PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková
|
|
- Robert Liška
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz
2 Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC ( cyclic nucleotide gated channel )? Existuje mnoho typů CNGC, bývají nespecificky propustná pro kationty, tzn. Na + a Ca ++ do buňky, K + z buňky. Je pravděpodobné, že kanál není propustný pro všechny kationty stejně (některé prochází rychleji, některé pomaleji). Každopádně po jeho uzavření nastává hyperpolarizace membrány. c-src je kináza obsahující SH 2 doménu Aktivovaná CaMkináza fosforyluje další signální molekuly. Pro ty, které zajímají podrobnosti (které nemusíte znát): The Ca 2+ calmodulin-dependent protein kinase (CaM kinase) cascade includes three kinases: CaM-kinase kinase (CaMKK); and the CaM kinases CaMKI and CaMKIV, which are phosphorylated and activated by CaMKK. Members of this cascade respond to elevation of intracellular Ca 2+ levels and are particularly abundant in brain and in T cells. CaMKK and CaMKIV localize both to the nucleus and to the cytoplasm, whereas CaMKI is only cytosolic. Nuclear CaMKIV regulates transcription through phosphorylation of several transcription factors, including CREB. In the cytoplasm, there is extensive cross-talk between CaMKK, CaMKIV and other signaling cascades, including those that involve the camp-dependent kinase (PKA), MAP kinases and protein kinase B (PKB; also known as Akt). Activation of PKB by CaMKK appears to be important in protection of neurons from programmed cell death during development. TGFβ = transforming growth factor beta (hlavní a oficiální název), jiná varianta názvu: tumor growth factor beta
3 Co můžeme potkat na membráně? Receptory Iontové kanály (transportéry) aa
4 Iontové kanály Ca ++ kanály (napěťově řízené, ligandem řízené, store-operated kanály) K + kanály Na + kanály Cl - kanály Napěťově řízené Ligandem řízené Metabolicky řízené, řízené ph,
5 Receptory Bez vlastní enzymatické aktivity: - receptory spřažené s G-proteinem - receptory asociované s tyrosinkinázou (cytokinové receptory) - FAS receptor (receptor smrti) S vlastní enzymatickou aktivitou: - receptorové tyrosinkinázy - receptorové serin/threonin kinázy
6 Jaké enzymy můžeme potkat v signalizačních kaskádách? Kinázy (proteinkináza A, B, C; JAK, STAT, MAPK, CaMK, ) Fosfatázy Cyklázy (adenylát cykláza, guanylát cykláza) Fosfodiesterázy (fosfodiesteráza 6) GTPázy (α jednotka G-proteinu, Ras, Rho, ) Fosfolipázy (fosfolipáza Cβ)
7 Signální dálnice Receptor spřažený s G-proteinem (α s, α i ) adenylát cykláza camp proteinkináza A Receptor spřažený s G-proteinem (α q ) fosfolipáza Cβ IP 3 CaMK DAG proteinkináza C Receptor spřažený s G-proteinem (α t ) fosfodiesteráza 6 cgmp proteinkináza G CNGC Receptorová tyrozinkináza fosfolipáza Cγ IP 3 CaMK DAG proteinkináza C
8 Signální dálnice Receptorová tyrozinkináza GRB2/Sos Ras MAPKKK MAPKK MAPK AP1 Receptor spřažený s G-proteinem / receptorová tyrosinkináza PI3K PIP 3 Akt (= proteinkináza B) Cytokinový receptor JAK STAT jádro Receptorová serin/threonin kináza Smad jádro
9 RECEPTOR SPŘAŽENÝ S G-PROTEINEM - 7 transmembránových segmentů
10
11 G-protein heterotrimer, složen ze tří různých podjednotek: a, b, g a podjednotka ~ 33-55kD b podjednotka ~ 35kD g podjednotka ~ 15kD - tvoří komplex Gb/g - vazebné místo pro GDP / GTP - vnitřní hydrolytická aktivita ke GTP (naváže GTP = aktivace hydrolyzuje GTP na GDP = deaktivace) - v neaktivním stavu: navázán GDP asociována s komplexem Gb/g savci: 20 různých G proteinů (každý obsahuje unikátní Ga podjednotku + jednu z 5 b podjednotek a jednu z 12 g podjednotek)
12 Ga i Ga s Ga q
13 Ga s stimuluje adenylát cyklázu syntéza camp aktivace proteinkinázy A (PAK) fosforylace blízkých substrátů cholera toxin: udržuje Ga s trvale aktivovanou camp Ga i po aktivaci inhibuje adenylát cyklázu camp pertussis toxin: Ga i podjednotka neschopná odpoutat GDP neschopná aktivace nemůže inhibovat adenylát cyklázu camp ovlivňuje regulaci mnoha iontových kanálů
