Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (ISCO 13). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 59 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Řídící pracovníci ve zpracovatelském průmyslu (ISCO 13212) 15,6% 15,6% Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě (ISCO 13211) 8,0% 23,7% Řídící pracovníci stavebního provozu (ISCO 13233) 7,1% 30,7% Řídící pracovníci na základních školách (ISCO 13451) 5,5% 36,2% Řídící pracovníci v oblasti dopravy (ISCO 13243) 4,9% 41,1% Řídící pracovníci v oblasti informačních technologií a činností (ISCO 13302) 4,4% 45,6% Hlavní stavbyvedoucí (ISCO 13232) 4,2% 49,8% Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb (ISCO 13461) 3,0% 52,8% Řídící pracovníci v oblasti poštovních a doručovatelských služeb (ISCO 13244) 2,8% 55,6% Vrchní sestry v oblasti zdravotnictví (ISCO 13424) 2,6% 58,2% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 19 povolání. Jako příklad lze uvést: Výrobní ředitel, Ředitel logistiky, Ředitel nákupu, Ředitel informačních systémů, Vedoucí silniční nákladní dopravy, Vedoucí silniční osobní dopravy, Polygrafický inženýr vedoucí výroby, Manažer velkoobchodního skladu, Manažer pošty, Operační důstojník Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Řídících pracovníků v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 102 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,6 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,1 % (17. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných řídicích pracovníků byl dynamický zejména v 90. letech minulého století v souvislosti s rozsáhlou restrukturalizací podniků. Rozpad poměrně malého počtu velkých podniků a družstevních organizací a vznik velkého počtu menších firem, společností způsobil obrovský nárůst počtu řídících pracovníků. Pozvolný nárůst v dalším období byl narušen pouze v období ekonomické krize, které vedla k zániku mnoha firem, jejich počet v tomto období mírně poklesl. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 0,9 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti velice nízká (nižší je pouze u skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví). Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 4,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,2 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,1 %, tj. je pouze o 0,1 p. b. nižší než v EU28. Mezi členskými státy EU jsou ale výrazné rozdíly. Výrazně vyšší podíl pracovníků dané skupiny povolání je v Estonsku (lze odůvodnit tím, že informační technologie jsou zde trvale dynamicky rozvíjejícím se odvětvím; dalším faktorem je zavádění a podpory kreativního průmyslu, tj. flexibilních mikrospolečností, čímž narůstá počet řídících pracovníků). Naopak výrazně nižší je v Lucembursku a Rumunsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% EE UK SI LT FR LV PT BE PL NL HR EU28 BG MT HU SE CZ IE SK ES AT CY IT DE FI DK EL RO LU Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání vykazuje v ČR ve srovnání s ostatními skupinami povolání druhou nejnižší míru odvětvové koncentrace (a tedy téměř nejvyšší mírou rozptýlenosti) napříč jednotlivými odvětvími. V EU28 je dokonce skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání charakteristická vůbec nejnižší mírou odvětvové koncentrace ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami. Z níže přiloženého grafu nicméně můžeme vidět, že je míra odvětvové koncentrace u této skupiny povolání v ČR i v EU28 prakticky totožná. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Vzdělávání (14,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Stavebnictví (13,8 %). V EU28 je evidována nejvyšší míra odvětvové koncentrace ve Stavebnictví (15,1 %, o 1,2 p. b. více než v ČR), dále v Peněžnictví a pojišťovnictví, (10,0 %, o 5,5 p. b. více než v ČR) a ve Vzdělávání (9,6 %, o 4,4 p. b. méně než v ČR). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Vzdělávání 14,0% 9,6% Stavebnictví 13,8% 15,1% Doprava, skladování a poštovní činnosti 7,6% 6,9% Zdravotní a sociální péče 7,5% 9,3% Veřejná správa a obrana 5,6% 4,3% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 5,2% 3,9% Výroba kovů a kovodělných výrobků 4,9% 3,2% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 4,9% 1,8% Peněžnictví a pojišťovnictví 4,5% 10,0% Výroba dopravních prostředků 3,4% 2,0% Ostatní odvětví 28,6% 33,9% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V ČR patří mezi další více zastoupené odvětví: Doprava, skladování a poštovní činnosti (7,6 %), Zdravotní a sociální péče (7,5 %), dále Veřejná správa a obrana (5,6 %) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (5,2 %). V EU28 dosahuje odvětvová koncentrace vyšších hodnot také v odvětví Zdravotní a sociální péče (9,3 %) a Doprava, skladování a poštovní činnosti (6,9 %). Největší část osob ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání je zaměstnána v Praze, která je hospodářským centrem státu. Kromě všech hlavních orgánů státní správy zde sídlí i většina finančních institucí a zahraničních firem. V Praze pracuje více než 19 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 3 p. b. více). Dalších téměř 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 11 % ve Středočeském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 9 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR), tj. jejich lokalizace se orientuje na významnější centra, kde je větší a diverzifikovanější ekonomika, stupeň konkurence, tržní prostředí a také do oblastí zpracovatelského průmyslu. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Praze, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání zaměstnáno více než 19 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Praha podíl na zaměstnanosti v ČR přibližně 16 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání v Praze je tedy vzhledem k její velikosti velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Odvětvová exkluzivita v této skupině povolání nedosahuje nikterak vysokých hodnot a lze jí ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání považovat za nízkou. V EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny povolání o něco vyšších hodnot, rozdíl však není příliš výrazný. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Podíl pracovníků skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání je z pohledu sledovaných odvětví v ČR nejvyšší v následujících odvětvích: Telekomunikační a informační technologie a činnosti (4,9 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání); Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (4,4 %); Vzdělávání (4,4 %) a Peněžnictví a pojišťovnictví (3,8 %). Vyšší míra odvětvové exkluzivity v EU28 je pravděpodobně způsobena vyšším podílem pracovníků skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (7,0 %, o 3,2 p. b. více než v ČR), vyšší podíl pracovníků je také zastoupen ve Stavebnictví (4,5 %, o 1,1 p. b. více než v ČR) a v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (4,0 %, o 0,9 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4,9% 4,0% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 4,4% 2,5% Vzdělávání 4,4% 2,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 3,8% 7,0% Stavebnictví 3,4% 4,5% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 3,3% 2,6% Vydavatelské a mediální činnosti 3,2% 2,0% Výroba strojů a zařízení 2,7% 2,7% Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,6% 2,8% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 2,2% 3,8% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,1% 2,2% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Královéhradecký 2,8% Pardubický 2,6% Praha 2,5% Jihomoravský 2,2% Liberecký 2,2% Středočeský 2,1% ČR celkem 2,1% Zlínský 2,0% Jihočeský 1,8% Ústecký 1,8% Plzeňský 1,8% Moravskoslezský 1,8% Olomoucký 1,7% Karlovarský 1,7% Vysočina 1,4% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Řídících pracovníků v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání v Královehradeckém (2,8 %), Pardubickém kraji (2,6 %), Praze (2,5 %) a Jihomoravském kraji (2,2 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 11,3 % osob, což je o 5,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Přestože můžeme v ekonomice do roku 2020 očekávat změny ve struktuře odvětví a vnitřní změny profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, neočekává se, že by z hlediska počtu pracovních míst v rámci skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání došlo do roku 2020 k výraznějším změnám. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 102 tisíc pracovních pozic, do roku 2020 by se měl počet pracovních pozic držet prakticky na stejné úrovni. Z hlediska počtu pracovních pozic by zde nemělo dojít k žádnému poklesu ani výraznějšímu nárůstu - to je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Ačkoliv ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání nedojde do roku 2020 k výrazným změnám z hlediska počtu pracovních míst, neznamená to, že v této skupině povolání nebude do roku 2020 třeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2020 by totiž z této skupiny povolání mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání potřeba nově obsadit zhruba 12 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. 9

12 Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Mobilita pracovníků této skupiny povolání patří ke skupinám s nižší úrovní fluktuace. Podíl těch, kteří ve sledovaném období do skupiny vstoupili, ji řadí na 38. místo v podílu nově příchozích do skupin povolání. Také v podílu odchozích ze skupiny patří tito pracovníci k těm, kteří mají spíše nižší fluktuaci, kdy jim patří 23. místo v žebříčku odchodů ze skupin povolání. Avšak v rozdílu mezi podílem nově příchozích a odchozích pracovníků patří tato skupina povolání mezi skupiny s nejvyšším rozdílem. Do skupiny přišlo 5,1 % nových pracovníků, přičemž z ní odešlo 7,5 % pracovníků. Rozdíl tedy činí 2,4 procentního bodu. Vyšší rozdíl byl zaznamenán pouze u skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností a Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 5,1 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 5,1% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 11,7% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 70,9% z toho nejčastěji: Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 13,6% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 8,7% Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 6,8% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 6,8% Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů 4,9% přišli ze vzdělávání (ze školy) 1,9% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 7,8% přišli z nezaměstnanosti 7,8% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce je těch, kteří do této skupiny povolání vstoupili z jiné skupiny povolání, a to téměř tři čtvrtiny (70,9 %). Pomyslné druhé místo patří lidem, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání. Následují ti, kteří byli nezaměstnaní (7,8 %) a ti, kteří do této skupiny vstoupili z jiné neaktivity než ze vzdělávání (7,8 %). Jen velmi málo je těch, kteří přišli do této skupiny ze vzdělávání (1,9 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Zákonodárce, nejvyšší státní úředníky a nejvyšší představitele společností (13,6 %). Následují pracovníci, kteří byli předtím zaměstnáni jako Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (8,7 %), Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (6,8 %), Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (6,8 %) a Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (4,9 %). 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 5,1 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 7,5 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 7,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,7% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 57,1% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 10,3% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 5,8% Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 5,1% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 4,5% Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů 4,5% odešli do vzdělávání (do školy) 0,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 22,4% z toho odešli do důchodu 14,7% odešli mezi nezaměstnané 12,8% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (57,1 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (22,4 %), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (14,7 %). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (12,8 %) a ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (7,7 %). Do vzdělávání neodešel ani jeden pracovník. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Řídící pracovníky v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností (10,3 %). K dalším četným cílovým skupinám povolání patří Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (5,8 %) či Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (5,1 %). Do skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech a Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů zamířilo shodně 4,5 % pracovníků. Do ostatních skupin povolán odešlo méně než 4 % z odcházejících pracovníků. Jak můžeme vidět, je tato skupina povolání spojena s obdobnými skupinami povolání jak u přicházejících, tak u odcházejících pracovníků. Je tak zřejmé, že charakter prací v této skupině povolání určuje i možné uplatnění jejich pracovníků. Jde o povolání, která mají určité charakteristické rysy, které neumožňují, aby v ní našli uplatnění pracovníci bez určitých znalostí a dovedností. Je zřejmé, že potřebnými znalostmi a dovednostmi vládnou pracovníci ze skupin povolání ve výše uvedených tabulkách. Současně jde o skupinu povolání, kde (stejně jako u skupiny Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností) je požadována praxe v oboru, což je opět spojeno s potřebou dovedností, které se získají při výkonu povolání. Na to, že je u těchto pracovníků vyžadována praxe, poukazují i výsledky 11

14 analýzy inzertní nabídky 1, kde bylo zjištěno, že u této skupiny povolání byl požadavek na praxi uveden v 77,2 %, což je výrazně více, než byla průměrná četnost (53,4 %) Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 45,7 roku, což o 3 roky více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání je 4. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v Řídící pracovníci oblasti v oblasti výroby, informačních a informačních komunikačních technologií a technologií vzdělávání Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 8 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 2 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se zde uplatňuje méně absolventů škol (celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR je 10 %), což je ale pochopitelné vzhledem k charakteristice vykonávaných povolání, které vyžadují více profesních zkušeností a osvojení si potřebných klíčových kompetencí. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 10,2 % a je o 2,8 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 8 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 73 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

