Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní (ISCO 26). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 74 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Specialisté v oblasti podnikové ekonomie (ISCO 26312) 10,5% 10,5% Advokáti (ISCO 26111) 9,0% 19,5% Překladatelé a tlumočníci (ISCO 26431) 8,4% 27,8% Podnikoví právníci (ISCO 26195) 7,6% 35,4% Umělečtí grafici (ISCO 26513) 7,0% 42,4% Redaktoři (kromě technických) (ISCO 26422) 3,5% 45,9% Soudci (ISCO 26121) 3,0% 48,9% Ostatní specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech jinde neuvedení (ISCO 26199) 2,8% 51,7% Herci (ISCO 26550) 2,3% 54,0% Advokátní koncipienti (ISCO 26113) 2,3% 56,3% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 129 povolání. Jako příklad lze uvést: Bankovní ekonom, Advokát, Tlumočník, Specialista pro oblast právních předpisů, Právník, Notář, Umělecký malíř, Redaktor novinář, Soudce obecných soudů, Soudní exekutor, Herec, Advokátní koncipient Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Specialistů v oblasti právní, sociální a kulturní mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 102 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,4 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,1 % (16. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Dá se čekat, že se rostoucí tendence se nezmění ani do budoucna. Vliv na jejich rostoucí počet měl zcela jistě i trend zavádění úplného nebo částečného outsourcingu právního servisu pro podnikatelské subjekty, kdy nemusí zřizovat své právní oddělení, nýbrž právní služby si obstarají plně dodavatelským způsobem od advokáta nebo advokátní firmy. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,6 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 5,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,7 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,1 %, tj. je o 0,6 p. b. nižší než v EU28. Pouze ve 3 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to v Irsku, Polsku a Francii. Lucembursko naopak vyniká velice vysokým podílem dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti (prvenství Lucemburska lze vysvětlit přítomností Soudního dvora EU a Soudního dvora Evropského sdružení volného obchodu). Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% LU NL SE BE FI SI RO HR ES HU UK LT DK DE EU28 LV EL EE BG PT AT MT IT CY SK CZ FR PL IE Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace dosahuje v ČR ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní průměrných hodnot, tato skupina vykazuje průměrnou míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. V Evropské unii jsou hodnoty odvětvové koncentrace u skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní na podobné úrovni jako v ČR - ve srovnání s ostatními skupinami povolání v Evropské unii je však odvětvová koncentrace v EU28 u této skupiny spíše podprůměrná. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (33,9 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší úroveň odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (17,0 %), Veřejná správa a obrana (15,4 %) a Vydavatelské a mediální činnosti (11,3 %). V rámci ostatních odvětví jsou hodnoty odvětvové koncentrace velmi nízké (viz. tabulka). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 33,9% 24,2% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,0% 21,2% Veřejná správa a obrana 15,4% 12,9% Vydavatelské a mediální činnosti 11,3% 9,6% Zdravotní a sociální péče 5,5% 16,2% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 2,6% 1,5% Vzdělávání 1,8% 4,8% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,7% 2,5% Stavebnictví 1,7% 0,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1,4% 1,6% Ostatní odvětví 7,7% 4,8% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Také v EU28 vykazuje skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní nejvyšší odvětvovou koncentraci pracovníků v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí ve srovnání s ČR je však úroveň odvětvové koncentrace v tomto odvětví výrazně nižší (24,2 % v EU28, o 9,7 p. b. méně než v ČR). Vyšší úroveň odvětvové koncentrace je v EU28 také evidována v odvětvích Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (21,2 %, o 4,2 p. b. více než v ČR), Zdravotní a sociální péče (16,2 %, o 10,7 p. b. více než v ČR) a Veřejná správa a obrana (12,9 %, o 2,5 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je zaměstnána v Praze (advokáti jsou nejvíce koncentrováni v rezidenčních oblastech). V Praze pracuje téměř 44 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 28 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), téměř 7 % ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %) a téměř 7 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Praze, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní zaměstnáno 44 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Praha podíl na zaměstnanosti v ČR jen 16 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní v Praze je tedy vzhledem k její velikosti velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. V ČR i EU28 vykazuje tato skupina povolání nadprůměrnou odvětvovou exkluzivitu. Z grafu můžeme vidět, že úroveň odvětvové koncentrace skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je v ČR a EU28 prakticky totožná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní nejvyšší v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti (28,3 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíly pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní vykazují v ČR také odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (12,9 %) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (8,9 %). V EU28 je z pohledu podílu pracovníků skupiny Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní v odvětvích situace velmi podobná. Nejvyšší podíl pracovníků je v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti (28,8 %, o 0,5 p. b. více než v ČR), vyšší podíly dále vykazují Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (10,4 %, o 2,5 p. b. méně než v ČR) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (10,3 %, o 1,4 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Vydavatelské a mediální činnosti 28,3% 28,8% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 12,9% 10,4% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 8,9% 10,3% Veřejná správa a obrana 4,9% 4,9% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 2,5% 2,0% Zdravotní a sociální péče 1,6% 3,9% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 1,5% 0,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,4% 2,2% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 0,9% 0,5% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,8% 0,8% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,3% 2,7% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 5,5% Jihomoravský 2,0% ČR celkem 2,0% Jihočeský 1,6% Karlovarský 1,6% Královéhradecký 1,5% Zlínský 1,4% Liberecký 1,3% Středočeský 1,2% Moravskoslezský 1,2% Olomoucký 1,1% Plzeňský 1,0% Pardubický 1,0% Ústecký 1,0% Vysočina 0,9% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Specialistů v oblasti právní, sociální a kulturní v Praze (5,5 %), Jihomoravském (2,0 %), Jihočeském (1,6 %) a Karlovarském kraji (1,6 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Kraji Vysočina a Ústeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 10 % osob, což je o 4 procentní body více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní do roku 2020 očekávat poměrně výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 102 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit téměř o 12 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině nadprůměrných hodnot. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Kromě výraznějšího nárůstu počtu pracovních míst ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je zároveň třeba také počítat s tím, že se budou muset nově obsadit již existující uvolněná pracovní místa, především v důsledku odchodu pracovníků do důchodu. Do roku 2020 by totiž v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 24 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně podprůměrná. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 27. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) či Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nízké hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 34. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností a Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky. Do této skupiny povolání přišlo 5,7 % nově příchozích a odešlo 7,2 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,5 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 5,7 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 5,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 12,6% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 21,4% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4,9% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 1,9% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací 1,9% Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 1,9% Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu 1,9% přišli ze vzdělávání (ze školy) 20,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 22,3% přišli z nezaměstnanosti 23,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, podíly pracovníků, kteří do této skupiny přišli, jsou víceméně vyrovnané nejvíce pracovníků přišlo z nezaměstnanosti (23,3 %), následují ti, kteří přišli z neaktivity (22,3 %) a ti, kteří přišli do této skupiny povolání z jiné skupiny povolání (21,4 %). Jen o málo méně pracovníků vstoupilo do skupiny ze školy (20,4 %). Nejméně pracovníků pak bylo těch, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (12,6 %). Jde o jednu z mála skupin povolání, ve které nijak výrazně nepřevažuje žádný zdroj nově příchozích. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (4,9 %). Z jiných skupin povolání přišlo výrazně méně lidí, přičemž k těm relativně nejčetnějším patří například Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání či Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 5,7 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 7,2 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 7,2% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 9,8% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 20,5% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 5,3% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 2,3% Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 1,5% Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 1,5% Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 1,5% odešli do vzdělávání (do školy) 2,3% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 55,3% z toho odešli do důchodu 28,8% odešli mezi nezaměstnané 12,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS U této skupiny je zcela jednoznačné, že největší skupinou pracovníků, kteří odešli, jsou ti, kteří se stali neaktivními (55,3 %), přičemž nejvíce jich odešlo do důchodu (28,8 %). Pětina pracovníků, kteří odešli z této skupiny povolání, zamířili do jiné skupiny povolání (20,5 %). Více jak každý desátý se po odchodu ze skupiny stal nezaměstnaným (12,1 %). Necelých deset procent změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (9,8 %). Nejméně lidí pak odešlo do školy (2,3 %). Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že nejvíce pracovníků zamířilo mezi Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (5,3 %) a také mezi Pracovníky informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (2,3 %). Do dalších skupin povolání mířilo již velmi málo lidí, přičemž k těm relativně nejvíce zastoupeným patřily skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání, Specialisté v oblasti vědy a techniky (2,1 %) a Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví. Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 1 % pracovníků. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání není nijak výrazně spojena s žádnou jinou skupinou povolání, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je relativně stálá, avšak je zřejmé, že v současné době z ní více pracovníků odchází, než do ní přichází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce nelze u této skupiny povolání předpokládat, že by byla schopna pojmout větší množství pracovníků. Naopak údaje ukazují, že jde o skupinu, ve které klesá zastoupení pracovníků. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,6 roku, tj. o 1,1 roku více než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je 13. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 17 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 7 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná. Zájem o studium práv je enormní. Konkurence je ale velká a možnost uplatnění přímo v oboru omezená. V nadcházejících letech se navíc počítá se snižováním šance získat uplatnění, což bude způsobeno především tím, že dojde k rychlému nárůstu počtu absolventů tohoto oboru. Přetlak absolventů nad počtem vhodných volných pracovních míst je už dnes velký a bude dále narůstat. Stále více bude záležet na tom, jakou vysokou školu zájemci o práci absolvovali a do jaké míry je vysoká škola schopna přizpůsobit se požadavkům praxe. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 12,0 % a je o 4,6 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 5 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní převládají mezi zaměstnanými v ČR lehce muži. Ti tvoří více než 50 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 7 p. b. méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je jednou z několika málo skupin povolání, ve které je podíl mužů a žen téměř vyrovnaný. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. Vzdělanostní struktura u skupiny Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní působí nejvíce pracovníků s terciárním vzděláním (83,8 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (67,6 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 7,5 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 6,0 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání představují 2,7 %. Výrazně méně pracovníků má jako nejvyšší dokončené vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou (15,0 %). Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (0,9 %) a se základním vzděláním (0,3 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování terciárního vzdělání, neboť pracovníci s touto úrovní vzdělání představují více jak 80 % všech pracovníků. Spolu s pracovníky se středním vzděláním s maturitní zkouškou přestavují téměř 99 % všech pracovníků této skupiny povolání. Nižší úroveň vzdělání se v této skupině povolání vyskytuje jen ojediněle. Jde o skupinu povolání, ve které je dosažení terciárního vzdělání prakticky samozřejmostí u většiny pracovníků. Ve srovnání s průměrem za celou ČR je patrné, že podíl pracovníků s terciárním vzděláním výrazně převyšuje obvyklé zastoupení v průměru celé republiky. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 77 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání, což tuto skupinu povolání řadí k těm s vyšším rozptylem oborové sktruktury. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (43 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (27 oborů). Nižší úroveň vzdělání a obory s ní spojené se vyskytují pouze ojediněle. 13

16 Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní v ČR v roce % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 22-Právo (ter. vzd.) 06-Umění (ter. vzd.) 12-Ekonomie (ter. vzd.) 10-Jazyky(ter. vzd.) 15-Žurnalistika (ter. vzd.) 13-Společenské vědy (ter. vzd.) 20-Management (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že zcela dominantní jsou obory na terciární úrovni vzdělání, kdy nejvíce pracovníků absolvovalo v oboru Právo (27,8 %), ve kterém absolvovalo více jak čtvrtina pracovníků této skupiny povolání. Následuje skupina oborů, ve kterých absolvovalo mezi 10 5 % pracovníků. Jde o obory Výtvarné, hudební a divadelní umění, Ekonomie a Jazyky, historie a náboženství. Přes tři procenta pracovníků absolvovalo v oborech Žurnalistika, knihovnictví a informace a Společenské vědy a vědy o lidském chování. Vše to jsou obory na terciární úrovni vzdělání. Ostatní obory jsou již méně zastoupené a nepřekročili 3 %. Pokud jde o obory na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou, pak nejvíce pracovníků absolvovalo v oboru Obecná příprava (gymnázium), a to 2,1 % pracovníků. Počet 77 oborů vzdělání, ve kterých absolvovali své vzdělání pracovníci této skupiny povolání, představuje značně pestré odborné vzdělání. Současně je však zřejmé, že velmi silné zastoupení mají pracovníci, kteří absolvovali v oboru zaměřeném na právo a právní činnost, kdy představují více jak čtvrtinu pracovníků. Žádný z dalších oborů vzdělání nemá tak silné postavení. To je ovlivněno zaměřením pracovních činností a také zastoupením pracovníků v jednotlivých oblastech této skupiny povolání. Jde o pracovníky, kteří na pracovním trhu mají stálé místo, avšak současně nejde o nijak zvlášť početnou skupinu. Současně je to skupina povolání, která je zaměřena na vysokoškolsky vzdělané pracovníky. 14

