Administrativní pracovníci, sekretáři apod.

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Administrativní pracovníci, sekretáři apod. (ISCO 41). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 7 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Všeobecní administrativní pracovníci (ISCO 41100) 59,6% 59,6% Sekretáři (všeobecní) (ISCO 41200) 28,5% 88,1% Písaři (ISCO 41312) 4,2% 92,3% Operátoři počítačů pro vkládání dat (ISCO 41321) 3,8% 96,2% Operátoři počítačů pro třídění a evidenci dat (ISCO 41323) 2,3% 98,5% Operátoři počítačů pro kontrolu dat (ISCO 41322) 0,8% 99,3% Pracovníci pro zpracování textů (ISCO 41311) 0,7% 100,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 6 povolání: Asistent státní správy, Pracovník podatelny, Spisový manipulant, Všeobecný technickoadministrativní pracovník, Operátor výpočetní techniky, Soudní zapisovatel Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Administrativních pracovníků, sekretářů apod. mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno téměř 107 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,3 % ročně. Snížil se ale jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,1 % (20. největší skupina povolání ze 40 skupin). Jejich počet se v období ekonomické krize nenavyšoval, naopak byly tyto administrativní profese často cílem 'zeštíhlování'. Rozvoj elektronizace služeb a veřejné správy představuje další hrozbu pro budoucí uplatnění těchto pracovníků. Na trhu práce je dostatek pracovníků s vhodným profilem vzdělání. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 5,3 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 6,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,1 %, tj. je o 0,9 p. b. nižší než v EU28. Mezi zeměmi EU28 jsou velké rozdíly v podílovém zastoupení této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% IT AT MT CY EL BE DE FR DK LU PT EU28 SI NL ES HR HU PL CZ IE FI RO SK BG SE UK LV EE LT Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je v ČR charakteristická velmi nízkou odvětvovou koncentrací a naopak vykazuje velmi vysokou míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že Administrativní pracovníci, sekretáři apod. se v ČR blíží skupinám povolání s nejnižší mírou odvětvové koncentrace. Také v rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace v této skupině nízké hodnoty, ve srovnání s ČR je nicméně úroveň odvětvové koncentrace pracovníků mírně vyšší. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Veřejná správa a obrana (17,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (12,3 %) a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (10,1 %). V rámci ostatních odvětví je míra odvětvové koncentrace pracovníků velmi nízká to koneckonců odpovídá tomu, že je skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. charakteristická vysokou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými oblastmi. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Veřejná správa a obrana 17,0% 18,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 12,3% 12,2% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 10,1% 10,4% Stavebnictví 6,2% 6,1% Vzdělávání 5,4% 6,6% Doprava, skladování a poštovní činnosti 5,3% 4,2% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 5,2% 4,8% Výroba kovů a kovodělných výrobků 4,3% 1,8% Zdravotní a sociální péče 4,1% 8,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 3,9% 5,4% Ostatní odvětví 26,3% 21,3% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace pracovníků skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. poměrně podobná. I zde jsou pracovníci nejvíce koncentrováni v odvětví Veřejná správa a obrana (18,6 %, o 1,6 p. b. více než v ČR). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace pracovníků můžeme v EU28 evidovat také v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (12,2 %, o 0,1 p. b. méně než v ČR) a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (10,4 %, o 0,3 p. b. více než v ČR). V ostatních odvětvích je úroveň odvětvové koncentrace velmi nízká, podobně jako v ČR. Největší část osob ze skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je zaměstnána v Praze, která je centrem nejdůležitějších státních orgánů a institucí. V Praze pracuje víc než 23 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 7 p. b. více). Dalších více než 15 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), 11 % v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 9 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je v ČR kromě velmi nízké odvětvové koncentrace charakteristická také nízkou odvětvovou exkluzivitou. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu znázorňující srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší odvětvovou exkluzivitou. Ani v EU28 nedosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny příliš vysokých hodnot ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání je míra exkluzivity podprůměrná. Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je nicméně v EU28 na mírně vyšší úrovni. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Velmi nízká úroveň odvětvové exkluzivity se jasně odráží v poměrně nízkých podílech pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Administrativní pracovníci, sekretáři apod. nejvyšší v odvětví Veřejná správa a obrana (5,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Mírně vyšší podíly pracovníků vykazují také odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (4,2 %) a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (4,0 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Administrativní pracovníci, sekretáři apod. ve Veřejné správě a obraně (7,7 %, o 2,0 p. b. více než v ČR). Vyšší podíl pracovníků působí také v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (4,9 %, o 0,9 p. b. více než v ČR) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (4,2 %, o 0,8 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Veřejná správa a obrana 5,7% 7,7% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 4,2% 3,4% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 4,0% 4,9% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 3,4% 4,2% Peněžnictví a pojišťovnictví 3,1% 3,8% Vydavatelské a mediální činnosti 2,7% 3,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,2% 2,5% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,1% 