FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ŽELEZOBETONOVÁ KONSTRUKCE CHLADÍCÍ VŽE REINFORCED CONCRETE STRUCTURE OF THE COOLING TOWER BAKALÁSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR ONDEJ KAREL Ing. PAVEL ŠULÁK, Ph.D.

2

3 BRNO 2014 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracovišt B3607 Stavební inženýrství Bakaláský studijní program s prezenní formou studia 3647R013 Konstrukce a dopravní stavby Ústav betonových a zdných konstrukcí ZADÁNÍ BAKALÁSKÉ PRÁCE Student Ondej Karel Název Vedoucí bakaláské práce Datum zadání bakaláské práce Datum odevzdání bakaláské práce Železobetonová konstrukce chladící vže Ing. Pavel Šulák, Ph.D V Brn dne prof. RNDr. Ing. Petr Štpánek, CSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Dkan Fakulty stavební VUT

4 Podklady a literatura Platné pedpisy a normy (vetn zmn a doplk) zejména: SN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí SN EN až 4 Zatížení stavebních konstrukcí SN EN Navrhování betonových konstrukcí Další potebná literatura po dohod s vedoucím bakaláské práce. Zásady pro vypracování V rámci bakaláské práce bude posouzena železobetonová nosná konstrukce chladící vže. Hlavní draz bude kladen na zadání klimatických úink zatížení. Posouzení prvk provete podle mezního stavu únosnosti. Krom statické analýzy bude vypracována i výkresová dokumentace v odpovídající kvalit a rozsahu bakaláské práci. Pedepsané výstupy Textová ást (obsahuje prvodní zprávu a ostatní náležitosti dle níže uvedených smrnic) Pílohy textové ásti P1) Použité podklady P2) Statický výpoet P3) Výkresová dokumentace Prohlášení o shod listinné a elektronické formy VŠKP (1x) Popisný soubor závrené práce (1x) Bakaláská práce bude odevzdána v listinné a elektronické form dle smrnic a na CD (1x) s formální úpravou podle smrnice rektora. 9/2007 (vetn dodatku. 1) a 2/2009 a smrnice dkana. 19/ Ing. Pavel Šulák, Ph.D. Vedoucí bakaláské práce

5 Abstrakt Bakaláská práce je zamena na výpoetní model a výpoet vnitních sil konstrukce chladící vže s drazem na zatížení vtrem v programu Scia Engineer, statické posouzení vybraných ástí konstrukce na mezní stav únosnosti a zpracování výkresové dokumentace. Klíová slova Chladící vž, Scia Engineer, zatížení vtrem, zatížení vtrem na kruhový profil, rotaní skoepina, hyperboloid Abstract The bachelor s thesis is specialized in the computational model and the calculation of internal forces of cooling tower construction, with an emphasis on wind load in Scia Engineer, structural analysis of selected parts of the structure at the ultimate limit state and project documentation. Keywords Cooling tower, Scia Engineer, wind load, wind load on circular cross-section, rotating shell, hyperboloid

6

7 Bibliografická citace VŠKP Ondej Karel Železobetonová konstrukce chladící vže. Brno, s., 224 s. píl. Bakaláská práce. Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav betonových a zdných konstrukcí. Vedoucí práce Ing. Pavel Šulák, Ph.D.

8

9 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracoval samostatn a že jsem uvedl všechny použité informaní zdroje. V Brn dne podpis autora Ondej Karel

10

11 Podkování: Rád bych touto cestou podkoval svému vedoucímu Ing. Pavlu Šulákovi, Ph.D. za jeho pomoc, as a ochotu poskytnout cenné rady, Ing. Lubomíru Šípkovi za rady a odkaz na vhodnou literaturu a v neposlední ad svým blízkým za podporu.

12

13 OBSAH 1 ÚVOD Vývoj ve výstavb železobetonových chladících vží 15 2 POPIS KONSTRUKCE 16 3 ZATÍŽENÍ PSOBÍCÍ NA KONSTRUKCI Vlastní tíha Úinky vtru 18 4 TVORBA VÝPOETNÍHO MODELU Model tvaru konstrukce Model zatížení vtrem 27 5 VÝSLEDKY Z PROGRAMOVÉHO VÝPOTU 29 6 DIMENZOVÁNÍ KONSTRUKCE Plocha rotaní skoepiny Sloup Spodní úrove skoepiny mezi sloupy 33 7 ZÁV R 34 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ 35 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL 36 SEZNAM PÍLOH 38 P1) POUŽITÉ PODKLADY 39 P2a) VÝPOET GEOMETRIE KONSTRUKCE 43 P2b) VÝPOET ZATÍŽENÍ V TREM 47 P2c) DOKUMENT SCIA ENGINEER 61 P2d) VÝPOET NÁVRHOVÝCH VNITNÍCH SIL 83 P2e) DIMENZOVÁNÍ VYBRANÝCH ÁSTÍ KONSTRUKCE 95

