Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 3 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Tajemná krása povodí Černé Opavy Zpracovali: Ing. Daniel Hladký Mgr. Alena Kamínková Ing. Pavel Lipina Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Tomáš Ostrožlík Doc.RNDr. Jan Unucka, PhD. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na počátku března tlaková výše nad Skandinávií slábla a nad Biskajským zálivem se prohlubovala rozsáhlá tlaková níže. Po její přední straně začal proudit do střední Evropy ve vyšších hladinách atmosféry teplejší vzduch z jihovýchodu. Minimální teploty vzduchu klesaly na počátku března na 15 až 20 C, ojediněle pod 20 C. I maximální teploty zůstávaly hluboko pod bodem mrazu, nejčastěji mezi 7 až 3 C, ojediněle maximální teplota nevystoupila nad 10 C. Příliv teplejšího vzduchu od jihu až jihozápadu ke konci první dekády zesiloval a maximální teploty začaly vystupovat nad bod mrazu, ke konci dekády na 6 až 10 C. V noci, při málo oblačném počasí klesaly pod 0 C. Na počátku druhé dekády se nad Biskajským zálivem prohloubila nová tlaková níže. V dalších dnech druhé dekády se rozsáhlá brázda nízkého tlaku vzduchu rozšířila do západní a střední Evropy a do jižní Skandinávie. Do střední Evropy proudil teplý a vlhký vzduch z Atlantiku. Maximální teploty vystupovaly na 15 až 18 C a minimální teploty se udržovaly kolem 5 C. V druhé polovině dekády zmohutněla nad Skandinávií tlaková výše a kolem ní pronikl od severovýchodu do střední Evropy studený, původem arktický vzduch. Na frontálním rozhraní, které se zpočátku udržovalo nad naším územím, se vyskytovaly sněhové srážky. I v nížinách se opět vytvořila sněhová pokrývka. Minimální teploty klesaly ke konci dekády na 8 až 15 C a maximální teploty se udržovaly nejčastěji kolem 6 C. Na počátku třetí dekády se tlaková výše rozšířila ze Severního moře nad Britské ostrovy a do střední Evropy proudil o něco teplejší vzduch ze severozápadu. Minimální teploty se pohybovaly kolem 4 C a maximální vystupovaly k +7 C. Na okluzních frontách, které postupovaly z Atlantiku do Evropy a nad střední Evropou se v oblasti vyššího tlaku vzduchu rozpadaly, se vyskytovaly slabé srážky, na horách sněhové. Ke konci měsíce postupovala z Atlantiku nad Britské ostrovy a do západní Evropy tlaková níže. Na zvlněné studené frontě se v oblasti střední Evropy prohloubila tlaková níže, jejíž střed postupoval přes Polsko k severovýchodu. 31. března se vyskytly na našem území četné dešťové srážky a na zadní straně tlakové níže nad Polskem k nám přechodně pronikl studený vzduch od severozápadu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 0,2 C, což je o 2,2 C nižší hodnota než krajový normál. Měsíc březen byl v kraji hodnocen jako teplotně podnormální. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 1,8 C, což je chladněji oproti dlouhodobému průměru o 2,0 C. Na Lysé hoře byla v březnu průměrná teplota vzduchu 4,4 C (o 1,7 C chladněji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena ve Slezské Ostravě a Bohumíně (2,1 C), druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána na stanicích Chuchelná, Mošnov a Ostrava-Poruba (1,8 C) a třetí nejvyšší v Karviné (1,7 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Lysé hoře ( 4,4 C), druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na Javorovém vrchu ( 2,7 C) a třetí nejnižší průměrnou měsíční teplotu - 2 -

