VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE MS 2 HALY, VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Zdné konstrukce MS 2 Rostislav Jeneš, Božena Podroužková, Brno (48) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Použitá terminologie Zásady návrhu zdných konstrukcí Konstrukní systémy Volba konstrukního systému Soustava podélných stn Soustava píných stn Soustava podélných a píných stn Dilataní celky Dilataní spáry Rozdlovací spáry ešení dilataních spár Ztužující prvky Vnec Vtrový nosník Rozmístní jednotlivých nosných prvk Stanovení rozmr jednotlivých nosných prvk Statické ešení zdných konstrukcí Zdné halové objekty Zdné vícepodlažní objekty Objekty s devnými stropy Objekty s tuhými stropy Objekty s vnitním skeletem Zdné skelety Chyba! Záložka není definována. 2.3 Autotest... Chyba! Záložka není definována. 3 Závr... Chyba! Záložka není definována. 3.1 Shrnutí... Chyba! Záložka není definována. 3.2 Studijní prameny... Chyba! Záložka není definována Seznam použité literatury... Chyba! Záložka není definována Seznam doplkové studijní literaturychyba! Záložka není definována Odkazy na další studijní zdroje a pramenychyba! Záložka není definována. 3.3 Klí... Chyba! Záložka není definována. - 3 (48) -

4

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Nauit se navrhovat zdné objekty, sestavovat jejich výpotový model, zpracovat statický výpoet a výkresovou dokumentaci podle platných pedpis a norem. Kontrolovat správné technologické provádní zdných konstrukcí. 1.2 Požadované znalosti Druhý modul zdných konstrukcí navazuje bezprostedn na první modul. Jsou potebné znalosti základ navrhování zdných konstrukcí. Je teba znát stavební mechaniku a pružnost a umt urit velikost, rozmístní a kombinace zatížení a úinky psobení zatížení. Dále je potebná znalost navrhování betonových prvk a konstrukcí. 1.3 Doba potebná ke studiu Modul obsahuje látku probíranou ve tech týdnech semestru. Doba potebná k nastudování je závislá na pedchozí prprav studenta v píslušné oblasti. Potebná doba ke studiu iní 20 až 25 hodin. 1.4 Klíová slova Konstrukní systém, nosná stna, nenosná stna, ztužující stna, smyková stna, dilataní spára, rozdlovací spára, 1.5 Použitá terminologie konstrukní systém uspoádání nosných svislých konstrukcí a jejich návaznost na vodorovné konstrukce nosná stna stna urená zejména pro penášení svislého zatížení a vlastní hmotnosti nenosná stna stna, která není urená pro penášení zatížení která se mže odstranit, aniž by byla ohrožena spolehlivost a celistvost zbývající nosné konstrukce ztužující stna stna, která je kolmá na stnu jinou, tvoí pro ni podporu vzhledem k psobení vodorovných boních sil nebo snižuje úinek boulení v podporované stn a pispívá ke zvýšení stability celého objektu smyková stna stna penášející vodorovné síly ve své rovin dilataní spára spára, ve které je pipuštn volný pohyb v rovin stny - 5 (48) -

6 Zdné konstrukce MS 2 rozdlovací spára spára, ve které je pipuštn volný pohyb v rovin stny ve vodorovném i ve svislém smru (také v základových konstrukcích) - 6 (48) -

7 Závr 2 Zásady návrhu zdných konstrukcí V této kapitole se budeme pedevším zabývat zásadami pro návrh zdných konstrukcí bytové, obanské a prmyslové výstavby. innost projektanta pi konstrukním ešení zdných konstrukcí vychází z pedbžného návrhu na jehož podklad se zpracovává podrobný statický výpoet. Pedbžným návrhem rozumíme schématické ešení všech nosných konstrukcí tj. volbu konstrukního systému, rozdlení objektu na menší samostatné ásti (stanovení dilataních popípad rozdlovacích spár), rozvržení nosných prvk a stanovení jejich pedbžných rozmr. Pi návrhu stavby pro uritý úel je nutno brát ohled i na její nosnou funkci a respektovat pitom i hledisko ekonomické. 2.1 Konstrukní systémy Volba konstrukního systému O volb konstrukního systému rozhoduje pedevším úel, pro který se objekt navrhuje, druh a velikost zatížení a zpsob založení v závislosti na charakteru základového podloží. Zvolený konstrukní systém musí spolehliv vzdorovat úinkm svislého i vodorovného zatížení. Na penášení zatížení se podílí prvky svislé (stny, pilíe, sloupy) i vodorovné (stropy, píp. schodišt) Soustava podélných stn Podélný systém se hodí zejména pro budovy s prbžnými nebo voln dlitelnými prostorami jako jsou nap. školy, administrativní budovy, skladišt apod. (viz obr. 2.1). Podélné nosné stny oddlují jednotlivé trakty obvodové pípadn stední (chodbový) - obvykle se navrhují dva až ti trakty. Stropní konstrukce jsou orientovány pín. Rozpon obvodového traktu u obytných budov se navrhuje obvykle v rozmezí 4,0 až 6,0 m, u budov obanské výstavby, skladiš apod. 6,0 až 8,0 m. U obvodových stn je teba zohlednit nejen funkci nosnou, ale také tepeln izolaní. Otvory v obvodových stnách se navrhují obvykle menších rozpon, pilíe mezi nimi jsou vtší a jejich rozmry by mly respektovat vazbu zdiva (podle použitého zdícího prvku pro vazbu zdiva je nutno používat doplkových zdících prvk). Pi více traktech mže stední stna plnit funkci pouze nosnou. Stední ze mže být nahrazena cihelnými pilíi a spojitým prvlakem, pi velkém zatížení a vtších rozponech (nap. skladišt) ji mže nahradit železobetonová rámová konstrukce. Prostorovou tuhost objektu zajišuje spojení podélných stn s vloženými pínými (ztužujícími, smykovými) stnami (nejlépe je využít štítových stn, schodišových stn apod.). Jestli lze považovat stropní konstrukci za tuhou stropní tabuli (nap. železobetonové monolitické stropy nebo prefabrikované zmonolitnné stropy s kotvením do železobetonových vnc), penáší tato ve své rovin vodorovné zatížení (nap. od vtru) do ztužujících stn, které toto zatížení dále penáší do základových konstrukcí (viz obr. 2.10) a všechny podélné stny spolupsobí jedná se o nepoddajnou soustavu. V pípad, že chybí ztužující stny nebo stropní tabuli nelze považovat za tuhou, jedná se o staticky nevýhodnou pružnou soustavu. Nap. u budov s devnými stropy (netuhá stropní tabule) a bez ztužujících - 7 (32) -

8 Zdné konstrukce MS 2 stn, by musela každá z obvodových stn penést tlak i sání vtru, které na ni pipadá (viz obr. 2.14). Obr. 2.1: Schéma podélného systému (Z ztužující stna) Soustava píných stn Píný systém se hodí zejména pro obytné budovy, nemocnice, ubytovny apod. (viz obr. 2.2). Jsou to objekty, které nevyžadují variabilní dispozici a velké prostory. Píné stny mají pouze nosnou funkci (krom štítových stn), odpadá tepeln izolaní funkce. Obvodové stny jsou nenosné, a proto je možné navrhnout otvory o vtších rozponech, pípadn v nkterých modulech zdivo zcela vynechat (je nutno uvažovat s prostorovou tuhostí objektu v podélném smru vítr psobící na štítové stny). Pi vynechání zdiva ve všech modulech by bylo nutno navrhnout podélné ztužující stny. Úinky vodorovného zatížení psobícího na podélné stny penáší tyto stny do tuhé stropní tabule nebo pi malých vzdálenostech píných stn (lze-li považovat podélnou stnu za desku psobící ve dvou smrech pi pomru výšky k délce cca 1 : 2) do píných stn a strop. Píné stny pak penesou úinky vodorovného zatížení do základových konstrukcí. Podélný modul (osová vzdálenost píných stn) uruje rozptí stropní konstrukce. Mžeme navrhovat píné stny : s malými rozestupy (3,0 ; 3,6 ; 4,2 m), s velkými rozestupy (5,4 ; 6,0 m), s kombinovanými rozestupy (nap. 6,0 + 3,0 + 6,0 m) touto kombinací se totiž získá výhodnjší dispoziní ešení. V odborné literatue je systém vzniklý kombinací píných nosných stn a ztužujících stn propojených tuhými stropy nazýván krabicovou konstrukcí, kde jednotlivé prvky vzájemn spolupsobí a nevznikají nezávislá petvoení. Obr. 2.2: Schéma píného systému (Z ztužující stna) - 6 (48) -