14

15 1 ÚVOD Pedmtem této bakaláské práce je vypracování výpoetního modelu železobetonové konstrukce chladící vže a zatížení vtrem, které psobí na tuto konstrukci. Hlavním cílem práce je vypracování vrohodného modelu zatížení vtrem a následné dimenzování ástí konstrukce na vnitní síly zjištné pi programovém výpotu. Dimenzování bude provedeno na mezní stav únosnosti MSÚ. V rámci výpotu bude ešeno pouze zatížení vlastní tíhou a vtrem. 1.1 VÝVOJ VE VÝSTAVB ŽELEZOBETONOVÝCH CHLADÍCÍCH VŽÍ Kolem roku 1930 se zaaly stavt chladící vže výšky asi 50 m, asem výška tohoto typu konstrukcí vzrostla postupn pes 100 m na 150 m a je zde pedpoklad, že výška poroste až na 200 m. Vyvíjí se tvar chladících vží, systém stojek, vyztužení skoepiny obvodovými prstenci a také základy. Vývojem v tchto smrech prochází funkce tvaru rotující hyperboly a zárove dochází i k experimentm, které se týkají samotné podstaty tvaru skoepiny. Klasickým a asto používaným tvarem skoepiny je rotaní hyperboloid uložený na šikmých diagonálních stojkách. Mezi experimentální tvary patí napíklad kónické i kónicko-toroidní skoepiny. Odlišností spoívající v uložení stojek je napíklad uložení skoepiny chladící vže na radiálních stojkách. Samotná skoepina mže být vyztužena další (pídavnou) prstencovou výztuží v nkolika úrovních. Experimenty vznikají i ve zpsobu vyztužování skoepiny. Nejastjším typem vyztužování je vedení výztuže ve tvaru prstenc a kolmé (poledníkové) výztuže pi obou površích skoepiny. Dále se asto uplatuje vyztužování, kdy je jedna výztuž vedena v diagonálním smru pi jednom povrchu skoepiny a druhá výztuž pi druhém povrchu v opané diagonále. [4] 15

16 2 POPIS KONSTRUKCE Konstrukce chladící vže má tvar symetrického rotaního hyperboloidu. Tvar je pevzat z výkresu tvaru konstrukce chladící vže jaderné elektrárny v Dukovanech, která má celkovou výšku kolem 125 m. Tvar ešené chladící vže je v mítku upraven tak, aby celková výška byla 100 m. Vtšinu konstrukce tvoí od výšky 7 m nad úrovní pilehlého terénu železobetonová skoepina. Tlouška skoepiny se lineárn mní smrem k hornímu okraji, v míst pípoje na sloupy je 0,568 m a v míst ped kontrolní lávkou pi horním okraji je 0,150 m. Konstrukce kontrolní lávky spoívá v lineární zmn tloušky ve dvou horních úrovních konstrukce (jedna úrove = 0,930 m). Pi horním okraji je touto zmnou dosažena tlouška konstrukce 0,800 m a je tím tvoena kontrolní lávka. Pro regulaci úink vtru na konstrukci je po obvodu 112 žebírek vedoucích od spodního po horní okraj skoepiny. Skoepina je uložena na 128 sloupech, které jsou tuhým kloubem pipojeny ke skoepin a u paty vetknuty do základ. Sloupy jsou šikmé, pímé v obou smrech a každá dvojice sloup tvoí ve smru po obvodu konstrukce tvar rovnoramenného trojúhelníku. Ve smru poledníku skoepiny jsou sloupy ten navázány na skoepinu. Rozmr sloup navazující na skoepinu je 0,568 m, druhý rozmr je 0,750 m. U paty jsou rozmry sloupu 0,600 m a 0,750 m. Sloup je tedy mírn kónický. Šikmé sloupy, vetknuté do základ i skoepiny jsou zvoleny z dvodu tlumení kmitání konstrukce vlivem psobení vtru.[7] Základy sice nejsou v této práci ešeny, ale jejich uvažovaná konstrukce má vliv na okrajové podmínky celého modelu. Jsou uvažovány jako základový pas po celém obvodu konstrukce. Tím je dosaženo rovnomrnjšího sedání a menšího pohybu podpor smrem od svislé osy konstrukce. Takto je to uvažováno s ohledem na doporuení v literatue [4], protože nerovnomrné sedání a zmínný pohyb patek sloup jsou astou píinou poruch tchto konstrukcí. Veškeré další konstrukce, související s chladící vží nejsou staticky nijak spjaty s ešenou konstrukcí. Vnitní bazén na chladící vodu a pilehlé zaízení mají svj vlastní základ, který je ešen tak, aby se konstrukce nijak vzájemn neovlivovaly. 16

