Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 11 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Hydrologické analýzy v NPR Skřítek a Rejvíz ve spolupráci s SCHKO Jeseníky Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr. Petr Drobek Ing. Daniel Hladký Mgr. Alena Kamínková Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Doc.RNDr. Jan Unucka,Ph.D. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na počátku listopadu se nad střední Evropou vlnilo frontální rozhraní, které přineslo srážkové úhrny až kolem 10 mm. Tlaková výše se pak ze západní Evropy přesunula nad západ Ruska. Po její zadní straně k nám proudil teplý vzduch od jihu, vytvořilo se inverzní teplotní zvrstvení s nízkou oblačností a mlhami. Těch postupně ubývalo a 6. a 7. listopadu převládalo slunečné počasí s čerstvým jižním větrem na hřebenech hor. Studená fronta, která 8. listopadu od západu přecházela přes střední Evropu, se nad Čechami rozpadla. Mezi hlubokou tlakovou níží nad východním Atlantikem a mohutnou tlakovou výší nad východní Evropou k nám pak nadále proudil teplejší vzduch od jihozápadu. I další od západu postupující studená fronta se 11. listopadu nad střední Evropou rozpadala. Srážky s úhrny do 5 mm přinesla až studená fronta, která přešla přes naše území k východu večer 13. listopadu. Za touto frontu postupovala k východu tlaková výše, která se propojila s mohutnou anticyklónou nad Ruskem. Do té doby převládalo teplé jihozápadní proudění, a pokud nebylo zataženo nízkou inverzní oblačností, dosahovaly maximální teploty 15 až 18 C (4. až 7. listopadu dokonce až 20 C). Vlivem tlakové výše nad severovýchodní Evropu se změnilo také proudění na studené severovýchodní. Teploty den ze dne postupně klesaly (17. listopadu byly naměřeny minimální teploty -3 až -7 C). Mohutná anticyklóna se z Ruska přesunula nad Skandinávii a od severovýchodu k nám v noci na 19. listopadu postoupila studená fronta s výškovou tlakovou níží, které se sebou přinesly sněhové přeháňky a občasné slabé sněžení. Poté se prosadil vliv tlakové níže nad Středomořím, kolem které k nám zejména ve vyšších vrstvách atmosféry proudil teplejší vzduch od jihovýchodu. Teploty se pohybovaly kolem 0 C a srážky měly různý charakter, vyskytlo se sněžení, ale i mrznoucí déšť s tvorbou ledovky. Další tlaková níže pak postupovala z Francie nad Středomoří a dále přes Balkán k východu. Od severovýchodu k nám 26. listopadu začal proudit studený vzduch a dešťové srážky přecházely ve sněhové. V závěru měsíce se tlaková výše přesouvala ze Skandinávie nad východní Evropu a příliv studeného a nyní i suchého vzduchu od severovýchodu, postupně od východu pokračoval. Nejchladnějším listopadovým dnem bylo 29. listopadu s minimálními teplotami kolem -10 C. Maximální teploty byly v posledních dnech měsíce jen kolem 0 C. Nakonec postoupila od západu do Čech okluzní fronta. Ve vyšších vrstvách atmosféry proudil nad prochlazenou přízemní vrstvu teplý vzduch od jihozápadu a kolem 1,5 km nad zemí se vytvořila mohutná teplotní inverze s teplotou těsně nad bodem mrazu, což byla předzvěst mrznoucích srážek s tvorbou ledovky. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 4,6 C, což je o 1,6 C vyšší hodnota než teplotní normál , měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 5,3 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 1,3 C. Na Lysé hoře byla v listopadu průměrná teplota vzduchu 1,3 C (o 2,5 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla v listopadu naměřena v Mořkově (6,3 C), druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenaná - 2 -

