Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr... 23

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií V y m e z e n í s k u p i n y p o v o l á n í Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 35). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 18 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Technici počítačových sítí a systémů (ISCO 35130) 31,2% 31,2% Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií (ISCO 35120) 29,2% 60,5% Technici provozu informačních a komunik. technologií, technici programátoři (ISCO 35110) 16,1% 76,6% Technici přístrojů, strojů a zařízení v oblasti telekomunikací a radiokomunikací (ISCO 35226) 4,8% 81,3% Zvukaři a osvětlovači (ISCO 35211) 4,6% 85,9% Technici videozáznamů (ISCO 35212) 2,8% 88,6% Ostatní technici v oblasti telekomunikací a radiokomunikací (ISCO 35229) 2,3% 91,0% Správci webu (ISCO 35140) 2,2% 93,1% Ostatní technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů (ISCO 35219) 1,9% 95,1% Revizní technici, inspektoři v oblasti telekomunikací a radiokomunikací (ISCO 35228) 1,2% 96,3% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 35 povolání. Jako příklad lze uvést: Správce operačních systémů a sítí, Programátor, Samostatný správce aplikací, Správce databází, Technik IT, Dispečer provozu v elektronických komunikacích, Samostatný technik zvuku, Mistr zvuku v audiovizi, Technik sítí v elektronických komunikacích, Programátor NC strojů P o č e t z a m ě s t n a n ý c h Počet zaměstnaných Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií výrazněji narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 69 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 2,4 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,4 % (10. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií souvisel s rozvojem IT služeb v ČR. Agentura CzechInvest uvádí, že Česká republika se stala jednou z nejžádanějších lokalit pro outsourcing a offshoring služeb v oblasti informačních technologií. Tento vývoj podporují skvělá tradice České republiky v technických oborech, množství talentovaných lidí i přijatelné náklady. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 CZ IT ES DK SE HR FI PT LU MT HU EE AT EU28 SK IE BG UK FR NL BE SI DE LV CY RO EL PL LT V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,7 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,8 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,4 %, tj. je o 0,6 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze v pěti zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší než 1 % a nejvyšší podíl je právě v ČR. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS R o z l o ž e n í v o d v ě t v í c h Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií je charakteristická průměrnou odvětvovou koncentrací a to jak v ČR, tak i v rámci EU28. Tato skupina povolání tedy zároveň vykazuje průměrnou míru rozptýlenosti svých pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace můžeme zároveň vidět, že úroveň odvětvové koncentrace je v ČR a EU28 poměrně podobná. V rámci ČR nicméně dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií mírně vyšších hodnot (viz graf). 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS V rámci skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahuje odvětvová koncentrace v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (38,5 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími je koncentrace pracovníků v této oblasti výrazně vyšší. Úroveň odvětvové koncentrace je nicméně poměrně vysoká také v rámci odvětví Vydavatelské a mediální činnosti (12,1 %). Ostatní odvětví vykazují z hlediska míry odvětvové koncentrace Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií poměrně nízké hodnoty. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Telekomunikační a informační technologie a činnosti 38,5% 36,1% Vydavatelské a mediální činnosti 12,1% 9,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 6,6% 3,5% Veřejná správa a obrana 6,3% 6,0% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 5,3% 5,3% Výroba dopravních prostředků 3,3% 1,4% Vzdělávání 3,1% 4,1% Stavebnictví 2,7% 1,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,6% 6,6% Výroba strojů a zařízení 2,6% 1,4% Ostatní odvětví 16,9% 24,5% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace v zásadě téměř totožná. Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou v EU28 také nejvíce koncentrováni v rámci odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (36,1 %, o 2,4 p. b. méně než v ČR). Také zde je rozdíl z hlediska úrovně koncentrace ve srovnání s ostatními odvětvími poměrně výrazný. Vyšší míru odvětvové koncentrace vykazuje ještě odvětví Vydavatelské a mediální činnosti (9,3 %, o 2,8 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví je, podobně jako v ČR), úroveň odvětvové koncentrace velmi nízká. Největší část osob ze skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií je zaměstnána v Praze, která je vysoce atraktivní pro zahraniční investory v této oblasti. V Praze pracuje téměř 37 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 21 p. b. méně). Dalších téměř 14 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 9 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 8 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií zaměstnáno 14 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zcela evidentní je výrazný rozdíl v úrovni odvětvové exkluzivity v ČR a EU28. V rámci EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita ve srovnání s ČR velmi nízké hodnoty, rozdíl je několikanásobný. V ČR dosahuje odvětvová exkluzivita skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií nadprůměrných hodnot. V EU28 je naproti tomu úroveň exkluzivity této skupiny povolání podprůměrná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií nejvyšší v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (24,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíl pracovníků této skupiny působí také v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti (20,3 %). Tato dvě odvětví jsou v ČR z hlediska podílů pracovníků ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími výrazně dominantní. V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií prakticky minimální. Také v rámci EU28 vykazuje tato skupina povolání nejvyšší podíl pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (14,1 %, o 10,6 p. b. méně než v ČR). Toto odvětví má z hlediska působení Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií ve srovnání s ostatními oblastmi poměrně silné postavení v ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků výrazně nižší. Mezi odvětví s vyšším podílem Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií bychom nicméně ještě mohli zařadit Vydavatelské a mediální činnosti (8,3 %, o 12,0 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Telekomunikační a informační technologie a činnosti 24,7% 14,1% Vydavatelské a mediální činnosti 20,3% 8,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 3,1% 2,0% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 1,9% 0,8% Výroba strojů a zařízení 1,5% 0,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,4% 1,0% Veřejná správa a obrana 1,4% 0,7% Výroba dopravních prostředků 1,0% 0,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 0,9% 0,2% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 0,9% 0,5% Podíl na zaměstnanosti celkem 1,2% 0,8% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 3,2% Jihomoravský 1,7% ČR celkem 1,4% Moravskoslezský 1,2% Ústecký 1,1% Vysočina 1,1% Středočeský 1,0% Plzeňský 1,0% Královéhradecký 0,9% Jihočeský 0,9% Zlínský 0,8% Olomoucký 0,8% Pardubický 0,7% Liberecký 0,7% Karlovarský 0,4% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií v Praze (3,2 %), Jihomoravském (1,7 %), Moravskoslezském (1,2 %) a Ústeckém kraji (1,1 %). Nejnižší podíl těchto technických pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Karlovarském a Libereckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 12,2 % osob, což je až o 6,3 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS P r o j e k c e d o r o k u e x p a n z i v n í a n a h r a z o v a c í p o p t á v k a Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií do roku 2020 očekávat mírné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 69 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií lehce nadprůměrné hodnoty tedy, jinými slovy, v této skupině povolání nebude nárůst počtu pracovních pozic ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami příliš výrazný. To je koneckonců dobře patrné i z níže přiloženého grafu poskytujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou. 8

