Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 25). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 9 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Programátoři počítačových aplikací specialisté (ISCO 25140) 30,7% 30,7% Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí (ISCO 25220) 18,4% 49,1% Vývojáři softwaru (ISCO 25120) 17,8% 66,9% Systémoví analytici (ISCO 25110) 11,5% 78,4% Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) (ISCO 25230) 7,7% 86,1% Vývojáři webu a multimédií (ISCO 25130) 4,9% 91,0% Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci (ISCO 25190) 4,5% 95,5% Návrháři a správci databází (ISCO 25210) 2,4% 97,9% Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci (ISCO 25290) 2,1% 100,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 11 povolání: Návrhář software, Webdesigner, Webdesigner specialista, Programátor analytik, Návrhář databází, Business analytik, Inženýr IT, Specialista správy operačních systémů a sítí, Systémový inženýr řídícího systému, Systémový inženýr správy aplikací, Kryptograf specialista Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií výrazně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 63 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 3,1 % ročně (druhý nejvyšší nárůst ze 40 skupin povolání). Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,3 % (8. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Česká republika je zemí, kde jsou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou. To potvrzuje i agentura CzechInvest, která uvádí, že Česká republika se stala jednou z nejžádanějších lokalit pro outsourcing a offshoring služeb v oblasti informačních technologií. Tento vývoj podporují skvělá tradice České republiky v technických oborech, množství talentovaných lidí i přijatelné náklady. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti velice nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,3 %, tj. je o 0,3 p. b. nižší než v EU28. Postavení ČR mezi zeměmi EU28 je uprostřed, tj. 13 zemí EU28 má podíl zaměstnaných této skupiny povolání nižší a 14 zemí naopak vyšší. Nejvyšší je ve Finsku, Nizozemí a Lucembursku. Naopak nejnižší v Řecku a Rumunsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% FI NL LU UK SE DK IE BE EE DE EU28 AT SI PL FR CZ SK MT LV HU PT CY HR ES LT BG IT RO EL Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace dosahuje v ČR v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií nadprůměrných hodnot, míra rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími tedy není příliš vysoká. Také v Evropské unii vykazuje tato skupina povolání nadprůměrnou odvětvovou koncentraci. Pokud však srovnáme úroveň odvětvové koncentrace této skupiny povolání v ČR a EU28, můžeme z níže přiloženého grafu vidět, že je úroveň odvětvové koncentrace v ČR ve srovnání s EU28 výrazně vyšší. Úroveň odvětvové koncentrace je v ČR ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ve srovnání s EU28 téměř dvakrát vyšší. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahuje v ČR nejvyšších hodnot především v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (62,6 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Úroveň odvětvové koncentrace v rámci ostatních odvětví je výrazně nižší, ve srovnání s odvětvím Telekomunikační a informační technologie a činnosti pouze minimální. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Telekomunikační a informační technologie a činnosti 62,6% 46,1% Vydavatelské a mediální činnosti 5,3% 5,0% Peněžnictví a pojišťovnictví 5,3% 7,4% Veřejná správa a obrana 3,6% 5,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 3,5% 3,7% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 3,2% 7,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,9% 5,7% Vzdělávání 2,5% 2,5% Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,1% 1,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 1,1% 2,0% Ostatní odvětví 7,9% 13,0% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V Evropské unii je situace poměrně podobná. Také zde vykazuje skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií z hlediska odvětvové koncentrace nejvyšších hodnot v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti. Ve srovnání s ČR je však odvětvová koncentrace v tomto odvětví výrazně nižší (46,1 % v EU28, o 16,6 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví naopak odvětvová koncentrace skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahuje v EU28 ve většině případů mírně vyšší úrovně než v ČR (viz. tabulka). Největší část osob ze skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií je zaměstnána v Praze, která je vysoce atraktivní pro zahraniční investory v této oblasti. V Praze pracuje více než 45 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 29 p. b. více). Dalších téměř 15 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 8 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 6 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahuje v ČR kromě nadprůměrné odvětvové koncentrace také vysoké úrovně odvětvové exkluzivity. Vysokých hodnot dosahuje odvětvová exkluzivita také v Evropské unii. Úroveň odvětvové exkluzivity skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU28 je velmi podobná jako v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií jednoznačně nejvyšší v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (36,8 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků této skupiny velmi nízké. Z hlediska velikosti podílu pracovníků v odvětví lze snad ještě zmínit Vydavatelské a mediální činnosti, kde dosahuje odvětvová exkluzivita 8,2 %. V EU28 jsou podíly pracovníků skupiny povolání z pohledu odvětví velmi podobné (viz. tabulka na následující straně). Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií vykazuje, stejně jako v ČR, odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti (35,5 %, o 1,3 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Telekomunikační a informační technologie a činnosti 36,8% 35,5% Vydavatelské a mediální činnosti 8,2% 8,9% Peněžnictví a pojišťovnictví 2,7% 3,8% Výroba elektrických a optických přístrojů 1,5% 4,2% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 0,8% 1,9% Veřejná správa a obrana 0,7% 1,2% Výroba strojů a zařízení 0,5% 1,5% Vzdělávání 0,5% 0,5% Doprava, skladování a poštovní činnosti 0,4% 0,5% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,4% 1,1% Podíl na zaměstnanosti celkem 1,2% 1,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 3,4% Jihomoravský 1,6% ČR celkem 1,2% Královéhradecký 1,0% Liberecký 0,9% Moravskoslezský 0,9% Pardubický 0,8% Středočeský 0,7% Plzeňský 0,6% Vysočina 0,6% Olomoucký 0,5% Zlínský 0,5% Ústecký 0,5% Karlovarský 0,3% Jihočeský 0,3% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií v Praze (3,4 %), Jihomoravském (1,6 %), Královehradeckém (1,0 %) a Libereckém kraji (0,9 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Jihočeském a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 10,1 % osob, což je o 4,2 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií do roku 2020 očekávat zvýšení počtu pracovních míst. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 63 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 6 tisíc, tedy přibližně o 10 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je expanzivní poptávka v této skupině mírně nadprůměrná, přestože nedosahuje příliš vysokých hodnot. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK V souvislosti s vývojem počtu pracovních míst v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií je nicméně třeba počítat také s obsazením již existujících pracovních míst, která budou do roku 2020 uvolněna odchodem pracovníků (především z důvodu odchodu do důchodu). Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 7 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií j potřeba nově obsadit více než 13 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, do které výrazně více lidí přijde, než z ní odejde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 38. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií či Zaměstnanci v ozbrojených silách. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které dosahují lehce nadprůměrné hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 16. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nebo Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Do této skupiny povolání přišlo 8,8 % nově příchozích a odešlo 5,2 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 3,6 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích nejvýrazněji převažuje podíl odcházejících. V žádné jiné skupině není rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími tak výrazný ve prospěch nově příchozích Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 8,8 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 8,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 12,2% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 43,9% z toho nejčastěji: Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 14,6% Specialisté v oblasti vědy a techniky 7,3% Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 6,1% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 3,7% Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní 2,4% přišli ze vzdělávání (ze školy) 24,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 4,9% přišli z nezaměstnanosti 14,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z jiné skupiny povolání (43,9 %). Druhou nejsilnější skupinu představují absolventi škol, kteří tvoří téměř čtvrtinu nově příchozích (24,4 %). Jde tak o skupinu povolání, do které zamířilo nejvíce absolventů. Obdobně vysokého podílu absolventů škol (přes 20,0 %) dosahují ještě skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky, Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací, Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě a Zaměstnanci v ozbrojených silách. Nezaměstnaní, kteří našli uplatnění v této skupině povolání, představují 14,6 %. Ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání, tvoří 12,2 %. Nejméně pracovníků ve sledovaném období pak přišlo z nějaké jiné neaktivity než ze vzdělávání (4,9 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Techniky v oblasti informačních a komunikačních technologií (14,6 %). Již méně pracovníků přišlo ze 10