4 ve Slezské Ostravě (6,0 C) a třetí nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla naměřena shodně v Bohumíně, Osoblaze a Ropici. Průměrně nejchladněji bylo v listopadu na Lysé hoře (+1,3 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla v kraji změřena na stanici Javorový vrch (+2,0 C) a třetí v Karlově Studánce (+2,8 C). V listopadu byl nejteplejší 1. den, kdy byla v kraji naměřena nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu v Karviné (18,0 C). Nejchladnějším dnem byl 30. listopad s průměrnou denní teplotou vzduchu -10,2 C na Lysé hoře. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena dne 1. listopadu v Karviné (21,3 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla změřena dne 30. listopadu na Lysé hoře ( 8,1 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 29. listopadu ve Světlé Hoře ( 12,8 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla změřena dne 1. listopadu v Mořkově (14,2 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána na Lysé hoře dne 29. listopadu, a to 17,7 C. V MS kraji spadlo průměrně pouze 13,0 mm srážek, což je 24 % normálu (srážkově mimořádně podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme v listopadu naměřili 11,9 mm srážek (25 % normálu). Na Lysé hoře to bylo dokonce jen 11,1 mm, což odpovídá 11 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Dlouhá Stráň (30,2 mm). Druhý nejvyšší na stanici Heřmanovice (24,2 mm) a třetí nejvyšší v Budišově nad Budišovkou (22,6 mm). Nejméně srážek spadlo v Mořkově (4,3 mm), dále pak na Bílé (5,5 mm) a v Ropici (5,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek (15,3 mm) byl zaznamenán dne 2. listopadu v Karlově Studánce. Nejvíce nového sněhu napadlo v listopadu na stanicích Děhylov, Hradec nad Moravicí a Krnov, celkem 6 cm. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (6 cm) byl v kraji zaznamenán v Hradci nad Moravicí dne 20. listopadu. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky (6 cm) byla v kraji zaznamenána v Hradci nad Moravicí dne 21. listopadu. V kraji svítilo Slunce průměrně 82,4 hod., bylo to o 19,1 hod. více než normál, tj. 130 % normálu. Nejvíce svítilo slunce na Lysé hoře (106,7 hod.), v Jablunkově (103,3 hod.) a v Ostravě- Porubě (95,7 hod.), nejméně ve Frýdku-Místku (62,7 hod.), v Rýmařově (63,2 hod.) a na Červené (72,8 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře dne 6. listopadu, kdy slunce svítilo 9,1 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 4,5 C byl o 1,7 C teplejší než krajový normál Kraj byl v listopadu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 5,9 C (teplejší oproti normálu o 2,2 C). V Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 4,8 C (o 1,6 C tepleji oproti normálu) a na Šeráku byla v listopadu průměrná teplota vzduchu 0,0 C (chladněji oproti průměru o 0,1 C). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci a v Pasece (5,9 C), druhá nejvyšší ve Šternberku (5,7 C) a třetí nejvyšší v Prostějově (5,6 C). Průměrně nejchladněji bylo v listopadu na Šeráku (0,0 C). Na Paprsku byla zaznamenána druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu (1,6 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově, - 3 -

