1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D)
|
|
- Jozef Havel
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D) Teoretický úvod Nedílnou souástí návrhu štíhlých prutových konstrukcí by ml být spolen se statickým výpotem také výpoet stabilitní, nebo podává z inženýrského hlediska adu dležitých informací o možném chování navrhované konstrukce. Vztah mezi zatížením, které v daném okamžiku na konstrukci psobí a zatížením kritickým, vedoucím ke ztrát stability, je jedním z výstup stabilitního výpotu. Vlastní tvar vyboení potom dává jednak velmi dobrou pedstavu o možném mechanismu porušení konstrukce ztrátou stability a zárove umožuje odhadnout charakter geometrických imperfekcí, které jsou pro uvažovanou konstrukci nebezpené. Souasná verze programu FIN3D poskytuje uživateli nástroj, jak se v tchto problémech lépe orientovat. Úlohu lineární stability lze charakterizovat jako problém urení kritické hodnoty zatížení ideální konstrukce jako násobek zatížení, které na tuto konstrukci skuten psobí. Za tím úelem je nutno zapsat podmínky rovnováhy na deformované konstrukci a zahrnout tak vliv normálových sil na pínou tuhost prutových prvk. Rovnice rovnováhy pak pejde na tvar ( K - K ) r 0 Rov. 3 kde K je matice tuhosti a K je matice geometrické tuhosti (poáteních naptí) vyjadující vliv normálových sil. Vektor r pedstavuje vlastní tvar vyboení. Podobn jako vlastní tvary kmitání je i vlastní tvar vyboení normován, piemž normované hodnoty uzlových deformací se nezobrazují. Rovnice ( Rov. 3) je obdobou rovnice popisující vlastní tvary kmitání. Na rozdíl od vlastního kmitání nás však zajímá pouze nejnižší vlastní íslo rovnice (Rov. 3), které oznaíme jako krit. Pedpokládáme-li, že hodnota zatížení rozloženého po konstrukci odpovídá vektoru uzlových sil R, potom vektor R krit = krit R odpovídá hodnot kritického zatížení vedoucí ke ztrát stability celé konstrukce. Pokud vyjde krit záporné, je konstrukce stabilní a ke ztrát stability by došlo v okamžiku penásobení stávajícího zatížení hodnotou (-1) Popis použitých metod Metoda Iterace podprostoru a metoda Lanczosova Podobn jako problém vlastního kmitání vede i zde rovnice (Rov. 3) na obecný problém vlastních ísel. K jeho ešení lze použít jak metodu Iterace podprostoru tak metodu Lanczosovu. Metoda Iterace podprostoru byla upravena tak, aby bylo možno ešit konstrukce, ve kterých se vyskytují jak tažené, tak tlaené prutové prvky. Naproti tomu Lanczosova metoda je v tomto ohledu více konservativní a vyžaduje, aby matice poáteních naptí byla positivn definitní. Jinými slovy umožuje ešit pouze ty konstrukce, ve kterých se pi daném zatížení vyskytují jen tlaené nebo zcela nezatížené prvky. Vzhledem k tomu, že výhody i nevýhody obou metod jsou podrobn popsány v pedcházející kapitole, nebudeme se k nim v tomto odstavci blíže vyjadovat Metoda Inverzní iterace Jak jsme se již zmínili, naším cílem je nalézt nejnižší vlastní íslo rovnice (Rov. 3). Jednou z nejznámjších metod, která je výhradn urena k ešení tohoto problému je metoda Inverzní iterace a v programu FIN3D dopluje skupinu výše uvedených metod urených k ešení stabilitních problém konstrukcí. Jak je již patrné z názvu je metoda Inverzní iterace metodou iteraní. Jedná se o metodu pomrn spolehlivou a pesnou v tom smyslu, že opakováním iteraního cyklu se mže s libovolnou pesností (omezenou pesností poítae) piblížit ke FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 28
2 správnému ešení. Bohužel v nkterých pípadech je rychlost konvergence velice pomalá a maximální poet možných iterací, který je podobn jako u vlastního kmitání roven 200, nemusí být vždy postaující. Proto je výstup výpotu doplnn o informaci týkající se dosažené pesnosti. V pípad, že konvergence nebyla dosažena (Obr. 7) má uživatel možnost bu zvýšit poet iterací, nebo snížit požadovanou pesnost, anebo zvolit jinou metodu. Obr Novinky a doporuení Vzhledem k tomu, že na rozdíl od bžného výpotu lineární statiky neplatí v lineární stabilit princip superposice, provádí se výpoet pouze pro zvolený poet pedem definovaných kombinací. Ve výsledcích je potom každá kombinace charakterizována kritickým násobkem zatížení krit (ve výsledcích