9 Závr Soustava podélných a píných stn Systém podélných a píných stn zvyšuje tuhost objektu pi psobení vodorovných sil, proto se obvykle navrhuje u vyšších staveb (viz obr. 2.3). Tento systém vznikne kombinací podélného a píného systému (obousmrný systém) nosné stny jsou orientovány v obou smrech. Svislé síly se podílí na stabilit objektu jako celku pro psobení vtru v podélném i píném smru. U výškových staveb se obvodové trakty navrhují po obvod stabilizaního jádra (viz obr. 2.3 a). Nejúinnjší je komrkové uspoádání, kdy se nejvíce stn vzájemn podporuje a spolupsobí (viz obr. 2.3 b). Obr. 2.3: Schéma soustavy podélných a píných stn a) uspoádání u výškových objekt b) uspoádání komrkové Dilataní celky Nkteré objekty je nutno rozdlit na menší samostatné ásti z tchto dvod : konstrukci je teba chránit ped objemovými zmnami nap. ped nepíznivými úinky zmn teploty (dilataní spáry), je teba zabránit poruchám jež by mohly vzniknout vlivem nestejnomrného sedání jednotlivých ástí objektu (rozdlovací spáry) Dilataní spáry Dilataní spáry se navrhují ve všech místech, kde následkem objemových zmn zdiva zpsobených zmnami teploty a vlhkosti, jednak dotvarováním a u zdiva z betonových tvárnic jejich obvykle znaným smršováním mže dojít ke vzniku a rozevení trhlin ve zdivu nebo ke vzájemným posunm nosných zdných prvk (stn), ohrožujícím spolehlivost zdné konstrukce. Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami pro jednovrstvé zdné stny z pálených zdicích prvk, vápenopískových cihel, kamenných kvádr a pórobetonových tvárnic jsou uvedeny v tabulce 2.1 (dle dosud platné SN) a v tab. 2.2 (dle návrhu Národního aplikaního dokumentu eské republiky z roku 1996 pro EN ). - 9 (32) -

10 Zdné konstrukce MS 2 Tab. 2.1: Mezní vzdálenosti (v m) mezi dilataními spárami ve zdivu (dle SN ) Zdivo Mezní vzdálenost mezi dilataními spárami v m pro zdivo na maltu znaky M 15; 10; 5 M 2,5; M 1 M 0,4 z cihláských výrobk z vápenopískových cihel a z dílc z obyejného a lehkého betonu z dílc z pórobetonu Tab. 2.2: Nejvtší pípustné vzdálenosti v m mezi dilataními spárami v budovách s jednovrstvými zdnými stnami (dle Národního aplikaního dokumentu zpracovaného pro SN P ENV ) Jednovrstvé zdné stny z pálených zdicích prvk, vápenopískových cihel, kamenných kvádr Nejvtší pípustná vodorovná vzdálenost v m mezi dilataními spárami pro zdivo na maltu s pevností v tlaku v N/mm 2 M 15; 10; 5 M 2,5; M 1 M 0, z pórobetonových tvárnic Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami pro zdné stny z betonových tvárnic závisejí na velikosti a asovém prbhu smršování betonu tvárnic. Pokud zdná konstrukce souvisí s konstrukcí z jiného materiálu, pro který jsou stanoveny jiné mezní vzdálenosti dilataních spár, platí vždy hodnoty nižší. Nejvtší pípustné vodorovné vzdálenosti mezi dilataními spárami ve vnjší vrstv vrstvených stn, v pizdívkách apod. se urí na základ zvláštních šetení, pihlížejících k vlastnostem použitého druhu zdiva, spojení vnjší vrstvy s vnitní stnou (nosnou konstrukcí) a k poloze vrstvy vzhledem ke svtovým stranám. Nejsou-li výsledky zvláštních šetení k dispozici, nejvtší pípustné vzdálenosti dilataních spár ve vnjších vrstvách orientovaných na sever, východ, jih nebo západ jsou 12 m, 10 m, 9 m nebo 8 m. Úinná šíka dilataních spár má být dostatená vzhledem k pedpokládaným objemovým zmnám; ve spárách nemají být pevné ástice; spáry mají být pi vnjším povrchu vyplnny pružným tmelem. Pekroí-li se z njakého dvodu hodnota rozestupu dilataních spár uvedená v tab. 2.1 resp. 2.2 je teba výpotem prokázat vliv tepelných zmn. Uvažuje se souinitel tepelné roztažnosti zdiva t jehož doporuené hodnoty jsou uvedeny - 6 (48) -

11 Závr v modulu 1 (viz tab. 2.10). Výztuž vnc je teba tmto pídatným tahm pizpsobit. Pi návrhu dilataních úsek se musí vzít v úvahu i jejich prostorová tuhost. Dilataní spárou je perušena nosná konstrukce objektu a každý dilataní úsek je teba ešit z hlediska prostorové tuhosti samostatn a navrhnout konstrukní opatení (viz obr. 2.4). Obr. 2.4: Vyztužení zdné budovy v míst dilataní spáry a) ztužujícím prvlakem b) ztužující štítovou stnou Rozdlovací spáry Rozdlovací spáry mžeme považovat za specifický druh dilataních spár, které urují velikost dilataních celk z hlediska rozdílného sedání jednotlivých ástí objektu. Pi ešení konstrukce je teba brát ohled nejen na možný rozdíl pokles jednotlivých dilataních celk, ale i pípadné naklonní (viz obr. 2.5). Obr. 2.5: Rzné dosednutí a naklonní nestejn vysokých budov Rozdlovací spáry je teba umístit všude tam, kde lze oekávat nestejnomrné sedání základ, jako nap.: pi nestejnomrných podmínkách založení (rzná základová pda, rozdílná hloubka základové spáry, podstatn rozdílné zatížení a z toho plynoucí rzná šíka základových pás, rozdílný zpsob založení jednotlivých ástí objektu atd.), pi náhlé zmn výšky budovy (o více než 10 m), pokud nejsou navržena opatení, aby se zamezilo nerovnomrnému rozdlení naptí ve zdivu, mezi starým objektem a pístavbou, u staveb rozsáhlých a znan lenitých, u staveb na poddolovaném území (32) -

12 Zdné konstrukce MS 2 Vždy je teba navrhovat rozdlovací spáry spolen se založením objektu a ve vtšin pípad probíhá rozdlovací spára i základovými konstrukcemi. Horní a spodní stavba se vzájemn ovlivují ešení dilataních spár Dilataní spára musí zajistit pohyb ásti konstrukce v píslušném smru a o patiné velikosti (vodorovn, svisle pop. v obou smrech) a musí klást minimální odpor tomuto pohybu. Provedení dilataní spáry musí být takové, aby byla funkní trvale. Vyžaduje-li to umístní dilataní spáry, musí zajistit dostatenou vodotsnost, pípadn musí mít zvukovou i tepelnou izolaní schopnost. Základní ešení dilataních spár ve zdných konstrukcích je na obr. 2.6 a píklady detail dilataních spár na obr Obr. 2.6: Dilatace svislých zdných konstrukcí a) zdvojením štítových stn, b) drážkou v rozšíeném zdivu c) drážkou ve zdivu a štítovou stnou Obr. 2.7: Podrobnosti dilataních spár - 6 (48) -

13 Závr Ztužující prvky K zabezpeení funkce konstrukce v souvislosti s prostorovou tuhostí slouží ztužující prvky jako jsou vnce a vtrové nosníky Vnec Železobetonový vnec ( viz obr. 2.8) ukládaný na zdivo v úrovni strop musí být vyztužený tak, aby byl schopen penášet tahové síly : které vznikají nerovnomrným sedáním objektu, které vznikají pi ohybu stropní desky v její rovin od vodorovného zatížení (jako vysoký nosník), které mohou vzniknout od excentrického umístní sil v horním pate vi stedm pilí dolního patra a vyrovnávat je. Vnec má probíhat po všech obvodových stnách i po všech píných a podélných stnách, které se podílí na penosu vodorovného zatížení od vtru.vnec mže být také využit k roznášení soustedných reakcí stropních trám (nap. u strop s ocelovými nosníky) a peklad. Pi dostateném vyztužení mže být vnec využit i jako peklad. Podle SN se vodorovná výztuž ve smru délky budovy se stropy z dílc navrhuje na extrémní výpotové zatížení 15kN psobící na 1m šíky budovy, stejn tak v opaném smru a to v úrovni každého stropu a stechy. Výztuž se vkládá do spár mezi stropními dílci (zálivková výztuž) a do vnc.výztuž se kotví do protilehlých obvodových vnc, kolmých k uvažovanému smru. Obr. 2.8: Pozední vnec - 13 (32) -