13 skupiny Specialisté v oblasti vědy a techniky (7,3 %) či Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě (6,1 %). Přes dvě procenta ještě vystoupil podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 8,8 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 5,2 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 5,2% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 21,3% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 59,6% z toho nejčastěji: Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 31,9% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4,3% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,1% Specialisté v oblasti vědy a techniky 2,1% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 2,1% odešli do vzdělávání (do školy) 6,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 4,3% z toho odešli do důchodu 0,0% odešli mezi nezaměstnané 8,5% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS U této skupiny je zcela jednoznačné, že největší skupinou, která odešla z této skupiny povolání, jsou ti, kteří zamířili do jiné skupiny povolání (59,6 %). Přes pětinu pracovníků odešlo, ale zůstalo v této skupině povolání (21,3 %). Mezi nezaměstnané zamířilo 8,5 % pracovníků a do školy odešlo 6,4 % pracovníků. Nejméně lidí zamířilo ze skupiny mezi neaktivní, přičemž do důchodu neodešel ani jeden pracovník. Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že nejvíce pracovníků zamířilo mezi Techniky v oblasti informačních a komunikačních technologií (31,9 %). Do ostatních skupin povolání odešlo již výrazně méně lidí. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je výrazně spojena se skupinou povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, která se jeví jako velmi perspektivní, neboť do ní přijde výrazně více lidí, než z ní odejde. Je tak zřejmé, že schopnost této pracovní skupiny začlenit nové pracovníky je velmi dobrá a na trhu práci jí patří místo mezi těmi skupinami povolání, které jsou progresivní. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 38,7 roku, a je výrazně nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií je 3. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 23 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 13 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V této skupině povolání je podíl absolventů nejvyšší ze všech 40 skupin povolání. V současné době jsou absolventi těchto oboru vzdělání velice žádáni na trhu práce. O absolventy je velký zájem, protože v oblasti informačních technologií a automatizace vznikl v poslední době velký počet nových, dynamicky se rozvíjejících firem. Další rozvoj informačních technologií a automatizace zaručuje absolventům poměrně dlouhodobou perspektivu uplatnění a dobrého finančního ohodnocení. Zaměstnavatelé ale kladou důraz i na úroveň znalostí absolventů. Firmy hledají absolventy se širokým spektrem znalostí v oblasti IT, ale zároveň kladou velký důraz na schopnosti komunikace, týmové práce, prezentace a orientaci v ekonomice a podnikání. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je pouze 3,7 % a je o 3,7 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 3 skupin povolání je podíl ještě nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 89 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 32 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vzdělanostní struktura u skupiny Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií působí nejvíce pracovníků s terciárním vzděláním (84,0%). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (63,8 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 15,9 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 1,6 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání představují 2,7 %. Výrazně méně pracovníků má jako nejvyšší dokončené vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou (15,3 %). Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (0,7 %). Pouze se základním vzděláním se v této skupině povolání nevyskytuje ani jeden pracovník. Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování terciárního vzdělání, neboť pracovníci s touto úrovní vzdělání představují více jak 80 % všech pracovníků. Spolu s pracovníky se středním vzděláním s maturitní zkouškou tak tvoří více než 99 % všech pracovníků této skupiny povolání. Nižší úroveň vzdělání se v této skupině povolání téměř nevyskytuje. Jde o skupinu povolání, ve které je dosažení terciárního vzdělání prakticky samozřejmostí u většiny pracovníků. Ve srovnání s průměrem za celou ČR je patrné, že podíl pracovníků s terciárním vzděláním výrazně převyšuje obvyklé zastoupení v průměru celé republiky. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 45 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání, což tuto skupinu povolání řadí k těm s vyšším rozptylem oborové sktruktury. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (30 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (13 oborů). Nižší úroveň vzdělání a obory s ní spojené se vyskytují pouze ojediněle. 13

16 Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií v ČR v roce % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 28-Počítačové vědy (ter. vzd.) 29-Užití počítačů (ter. vzd.) 31-Elektrotechnika (ter. vzd.) 32-Elektronika (ter. vzd.) 12-Ekonomie (ter. vzd.) 27-Matematika (ter. vzd.) 30-Strojírenství (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že zcela dominantní jsou obory na terciární úrovni vzdělání, kdy čtvrtina pracovníků absolvovala v oboru Počítačové vědy (25,5 %). Druhým nejčastěji se vyskytujícím oborem je Užití počítačů (15,4 %). Tyto dvě skupiny oborů se nejčastěji vyskytují v této skupině povolání. Následují obory ze skupiny oborů vzdělání Elektrotechnika a energetika, které dosahují téměř 10 %. Již méně pracovníků vykazuje vzdělání v oboru Elektronika a automatizace či Ekonomie, Matematika a statistika a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, ve kterých absolvovalo mezi 5 4 % pracovníků. Ostatní obory jsou již méně zastoupené a nepřekročili 4 %. Jak jsme uvedli již výše, 45 oborů, ve kterých absolvovali pracovníci této skupiny, představuje poměrně úzký rozptyl. Tento užší rozptyl je dán charakterem pracovních činností, které se soustředí na specializované výkony, ke kterým je nutné příslušné vzdělání. Je tak odpovídající, že naprostá většina pracovníků se soustředí do oborů vzdělání zaměřených na IT technologie či užití počítačů. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno terciární vzdělání a pokud byl uveden požadavek na obor vzdělání (což bylo ve více jak polovině inzerátů, ve kterých byli hledáni pracovníci pro tuto skupinu povolání), pak šlo jednoznačně o obor vzdělání z oblasti IT technologií či informatiky. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií je struktura pracovníků obdobná jako v ostatních skupinách specialistů. I zde výrazně převažují pracovníci s magisterským vzděláním (69 % pracovníků) a dalšími četněji zastoupenými skupinami jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním (14 %) a bakalářskou úrovní vzdělání (12 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR posunutá směrem k vyššímu podílu pracovníků s bakalářským vzděláním (ISCED 5A), a to na úkor jak pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučených nebo s maturitou, tak i na druhé straně pracovníků s magisterským vzděláním. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v EU je vyšší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (21 % oproti 14 %) i pracovníků s vyšším odborným (9 % oproti 3 %). Naopak nižší je zastoupení pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU zahrnuje podobně jako v ČR zvýšení podílu pracovníků s bakalářským vzděláním (ISCED 5A) z původních přibližně 12 % až na 25 %, resp. 26% a naopak snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciárního vzdělání a částečně také středního vzdělání s maturitní zkouškou v oborech zaměřených na informatiku a IT techniku, zejména v oborech Počítačové vědy a Užití počítačů. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií je požadována zejména vyšší míra nezávislosti (index 2,5 oproti průměru 2,2) a schopnost dalšího učení (2,4 oproti 2,0 v průměru). Další požadavky pracovních míst - míra ovlivňování ostatních pracovníků - je na úrovni průměru (index 1,8) a nároky na schopnost plánování jsou mírně pod úrovní průměru (index 2,0 oproti 2,2 v průměru). Celkově jsou tedy méně požadovány řídící dovednosti, ale větší důraz je kladen na odbornost. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky jsou z hlediska uvedené struktury požadavků srovnatelné. Požadavky na míru nezávislosti a schopnost dalšího učení jsou i v ostatních zemích EU zpravidla vyšší, než požadavek na schopnost plánovat a ovlivňovat pracovníky. Na druhou stranu je ovšem v zemích EU požadavek na schopnost ovlivňovat ostatní vyšší než v ČR, zatímco nároky na míru nezávislosti jsou naopak mírně nižší (index 2,2). 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Obvykle požadovaná doby vzdělávání pracovníků v této skupině povolání v rámci ČR dosahuje 16,3 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je mírně nižší (15,5 roku). Ve srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání v ČR, který činí 13,1 let vzdělávání, je tedy přibližně o 3 roky delší. Obvykle požadované vzdělání v zemích EU je přibližně o rok kratší (15,5 roku, resp. 15,1) Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií nejvíce využívají? Vzhledem k odbornému zaměření pracovníků v této skupině povolání je nejčastěji využívanou dovedností schopnost používat informační technologie (index využití těchto dovedností dosahuje 2,6 oproti 2,0 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Značně nadprůměrem je i četnost využití čtenářských dovedností (2,5 oproti 1,9) a písemných dovedností (2,4 oproti 2,0). Mírně nad průměrem je i využití numerických dovedností (2,4 oproti 2,2). Situace v zemích EU je podobná, i v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií vyšší než činí průměr za všechny skupiny povolání. Celkové využití jednotlivých dovedností v ČR a zemích EU je rovněž na obdobné úrovni. Náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v této skupině v ČR ani v zemích EU nejsou zaměstnávání pracovníci bez zkušeností s prací na PC. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahují ve srovnání s ostatními skupinami povolání jednoznačně nejlepších výsledků jak v oblasti numerických dovedností a řešení problémů, tak i ve čtenářských dovednostech. Podobná situace je v tomto směru i v zemích EU, kde tito pracovníci vykazují rovněž vysoce nadprůměrné výsledky. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií skóre 327,5 bodu, což je o 42 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 6 let vzdělávání navíc. U numerických dovedností získané bodové ohodnocení činí 326 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, tedy dokonce o 47 bodů navíc. Čtenářské dovednosti jsou podobně jako u jiných skupin specialistů ve srovnání s předchozími relativně mírně nižší (312 bodů), ovšem i tak jsou velmi vysoce nadprůměrné. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině povolání na srovnatelné úrovni v případě čtenářských dovedností, z hlediska schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech dokonce na mírně vyšší úrovni. Úroveň řešení problémů pracovníků v této skupině povolání v ČR je srovnatelná např. s pracovníky v Německu nebo Švédsku, pracovníci v Polsku nebo na Slovensku v této skupině povolání dosahují mírně slabších výsledků. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, podobně jako ve většině ostatních povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Velmi důležité jsou ale i metodologické kompetence, naopak sociální kompetence jsou ve srovnání s průměrem poněkud méně důležité. Z osobnostních kompetencí jsou podstatné zejména spolehlivost a flexibilita. Velkou důležitost má, na rozdíl od většiny skupin povolání, i kreativní myšlení. V oblasti sociálních kompetencí je potřebná zejména schopnost pracovat ve skupině. Z metodologických kompetencí jsou pro pracovníky zásadní schopnost strukturovat práci a organizování, plánování a stanovení priorit. Důležitá je dále svoboda v rozhodování a schopnost pracovat v časové tísni. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším znalostem znalosti z oblasti vzdělávání a, ve srovnání s ostatními skupinami oborů, dobrý přehled v oblasti přírodovědných, matematických a informatických oborů. Nejdůležitějšími dovednostmi pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, schopnost komunikace v mateřském jazyce a zvládání numerických dovedností. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií převažují intelektuální a mentálně náročné činnosti zaměřené na analyzování, zkoumání a vyhodnocování (Investigativnost), dále pak zahrnuje relativně významně přesnou práci s daty a čísli (Konvenčnost). Ostatní složky jsou zastoupeny zhruba na úrovni průměru ze všech pracovních míst, mírně nižší je zastoupeno řízení a ovlivňování lidí i činnosti sociálního charakteru. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná, podobně jako v ostatních skupinách specialistů především nezávislost, vytvoření dobrých pracovních podmínek, dále úspěch a uznání. Na úrovni průměru je pak potřeba podpory pracovníků, naopak pod průměrem je vzhledem k výrazně technickému zaměření povolání důležitost sociálních vazeb. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 9 různých povolání. Největší z nich jsou Programátoři počítačových aplikací specialisté (ISCO 25140) a Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí (ISCO 25220). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 8. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání. Postavení ČR mezi zeměmi EU28 je uprostřed, tj. 13 zemí EU28 má podíl zaměstnaných této skupiny povolání nižší a 14 zemí naopak vyšší. Nejvyšší je ve Finsku, Nizozemí a Lucembursku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií velice nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,2 %. V rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií dosahuje odvětvová koncentrace v ČR i EU28 nadprůměrných hodnot. Odvětvová koncentrace nicméně v EU28 ve srovnání s ČR dosahuje výrazně nižší úrovně. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti. Úroveň odvětvové koncentrace v rámci ostatních odvětví je výrazně nižší. Také odvětvová exkluzivita dosahuje v rámci této skupiny povolání vysokých hodnot a to jak v ČR, tak i v EU28. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií zvýšení počtu pracovních míst. Do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 6 tisíc. Do roku 2020 by zároveň v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 7 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií j potřeba nově obsadit více než 13 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, do které výrazně více lidí přijde, než z ní odejde. V žádné jiné skupině není rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími tak výrazný ve prospěch nově příchozích. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nebo Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 38,7 roku, a je výrazně nižší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži ti tvoří více než 89 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií výrazně převažují pracovníci s magisterským vzděláním (69 % pracovníků) a dalšími četněji zastoupenými skupinami jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním (14 %) a bakalářskou úrovní vzdělání (12 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR posunutá směrem k vyššímu podílu pracovníků s bakalářským vzděláním (ISCED 5A), a to na úkor jak pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučených nebo s maturitou, tak i na druhé straně pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU zahrnuje podobně jako v ČR zvýšení podílu pracovníků s bakalářským vzděláním. Ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou vysoké nároky zejména na míru nezávislosti a schopnost dalšího učení. Další požadavky pracovních míst, jako jsou míra ovlivňování ostatních pracovníků a nároky na schopnost plánování jsou na úrovni průměru, resp. mírně pod ní. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky jsou z hlediska uvedené struktury požadavků srovnatelné. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají schopnost používat informační technologie a značně nadprůměrem je i využití čtenářských a písemných dovedností. Mírně nad průměrem je i využití numerických dovedností (2,4 oproti 2,2). Situace v zemích EU je podobná. Pracovníci dosahují zároveň ve srovnání s ostatními skupinami povolání jednoznačně nejlepších výsledků jak v oblasti numerických dovedností a řešení problémů, tak i ve čtenářských dovednostech. Podobná situace je v tomto směru i v zemích EU, kde tito pracovníci vykazují rovněž vysoce nadprůměrné výsledky. 23