je koeficient krit oznaen jako fkrit ) a vlastním tvarem vyboení. Pitom pro každou kombinaci charakterizovanou skuteným zatížením by mla být hodnota souinitele krit vtší než 4. V opaném pípad by se ml projektant vážn zamyslet nad statickým návrhem konstrukce a statický model bu peformulovat anebo uvažovat o možných konstrukních úpravách. Dalších pár poznámek je vnováno rozdílu výpotu prostorových a rovinných konstrukcí. Uživatel by si ml být vdom skutenosti, že rovinná konstrukce v rovin zatížená má tendenci vyboit z roviny konstrukce. Pokud je vyboení z roviny konstrukce zabránno, je kritický násobek zatížení krit výrazn vyšší než když tomu tak není. Tato skutenost je demonstrována na píklad jednoduchého rovinného rámu jehož stojky jsou zatíženy v rovin rámu osovými silami. Výsledek je patrný z Obr. 8. V prvním pípad se jedná o prostorové vyboení. Ve druhém pípad bylo vyboení z roviny rámu zabránno a krit se zvýšilo více než tyikrát. FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 29
3 Obr. 8 Na závr jen pár slov k výpotu vzprných délek. Vzhledem k tomu, že se jedná o pomrn komplikovaný problém a žádný obecný recept neexistuje, jsou uživatelé v tomto smru odkázáni na inženýrský cit, praxi a zdravý rozum. Pokud se však uživatel nevyhne práci se vzprnými délkami, poskytuje stabilitní výpoet vstup pro jejich jednoduchý odhad. Pokud se v konstrukci vyskytují pruty, které jsou výrazn namáhány na vzpr, lze pi výpotu vzprných délek postupovat následujícím zpsobem. V prvním kroku uríme statickým výpotem prbh normálových sil po konstrukci. V druhém kroku pak odhadneme hodnotu krit a uríme prbh normálových sil odpovídající hodnot kritického zatížení ze vzorce N krit Rov. 4 kde N pedstavuje normálovou sílu v daném prezu od skuteného zatížení. K odhadu vzprné délky v uvažovaném prezu pak použijeme klasický Eulerv vzorec pro kritické bemeno ve tvaru krit N I 2 h 2 EI Nkrit Rov. 5 Ve vzorci (Rov. 5) pedstavuje l h hodnotu vzprné délky prezu, EI ohybovou tuhost prutu a N krit hodnotu kritické normálové síly. Upozorujeme, že tento vzorec byl odvozen za pedpokladu osov zatíženého pímého prutu. Jeho použití pro odhad vzprných délek obecn zatížené konstrukce by proto mlo být podízeno dkladné analýze, pitom oblast použití rovnice (Rov. 5) by se mla týkat pouze té ásti konstrukce, ve které jsou jednotlivé prvky výrazn tlaené a svým charakterem odpovídají chování osamlého pímého prutu. Na obr (Obr. 9) této skutenosti odpovídá prut íslo 3, pitom pruty 1 a 2 pouze suplují pružné uložení horního styníku prutu. 3 a jejich posouzení na vzpr je bezpedmtné. Jak je vidt, vzhledem k prutu. 3 se rám chová jako pružn uložená konzola. Proto také výpoet vzprných délek na prutech 1 a 2 by byl nesmyslný. FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 30
4 Obr. 9 Závrem chceme jen poznamenat, že stabilitní posouzení chování štíhlých prutových konstrukcí není problém triviální a mla by se mu vnovat dostatená pozornost. FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 31
5 1.17 Druhý ád Teoretický úvod S rozvojem moderní výpoetní techniky se teorie druhého ádu stává mocným nástrojem inženýra pi navrhování štíhlých prutových konstrukcí. Názory na rámec jejího použití se však v inženýrské komunit asto rzní. V této kapitole se proto pokusíme objasnit nkteré dležité aspekty této teorie jak z hlediska teoretického tak z hlediska jejího praktického využití. Jak jsme se již v úvodu této kapitoly zmínily je teorie druhého ádu aparát k analýze napjatosti štíhlých konstrukcí s výraznými osovými silami, které se nacházejí bu pod úinkem píných sil nebo jsou vystaveny vlivu poáteních imperfekcí. Imperfekce mohou být materiálové (nap. nerovnomrné rozložení tuhostí po prezu) nebo geometrické (zakivená osa prutu ped zatížením, excentricity v uložení pilí ap.). Materiálové imperfekce lze obvykle pevést na imperfekce geometrické. V takovém pípad chápeme osu v imperfektní konstrukci jako spojnici sted tuhostí heterogenních prez. Teorie druhého ádu je zjednodušením metod geometricky nelineární analýzy konstrukcí. Pedpoklady, na kterých je tato teorie vybudována, jsou uvedeny v navazující kapitole Zde se nejprve strun zmíníme o rozdílu mezi geometricky nelineárním a lineárním pístupem, jako i o možnostech jejich praktické aplikace. K ilustraci postaí Obr. 10. (srov. [1]). Obr. 10 Zatžovací dráhy dokonalého ( 0=0) a imperfektního prutu ( 00) Na Obr. 10a jsou poátení imperfekce vyjádeny parametrem 0, konený stav parametrem. Pipomeme, že poátení imperfekce 0 mohou být zpsobeny i úinkem píných sil. Stanovíme je obvyklým výpotem pi zanedbání osových sil na petvoení konstrukce (teorie prvního ádu). Na Obr. 10b jsou nartnuty zatžovací dráhy dokonalého ( 0 = 0) a imperfektního ( 0 0) prutu odpovídající geometricky nelineárnímu (erchované kivky) a lineárnímu (plné kivky) ešení. Lze je získat integrací Eulerovy diferenciální rovnice M EI, Rov. 6 FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 32
6 kde v geometricky nelineární úloze platí 1 w' ' (1 w' 2 ) 3 2 a v lineární úloze platí Rov. 7 1 w' '. Rov. 8 árkou je oznaena derivace prhybu podle x. I za použití zjednodušení (Rov. 8) je pi složitém tvaru konstrukce integrace rovnice (Rov. 6) obtížná, a proto se používají rzné pibližné metody. Podobn jako v pípad teorie prvního ádu je i zde použita deformaní varianta MKP. Geometricky nelineární výpoty jsou nezbytné k nalezení kritických stav (bifurkaních i limitních), Obr. 11, na dráze zatížení-posun zejména u konstrukcí zakivených, jako jsou oblouky a prutové mížoviny uspoádané do tvaru zakivené plochy (nap. kulové i válcové ap.). V limitním bod zatížení dosahuje své maximální nebo minimální hodnoty ( bod zvratu ), v bifurkaním bod dochází k rozvtvení rovnováhy (nap. vedle rovnováhy na symetricky se deformující oblouk - plná ára, mže existovat rovnováha na nesymetricky se deformujícím oblouku - árkovaná ára). Tyto vztahy nelze v žádném pípad zachytit lineárním výpotem (erchovaná ára), který výrazn nadhodnocuje stabilitní únosnost konstrukce. Obr. 11 Bifurkaní a limitní body Lineární výpoty lze naproti tomu aplikovat s jistotou u klasických rámových konstrukcí tvoících ortogonální systém ( Obr. 12a). Zatímco konstrukce na Obr. 12a umožuje linearizaci výpotu, vzpradlo na Obr. 12b se svým chováním blíží spíše oblouku (Obr. 12c) a linearizace je nepípustná. Rozhodnutí, zda konstrukci lze ešit lineárním i nelineárním výpotem, vyžaduje nejen urité teoretické znalosti, ale i jisté praktické zkušenosti inženýra. FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 33
7 Obr. 12 Využitelnost lineární teorie Pedpoklady teorie druhého ádu Teorie druhého ádu je zjednodušením geometricky lineárního výpotu spoívající na tchto pedpokladech Lze linearizovat geometrické vztahy mezi deformacemi a posuny (geometricky lineární výpoet). Rozložení osových sil se pi deformaci konstrukce nemní. Rovnováha se vyjaduje na deformovaném tvaru. Pi klasické formulaci založené na integraci rovnic (Rov. 6) a (Rov. 8) lze vyjádit vztah mezi koncovými silami prutu f a odpovídajícími posuny r ve tvaru K( ) r f Rov. 9 kde je parametr zatížení. Poznamenejme, že pi proporcionálním zatížení všechny vnjší síly rostou úmrn tomuto parametru. Linearita úlohy spoívá v tom, že matice tuhosti K není funkcí vektoru uzlových deformací r. Úlohu (Rov. 9) lze ešit dvma zpsoby. 1. Matici tuhosti K() uvedeme na tvar K( ) K 0 - K Rov. 10 kde K 0 je matice tuhosti podle teorie prvního ádu a K je matice poáteních naptí (geometrické tuhosti - viz. kapitola ). Rozložíme-li konstrukci na dostatený poet prvk, blíží se ešení s rozvojem (Rov. 10) k pesnému ešení rovnice (Rov. 9). Tento postup je základem program systému FIN10 Fin3D a Fin2D. V souladu s výše uvedenou formulací probíhá výpoet následujícím zpsobem. V prvním kroku se pro pedpokládané zatížení urí prbh normálových sil po konstrukci užitím teorie prvního ádu. Znalost normálových sil pro dané zatížení slouží k sestavení matice poáteních naptí K. Statický výpoet se pak opakuje, tentokrát však s modifikovanou maticí K(), rov. (Rov. 10). Rovnice (Rov. 9) pedpokládá ideální tvar konstrukce, ovšem s možností zatížení pínými silami. V pípad imperfektní konstrukce zatížené osovými silami nejprve nabude rovnice (Rov. 9) s úpravou (Rov. 10) tvaru FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 34
