Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 6 /2016

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 6 /2016, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Spolupráce ČHMÚ Ostrava s VÚLHM v oblasti lesnické hydrologie Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr. Petr Drobek Mgr. Blanka Krejčí Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková doc. RNDr. Jan Unucka, Ph.D. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Tak jako na konci května i začátkem června se nad střední Evropou udržovala rozsáhlá tlaková níže. 1. června se v odpoledních hodinách tvořily bouřky, které byly ojediněle i intenzivní (krupobití a srážkový úhrn 60 mm v Havířově, 46 mm v Jablunkově). 2. června zasáhly od východu náš region srážky dešťového charakteru (bez bouřek) a na Bruntálsku dosahovaly úhrny až kolem 20 mm. Mělká tlaková níže nad střední Evropou se postupně vyplňovala a 3. června se bouřky vyskytly jen ojediněle. V neděli 5. června přecházela od severu studená fronta, bouřky byly v odpoledních hodinách ojediněle i intenzivní (Luká 31 mm). Tlaková výše se ze Skandinávie přesunula nad Polsko a po její přední straně k nám přechodně pronikl chladnější vzduch. 9. června přešla přes naše území studená fronta dále k jihovýchodu a v Olomouckém kraji se místy vyskytly přeháňky a bouřky. 10. června se nad naším územím vlnilo frontální rozhraní, srážkové úhrny ale dosahovaly jen jednotek milimetrů. Na začátku druhé dekády se nad střední Evropu udržovala rozsáhlá oblast nízkého tlaku, vytvářely se přeháňky a bouřky (13. června Žáry 40 mm). Ve středu 15. června přecházela přes naše území od jihozápadu okluzní fronta s bouřkami a deštěm. V pátek 17. června se nad střední Evropu prohloubila tlaková níže a postupovala k severu nad Skandinávii. Tlakový gradient se zvýraznil, a proto vanul čerstvý vítr, který v nárazech dosahoval 15 až 20 m/s, na hřebenech hor až 30 m/s. O víkendu 18. až 19. června ovlivnila naše území nevýrazná oblast vyššího tlaku. V pondělí 20. června postupovala od jihu přes Slovensko nad Polsko tlaková níže, s ní spojené frontální rozhraní zasáhlo i naše území a srážkové úhrny dosahovaly až 30 mm. V dalších dnech se přesunula přes střední nad severovýchodní Evropu tlaková výše a kolem ní k nám od jihu proudil velmi teplý vzduch, takže maximální teploty 24. a 25. června dosahovaly 32 až 36 C. Ze soboty na neděli 26. června ukončila příliv teplého vzduchu zvlněná studená fronta zvolna postupující k východu. V bouřkách bylo naměřeno až kolem 25 mm. Na frontální vlně následující den byly srážky už méně výrazné (v Beskydech do 10 mm). Od západu se do střední Evropy rozšířil hřeben vyššího tlaku, ve kterém se rozpadala okluzní fronta. Na konci měsíce se nad západní Evropou prohlubovala brázda nízkého tlaku a po její přední straně k nám proudil teplý vzduch, takže 29. června byly maximální teploty do 30 C a 30. června až 32 C. V noci na 1. července přecházela naše území studená fronta a zejména před touto frontou se odpoledne a večer místy tvořily bouřky. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 17,2 C, což je o 2,2 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně silně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 19,0 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 2,5 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červnu 12,3 C (o 2,4 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Mošnově, Karviné a Slezské Ostravě (19,3 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenána v Bohumíně a Ostravě-Porubě (19,0 C) a třetí nejvyšší teplota vzduchu, 18,8 C, - 2 -