5 a Protivanově (2,8 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě (17,1 C) dne 1. listopadu, v nejteplejším dni měsíce. Průměrně nejchladnějším dnem byl 27. listopad, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku ( 10,9 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla změřena dne 1. listopadu ve Vidnavě (21,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 28. listopadu na Šeráku ( 7,1 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 29. listopadu na stanici Potštát-Boškov ( 12,1 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 1. listopadu v Jeseníku (12,8 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena ve Zlatých Horách dne 29. listopadu ( 14,6 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 15,6 mm (31 % normálu , srážkově mimořádně podnormální měsíc). V Olomouci spadlo 11,1 mm, což je 30 % normálu, v Šumperku 14,6 mm (28 % normálu) a na Šeráku 28,3 mm (37 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji byl zaznamenán v Uhelné (34,1 mm), druhý nejvyšší na Paprsku (29,8 mm) a třetí nejvyšší v Branné (29,5 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn zaznamenali na stanicích Dlouhé Stráně dolní nádrž (6,1 mm), Hranice a Dřevohostice (6,2 mm) a Kojetín (6,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 2. listopadu v Uhelné (14,5 mm). Nejvíce nového sněhu napadlo v listopadu na Šeráku (6 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán v Rozstání a na Šeráku dne 20. listopadu (4 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v kraji, 4 cm, byla zaznamenána dne 20. listopadu v Rozstání a dne 21. listopadu na Šeráku. Slunce svítilo v kraji průměrně 76,0 hod., bylo to o 23,0 hod. více než normál, tj. 143 % normálu. V listopadu Slunce svítilo nejvíce na stanici Jeseník (97,4 hod.), dále v Javorníku (89,3 hod.) a v Přerově (82,5 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Medlově-Hlivicích (56,3 hod.), následovaly stanice Dubicko (64,6 hod.) a Bělotín (67,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Luké dne 6. listopadu, kdy Slunce svítilo 8,7 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 4,6 4,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,6 +1,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Mořkov 6,3 Olomouc, Paseka 5,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +1,3 Šerák 0,0 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 1/30 1/30 Absolutní maximum teploty (ºC) 1. den Karviná 21,3 1. den Vidnava 21,5 Absolutní minimum teploty (ºC) 29. den Světlá Hora 12,8 29. den Potštát-Boškov 12,1 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 29. den Lysá hora 17,7 29. den Zlaté Hory 14,6 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Ostrava-Poruba ,7 Bernartice ,0 Minimální teplota Staré Hamry- Samčanka ,5 Přerov ,0-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 13,0 15,6 v % dlouhodobé hodnoty 23,6 30,6 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Dlouhá Stráň 30,2 Uhelná 34,1 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Mořkov 4,3 Dlouhé Stráně-DN 6,1 Nejvyšší denní úhrn (mm) 2. den Karlova Studánka 15,3 2. den Uhelná 14,5 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Morávka-Slavíč ,2 Pohořany ,0 Lysá hora ,1 Jeseník ,3-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Listopad 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE čt 7,7 19,7 12,5 4,7 5,4 4, pá 4,0 20,3 14,0 8,9 7,3 6,7 4, so 10,0 13,5 9,7 9,4 3,3 0,0 1, ne 10,0 12,3 10,8 9,4 4,6 0,0 0, po 5,3 16,7 9,2 6,0 2,8 2,9 0, út 0,3 20,3 10,8 4,1 4,5 8, st 2,7 18,5 9,1 3,3 2,9 7, čt 6,3 15,2 8,4 2,8 2,6 5, pá 6,3 14,7 6,7 2,8 1,3 5, so 2,7 15,7 6,7 3,2 2,0 7, ne 3,3 14,3 9,7 3,4 5,6 6, po 3,0 17,9 9,0 1,5 4,8 6, út 8,0 17,2 12,2 6,0 8,0 5,1 1, st 7,7 11,8 7,9 2,5 3,7 1, čt 6,3 10,6 7,1 6,0 3,0 1, pá 4,0 7,9 4,6 0,4 0,2 3, so 3,7 5,6 0,8-0,8-2,7 5, ne 6,3 0,9-1,1-4,0-3,6 2,1 0,0 0P po 10,0 1,7 0,6-1,5-1,8 0,2 0P út 10,0 1,4 0,5-0,4-1,9 0,0 4, st 10,0 0,9 0,4-0,1-1,7 0,0 0, čt 10,0 1,4 1,0 0,2-1,2 0,0 0,0 0N pá 10,0 5,7 4,4 1,3 2,1 0, so 10,0 7,9 5,8 3,2 2,8 