14 Zdné konstrukce MS Vtrový nosník Stropní konstrukce, které nemají dostatenou tuhost pro penášení vodorovného úinku od zatížení vtrem se opatí vtrovým nosníkem, který zajistí opení hlavy zdi. Vtrový nosník se opírá o ztužující stny kolmé k uvažované stn a dimenzuje se jako vodorovný nosník (oproti vnci je namáhán ohybem ve vodorovné rovin). Obr.2.9: Statické psobení vtrového nosníku Rozmístní jednotlivých nosných prvk Zdné objekty je nutno navrhovat tak, aby se vylouil vznik mezního stavu (nejen únosnosti, ale i použitelnosti) jednotlivých nosných prvk a aby se zaru- ila prostorová tuhost celého objektu (v píném a podélném smru). Prostorovou tuhost zajišuje stropní tabule a vhodn volený systém podélných a píných stn. Nosné stny a pilíe jsou namáhány jednak zatížením svislým a jednak zatížením vodorovným (vítr, seismicita). Pi dostaten tuhém spojení mezi stropní tabulí a podélnými stnami, penáší stropní tabule vodorovné zatížení (ve své rovin) do píných stn, popípad ztužidel nebo rám a tyto penášejí vodorovné zatížení do základových konstrukcí (viz obr. 2.10). Pi poddajném pipojení strop ke stnám bývají stny penášející vodorovné zatížení znan mohutné. - 6 (48) -

15 Závr Obr.2.10: Penášení tlaku vtru na strop n-tého podlaží stropní tabulí do ztužujících stn a stnami do základ Stanovení rozmr jednotlivých nosných prvk Prezové tvary jednotlivých nosných zdí a pilí mají být navrženy jako jednoduché geometrické obrazce (obdélník,t prez). Rozmry pilí se mají navrhovat jako násobky formátu použitých cihel (s ohledem na ádnou vazbu zdiva). Je vhodné navrhovat tloušku nosných stn po výšce budovy konstantní a mnit kvalitu použité malty pípadn také cihel. Tlouška obvodových stn musí splovat požadavky na tepeln-izolaní vlastnosti zdiva. Posouzení pr- ezových rozmr svislých nosných prvk, kvality malty a cihel se v pedbžném návrhu provádí pouze v nkolika charakteristických prezech. Pedem je nutno navrhnout a vykreslit konstrukní detaily, které mají vztah ke statickému ešení.pedevším se jedná o uchycení íms, návrhy balkon a arký a osazení stešních konstrukcí. Rovnž je teba posoudit spoje strop se ztužujícími stnami, oslabení strop a stn prostupy a o úpravu základových konstrukcí (s ohledem na uspoádání základ v nestejné úrovni nebo zakládání v blízkosti sousedních základ apod.) 2.2 Statické ešení zdných konstrukcí Statickým výpotem se prokazuje odolnost navržené konstrukce a jejich ástí proti psobení vnjších a vnitních sil. Statický výpoet vychází z pedbžného návrhu a z vytvoení statického modelu (statického schématu) konstrukce. Statickým modelem je konstrukce zidealizována a zjednodušena, ale souasn musí model dostaten piléhav zachycovat její skutené psobení.pi vytváení statického modelu konstrukce je nutné urit pedpoklady vzájemného spojení prvk (nap. vetknutí plné nebo ástené, kloub apod.) a pedpoklady vyplývající z prostorové tuhosti konstrukce (nap. stropní desky tuhé ve vlastní rovin, podélná a píná tuhost objektu apod.) Pi stanovení statického modelu zpravidla vystaíme s rovinnými modely a ešením prostorové konstrukce v podélném a píném smru. Také je úelnjší vyšetovat od (32) -

16 Zdné konstrukce MS 2 dlen psobení svislého a vodorovného zatížení a výsledné úinky zavádt do jednotlivých kombinací. Postup zpracování statického výpotu je následující : pedbžný návrh, vytvoení statického modelu konstrukce (statické schéma konstrukce), výpoet zatížení konstrukce (svislé a vodorovné zatížení), urení statických veliin (vnitních sil,reakcí apod.), dimenzování a posouzení navržených prez (ovení kvality malty a cihel) posouzení konstrukce jako celku (zdné konstrukce je také teba posoudit jako celek z hlediska stability nap.bezpenost proti pevržení, ta se také posuzuje u prvk jako jsou ímsy a balkony). nakreslit dležité detaily konstrukce, které ovlivují její statické psobení. Pi zpracování statického ešení zdných konstrukcí je teba brát v úvahu i zpsob provádní a kontroly zdných konstrukcí, a to ve smyslu platných pedpis a norem Veškerý stavební materiál musí také odpovídat píslušným technickým normám a pedpism. Použitelnost nových materiál se prokazuje zkouškami. Únosnost zdiva ovlivuje pevnost cihel a malty, ale také zpsob provádní, a to pedevším ádná vazba zdiva ( jednotlivé vrstvy cihel musí být dostaten pevázány, aby nevznikly svislé prbžné spáry). Zvláštní význam má pedevším pi vyzdívání pilí-,roh a pi zakonování nebo kížení zdiva (viz MS 1). Ložné a styné spáry musí být zcela vyplnny maltou (viz MS 1). Dle SN mla být tlouška ložných spár 12mm a styných 10mm. Je-li nutná jiná šíka spár (nap. u vyztuženého zdiva) je teba tuto skutenost uvést výslovn v projektu. Pi provádní zdiva je nutné dodržet mezní úchylky a tolerance požadovaných tvar a rozmr jednotlivých prvk. U více namáhaných pilí je teba zohlednit pi statickém výpotu zpsob provádných rýh a kapes (nap. pro zavázání píek nebo pro uložení instalací) Tyto rýhy a kapsy zpsobují znané oslabení pilí, a proto se vyzdívají ozuby souasn s pilíem nebo se do spár vkládají ocelové trny. Ve statickém výpotu je také nutné zohlednit montážní stavy vznikající bhem výstavby objektu (nap. zdivo ped provedením strop nebo stechy) Zdné halové objekty U jednopodlažních halových objekt spoívá na podélných stnách konstrukce stechy. Konstrukce stechy mže být navržená jako devná, ocelová, železobetonová pop. z pedpjatého betonu. S ohledem na požadavky provozu bývají rozestupy mezi pínými ztužujícími stnami znané (nap.štítové stny - viz obr.2.11). Pi vodorovném zatížení nemže stropní konstrukce, která je relativn mkká ve své rovin, zabránit vtšímu prhybu stny konstrukce se chová jako pružná soustava. - 6 (48) -

17 Závr Obr.2.11: Halový objekt a) pdorys, b) 1x staticky neuritá konstrukce píné vazby, c) staticky urité konstrukce píné vazby Pokud stešní konstrukci tvoí nap.ocelové vazníky se stešní krytinou z vlnitého plechu (stešní konstrukce není tuhá, je poddajná ve své rovin), podélné zdi psobí jako samostatné konzoly vetknuté do základ. Pokud však ve statickém ešení pedpokládáme, že : stojky (tj. podélné zdi) jsou dole nepoddajn vetknuté do tuhého základu a nahoe kloubov spojené s pílemi (tj. konstrukcí stechy), stešní konstrukce je dkladn spojena s podélnými stnami pomocí ocelových kotev, píle (tj. konstrukce stechy) jsou dokonale tuhé ve své rovin (nap.železobetonové vazníky s železobetonovými kazetovými stešními deskami, které jsou zmonolitnny zálivkou z jemnozrnného betonu) a pi vodorovném zatížení se nedeformují, konstrukce je z dokonale pružného materiálu, sousední rámy se vzájemn neovlivují, tak potom mohou stešní konstrukce zabezpeit spolené psobení všech zdí a penáší se ást vodorovného zatížení (nap. od vtru nebo od jeábu)psobící na jednu stnu pomocí stešní konstrukce do druhé stny. Konstrukce rámu pak vytváí (n-1)-krát staticky neuritou soustavu (viz obr.2.11.b), kde n znaí poet sloup. Za staticky neurité veliiny se zavedou vodorovné složky reakcí X mezi konstrukcí stechy a podélnými stnami. Jako píklad je uvedena jednolodní hala (viz obr.2.12) (32) -

18 Zdné konstrukce MS 2 Obr.2.12: Schéma statického ešení halové konstrukce Soustava je 1x staticky neuritá. Vodorovné zatížení V psobí na stojku A v bod C (ve výšce h 1 od úrovn vetknutí do základu) a v píli vzniká reakce X. Ve vetknutí stojky A vyvolá vodorovná síla V ohybový moment : M = V 1 h 1 a reakce X pak moment : M = X 2 h 2 Výsledný moment ve vetknutí stojky A je pak : M A = M 1 + M 2 = V h1 X h2 K urení ohybového momentu M A je teba stanovit reakci X v píli z pedpokladu, že výsledný posun zhlaví stny A bude stejný jako posun zhlaví stny B a vzájemné vzdálenosti stn se pitom nezmní.píel se rozdlí myšleným ezem, ve kterém se zavede jednotková reakce X (tah je znaen kladn). Deformaní rovnici mžeme napsat ve tvaru : y A = y B Pomocí superpozice (z obr.2.12.) obdržíme : y AV X y AX = X y BX - 6 (48) -