4 byla zaznamenána v Chuchelné. Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Lysé hoře (12,3 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (14,0 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla stanice na Javorovém vrchu u Třince (14,2 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 25. června (29,1 C). Nejchladnějším dnem byl 6. červen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (8,1 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Ostravě-Porubě dne 25. června (36,2 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 27. června na Lysé hoře (10,1 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (0,8 C) byla zaznamenána v Bílé pod Konečnou dne 17. června. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána v Karviné dne 25. června (22,5 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána 7. června ve Frenštátě pod Radhoštěm, a to 1,8 C. V MS kraji spadlo průměrně 71,3 mm srážek, což je 66 % normálu (srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červnu 46,7 mm srážek (48 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 70,2 mm srážek, což odpovídá 41 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Havířově (126,9 mm). Druhý nejvyšší v Městě Albrechticích-Žárech (126,2 mm) a třetí nejvyšší na stanici Světlá Hora (118,5 mm). Nejméně srážek spadlo na stanici Hrčava (10,4 mm), dále pak v Hladkých Životicích (27,7 mm) a ve Fulneku (31,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 60,4 mm, byl zaznamenán dne 1. června v Havířově. V kraji svítilo Slunce průměrně 233,1 hod., což bylo o 20,6 hod. více než normál, tj. 110 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově (267,1 hod.), dále následovaly stanice Opava (259,2 hod.) a Lučina (257,1 hod.). Nejméně svítilo Slunce v Karlově Studánce (172,1 hod.), v Rýmařově (195,0 hod.) a ve Světlé Hoře (210,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Lučině dne 18. června, kdy Slunce svítilo 15,5 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 17,5 C, byl o 2,0 C teplejší než krajový normál). Kraj byl v červnu klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 19,9 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 2,6 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v červnu 11,5 C, což je o 1,0 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (19,9 C), druhá nejvyšší shodně ve Šternberku a Pasece (19,1 C) a třetí v Prostějově a Medlově-Hlivicích (19,0 C). Průměrně nejchladněji bylo v červnu na Šeráku (11,5 C). Druhá nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla změřena na Paprsku (13,7 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově, a to 15,2 C. Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Bělotíně dne 25. června (28,0 C). Nejchladnějším dnem byl 11. červen s nejnižším denním průměrem na Šeráku (7,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (34,8 C) byla změřena v Bělotíně dne 24. června. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 11. června na Šeráku (9,9 C)