4 vzduchu měla Karlova Studánka ( 2,2 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 11. března (12,5 C), a dne 12. března následovaly stanice Ropice (12,4 C) a Bohumín (12,3 C). Nejchladnějším dnem byl 1. březen s nejnižším denním průměrem v Karlově Studánce ( 15,7 C), druhý nejnižší denní průměr teploty vzduchu byl zaznamenán ve Světlé Hoře ( 15,1 C) a třetí ve Frenštátě pod Radhoštěm ( 14,8 C), oba opět dne 1. března. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 11. března (17,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 1. března na Javorovém vrchu ( 11,9 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána v Mořkově 1. března ( 21,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 31. března opět v Mořkově (10,2 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 1. března ve Frenštátě pod Radhoštěm ( 26,3 C). V Moravskoslezském kraji spadlo průměrně 28,9 mm srážek, což je 58 % normálu (srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v březnu 25,5 mm srážek (63 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 37,6 mm, což odpovídá 41 % dlouhodobého průměru. Nejvíce srážek spadlo v Malé Morávce (75,7 mm), dále na Červené (52,3 mm) a v Karlově Studánce (51,8 mm). Nejméně srážek spadlo na stanici Bílá (14,3 mm), následovaly stanice Hrčava (14,4 mm) a Ropice (16,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 12. března v Malé Morávce a 16. března v Mořkově (16,7 mm). Nejvíce sněhu v březnu napadlo na stanicích Vidly (34 cm), Karlova Studánka (31 cm) a Heřmanovice (28 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 17. března na stanicích Vidly, Heřmanovice a Světlá Hora (12 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 1. března na stanici Lysá hora (81 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 93,8 hodin, což bylo o 24,3 hodiny méně než normál, tj. 79 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově (109,9 hod.), v Bohumíně (105,3 hod.) a v Osoblaze (104,3 hod.), nejméně ve Světlé Hoře (84,3 hod.), na Lysé hoře (85,5 hod.) a v Rýmařově (86,3 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře dne 22. března, kdy Slunce svítilo 11,8 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 0,5 C byl o 2,0 C chladnější než normál. Kraj byl v březnu klasifikován jako teplotně podnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 2,4 C (chladněji oproti dlouhodobému průměru o 1,5 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v březnu 5,5 C (chladněji oproti průměru o 2,8 C). V Šumperku byla zaznamenána průměrná měsíční teplota vzduchu 0,9 C, (chladněji o 1,7 C oproti dlouhodobému průměru). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci, a to 2,4 C, následovala stanice Přerov s teplotou vzduchu 2,0 C, třetí nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla naměřena v Prostějově (1,8 C). Průměrně nejchladněji bylo v březnu na Šeráku ( 5,5 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku ( 3,6 C) a třetí v Klepáčově - 3 -