2,9% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 2,0% 2,5% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 2,0% 2,7% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,1% 3,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 3,2% Jihomoravský 3,1% Pardubický 2,3% ČR celkem 2,2% Zlínský 2,2% Moravskoslezský 2,1% Královéhradecký 2,1% Liberecký 2,1% Olomoucký 2,0% Jihočeský 1,8% Středočeský 1,8% Plzeňský 1,7% Ústecký 1,6% Karlovarský 1,3% Vysočina 1,1% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Administrativních pracovníků, sekretářů apod. v Praze (3,2 %), Jihomoravském (3,1 %), Pardubickém (2,3 %) a Zlínském kraji (2,2 %). Nejnižší podíl technických pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je průměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 7 % osob, což je o 1 procentní bod více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. do roku 2020 očekávat snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 107 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 6 tisíc, tedy přibližně o 5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině povolání podprůměrných hodnot to je koneckonců dobře patrné i z níže přiloženého grafu poskytující srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. nicméně vykazuje lehce podprůměrnou nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. potřeba nově obsadit téměř 5 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 6. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví či Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání také k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 11. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení a Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu. Do této skupiny povolání přišlo 11,7 % nově příchozích a odešlo 12,4 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,6 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 11,7 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 11,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 5,3% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 26,5% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 6,9% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 3,7% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 3,3% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 2,4% Pracovníci v oblasti osobních služeb 1,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) 11,8% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 25,7% přišli z nezaměstnanosti 30,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 30,6 %. Jde téměř o třetinu nově příchozích. Obdobný podíl v nově příchozích do skupiny povolání najdeme například u skupin povolání Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Následují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (26,5 %) a ti, kteří přišli z předchozí neaktivity (25,7 %). Absolventů škol představují 11,8 % nově příchozích do této skupiny povolání. Nejméně nově příchozích pracovníků je takových, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (5,3 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (6,9 %). Z jiných skupin povolání již přišlo méně pracovníků ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 10

13 (3,7 %) či Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (3,3 %). Přes dvě procenta ještě vystoupil podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 11,7 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 12,4 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 12,4% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 5,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 37,7% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 10,8% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 8,1% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 4,6% Pracovníci v oblasti osobních služeb 2,7% Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu 1,5% odešli do vzdělávání (do školy) 5,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 33,1% z toho odešli do důchodu 11,9% odešli mezi nezaměstnané 19,2% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Nejvíce odchozích pracovníků tvoří ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (37,7 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž šlo o 33,1 % pracovníků, z nichž do důchodu odešlo 11,9 %. Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (19,2 %) a ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (5,0 %). Do vzdělávání odešlo také 5,0 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě, kam zamířilo přes 10 % odcházejících pracovníků a také mezi Úředníky pro zpracování číselných údajů a v logistice, kam odešlo 8,1 % pracovníků. Již méně pracovníků zamířilo do skupin povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech a Pracovníci v oblasti osobních služeb a také se z nich stávali Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je napojena na skupinu povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, avšak toto propojení není příliš výrazné, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je spíše horší, kdy z ní více pracovníků odchází, než do ní přichází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce nelze u této skupiny povolání předpokládat, že by byla schopna pojmout větší množství pracovníků. Naopak údaje ukazují, že jde o skupinu, ve které klesá počet pracovníků. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,3 roku, což je o 2,2 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je 6. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 14 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 procentní body více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi ve vyšší míře (nadprůměrně). Absolventů s vhodným profilem vzdělání je na trhu práce dostatek. Část absolventů má problémy s nalezením odpovídajícího uplatnění na trhu práce. I nadále se budou zvyšovat požadavky na odbornou kompetenci ve vybraných činnostech, nároky na kvalitu pracovníků a důraz na lepší práci s klienty. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 5,3 % a je o 2,1 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 7 skupin povolání je podíl ještě nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 89 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 46 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Administrativní pracovníci, sekretáři apod. jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Vzdělanostní struktura u skupiny Administrativní pracovníci, sekretáři apod. v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. působí nejvíce pracovníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou (68,3%). Druhou nejčetnější skupinu tvoří ti, kteří absolvovali terciární vzdělání (18,8 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (9,9 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 6,2 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 2,5 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání představují 0,2 %. Následují pracovníci se středním vzděláním ukončeným výučním listem (11,9 %). Jen několik málo pracovníků má jako nejvyšší ukončené vzdělání pouze základní vzdělání (0,2 %). Z uvedených údajů je zřejmé, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou. Tato zjištění jsou mírně odlišná od toho, co požadovali zaměstnavatelé v inzertní nabídce zaměstnání 1, kde nejčastěji požadovali minimálně maturitní vzdělání (tedy střední vzdělání s maturitou či vysokoškolské vzdělání), a to v 36,8 % případů. Pouze střední vzdělání s maturitní zkoušku hledali v 32,4 %. To vypovídá o tom, že i když v současné době převažuje střední vzdělání s maturitou, při hledání nových pracovníků zaměstnavatelé preferují střední vzdělání a vyšší. V současné době je podíl pracovníků s terciárním vzděláním v této skupině povolání nižší, než je průměr v ČR. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 104 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání, což tuto skupinu povolání řadí mezi skupiny povolání s vyšším rozptylem oborové sktruktury. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (35 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (43 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (24 oborů). Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se nejvyšší podíl pracovníků soustředí do oboru Obecné vzdělání (13,4 %) 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 na maturitní úrovni vzdělání. Následují pracovníci, kteří absolvovali v oboru Management a správa (8,6 %) a v oboru Ekonomie (7,9 %) také na maturitní úrovni vzdělání. Přes 5 % představují ještě pracovníci s oborem vzdělání Ekonomie na terciární úrovni a oborem Účetnictví a daně na maturitní úrovni vzdělání. Mezi 5 3 % pak se pohybují pracovníci, kteří absolvovali obory s maturitní zkouškou, a to obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, Sekretářské, kancelářské práce a pracovníci prostředí a obor Velkoobchod a maloobchod. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. v ČR v roce % 10% 5% 0% 01-Obecné vzdělání 20-Management (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (ter. vzd.) 19-Účetnictví (SŠ s MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 21-Sekretářské práce (SŠ s MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 55,4 % poptávali vzdělání v administrativě a v 28,2 % v ekonomicky orientovaných oborech. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Administrativní pracovníci, sekretáři apod. převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (74 % pracovníků). Poměrně četně jsou zastoupeni pracovníci s postsekundárním vzděláním (8 %), kteří se v jiných skupinách vyskytují zpravidla jen velmi okrajově. Přibližně 2 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 6 % bakalářské úrovně vzdělání a 9 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen mírně, a to zejména ve zvýšení podílu pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání na úkor právě pracovníků s postsekundárním vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání nejsou výrazně odlišné od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako ve většině ostatních skupin povolání, jsou v zemích EU v průměru více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (14 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (10 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či terciární vzdělání v ekonomicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Management a správa (a příbuzné obory), Ekonomie a také Účetnictví a daně. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Administrativní pracovníci, sekretáři apod. ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Administrativní pracovníci, sekretáři apod. jsou požadavky pracovních míst celkově na úrovni průměru. Vyžadována je především schopnost plánovat (index 2,2 je na úrovni průměru) a dále nezávislost v plnění pracovních úkolů. Zde už jsou požadavky ovšem lehce pod průměrem (index 2,1 oproti 2,2 v průměru). Potřeba schopnosti dalšího učení odpovídá průměru. Požadavek na ovlivňování ostatních pracovníků je v této skupině povolání poměrně nízký (1,7 oproti 1,8 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost plánovat a pracovat nezávisle a samostatně jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Administrativní pracovníci, sekretáři apod. požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 13,4 roku, je tedy delší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 12,9 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání činí 12,9 roku a postačující 12,7 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. nejvíce využívají? Nejčastěji využívají písemné dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,4 oproti 2,0 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Lehce nadprůměrné je i využití numerických a ICT dovedností (index četnosti jejich využití dosahuje 2,3 oproti 2,2 resp. 2,0 v průměru). Čtenářské dovednosti využívají Administrativní pracovníci, sekretáři apod. jen mírně častěji, než je obvyklé v průměru v ostatních povoláních (index 2,0 oproti 1,9). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených numerických dovedností, písemných i ICT dovedností v ČR vyšší než v průměru v zemích EU. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá ze skutečnosti, že v této skupině nepracují pracovníci bez zkušenosti s prací na PC. Podobná situace je i v ostatních zemích EU. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. dosahují ve čtenářské a numerické dovednosti i dovednosti řešit problémy prakticky stejného bodového ohodnocení (283, resp. 283 bodů). Toto bodové ohodnocení ve srovnání s ostatními skupinami povolání odpovídá mírně nadprůměru, případně průměru. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 282 bodů, což odpovídá průměru. Úroveň numerických dovedností je z hlediska bodového ohodnocení na stejné úrovni (283 bodů). Čtenářské dovednosti jsou ohodnoceny rovněž 282 body, což je zhruba 6 bodů nad průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Například úroveň dovedností řešit problémy je v ČR u pracovníků ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. lepší než v Polsku a na Slovensku, ale mírně horší než v Rakousku nebo Německu. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Administrativní pracovníci, sekretáři apod., podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především zásadovost, spolehlivost, schopnost spolupráce, zájem o ostatní, flexibilita i sebeovládání. Dále jsou potřebné sociální kompetence, především schopnost pracovat v kolektivu a navazovat kontakty. Relativně méně podstatné jsou metodologické kompetence. Vzhledem k charakteru povolání potřebují pracovníci znalosti z oblasti podnikání, administrativy a řízení, zejména znalosti úřednické práce a dále v menší míře i personalistiky a řízení lidských zdrojů. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů nadprůměrná. Důležité jsou i znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb, vzdělávání výchovy a znalost práce na počítači. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je komunikace v mateřském jazyce, z ní především schopnost komunikace s nadřízenými, s kolegy i s podřízenými, vyřizování elektronické pošty i vedení rozhovorů tváří v tvář. Dále jsou potřebné kognitivní dovednosti. Důležitost kognitivních dovedností je ovšem ve srovnání s průměrem ze všech skupin povolání relativně nižší. Potřebná, i když ve srovnání s jinými skupinami podprůměrně, je i schopnost se učit. Z praktických dovedností pracovníci nejvíce využívají znalost postupů dokumentace, získávání a zaznamenání informací a používání počítačů při práci. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři výrazně převažuje systematická a přesná práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku řízení a ovlivňování lidí, obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost). V podstatně menší míře se pracovníci zabývají i manuálně technickými činnostmi a prací se stroji (Realističnost) a rovněž vzdělávacími nebo poradenskými činnostmi (Sociálnost). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je vysoce nadprůměrně zastoupena zejména práce s čísly a daty, konkrétně činnosti administrativního charakteru. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost Administrativních pracovníků a sekretářů jsou v práci nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak podpora pracovníků. Podstatné je i vytvoření dobrých pracovních podmínek. Na rozdíl od řídících pracovníků nebo odborníků pro ně není tak důležitá nezávislost, uznání a úspěch. V porovnání s ostatními skupinami povolání jsou tedy pro Administrativní pracovníky a sekretáře nadprůměrně podstatné hlavně sociální vztahy. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 7 různých povolání. Největší z nich jsou Všeobecní administrativní pracovníci (ISCO 41100) a Sekretáři (všeobecní) (ISCO 41200). Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. podíl 2,1 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 20. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání. Mezi zeměmi EU28 jsou velké rozdíly v podílovém zastoupení této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Administrativní pracovníci, sekretáři apod. poměrně vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 5,3 %. Skupina povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je v ČR z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická velmi nízkou koncentrací. V rámci EU28 je úroveň koncentrace pracovníků mírně vyšší, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání v EU28 nicméně dosahuje nízkých hodnot. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Veřejná správa a obrana. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Exkluzivitu skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. lze v ČR považovat za nízkou, v rámci EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita podprůměrných hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Veřejná správa a obrana. Mírně vyšší podíly pracovníků vykazují také odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. dojde ve srovnání s ostatními skupinami k poklesu pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit přibližně o 6 tisíc. Nahrazovací poptávku lze ve srovnání s ostatními skupinami považovat za lehce podprůměrnou svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 10 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 5 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil ve skupině Administrativní pracovníci, sekretáři apod. je ve srovnání s ostatními skupinami povolání mírně nadprůměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci z řad nezaměstnaných. Odchozí pracovníci míří nejčastěji do jiné skupiny povolání. Tato skupina povolání je provázána zejména se skupinami povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Právě do těchto skupin povolání pracovníci z této skupiny povolání nejčastěji jak odcházejí, tak také do ní přicházejí. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je spíše horší, kdy z ní více pracovníků odchází, než do ní přichází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce nelze u této skupiny povolání předpokládat, že by byla schopna pojmout větší množství pracovníků. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,3 roku, což je o 2,2 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří téměř 89 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury v této skupině povolání převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (74 % pracovníků). Poměrně četně jsou zastoupeni pracovníci s postsekundárním vzděláním (8 %), kteří se v jiných skupinách vyskytují zpravidla jen velmi okrajově. Přibližně 17 % pracovníků dosahuje terciárního vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání nejsou výrazně odlišné od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako ve většině ostatních skupin povolání, jsou v zemích EU v průměru více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (14 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (10 %). 23