19 Závr Z toho Kde X = y AX y AV + y BX y AX resp. y BX vovdorovný posun zhlaví stny A, resp. (B) od jednotkové reakce X, y AV vodorovný posun zhlaví od vnjšího zatížení. Ke stanovení prhyb konzolových sloup je možno použít tab.2.3. Tab.2.3. Prhyb sloup s konstantním prezem a náhlou zmnou prezu Pi statickém vyšetování halových objekt je nutné každou obvodovou stnu ešit s pihlédnutím k tomu, zda se jedná o objekt uzavený, otevený nebo ásten otevený (s ohledem na plochu okenních a vratových otvor). Uvažuje se tlak vtru na stran návtrné a sání vtru na stran závtrné psobící souasn. Pi posuvném uložení vazník na jedné stn, vznikne staticky uritá soustava, podélné stny vzájemn nepsobí a opt podélné zdi psobí jako samostatné konzoly vetknuté do základ. U hal s tuhou stešní konstrukcí a tuhými obvodovými stnami v píném i podélném smru lze mezivratové pilíe vyšetovat jako kyvné stojky (tento pípad se uplatní nap. u garáží) (32) -

20 Zdné konstrukce MS Zdné vícepodlažní objekty Statický model nosných prvk vícepodlažních zdných objekt se stanovuje na základ celkového prostorového psobení konstrukce. Stanovení statického modelu ovlivuje zejména : typ konstrukního systému systém podélných nosných stn, systém píných nosných stn, systém obousmrný, tuhost stropních desek v jejich rovin Objekty s devnými stropy Tyto objekty jsou realizovány jako tradiní mstská výstavba do první tvrtiny 20.století. U tchto mstských dom byl ve velké vtšin pípad použit systém podélných stn s netuhými stropy, tj. s devnými trámovými stropy, uloženými do kapes (viz obr. 2.13a) Obr. 2.13: Spojení stropu se zdí a) devný stropní trám uložený na zdi b) prefabrikovaný strop spojený se zdí pomocí ztužujícího vnce Obvodové stny tchto objekt jsou namáhány od svislého zatížení mimostedným tlakem z dvodu excentrického uložení strop pop.od úinku tlaku zdiva pi jednostranném rozšiování stn dolního patra. Statické schéma pro výpoet obvodové stny namáhavé svislým a vodorovným zatížením je znázornno na obr (48) -

21 Závr Obr.2.14: Statické psobení zdné budovy s devnými stropy a) statický model (schéma) b) prbh ohybových moment v obvodové stn konstantní tloušky od excentrického psobení strop (vzprná délka stny l 0 =2L c) prbh ohybových moment v obvodové stn od zatížení vtrem psobícím dovnit budovy (plochá stecha) Svislé zatížení tvoí vlastní tíha zdiva a reakce stropních trám. Polohu výslednice (reakce) od zatížení stropními trámy lze uvažovat v 1/2 (rovnomrné rozdlení naptí v úložné ploše) až v 1/3 (trojúhelníkov rozdlení naptí) úložné plochy od vnitního líce zdiva (viz obr.2.15). Prbh ohybových moment od excentrického uložení strop je znázornn na obr.2.14b. Obr.2.15: Poloha reakce v úložné ploše nosníku za pedpokladu a) rovnomrného prbhu naptí b) trojúhelníkového prbhu naptí - 21 (32) -

22 Zdné konstrukce MS 2 Každá obvodová stna musí také penášet veškeré úinky od zatížení vtrem. Podle SN se úinky od zatížení vtrem nemusely prokazovat pi posuzování konstrukce jako celku u obytných budov nejvýše dvoupodlažních (jednopatrových) a u jiných budov pi souasném splnní tchto podmínek : u budov devných nosnou konstrukci tvoí svislé stny vzdálenost mezi pínými stnami není vtší než 6m výška podlaží není vtší než 4m u budov zdných s nosnými stnami o nejmenší tloušce 375mm výška budovy h v 3b kde h v je výška objektu od úrovn terénu v jeho okolí až po heben stechy nebo po horní hranu atiky u rovných stech; b je prmrná šíka budovy, která se stanoví dlením zastavné pdorysné plochy nejnižšího, vtru vystaveného podlaží, jeho nejvtší pdorysnou délkou, konstrukní výška jednotlivých pater není vtší než 5m, budova je pín vyztužena betonovými stnami nebo alespo 300mm (250mm) tlustými zdmi o prmrné pevnosti malty alespo 2,5MPa, vzdálenými od sebe nejvýše 15 (12m), jestliže stropy nejsou schopny penášet síly ve své rovin, nejvýše 30 (25)m, jestliže stropy jsou schopny po dohotovení penášet síly ve své rovin. Protože devné stropy jsou znan poddajné, nemohou ve své rovin zdivo úinn ztužovat. Detail uložení trám je uspoádán tak, že pi zanedbání tení v úložné ploše trámu, nepenáší vodorovnou sílu z vnjší strany dovnit trámy nepsobí jako rozpry (trámy psobí jako posuvn uložené nosníky). Vodorovným úinkm vzdoruje pak pouze obvodová stna, oslabená kapsami pro uložení trám. Obvodovou stnu je pak nutno posuzovat na tlak vtru jako konzolu vetknutou do základ. Prbh ohybových moment pro stnu konstantní tloušky je znázornn na obr. 2.14c. Momenty mžeme zmenšit rozši- ováním stny dovnit budovy (což ostatn pedepisovaly i stavební ády), protože ke zmenšení moment dojde posunutím psobišt reakce svislých sil horního podlaží vi stednici. U tlaku vtru (sání) smujícímu ven z budovy lze uvažovat se spolupsobením protilehlé obvodové stny pokud jsou provedeny trámové kleštiny na zhlaví trám (viz obr.2.13a) na obou koncích budovy a ve stedních zdech jsou trámy propojeny páskovou ocelí stejné únosnosti jako kleština. Kleštiny i spojovací pásky musí penést tahovou sílu od zatížení vtrem pipadající na šíku rovnou vzdálenosti kleštin a výšku podlaží. Tato úprava nemá pro posuzování stn velký význam, protože tam, kde psobí sání vtru, vtšinou mže psobit i tlak vtru na stnu. Tlouška tchto stn vychází znaná, a proto se s tímto ešením setkáváme pouze u starších objekt s malým potem podlaží. V souasné dob se staticky posuzují pouze stávající objekty. Vždy je nutno uvažovat s prostorovým psobením celé budovy a je nutno pi jakékoliv rekonstrukci zachovat dostatený poet stn (psobících jako ztužující) jak v podélném tak i v píném smru. - 6 (48) -