8 ( K 0 - K ) r K 0r 0 Rov. 11 kde r 0 je vektor poáteních uzlových imperfekcí. Výraz K 0 r 0 je ekvivalentní úinku píných sil. V pípad kombinací obou se silové úinky imperfekcí K 0 r 0 i píných sil R sítají. Pokud jsou na druhé stran oba výrazy jak K 0 r 0 a R rovny nule, pejde rovnice ( Rov. 11) na problém lineární stability popsaný v pedchozí kapitole. 2. Druhý pístup (iteraní) odráží klasické pístupy analýzy imperfektních štíhlých konstrukcí : a) eší se úloha K 0r f b) Matice tuhosti se opraví s ohledem na novou (aktualizovanou) geometrii, takže K1r f c) Nerovnováhu f K 1 r je teba rozvést pomocí rovnice neboli d) Výpoet se opakuje až r. K1r f - K1r K1( r r ) f Vztah teorie druhého ádu k normám. Normový výpoet vyžaduje stanovení souinitele vzprnosti, který se opírá o stanovení štíhlosti prutu (vzprné délky). Je teba zdraznit, že píslušné vztahy vycházejí z pedpokladu, že se jedná o chování izolovaného prutu. (srov ). Z tohoto dvodu jsou také velmi obtížn použitelné, zejména pokud se jedná o složitjší konstrukci, v níž jsou nkteré pruty tlaené a jiné tažené, takže tvar vyboení tchto prut se zásadn liší. Pro tyto úely poskytuje na druhé stran výpoet podle teorie druhého ádu vnitní síly na petvoené konstrukci, takže výpoet naptí nevyžaduje stanovení souinitel vzprnosti. Lze íci, že stabilitní výpoet se tak pevádí na výpoet pevnostní. Závrem tohoto odstavce upozorníme na jeden dležitý poznatek. Známe-li hodnotu souinitele kritického zatížení krit, mžeme snadno odhadnout pi proporcionálním zatížení a za pedpokladu, že rozhodující pruty jsou pevážn tlaené, petvoení podle teorie druhého ádu vzhledem k poátením imperfekcím 0 popípad k deformacím vypoteným podle teorie prvního ádu. Platí, viz Obr krit Rov. 12 Obdobný vztah, by s menší pesností, platí i pro vnitní síly, nap. ohybové momenty. FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 35
9 M0 M, krit Rov. 13 kde M 0 je ohybový moment stanovený podle teorie prvního ádu. V tomto vzorci se odráží smysl výpotu kritického zatížení. K posouzení platnosti vztah (Rov. 12) a (Rov. 13) jsme zvolili píklad jednoduchého rovinného rámu zatíženého podle Obr. 13. Pedpokládané geometrické imperfekce byly modelovány pínými silami velikosti 1/100 svislého zatížení. Vodorovný posun píle 0 vypotený podle teorie prvního ádu byl v tomto pípad roven mm. Výpoet podle teorie druhého ádu vedl k hodnot píného posunu rovné mm. Obdobné výsledky jsme obdrželi pro hodnoty ohybových moment ve vetknutí. Moment M 0 byl roven 1.66 knm, zatímco moment M vypotený podle teorie druhého ádu vzrostl na 1.69 knm. Pi použití rovnic ( Rov. 12) a ( Rov. 13) jsme obrželi hotnotu píného posunu rovnu mm, což se prakticky shoduje s výpotem pomocí programu FIN3D. Hodnota ohybového momentu stanovená z ( Rov. 13) je rovna 1.70 knm. V porovnání s výpotem je tento rozdíl mén než 0.6%. Obr. 13 Závrem bychom chtli poznamenat, že i pes efektivní výpoetní techniku a programy by inženýr neml zapomínat na jednoduché metody výpotu, které mu poskytnou rychlý odhad chování imperfektní konstrukce, zejména pi pedbžném návrhu, viz (Rov. 12) a (Rov. 13). FIN 10 FINE 2000 Fin10 Teorie - 36
1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2 2. SEZNAM NOREM A POUŽITÉ LITERATURY 3 3. GEOMETRIE KONSTRUKCE 4 4. MODEL KOSNTRUKCE VE SCIA ENGINEER 5
Lávka u obchodní akademie Beroun SO 201 - Lávka pes Litavku STATICKÝ VÝPOET vypracoval Ing. J.Hamouz kontroloval Ing. V. Engler datum 06/2013.zakázky 12NO03030 OBSAH 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2 2. SEZNAM NOREM
VíceRADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souásti metodami radiálního vypínání. Pro tváení souásti byl použit elastický nástroj
Více2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA
2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA 2.1. OBECN Tepelné požadavky na dílí ást sdílení tepla zahrnují mimoádné ztráty pláštm budovy zpsobené: nerovnomrnou vnitní teplotou v každé tepelné
Více4. Lineární diferenciální rovnice rovnice 1. ádu
4. Lineární diferenciální rovnice rovnice. ádu y + p( ) y = (4.) L[ y] = y + p( ) y p q jsou spojité na I = (ab) a < b. Z obecné teorie vyplývá že množina všech ešení rovnice (4.) na intervalu I (tzv.
