Montážní dělníci výrobků a zařízení

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Montážní dělníci výrobků a zařízení Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 11 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Montážní dělníci mechanických zařízení (ISCO 82110) 25,7% 25,7% Montážní dělníci elektronických zařízení (ISCO 82122) 15,9% 41,6% Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů (ISCO 82197) 12,6% 54,2% Montážní dělníci výrobků z kovů (ISCO 82191) 12,5% 66,7% Montážní dělníci elektrických a energetických zařízení (ISCO 82121) 11,2% 77,9% Montážní dělníci výrobků z pryže a plastů (ISCO 82192) 11,2% 89,1% Montážní dělníci výrobků ze dřeva a příbuzných materiálů (ISCO 82193) 4,0% 93,1% Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů (ISCO 82199) 2,5% 95,6% Montážní dělníci výrobků ze skla a keramiky (ISCO 82196) 2,1% 97,7% Montážní dělníci výrobků z kartonu a papíru (ISCO 82194) 1,3% 99,0% Montážní dělníci výrobků z textilu a kůže (ISCO 82195) 1,0% 100,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje pouze 3 povolání: Automontážník, Montér točivých strojů, Dílenský montážník nábytku Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Montážních dělníků výrobků a zařízení narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 137 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 2,0 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,8 % (13. největší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných byl výrazný zejména před ekonomickou krizí. Po jejím odeznění je ze strany zaměstnavatelů opětovně velký zájem o montážní dělníky, i když na druhou strany je jejich míra nezaměstnanosti nadprůměrná. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Montážní dělníci uměleckých a oblasti ubytovacích výrobků a zařízení tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 7,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Montážní dělníci výrobků a zařízení Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří pouze 0,8 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,8 %, tj. je o 2,0 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě vyšší, a to na Slovensku a v Maďarsku. Ve většině zemí západní Evropy podíl těchto pracovníků nepřesahuje 1 %. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% SK HU CZ SI MT RO EE PL IE BG FR SE IT EU28 BE FI AT ES DE PT LT DK UK HR LV NL EL LU CY Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení vykazuje průměrnou odvětvovou koncentraci a to jak v ČR, tak i v EU28. Tato skupina povolání je zároveň charakteristická průměrnou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu zároveň můžeme vidět, že odvětvová koncentrace skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je v ČR o něco vyšší, než v EU28. V rámci EU287 vykazuje odvětvová koncentrace této skupiny nižší hodnoty. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Montážní dělníci výrobků a zařízení Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Výroba dopravních prostředků (40,4 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů (21,9 %). Úroveň odvětvové koncentrace dále dosahuje mírně vyšších hodnot také v odvětví Výroba strojů a zařízení (8,4 %), Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (7,3 %) a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (7,1 %). V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace nízká. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba dopravních prostředků 40,4% 28,7% Výroba elektrických a optických přístrojů 21,9% 28,3% Výroba strojů a zařízení 8,4% 10,6% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 7,3% 4,1% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 7,1% 6,5% Výroba kovů a kovodělných výrobků 6,6% 6,0% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 3,2% 1,7% Stavebnictví 1,7% 3,9% Zdravotní a sociální péče 0,6% 1,6% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,6% 0,6% Ostatní odvětví 2,1% 8,1% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace mírně odlišná. Rozdíly v úrovni odvětvové koncentrace nejsou napříč jednotlivými odvětvími natolik výrazné, jako v ČR. Nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují v EU28 odvětví Výroba dopravních prostředků (28,7 %, o 11,7 p. b. méně než v ČR) a Výroba elektrických a optických přístrojů (28,3 %, o 6,4 p. b. více než v ČR). Odvětvová koncentrace skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení dosahuje vyšších hodnot také v rámci odvětví Výroba strojů a zařízení (10,6 %, o 2,2 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje více než 13 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 2 p. b. více). Dalších téměř 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), téměř 9 % v Plzeňském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR téměř 6 %) a téměř 9 % v Libereckém kraji (4 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Plzeňském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení zaměstnáno 9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Plzeňský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen necelých 6 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Montážní dělníci výrobků a zařízení. V ČR vykazuje tato skupina povolání vysokou odvětvovou exkluzivitu. Z grafu zobrazujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity je poměrně jasně zřetelné, že ve srovnání s EU28 dosahuje v ČR odvětvová exkluzivita skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení vyšších hodnot - v rámci EU28 je odvětvová exkluzivita ve srovnání s ostatními skupinami spíše průměrná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Montážní dělníci nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích výrobků a zařízení a stravovacích služeb a obchodu společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení nejvyšší v následujících odvětvích: Výroba dopravních prostředků (23,4 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání); Výroba elektrických a optických přístrojů (20,4 %). Vyšší podíly pracovníků vykazují také odvětví Výroba strojů a zařízení (9,9 %), Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (7,7 %) a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (7,6 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Montážní dělníci výrobků a zařízení ve Výrobě elektrických a optických přístrojů (16,1 %, o 4,2 p. b. méně než v ČR) a Výroba dopravních prostředků (12,2 %, o 11,2 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví jsou v EU28 podíly pracovníků skupiny Montážní dělníci výrobků a zařízení velmi nízké. 