23 Závr Objekty s tuhými stropy Za tuhé stropní konstrukce lze považovat pedevším železobetonové monolitické stropy, ale také montované betonové stropy zmonolitnné zálivkou z jemnozrnného betonu a spojené se ztužujícími pozedními vnci pro penášení tahu mezi prefabrikátem a vncem (viz obr.2.13b) nebo zálivkovou výztuží. Za tuhé stropní konstrukce mžeme považovat rovnž stropy z keramických tvarovek zmonolitnné nadbetonovanou vrstvou (pípadn vyztuženou sítmi) nebo z keramických stropních panel a poval (se zálivkou) pokud jsou spojené se ztužujícími pozedními vnci (jako stropy betonové). a) Podélný systém nosných zdí Postup výpotu konstrukcí s podélným systémem nosných zdí je obdobný s typem konstrukcí podle (pedevším u objekt bez píných stn). Platí všechny pedpoklady tam uvedené, pod pojmem píle pak rozumíme stropní trámy nebo desky. Spojení tchto prvk a stn zprostedkuje výztuž mezi tmito trámy nebo deskami a pozedními vnci. Svislé zatížení V podélném systému se navrhují nosné stny ve smru delšího pdorysného rozmru budovy. U objekt bez píných (ztužujících) stn postupujeme analogicky tak, jak bylo uvedeno u halových staveb (viz jednalo by se o patrovou rámovou konstrukci). Vytvoení statického modelu by pak ovlivnil zpsob spojení tuhých stropních konstrukcí s jednotlivými podélnými stnami (vnci) a následn úvaha o tuhosti jednotlivých styník. Tento typ objekt se ve stavební praxi píliš neobjevuje, protože není staticky výhodný. Podélný systém nosných zdí vyztužený pínými stnami Tuhé stropní tabule (nepoddajné ve své rovin) brání pi psobení svislého excentrického zatížení od strop volnému posunu obvodových zdí a tvoí tak jejich podpory. V úrovni jednotlivých podlaží vnáší do stn moment (z dvodu excentrického zatížení tchto stn stropními konstrukcemi nebo od jednostranného zesílení zdí). Po dokonení hrubé stavby tvoí stna spojitý nosník s podporami v místech rozepení stropy. Prbh ohybových moment v obvodové stn jako na spojitém nosníku je znázornn na obr.2.16a. Stny se však vyzdívají postupn po jednotlivých podlažích, proto se nemže moment ihned penášet do vyšších podlaží, brání tomu trvalé deformace nezatvrdlé malty a skutenost, že stna vyššího podlaží není ješt rozepena stropem (pípadn vyzdna), takže další pole spojitého nosníku se ješt nemže uplatnit. Statické schéma spojitého nosníku by se mohlo uvažovat po dokonalém zatvrdnutí malty, ale pouze pro promnné (užitné) zatížení. V praxi se toto ešení bžn nepoužívá, ale zavádí se zjednodušené statické schéma (viz obr2.16b). Stny se uvažují jako svislé prosté nosníky voln podepené v úrovni strop. Momenty vznikající excentricky uložením strop psobí pouze v rozmezí píslušného podlaží. Stna se opírá o stropy, ímž se do nich vnáší vodorovné síly (ve zhlaví stny tlak,v pat stny tah), které se snaží stnu ve spáe mezi pozedním vncem a zdivem usmyknout.tyto vodorovné síly jsou obvykle malé a penesou se tením v úložné ploše do stropu a jeho prostednictvím do protilehlé stny, kde se ruší s jejím podporovým tlakem (jedná se o soumrn zatíženou - 23 (32) -

24 Zdné konstrukce MS 2 stnu).v ostatních pípadech strop psobí jako vodorovný nosník opený o píné (ztužující) zdi. Obr.2.16: Prbh ohybových moment v obvodové stn s tuhými stropy a pínými stnami vyvolaných svislým zatížením a) stna uvažovaná jako spojitý nosník, b) zjednodušené psobení s ohledem na postup provádní a deformace zdiva s nedostaten zatvrdlou maltou. Na stny psobí mimo jejich vlastní tíhy, také tíha krovu, ímsy, balkon a jednotlivých strop.vlastní tíha stny s konstantní tlouškou ve všech podlažích nebo symetricky rozšiované nemá za následek vznik momentu, ale pouze zvtšení normálové síly. Zatížení od strop psobí naproti tomu obvykle excentricky, kdy excentricita závisí na zpsobu uložení stropu na stn. Podle pedchozího se uvažuje, že moment od excentrického uložení strop po výšce zdi (v rozmezí jednoho podlaží) se mní podle pímky (viz obr.2.17) Obr.2.17: Úinek svislého zatížení stropu na obvodovou stnu a) stna konstantní tloušky, b) stna s náhlou zmnou prezu U stny konstantní tloušky (obr.2.17a) bude v ezu I I Moment M I = Q e - 6 (48) -

25 Závr Osová síla N I N + Q = 1 kde Q je zatížení od stropu bezprostedn uloženého nad prezem I I e je excentrická síla Q N 1 souet veškerého zatížení horních podlaží, tj. zatížení od stechy, strop a vlastní tíhy zdiva až po uvažovaný prez I I. V ezu II II bude psobit : Moment Osová síla M II M I h' = h N II = N I + Q + g kde g je vlastní tíha zdiva mezi prezy I I á II II Prezy stny jsou pak namáhány mimostedným tlakem (tlakem za ohybu). Stejn tak u stny s náhlou zmnou prezu v úrovni stropu (viz obr.2.17b) bude Moment = Q e N 1 e 1 Osová síla M I N I N + Q = 1 Zvláštní pozornost je teba vnovat obvodovým stnám podzemních podlaží, kdy mimo výše uvedených zatížení psobí na stnu tlak zeminy a promnné (nahodilé) zatížení na povrchu upraveného terénu. V tomto pípad se excentricity mí od svislice procházející osou základové spáry (viz obr.2.18) Obr. 2.18: Schéma zatížení obvodové stny podzemního podlaží - 25 (32) -

26 Zdné konstrukce MS 2 Nepsobí-li zemní tlak, pevažuje N 1 e 1 nad Q e 2 a stna vyvolává ve stropní konstrukci tahové síly (reakce B), které musí strop bezpen penést do píných stn (jako vodorovný nosník) a tyto píné stny je musí penést do základových konstrukcí a do podloží stavby. Pi psobení zemního tlaku bude smr reakce B obrácený (tlak), ale postup posuzování je stejný. Protože násyp mže být jednostrann odkopán, nelze poítat s tím, že strop psobí pouze jako rozpra, která brání piblížení zhlaví protilehlých stn podzemního podlaží. Reakce A se musí bezpen penést tením v základové spáe. Není-li možné tyto pedpoklady splnit, je nutné stnu i základ navrhnout podle zásad platných pro oprné zdi Vodorovné zatížení vtrem Objekty bez píných (ztužujících) stn, kde zdivo je v úrovni jednotlivých podlaží rozepeno tuhými stropními konstrukcemi. Tlak vtru se z obvodových zdí penáší pes kloubov pipojené stropy (psobí jako rozpry nebo táhla) i do ostatních zdí. Celkový ohybový moment se rozdluje na jednotlivé stny v pomru jejich ohybových tuhostí. Jednotlivé stny psobí jako konzoly vetknuté do základ (viz obr.2.19). Velmi záleží na tom, zda se objekt považuje za uzavený, otevený nebo ásten otevený. Obr. 2.19: Statické psobení zdné budovy bez píných (ztužujících) stn a tuhými stropními konstrukcemi pi vodorovném zatížení - 6 (48) -

27 Závr Objekty s pínými (ztužujícími) stnami, kde zdivo je v úrovni jednotlivých podlaží rozepeno tuhými stropními konstrukcemi. V tchto pípadech nemá zatížení vtrem vtšinou rozhodující vliv pro stanovení rozmr stn kolmých ke smru psobení vtru. Obvodová stna se posuzuje v rozmezí jednoho podlaží i jako celá konstrukce. Ve výškovém rozmezí jednoho podlaží se mže stna uvažovat jako oboustrann ásten vetknutý nosník. Momenty se mohou brát pibližn : v úrovni strop uprosted výšky podlaží kde M M = = w L 2 w L w je rovnomrné zatížení od tlaku vtru na 1m 2 plochy vystavené náporu vtru L je výška podlaží Hodnoty moment od vtru bývají proti momentm od svislého zatížení pomrn malé. Tuhá stropní tabule penáší vodorovné zatížení do píných stn, které se musí ešit podle obr.2.20 resp.2.21.vodorovné zatížení mže mít rozhodující význam v pípadech, kdy stropy zajišují stejnou výchylku všech podélných zdí. Novjší ešení konstrukce vychází z pedpokladu, že tuhá stropní tabule se mže v objektech jednoduchého pdorysu upravit tak, aby psobila jako vodorovný vysoký nosník, který penáší úinky od vodorovného zatížení z míst, kde psobí do míst, kde mohou být úinn zachyceny. Tlak vtru psobí i na štítovou stnu, která je nezatížená stropy. Proti psobení sání vtru, který se snaží štít oddlit od budovy, se do podélných stn vkládají zední kleštiny, které probíhají nad okny a dvemi každého podlaží po celé délce budovy. Tyto zední kleštiny se mohou nahradit systémem železobetonových pozedních vnc. b) Píný systém nosných zdí U píného systému jsou rozestupy mezi jednotlivými zdmi pomrn malé. Obvodové podélné stny bývají výplové (málo tuhé proti vyboení z vlastní roviny) a mají funkci pouze tepeln-izolaní. Píné stny jsou nosné. Úinky zatížení od vtru se penášejí pes obvodové stny do základových konstrukcí. Stropní deska mezi pínými zdmi (vytváí pi vodorovném zatížení nosnou stnu) bývá tuze spojena se ztužujícími vnci umístnými po celém obvod desky (viz obr.2.20) (32) -