VíceLineární stabilita a teorie II. řádu
Lineární stabilita a teorie II. řádu Sestavení podmínek rovnováhy na deformované konstrukci Konstrukce s a bez počáteční imperfekce Výpočet s malými vs. s velkými deformacemi ANKC-C 1 Zatěžovacídráhy [Šejnoha,
VícePrbh funkce Jaroslav Reichl, 2006
rbh funkce Jaroslav Reichl, 6 Vyšetování prbhu funkce V tomto tetu je vzorov vyešeno nkolik úloh na vyšetení prbhu funkce. i ešení úlohy jsou využity základní vlastnosti diferenciálního potu.. ešený píklad
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
Více1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí
V tomto lánku na dvou modelech rstu - exponenciálním a logistickém - ukážeme nkteré rozdíly mezi chováním spojitých a diskrétních systém. Exponenciální model lze považovat za základní rstový model v neomezeném
VíceKINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN
KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN Kivka je jednoparametrická množina bod X(t), jejíž souadnice jsou dány funkcemi: x = x(t), y = y(t), t I R. Tena kivky je urena bodem dotyku X a teným vektorem o souadnicích
VíceStavební mechanika 2 (K132SM02)
Stavení mechanika (K13SM0) ednáší: doc. Ing. Matj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K13 místnost D034 e-mail: matej.leps@sv.cvut.cz konzultaní hodiny Pá 10:00-11:30 íklad: vykreslete prhy M(), N(), V() na
VíceSTATICKY NEURČITÉ PRUTOVÉ SOUSTAVY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera Obsah přednášek 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4.. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VícePRUŽNOST A PLASTICITA I
Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice
Více1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model
1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VíceTENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky
Podnikatelská 545 190 11 Praha 9 tel: 267 090 211 fax: 281 932 300 servis@kovprof.cz www.kovprof.cz TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky POMCKA PRO PROJEKTANTY A ODBRATELE Rev. 2.0-10/2013
VíceLEMOVÁNÍ I ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souástí z plechu metodou lemování. Pro tváení souástí byl v pípad lemování otvor použit
VícePRAVDPODOBNOSTNÍ VÝPOTY METODOU PDPV SE ZÁVISLÝMI NÁHODNÝMI VELIINAMI
Proceedings of the 6 th International Conference on New Trends in Statics and Dynamics of Buildings October 8-9, 7 Bratislava, Slovakia Faculty of Civil Engineering STU Bratislava Slovak Society of Mechanics
VíceKonstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah
Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,
VíceEfektivní hodnota proudu a nap tí
Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého
VíceKUSOVNÍK Zásady vyplování
KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,
VíceHYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou
HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. ING. JIÍ KYTÝR, CSc. ING. PETR FRANTÍK, Ph.D. STATIKA I MODUL BD03-MO1 ROZŠÍENÝ PRVODCE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. JIÍ KYTÝR, CSc. ING. PETR FRANTÍK, Ph.D. STATIKA I MODUL BD-MO ROZŠÍENÝ PRVODCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Statika
VícePedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6
Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení
VíceInternetový seminář NÁVRH OCELOVÉ RÁMOVÉ KONSTRUKCE PODLE ČSN EN (ocelářská norma)
DECETRALIZOVAÝ PROJEKT ŠT 2010: CELOŽIVOTÍ VZDĚLÁVÁÍ ODBORÉ VEŘEJOSTI V OBLASTI BEZPEČOSTI A SPOLEHLIVOSTI STAVEBÍCH KOSTRUKCÍ PŘI PROVÁDĚÍ STAVEB Internetový seminář 22. 10. 19. 11. 2010 ÁVRH OCELOVÉ
Více2. M ení t ecích ztrát na vodní trati
2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic
VícePravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x)
NÁHODNÁ VELIINA Náhodná veliina je veliina, jejíž hodnota je jednoznan urena výsledkem náhodného pokusu (je-li tento výsledek dán reálným íslem). Jde o reálnou funkci definovanou na základním prostoru
VíceZjednodušená deformační metoda (2):
Stavební mechanika 1SM Přednášky Zjednodušená deformační metoda () Prut s kloubově připojeným koncem (statická kondenzace). Řešení rovinných rámů s posuvnými patry/sloupy. Prut s kloubově připojeným koncem
VíceNelineární problémy a MKP
Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)
VíceKontraktantní/dilatantní
Kontraktantní/dilatantní plasticita - úhel dilatance směr přírůstku plastické deformace Na základě experimentálního měření dospěl St. Venant k závěru, že směry hlavních napětí jsou totožné se směry přírůstku
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VíceOkruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil
Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Souřadný systém, v rovině i prostoru Síla bodová: vektorová veličina (kluzný, vázaný vektor - využití),
VíceZtráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr
Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr Motivace štíhlé pruty namáhané tlakem mohou vybočit ze svého původně přímého tvaru a může dojít ke ztrátě stability a zhroucení konstrukce dříve, než je dosaženo
VíceIV. CVIENÍ ZE STATISTIKY
IV. CVIENÍ ZE STATISTIKY Vážení studenti, úkolem dnešního cviení je nauit se analyzovat data kvantitativní povahy. K tomuto budeme opt používat program Excel 2007 MS Office. 1. Jak mžeme analyzovat kvantitativní
VíceBETONOVÉ KONSTRUKCE I
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDENK BAŽANT BETONOVÉ KONSTRUKCE I MODUL CS 4 BETONOVÉ KONSTRUKCE PLOŠNÉ ÁST STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Betonové konstrukce
VíceGYMNÁZIUM CHEB SEMINÁRNÍ PRÁCE
GYMNÁZIUM CHEB SEMINÁRNÍ PRÁCE Relace Cheb, 006 Radek HÁJEK Prohlášení Prohlašuji, že jsem seminární práci na téma: Relace vypracoval zcela sám za použití pramen uvedených v piložené bibliograii na poítai
VíceKlasifikace rámů a složitějších patrových konstrukcí
Klasifikace rámů a složitějších patrových konstrukcí Klasifikace závisí na geometrii i zatížení řešit pro každou kombinaci zatížení!! 1. Konstrukce řešené podle teorie 1. řádu (α > 10): F α 10 Pro dané
VíceSouvisející ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,
Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému
VíceStavební mechanika 2 (K132SM02)
Stavební mechanika (K13SM0) ednáší: doc. Ing. Matj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K13 místnost D034 e-mail: matej.leps@fsv.cvut.cz konzultaní hodiny Pá 10:00-11:30 Matj Lepš 016 3.1 Prh vnitních sil po
VíceIng. Jaroslav Halva. UDS Fakturace
UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
VíceCykly Intermezzo. FOR cyklus
Cykly Intermezzo Rozhodl jsem se zaadit do série nkolika lánk o základech programování v Delphi/Pascalu malou vsuvku, která nám pomže pochopit principy a zásady pi používání tzv. cykl. Mnoho ástí i jednoduchých
VíceRozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.
Rozdíly mezi, oblasti jejich využití. Obě metody jsou vhodné pro určitou oblast problémů. základě MKP vyžaduje rozdělení těles na vhodný počet prvků, jejichž analýza je poměrně snadná a pro většinu částí
Více! " # $ % # & ' ( ) * + ), -
! " # $ % # & ' ( ) * + ), - INDIVIDUÁLNÍ VÝUKA MATEMATIKA METODIKA Kuželosek Mgr. Petra Dunovská bezen 9 Obtížnost této kapitol matematik je dána tím, že se pi výkladu i ešení úloh komplexn vužívají vdomosti
VícePROBLÉMY STABILITY. 9. cvičení
PROBLÉMY STABILITY 9. cvičení S pojmem ztráty stability tvaru prvku se posluchač zřejmě již setkal v teorii pružnosti při studiu prutů namáhaných osovým tlakem (viz obr.). Problematika je však obecnější
VíceFAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ŽELEZOBETONOVÁ
VíceNáhradní ohybová tuhost nosníku
Náhradní ohybová tuhost nosníku Autoři: Doc. Ing. Jiří PODEŠVA, Ph.D., Katedra mechaniky, Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava, e-mail: jiri.podesva@vsb.cz Anotace: Výpočty ocelových výztuží
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. DRAHOMÍR NOVÁK, DrSc. SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ MODUL P01 PRVODCE PEDMTEM CD04, CD06 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VíceDigitální ortofoto. struná teorie
Digitální ortofoto struná teorie Hoda J. VII 2004 Obsah 1. Pekreslení leteckých snímk... 2 1.1. Úvod... 2 1.2. Teorie, metody ešení... 2 1.2.1. Pekreslení snímk na pekreslovaích... 2 1.2.2. Diferenciální
VíceNEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY
NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY Metodika Mgr. Michal Schovánek kvten 2010 Newtonovy pohybové zákony patí mezi nejobtížnjší kapitoly stedoškolské mechaniky. Popisované situace jsou sice jednoduše demonstrovatelné,
VíceProgram dalšího vzdělávání
Program dalšího vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ LEŠENÁŘŮ Učební plán kurzu: Vzdělávání odborně způsobilých osob pro DSK MODUL A2 Projekt: Konkurenceschopnost pro lešenáře Reg. č.: CZ.1.07/3.2.01/01.0024 Tento produkt
VíceTeorie tkaní. Modely vazného bodu. M. Bílek
Teorie tkaní Modely vazného bodu M. Bílek 2016 Základní strukturální jednotkou tkaniny je vazný bod, tj. oblast v okolí jednoho zakřížení osnovní a útkové nitě. Proces tkaní tedy spočívá v tvorbě vazných
VícePokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008
Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO
VíceOBSAH. Obsah 2. Únosnost 3. Životnost 4 5. Mazání 6 7. Montáž 8 9. Lineární vedení HG 10 17. Lineární vedení MG 18 23
10 Li pr Kata Všechn ruitza souvislo MIDO 011 P neá rofil alog yúdajevtom apípadnéneú ostistechnick OL2010 Pehled ární lovo mtokatalogub úplnéneboch kýmpokrokem dnabíz ved out bylypelivp hybnéúdaje. m.