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba dopravních prostředků 23,4% 12,2% Výroba elektrických a optických přístrojů 20,4% 16,1% Výroba strojů a zařízení 9,9% 5,6% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 7,7% 3,0% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 7,6% 2,4% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 5,0% 1,1% Výroba kovů a kovodělných výrobků 3,7% 2,1% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 1,3% 0,5% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 1,1% 0,7% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,7% 0,3% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,8% 0,8% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Liberecký 5,9% Plzeňský 4,3% Pardubický 4,2% Karlovarský 4,0% Vysočina 3,5% Jihočeský 3,3% Středočeský 3,2% Zlínský 3,1% Olomoucký 2,8% ČR celkem 2,6% Moravskoslezský 2,5% Ústecký 2,4% Královéhradecký 2,4% Jihomoravský 1,8% Praha 0,3% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Montážních dělníků výrobků a zařízení v Libereckém (5,9 %), Plzeňském (4,3 %), Pardubickém (4,2 %) a Karlovarském kraji (4,0 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Jihomoravském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nadprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 5,6 % osob, což je o 0,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení do roku 2020 očekávat výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 137 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 8 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka ve skupině Montážní dělníci výrobků a zařízení podprůměrné hodnoty. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se úroveň expanzivní poptávky blíží skupinám s nejnižšími hodnotami expanzivní poptávky. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Montážní dělníci výrobků a zařízení Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení vykazuje průměrné hodnoty nahrazovací poptávky. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) téměř 11 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení potřeba nově obsadit zhruba 3 tisíce pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Montážní dělníci Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v výrobků a zařízení oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je vyšší. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 10. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb či Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 11. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb či Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Do této skupiny povolání přišlo 12,2 % nově příchozích a odešlo 10,5 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,7 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 12,2 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 12,2% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,4% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 30,3% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 6,9% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 5,1% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,9% Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 1,9% Pracovníci v oblasti osobních služeb 1,3% přišli ze vzdělávání (ze školy) 9,6% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 12,8% přišli z nezaměstnanosti 41,0% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 41,0 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech či Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (30,3 %). Následují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (12,8 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (9,6 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 6,4 %. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (6,9 %), Obsluha stacionárních strojů a zařízení (5,1 %), Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných 10

13 oborech (1,9 %), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických 1,9 %) a Pracovníci v oblasti osobních služeb (1,3 %) Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 12,2 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 10,5 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 10,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,6% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 30,0% z toho nejčastěji: Obsluha stacionárních strojů a zařízení 5,7% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 5,0% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 1,9% Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 1,9% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu 1,9% odešli do vzdělávání (do školy) 2,5% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 23,7% z toho odešli do důchodu 10,7% odešli mezi nezaměstnané 36,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Z této skupiny povolání odešlo nejvíce pracovníků mezi nezaměstnané (36,3 %). Druhou největší kategorii představují ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (30,0 %). Třetí kategorii tvoří ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (23,7 %), přičemž do důchodu odešlo 10,7 %. Následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (7,6 %). Do vzdělávání odešlo pouze 2,5 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení (5,7 %), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (5,0 %), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (1,9 %) a také se z nich stávali Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) a Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní pozici a možnosti uplatnění jsou dobré, neboť do ní více lidí přijde, než odejde. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 39,5 roku, je o 3 roky nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je 4. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Montážní dělníci výrobků a zařízení Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 11 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o procentní bod více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy průměrná. V době ekonomického oživení je o absolventy škol ze strany zaměstnavatelů zájem. U této skupiny povolání se vývoj počtu pracovníků odvíjí v závislosti od zakázkové náplně. Lze spíše předpokládat, že zaměstnavatelé budou mít snahu o zvýšení efektivnosti práce s ohledem na ekonomickou a obchodní situaci. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je pouze 3,0 % a je o 4,4 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 2 skupin povolání je podíl nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení převládají mezi zaměstnanými v ČR mírně ženy. Ty tvoří více než 52 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 9 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání a Montážní dělníci výrobků a zařízení jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení. Vzdělanostní struktura u skupiny Montážní dělníci výrobků a zařízení v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují naprostou většinu lidí působících v této skupině povolání (63,3 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (26,4 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (9,2 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (1,2 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,4 %), bakalářský vzdělávací program (0,3 %) a vyšší odbornou školu (0,5 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto jde o nejčastější úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (80,2 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (15,4 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiný požadavek na vzdělání byl minimální. Požadavek na výši vzdělání byl uveden v 70,5 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 75 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jednak s terciární 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 úrovní vzdělání (12 oborů) a jednak s úrovní středního vzdělání s maturitní zkouškou (35 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (26 oborů). Přes 10 % pracovníků absolvovalo v učebním oboru Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (10,4 %) a v učebním oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (10,3 %). Následují pracovníci se základním vzděláním (9,3 %). Dalšími četnějšími obory jsou učební obory Velkoobchod a maloobchod (8,0 %), Hotelnictví, restaurace, stravování (5,7 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (5,5 %%), Stavebnictví a inženýrské stavitelství (4,3 %) a také Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na úrovni středního vzdělání s maturitou (4,2 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení v ČR v roce % 10% 5% 0% 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ) 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 70,5 % poptávali technické vzdělání. V 25,0 % pak hledali přímo pracovníky se vzděláním v oboru strojírenství. Jiné obory vzdělání se vyskytovaly pouze ojediněle. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Montážní dělníci výrobků a zařízení převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (84 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižším sekundárním vzděláním (15 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s postsekundárním vzděláním, tedy nejčastěji s nástavbovým nebo pomaturitním studiem (kolem 1 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá ještě k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (56 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (34 %). Část pracovníků se domnívá, že by jim stačila primární úroveň vzdělání (9 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (26 %), a to především na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (61 %). Zastoupeni jsou i pracovníci s primární nebo nižší úrovní vzdělání (5 %). Na rozdíl od ČR v průměru v zemích EU zde častěji pracují i pracovníci s vyšší úrovní vzdělání (asi 2 % pracovníků s vyšším odborným vzděláním ISCED 5B, 2 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání - ISCED 5A a přibližně 2 % pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání. Na jedné straně zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 29 %) a větší zastoupení pracovníků s primárním vzděláním (22 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, zároveň pak i mírnou redukci pracovníků s terciární úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem, případně i střední vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory). 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Montážní dělníci výrobků a zařízení ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Montážní dělníci výrobků a zařízení jsou požadavky pracovních míst celkově nízké, i když ve srovnání např. s pracovníky ve skupině Obsluha stacionárních strojů jsou mírně vyšší. Relativně nejvíce je požadována schopnost dalšího učení. I z tohoto hlediska jsou ovšem nároky ve srovnání s ostatními skupinami povolání v rámci ČR lehce pod průměrem (index 1,9 oproti 2,0 v průměru). Dále je v menší míře požadována míra plánování (index 1,8 oproti 2,2 v průměru). Velmi nízké jsou požadavky na Montážní dělníky výrobků a zařízení na míru nezávislosti (index 1,6 oproti 2,2 v průměru) a potřebu ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,5 oproti 1,8 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky na pracovníky ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení mají obdobnou strukturu, tedy relativně vyšší nároky na plánování a schopnost dalšího učení, než na ovlivňování ostatních pracovníků a míru nezávislosti. Celkově jsou ale požadavky na tyto pracovníky v průměru v zemích EU rovněž velmi nízké a ve srovnání s nároky na pracovníky v ČR ještě nižší. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro získání pracovního místa v této skupině povolání v ČR, která činí pouze 10,6 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1 roku. Ve srovnání s tím je v průměru zemí EU obvykle požadovaná doba vzdělávání Montážních dělníků výrobků a zařízení ještě nižší a dosahuje jen 10,3 roku. Postačující doba vzdělávání pak činí jen 10,2 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem podstatně méně často. Relativně nejčastěji potřebují numerické dovednosti. Index využití těchto dovedností ovšem dosahuje jen 1,5 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR. Četnost využití čtenářských a písemných dovedností je mimořádně nízká (index 1,2, resp. 1,4 oproti 1,9, resp. 2,0). Málo časté je i využití ICT dovedností (index četností jejich využití dosahuje hodnoty jen 1,2 oproti 2,0 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na obdobné úrovni, pouze index využití ICT dovedností je v průměru v zemích EU ještě nižší než v rámci ČR (index 0,9 oproti 1,2). Nízká náročnost povolání je zřejmá i z vysokého podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 18,0 % oproti 5,0 % v průměru). V zemích EU je podíl pracovníků ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení, kteří nemají zkušenost s prací na PC, rovněž velmi vysoký (15,0 %). 