28 Zdné konstrukce MS 2 Obr.2.20: Stropní tabule mezi ztužujícími zdmi jako stna s obrubami Pi rovnomrném zatížení od vtru v souste ují se normálové síly N hlavn v obrubách. Ve stn vzniká smykové naptí v x τ = 2 b d d znaí tloušku stny, prbh smykového naptí τ je znázornn na obr Aby nebylo teba zachycovat hlavní tah výztuží, musí stna sama penést smyková naptí, tedy maximální smykové naptí musí být menší než namáhání betonu v tahu. Obruby (vnce AD, BC) ve ztužujících stnách musí zachytit sílu v (tj. polovinu zatížení) a bezpen ji penést do základ. V horní obrub AB psobí tlak, ve spodní DC pak tah. Výztuž obruby (vnce) je nutno navrhnout na maximální tahovou sílu N max v a = 4b 2 Protože prbh tahové síly N = v a 2b 2 x 2 2 je po délce parabolický, mohou se nkteré výztužné pruty ukonit díve, a to podle známých pravidel pro rozdlení materiálu. - 6 (48) -

29 Závr Vodorovné zatížení kolmé na delší prelí se penáší tuhými stropními tabulemi do píných stn. Podíl zatížení pipadající na jednotlivé stny závisí na uspoádání celé konstrukce. Je-li soustava píných (ztužujících) stn soumrná vzhledem k výslednici zatížení (viz obr.2.21a) od tlaku vtru v, vykazují všechny stny pi vodorovném zatížení stejný prhyb. Na jednotlivé stny se výsledné zatížení v penáší v pomru jejich tuhostí. Tedy na n-tou stnu pipadá zatížení V k n n = i n= 1 V k i kde k n je tuhost n-té stny i je poet ztužujících stn Pi nesoumrné soustav píných (ztužujících) stn (viz obr.2.21b) se tuhé stropní tabule pi vodorovném zatížení nejen posunou, ale i pootoí. Prhyby jednotlivých stn pak budou rzné. Sted otáení O se urí jako tžišt tuhostí jednotlivých stn. Pi stanovení podílu vodorovného zatížení v pipadající na jednotlivé stny záleží na poddajnosti nebo tuhosti obvodových stn v jejich rovin. Pi poddajných obvodových stnách pak na n-tou stnu pipadá zatížení V n = i k n k + i n= 1 n= 1 r. k. b v n n ( ) V i 2 ki. bi U soustavy ztužujících stn ve dvou rovinách na sebe kolmých se postupuje obdobn, sted otáení se uruje jako tžišt tuhostí jednotlivých stn v jejich rovinách. Stny musí být tuhé proti vyboení z vlastní roviny. Obr.2.21: Soustava ztužujících stn a) soumrná soustava ztužujících stn, b) nesoumrná soustava ztužujících stn (pedpokládá se, že obvodové stny jsou poddajné) - 29 (32) -

30 Zdné konstrukce MS 2 Pi namáhání stn od vodorovného zatížení je možné uvažovat i ze spolupsobením meziokenních pilí (viz obr.2.22). Spolupsobící šíka se mže uvažovat hodnotou b = d + 2a 10d kde d je tlouška stny rovnobžné s psobící vodorovnou silou a je vzdálenost od této stny po nejbližší okenní otvor Obr.2.22: Spolupsobící šíka stny pro stanovení úink vodorovného zatížení Jestliže objekt nemá podélné ztužující stny, eší se píné stny na úinky zatížení vodorovnými silami, které psobí rovnobžn s délkou budovy dle obr Po statické stránce se uvažuje stna jako konzola vetknutá do základ (viz obr. 2.23). Prhyb od vodorovného zatížení zpsobují normálová naptí i smyková naptí. U prvk s povahou prutu se vliv smykových naptí vtšinou zanedbává, ale u stn je nutno s vlivem posouvajících sil poítat. V bžných pípadech staí stnu ešit pibližn, a to jen na petvoení smykem. Je nutno posoudit dostatenou bezpenost proti posunutí od vodorovného zatížení (posunu v nepevázané spáe brání soudržnost kusových staviv a malty). V základové spáe se musí vodorovný tlak penést tením do zeminy. Pi malém stálém zatížení píné (ztužující) stny (pedevším u štítové stny to mže být pouze vlastní tíha), mže být excentricita nepípustná. Jestliže má ztužující stna dvení otvory, posouvající síla Q se penáší tuhým stropem do zhlaví jednotlivých pilí v pomru jejich prezových ploch (A). Ztužující zdi musí bezpen penést vodorovnou i svislou složku zatížení a musí být zaruena jejich stabilita. Stabilita objektu závisí na jeho výšce a potu podlaží, pomru vzdáleností mezi pínými stnami k celkové výšce budovy, na pomru hloubky budovy k její výšce a na tloušce obvodových a vnitních stn (viz obr. 2.10). - 6 (48) -

31 Závr Obr.2.23: Prhyb konzoly vetknuté do základ a) konzola s povahou prutu (prhyb zpsobují normálová naptí od ohybového momentu), b) konzola s povahou stny (prhyb zpsobený smykem od posouvajících sil) Objekty s vnitním skeletem U zdných objekt s vtším promnným (užitným) zatížením (nap.sklady) se mohou stední zdi nahradit rámovými konstrukcemi (viz obr.2.24). Obr.2.24: Kombinace obvodových stn s vnitním skeletem Kloubové uložení stropních konstrukcí v obvodových traktech na konzolových pílích železobetonové vnitní rámové konstrukce dovoluje vyrovnávat rozdílné sedání vnitních podpor a obvodových zdí a nestejné stlaení zdiva a železobetonových stojek rámu. Pi posouzení na vodorovné zatížení se obvodová - 31 (32) -

32 Zdné konstrukce MS 2 stna uvažuje jako konzola a vložená pole (kloubov pipojená) psobí jako rozpry, které zajišují stejný prhyb (y) konzoly a patrového rámu Zdné skelety Pro nižší obanské objekty (nap.školky, menší provozovny apod.) se nkdy používá zdný skelet, skládající se ze zdných sloup a železobetonových strop. Spoj mezi pilíi a stropní deskou nemže ve velké míe zaruit penášení moment, proto se uvažuje s kloubovým pipojením. Stropy se považují za tuhé tabule, které i pi vychýlení nebo pootoení nedovolí zmnu vzdáleností sloup v místech, kde jsou na nich uloženy. Z toho vyplývá podíl vodorovných zatížení pipadající na jednotlivé sloupy a také pídavné namáhání na které se musí posoudit stropní tabule. Sloupy se uvažují jako konzoly a posuzují se na kombinaci šikmého ohybu s tlakem, pop. i na kroucení. Velmi dležité je ádné spojení sloup se stropy a jejich prbžnost. I pi nejnepíznivjší kombinaci zatížení se nesmí porušit spára mezi sloupy a stropem (prokazuje se to statickým výpotem). Jako vhodná konstrukní úprava se jeví svázání sloup se stropy pomocí kotev. - 6 (48) -

BETONOVÉ KONSTRUKCE I

BETONOVÉ KONSTRUKCE I VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING LADISLAV ÍRTEK, CSC BETONOVÉ KONSTRUKCE I MODUL CS1 BETONOVÉ KONSTRUKCE PRUTOVÉ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Betonové

Více

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Statický výpoet OU a PrŠ Brno, Lomená 44, CENTRUM ODBORNÉHO VÝCVIKU

Statický výpoet OU a PrŠ Brno, Lomená 44, CENTRUM ODBORNÉHO VÝCVIKU Peklady 2.NP Popis konstrukce - Zatížení /m 2 / sedlová stecha, spád 10 o devné vazníky, plechová krytina na bednní rozte vazník - á 1,0 m zateplení + podhled na spodní pásnici vazníku STÁLÉ plech. krytina

Více

1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2 2. SEZNAM NOREM A POUŽITÉ LITERATURY 3 3. GEOMETRIE KONSTRUKCE 4 4. MODEL KOSNTRUKCE VE SCIA ENGINEER 5

1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2 2. SEZNAM NOREM A POUŽITÉ LITERATURY 3 3. GEOMETRIE KONSTRUKCE 4 4. MODEL KOSNTRUKCE VE SCIA ENGINEER 5 Lávka u obchodní akademie Beroun SO 201 - Lávka pes Litavku STATICKÝ VÝPOET vypracoval Ing. J.Hamouz kontroloval Ing. V. Engler datum 06/2013.zakázky 12NO03030 OBSAH 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2 2. SEZNAM NOREM

Více

TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky

TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky Podnikatelská 545 190 11 Praha 9 tel: 267 090 211 fax: 281 932 300 servis@kovprof.cz www.kovprof.cz TENKOSTNNÉ PROFILY Z, C a Σ pro vaznice a paždíky POMCKA PRO PROJEKTANTY A ODBRATELE Rev. 2.0-10/2013

Více

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování

Více

Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )

Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( ) Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a

