Kloubní chrupavka. Buòky. Mezibunìèná hmota. kolagen. chondrocyt. proteoglykan

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kloubní chrupavka. Buòky. Mezibunìèná hmota. kolagen. chondrocyt. proteoglykan"

Bohumil Šimek
před 7 lety
Počet zobrazení:

2 svalové tkánì epiteliální tkánì è POJIVOVÉ TKÁNÌ nervové tkánì

3 Kloubní chrupavka Buòky Mezibunìèná hmota kolagen chondrocyt proteoglykan

4 Kolagen Molekula: tøi dlouhé polypeptidové øetìzce v každé tøetí poloze glycin pravidelná struktura možnost vzájemného ovíjení dlouhá pravidelná trojšroubovice! kolagenová vlákna! kolagenová fibrila! trojšroubovicová molekula kolagenu! jednoduchý polypeptidový øetìzec kolagenu

5 Kolagen V exrtacelulární hmotì uspoøádání s rozmanitou orientací (paralelní svazky, sítì, vrstvy s rùznou orientací ). sekrece v podobì prokolagenu! pøídavné peptidy zabraòují uspoøádání do fibril po odštìpení kolagenázou (extracelulárnì)! fibrily pouze vnì buòky

6 Hyperelastická kùže James Morris, muž s elastickou kùží, na fotografii pøibližnì z roku Abnormálnì roztažitelná kùže je pøíznakem genetického syndromu, který je dùsledkem chyby v sestavování nebo zesí ování kolagenu. U nìkterých jedincù je pøíèinou nepøítomnost kolagenázy, která pøemìòuje prokolagen na kolagen.

7 Tvarování kolagenové matrix buòkami Oblast mezi dvìma kousky srdce kuøecího embrya (bohaté na fibroblasty stejnì jako na buòky srdeèního svalu), které byly ètyøi dny pìstovány v kultuøe na kolagenovém gelu. Mezi obìma explantáty vznikl hustý svazek uspoøádaných kolagenových fibril, pravdìpodobnì jako výsledek tažné síly fibroblastù v explantátu.

8 Elastin volné a neèlenìné polypeptidové øetìzce kovalentnì spojeny do elastické sí oviny pøíèinou elasticity schopnost molekul proteinu reverzibilnì se rozvinout pøi napìtí natahování a stahování bez roztržení (kùže, tepny, plíce)

9 Molekulové spojení extracelulární matrix a cytoskeletu u živoèišné buòky (A) schéma a (B) fotografie molekuly fibronektinu (C) transmembránové spojení zprostøedkované integrinovou molekulou: molekula integrinu pøenáší napìtí pøes plasmatickou membránu uvnitø buòky je pøipojena k cytoskeletu a vnì pøes fibronektin k extracelulární matrix; plasmatická membrána tedy nemusí být pevná

10 Proteoglykanový agregát z chrupavky Elektronmikroskopický snímek agregátu rozprostøeného do plochy (mnoho volných podjednotek ve skuteènosti také velkých proteoglykanových molekul). Schematický nákres obøího agregátu, ukazující jeho stavbu z GAG a proteinù. Molekulová hmotnost komplexu i více než 100 MDa; zaujímá prostor ekvivalentní bakterii, (2 má cm 3 ).

11 Kyselina hyaluronová, relativnì jednoduchý GAG Tvoøena jedním dlouhým øetìzcem z více než opakujících se disacharidových jednotek, každá záporný náboj. Jedním ze sacharidových monomerù každého disacharidu aminocukr. Mnoho GAG obsahuje další zápornì nabité postranní skupiny, pøevážnì sulfáty.