0,0 0, ne 9,3 6,8 5,5 4,3 2,5 0, po 9,3 5,4 3,6 2,5 0,5 0,0 0, út 10,0 2,5-0,6-1,1-3,8 0,0 0, st 4,0 1,7-1,5-2,6-3,9 1, čt 0,0 0,6-5,6-10,3-7,7 7, pá 1,7 1,7-2,3-6,5-3,5 4,3-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Listopad 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE čt 8,7 17,2 14,4 10,5 8,1 1, pá 5,3 18,3 12,2 6,6 5,7 5,0 6, so 10,0 12,9 11,2 10,4 5,0 0,0 1, ne 5,7 16,1 9,1 5,5 3,3 7,1 0, po 5,7 17,3 11,6 4,1 5,4 4,2 0, út 1,3 17,8 13,4 8,8 7,5 8, st 4,7 16,2 10,4 6,9 4,4 6, čt 7,0 12,1 8,4 6,3 2,8 0, pá 10,0 13,6 10,9 3,9 5,9 1, so 7,3 13,2 9,9 5,1 5,6 1, ne 7,3 11,0 7,4 4,3 4,1 0,3 0, po 6,3 14,7 9,5 1,7 6,1 1,5 0, út 9,3 13,1 10,2 3,4 6,6 1, st 6,0 12,2 5,0 2,6 0,8 5, čt 6,0 10,3 6,5 1,0 2,8 2, pá 4,3 8,9 3,5-0,8-0,3 4, so N 0,7 6,1 2,8-0,4-0,7 7, ne N 6,3 3,0 0,5-3,9-1,7 2,7 0,0 0R po 9,3 2,9 1,2 0,0-0,9 1, út NL 9,3 2,6 1,1 0,2-1,0 1,0 2,6 0N st 10,0 2,9 1,7 0,7-0,3 0,0 0N čt 10,0 3,4 2,2 1,0 0,3 0, pá 9,7 6,0 5,1 2,1 3,3 0,0 0, so 10,0 6,2 5,5 5,2 2,8 0,0 0, ne 9,0 6,8 6,0 5,0 3,3 0, po 9,7 6,9 4,4 3,3 2,1 0,0 0,0 0R út 9,0 3,3 0,1-0,4-2,6 0,3 0,0 0R st N 3,0 3,0-1,0-2,5-3,0 4, čt N 3,7 0,7-2,8-8,9-4,5 7, pá N 5,3 0,4-3,5-5,2-4,2 3,0-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Ve dnech 2. a 3. listopadu se na zvlněné studené frontě vyskytly srážky, v povodí Odry spadlo v průměru 10 mm/24hod. Po této epizodě se významnější srážky v tomto měsíci ve sledované oblasti nevyskytly a hladiny vodních toků v povodí Odry klesaly a postupně byly setrvalé. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 6. listopadu v 15:40 hodin při hodnotě průtoku 4,51 m 3.s -1, tento vzestup byl pravděpodobně způsoben manipulacemi na Barnovské přehradě. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno 7. listopadu v 16:40 hodin a průtok dosahoval hodnoty 5,42 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum dne 1. listopadu v 0:30 hodin při 16,7 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 4. listopadu v 8:10 hodin při 3,79 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo dne 3. listopadu v 10:20 hodin při hodnotě průtoku 7,23 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 15. listopadu v 17:50 hodin při hodnotě průtoku 4,87 m 3.s -1, vzestup byl způsoben manipulacemi na VD Baška. Olše v Jablunkově zaznamenala maximum dne 1. listopadu v 00:00 hodin a průtok dosáhl hodnoty 0,63 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo ve stejný den v 4:50 hodin při 7,32 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 18 až 55 % dlouhodobého průměru pro měsíc listopad

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly po celý měsíc listopad setrvalé. Mírné přechodné vzestupy hladiny zaznamenaly pouze po předchozích srážkách ve dnech 3. a 4. listopadu. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 3. listopadu v 16:50 hodin při hodnotě průtoku 2,87 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 9. listopadu v 8:20 hodin při hodnotě průtoku 2,2 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum 4. listopadu v 02:20 hodin při hodnotě průtoku 1,7 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum ve stejný den v 21:10 hodin při hodnotě průtoku 7,58 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí pouze 22 až 34 % dlouhodobého průměru pro měsíc listopad