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.
VícePružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test
Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových charakteristik, oficiální přehled
VíceDruhá vta termodynamiky a její matematické vyjádení
Druhá vta termodynamiky a její matematické vyjádení Pipomeme si nejprve znalosti z minulé kapitoly epelné stroje a vznik.vty termodynamiky : Jakýkoliv termodynamický proces musí sice vždy splovat zákon
VícePídavný modul rozvaha lze vyvolat z hlavní nabídky po stisku tlaítka Výkazy / pídavné moduly.
Výkaz rozvaha Pídavný modul rozvaha lze vyvolat z hlavní nabídky po stisku tlaítka Výkazy / pídavné moduly. Po spuštní modulu se zobrazí základní okno výkazu: V tabulce se zobrazují sloupce výkazu. Ve
VíceVYTVÁENÍ VÝBROVÝCH DOTAZ
VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH DOTAZ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH SESTAV YAMACO SOFTWARE 2003-2004 1. ÚVODEM Standardní souástí všech produkt Yamaco Software jsou prostedky
VíceVybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES SDRUŽENÉ OCELOVÉ
VícePednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2
Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní
VíceNÁVRH A POSOUZENÍ D EV NÉ KONSTRUKCE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ MECHANIKY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL MECHANICS NÁVRH A POSOUZENÍ DEVNÉ KONSTRUKCE BAKALÁSKÁ
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceRÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník
RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník Zemina jako trojfázové prostedí Pevná fáze zeminy 1. Vznik zemin (zvtrávání, transport, sedimentace) 2. Zeminy normáln konsolidované a pekonsolidované
VíceNávrh optimálního chlazení válce s kalibrem
Návrh optimálního chlazení válce s kalibrem Jindich Petruška, Jaroslav Horský, Lukáš Vavreka FSI VUT v Brn Na píkladu profilového válce poslední stolice pro válcování U-profil je ilustrován postup pi návrhu
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.
VícePedmt úpravy. Vymezení pojm
372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. íjna 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozútování náklad na tepelnou energii na vytápní a náklad na poskytování teplé užitkové vody mezi
VíceNCCI: Obecná metoda pro posouzení příčné stability rámů
CCI: Obecná metoda pro posouzení příčné stability rámů S032a-CZ-EU CCI: Obecná metoda pro posouzení příčné stability rámů Tento CCI dokument vysvětluje obecnou metodu presentovanou v 6.3.4 z E1993-1-1
VícePOZEMNÍ KOMUNIKACE I.
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PETR HOLCNER POZEMNÍ KOMUNIKACE I. MODUL BM0-M0 SMROVÉ EŠENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Pozemní
VíceNamáhání ostění kolektoru
Inženýrský manuál č. 23 Aktualizace 06/2016 Namáhání ostění kolektoru Program: MKP Soubor: Demo_manual_23.gmk Cílem tohoto manuálu je vypočítat namáhání ostění raženého kolektoru pomocí metody konečných
VíceZakřivený nosník. Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly. Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia
Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia Zakřivený nosník Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita
VíceVYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NOSNÁ KONSTRUKCE OBJEKTU KULTURNÍHO CENTRA LOAD BEARING STRUCTURE OF COMMUNITY CENTRE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DEVNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES NOSNÁ KONSTRUKCE OBJEKTU
VíceHYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY
HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace
VíceSkořepinové konstrukce úvod. Skořepinové konstrukce výpočetní řešení. Zavěšené, visuté a kombinované konstrukce
133 BK4K BETONOVÉ KONSTRUKCE 4K Betonové konstrukce BK4K Program výuky Přednáška Týden Datum Téma 1 40 4.10.2011 2 43 25.10.2011 3 44 12.12.2011 4 45 15.12.2011 Skořepinové konstrukce úvod Úvod do problematiky
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceVYSOKOPEVNOSTNÍ BETONY S PÍMSMI TEPELN UPRAVENÝCH KAOLÍN
VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Studentská vdecká odborná innost školní rok 2005-2006 VYSOKOPEVNOSTNÍ BETONY S PÍMSMI TEPELN UPRAVENÝCH KAOLÍN Pedkládá student : Jan Hurta Odborný garant
VíceMartin NESLÁDEK. 14. listopadu 2017
Martin NESLÁDEK Faculty of mechanical engineering, CTU in Prague 14. listopadu 2017 1 / 22 Poznámky k úlohám řešeným MKP Na přesnost simulace pomocí MKP a prostorové rozlišení výsledků má vliv především:
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován Evropským
VícePružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.
Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN NOSNÁ KONSTRUKCE ŽB OBJEKTU PRO LEHKÝ PRMYSLOVÝ PROVOZ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NOSNÁ KONSTRUKCE
Vícedq T dq ds = definice entropie T Entropie Pi pohledu na Clausiv integrál pro vratné cykly :
Entropie Pi pohledu na Clausiv integrál pro vratné cykly : si díve i pozdji jist uvdomíme, že nulová hodnota integrálu njaké veliiny pi kruhovém termodynamickém procesu je základním znakem toho, že se
VíceNCCI: Modelování rámů - pružná analýza. Obsah
Tento NCCI dokument podává informace o modelování portálových rámů pro pružnou globální analýzu. Modelování zatížení zde není zahrnuto. Obsah. Modelování geometrie rámů 2 2. Modelování spojů 4 Strana .
VíceNESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1
NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ Petr Frantík 1 Úvod Úloha pokritického vzpěru přímého prutu je řešena dynamickou metodou. Prut se statickým zatížením je modelován jako nelineární disipativní dynamický systém.
VíceVlci a zajíci v pohádkovém lese
Vlci a zajíci v pohádkovém lese 1/6 Vlci a zajíci v pohádkovém lese Jií Neas Vstupujeme do pohádky o jednom zvláštním lese. Ona ovšem celá pohádka to bude ponkud zvláštní. Nebudou v ní víly ani králové,
VíceVzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Vzpěr,
VíceDEFORMAN NAPJATOSTNÍ ANALÝZA PEVODOVÉ SKÍN POMOCÍ MKP
Konference diplomových prací 2007 Ústav konstruování, Ústav mechaniky tles, mechatroniky a biomechaniky, FSI VUT v Brn 5. 6. ervna 2007, Brno, eská republika DEFORMAN NAPJATOSTNÍ ANALÝZA PEVODOVÉ SKÍN
VícePilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )
PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými
VíceGYMNÁZIUM CHEB. SEMINÁRNÍ PRÁCE Grafy funkcí sbírka ešených úloh. Radek HÁJEK, 8.A Radka JIROUŠKOVÁ, 8.A Cheb, 2006 Petr NEJTEK, 8.
GYMNÁZIUM CHEB SEMINÁRNÍ PRÁCE Grafy funkcí sbírka ešených úloh Radek HÁJEK, 8.A Radka JIROUŠKOVÁ, 8.A Cheb, 006 Petr NEJTEK, 8.A Prohlášení Prohlašujeme, že jsme seminární práci na téma: Grafy funkcí
VíceGlobální matice konstrukce
Globální matice konstrukce Z matic tuhosti a hmotnosti jednotlivých prvků lze sestavit globální matici tuhosti a globální matici hmotnosti konstrukce, které se využijí v řešení základní rovnice MKP: [m]{
VícePRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL BO02-M03
VYSOKÉ UEÍ TECHICKÉ V BR FAKULTA STAVEBÍ PROF. IG. JIDICH MELCHER,DR.SC. IG. MARCELA KARMAZÍOVÁ, CSC. IG. MIROSLAV BAJER,CSC. IG. KAREL SÝKORA PRVKY KOVOVÝCH KOSTRUKCÍ MODUL BO0-M0 PRUTY AMÁHAÉ TAHEM A
VíceVýpočet sedání kruhového základu sila
Inženýrský manuál č. 22 Aktualizace 06/2016 Výpočet sedání kruhového základu sila Program: MKP Soubor: Demo_manual_22.gmk Cílem tohoto manuálu je popsat řešení sedání kruhového základu sila pomocí metody
Více10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR
170 10. ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva
Více1 Motory s permanentními magnety
1 Motory s permanentními magnety Obr. 1 Píný ez synchronním motorem s permanentními magnety 1. kw, p=4 Motory s permanentními magnety jsou synchronní motory, které místo budicího vinutí pro vytvoení magnetického
VíceDIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. JAN KUDRNA, CSC. DIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK MODUL 03 ÚNOSNOST VOZOVEK - 1 (49) - STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VícePodpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad
Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická
VíceLibor Kasl 1, Alois Materna 2
SROVNÁNÍ VÝPOČETNÍCH MODELŮ DESKY VYZTUŽENÉ TRÁMEM Libor Kasl 1, Alois Materna 2 Abstrakt Příspěvek se zabývá modelováním desky vyztužené trámem. Jsou zde srovnány různé výpočetní modely model s prostorovými
Více4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti
4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel
Více