12 svalové tkánì epitelové tkánì pojivové tkánì è NERVOVÉ TKÁNÌ

13 Signalizace!v!nervových!buòkách Klidový membránový potenciál membránový potenciál pøi ustáleném stavu, kdy je tok záporných a kladných iontù pøes plasmatickou membránu pøesnì vyvážen, takže se ani na jedné stranì membrány nehromadí náboj. Signál zmìna membránového potenciálu pasivní šíøení signálu nevhodné aktivní signální mechanismus Akèní!potenciál (nervový impuls) putující vlna elektrického vzruchu na konec axonu (nervového zakonení) Pøemìna elektrického signálu v chemický nervové mediátory Pøemìna chemického signálu v elektrický Vzrušivá a tlumivá synapse excitaèní a inhibièní mediátory

14 Neuron

15 Akèní potenciál ervenák ivka klidový membránový potenciál: 60 mv akèní potenciál: po depolarizaci membrány asi o 20 mv! membránový potenciál 40 mv prahová hodnota pro spuštìní akèního potenciálu po spuštìní akèního potenciálu, rychlá depolarizace membrány! membránový potenciál +40 mv po prùchodu akèního potenciálu návrat ke klidové hodnotì 60 mv zelená k ivka ukazuje, jak by se membránový potenciál po poèáteèním depolarizaèním podnìtu postupnì vracel ke své klidové hodnotì, pokud by v plasmatické membránì nebyly žádné napì ovì ovládané iontové kanály

16 Tok iontù a akèní potenciál akèní potenciál spuštìn krátkým elektrický impulsem depolarizace membrány otevøení a následná inaktivace elektricky ovládaných sodných kanálù ani pøi opìtovné stimulaci nemùže membrána vytvoøit další akèní potenciál, dokud se kanály nevrátí z inaktivované do uzavøené konformace

17 Šíøení akèního potenciálu podél axonu (A) napìtí, které by bylo možné zaznamenat z øady intracelulárních elektrod umístìných v pravidelných vzdálenostech od sebe podél axonu! akèní potenciál neslábne (B) zmìny v Na + -kanálech a tocích proudu dávají vznik membránovému potenciálu; oblast axonu s depolarizovanou membránou: Akèní potenciál se mùže šíøit jen dopøedu, inaktivace sodných kanálù brání šíøení depolarizace opaèným smìrem.

18 Pøemìna elektrického signálu v chemický v místì nervového zakonèení Jakmile akèní potenciál dosáhne nervového zakonèení, otevøe elektricky ovládané Ca 2+ -kanály v plasmatické membránì, a tak umožní vápenatým iontùm proudit do zakonèení nervové buòky. Zvýšená koncentrace Ca 2+ v nervovém zakonèení stimuluje synaptické váèky k fúzi s presynaptickou membránou, pøi níž se uvolní v nich obsažený nervový mediátor do synaptické štìrbiny.

19 Pøemìna chemického signálu v elektrický s pomocí mediátorem ovládaných iontových kanálù v synapsi Uvolnìný nervový mediátor se váže na chemicky regulované iontové kanály v plasmatické membránì postsynaptické buòky a otevírá je. Výsledné toky iontù mìní membránový potenciál postsynaptické buòky, a tím pøevedou chemický signál zpìt do elektrické podoby.

20 Rozdíl mezi signalizací ve vzrušivé a tlumivé synapsi Vzrušivé (excitaèní) nervové mediátory aktivují iontové kanály, které umožòují prùchod Na + a Ca 2+, zatímco tlumivé (inhibièní) nervové mediátory aktivují iontové kanály, které umožòují prùchod Cl.

21 V pøednášce použity obrázky z knihy B. Alberts et al. Základy bunìèné biologie Espero Publishing, Ústí nad Labem

Podobné dokumenty

BIOFYZIKA. RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D.

BIOFYZIKA. RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D. BIOFYZIKA BUÒKY A TKÁNÍ RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D. BUÒKA BUÒKA Ètyøi strukturnì-organizaèní principy buòky Pamì ový nukleové kyseliny (chromosomy, ribosomy) Membránový lipidy membrány Cytoskeletální podpùrné