17 3 ZATÍŽENÍ PSOBÍCÍ NA KONSTRUKCI Krom vlastní tíhy konstrukce psobí na konstrukci ada rzných typ zatížení. Každé z tchto typ zatížení by mlo být uvažováno pro výpoet, nicmén v rámci této práce je vzhledem k asové a v nkterých pípadech i znalostní náronosti ešeno pouze zatížení vlastní tíhou konstrukce a vnjší zatížení vtrem. Tato kombinace by mla být pro mezní stav únosnosti nejzásadnjší a zárove pravdpodobn povede k nejlepšímu pochopení chování konstrukce chladící vže tohoto typu. Mezi další zatížení patí pevážn zatížení pípadným nerovnomrným sedáním podpor a teplotou. Zanedbatelné je zatížení snhem a pípadným pohybem osob pi kontrole i údržb vže. V uritých oblastech by bylo nutné zahrnout úinky seizmicity. Pi zatížení nerovnomrným sedáním podpor dochází v nkterých místech podepení konstrukce k vtšímu sednutí podpor než v jiných místech. Celá konstrukce se mže naklonit na stranu poklesu a tím dojde k výraznému pemístní hodnot vnitních sil v konstrukci. Tyto zmny by mohly pi dalším stupování nerovnomrnosti sednutí zpsobit kolaps celé konstrukce. Vzhledem k velikosti pdorysu konstrukce se málokdy podaí, aby všechny stojky byly openy do stejných základových pomr. Lze sice každou patku navrhnout z hlediska sedání tak, aby sedaly všechny pimen stejn, ale spíše je lepší volit zakládání na základových pasech, které zajistí rovnomrnjší sedání na rozdíl od samostatných základových patek. V této práci je uvažováno založení na základovém pasu. Je zanedbána možnost, že by k nerovnomrnému sedání podpor došlo. Vzhledem k tomu je každá podpora ve výpotovém modelu tuhá jak ve smrech posunutí, tak i pootoení. K zatížení teplotou dochází ze dvou dvod. Prvním dvodem je oteplování vnitního povrchu skoepiny parou vznikající pi ochlazování chladící vody. Tímto dochází k rovnomrnému zahátí vnitního povrchu skoepiny na vtší teplotu než na vnjším a mže dojít k pnutí na nkterém povrchu vlivem tohoto rozdílu teplot. Druhým dvodem vzniku zatížení teplotou je oslunní. Vzhledem k velikosti plochy skoepiny mže oslunním dojít k zahátí pouze urité ásti skoepiny, tímto mže vzniknout rozdílné pnutí na oslunných a neoslunných ástech konstrukce. V extrémních pípadech by mohlo díky tomuto jevu nastat vyboení skoepiny. Zatížení snhem a pohybem osob mže psobit pouze v míst kontrolní lávky, vzhledem k velikosti konstrukce a šíce lávky je namíst úvaha, zda má být ešeno. Aby nebylo toto zatížení zcela zanedbáno, je uritým zpsobem zahrnuto pi odhadu tíhy kontrolní lávky, když je hodnota zatížení kontrolní lávkou mírn nadhodnocena na stranu bezpenou. Zatížení kontrolní lávkou je zadáno jako pitížení na horní hran skoepiny. V souvislosti se zatížením je teba ešit stabilitu konstrukce. Stabilita tohoto typu konstrukce se mže ešit geometricky a materiálov nelineární analýzou. Toto ešení by bylo teoreticky správné, ale bylo by velmi pracné. V praxi se používá postup, kdy je konstrukce zatížena zatížením vtrem a vlastní tíhou (obojí v hodnot násobené 1,0), následn se mní tlouška skoepiny a provádí se stabilitní výpoet. Je hledán násobek prvního vlastního tvaru vyboení. Optimální je 5ti násobek, ideální 6ti až 7mi násobek. Pokud je dosaženo tchto hodnot, považuje se konstrukce za stabilní a konstrukce se dále posuzuje pouze z hlediska mezního stavu únosnosti a mezního stavu omezení šíky trhliny. Pro výpoet dle mezního stavu omezení šíky trhlin je nejzásadnjší kombinace vlastní tíhy, zatížení vtrem a teplotou s vlivem smršování. 17

18 Pi ešení tohoto typu konstrukce by bylo teba se dále zabývat jejími vlastními frekvencemi. Pokud proudní vtru rozkmitá konstrukci na kmity o stejné frekvenci jako je vlastní frekvence konstrukce, mže dojít ke kmitání celé skoepiny a následn ke kolapsu. Kmitání mže být zahrnuto napíklad v dynamickém souiniteli pi výpotu úink vtru. 3.1 VLASTNÍ TÍHA Vlastní tíha je dána pouze geometrií a tíhou železobetonové konstrukce, jejíž hodnota je defaultn zadána jako 25 kn/m 3. Kontrolní lávka není vzhledem k minimálním rozmrm vi celé konstrukci modelována, je zadána jako pitížení na horní hran skoepiny. Výpoet parametr tvaru konstrukce je proveden v MS Excel (obr ). 3.2 ÚINKY VTRU (obr ) Psobením vtru vzniká na konstrukci tlak (pípadn sání) a také jsou zde výrazné dynamické úinky. Ty jsou zpsobené nárazy, zmnami smru a rychlosti vtru a jeho turbulentním chováním. Výkyvy hodnot v sob ve výpotu zahrne souinitel fluktuace a turbulentní chování souinitel turbulence. Pokud ešená konstrukce nepesáhne 200m výšky a zárove je pedpoklad, že nebude vznikat více tvar kmitání, mžeme dynamické úinky vtru uvažovat pepotené na statické [2]. Cílem výpotu zatížení vtrem je získat ekvivalentní zatížení, které se nazývá maximální dynamický tlak qp(ze) a hodnotu tohoto zatížení poté s pomocí souinitel vnjších a vnitních tlak vtru pepoítat pro rzné oblasti konstrukce. V této práci se pojmem oblasti rozumí ezy po výšce konstrukce a jednotlivé kruhové výsee v dané úrovni výšky konstrukce podle úhlu (dle [6]) nebo (dle [2]). Každé této oblasti náleží jiný externí souinitel tlaku cpe. Pokud se uvažuje vnitní tlak, potom se interní souinitel tlaku cpi má dle literatury [6] uvažovat hodnotou 0,5 po celém obvodu konstrukce a znaménkem, které znaí v konvenci sání. Vnitní tlak v chladící vži je zpsobený profukováním vtru mezi sloupy a následnými turbulencemi uvnit chladící vže, víry pi horním okraji skoepiny a dále komínovým efektem bhem provozu. Sítají se úinky vnitního a vnjšího tlaku v každém míst konstrukce a spolu tvoí výsledné zatížení. Vnitní tlak uvažovaný dle [6] zpsobí svým úinkem výraznou zmnu rozmístní zatížení vtrem po obvodu konstrukce, která už tém neodpovídá chování vtru pi proudní pouze kolem vže. V této práci se vnitní tlak neuvažuje. Je to možné dle literatury [4] a je to takto zvoleno i z dvodu lepšího pochopení chování vtru po obvodu konstrukce. V souasné dob probíhá výzkum této problematiky v souvislosti s budoucí sanací tchto konstrukcí. 18