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní převažují, podobně jako v jiných skupinách specialistů, pracovníci s magisterským vzděláním (72 %). Další více zastoupenou skupinou jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitní zkouškou (13 %). Naopak poměrně málo jsou zastoupeni pracovníci s vyšším odborným (6 %) a bakalářským (7 %) vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR posunutá směrem k vyššímu zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (ze 13 % na 20 %) a vyšším odborným vzděláním (ze 6 % na 10 %) a naopak snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním zhruba o 10 %. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v zemích EU je struktura pracovníků podstatně roztříštěnější, na rozdíl od ČR jsou zde zastoupeni i pracovníci s velmi nízkou úrovní vzdělání (3 % pracovníků se základním vzděláním) a podstatně vyšší je podíl pracovníků se vzděláním na úrovni vyššího odborného vzdělání ISCED 5B, který dosahuje 20 %. Podíl pracovníků s magisterským vzděláním je naopak mírně nižší než v ČR. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU se od stávající struktury výrazně neodlišuje. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciárního vzdělání zejména v oborech zaměřených na právo. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní požadavky pracovních míst kopírují obvyklou strukturu, tedy vyšší požadavek na míru plánování a nezávislosti a naopak mírně nižší požadavky na schopnost dalšího učení a míru ovlivňování ostatních. Ve všech těchto oblastech se ovšem požadavky pracovních míst v této skupině pohybují nad průměrem. Index míry nezávislosti dosahuje hodnoty 2,6 oproti průměru 2,2 a index míry plánování 2,5 oproti 2,2 v průměru. Podobný odstup najdeme i u schopnosti dalšího učení (index 2,4 oproti 2,0) a míry ovlivňování ostatních pracovníků (2,1 oproti 1,8). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině povolání v ČR kladeny ve všech směrech mírně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky jsou srovnatelné z hlediska míry ovlivňování pracovníků, v ostatních oblastech jsou nároky v zemích EU mírně nižší než v ČR, a to zejména v míře plánování. Tento rozdíl je ovšem zřejmý i při porovnání průměrných nároků v ČR a EU, kdy v rámci zemí EU je požadavek na schopnost plánovat celkově nižší. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Obvykle požadovaná doby vzdělávání pracovníků v této skupině povolání v rámci ČR je podobná jako u ostatních skupin specialistů (16,1 roku), přičemž postačující doba vzdělávání je mírně nižší (15,4 roku). Ve srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání v ČR, který činí 13,1 let, je tedy obvyklá doba vzdělávání Specialistů v oblasti právní, sociální a kulturní přibližně o 3 roky delší. Obvykle požadované vzdělání v zemích EU je zhruba o rok kratší (15,5 roku, resp. 15,4) a odpovídá opět přibližné délce vzdělávání pracovníků v ostatních skupinách specialistů Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní nejvíce využívají? Nejčastěji využívají čtenářské dovednosti. Četnost jejich využití je výrazně nad průměrem ze všech skupin povolání v ČR (index využití těchto dovedností dosahuje 2,7 oproti 1,9 v průměru). Velmi časté je i využívání písemných dovedností (index 2,6 oproti 2,0 v průměru). Četnost využívání informačních technologií je rovněž nadprůměrná, ovšem již ne tak výrazně (index 2,3 oproti 2,0). Naopak numerické dovednosti využívají tito pracovníci relativně málo často (index 1,9 oproti 2,2 v průměru). Situace v zemích EU je podobná, i v rámci zemí EU je četnost využití čtenářských dovedností Specialistů v oblasti právní, sociální a kulturní vysoce nad průměrem, zatímco využití numerických dovedností lehce pod průměrem. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v této skupině v ČR ani v zemích EU nejsou zaměstnávání pracovníci, kteří nemají zkušenosti s prací na PC. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní dosahují, podobně jako pracovníci v ostatních skupinách specialistů, velmi vysokých výsledků především v oblasti numerické a čtenářské dovednosti. Vysoko nad průměrem jsou pak i jejich schopnosti řešit problémy. Na druhou stranu jejich výsledky jsou mírně nižší než např. ve skupině Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podobná situace je i v zemích EU. Podíváme-li se na úroveň dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní skóre 303 bodů, což je zhruba o 21 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 3 roky vzdělávání navíc. U numerických dovedností získané bodové ohodnocení činí rovněž 303 bodů. Z hlediska porovnání s průměrem za všechny skupiny povolání, který dosahuje jen 285 bodů, přesahuje tuto hodnotu o 18 bodů. Čtenářské dovednosti jsou podobně jako u jiných specialistů nižší (299 bodů), ovšem i tak jsou výrazně nad průměrem, konkrétně o 23 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v zásadě na obdobné úrovni, mírně lepších výsledků dosahují u numerických dovedností, kde je dosažené bodové skóre přibližně o 6 bodů vyšší. Úroveň numerických dovedností pracovníků v této skupině povolání v ČR je srovnatelná např. s pracovníky v Rakousku, Holandsku, Švédsku nebo Norsku. V Německu je dosažené bodové skóre vyšší, naopak v Polsku a Slovensku nižší. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní, podobně jako ve většině ostatních povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Velmi důležité jsou ale i sociální a metodologické kompetence. Důležitost všech těchto kompetencí je pro Specialisty v oblasti právní, sociální a kulturní podstatně vyšší než činí běžný průměr. Z osobnostních kompetencí jsou nejdůležitější, podobně jako v ostatních skupinách specialistů, především spolehlivost a zásadovost. Specifická je pro tuto skupinu povolání potřeba sebeovládání a vysoká odolnost vůči stresu. V oblasti sociálních kompetencí patří k nejdůležitějším schopnost pracovat ve skupině a navazovat sociální kontakty, dále pak s ohledem na zaměření tohoto povolání i sociální vnímavost a schopnost řešit konflikty. Z metodologických kompetencí jsou zásadní schopnost strukturovat a organizovat práci, plánovat a stanovit priority. Důležitá je dále svoboda v rozhodování a schopnost pracovat v časové tísni. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším znalosti a přehled v oblasti společenských oborů, obchodu a práva. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Nejdůležitějšími dovednostmi pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, schopnost komunikace v mateřském jazyce a schopnost se dále učit. Tyto dovednosti jsou pro Specialisty v oblasti právní, sociální a kulturní podstatnější než pro jiné skupiny povolání. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní převažují činnosti, jako jsou řízení a ovlivňování lidí (Podnikavost). Dále tato skupina zahrnuje vzhledem ke svému zaměření jako významnou složku činnosti sociálního charakteru, poskytování informací a poradenství (Sociálnost) a rovněž i kreativitu. Naopak jen okrajově se v tomto pracovním prostředí využívají manuálně technické činnosti (Realističnost). 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Kreativita 80% 60% Sociálnost 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná, podobně jako v ostatních skupinách specialistů, především nezávislost, vytvoření dobrých pracovních podmínek, dále úspěch a uznání. Na rozdíl od specialistů v oblasti technických nebo informatických oborů představují pro Specialisty v oblasti právní, sociální a kulturní důležitou hodnotu i sociální vztahy. Naopak potřeba podpory není pro pracovníky v této skupině tak zásadní. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 74 různých povolání. Největší z nich jsou Specialisté v oblasti podnikové ekonomie (ISCO 26312) a Advokáti (ISCO 26111). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 16. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání pouze ve 3 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to v Irsku, Polsku a Francii. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Specialistů v oblasti právní, sociální a kulturní poměrně nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,6 %. Odvětvová koncentrace dosahuje v ČR ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní průměrných hodnot. Podobně je tomu také v Evropské unii, hodnoty odvětvové koncentrace jsou u skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní na podobné úrovni jako v ČR. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Exkluzivitu skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní lze v ČR i v EU28 považovat za nadprůměrnou. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému navýšení počtu pracovních míst. Do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit téměř o 12 tisíc. Zároveň je třeba také počítat s tím, že se budou muset nově obsadit již existující uvolněná pracovní místa, především v důsledku odchodu pracovníků do důchodu. Do roku 2020 by v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 24 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně podprůměrná. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) či Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,6 roku, tj. o 1,1 roku více než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní je jednou z několika málo skupin povolání, ve které je podíl mužů a žen téměř vyrovnaný. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní převažují pracovníci s magisterským vzděláním (72 %). Další více zastoupenou skupinou jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitní zkouškou (13 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR posunutá směrem k vyššímu zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním a vyšším odborným vzděláním a naopak ke snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním zhruba o 10 %. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v zemích EU je struktura pracovníků podstatně roztříštěnější a na rozdíl od ČR jsou zde zastoupeni i pracovníci s velmi nízkou úrovní vzdělání (3 % pracovníků se základním vzděláním) a zároveň je zde vyšší podíl pracovníků se vzděláním na úrovni vyššího odborného vzdělání ISCED 5B, který dosahuje 20 %. Podíl pracovníků s magisterským vzděláním je naopak mírně nižší než v ČR. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU se od stávající struktury výrazně neodlišuje. Ve skupině Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní požadavky pracovních míst kopírují obvyklou strukturu. Zahrnují vyšší požadavek na míru plánování a nezávislosti a naopak mírně nižší požadavky na schopnost dalšího učení a míru ovlivňování ostatních. Ve všech těchto oblastech se nároky v této skupině povolání pohybují nad průměrem. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají čtenářské dovednosti. Četnost jejich využití je výrazně nad průměrem ze všech skupin povolání v ČR. Velmi časté je i využívání písemných dovedností. Informační technologie potřebují tito pracovníci rovněž nadprůměrně často, ovšem rozdíl už není tak výrazný. Naopak využití numerických dovedností je relativně méně časté. 23