11 Změna počtu prac. míst v tis. Změna počtu prac. míst v tis. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Ani nahrazovací poptávka nedosahuje v případě skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií příliš vysokých hodnot. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se úroveň nahrazovací poptávky blíží skupinám, které v této souvislosti vykazují nejnižší hodnoty. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) téměř 6 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií potřeba nově obsadit zhruba 11 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1. 5. M o b i l i t a m e z i s k u p i n a m i p o v o l á n í Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 37. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky či Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které dosahují lehce podprůměrné hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 24. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky nebo Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě. Do této skupiny povolání přišlo 7,5 % nově příchozích a odešlo 5,9 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,7 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích převažuje podíl odcházejících Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 7,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 7,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 10,1% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 39,3% z toho nejčastěji: Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 16,9% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 4,5% Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 2,2% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,2% Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu 2,2% přišli ze vzdělávání (ze školy) 11,2% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 6,7% přišli z nezaměstnanosti 32,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z jiné skupiny povolání (39,3 %). Nezaměstnaní, kteří našli uplatnění v této skupině povolání, představují 32,6 %, což představuje značně vysoký podíl ve srovnání s jinými skupinami povolání zaměřenými na podobnou činnost. Třetí nejsilnější skupinu představují absolventi škol, kteří tvoří 11,2 %. Ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání, představují 10,1 %. Nejméně pracovníků ve sledovaném období pak přišlo z nějaké jiné neaktivity než ze vzdělávání (6,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií (16,9 %). Již méně pracovníků přišlo ze skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (4,5 %) či Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností (2,2 %). Přes dvě procenta ještě vystoupil podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání a Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 7,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 5,9 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 5,9% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 13,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 44,9% z toho nejčastěji: Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 17,4% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 7,2% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4,3% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 4,3% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu 2,9% odešli do vzdělávání (do školy) 10,1% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 8,7% z toho odešli do důchodu 5,8% odešli mezi nezaměstnané 23,2% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (44,9 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří se stali nezaměstnanými (23,2 %). Následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (13,0 %). Do vzdělávání zamířilo 10,1 % pracovníků. Nejméně pracovníků odešlo mezi neaktivní (8,7 %), přičemž do důchodu zamířilo 5,8 %. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií, mezi Techniky ve fyzikálních a průmyslových oborech, Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě a také se z nich stávali Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech a Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je výrazně spojena se skupinou povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, která se jeví jako velmi perspektivní (i když o něco méně než skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií), neboť do ní přijde více lidí, než z ní odejde. Je tak zřejmé, že schopnost této pracovní skupiny začlenit nové pracovníky je velmi dobrá a na trhu práci jí patří místo mezi těmi skupinami povolání, které jsou progresivní. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje i fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. 11

