 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STIRLINGŮV MOTOR Martin Dolejš, Lukáš Rožníček, Pavel Skořepa, Libor Tomíček VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky Kinematické řešení čtyřkloubového mechanismu Dáno: Cíl: l, l, l 3, l, ω 1 konst Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj analyticky určete úhlovou rychlost ω 1 a úhlové zrychlení

Více

pro bioplynové stanice

pro bioplynové stanice Progresivní možnosti zvyšov ování účinnosti mikroturbín n jako kogeneračních jednotek pro bioplynové stanice MŽP VaV SPII2f1/27/07 Minimalizace emisní zátěže kogenerační jednotky výzkumem nových technologických

Více

Příklady: 31. Elektromagnetická indukce

Příklady: 31. Elektromagnetická indukce 16. prosince 2008 FI FSI VUT v Brn 1 Příklady: 31. Elektromagnetická indukce 1. Tuhý drát ohnutý do půlkružnice o poloměru a se rovnoměrně otáčí s úhlovou frekvencí ω v homogenním magnetickém poli o indukci

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4

Více

Elektromechanický oscilátor

Elektromechanický oscilátor - 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou

Více

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83 Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

ELT1 - Přednáška č. 6

ELT1 - Přednáška č. 6 ELT1 - Přednáška č. 6 Elektrotechnická terminologie a odborné výrazy, měřicí jednotky a činitelé, které je ovlivňují. Rozdíl potenciálů, elektromotorická síla, napětí, el. napětí, proud, odpor, vodivost,

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Otázky pro Státní závěrečné zkoušky

Otázky pro Státní závěrečné zkoušky Obor: Název SZZ: Strojírenství Mechanika Vypracoval: Doc. Ing. Petr Hrubý, CSc. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Podpis: Schválil: Doc. Ing. Štefan Husár, PhD. Podpis: Datum vydání 8. září 2014 Platnost od: AR

Více

Termomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Termomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK ermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

Skalární a vektorový popis silového pole

Skalární a vektorový popis silového pole Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní

Více

zapaluje směs přeskočením jiskry mezi elektrodami motoru (93 C), chladí se válce a hlavy válců Druhy:

zapaluje směs přeskočením jiskry mezi elektrodami motoru (93 C), chladí se válce a hlavy válců Druhy: zapis_spalovaci_motory_208/2012 STR Gd 1 z 5 29.1.4. Zapalování Zajišťuje zapálení směsi ve válci ve správném okamžiku (s určitým ) #1 Zapalování magneto Bateriové cívkové zapalování a) #2 generátorem

Více

TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA

TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA Řešení pro nový dům i rekonstrukci Výrobky řady THERMA V byly navrženy s ohledem na potřeby při rekonstrukcích (zrušení nebo výměna kotle) i výstavbách nových domů.

Více

ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD

ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD URČENO PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FBI OBSAH: 1. Úvod teoretický rozbor dějů 2. Elektrické stroje točivé (EST) 3. Provedení a označování elektrických strojů

Více

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace

Více

Výpočtové nadstavby pro CAD

Výpočtové nadstavby pro CAD Výpočtové nadstavby pro CAD 4. přednáška eplotní úlohy v MKP Michal Vaverka, Martin Vrbka Přenos tepla Př: Uvažujme pro jednoduchost spalovací motor chlazený vzduchem. Spalováním vzniká teplo, které se

Více

Zapnutí a vypnutí proudu spínačem S.

Zapnutí a vypnutí proudu spínačem S. ELEKTROMAGNETICKÁ INDUKCE Dva Faradayovy pokusy odpovídají na otázku zda může vzniknout elektrický proud vlivem magnetického pole Pohyb tyčového magnetu k (od) vodivé smyčce s měřidlem, nebo smyčkou k

Více

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda

Více

Práce tepelného stroje

Práce tepelného stroje Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 12 : Práce tepelného stroje Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 23.11.2012 Klasifikace: Část I Práce tepelného stroje 1 Zadání

Více