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly na začátku měsíce listopadu zvolna klesající tendenci a postupně přecházely do setrvalého stavu. Významnější srážky, které by způsobily změnu v tendenci hladin, se v celém povodí za měsíc listopad nevyskytovaly. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima první listopadový den o půlnoci při hodnotě průtoku 1,02 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný čas a průtok zde dosáhl hodnoty 5,69 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc listopad v rozmezí 16 až 19 % Q XI. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 6 15:40 4,51 43,9 62,3 82,9 4 Svinov 7 16:40 5, Opava 4 8:10 3,79 55,5 89, Děhylov 3 10:20 7,23 67, Frýdek-Místek 15 10:40 4, Ostrava 15 17:50 4, Bohumín 1 0:30 16, Jablunkov 1 0:00 0,63 37,4 86, Český Těšín 1 0:00 2, Věřňovice 1 4:50 7, Mikulovice 24 10:00 3,37 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 3 16:50 2,87 29,3 46,8 60,5 3 Šumperk 9 8:20 2,2 35,5 61,6 84,2 1 Lupěné 4 2:20 1,7 33,7 57,8 89,7 12 Moravičany* Olomouc 4 21:10 7, Vsetín 1 12:00 2,67 99, Valašské Meziříčí 1 0:00 1,02 60, Teplice nad Bečvou 1 0:00 3, Dluhonice 1 0:00 5,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,52 2,7 19 ODRA Svinov 2, ODRA Bohumín OPAVA Krnov 1,2 2,7 44 OPAVA Opava 2,3 4,2 55 OPAVA Děhylov 4,2 9,1 46 OSTRAVICE Frýdek-Místek 1,5 4,3 35 OSTRAVICE Ostrava 3,1 8,7 36 OLŠE Jablunkov 0,27 1,5 18 OLŠE Český Těšín 1,2 5,2 22 OLŠE Věřňovice 4, DESNÁ Šumperk 0,95 2,8 34 MOR. SÁZAVA Lupěné 0,72 3,2 22 MORAVA Moravičany* TŘEBŮVKA Loštice 0,51 1,9 27 MORAVA Olomouc 4, VSET. BEČVA Vsetín 0,99 5,2 19 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,42 2,7 16 BEČVA Dluhonice 2, * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - listopad 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,080 0, Ostravice - Pod horečkou 0,088 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,018 0,702 2 Starý Jičín - Oční studánka 0,135 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,385 0, Veřovice - Pramen Jičínky 0,185 1, Vlčovice - U Holého vrchu 0,460 0, Železná pod Pradědem C 1 1,284 4, Horní údolí - Pod jeřábem 1,655 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,418 1, Mladeč - V-2 1,533 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,220 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 1,795 3, Ostružná - U Přerovské chaty 0,695 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,108 0, Strážná - Pod samotou 0,043 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,285 0, Rajnochovice - V lese 3 0,338 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,323 0, Zašová - Stračka 0,028 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořil pouze pramen V-2 v Mladči (126 %). Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu U kostela v Rýmařově (2 %), který byl polovinu měsíce bez vody. Moravskoslezský kraj (2-72 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (12-49 %), severní část Zlínského kraje (11-67 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - listopad 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj (81 97 %), východní okraj Pardubického kraje (93-98 %) a severní část Zlínského kraje (79 95 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Vrbně pod Pradědem (100 %), minimálních v Kozmicích (68 %)

24 Kvalita ovzduší Během listopadu došlo k mnoha překročením imisního limitu PM10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském i Olomouckém kraji uvedených v tab. 12. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo k výskytu několika vysokých desetiminutových a hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanicích Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m -3 byla na stanici Ostrava-Fifejdy dvakrát. Imisní limit NO 2 a SO 2 v listopadu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Hydrologické analýzy v NPR Skřítek a Rejvíz ve spolupráci s SCHKO Jeseníky Klimaxová a extrémní stanoviště jsou daleko více náchylná k degradaci než nevyhraněná stanoviště a ekosystémy v mladších fázích vývoje. Typickými příklady pro srovnání mohou být starý horský smrkový les a mladý les složený z pionýrských druhů (např. borovice, bříza). Koneckonců vývojový cyklus tajgy takovýmto způsobem probíhá, kdy mladý les tvořený r-stratégy (např. již zmíněná bříza a borovice) je postupně nahrazován smrky a jedlemi (K-statégové), které následně v porostu dominují až do chvíle, než dojde k rozpadu porostu (imisní holiny, větrné polomy, kůrovcová kalamita, lesní požáry apod.). Hydrologické sucho posledních 4 let představuje nemalou zátěž nejen pro lesní ekosystémy a je nasnadě, že se projevilo i Hrubém a Nízkém Jeseníku. CHKO Jeseníky představuje svou rozlohou 740 km 2 jedno z největších velkoplošných chráněných území ČR. Svou pestrou geologickou stavbou a morfologií pohoří nabízí spolu s klimatickými poměry a postglaciálním vývojem vhodné podmínky pro rozvoj rozmanitých a často unikátních ekosystémů, které jsou útočištěm mnoha vzácných a často kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi nejcennější stanoviště patří i 4 národní přírodní rezervace - Praděd, Šerák- Keprník, Skřítek a Rejvíz. Poslední dvě jmenované NPR jsou známá vrchovištní pramenná rašeliniště a významná refugia mnoha chráněných a vzácných druhů. Krom podrostu, kde dominuje rašeliník (Sphagnum sp.) zde nalezneme rašelinou smrčinu Sphagno-Piceetum, v případě NPR Rejvíz i s významným zastoupením borovice blatky (Pinus rotundata). Borovice kleč (Pinus mugo) byla uměle vysazena. Mezi zajímavé zoologicky zajímavé druhy můžeme zahrnout sýce rousného (Aegolius funereus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). Po významném kalamitním rozpadu smrčin v NPR Skřítek v roce 1996 v důsledku kalamitního přemnožení kůrovce došlo k relativní stabilizaci porostu, nicméně v současnosti dochází k nárůstu stresu a přísušku i v těchto původně přirozeně podmáčených stanovištích. ČHMÚ Ostrava a Brno ve spolupráci s SCHKO Jeseníky a Agenturou ochranou přírody a krajiny provádí činnosti, které by měly potenciálně pomoci alespoň k částečné stabilizaci situace. Mezi tyto činnosti lze zařadit hydrometrická měření, měření batygrafie Velkého mechového jezírka, analýzy území v GIS a konečně modelování efektivity scénářů opatření pomocí srážkoodtokových a hydraulických modelů spolu s propojením na růstové a ekologické modely. Jedním ze zajímavých momentů je i analýza starých ( století) melioračních opatření, jejichž rezidua jsou patrná v oblasti obou NPR a lze je detekovat geodetickými metodami nebo analýzami digitálního modelu reliéfu 5. generace ČÚZK v GIS. Analýzy současného stavu a hydrologické kapacity těchto opatření spolu s návrhem malých přírodě blízkých opatření (drobné dřevěné přehrážky, akumulace v oblasti terénních depresí ad.) povedou k navržení opatření, která by mohla zadržet povrchovou a podpovrchovou vodu během srážkoodtokových epizod či tání sněhové pokrývky, čímž by bylo zajištěno více vody v sušších obdobích pro tyto ekosystémy.

28 Veškerá tato drobná opatření mají své limity, lépe je však pokusit se alespoň o něco než nečinně přihlížet zániku nenahraditelných ekosystémů a krajinných prvků. Obr.11 Smrčiny v různé fázi vývoje a rozpadu v NPR Skřítek (foto Jan Unucka) Obr.12 Měření batygrafie ADCP SonTek RS M9 na Velkém mechovém jezírku v NPR Rejvíz (foto Jan Unucka)

29 Obr.13 Analýza dynamiky půdní vláhy a mělkých zvodní ve srážkoodtokovém modelu MIKE SHE a ArcGIS. Obr. 14 Analýza akumulace vody na navržených opatřeních v hydraulickém modelu HEC-RAS