19 Úinky vtru jsou promnné po výšce a obvodu konstrukce. V každém ezu (setina výšky skoepiny) je zatížení ešeno jako psobení vtru na kruhový profil. Vtšina výpotu je ešena dle normy SN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí ást 1-4: Obecná zatížení - Zatížení vtrem (literatura [2]), krom ásti ešení souinitel vnjšího tlaku cpe. V této ásti probíhá výpoet dle zahraniní literatury VGB PowerTech Structural Design of Cooling Towers (literatura [6]). Pro výpoet úink vtru je zvolena vtrná oblast II. Výchozí hodnota základní rychlosti vtru v této oblasti vb0 je 25 m/s, tato hodnota odpovídá hodnot základní rychlosti vtru vb, protože souinitele smru vtru cdir, roního období cseason a pravdpodobnosti cprob jsou rovny 1,0. Je zvolena kategorie terénu II Oblasti s nízkou vegetací jako je tráva a s izolovanými pekážkami (stromy, budovy), jejichž vzdálenost je vtší než maximáln 20násobek výšky pekážek. Parametr drsnosti terénu z0 se zde rovná 0,05m a minimální výška zmin odpovídá 2 m. Kategorie terénu i vtrná oblast jsou ureny tak, aby odpovídaly umístní jaderné elektrárny Dukovany. Jako základ pro výpoet úink vtru se použijí vnjší prmry odpovídající rzným referenním výškám konstrukce. V této práci je zvolen krok po 0,93 m, což odpovídá dlení na setiny výšky skoepiny a sloupy samy o sob tvoí krok 7 m. Toto dlení zárove odpovídá bodm spline kivky v modelu konstrukce. Pro další výpoet je poteba znát hodnotu souinitele orografie c0, ta je rovna 1,0, protože souinitel orografie se dle [2] mní až pokud je v daném míst výraznji lenitý terén, což v tomto pípad není. Dále je stanoven souinitel terénu kr a následn souinitel drsnosti terénu cr. Po urení tchto souinitel lze stanovit stední rychlost vtru vm.!"#$ # %&'$ ( )*+ ), -).! / 0! 1 / 0 / 0 (3.2.1) (3.2.2) (3.2.3) Další hodnotou, kterou je teba stanovit, je intenzita turbulence Iv, k tomu je teba souinitel fluktuace cfl, ten je stanoven z tabulky v závislosti na kategorii terénu [5]. (cfl=1,33) / 0 6 / 0 / / 0 / 0%8 9 7!:;<(= %(!>!*) (3.2.4) SN EN pipouští oba vzoreky, které dají stejnou hodnotu výsledku. K tmto vypoítaným hodnotám známe hustotu vzduchu, která má hodnotu 1,25 kg/m 3 19

20 a viskozitu o hodnot 1,510-5 m 2 /s. Potom dle následujícího vztahu (3.2.5) uríme maximální dynamický tlak qp. Souinitel expozice je v tomto vzorci / 0 *A62 3 / 0 * B! C / 0 (3.2.5) Abychom dle SN EN stanovili prbh vnjšího tlaku vtru po obvod konstrukce, je zapotebí znát prbh souinitele vnjšího tlaku vtru cpe, který je dán kivkou, spoítanou v závislosti na Reynoldsov ísle. Toto íslo je pímo úmrné prmru konstrukce, rychlosti vtru v dané výšce a nepímo úmrné viskozit vzduchu. Rychlost vtru v urité výšce spoítáme dle vztahu a následn uríme Reynoldsovo íslo dle vztahu !/ 0 B ; E!/ 0 F (3.2.6) (3.2.7) Pro uritá Reynoldsova ísla je v SN EN tabulka, ze které lze vyíst souinitele tlaku cp0 v závislosti na velikosti vnitního úhlu kruhové výsee a spolu se souinitelem koncového efektu pro kruhový válec lze urit prbh hodnot souinitele vnjšího tlaku vtru cpe po obvodu válcové plochy výezu výšky (obr a 3.2.2). V uvedené tabulce je dovoleno lineárn interpolovat. (obr ) (obr ) 20