Více

BETONOVÉ KONSTRUKCE I

BETONOVÉ KONSTRUKCE I VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDENK BAŽANT BETONOVÉ KONSTRUKCE I MODUL CS 4 BETONOVÉ KONSTRUKCE PLOŠNÉ ÁST STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Betonové konstrukce

Více

ZDNÉ KONSTRUKCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ M01 ZÁKLADY NAVRHOVÁNÍ FAKULTA STAVEBNÍ

ZDNÉ KONSTRUKCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ M01 ZÁKLADY NAVRHOVÁNÍ FAKULTA STAVEBNÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE M01 ZÁKLADY NAVRHOVÁNÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Zdné

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY REKONSTRUKCE AREÁLU VAZAKA BLÁ POD BEZDZEM F DOKUMENTACE STAVBY Bezen 2008 OBSAH : 1.1 Architektonické a stavební ešení 1.1.1 Technická zpráva 1.1.2 Výkresová

Více

Technická zpráva požární ochrany

Technická zpráva požární ochrany Technická zpráva požární ochrany Akce : zateplení fasády bytového domu p.70 Tuhá Investor : OSBD eská Lípa Barvíská 738 eská Lípa Použité technické pedpisy: SN 73 0802,73 0833,73 0873, 73 0821, vyhl..23/2008

Více

KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY

KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY TENDENCE A SMĚRY VÝVOJE snižování materiálové náročnosti snižování energetické náročnosti ochrana životního prostředí humanizace staveb a životního prostředí sídel realizace staveb

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6

PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6 PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6 A) ČS E 1996-1-1 (Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce) B) ČS E 1996-3

Více

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením

Více

ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16

ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 Přehled úloh pro cvičení RBZS Úloha 1 Po obvodě podepřená deska Úloha 2 Lokálně

Více

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ.

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. PŘENÁŠÍ ZATÍŽENÍ S T Á L É / VLASTNÍ HMOTNOST KCE / N

Více

D TECHNICKÁ ZPRÁVA

D TECHNICKÁ ZPRÁVA Ing. Václav Pechouš Praha 8, Rajmonova 1197 tel. 252540214 IO 41699343 poet stran -4- Zak..: 03/14 Investor: Správa pražských hbitov Stavba: OPRAVA HBITOVNÍHO ZDIVA Hbitov áblice Praha 8 - Stížkov, áblická

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Stavební technologie

Stavební technologie S třední škola stavební Jihlava Stavební technologie 1. Konstrukční systémy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace

Více

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová

Více

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING.

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING. 2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ SŠS Jihlava ING. SVOBODOVÁ JANA OBSAH 1. ZATÍŽENÍ 3 ŽELEZOBETON PRŮHYBEM / OHYBEM / NAMÁHANÉ PRVKY

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA

STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 04. VYZTUŽOVÁNÍ - TRÁMY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti. Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného

Více

D.1.2 a. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459)

D.1.2 a. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459) P R O J E K T Y, S. R. O, H A V Í Ř S K Á 1 6, 5 8 6 0 1 K A N C E L Á Ř : C H L U M O V A 1, 5 8 6 0 1 J I H L A V A J I H L A V A D.1.2 a TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ STAVBA: MALOKAPACITNÍ

Více

Požární odolnost v minutách 15 30 45 60 90 120 180 1 Stropy betonové, staticky určité 1),2) (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 REI 60 10 1)

Požární odolnost v minutách 15 30 45 60 90 120 180 1 Stropy betonové, staticky určité 1),2) (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 REI 60 10 1) Tabulka 2 Stropy Požární odolnost v minutách 15 30 45 90 1 1 Stropy betonové, staticky určité, (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 Desky z hutného betonu), výztuž v

Více

Základy jsou chránny ped agresivní spodní vodou použitím síranuvzdorného betonu a zvtšením krytí betonáské výztuže.

Základy jsou chránny ped agresivní spodní vodou použitím síranuvzdorného betonu a zvtšením krytí betonáské výztuže. SO 03 Objekt specializovaných výukových prostor Soubor 01 Architektonicko stavební ást Zemní práce - jsou dodávkou SO 01 - Demolice a píprava staveništ, soubor 02 - Hrubé terénní úpravy. Základové konstrukce

Více

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické

Více

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Technologie staveb podle konstrukce Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Konstrukční třídění Konstrukční systém-konstrukční systém je celek tvořený navzájem propojenými konstrukčními prvky a subsystémy,

Více

Akustické vlastnosti cihelných staveb závisejí na:

Akustické vlastnosti cihelných staveb závisejí na: AKUSTICKÉ VLASTNOSTI Akustické vlastnosti cihelných staveb závisejí na: - plošných hmotnostech jednotlivých svislých a vodorovných konstrukcí - jejich vzájemném stykování - tuhosti/velikosti akusticky

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného

Více

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky 13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost

Více

Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015

Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015 2015 STAVBA STUPEŇ Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem DSP STATICKÝ POSUDEK srpen 2015 ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec POČET STRAN 8 Ing. Jiří Surovec istruct Trabantská 673/18, 190

Více

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298 MALÉ POJÍZDNÉ SKLÁDACÍ LEŠENÍ AKG 170 Výrobce: FINTES Aluminium s.r.o. Píbraz 152 378 02 Stráž nad Nežárkou NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SN EN 1298 Tento návod musí být vždy k dispozici v míst používání lešení SESTAVOVAT

Více

Modulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků

Modulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při

Více

BH 52 Pozemní stavitelství I

BH 52 Pozemní stavitelství I BH 52 Pozemní stavitelství I Stavební úpravy ve zdivu - překlady Ztužující konstrukce pozední věnce Ing. Lukáš Daněk, Ph.D. Stavební úpravy ve zdivu Překlady - Dveřní otvory. - Okenní otvory. - Výklenky,

Více

PILÍŘE STAVITELSTVÍ I.

PILÍŘE STAVITELSTVÍ I. NOSNÉ STĚNY SLOUPY A PILÍŘE STAVITELSTVÍ I. KAMENNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE Kamenné stěny lomové zdivo kyklopské zdivo kvádrové zdivo řádkové zdivo haklíkové zdivo haklíkov kové zdivo lomové zdivo lomové

Více

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení STROPNÍ KERAMICKÉ PANELY POD - Stropní panely určené pro stropní a střešní ploché konstrukce, uložené na zdivo, průvlaky nebo do přírub ocelových

Více

VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE STAVITELSTVÍ I. FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT PRAHA VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Základní funkce a požadavky architektonická funkce a požadavky - variabilita vnitřního prostoru - estetická

Více

PÓROBETON OSTRAVA a.s.

PÓROBETON OSTRAVA a.s. PÓROBETON OSTRAVA a.s. KONSTRUKČNÍ PRVKY Z PÓROBETONOVÝCH VÝROBKŮ DETAIL č..a DETAIL č..b DETAIL č..c DETAIL č..d DETAIL č.2.a DETAIL č.2.b DETAIL č.2.c DETAIL č.3 DETAIL č. DETAIL č..a DETAIL č..b ŘEŠENÍ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU Hostivice p.. kat. 1161/57 okres Praha západ investor: Jií a Marie ajovi, Vondroušova 1160/1, Praha 6 F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM Vypracoval: ing. Vít Kocourek OBSAH: 1. Pedpoklady

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE

BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE Vyučující společné konzultace, zkoušky: - Ing. Rostislav Jeneš, tel. 541147853, mail: jenes.r@fce.vutbr.cz, pracovna E207, individuální konzultace a zápočty: - Ing. Pavel Šulák,

Více

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované technologie Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované železobetonové stavby U montovaného skeletu je rozdělena nosná část sloupy, průvlaky a stropní panely) a výplňová část (stěny): Podle

Více

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ 1. Stropy s využitím prefabrikovaných stropních prvků jako ztraceného bednění 1.1 s vytvořením ŽB monolitických žebírkových stropů osové vzdálenosti žeber - 00 mm s šířkou

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ PS3B VÝPLN OTVOR OKNA

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ PS3B VÝPLN OTVOR OKNA VÝPLN OTVOR OKNA Ing.Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 20) íjen 2007 VÝPLN OTVOR ( v TOP ) okna denní osvtlení, vtrání vnitních prostor dvee vstup osob, bezpenost, ( denní osvtlení ) vrata vjezd dopravních

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Lubomír Zlámal POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I MODUL 2 VODOROVNÉ KONSTRUKCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Pozemní stavitelství

Více

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY zpracovaný na bytový dům PETRŽÍLKOVA 2259-2262, PRAHA 5 STODŮLKY ke dni 26.5.2015 Zpracovatel průkazu: SATRA, spol. s r.o. Ing. Josef Brzický, energetický specialista

Více

Montážní systém illbruck i3

Montážní systém illbruck i3 Montážní systém illbruck i3 Naše firma neustále sleduje moderní produkty a technologie týkající se výplní stavebních otvor a souasn se je snažíme v co nejvyšší míe uplatovat i v praxi. Nejvtším problémem,

Více

KONSTRUKČNĚ STATICKÝ PRŮZKUM

KONSTRUKČNĚ STATICKÝ PRŮZKUM Strana: 1 KONSTRUKČNĚ STATICKÝ PRŮZKUM Stavba: Stavební úpravy regenerace bytového domu Nová 504, Kunštát Část: Konstrukčně statický průzkum Zpracovatel části: Ing. Petr Fousek Dusíkova 19, 638 00 Brno

Více

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,

Více

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb Obsah: 1. Předmět dokumentace... 2 2. Podklady statické části projektu... 2 3. Předpisy, literatura... 2 4. Inženýrsko geologické poměry stavby... 3 5. Statické řešení nosné konstrukce... 3 5.1 Příprava

Více

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavebních konstrukcí

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavebních konstrukcí Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavebních konstrukcí 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č.