5 ( 1,5 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě dne 12. března (11,4 C), druhá nejvyšší hodnota byla změřena v Přerově (11,2 C) dne 12. března, třetí v Javorníku a Olomouci 12. března a v Pasece dne 11. března (10,8 C). Nejnižší denní průměr teploty vzduchu byl zaznamenán dne 18. března na Šeráku ( 15,6 C), druhá nejnižší hodnota byla změřena v Potštátě- Boškově ( 15,0 C) dne 1. března a třetí v Uhelné ( 13,5 C) rovněž dne 1. března. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v březnu změřena ve Vidnavě 11. března (17,6 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 18. března na Šeráku ( 13,6 C). Nejnižší minimální teplota byla zaznamenána dne 1. března na stanici Potštát-Boškov ( 20,6 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 12. března v Přerově (9,9 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Potštátě-Boškově dne 1. března ( 23,5 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 34,3 mm (75 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 30,8 mm, což je 111 % dlouhodobého průměru, v Šumperku 33,9 mm (75 % dlouhodobého průměru) a na Šeráku 77,4 mm (97 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (77,4 mm), následovala Bělá pod Pradědem-Filipovice (72,0 mm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (59,1 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Vidnava (17,5 mm), Dřevohostice (18,6 mm) a Javorník (25,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 12. března na stanici Bělá pod Pradědem-Filipovice (20,1 mm). Nejvíce sněhu napadlo v březnu v Ramzové (44 cm). Následovaly stanice Šerák (37 cm) a Paprsek (27 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 17. března v Jeseníku a Ramzové (11 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 1. března (97 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 90,4 hodiny. To bylo o 23,3 hodiny méně než normál, tj. 80 % normálu. V březnu Slunce svítilo nejvíce v Javorníku (105,4 hod.), dále v Bělotíně (96,3 hod.) a v Jeseníku (96,0 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (76,5 hod.), v Dubicku (83,3 hod.) a v Medlově-Hlivicích (83,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn délky slunečního svitu jsme naměřili dne 21. března v Luké a 25. března v Jeseníku, kdy Slunce svítilo 11,1 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 0,2 035 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) 2,2 2,0 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Bohumín, Slezská Ostrava +2,1 Olomouc +2,4 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 4,4 Šerák 5,5 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 12. den / 1. den 12. den / 1. den Absolutní maximum teploty (ºC) 11. den Karviná +17,9 11. den Vidnava +17,6 Absolutní minimum teploty (ºC) 1. den Mořkov 21,4 1. den Potštát-Boškov 20,6 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 1. den Frenštát p. Radhoštěm 26,3 1. den Potštát-Boškov 23,5 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice Bohumín- Záblatí datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,6 Přerov ,8 Minimální teplota Kravaře ,0 Štíty ,5-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 28,9 34,3 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Malá Morávka 75,7 Šerák 77,4 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Bílá pod Konečnou 14,3 Vidnava 17,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 12. den Malá Morávka, 16. den Mořkov 16,7 12.den Bělá p. Pradědem 20,1 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Vidly 34 Ramzová 44 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 17. den Vidly, Světlá Hora, Heřmanovice den Jeseník, Ramzová 11 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 1. den Lysá hora den Šerák 97 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Morávka-Uspolka ,7 stanice Bělá pod Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Březen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE čt 0,0-3,9-10,2-18,2-12,4 8,8 0,0 0R pá 10,0-5,5-7,7-15,7-9,3 0,0 0,0 0R so 5,3-4,5-8,7-14,2-10,1 6, ne 4,3 0,1-7,4-16,2-9,3 7, po 7,3 3,1 0,1-8,9-0,8 4,9 0,1 0P út 10,0 3,3 1,6-0,3-0,3 0,0 0,6 0R st 7,3 7,4 4,4 1,1 1,6 3,7 0 0N čt 3,3 9,4 3,1-0,3 0,4 2, pá 8,7 8,6 3,9-1,2 1,1 4,6 0, so 8,7 14,1 8,1 0,6 5,3 1,5 0, ne 7,0 17,8 10,6 6,7 7,5 6, po 8,3 16,1 11,1 6,6 8,1 3,6 0, út 7,7 13,3 7,8 5,3 4,8 3, st 10,0 8,1 5,3 4,1 2,1 0,0 0, čt 9,0 8,4 4,5 2,5 1,1 2,0 0, pá 10,0 4,9 1,5-0,7-2,3 0,0 13,6 0P so 10,0-0,6-4,2-4,9-8,4 0,0 0,0 0R 0P ne 7,7-3,3-5,8-8,3-10,2 2,3 0,0 0P 0N po 10,0-3,9-5,1-6,9-8,9 0,0 0,0 0R 0P út 7,7 0,0-2,8-4,7-6,0 0,2 0,1 OP st 5,3 1,8-1,8-5,8-5,8 4,6 0,1 0R 0P čt 3,3 6,5 0,3-5,1-4,1 10, pá 9,7 5,8 1,8-4,1-2,8 0,1 0, so 3,3 10,2 2,7 0,0-2,7 7, ne 2,3 7,6 2,9-1,1-2,5 5, po 9,0 7,7 3,4-3,5-2,3 0,2 1, út 8,0 6,1 1,4-1,4-4,1 0,4 0,0 0P st 8,0 11,1 6,1-2,6 0,4 4,7 0,0 0 0P čt 8,7 12,7 8,4 6,1 2,6 2,4 0, pá 7,3 14,1 9,2 2,0 2,8 6, so 10,0 16,1 11,3 5,0 3,9 0,1 8,