21 Reynoldsova ísla vycházející u ešené konstrukce však spadají mimo rozsah této tabulky, což je v poádku podle literatury zabývající se touto problematikou [7]. Bylo by nutné extrapolovat, piemž není známo, zda je to v dané tabulce dovoleno a pokud by to dovoleno bylo, tak jestli je možné extrapolovat pouze lineárn. Abychom tedy stanovili hodnotu souinitele vnjšího tlaku vtru cpe, postupujeme v této ásti výpotu podle nmeckého manuálu VGB PowerTech Structural Design of Cooling towers [6]. Souinitele cpe uríme v závislosti na drsnosti povrchu konstrukce tak, že podle pomru výšky a vzdálenosti žebírek (obr ) uríme kivku prbhu souinitele cpe a následn vyteme z tabulky vzorec pro výpoet hodnoty v jednotlivých výsecích. V pípad této práce je uvažována kivka K 1.0. Stejn by bylo možné postupovat podle literatury Namáhania betónových komínov a chladiacich veží pri dynamických úinkoch [4], ve které jsou uvedeny tyi kivky prbhu, které se shodují s prbhy kivek v literatue [6]. Postup výpotu je veden podle nmeckého manuálu z dvodu, že je v nm uveden další postup výpotu a lze dobe kontrolovat, jestli je možné se ve výpotu vracet zpt k SN EN nebo je teba dále pokraovat pouze v manuálu. (obr ) (obr ) 21

22 (obr ) Nyní je znám prbh souinitele cpe a lze dále postupovat podle zahraniního manuálu (vzorec 3.2.8) nebo podle eurokódu (vzorec 3.2.9). G / /H0IJ? 1 / 0 G / / 0 (3.2.8) (3.2.9) Souinitel Fi vyjaduje vliv okolních vží na chování vtru. V našem pípad, kdy uvažujeme jednu osamocenou vž, je roven 1,0. Souinitel vyjaduje dynamické chování vtru vi dané konstrukci a dle nmeckého pedpisu [6] nabývá hodnot 1,00 1,16. Uvažujeme, že tento souinitel je ve výpotu dle eurokódu zapoítaný již vlivem intenzity turbulence v hodnot qp. V nmeckém pedpisu je v hodnot qb zapoítán jen vliv vtrné oblasti a terénu, tím pádem qb z nmeckého pedpisu pravdpodobn odpovídá qb v eurokódu. Proto v dalším výpotu postupujeme znovu podle eurokódu [2] a používáme vztah Jestliže by pece jen tato úvaha byla z dvodu takového kížení postupu z rzné literatury mylná, dá se opít o fakt, že pokud vezmeme we vypotené podle a , tak z jejich pomru vychází, jako bychom ve vzorci použili = 1,1, což je vzhledem k rozsahu v nmeckém pedpisu rozumná hodnota. Hodnoty a jsou jen rznými oznaeními stejného úhlu. Celý výpoet zatížení vtrem je vzhledem k vysokému potu hodnot ešen v MS Excel (ukázka v obr ). Z uvedeného výpotu vychází zatížení vtrem po výšce podobné prbhu logaritmické funkce. Na obrázku je uveden mode graf hodnot vypotených z výše uvedených vztah pro maximální dynamický tlak vtru a erven graf hodnot urených pro výpoet. Dv lineární funkce místo jedné logaritmické vedou na jednodušší zadání v programu Scia Engineer pi prmrné chyb v hodnot zatížení 2,2%. Vzhledem k názornosti grafu jsou na svislé ose uvedeny hodnoty referenní výšky (jako defininí obor) a na vodorovné hodnoty qp (jako obor hodnot). 22

23 ze [m] (obr ) qp [kn/m 2 ] (obr ) 23

24 Pro výpoet v programu je teba upravit prbh hodnot zatížení vtrem we po obvod konstrukce jinak, než by tomu bylo pesn v závislosti na prbhu cpe podle zmínných kivek. Obvod je rozdlen na rzné výsee velikosti kolem 10 od úhlu =0 po úhel =91 (odtržení vír). V každé této výsei je zadáno zatížení vtrem o intenzit odpovídající maximu v dané výsei podle použité kivky. Z tohoto a pedchozího zjednodušení vychází tabulka (obr ), která udává hodnotu zatížení v uritých výseích a výškách. Výšky odpovídají postupn spodní úrovni konstrukce, lomu lineárního prbhu zatížení po výšce a vrcholu konstrukce. Úhel je úhel mezi pedpokládaným smrem psobení vtru a ešeným bodem kruhové výsee výezu. (obr ) 24

25 4 Výpoetní model konstrukce i zatížení na konstrukci je vytvoen pomocí programu Scia Engineer verze Celý výpoet vnitních sil je proveden pouze strojov, protože podle literatury [4] se výpoet provádí metodou konených prvk. 4.1 MODEL TVARU KONSTRUKCE Základem celého modelu je železobetonová skoepina tvaru rotaního hyperboloidu, která je tvoena pomocí funkce rotaní skoepina a v nastavení má stanovenou lineárn promnnou tloušku ve smru výšky konstrukce z 0,568 m na 0,150 m. Tvar skoepiny je pevzat z geometrie vytvoené v AutoCADu. Každý rozmr geometrie vže, krom sloup a výšky uložení skoepiny, odpovídá cca 80% odpovídajícího rozmru chladící vže jaderné elektrárny v Dukovanech. Podchodná výška pod skoepinou zstala zachována jako 7m. Tato výška spluje požadavek výšky sloup, která by nemla pevýšit 10% výšky celé konstrukce [4]. Je zvolen zpsob modelování odpovídající kroku výpotu zatížení vtrem a jednotlivé body jsou propojeny spline kivkou. Souadnice bod jsou zadávány tak, že hodnota na ose x je polomr konstrukce v dané výšce, na ose y je 0 a na ose z je referenní výška daného ezu. Následn je spline kivka rotována kolem vektoru (0,0,1) o 360. Po dokonení skoepiny byl proveden test propojení na svislé hran plochy (obr ) v míst poátku rotace tak, že byla skoepina umístna na liniovou tuhou podporu na spodní hran plochy a zatížena poblíž poátku rotace osamlou silou. Po výpotu bylo pozorováno, zda se izolinie momentu mx penášejí pes svislou hranu skoepiny v míst propojení. Výsledek testu (obr ) dokázal, že se vnitní síly opravdu pes hranu plochy penášejí. Síla a liniová podpora byly odstranny a modelování se zamilo na sloupy. (obr ) 25