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení dosahují ve všech sledovaných oblastech výrazně podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují ve schopnosti řešit problémy, ještě nižší jsou z hlediska počtu bodů jejich čtenářské a numerické dovednosti. Rozdíly v bodovém ohodnocení jsou ovšem nízké. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre jen 259 bodů, což je o 24 bodů méně, než činí průměr za pracovníky ve všech skupinách povolání (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 3,5 roku vzdělávání. Čtenářské a numerické dovednosti jsou z hlediska bodového ohodnocení na přibližně stejné úrovni (254 bodů, což je zhruba 21, resp. 25 bodů pod průměrem). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině ve čtenářské a numerické dovednosti na srovnatelné úrovni, v dovednosti řešit problémy dosahují pracovníci v ČR mírně nižší úrovně, než stejná skupina v průměru ze zemí EU. V porovnání s okolními státy je úroveň řešení problémů u pracovníků ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení v České republice vyšší než např. u pracovníků v Polsku, ale podstatně nižší než v Německu nebo Rakousku. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Montážní dělníci výrobků a zařízení, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Z nich je nejdůležitější spolehlivost, sebeovládání, odolnost vůči stresu a schopnost spolupráce. Méně podstatné jsou sociální kompetence. Z nich pracovníci nejvíce využijí schopnost pracovat v týmu a schopnost udržovat sociální kontakty. Důležitou metodologickou kompetencí je pro Montážní dělníky výrobků a zařízení především schopnost pracovat v časové tísni. Celkově jsou ale nároky, které jsou na Montážní dělníky výrobků a zařízení, kladeny, pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání pracovníci potřebují znalosti z technických oborů a výroby, dále v menší míře jsou vyžadována znalosti z oblasti služeb a administrativy a podnikání. Ve srovnání s průměrem jsou ovšem výrazněji potřebné pouze znalosti z oblasti techniky a výroby. Podobně jako v jiných skupinách povolání jsou nejdůležitější dovedností kognitivní dovednosti, dále praktické dovednosti a komunikace v mateřském jazyce. Ve srovnání s jinými skupinami povolání je ovšem jejich důležitost s výjimkou praktických dovedností nižší, než činí průměr. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními. Pracovní aktivita z části probíhá venku (Realističnost). Všechny ostatní složky jsou zastoupeny méně. Dalšími relativně více zastoupenými činnostmi jsou přesná a systematická práce podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách (Konvenčnost). V menší míře se pracovníci zabývají činnostmi, které souvisejí s řízením lidí, obchodem, prodejem nebo ekonomickými a organizačními činnostmi (Podnikavost). Těmto činnostem se Montážní dělníci výrobků a zařízení věnují častěji než např. Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Okrajově jsou zahrnuty i činnosti související s řešením problémů, zkoumáním a vyhodnocováním (Investigativnost). 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je pro spokojenost v práci nejdůležitější dostatečná podpora, dále pak sociální vztahy. Relativně méně podstatné jsou nezávislost a vytvoření dobrých pracovních podmínek. Rovněž uznání a úspěch nepatří k hodnotám, které by příliš ovlivňovaly spokojenost pracovníků. S výjimkou potřeby podpory a sociálních vztahů jsou ostatní uvedené hodnoty pro Montážní dělníky výrobků a zařízení méně podstatné, než pro pracovníky v průměru za všechna pracovní místa. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 11 různých povolání. Největší z nich jsou Montážní dělníci mechanických zařízení (ISCO 82110) a Montážní dělníci elektronických zařízení (ISCO 82122). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 13. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je vysoce nadprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání. Pouze ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě vyšší (na Slovensku a v Maďarsku). Ve většině zemí západní Evropy je podíl těchto pracovníků výrazně nižší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Montážních dělníků výrobků a zařízení vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 7,4 %. Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická průměrnou úrovní odvětvové koncentrace a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Výroba dopravních prostředků. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů. Exkluzivitu skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení lze v ČR považovat za vysokou, ve srovnání s EU28 dosahuje vyšších hodnot - v rámci EU28 je odvětvová exkluzivita ve srovnání s ostatními skupinami spíše průměrná. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Výroba dopravních prostředků a Výroba elektrických a optických přístrojů. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému navýšení pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků zvýšit přibližně o 8 tisíc. Skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení vykazuje průměrné hodnoty nahrazovací poptávky svá současná pracovní místa by mělo opustit téměř 11 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit zhruba 3 tisíce pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení ve srovnání s ostatními skupinami povolání vyšší. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní místo a možnosti uplatnění jsou dobré, neboť do ní více lidí přijde, než odejde. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 39,5 roku, je o 3 roky nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy ty tvoří téměř 52 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Montážní dělníci výrobků a zařízení převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (84 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižším sekundárním vzděláním (15 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s postsekundárním vzděláním, tedy s nástavbovým nebo pomaturitním studiem (kolem 1 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá ještě k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (56 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (34 %) a dále i zastoupení pracovníků s primární úrovní vzdělání (9 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. 23