5 Nejnižší minimální teplota vzduchu, 3,5 C, byla zaznamenána dne 7. června v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 25. června v Olomouci (20,5 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 7. června v Uhelné, a to 0,0 C. Srážek spadlo v kraji průměrně 57,3 mm (61 % normálu, srážkově podnormální měsíc). V Olomouci spadlo 43,3 mm srážek, což je 57 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 104,2 mm (78 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Plumlově (120,7 mm), druhý nejvyšší na Šeráku (104,2 mm) a třetí nejvyšší ve Zlatých Horách (103,1 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měla Oskava (26,9 mm), Mírov (28,8 mm) a Hoštejn (29,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 19. června ve Štítech (71,9 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 234,7 hod., což bylo o 33,3 hod. více než normál, tj. 117 % normálu. V červnu Slunce svítilo nejvíce v Olomouci (265,5 hod.), následovaly stanice Přerov (259,6 hod.) a Bělotín (258,1 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (200,6 hod.), v Jeseníku (204,6 hod.) a v Pasece (211,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 23. června, kdy Slunce svítilo 15,9 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +17,2 +17,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,2 +2,0 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Mošnov, Karviná, Slezská Ostrava +19,3 Olomouc-Holice +19,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +12,3 Šerák +11,5 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 25. den / 6.den 24. den / 11.den Absolutní maximum teploty (ºC) 25. den Ostrava-Poruba +36,2 24. den Bělotín +34,8 Absolutní minimum teploty (ºC) 17. den Bílá p. Konečnou +0,8 7. den Hanušovice +3,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 7. den Frenštát p. Radhoštěm 1,8 7. den Uhelná 0,0 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Kravaře Opava Minimální teplota Praděd ,9 +36,8 Újezd ,8 Králický Sněžník ,6-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 71,3 57,3 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Havířov 126,9 Plumlov 120,7 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Hrčava 10,4 Oskava 26,9 Nejvyšší denní úhrn (mm) 1. den Havířov 60,4 19. den Štíty 71,9 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Lysá hora ,1 stanice Bělá p. Pradědem, Červenohorské sedlo datum extrému hodnota (mm) ,5 Morávka-Lúčka ,0 Praděd ,8-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Červen 2016 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA st 5,7 25,3 16,6 12,9 1,7 7,7 5, čt 10,0 20,4 14,4 10,7-1,4 1,6 5, pá 6,3 22,5 17,2 13,2 1,1 3,5 0, so 5,3 24,3 18,8 13,8 2,2 10, ne KR 5,0 25,6 17,5 11,2 0,9 10,3 11, po 4,7 21,3 16,3 12,4-0,3 7, út 1,0 21,8 15,6 6,4-1,1 14, st 1,3 25,4 17,5 6,4 0,7 14, čt 6,7 20,5 16,3 12,4-0,3 6, pá 4,0 23,7 17,5 8,2 1,0 7,3 0, so 9,0 18,9 15,9 10,4-0,8 0,1 0, ne 5,7 24,2 18,4 12,9 1,6 10, po 8,7 24,6 17,2 13,8 0,0 1,6 0, út 6,3 23,3 17,7 12,3 1,1 5,3 4, st 5,7 25,3 15,9 10,5-1,0 6,4 1, čt 6,7 26,5 20,2 11,1 4,0 7,9 0, pá 2,7 27,0 19,8 15,5 4,0 9, so 2,7 25,7 19,2 11,3 3,0 14, ne 6,7 27,2 20,6 9,9 3,5 7,0 4, po 9,3 19,3 16,0 14,6-1,4 0,0 0, út 5,7 27,7 20,5 13,8 2,8 6, st 3,3 29,4 22,6 12,3 5,2 13, čt 1,0 31,1 24,4 14,9 7,4 14, pá 1,7 34,8 27,3 16,7 10,7 13, so 3,7 36,2 26,4 19,7 9,5 11,4 0, ne 7,0 24,0 19,1 17,4 1,5 3,1 9, po 10,0 20,7 17,5 14,9-0,7 0,0 0, út 4,3 25,3 18,6 15,0 0,5 8, st 2,0 29,9 22,8 11,5 5,0 11, čt 7,7 32,6 23,2 13,8 5,9 8,7 1,6-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Červen 2016 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA st 6,0 24,1 18,2 12,8 2,6 9,5 1, čt 9,0 22,1 16,4 12,4 0,4 4,5 1, pá 8,0 23,5 19,2 13,8 2,8 6, so 4,7 25,7 21,3 15,0 4,4 11, ne 6,3 26,4 19,8 13,7 2,8 8,5 0, po 2,3 23,2 18,4 13,4 1,1 13, út 1,3 23,4 17,7 7,6 0,3 14, st 4,0 25,7 18,5 8,5 1,5 14, čt 7,0 22,9 16,4 10,7-0,7 6,7 3, pá 3,7 23,6 18,4 9,7 1,2 9, so 9,0 20,5 16,1 10,3-0,9 1,6 0, ne 8,3 23,8 19,2 13,0 2,1 4, po 8,0 22,7 18,1 14,7 1,2 2,9 1, út 4,0 25,0 19,1 12,0 2,2 12, st 7,3 22,0 16,0 11,0-0,9 6,2 0, čt 7,3 26,6 21,0 9,9 4,6 8, pá 5,0 24,4 19,9 16,5 3,9 8, so 4,7 25,7 19,0 9,8 2,1 12, ne 7,7 27,6 19,9 11,0 2,4 8,3 4, po 8,7 20,6 17,0 15,4-0,5 0,5 7, út 6,0 25,2 19,8 12,9 2,0 7, st 3,7 28,6 23,1 12,5 5,0 12, čt 1,0 31,9 25,9 15,8 8,3 13, pá 1,3 33,3 26,6 16,9 9,2 14,2 0, so 1,3 34,0 27,3 20,5 9,8 13,7 13, ne 8,0 25,3 20,5 19,2 2,0 3,0 0, po 9,3 21,5 17,5 16,4-1,6 0,4 0, út 3,3 26,2 20,0 13,0 1,8 13, st 4,3 29,7 22,7 11,9 4,8 13, čt D 6,7 31,8 22,9 15,0 5,3 9,3 4,1-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry První červnový den byly hladiny vodních toků v povodí Odry ovlivněné bouřkami, které byly ojediněle i intenzivní. Hladiny zaznamenaly v závislosti na intenzitě srážek i přechodné výrazné vzestupy. V noci z 31. května na 1. června byl po přívalových srážkách u Města Albrechtic krátce překročen 2. SPA na Opavici v Krnově. Druhý den převažovaly srážky dešťové, vzestupy na tocích již nebyly tak výrazné. Vodnosti se u toků zasažených intenzivními srážkami v těchto dnech navýšily až na několikanásobky (v případě Opavice i na 8násobek) dlouhodobého průměru pro měsíc červen. Od 4. června až do konce měsíce pak hladiny v povodí Odry převážně klesaly nebo jen přechodně stoupaly a kolísaly zejména vlivem lokálních srážek. Například hladina Opavy prudce reagovala na bouřky ve dnech 13. a 14. června. Vzestup hladiny Opavy v Děhylově dne 25. června byl způsoben mimořádnou manipulací na VD Kružberk a na Podhradí z důvodu konání vodácké akce. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 1. června v 14:20 hodin při hodnotě průtoku 1,39 m 3.s -1. Ve Svinově bylo červnové maximum zaznamenáno v noci z 31. května na 1. června a průtok dosahoval o půlnoci hodnoty 37,6 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum 2. června v 0:00 hodin při 87,5 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 1. června v 5:10 hodin při 32,4 m 3.s -1. V Děhylově téhož dne v 11:10 hodin při hodnotě průtoku 31,9 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum také 1. června v 19:50 hodin při hodnotě průtoku 46,8 m 3.s -1. I Olše v Jablunkově kulminovala dne 1. června v 18:00 hodin a průtok dosáhl hodnoty 6,18 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum zaznamenáno 2. června v 2:00 hodin ráno a průtok dosáhl hodnoty 41,5 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum 3. června v 5:10 hodin při hodnotě průtoku 6,78 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 13 do 78 % dlouhodobého průměru pro měsíc červen