14 Ga q nepůsobí na ni ani cholera toxin ani pertussis toxin fosfolipáza C b inositol-3-fosfát (IP 3 ) Ca 2+ v buňce CaMKII diacylglycerol (DAG) proteinkináza C obě dvě cesty vedou k fosforylaci blízkých proteinů
15
16 Ga t transducin citlivý na pertussis toxin neschopnost odpoutat GDP inhibice signalizace Zrak: t 1 černobílé vidění t 2 barevné vidění Výskyt: retina, některé kmenové buňky efektor: fosfodiesteráza-6 (PDE 6 ) degradace cgmp
17 Ga o other efektory zatím nejsou známy citlivý na pertussis toxin neschopnost odpoutat GDP inhibice signalizace Výskyt: nervové a neuroendokrinní tkáně, mitotické vřetánko ranný vývoj: efekt serotoninu na migraci neuronů
18 Ga 12/13 aktivace REF ( Rho guanine-nucleotide exchange factors ) aktivace Rho proteinů výskyt: rovnoměrně ve tkáních
19
20 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY
21 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY růstové faktory, cytokiny, hormony 17 podrodin receptorů nutná dimerizace receptoru (i tetramery) pouze jeden transmembránový segment (N-konec extracelulární, C- konec intracelulární) fosforylace tyrosinů = vytvoření vazebných míst pro cytosolické signální proteiny navázání aktivace signální dráhy cytosolické signální proteiny: např. Src, fosfolipáza C g, PI3-kináza vazebná místa pro navázání na fosforylované tyrosiny: SH 2 doména (src), PTB doména (PI3-kináza)
22 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY endocytóza aktivovaného receptoru: zánik receptoru v lyzozomu vazba molekuly ubiquitinu na kinázu signalizace z endocytovaného receptoru např. NGF
23
24 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY Ras, Rho - monomerní GTPázy - zakotvené do vnitřní strany membrány - součást signálních drah receptorové tyrosinkinázy - aktivace: GEF (guanine nucleotide exchange factor) - inhibice: GAP (GTPase activating factor) rezistence rakovina Ras MAPkináza signalizace do jádra ( např. buněčná proliferace) Rho spojuje RTK s cytoskeletem ( tvar buňky, motilita, adheze)
25 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY
26
27
28 RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY PI-3 kináza Akt
29 JAK-STAT RECEPTORY ASOCIOVANÉ S TYROSINKINÁZOU
30 RECEPTOROVÉ SERIN-THREONIN KINÁZY ligand: např. TGF-b SmaDs regulační protein endocytóza aktivace degradace
31 NUKLEÁRNÍ RECEPTORY ligandy dokáží samy přejít přes cytoplazmatickou membránu = transkripční faktory (v aktivované formě spustí transkripci cílových genů) nukleární receptory aktivované ligandem vs. orphan receptory typ I receptor v cytosolu navázání ligandu homodimerizace transport do jádra navázání na response element DNA start transkripce typ II receptor v jádře navázaný jako heterodimer (+ korepresory) na response element ligand do jádra vazba na receptor disociace korepresoru start transkripce
32
33
34
35 Odpovědi na otázky Kde jsou CNGC (cyclic nucleotide gate channels; týká se signalizace Ga T )? V cytoplazamtické membráně. Kde se v buňce bere cgmp (který je pak odbouráván PDE 6 )? Je syntetizován enzymem guanylát cyklázou, která může být aktivována například vlivem změny koncentrace Ca ++ v cytosolu. Jak přesně probíhá aktivace protein kinázy A? Protein kináza A se skládá ze 4 podjednotek: dvou regulačních a dvou katalytických. Každá regulační podjednotka má dvě vazebná místa pro camp. Poté, co se celkem 4 molekuly camp navážou na regulační podjednotky, dojde k uvolnění katalytických podjednotek, které mohou začít fosforylovat okolní substráty. Jak je aktivována PI-3 kináza? Přesný způsob aktivace se u jednotlivých tříd tohoto enzymu liší. Některé obsahují SH2 doménu a tudíž se aktivují přímo vazbou na fosforylované tyrosiny receptorových tyrosin kináz, jiné jsou aktivovány přes GRB2 či přes Ras proteiny..