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Březen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE čt N 2,3-3,5-8,7-14,9-10,4 9,6 0,0 0R 0N pá N 10,0-4,5-5,8-9,6-7,2 0,0 0,0 0R 0N so N 5,7-1,5-5,4-10,8-6,7 6,9 0N ne N 4,3 1,3-4,0-11,7-5,7 7,9 0N po N 9,7 1,0-0,5-4,6-1,8 0,0 0,0 0P 0N út NL 10,0 2,2 1,1-0,6-0,7 0,0 2,5 0P st 8,7 5,4 2,8 0,9 0,1 0, čt 7,0 10,3 3,0-0,1-0,1 4, pá 7,7 8,4 4,8-1,0 1,7 2,6 0, so 8,0 13,4 7,4 1,8 4,3 3, ne 8,0 15,4 10,3 4,8 7,3 6, po 8,7 13,3 10,8 8,8 7,5 0,3 0, út 6,3 13,5 7,9 3,6 4,7 3,7 0, st 10,0 7,7 4,9 4,2 1,5 0,0 0, čt 6,7 10,1 5,9 2,3 2,6 3,3 0, pá 10,0 7,2 4,3 2,2 0,7 0,0 7, so 10,0 2,2-3,3-4,3-7,7 0 0,0 0R ne 6,7-2,2-5,0-7,3-9,6 1,5 0,0 0R po 9,7-2,6-4,1-6,5-8,0 0,0 0,0 0R út NL N 7,3 1,4-2,1-3,8-5,5 0,0 0,0 0R st N 2,7 4,1-0,8-5,3-5,1 9, čt N 3,3 7,4 0,6-7,3-3,9 10,6 0, pá 10,0 7,4 3,4-4,3-1,2 0,5 0, so N 4,0 9,7 3,2 0,2-2,6 8, ne N 6,7 5,7 3,1-1,7-2,8 2, po 10,0 6,5 3,6 1,2-2,0 0,0 0, út N 10,0 7,9 2,7-0,2-3,3 0,7 0, st N 9,3 10,4 6,1-2,6 0,3 2,6 2, čt N 7,0 11,9 8,0 5,6 1,8 4,0 0, pá N 6,7 12,6 8,6 0,5 1,6 5, so 10,0 14,5 10,5 7,9 3,0 0,2 16,6-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce března, stejné jako na konci předchozího měsíce, byly hladiny vodních toků v povodí Odry v důsledku nízkých teplot ovlivněny ledovými jevy. V druhém týdnu došlo k výraznému oteplení a hladiny slabě kolísaly s převažující vzestupnou tendencí vlivem srážek a zejména tání sněhové pokrývky ze středních a nižších poloh. Od 17. března došlo k přechodnému ochlazení a hladiny některých menších vodních toků opět ovlivnila tvorba ledových jevů. Poté až do konce měsíce hladiny vodních toků v povodí Odry převážně zvolna klesaly a byly setrvalé. Na následujících obrázcích jsou grafy záznamu vodního stavu vybraných stanic v povodí Odry v měsíci březnu

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Vodní stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce března ovlivněny výskytem ledových jevů. Ve dnech března hladiny přechodně stoupaly vlivem srážek a odtávání sněhové pokrývky. Od 18. března hladiny vodních toků v povodí horní Moravy zvolna klesaly nebo jen slabě kolísaly. Na následujících obrázcích jsou grafy záznamu vodního stavu vybraných stanic v povodí horní Moravy v měsíci březnu

17 - 16 -

18 Obr. 8 Vodní stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy I hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly na začátku měsíce března ovlivněny výskytem ledových jevů. Vlivem oteplení a následného odtávání sněhové pokrývky a vlivem srážek hladiny na tocích v polovině měsíce kolísaly s převažující vzestupnou tendencí. Také docházelo k pozvolnému odchodu ledu. Ve druhé polovině března hladiny až do konce měsíce zvolna klesaly nebo byly setrvalé. Na následujících obrázcích jsou grafy záznamu vodního stavu vybraných stanic v povodí Bečvy v měsíci březnu

19 Obr. 9 Vodní stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat. Z důvodu ovlivnění měření vodního stavu ledovými jevy se neprovádí srovnání průměrných měsíčních průtoků z operativních dat za sledovaný měsíc s dlouhodobým měsíčním průměrem a vyhodnocování kulminací. V prvním týdnu měsíce března bylo měření na vodních tocích ve sledovaném regionu ovlivněno ledovými jevy v důsledku silných mrazů, k ochlazení pak došlo ještě na několik dnů v období března. Při oblevě docházelo, i vzhledem k nízkým úhrnům srážek, k postupnému uvolňování ledové pokrývky a ke klidnému odchodu ledu. V následující tabulce je uvedena pouze hodnota dlouhodobého měsíčního průměru pro měsíc březen u pravidelně vyhodnocovaných stanic. Tabulku maximálních průtoků a kulminací pro měsíc březen neuvádíme

20 Tab. 8 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 8,9 ODRA Svinov 24 ODRA Bohumín 68 OPAVA Krnov 5,4 OPAVA Opava 9,7 OPAVA Děhylov 23 OSTRAVICE Frýdek-Místek 10 OSTRAVICE Ostrava 17 OLŠE Jablunkov 3,6 OLŠE Český Těšín 13 OLŠE Věřňovice 24 DESNÁ Šumperk 5,6 MOR. SÁZAVA Lupěné 10 MORAVA Moravičany 32 TŘEBŮVKA Loštice 4,92 MORAVA Olomouc 53 VSET. BEČVA Vsetín 16 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 7,3 BEČVA Dluhonice