26 (obr ) Sloupy prezu 0,568 x 0,750 m jsou navázány tlouškou 0,568 m na tloušku skoepiny u dolního okraje. Na obou koncích jsou vetknuty, u paty do základ a nahoe do skoepiny. Modelování probíhalo tak, že byla vytvoena pomocná kružnice (s polomrem odpovídajícím pímosti sloup a tenému pipojení na skoepinu) ve svislé vzdálenost 7 m od spodní hrany skoepiny. Pomocná kružnice byla tedy v úrovni 0,000 m. Bylo zapnuto uchopení k dlení na 128 dílk a v poátením bod rotace skoepiny byla vytvoena první dvojice sloup. Po vytvoení dvojice sloup bylo nastaveno natoení každého sloupu tak, aby delší strana jeho prezu odpovídala ten kružnice spodní hrany skoepiny v míst napojení. Po vytvoení tchto dvou sloup byla použita funkce vícenásobná kopie s rotací rz 360 a nastavením 63 kopií. Sloupy jsou v tomto modelu defaultn tuze pipojeny ke skoepin. (obr ) 26

27 4.2 MODEL ZATÍŽENÍ VTREM Výpoty zatížení z kapitoly 3.2 vedou na pomrn snadné zadávání v programu Scia Engineer. V tomto programu, podle dostupných informací, nejde vložit zadání zpsobem, že by po výšce kopírovalo logaritmický prbh zatížení a po obvodu kivku souinitele cpe a pitom bylo zadání automatizované, napíklad dané funkcí nebo provázáním s MS Excel. Respektive by to šlo run a jen v pípad dlení na miniaturní zatžovací plošky po celé výšce a obvodu. Zpsob zadání použitý v této práci je mírn zjednodušený, avšak hodnoty zatížení jsou vtší na stranu bezpenou a pitom dlení je dostaten malé pro pomrn vysokou vrnost skuteného prbhu zatížení. Hodnoty zatížení uvedené na obrázku jsou použity pro výpoet a následné dimenzování. Zatížení je modelováno pomocí funkce volné plošné zatížení, které je zadáváno ve stednicové ploše modelu chladící vže. Souadnice z každého bodu je dána relativní výškou, souadnice y je 0 a souadnice x odpovídá souadnici polomru vže v dané výšce. Tato hodnota je v MS Excel dopoítána pes cosinus úhlu ešeného výseku. Ped samotným zadáváním vznikla tabulka, jejíž ukázka je na obrázku a následn podle této tabulky byly zadány souadnice volného zatížení jako v obrázku Pro usnadnní zadávání bylo zadáno 2x volné lineárn promnné plošné zatížení s odpovídajícím potem uzl a s výškovou souadnicí každého uzlu odpovídající konené výšce uzlu. Následn byla tato volná zatížení rozkopírována na poet odpovídající potu zatžovacích výsek a poté pomocí tabulkové úpravy geometrie (obr ) upravena na požadovaný tvar. (obr ) (obr ) 27

28 Scia Engineer a tabulková úprava geometrie (vlevo) a hodnoty souadnic v MS Excel (vpravo) (obr ) Negenerované (vlevo) a generované (vpravo) plošné volné zatížení (obr 4.2.4) Pozn.: Pro správné generování zatížení je teba ve vlastnostech volného plošného zatížení nastavit smr psobení ve smru osy z LSS entit. 28

29 5 Výsledky jsou použity z výpotového modelu s nastavením prmrné hustoty sít 0,5 m. Oproti hustot 1,0 se výsledky na skoepin zmnily jen minimáln, lze tedy pedpokládat, že pi hustot 0,5 m máme relativn pesné výsledky pi rozumné náronosti výpotu. Co se týká výsledk na hran skoepiny u sloup, ty se pi dalším snižování hustoty na okrajích zpesovaly (zvtšovaly) a docházelo k výrazným momentovým špicím. Tyto špice nakonec nejsou brány v potaz a vzhledem k redistribuci vnitních sil a tloušce skoepiny v tomto problematickém míst zstala nakonec hustota 0,5 m po celé ploše skoepiny. Ovení výpotu je provádno pouze pomocí ovení reakcí a prbhu moment podle intenzity zatížení. Kontrola chyby propojení sloup se skoepinou spoívá v kontrole penesení momentu z hran plochy na hlavy sloup. Pro lepší kontrolu konstrukce byl vytvoen druhý model, zatížený stejným zpsobem, ale na liniové tuhé podpoe. Prbhy moment se shodovaly a ísla vycházela ádov stejná. Zobrazení výsledk je voleno jako zobrazení v tžištích konených prvk a není zaškrtnut checkbox prmrování špiek. Díky tomuto typu zobrazení lze velmi dobe, oproti zobrazení typu v uzlech neprmrovat, najít místo v kterém vézt ez pro zobrazení prbhu vnitních sil. V této ásti textu jsou uvedeny jen ti základní hodnoty mx (obr ), my (obr ) a mxy (obr ) pi základní kombinaci vlastní tíha a vítr v nepenásobené hodnot. Tyto hodnoty jsou postaující pro pehled o chování konstrukce v této kombinaci a hodnoty potebné pro výpoet jsou uvedeny ve statických výpotech. (Lokální souadná osa x skoepiny je ve smru obvodu konstrukce.) (obr ) 29