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Střední část 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného systému

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování: 5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného

Více

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník Zemina jako trojfázové prostedí Pevná fáze zeminy 1. Vznik zemin (zvtrávání, transport, sedimentace) 2. Zeminy normáln konsolidované a pekonsolidované

Více

při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní

při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní prvek, stádium II dříve vznikají trhliny ohybové a

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr

Více

Smyková odolnost na protlačení

Smyková odolnost na protlačení Smyková odolnost na protlačení Základní případy Sloup uložený na desce Patka, soustředěné zatížení Bezhřibové stropní desky Smyk protlačením myková odolnost evyztužené desky τ c je smyková pevnost desky

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

PS 3B - LEHKÉ OBVODOVÉ PLÁŠT OBVODOVÉ

PS 3B - LEHKÉ OBVODOVÉ PLÁŠT OBVODOVÉ LEHKÉ OBVODOVÉ PLÁŠT Ing.Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 26) listopad 2007 DRUHY KONSTRUKCÍ Fasádní konstrukce - roštové - rámové lištové polostrukturální strukturální Modulové fasády - rámové nebo

Více

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

Seskupení zdících prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených pojivem (maltou, zálivkou)

Seskupení zdících prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených pojivem (maltou, zálivkou) Seskupení zdících prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených pojivem (maltou, zálivkou) cihelné, tvárnicové, kamenné, smíšené Cihla plná (CP) rozměr: 290 140 65 mm tzv. velký formát (4:2:1)

Více

STAVEBNÍ KONSTRUKCE. Témata k profilové ústní maturitní zkoušce. Školní rok 2014 2015. Třída 4SVA, 4SVB. obor 36-47-M/01 Stavebnictví

STAVEBNÍ KONSTRUKCE. Témata k profilové ústní maturitní zkoušce. Školní rok 2014 2015. Třída 4SVA, 4SVB. obor 36-47-M/01 Stavebnictví Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola stavební a technická Ústí nad Labem, příspěvková organizace tel.: 477 753 822 e-mail: sts@stsul.cz www.stsul.cz STAVEBNÍ KONSTRUKCE Témata k profilové

Více

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,

Více

Pozemní stavitelství. Nenosné stěny PŘÍČKY. Ing. Jana Pexová 01/2009

Pozemní stavitelství. Nenosné stěny PŘÍČKY. Ing. Jana Pexová 01/2009 Pozemní stavitelství Nenosné stěny PŘÍČKY Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 05 40-2 Tepelná ochrana budov

Více

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná Stropní konstrukce, která Vás unese lehká levná bezpečná VÝHODY je stropní konstrukce použitelná pro všechny typy staveb (rodinné domky, bytové domy, průmyslové stavby, rekonstrukce atd.). Skládá se z

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou. Chování a modelování prvků před a po vzniku trhlin, způsob porušení. Prvky bez smykové výztuže. Prvky se

Více

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí 133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Spřažené konstrukce Obsah: Spřažení částečné a plné, styčná

Více

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o. Technická zpráva ke konstrukční části projektu pro provedení stavby Všeobecně Předmětem zadání je návrh konstrukčního řešení vybraných prvků rodinných domů na parcelách č. 277/11, 277/12 v katastrálním

Více

Výkres tvaru monolitické železobetonové konstrukce

Výkres tvaru monolitické železobetonové konstrukce Výkres tvaru monolitické železobetonové konstrukce = pohled do bednění stropní konstrukce (+ schodišť, ramp apod.) a půdorysný řez svislými nosnými prvky podporujícími zakreslovaný strop. Řez je veden

Více

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. JARMILA KLIMEŠOVÁ NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH MODUL M01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Ing. Jarmila Klimešová, Brno 2005

Více

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souásti metodami radiálního vypínání. Pro tváení souásti byl použit elastický nástroj

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKA

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKA R e k o n s t r u k c e M Š " U R y b i č e k " z a t e p l e n í o b j e k t u K o j e t i c k á 1 0 5 5, 277 11 N e r a t o v i c e Investor : Město N e r a t o v i c e, ul.

Více

Smykové trny Schöck typ ESD

Smykové trny Schöck typ ESD Smykové trny Schöck typ kombinované pouzdro HK kombinované pouzdro HS pouzdro HSQ ED (pozinkovaný) ED (z nerezové oceli) -B Systémy jednoduchých trnů Schöck Obsah strana Typy a označení 36-37 Příklady

Více

Základní případy. Smyková odolnost. τ c je smyková pevnost desky [MPa] Patka, soustředěné zatížení. Bezhřibové stropní desky

Základní případy. Smyková odolnost. τ c je smyková pevnost desky [MPa] Patka, soustředěné zatížení. Bezhřibové stropní desky Základní případy Sloup uložený na desce Patka, soustředěné zatížení Bezhřibové stropní desky Smyková odolnost nevyztužené desky τ c je smyková pevnost desky [MPa] Smyková pevnost desky závislá na stupni

Více

ATELIER NÁŠ DŮM IRD DIVIŠ. Stavebně konstrukční část 2.1 - Technická zpráva

ATELIER NÁŠ DŮM IRD DIVIŠ. Stavebně konstrukční část 2.1 - Technická zpráva IRD - DIVIŠ Stavebně konstrukční část 2.1 - Technická zpráva IRD DIVIŠ 2.1 - Technická zpráva OBSAH: 1. Konstrukční řešení 2. Technologický postup provádění spár prefabrikované stropní konstrukce z dílců

Více

Prostorové konstrukce - rošty

Prostorové konstrukce - rošty Prostorové konstrukce - rošty a) princip působení roštu, b) uspořádání nosníků v pravoúhlé c) kosoúhlé, d) šestiúhelníkové, e) trojúhelníkové osnově, f) příhradový rošt 14.4.2010 Nosné konstrukce III 1

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY REKONSTRUKCE AREÁLU VAZAKA BLÁ POD BEZDZEM B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Bezen 2008 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B.1. Architektonické a stavebn technické ešení

Více

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ,

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ, ZATEPLENÍ PODLAHY PDY BUDOVY SPŠ ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY OSTRAVA DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ, PLÁN BOZP Zakázka. : 1013 1 Zhotovitel

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení

Více

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,

Více

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o. Technická zpráva ke konstrukční části projektu pro provedení stavby Všeobecně Předmětem zadání jsou stavební úpravy na objektu administrativní budovy vazební věznice v Českých Budějovicích. Jedná se o

Více

Základy: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek

Základy: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek Navrhování základových konstrukcí Základy jsou konstrukční nosné prvky stavebních objektů, které zabezpečují přenášení účinků stavby (svislých nosných konstrukcí = zatížení) do základové půdy. Základy

Více

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ 2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího

Více

KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 EN 845-2 1 (2)

KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 EN 845-2 1 (2) KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 1 (2) POUŽITÍ Keramické nosné překlady JISTROP 238 se používají jako plně nosné překlady nad dveřními a okenními otvory. Tyto překlady lze i kombinovat s izolantem

Více

Stropní vložky MIAKO. třída objem. hmotnosti 800 kg/m 3 únosnost min. 2,3 kn (kromě doplňkových vložek) pevnost v tlaku P12. Tepelně technické údaje

Stropní vložky MIAKO. třída objem. hmotnosti 800 kg/m 3 únosnost min. 2,3 kn (kromě doplňkových vložek) pevnost v tlaku P12. Tepelně technické údaje Stropní konstrukce 1/5 Použití POROTHERM strop tvořený cihelnými vložkami MIAKO a keramobetonovými stropními nosníky vyztuženými svařovanou prostorovou výztuží je možno použít v běžném i vlhkém prostředí

Více