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí Moravy v prvním červnovém týdnu jen mírně kolísaly či měly zvolna klesající tendenci. Přechodné vzestupy hladiny Moravské Sázavy v profilu Lupěné dne 6. a následně i 20. června byly způsobeny lokálními bouřkami. Tendence hladin se v celém povodí horní Moravy až na menší lokální bouřkové epizody neměnila po celý měsíc. Na tocích převažovala, stejně jako v prvním týdnu, zvolna klesající nebo setrvalá tendence hladin. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 3. června v 6:50 hodin při hodnotě průtoku 5,47 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 13. června v 14:00 hodin při hodnotě průtoku 4,15 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném kulminovala dne 19. června v 22:40 hodin při hodnotě průtoku 6,57 m 3.s -1. Morava v Moravičanech zaznamenala své červnové maximum první den v měsíci v 0:00 hodin a průtok dosahoval hodnoty 11,1 m 3.s -1. Morava v Olomouci pak kulminovala také ve stejný den i hodinu při hodnotě průtoku 23,5 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen v rozmezí od 17 % do 56 % Q VI

17 - 16 -

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy V povodí Bečvy také celý červen převažovala zvolna klesající nebo setrvalá tendence hladin. Mírné přechodné vzestupy na tocích v polovině měsíce a poté ve dnech června byly způsobeny lokálními bouřkami. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 13. června v 15:00 hodin při hodnotě průtoku 1,96 m 3.s -1. Bečva v Dluhonicích kulminovala 15. června v 21:30 hodin a průtok dosáhl hodnoty 8,42 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červen, pouze okolo 20 % Q VI

19 Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 1 14:20 1,39 43,9 62, Svinov 1 0:00 43, Opava 1 5:10 32,4 64, Děhylov 1 11:10 31,9 89, Frýdek-Místek 25 18:20 9, Ostrava 1 19:50 46, Bohumín 2 0:00 87, Jablunkov 1 18:00 6,18 40,6 86, Český Těšín 1 20: , Věřňovice 2 2:00 41, Mikulovice 3 5:10 6, ,4 5 Raškov 3 6:50 5,47 29, ,6 6 Šumperk 13 14:00 4,15 35,5 61,4 84,2 2 Lupěné 19 22:40 6,57 33,3 58,7 93,2 2 Moravičany 1 0:00 11,1 85, Olomouc 1 0:00 23, Vsetín 26 14:10 3, Valašské Meziříčí 13 15:00 1,96 58, Teplice nad Bečvou 1 22:40 6, Dluhonice 15 21:30 8,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,248 1,77 13 ODRA Svinov 2,56 13,5 18 ODRA Bohumín 18,7 42,1 44 OPAVA Krnov 2,35 4,11 57 OPAVA Opava 5,99 7,66 78 OPAVA Děhylov 9,06 13,4 67 OSTRAVICE Frýdek-Místek 1,88 10,8 17 OSTRAVICE Ostrava 4,99 14,4 34 OLŠE Jablunkov 0,594 1,95 30 OLŠE Český Těšín 3,1 7,8 39 OLŠE Věřňovice 6,22 16,8 37 DESNÁ Šumperk 2,12 3,83 55 MOR. SÁZAVA Lupěné 1,61 2,96 54 MORAVA Moravičany 6, TŘEBŮVKA Loštice 1,12 2,48 45 MORAVA Olomouc 12,1 21,4 56 VSET. BEČVA Vsetín 1,04 5,84 17 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,729 3,5 20 BEČVA Dluhonice 2,92 15,