21 Tab. 9 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - březen 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,143 0, Ostravice - Pod horečkou 0,170 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,723 1, Starý Jičín - Oční studánka 1,145 1, Suchá Rudná - Nad pilou 1,140 1, Veřovice - Pramen Jičínky 2,738 3, Vlčovice - U Holého vrchu 0,840 0, Železná pod Pradědem C 1 2,684 5, Horní údolí - Pod jeřábem 1,843 1, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,553 1, Mladeč - V-2 3,650 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,450 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,320 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,185 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,355 0, Strážná - Pod samotou 0,758 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,430 0, Rajnochovice - V lese 3 0,505 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,755 1, Zašová - Stračka 0,210 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry značně rozkolísané. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V-2 v Mladči (214 %). Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu Karlov ve Zlatých Horách v Jeseníkách (37 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (45-83 %), severní část Zlínského kraje (40-75 %)

22 Tab. 10 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - březen 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně kolem hodnoty, v Pardubickém a severní části Zlínského kraje pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (84-98 %) a severní část Zlínského kraje (72 93 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (126 %), minimálních v Zašové (72 %)

23 Kvalita ovzduší Během března došlo k mnoha překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském i Olomouckém kraji uvedených v tab. 13 a 14. Nastaly také podmínky pro vyhlášení smogových situací a regulací v Aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, na Třinecku a v zóně Moravskoslezsko. Přehled vyhlášených smogových situací a regulací pro všechny tři zmíněné oblasti je znázorněn v tab. 12. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo rovněž k výskytu několika vysokých hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanici Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Na těchto stanicích byla překročena hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m -3. Imisní limity ostatních sledovaných škodlivin byly podlimitní. Tab. 11 Vyhlášené smogové situace pro PM 10 v březnu 2018 Vyhlášené situace pro PM 10 v březnu 2018 Vyhlášení Odvolání Smogová situace Regulace Regulace Smogová situace Oblast SE(L)Č SE(L)Č SE(L)Č SE(L)Č Začátek Začátek Konec Konec : : : :08 Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka : : : :12 Třinecko :20 x x :08 Zóna Moravskoslezsko

24 Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Tajemná krása povodí Černé Opavy Černá Opava ( ) je spolu s Bílou a Střední Opavou jednou ze tří zdrojnic historicky nejvýznamnější slezské řeky Opavy. Velikost povodí je 50.5 km 2 a nad soutokem se Střední Opavou na SZ okraji Vrbna pod Pradědem disponuje ČHMÚ Ostrava automatizovanou hydrologickou stanicí Černá Opava / Mnichov (DBČ ), přičemž základní charakteristiky profilu lze dohledat online na stránce s evidenčním listem profilu: Černá Opava pramení na SZ svazích vrcholu Orlík (1204 m n. m.) v sedle se sousedním Srnčím vrchem (1027 m n. m.), přičemž na jeho JZ svazích Orlíku pramení Šumný potok s výzkumným povodím U Vodárny, které je pobočkou ČHMÚ Ostrava dlouhodobě monitorováno v rámci smluvní spolupráce s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM) a které bylo již zmíněno v jedné z předchozích aktualit pobočky spolu s průběžným publikováním dílčích výsledků výzkumu. Další významnou zdrojnicí Černé Opavy je pak Bublavý potok, který je napájen vodami z rašelinišť Rejvízu a Velkého a Malého mechového jezírka (odtud i černavé zbarvení vody a název řeky), která jsou holocenního stáří (Velké m. j. vzniklo nejpravděpodobněji v atlantiku a starší Malé m. j. již v boreálu). Rejvíz s celkovou rozlohou 325 ha byl v roce 1955 vyhlášen Národní přírodní rezervací. Podložní devonské horniny silezika (zejména kvarcity a fylity) jsou v této lokalitě překryty vrstvami rašeliny mocnými místy až k 7 m (Malé mechové jezírko). Pro Velké a Malé mechové jezírko je v rámci stromového patra porostů typická borovice blatka (Pinus rotundata) a bříza karpatská (Betula carpatica), mezi největší vzácnosti bylinného patra lze bezesporu zahrnout rojovník bahenní (Ledum palustre) a masožravou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Pozoruhodná a vzácná fauna je zde k nalezení rovněž - krom různých druhů vážek a šídel se vyskytují i vzácní obratlovci, přičemž mezi ty nejzajímavější patří čolek karpatský (Triturus montadoni) a krásná sova tajgového pásma a horských lesů sýc rousný (Aegolius funereus). Černá Opava a Bublavý potok se následně setkávají v údolí pod zříceninou hradu Koberštejn. Povodí Černé Opavy je na podobné historické a technické památky mimořádně bohaté, kdy krom zmiňovaného Koberštejna nalezneme v zájmovém povodí i ruiny hradu Drakov přímo v údolí Černé Opavy a dále opuštěné torzo hradu Quinburk u Sokolích skal. Mezi další významné přítoky lze zahrnout Slučí a Sokolí potok se svými krásnými údolími. Pokud zmiňujeme technické památky v povodí Černé Opavy, nelze nezmínit i pily, hamry a pozůstatky hutí, které se vyskytují v nejtěsnější blízkosti toku Černé Opavy nebo výše na svazích pod Rejvízem. Nad soutokem se Slučím potokem nalezneme pozůstatky vysoké pece tzv. Lorenzovy hutě s Vavřincovým hamrem založené v roce 1807 a definitivně zrušené v roce Stihl ji podobný osud jako např. Anenskou huť ve Staré Vsi u Rýmařova, kdy lokální jesenické železárny nemohly konkurovat Vítkovickým železárnám. Zdrojem rud bylo mj. povodí pravostranného přítoku Rudná, ve kterém se krom biotitických muskovitů silezika vyskytují v povodí také kvarcity s občasnou