14 1. 6. D e m o g r a f i c k á s t r u k t u r a Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je pouze 36,5 roku, což je až o 6 let méně než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií je vůbec nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 13,5 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi ve vyšší míře (nadprůměrně). V současné době jsou absolventi příslušných oboru vzdělání velice žádáni na trhu práce. O absolventy je velký zájem, protože v oblasti informačních technologií a automatizace vznikl velký počet nových, dynamicky se rozvíjejících firem. Další rozvoj informačních technologií a automatizace zaručuje absolventům poměrně dlouhodobou perspektivu uplatnění a dobrého finančního ohodnocení. Zaměstnavatelé ale kladou důraz i na úroveň znalostí absolventů. Firmy hledají absolventy se širokým spektrem znalostí v oblasti IT, ale zároveň dávají velký důraz na schopnosti komunikace, týmové práce, prezentace a orientaci v ekonomice a podnikání. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je pouze 2,2 % a je až o 5,2 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 35 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vzdělanostní struktura u skupiny Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (65,3 %). Následují technici s dosaženým terciárním vzděláním (29,4 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (21,3 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (6,3 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (1,8 %). Žádný z pracovníků této skupiny povolání s terciárním vzděláním nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Třetí vzdělanostní skupinou jsou ti, kteří absolvovali střední vzdělání ukončené výučním listem (5,1 %). Jen nepatrný podíl pracovníků má pouze základní vzdělání nebo nižší (0,2 %). Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl minimálně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť toto je nejčastější úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Spolu s pracovníky se terciárním vzděláním tak tvoří téměř 95 % všech pracovníků této skupiny povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (46,7 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny), následoval požadavek na minimálně maturitní vzdělání (37,7 %) a vysokoškolské vzdělání bylo požadováno v 15,6 % inzerátů hledajících tyto pracovníky. Tomu, že na vzdělání těchto pracovníků zaměstnavatelům záleží, odpovídá i to, že pouze v 14,0 % inzerátů nebyl uveden požadavek na výši dosaženého vzdělání. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 32-Elektronika (SŠ s MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ s MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 28-Počítačové vědy (SŠ s MZ) 28-Počítačové vědy (ter. vzd.) 32-Elektronika (ter. vzd.) 31-Elektrotechnika (ter. vzd.) 29-Užití počítačů (SŠ s MZ) Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 68 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (28 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (31 oborů). S úrovní středního vzdělání s výučním listem je spojeno 9 oborů. Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí do tří hlavních oborů. Nejčastěji pracovníci této skupiny povolání absolvovali vzdělání v oboru Elektronika a automatizace, Elektrotechnika a energetika a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, a to jak na střední úrovni vzdělání, tak na terciární úrovni vzdělání. Podíl pracovníků, kteří absolvovali v těchto oborech na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou, pak překročil 10 %. V ostatních oborech podíl pracovníků s danými obory vzdělání nepřekročil desetiprocentní hranici. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií v ČR v roce % 10% 5% 0% V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba poloviny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak hledali pracovníky se vzděláním z oblasti IT technologií či technické vzdělání obecně. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Ú r o v e ň k v a l i f i k a č n í c h p o ž a d a v k ů Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (61 % pracovníků). Významně jsou zastoupeni i pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (kolem 30 %). Dále zde pracuje kolem 6 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání se liší, a to zejména v navýšení podílu pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (na 27 %) na úkor pracovníků s magisterskou úrovní vzdělání (12 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání v hlavních rysech odpovídají vzdělanostní úrovni, pouze v rámci terciární úrovně předpokládají přesun k nižšímu stupni vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v ČR odlišné, než odpovídá průměru zemí EU. V průměru v zemích EU je na jednu stranu vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (10 %), kteří se v této skupině povolání v ČR prakticky nevyskytují, na straně druhé pak podstatně vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (přibližně 19 %). Nejvhodnější struktura v rámci zemí EU je lehce posunutá směrem k ještě dalšímu posílení bakalářské úrovně vzdělání. Celkově je tedy vzdělanostní úroveň v průměru v zemích EU ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií mírně vyšší než v ČR. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či terciární vzdělání v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Elektronika a automatizace, Elektrotechnika a energetika a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou požadavky pracovních míst poměrně vysoké. Vyžadována je zejména vysoká míra nezávislosti. Nároky v této oblasti jsou i ve srovnání s ostatními skupinami povolání nadprůměrné (index 2,5 oproti 2,2). V menší míře je dále požadována schopnost dalšího učení, kde jsou nároky na pracovníky rovněž vyšší, než činí průměr za všechny skupiny povolání (index 2,2 oproti 2,0). Naopak mírně pod průměrem jsou nároky na míru plánování (index 2,0 oproti 2,2). Nižší, ale ve srovnání s ostatními skupinami povolání na úrovni průměru jsou nároky na míru ovlivňování ostatních (index 1,8). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že struktura požadavků pracovních míst ve skupině Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií je mírně odlišná. V České republice jsou na pracovníky kladeny vyšší požadavky na míru plánování a míru nezávislosti, naopak nižší nároky jsou v oblasti ovlivňování ostatních pracovníků a schopnosti dalšího učení. 16