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - červen 2016 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,112 0, Morávka - Medvědí potok 0,140 0, Ostravice - Pod horečkou 0,126 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,214 0, Starý Jičín - Oční studánka 0,560 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,540 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,690 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,822 0, Železná pod Pradědem C 1 3,173 6, Horní údolí - Pod jeřábem 2,145 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,048 1, Mladeč - V-2 3,680 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,348 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,520 3, Ostružná - U Přerovské chaty 0,946 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,538 1, Strážná - Pod samotou 0,190 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,694 0, Rajnochovice - V lese 3 0,454 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,336 0, Zašová - Stračka 0,148 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry převážně podprůměrné. Výjimku tvořily jen prameny Karlov ve Zlatých Horách a V-2 v Mladči, na kterém bylo dosaženo maximálních hodnot (205 %). Minimálních měsíčních hodnot vydatností bylo dosaženo na Pramenu Jičínky ve Veřovicích (24 %). Moravskoslezský kraj (24-87 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (42-80 %), severní část Zlínského kraje (35-63 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - červen 2016 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod nebo kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj (71 98 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje (79 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (141 %), minimálních ve Věřňovicích (71 %)

24 Kvalita ovzduší V první a poslední červnové dekádě docházelo v Moravskoslezském i Olomouckém kraji k překračování imisního limitu přízemního ozonu pro ochranu zdraví lidí (maximální denní osmihodinové koncentrace 120 µg.m -3 ). Legislativou je tolerován maximální počet 25 překročení v roce, vyhodnocováno zpětně v průměru za 3 kalendářní roky. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné ze stanic. Krátkodobé a denní průměrné koncentrace ostatních škodlivin sledovaných v ovzduší v reálném čase byly podlimitní. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Spolupráce ČHMÚ Ostrava s VÚLHM v oblasti lesnické hydrologie Vliv lesa na odtok vody z krajiny je dlouhodobě monitorován v ČR i ve světě, kdy základy lesnicko-hydrologického výzkumu položil Engler (1900), byť se úvahy o vlivu lesa na výskyt a dynamiku vody v krajině objevují už např. v pracích Guissepe Pauliniho (1601). Velké množství informací o lesnicko-hydrologickém výzkumu lze nalézt na webových stránkách celosvětově prvního výzkumného povodí Coweeta v Apalačských horách ( V ČR a na Moravě pak založil lesnicko-hydrologický výzkum Válek na povodích Kychová a Zděchovka (monitoring , publikováno 1977) a konečně Mařan v roce 1953 přenesl lesnicko-hydrologický výzkum do Beskyd na povodí Červík a Malá Ráztoka. Na těchto horských povodích neustále probíhá monitoring a vyhodnocení základních komponent srážkoodtokové procesu zajišťovaný VÚLHM ( aby bylo možné z dlouhodobého hlediska vyjádřit vliv lesa na odtokové poměry z hlediska kvantity a kvality vod. Od roku 2015 pak díky smlouvě o spolupráci mezi VÚLHM a ČHMÚ participuje i ČHMÚ pobočka Ostrava. Krom těchto více známých beskydských povodí je předmětem výzkumu i poslední povodí U Vodárny v povodí Bělé, které je charakteristické svou odlišnou geologickou stavbou, které spolu s vegetací kvantitativní a kvalitativní ukazatele povrchových a podzemních vod ovlivňuje. Níže následuje stručný fyzickogeografický popis tohoto povodí. Povodí Šumného potoka má číslo hydrologického pořadí , náleží katastrálnímu území obce Adolfovice. Samotné výzkumné povodí VÚLHM U Vodárny a jeho hlavní hydrografická osa jsou situovány coby levostranný přítok Šumného potoka. Tento levostranný přítok je nejednotně nazýván v některých pramenech a mapách jako bezejmenný přítok, jinde jako Hraniční nebo Skřivánčí potok. Rozloha výzkumné části činí 1.45 km 2, celková rozloha povodí Šumného potoka po soutok s hlavní hydrografickou osou této oblasti Bělou pak činí 17.1 km 2. Celková délka Šumného potoka po soutok s Bělou je 9.81 km. Pozorování probíhá od roku Povodí náleží do geomorfologických podcelků Bělská pahorkatina (9e-3a) a Medvěďská hornatina (4c-7b) budovaných metamorfovanými vulkanickými horninami jesenického bazického masivu silezika převážně proterozoického a paleozoického stáří (ortoruly, amfibolity, diabasy, porfyry ad.). Kvartérní fluviální sedimenty jsou vyvinuty jen ojediněle v blízkosti vodních toků. V rámci hydrogeologické rajonizace ČR povodí náleží k rajónu Krystalinikum severní části Východních Sudet, jihovýchodní část. Přes komplikovanou stavbu metamorfitů s lokálním výskytem sedimentárních hornin lze tuto oblast z hlediska oběhu podzemních vod označit ve srovnání s beskydskými povodími za příznivější. Úpravna vody Adolfovice, která jímá vody ze Šumného a Borového potoka je dimenzována na kapacitu 55 l.s -1, přičemž Q A samotného Šumného potoka představuje 288 l.s -1. Průměrná nadmořská výška povodí je 724 m n. m., průměrná sklonitost dle Herbsta je 18 %. Dle

28 Quittovy klasifikace území náleží oblastem CH4, CH6 a CH7. Průměrná roční teplota je 7.4 C. Dlouhodobý roční průměr srážek je 916 mm, Q A povodí U Vodárny je 29 l.s -1. Z půd dominují kambizemě, které ve vyšších polohách přecházejí v podzoly, v okolí závěrového profilu Šumného potoka jsou vyvinuty i fluvizemě a pseudogleje. Hustota odtokové sítě celého povodí je 1.57 km.km -2. Nejbližšími vodoměrnými stanicemi ČHMÚ jsou Bělá Jeseník (DBČ ) a Staříč Lipoválázně (DBČ ). Povodí je v současnosti z 97 % zalesněno, necelá 3 % tvoří pastviny, pole a další zemědělské plochy, vodní plochy a zástavba zaujímají méně než 0.5 % plochy povodí. V porostech dominuje smrk ztepilý (Picea excelsior) a buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle (Abies alba) a dalších listnáčů (Fraxinus sp., Alnus sp., Sorbus sp.) na suťoviscích či okrajích pasek. V rámci tohoto povodí se vyskytují i krásné přirozené skalní výchozy na lokalitě Ve skalách pod Hnědým vrchem (1044 m n. m.), viz obrázek č. 11. ČHMÚ Ostrava nyní v rámci smluvní spolupráce zajišťuje hydrometrická měření na dané lokalitě (tzn. měření průtoků apod.) spolu s analýzami hydrologických a hydrogeologických poměrů území pomocí GIS a matematických modelů, které krom samotné simulace a předpovědi průtoků v závěrovém profilu či jiné lokalitě zájmového území umožňují i analýzy dynamiky podzemních vod či půdní vláhy, viz obrázek č. 12. Jedním z cílů je příspěvek ke stanovení vlivu lesa na odtokové poměry nejen za extrémních odtokových situací (sucha, povodně), ale i v průběhu celého hydrologického roku. Poté je možné stanovit případná rizika a návrhy opatření k jejich snížení či minimalizaci

29 Obr. 11 Skalní výchozy amfibolitů v zájmovém povodí (foto Jan Unucka 2016) Obr. 12 Deficit nenasycené zóny povodí Šumného potoka simulovaný hydrologickým modelem DHI MIKE SHE pro epizodu 6/