36 Odpovědi na otázky CaM kináza = Ca 2+ /calmodulin-dependent protein kinase II - aktivace: IP3 Ca ++ z ER Ca ++ /kalmodulin komplex aktivace CaM kinázy - zapojena v mnoha signálních kaskádách MAP kináza = mitogen-activated protein (MAP) kinase - kaskáda: MAP kináza kináza kináza aktivace MAP kinázy kinázy aktivace MAP kinázy - spuštění kaskády: např. přes Ras, PKC,
37 Odpovědi na otázky ligandy pro tyrosin kinázy: velmi často se vyskytují jako dimery (a aktivují vazebná místa u obou monomerů receptoru zároveň). Tj. na obrázcích někdy figurují 2 molekuly ligandu, někdy jedna, nejvýstižnější je asi tento: dimer
38 Odpovědi na otázky G-protein: po disociaci alfa podjednotky zůstávají ona i komplex beta/gama ukotvené v membráně
39 Odpovědi na otázky Signalizace Ca ++ z ER: vazba na kalmodulin aktivace CAMKII vazba na PKC (protein kináza C) + DAG (diacylglycerol) aktivace PKC
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,
Obecné mechanismy buněčné signalizace Signalizace do buněčného jádra MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Somatické buňky lze přeprogramovat na pluripotentní kmenové buňky! řeprogramování
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory
Jaderné receptory Jaderné receptory - ligandem aktivované transkripční faktory - pokud není znám ligand ORPHAN receptors - ligand nalezen adopted orphan ligand DNA cytoplazmatická membrána jaderný receptor
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Regulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Základy buněčné signalizace
Základy buněčné signalizace MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK Uměle zkonstruovaný myší zub Ikeda e. et al.: Fully functional bioengineered tooth replacement
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně
LIPIDY: FUNKCE, IZOLACE, SEPARACE, DETEKCE FOSFOLIPIDY chemické složení a funkce v buněčných membránách; metody stanovení fosfolipidů fosfolipázy - produkty reakcí (ceramid, DAG = 2nd messengers) a stanovení
Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Signalizace a komunikace Annu. Rev. Plant Biol. 2008.59:67-88 Development, 117 (1993), pp. 149 162 Meristémy trvale dělivá pletiva Periklinální dělení Antiklinální dělení http://www.mun.ca/biology/desmid/brian/biol3530/devo_07/ch07f05.jpg
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie
Elementy signálních drah cíle protinádorové terapie Martin Pešta, Ondřej Topolčan Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Czech Republic Cílená
REGULACE COFILINU SIGNÁLNÍ DRÁHOU ERK
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Molekulární biologie a biochemie organismů Jan Rasl REGULACE COFILINU SIGNÁLNÍ DRÁHOU ERK THE REGULATION OF COFILIN
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk
Řízení dějů v buňce Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Endogenní signalizace - signální molekuly (ligandy) jsou vylučovány buňkou (např. růstový faktor, cytokin
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Imunitní Buňky imunitního systému Cytokiny. Další typy Různé buňky Ikosanoidy, růstové faktory
Transdukce signálu Signální transdukce je proces, při němž signální molekuly (působky) přenášejí specifické informace přes membrány z vnějšku cílové buňky do jejího nitra, kde vyvolávají příslušnou biologickou
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
PROKARYOTA např. baktérie
PROKARYOTA např. baktérie Nemají buněčné jádro Genom dvoušroubovice DNA uložená v kruhovitém chromosomu Chromosom nemá centromeru Spolu s proteiny tvoří nukleoid (připevněn k membráně) Většina genů v jedné
SIGNALIZACE MEZI BUŇKAMI
SIGNALIZACE MEZI BUŇKAMI Mezibuněčná komunikace - koordinace růstu, diferenciace, metabolismu buněk tkání a jiných mnohobuněčných struktur -buňky - komunikace přímým kontaktem buňka-buňka - specialisované
VYŠETŘOVÁNÍ MUTACÍ c-kit a pdgfrα U GASTROINTESTINÁLNÍCH STROMÁLNÍCH NÁDORŮ K DOPLNĚNÍ INDIKACE TERAPIE IMATINIB MESYLÁTEM
VYŠETŘOVÁNÍ MUTACÍ c-kit a pdgfrα U GASTROINTESTINÁLNÍCH STROMÁLNÍCH NÁDORŮ K DOLNĚNÍ INDIKACE TERAIE IMATINIB MESYLÁTEM Augustiňáková Alena, Hilská Irena, Kalinová Markéta, Břízová Helena Kodet Roman
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Regulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
Marek Ladislav. Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu. Opioid receptors and their signaling system in the myocardium
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Studijní program: Klinická a toxikologická analýza Marek Ladislav Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu Opioid receptors and their signaling
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Ukládání energie v buňkách
Ukládání energie v buňkách Josef Fontana EB - 58 Obsah přednášky Úvod do problematiky zásobních látek lidského organismu Přehled zásobních látek v těle Metabolismus glykogenu Struktura glykogenu Syntéza
Martin Valný. Molekulární fyziologie opioidních receptorů. Molecular physiology of opioid receptors