28 příměsí pyritu. V širším okolí v rámci vrbenských vrstev nalezeme také fylity a ruly a dále na Z okraji povodí i amfibolity jesenického masivu, v nichž se těžily železné rudy poměrně intenzivně v již zmiňovaném sousedním povodí U Vodárny (Zechenberg). Dalším hamrem níže na toku byl Josefský, jehož zbytky lze nalézt přímo na toku Černé Opavy pod naučnou cedulí památného buku u Drakova (viz obrázek č. 10). Dalšími velice zajímavými technickými památkami jsou i Wurzlův (obrázek č. 11) a Brendlerův (nebo také Brandlův) mlýn (obrázek č. 12), což byly ve skutečnosti pily, které pro katry využívaly vodní energie (nejspíše formou kola s účinnější variantou na horní vodu). Zbytky náhonů k oběma mlýnům byly v rámci činností ostravské pobočky ČHMÚ detekovány pomocí speciálních analýz Digitálního modelu terénu 5. generace ČÚZK (DMR 5G ČÚZK), konkrétně v programových prostředcích ArcGIS, SAGA GIS a GRASS GIS s tím, že výsledky byly ověřeny terénním průzkumem a měřením a v případě vlhkostních indexů také pomocí matematického modelování komplexním distribuovaným srážkoodtokovým modelem DHI MIKE SHE. Ukázku detekce cca 3,6 km dlouhého a již prakticky zasedimentovaného náhonu převádějícího vodu do Horního údolí a Olešnice lez nalézt na obrázku č. 13. Voda přiváděná tímto náhonem poháněla vodní kolo mihadlového čerpadla. Dle autorů jako Brosch (2005) či Joanidis (2006) mělo kolo průměr přes 20 m, tento údaj je však pravděpodobně nadsazený a vznikl nejspíše nepřesným převodem ze starších délkových jednotek (sáhy) do metrické soustavy, popř. záznamem s nesprávnou hodnotou v archiváliích. Pakliže by ale vodní kolo mělo jen poloviční velikost, se svými 12 m by bezesporu patřilo k těm největším nejen ve Slezsku. Je tedy pozoruhodné, že údolí, které je v současnosti uváděno jako jedno s nejméně antropogenně ovlivněným tokem (ne nepodobným např. údolí Jizery a jejích přítoků nad Harrachovem), bylo ještě v nedávné minulosti (18. století) poměrně hustě osídleno a intenzivně využíváno lesnicky, hutnicky a vodohospodářsky

29 Obrázek 10: Josefský hamr na Černé Opavě (foto Jan Unucka). Obrázek 11: Wurzlův mlýn s torzem závěrečné partie náhonu (foto Jan Unucka)

30 Obrázek 12: Brendlerův (Brandlův) mlýn se zbytky náhonu a lednice (foto Jan Unucka) Obrázek 13: Detekce náhonu Černá Opava Horní údolí z dat DMR 5G v SAGA GIS