19 Index Požadavků pracovního místa Požadavky pracovních míst skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 14,4 roku, je tedy o více než rok delší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 14,1 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání činí 14,0 roku a postačující 13,7 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií nejvíce využívají? Nejčastěji využívají informační technologie (index 2,6 oproti 2,0) a čtenářské dovednosti (index 2,5 oproti 1,9). Četnost využití těchto dovedností je ve srovnání s ostatními skupinami povolání výrazně nadprůměrem. Méně často potřebují numerické dovednosti, zde je četnost využití zhruba na úrovni průměru ze všech skupin povolání. Méně časté, ovšem i tak lehce nad průměrem je využití písemných dovedností (index 2,1 oproti 2,0). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií mnohem vyšší než činí průměr ze všech skupin povolání. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v této skupině nepracují pracovníci bez zkušenosti s prací na PC. Podobná situace je i v ostatních zemích EU. 17

20 Index Využití dovedností v práci Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Ú r o v e ň z n a l o s t í, d o v e d n o s t í a k o m p e t e n c í p r a c o v n í k ů Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahují velmi vysoké úrovně především ve schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech, kam řadíme schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace. Vysoce nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 314 bodů, což je o 32 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 4,5 roku vzdělávání navíc. Podobně vysoké úrovně dosahují i u numerických dovedností (314 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, což činí rozdíl 33 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší, přesto stále vysoce nad průměrem zhruba o 26 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Úroveň dovedností řešit problémy v ČR přibližně odpovídá situaci na Slovensku, Polsku i Rakousku. Naopak v Německu je jsou výsledky pracovníků ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií vyšší. 18

21 Počet bodů - PIAAC 2012 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, zásadovost, spolupráce, odolnost vůči stresu. Dále jsou potřebné i sociální kompetence, především schopnost pracovat v týmu a metodologické kompetence, schopnost samostatně se rozhodovat a strukturovat si vhodným způsobem práci. Obdobná úroveň těchto kompetencí je ovšem vyžadována i v ostatních skupinách oborů. Vzhledem k charakteru povolání potřebují Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií především znalosti z oblasti služeb a podnikání, zejména z oblasti zákaznických a osobních služeb a telekomunikačních služeb. Dále potřebují znalost administrativy a řízení, především zvládání úřednické práce. S ohledem na technické zaměření je nutný přehled a znalosti z technických věd, především ICT, elektrotechniky, matematiky, inženýrství a technologie. Jednoznačně nejdůležitější dovednosti pro toto povolání jsou schopnost komunikace v mateřském jazyce a vysoké kognitivní dovednosti. Zde jsou jak důležitost, tak i nároky kladené na pracovníky výrazně nadprůměrné. Velmi potřebné jsou i praktické dovednosti, zejména získávání informací, identifikace problémů, schopnost pracovat s výpočetní technikou a realizovat opravy a údržbu. 19

22 Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 100% 80% 60% 40% 20% 0% Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), S o c i á l n ě - p s y c h o l o g i c k é c h a r a k t e r i s t i k y p o v o l á n í Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání, je intelektuální a analytická složka, řešení problémů a jejich vyhodnocování (Investigativnost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku systematickou a přesnou práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání jsou tedy nadprůměrně zastoupeny zejména práce s výpočetní technikou a dále intelektuální a analytické činnosti. Naopak řízení a ovlivňování lidí, obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost) a poradenské a informační činnosti (Sociálnost) jsou zastoupeny v menším rozsahu. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost Techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou v práci nejdůležitější hodnotou podpora, dobré pracovní podmínky, úspěch a nezávislost. Relativně významné jsou i dobré sociální vztahy a uznání. V porovnání s ostatními skupinami povolání jsou pro Techniky v oblasti informačních a komunikačních technologií podstatný úspěch a vytvoření dobrých pracovních podmínek. 21