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fak u l t a Studijní program: Klinická a toxikologická analýza Martin Valný Molekulární fyziologie opioidních receptorů Molecular physiology of opioid receptors
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Adrenergní + cholinergní receptory. Jan Doul Zuzana Charvátová
Adrenergní + cholinergní receptory Jan Doul Zuzana Charvátová Autonomní nervový systém eferentní část - 2 sériově uspořádané neurony - chem.přenos na druhý (postgangliový neuron) ve vegetativních gangliích
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Speciální chemicko-biologické obory Obor: Molekulární biologie a biochemie organizmů Miroslav Přibyl ERK1/2 MAP kináza její strukturní
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFZR 1 2014 5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BUNĚČNÉ BIOLOGIE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BUNĚČNÉ BIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Molekulární mechanismy přenosu extracelulárních signálů dráhou ERK. (Molecular mechanisms of signal transduction
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+
Buňka Buňka = základní morfologická jednotky živých organismů Společné znaky života: schopnost získání energie a živin pro své potřeby aktivní reakce na okolní podměty či změny prostředí růst, diferenciace,
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus
FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 becný metabolismus. Metabolismus glykogenu (4). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie, Přírodovědecká
Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.
Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Buněčný cyklus cyklus buněčných procesů začínajících
Homeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza oraginzmus je otevřený systém výměna energie a informací s okolím
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Signalizace a rakovina
Přednáška kurzu Základy molekulární biologie 2013/2014, PřF MU Signalizace a rakovina Jan Šmarda Ústav experimentální biologie PřF MU Šmarda_2011 1 Signalizace povrchovými receptory signální kaskády 1.
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace Ústav imunologie LF UP Mezibuněčná komunikace základ fungování organizmů K zajištění
Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
růstu a buněčného dělění
Buněčný cyklus - principy regulace buněčného Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Průběh mitózy v buněčné kultuře fibroblastů Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech
Cytometrická detekce intracelulárních signalizačních proteinů
Cytometrická detekce intracelulárních signalizačních proteinů Proč? Ačkoli značení povrchových antigenů může dobře charakterizovat různé buněčné populace, neposkytuje nám informace o funkční odpovědi buňky
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Vliv deplece cholesterolu na signální dráhu iniciovanou receptory spřaženými s G proteiny třídy
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Vliv deplece cholesterolu na signální dráhu iniciovanou receptory spřaženými s G proteiny třídy Gq/G11 Mgr. Pavel Ostašov Doktorandská disertační práce
Úloha signalizace camp v migraci fagocytů
PŘÍRODOVĚCKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BUNĚČNÉ BIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Úloha signalizace camp v migraci fagocytů Klára Dáňová Školitel: Jana Kamanová, Ph.D. Prostředky vynaložené na
(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel
Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány
BUNĚČNÉ SPOJE A ADHEZE Většina buněk v mnohobuněčném organismu je organizována do kooperativních spojení - tkání a ty jsou sloučeny v různých kombinacích do větších funkčních jednotek - orgánů. Buňky v
Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:
Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223 Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Faktory ovlivňující úspěšnost embryologické laboratoře
Faktory ovlivňující úspěšnost embryologické laboratoře P. Trávník Sanatorium REPROMEDA s.r.o. 1 Úspěšnost AR ovlivňuje řada faktorů, něco jsme věděli, některé jsme poznali v průběhu let 1990 Sanatorium
Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Homeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza a mechanizmy její regulace organizmus je otevřený systém výměna energie
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána
Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
arise from animals and plant from
Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Jediným způsobem jak může vzniknou nová buňka
Buněčná komunikace 1.Buněčná komunikace 2.Selektivní mezibuněčná adheze 3.Buněčná paměť
Buněčné komunikace Buněčná komunikace Cesta od jednobuněčných k mnohobuněčným organismům (asi 2,5 bil. let) Dáno zejména potřebou vytvoření signálních mechanismů, které umožňují vzájemnou komunikaci buněk,
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné