Obsluha stacionárních strojů a zařízení

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Obsluha stacionárních strojů a zařízení Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 80 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (ISCO 81420) 11,1% 11,1% Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva (ISCO 81720) 5,6% 16,8% Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže (ISCO 81410) 4,9% 21,7% Obsluha šicích a vyšívacích strojů (ISCO 81530) 4,7% 26,4% Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování (ISCO 81830) 3,6% 30,0% Obsluha ostatních zařízení na zpracování kovů (ISCO 81219) 3,3% 33,3% Obsluha ostatních stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená (ISCO 81899) 3,0% 36,3% Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla (ISCO 81811) 2,9% 39,2% Obsluha zařízení (kromě lakov.) na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů (ISCO 81222) 2,8% 42,0% Obsluha zařízení ve vodárenství a vodohospodářství (včetně čistíren vody) (ISCO 81891) 2,7% 44,6% Obsluha průmyslových robotů (ISCO 81897) 2,3% 46,9% Obsluha strojů na výrobu pečiva, čokolády a cukrovinek (ISCO 81602) 2,2% 49,1% Obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (kromě obsl. kotlů lodí a lokom.) (ISCO 81822) 2,2% 51,3% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 131 povolání. Jako příklad lze uvést: Obsluha dřevařských strojů a zařízení, Šička kožešinových a usňových výrobků, Obsluha baličky, Lisař na strojích s manuální obsluhou, Sklář technického skla, Galvanizér, Obsluha energetických zařízení, Dělník pro recyklaci, Pracovník výroby chleba a běžného pečiva, Topič nízkotlakých teplovodních kotlů Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných jako Obsluha stacionárních strojů a zařízení klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 198 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,7 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 4,0 % (6. největší skupina povolání ze 40 skupin). Na poklesu počtu zaměstnaných osob měla výrazný vliv i ekonomická krize, dále růst produktivity práce a zavádění nových technologií do výroby. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 1

4 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Obsluha stacionárních strojů a zařízení Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 6,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 5,3 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,4 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře 2

5 zaměstnanosti v ČR je 4,0 %, tj. je o 1,6 p. b. vyšší než v EU28. Mezi zeměmi EU28 jsou velké rozdíly v Maďarsku se tato skupina povolání podílí na celkové zaměstnanosti více než 5 %, naopak v Irsku, Kypru a Nizozemsku nedosahuje ani 1 %. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% HU BG EE SK PT CZ HR PL LT RO SI IT FR FI EU28 DE BE ES DK LV SE MT EL AT LU UK NL CY IE Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je v ČR charakteristická nízkou odvětvovou koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) napříč jednotlivými odvětvími. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu zobrazující srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší odvětvovou exkluzivitou. Také v rámci EU28 vykazuje skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení nízké hodnoty odvětvové koncentrace. Ve srovnání s ČR je odvětvová koncentrace této skupiny v EU28 prakticky na stejné úrovni. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z hlediska odvětvové koncentrace pracovníků vykazuje skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení nejvyšší hodnoty v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (16,8 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší úroveň odvětvové koncentrace je v ČR také v rámci odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (12,1 %), Výroba dopravních prostředků (10,9 %) a Potravinářský a tabákový průmysl (10,1 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 16,8% 14,3% Výroba kovů a kovodělných výrobků 12,1% 9,3% Výroba dopravních prostředků 10,9% 4,8% Potravinářský a tabákový průmysl 10,1% 15,5% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 8,4% 14,0% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 7,9% 6,7% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 6,9% 1,7% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 6,3% 7,7% Těžební průmysl 5,5% 4,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 4,6% 2,3% Ostatní odvětví 10,5% 19,0% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Přestože je odvětvová exkluzivita skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v EU28 na velmi podobné úrovni jako v ČR, míra odvětvové exkluzivity napříč jednotlivými odvětvími je poměrně odlišná. V rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v odvětvích Potravinářský a tabákový průmysl (15,5 %, o 5,4 p. b. více než v ČR), Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (14,3 %, o 2,5 p. b. méně než v ČR) a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (14,0 %, o 5,6 p. b. více než v ČR). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje v EU28 také odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (9,3 %, o 2,8 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje více než 15 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 4 p. b. více). Dalších téměř 10 % pracuje ve Zlínském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR téměř 6 %), více než 9 % ve Středočeském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 9 % v Jihomoravském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Moravskoslezkém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Moravskoslezký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení vykazuje v ČR velmi vysokou úroveň odvětvové exkluzivity. Také v rámci EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny povolání velmi vysokých hodnot ve srovnání s ČR je nicméně odvětvová exkluzivita na mírně nižší úrovni. Z níže přiloženého grafu zobrazující srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity zároveň můžeme vidět, že skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení vykazuje v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami třetí nejvyšší míru odvětvové exkluzivity Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Obsluha stacionárních strojů a zařízení nejvyšší v odvětvích Těžební průmysl (30,5 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání), Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (28,6 %) a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (25,0 %). Vyšší úroveň odvětvové exkluzivity vykazují také odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (20,4 %), Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (17,8 %) a Potravinářský a tabákový průmysl (17,5 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Obsluha stacionárních strojů a zařízení v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (30,3 %, o 1,7 p. b. více než v ČR) a Těžební průmysl (29,5 %, o 1,0 p. b. méně než v ČR). Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je v EU28 na vyšší úrovni také v rámci odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (25,6 %, 0,6 p. b. více než v ČR), Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (17,6 %, o 2,7 p. b. méně než v ČR) a Potravinářský a tabákový průmysl (16,5 %, o 1,0 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Těžební průmysl 30,5% 29,5% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 28,6% 30,3% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 25,0% 25,6% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 20,4% 17,6% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17,8% 13,7% Potravinářský a tabákový průmysl 17,5% 16,5% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 12,0% 2,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 9,7% 10,1% Výroba dopravních prostředků 9,1% 6,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 6,2% 4,0% Podíl na zaměstnanosti celkem 4,2% 2,4% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Zlínský 7,2% Vysočina 6,9% Liberecký 6,2% Moravskoslezský 5,6% Ústecký 4,8% Jihočeský 4,7% Karlovarský 4,5% Pardubický 4,4% Plzeňský 4,3% Olomoucký 4,3% Královéhradecký 4,0% ČR celkem 4,0% Středočeský 3,4% Jihomoravský 3,3% Praha 0,4% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl zaměstnaných jako Obsluha stacionárních strojů a zařízení v Zlínském (7,2 %), Kraji Vysočina (6,9 %), Libereckém (6,2 %) a Moravskoslezském kraji (5,6 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Jihomoravském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje pouze 2,0 % osob, což je o 3,9 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení do roku 2020 očekávat výrazné snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 198 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 10 tisíc, tedy přibližně o 5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině povolání velmi nízkých hodnot. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že expanzivní poptávka skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami třetí nejnižší. Jinými slovy, v této skupině povolání bude pokles počtu pracovních míst ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami třetí nejvýraznější. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Obsluha stacionárních strojů a zařízení Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení vykazuje také nadprůměrnou nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) více než 16 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení potřeba nově obsadit téměř 7 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Obsluha stacionárních strojů a zařízení Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, ze které odejde stejný podíl lidí, jako do ní přijde, takže podíl příchozích i odchozích pracovníků je vyrovnaný. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 14. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací či Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání také na 14. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství či Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Do této skupiny povolání přišlo 9,7 % nově příchozích a odešlo 9,7 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, je vyrovnaný Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 9,7 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 9,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 8,0% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 30,7% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 4,8% Montážní dělníci výrobků a zařízení 4,1% Pracovníci v oblasti osobních služeb 3,2% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 2,5% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 1,8% přišli ze vzdělávání (ze školy) 8,2% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,4% přišli z nezaměstnanosti 38,7% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 38,7 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb či Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (30,7 %). Následují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (14,4 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (8,2 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 8,0 %. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (4,8 %), Montážní dělníci výrobků a zařízení (4,1 %), Pracovníci v oblasti osobních služeb (3,2 %), Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (2,5 %), a Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (1,8 %). 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 9,7 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo také 9,7 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 9,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 8,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 28,4% z toho nejčastěji: Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 4,6% Montážní dělníci výrobků a zařízení 4,3% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 4,3% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 1,6% Pracovníci v oblasti osobních služeb 1,4% odešli do vzdělávání (do školy) 2,5% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 26,8% z toho odešli do důchodu 20,4% odešli mezi nezaměstnané 34,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce je těch, kteří z této skupiny povolání odešli a stali se nezaměstnanými (34,3 %). Následují ti, jenž odešli do zcela jiné skupiny povolání (28,4 %). Třetí největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (20,4 %). Pracovníků, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání je 8,0 %. Do vzdělávání odešlo pouze 2,5 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Kováře, nástrojaře a příbuzné pracovníky, mezi Montážní dělníky výrobků a zařízení a také se z nich stávali Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci a Pracovníci v oblasti osobních služeb. Jak můžeme vidět, ačkoliv je podíl těch, kteří do skupiny povolání přicházejí a podíl těch, kteří ze skupiny odcházejí, je shodný a stejně tak shodné jsou nejčastější skupiny povolání, do kterých míří odcházející i příchozí pracovníci. Tato skupina povolání má na trhu práce stabilní místo a na určitou míru její perspektivy poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,6 roku, je téměř o p.b. nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je 15. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Obsluha stacionárních strojů a zařízení Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 7 % % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 3 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňuje méně čerstvých absolventů, což je ale zapříčiněno i nízkým počtem absolventů škol. Důvodem nízkého počtu absolventů učebních oborů je i nedostatečný zájem mladých lidí o tyto profese. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 4,6 % a je o 2,8 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 6 skupin povolání je podíl nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří více než 62 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 5 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání a Obsluha stacionárních strojů a zařízení jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Vzdělanostní struktura u skupiny Obsluha stacionárních strojů a zařízení v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují většinu lidí působících v této skupině povolání (62,8 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (24,4 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (10,8 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (2,0 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (1,1 %), bakalářský vzdělávací program (0,4 %) a vyšší odbornou školu (0,5 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto je převažující úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (68,8 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (31,2 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiný požadavek na vzdělání nebyl uveden. Požadavek na výší vzdělání byl uveden v 61,4 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 91 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (20 oborů), tak také s obory na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (40 oborů) i 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 se středním vzděláním bez maturity (29 oborů). Podíly pracovníků s jednotlivými obory vzdělání nejsou od sebe výrazně odlišné, přičemž nejvíce pracovníků absolvovalo v učebním oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na úrovni středního vzdělání s výučním listem (12,6 %). Druhou největší vzdělanostní skupinu představují pracovníci se základním vzděláním (10,9 %). Ostatní obory vzdělání jsou zastoupeny méně než 10 % pracovníků. Mezi častější obory vzdělání patří ještě učební obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (9,1 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství (7,9 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (5,3 %). Dále jde o maturitní obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (5,1 %), učební obory Velkoobchod a maloobchod (5,0 %), Hotelnictví, restaurace, stravování (4,8 %) a Výroba a zpracování materiálů (4,6 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v ČR v roce % 10% 5% 0% 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 58,7 % poptávali technické vzdělání a v 16,8 % pak hledali přímo pracovníky se vzděláním v oblasti strojírenství. V 18,2 % hledali zaměstnavatelé pracovníky se vzděláním z oblasti gastronomie a hotelnictví. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Obsluha stacionárních strojů a zařízení převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (85 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižším sekundárním vzděláním (11 %), kam patří zejména pracovníci s ukončeným 2. stupněm základní školy a postsekundárním vzděláním, tedy s nástavbovým nebo pomaturitním studiem (kolem 2 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání (1 % pracovníků s magisterskou úrovní vzdělání a necelé procento pracovníků s bakalářským nebo vyšším odborným vzděláním). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (37 %) na úkor podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (pokles na 60 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání pracovníků v průměru ze zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (54 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (28 %). Ve srovnání s ČR je zde ovšem zároveň mírně vyšší zastoupení pracovníků s vyšší úrovní vzdělání. Pracuje zde 6 % pracovníků s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B), 2 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (ISCED 5A) a přibližně 1 % pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání, na jedné straně zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 30 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, na straně druhé pak i mírnou redukci pracovníků s terciární úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem, případně i střední vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory). 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Obsluha stacionárních strojů a zařízení ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení jsou požadavky pracovních míst celkově velmi nízké. Relativně nejvíce je požadována schopnost plánovat, ale i tak jsou nároky ve srovnání s ostatními skupinami povolání v rámci ČR výrazně pod průměrem (index 1,8 oproti 2,2 v průměru). Dále je v menší míře požadována schopnost dalšího učení (index 1,6 oproti 2,0 v průměru). Velmi nízké nároky klade toto povolání na schopnost ovlivňovat ostatní (index 1,2 oproti 1,8 v průměru) a rovněž příliš nevyžaduje nezávislost pracovníků při práci (index 1,3 oproti 2,2 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky na pracovníky ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení jsou srovnatelně nízké, v oblasti míry plánování dokonce ještě nižší než v ĆR (index z průměru zemí EU dosahuje 1,6, zatímco za ČR 1,8). 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro vykonávání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí pouze 10,9 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1. Postačující doba vzdělávání činí jen 10,4 roku. Obvykle požadovaná doba vzdělávání je v EU mírně nižší (dosahuje 10,4 roku) Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem méně často. Relativně nejčastěji potřebují numerické dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 1,8 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Četnost využití čtenářských a písemných dovedností je velmi nízká (index 1,1, resp. 1,4 oproti 1,9, resp. 2,0). Velmi málo časté je i využití ICT dovedností, kde index četností jejich využití dosahuje hodnoty jen 1,0 oproti 2,0 v průměru. Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na obdobné úrovni, pouze index využití písemných dovedností je v ČR mírně vyšší. Nižší náročnost povolání je zřejmá i z poměrně vysokého podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 12,0 % oproti 5,0 % v průměru). V zemích EU je podíl pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC ještě vyšší, a dosahuje 14 %. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení dosahují ve všech sledovaných oblastech výrazně podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují ve schopnosti řešit problémy, nižší jsou z hlediska počtu bodů jejich čtenářské dovednosti a nejnižší numerické dovednosti. Rozdíly v bodovém ohodnocení jsou ovšem nízké. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 262 bodů, což je o 20 bodů méně, než činí průměr. Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 3 roky vzdělávání. Čtenářské dovednosti jsou ještě mírně nižší (260 bodů, což je zhruba 15 bodů pod průměrem). Nejslabšího výsledku dosahují pracovníci ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v numerických dovednostech (259 bodů, což je téměř 21 bodů pod průměrem). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině ve čtenářské a numerické dovednosti na lehce vyšší úrovni, v dovednosti řešit problémy dosahují pracovníci v ČR naopak nepatrně nižší úrovně, než srovnatelná skupina v průměru ze zemí EU. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Obsluha stacionárních strojů a zařízení, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, méně důležité jsou metodologické a sociální kompetence. Z osobnostních kompetencí je nejdůležitější spolehlivost, zásadovost, sebeovládání a schopnost spolupráce, ze sociálních kompetencí, podobně jako u Zpracovatelů potravin, dřeva a textilu, je potřebná schopnost pracovat v týmu a udržovat sociální kontakty. Důležitými metodologickými kompetencemi jsou svoboda a četnost rozhodování a schopnost pracovat v časové tísni. Celkově je ovšem důležitost i náročnost kompetencí potřebných pro výkon tohoto povolání pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné znalosti z technických oborů a výroby, dále i z oblasti služeb a rovněž administrativy a podnikání. Ve srovnání s průměrem jsou ovšem výrazněji potřebné pouze znalosti z oblasti techniky a výroby. Podobně jako ve většině jiných povolání jsou i pro Obsluhu stacionárních strojů a zařízení potřebné kognitivní dovednosti a schopnost komunikace v mateřském jazyce. Ve srovnání s jinými skupinami povolání jsou ovšem nároky, které jsou na pracovníky kladeny, podstatně nižší, než činí průměr. K potřebným dovednostem, které jsou ve srovnání s ostatními skupinami povolání naopak lehce nad průměrem, patří praktické dovednosti. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Významnou složku dále tvoří systematická práce podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách. (Konvenčnost). V menší míře jsou zahrnuty i činnosti související s řešením problémů, zkoumáním nebo vyhodnocováním procesů (Investigativnost) a okrajově i činnosti související s řízením lidí, obchod, prodej nebo ekonomické a organizační činnosti (Podnikavost). Vzdělávací, poradenské nebo kreativní činnosti téměř zastoupeny nejsou. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky Obsluhy stacionárních strojů a zařízení je pro jejich spokojenost v práci nejdůležitější dostatečná podpora, dále pak dobré sociální vztahy. Relativně méně podstatné jsou nezávislost a vytvoření dobrých pracovních podmínek. Rovněž uznání a úspěch nepatří k hodnotám, které by významně podmiňovaly spokojenost pracovníků v práci. S výjimkou potřeby podpory je význam uvedených hodnot pro Obsluhu stacionárních strojů a zařízení méně podstatný, než v průměru pro pracovníky za všechna pracovní místa. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 80 různých povolání. Největší z nich jsou Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (ISCO 81420) a Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva (ISCO 81720). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 6. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je nadprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání mezi zeměmi EU28 jsou ale velké rozdíly. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost pracovníků skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení poměrně vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 6,4 %. Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická nízkou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Vyšší úroveň odvětvové koncentrace je v ČR také v rámci odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba dopravních prostředků a Potravinářský a tabákový průmysl. Exkluzivitu skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení lze naopak v ČR i EU28 považovat za velmi vysokou. Tato skupina povolání vykazuje v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami třetí nejvyšší míru odvětvové exkluzivity Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v Těžebním průmyslu, Textilním, oděvním a kožedělným průmyslu a ve Výrobě pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému snížení počtu pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit téměř o 10 tisíc. Nadprůměrných hodnot dosahuje v této skupině povolání nahrazovací poptávka svá současná pracovní místa by mělo opustit více než 16 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 7 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení ve srovnání s ostatními skupinami povolání nadprůměrná, přičemž podíl těch, kteří do skupiny povolání přicházejí a podíl těch, kteří ze skupiny odcházejí, je shodný. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků či Montážní dělníci výrobků a zařízení a Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,6 roku, je téměř o p.b. nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR muži ti tvoří více než 62 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Obsluha stacionárních strojů a zařízení výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (85 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižším sekundárním vzděláním (11 %) a postsekundárním vzděláním, tedy s nástavbovým nebo pomaturitním studiem (kolem 2 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje nižší podíl pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (60 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (37 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší a více se blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (54 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním 23