15 žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání jsou jednou z nich Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Vzdělanostní struktura u skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání je jednoznačně zcela dominantní terciární vzdělání, kterého dosáhlo 59,5 % pracovníků, kdy nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (48,9 %) a o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (6,5 %). Jen nepatrný podíl absolvoval vyšší odbornou školu (2,4 %) nebo dosáhl doktorské úrovně vzdělání (1,7 %). Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou bylo střední vzdělání ukončené maturitní zkoušku, kterého dosáhlo 34,2 % pracovníků. Třetí vzdělanostní skupinou jsou ti, kteří absolvovali střední vzdělání ukončené výučním listem (6,0 %) a kterých je již výrazně méně, než absolventů vyšší úrovně vzdělání. Jen nepatrný podíl pracovníků má pouze základní vzdělání nebo nižší (0,4 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako výhodné jeví absolvování minimálně středního vzdělání s maturitou (tedy maturitní vzdělání či terciární vzdělání), kdy pracovníci s tímto vzděláním tvoří 93,7 % všech pracovníků. Je to dáno náročností povolání v této skupině, kde její zástupci musí prokazovat vysoký stupeň kvalifikace, což je často dokladováno dosaženým vzděláním. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání bylo nejčastěji požadováno minimálně středoškolské (tedy SŠ 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 s maturitou či VŠ), a to v 33,5 % inzerátů nebo vysokoškolské vzdělání (13,4 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny). Tomu, že na vzdělání těchto pracovníků zaměstnavatelům záleží, odpovídá i to, že pouze ve 23,2 % inzerátů nebyl uveden požadavek na výši dosaženého vzdělání, přičemž můžeme předpokládat, že značná část zaměstnavatelů terciární úroveň vzdělání zde předpokládá automaticky. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 96 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. 48 oborů je spojeno s terciární úrovní vzdělání, 34 oborů se středním vzděláním s maturitní zkouškou a 13 oborů se středním vzděláním bez maturitní zkoušky. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání v ČR v roce % 5% 0% 30-Strojírenství (ter. zd.) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (ter. zd.) 40-Stavebnictví (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (ter. zd.) 05-Příprava učitelů (ter. zd.) 31-Elektrotechnika (ter. zd.) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 02-Pedagogika (ter. zd.) 20-Management (ter. zd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Jak je patrné z uvedeného grafu, nelze říci, že by byl některý obor vzdělání výrazně častější než jiné obory vzdělání. Z tohoto lze usuzovat na to, že výkon v této skupině povolání není spjat čistě s jedním či dvěma obory, ale je zde značný rozptyl možného oborového vzdělání, které umožňuje uplatnění v této skupině povolání. Nejčastějším oborem vzdělání je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na terciární úrovni vzdělání (8,6 %). Následují pracovníci s oborem vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou (7,8 %). Dalšími nejčetnějšími vzdělanostními skupinami jsou osoby s terciárním vzděláním s oborem vzdělání Ekonomie, dále se středním vzděláním s maturitou i terciárním vzděláním v oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství a také s terciárním vzděláním v oboru Příprava učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. Z uvedených údajů je patrné, že mezi žádané obory patří zejména ty, které jsou zaměřeny na technické vzdělání či pedagogické vzdělání. Tomu odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba jedné třetiny inzerátů, které 3 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 62,3 % poptávali technické vzdělání včetně informatiky či elektrotechniky. V 23,4 % pak hledali pracovníky s pedagogicky orientovaným vzděláním. 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání podobně jako v ostatních skupinách řídících pracovníků převažují pracovníci s terciárním, tedy vysokoškolským vzděláním (55 %). Druhou početnou skupinu tvoří pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení a pracovníci s maturitou (37 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků vyššího odborného vzdělání (ISCED 5B), a to ve zvýšení na 16 % místo současných 2 % a dále na mírně vyšší podíl pracovníků s bakalářským vzděláním (7 % místo 5 %). Naopak jako vhodnější se jeví lehce nižší podíl pracovníků magisterských programů (49 % místo současných 55 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciárního vzdělání nebo i středního vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory), Stavebnictví (a příbuzné obory) či Elektrotechnika a energetika a také ekonomické obory. Na druhou stranu porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání v ČR jsou poměrně odlišné, než odpovídá průměru EU. V rámci zemí EU je zde nižší zastoupení pracovníků na obou protikladných pólech, tedy jak s nízkou úrovní vzdělání na jedné straně, tak i s magisterským vzděláním na straně druhé. Naopak podstatně více je zastoupena skupina pracovníků s vyšším odborným vzděláním (13 %) a bakalářským vzděláním (10 %). Z hlediska nejvhodnější úrovně vzdělání v rámci zemí EU se ovšem ukazuje, že podíl pracovníků s magisterským vzděláním by měl být vyšší, zatímco podíl pracovníků s nízkou úrovní vzdělání by měl klesnout. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání jsou požadavky pracovních míst podobně jako u ostatních skupin řídících pracovníků celkově velmi vysoké. Vyžadována je především vysoká míra plánování (index 3,2) a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,8) a míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky (2,7). Potřeba schopnosti dalšího učení je nižší (index přibližně 2,4), ovšem i tak je ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR relativně vysoká. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny výrazně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že pouze z hlediska míry ovlivňování ostatních jsou požadavky na stejné úrovni, požadavky na schopnost plánovat a pracovat nezávisle a samostatně jsou v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 3,5 3,0 2,5 Index Požadavků pracovního místa 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Vysoké kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání pracovníků v rámci ČR, která patří k nejdelším a dosahuje 16,3 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je rovněž poměrně dlouhá (15,9 roku). Ve srovnání s tím je úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání v rámci zemí EU lehce nižší (15,5 roku jako nejčastěji požadovaná doba vzdělávání) a 15,3 roku jako minimální doba vzdělávání Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti a informační technologie (index využití těchto dovedností dosahuje 2,8 oproti 2,2, resp. 2,0 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Nadprůměrně často ve svém zaměstnání potřebují i čtenářské a písemné dovednosti (2,6, resp. 2,7 oproti 1,9 a 2,0). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání podstatně vyšší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání jednotlivých dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost jejich využití na obdobné úrovni. Využití čtenářských dovedností, tedy např. čtení článků, pokynů, směrnic a dalších je zcela shodné, využití písemných a numerických dovedností i práce s informačními technologiemi je v ČR mírně častější než tvoří průměr ze zemí EU. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z velmi nízkého podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 1,0 %). Situace přibližně odpovídá srovnatelné skupině z průměru zemí EU (2,0 %). 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Nároky na řídící pracovníky jsou vysoké a tomu odpovídají i výrazně nadprůměrné výsledky, kterých tito pracovníci ve sledovaných kompetencích dosahují. V zásadě můžeme konstatovat, že pracovníci ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání a administrativních činností patří ke skupinám pracovníků s nejlepšími výsledky. Velmi vysoké úrovně dosahují především ve schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech, tedy ve schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace. Nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti. Podíváme-li se na úroveň uvedených dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 299 bodů, což je o 17 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl představuje v průměru přibližně 2 roky vzdělávání navíc. Vysoké úrovně dosahují i u numerických dovedností (302 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší (293 bodů), přesto stále výrazně nad průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR z hlediska čtenářských dovedností na srovnatelné úrovni, v numerických dovednostech a dovednostech řešit problémy dosáhli mírně lepších výsledků, než činí průměr ze zemí EU. Úroveň čtenářských dovedností přibližně odpovídá situaci na Slovensku, Polsku, Rakousku i Německu. Nejlepších výsledků z hlediska čtenářských dovedností v této skupině povolání dosahuje Finsko a Japonsko. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně v této skupině především spolehlivost, iniciativnost, zásadovost, vůdcovství a odolnost vůči stresu. Dále jsou podstatné metodologické kompetence, zejména schopnost samostatně se rozhodovat a strukturovat vhodným způsobem práci, koordinovat činnosti. Ze sociálních kompetencí, které jsou v této skupině jak z hlediska dosažené úrovně, tak i jejich důležitosti rovněž výrazně nad průměrem, jsou pro tuto skupinu nejpodstatnější schopnost navazovat mezilidské vztahy, pracovat ve skupině a motivovat podřízené. Vzhledem k obsahu a charakteru povolání Řídící pracovník v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem těchto pracovníků znalosti podnikání, administrativy, práva a společenských věd. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Potřebné jsou i znalosti z oblasti vzdělávání. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou komunikace v mateřském jazyce a vysoké kognitivní dovednosti, především organizování, plánování, stanovení priorit a odolnost vůči stresu a časové tísni. Podstatnější jsou i při srovnání s jinými skupinami povolání. Nad průměrem je i důležitost a úroveň schopnosti se dále učit a důležitost numerických dovedností. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání výrazně převažují, podobně jako u ostatních řídících skupin, ovlivňování, řízení a přesvědčování lidí. K podstatným činnostem patří především organizační, ekonomické a obchodní činnosti (Podnikavost). Dále tato skupina povolání zahrnuje jako významnou složku systematickou a přesnou práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Zde se ovšem pohybuje jen mírně nad průměrem za všechna pracovní místa. Naopak relativně méně jsou zastoupeny pohybové a manuálně technické činnosti a práce s předměty (Realističnost). Méně podstatné, ale ve srovnání s ostatními skupinami povolání přibližně na úrovni průměru, jsou činnosti související se vzděláváním, poradenstvím nebo péčí (Sociálnost) a kreativní činnosti (Kreativita). 20