30 (obr ) (obr ) 30

31 Pro pehlednjší výet výsledk výpotu v íselných hodnotách pro ešené výškové úrovn konstrukce byl model ped exportováním výsledk upraven tak, že byl rozdlen na 20 skoepin. Geometrie zstala zcela stejná a výsledky byly zkontrolovány podle pvodního modelu. Výsledky v tabulce, použité do statického posouzení, jsou tedy z modelu na obrázku Pi zobrazení výsledk byl zvolen výpis extrém jako prvek. Dále (z dvodu snížení tah pi horním okraji odlehlé ásti konstrukce od hlavního psobení vtru a z dvodu lepšího piblížení reálnosti modelu) bylo pidáno pitížení odpovídající kontrolní lávce po celém horním obvodu skoepiny v hodnot 15 kn/m. (obr ) 31

32 6 Konstrukce je dle zadání dimenzována na mezní stav únosnosti. Po dohod s vedoucím práce je na vnitní síly zjištné programovým výpotem dimenzována plocha skoepiny, sloupy a spodní okraj skoepiny mezi sloupy. Kontrolní lávka bude vzhledem k malým vnitním silám vyztužena pouze konstrukn. Všechny prvky jsou poítány ve dvou kombinacích MSÚ. První kombinací je samotná konstrukce násobená souinitelem 1,35 a druhou kombinací je vlastní tíha konstrukce (x1,35) a zatížení vtrem (x1,5). Pro celou konstrukci je použit beton C30/37 a ocel B500 (R). 6.1 PLOCHA ROTANÍ SKO!EPINY Plocha rotaní skoepiny je dimenzována na návrhové vnitní síly dopoítané run klasickou metodou (obr ). Návrhové vnitní normálové síly poítané programem Scia Engineer podle EC2 vycházely ve svislém smru nulové, s výjimkou extrémních sil v lokálním podepení skoepiny. Pi kombinaci vlastní tíha by bylo možné dimenzovat pouze na základní veliiny, protože úinky mxy a nxy jsou zde zanedbatelné. Pi kombinací vlastní tíhy a vtru vznikají výrazné úinky mxy a nxy a je nutné s nimi poítat. Z tohoto dvodu je v obou pípadech volena možnost dopoítání návrhových vnitních sil klasickou metodou. Výpoet je zautomatizován v MS Excel a náhled výpotu je na obrázku níže (obr ). Vnitní síly s indexem c nejsou ešeny, nebo neslouží k výpotu vyztužení prezu. Návrhové vnitní síly v první skoepin dosahují vysokých hodnot, které jsou dány lokálními úinky, proto jsou jejich úinky zprmrovány. Návrhové ohybové momenty, které mají ve výpisu znaménko mínus jsou uvedeny pouze z dvodu úplnosti výpotu. Pi dimenzování jsou použity pouze ty kladné, kterým je piazeno znaménko podle strany na které psobí tahové naptí. (obr ) 32

33 (obr ) Vlastní posouzení je provedeno pomocí interakního diagramu (z dvodu normálové síly v kombinaci s ohybovým momentem) ve dvou smrech. Smr x je po obvodu konstrukce a smr y je svislý. Vyztužení je výsledn provedeno na minimální stupe vyztužení, což odpovídá i tvrzení v literatue zabývající se touto problematikou (napíklad [4]). Pokud body interakních diagram nevyhoví na petvoení výztuže, nejsou tyto body zahrnuty do výpotu. Je možné si to dovolit z dvodu výrazné rezervy. Vzhledem k návrhu výztuže na minimální stupe vyztužení a jejímu malému namáhání je voleno pekrytí výztuže pouze jako 35 prmr. 6.2 SLOUP Výpoet sloupu je proveden pímo na vnitní síly z programového výpotu. Posouzení je provedeno pomocí interakního diagramu zvláš ve dvou smrech. Vzhledem k tomu, že se jedná o šikmý ohyb, jsou následn dopoítány hodnoty MRd, odpovídající jednotlivým bodm [MEd, NEd]. Poté je proveden závrený posudek podle vzorce: L M S NO)P R AL M S NO)T R *) M QO)P M QO)T (6.2.1) Hodnota a je urena v závislosti na pomru NEd/NRd,0. Omezení interakního diagramu vlivem imperfekcí není zahrnuto vzhledem k nízkým hodnotám vnitních sil vi celkovému možnému odporu konstrukce. 6.3 SPODNÍ ÚROVE" SKO!EPINY MEZI SLOUPY Pro výpoet je použita tahová síla na hran skoepiny ve smru x (po obvodu skoepiny) a výztuž je navrhnuta práv na tuto sílu. 33

34 7 ZÁVR V pedložené bakaláské práci byl kladen hlavní draz na psobení zatížení vtrem na danou konstrukci a následné modelování v programu Scia Engineer. Bylo zjištno, že pro výpoet úink vtru na tento typ konstrukce nestaí postupovat pouze podle píslušného eurokódu, ale je teba zvolit jinou doplující literaturu. Následn byl pi modelování v daném programu hledán vhodný zpsob zadávání, který by zjištné úinky co nejlépe vystihl. Pro dimenzování byly použity základní vnitní síly v konstrukci zjištné programovým výpotem pepotené na návrhové vnitní síly. Výsledkem výpotu vyztužení konstrukce je fakt, že vtšina konstrukce bude vyztužena na minimální stupe vyztužení, což se shoduje s tvrzením v dostupné literatue. ešené ásti konstrukce pi posouzení na mezní stav únosnosti dle SN EN Navrhování betonových konstrukcí vyhovly. Tato práce byla zamena z hlediska možných úink na konstrukci pouze na zatížení vtrem, což je významná, ale pomrn úzká ást úink zatížení, a mla by posloužit jako pimen kvalitní podklad pro další práci. 34

35 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ NORMY [1] SN EN 1990: Zásady navrhování konstrukcí [2] SN EN až 4: Zatížení stavebních konstrukcí [3] SN EN : Navrhování betonových konstrukcí OSTATNÍ ZDROJE [4] JUHÁSOVÁ, Emília. Namáhania betónových komínov a chladiacich veží pri dynamických úinkoch. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1990, 299 s. ISBN [5] KRÁL, Jaromír. Navrhování konstrukcí na zatížení vtrem: píruka k SN EN vyd. Praha: Pro Ministerstvo pro místní rozvoj a eskou komoru autorizovaných inženýr a technik inných ve výstavb vydalo Informaní centrum KAIT, 2010, 112 s. Technická knižnice (KAIT). ISBN [6] Structural Design of Cooling Towers: VGB Guideline on the Structural Design, Calculation, Engineering and Construction of Cooling Towers : VGB- R-610 e edition. Essen: VGB PowerTech, ISBN LÁNKY A P!ÍSPVKY [7] ŠÍPEK, Lubomír. Novostavby chladicích veží s pirozeným tahem v elektrárn Ledvice a elektrárn Poerady. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: 35

36 Ac As As,est b c0 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL plocha tlaeného betonu plocha tlaené/tažené výztuže odhadovaná plocha výztuže šíka konstrukce nebo výseku konstrukce souinitel orografie c1 krycí vrstva na stran 1 C30/37tída pevnosti betonu cdir cfl cpe cpi cprob cr cseason d Ey Fc fcd fck Fi Fs fyd fyk h Iv kr MEd MRd Mx mx NEd NRd qp souinitel smru vtru souinitel fluktuace souinitel vnjšího tlaku vtru souinitel vnitního tlaku vtru souinitel pravdpodobnosti souinitel drsnosti terénu souinitel roního období úinná výška prezu modul pružnosti výztuže síla psobící v betonu návrhová pevnost betonu v tlaku charakteristická válcová pevnost betonu v tlaku po 28 dnech souinitel vlivu okolních vží síla psobící ve výztuži návrhová mez kluzu výztuže charakteristická mez kluzu výztuže tlouška konstrukce, výška prezu intenzita turbulence souinitel terénu návrhový moment psobící na konstrukci návrhový moment odporu konstrukce moment psobící kolem smru x ve sloupu moment psobící ve smru osy x ve skoepin návrhová normálová síla psobící na konstrukci návrhová normálová síla odporu konstrukce maximální dynamický tlak 36

37 vb vb0 VEd vm VRd we x XC4 z z0 zmin c c základní rychlost vtru výchozí hodnota základní rychlosti vtru návrhová posouvající síla psobící na konstrukci stední rychlost vtru návrhová posouvající síla odporu konstrukce vnjší tlak vtru vzdálenost neutrálné osy od píslušného povrchu tída prostedí betonu rameno vnitních sil parametr drsnosti terénu minimální výška petvoení v betonu petvoení v oceli úhel ešené ásti kruhové výsee pi výpotu vtru podle [6] dynamický souinitel profil výztuže viskozita vzduchu 37

38 SEZNAM P!ÍLOH P1) POUŽITÉ PODKLADY P2) STATICKÝ VÝPOET P2a) VÝPOET GEOMETRIE KONSTRUKCE A ZATÍŽENÍ V TREM P2b) VÝPOET ZATÍŽENÍ V TREM P2c) DOKUMENT SCIA ENGINEER P2d) VÝPOET NÁVRHOVÝCH VNITNÍCH SIL P2e) DIMENZOVÁNÍ VYBRANÝCH ÁSTÍ KONSTRUKCE P3) VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE P3a) VÝKRES TVARU PÍNÝ EZ PLÁŠT M P3b) VÝKRES VÝZTUŽE PLÁŠT P3c) VÝKRES TVARU A VÝZTUŽE SLOUPU 38