Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě (ISCO 24). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 45 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Finanční poradci specialisté (ISCO 24121) 12,1% 12,1% Hlavní účetní (ISCO 24111) 10,8% 22,9% Specialisté pro styk s veřejností (ISCO 24320) 9,2% 32,1% Daňoví specialisté a daňoví poradci (ISCO 24116) 6,2% 38,3% Specialisté v oblasti marketingu (ISCO 24311) 5,6% 43,9% Účetní auditoři (ISCO 24112) 4,8% 48,6% Spec. v obl. prodeje a nákupu strojů, příst. a zařízení (kromě inf.a komunik.techn.) (ISCO 24331) 4,8% 53,4% Specialisté v oblasti personálního řízení (ISCO 24230) 4,3% 57,7% Specialisté v oblasti prodeje a nákupu informačních a komunikačních technologií (ISCO 24340) 4,2% 61,8% Specialisté v obl. prodeje a nákupu ostat. produktů (kromě inf.a komunik.techn.) (ISCO 24339) 3,5% 65,4% Finanční analytici (ISCO 24136) 3,5% 68,9% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 118 povolání. Jako příklad lze uvést: Pojišťovací makléř, Pojistný analytik, Hlavní účetní v podnikatelské sféře, Manažer controllingu, Tiskový mluvčí, Referent specialista správy účetnictví a auditu, Specialista marketingu, Manažer nákupu velkoobchodu, Specialista náboru pracovních sil, Nákupčí informačních a komunikačních technologií, Manažer řízení rizik, Finanční analytik Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Specialistů v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 110 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 1,6 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,2 % (18. největší skupina povolání ze 40 skupin). Nejdynamičtější nárůst počtu zaměstnaných nastal již 90tych letech. Nárůst počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání vyvolala změna ekonomických a společenských poměrů, která výrazným způsobem ovlivnila vývoj ve všech ekonomických činnostech. Vznikla celá řada nových služeb a produktů, změnily se požadavky na odbornost pracovníků a celkové fungování a organizaci ve firmách a institucích působících v této oblasti i podmínky a fungování trhu obecně. V ekonomické struktuře předtím zcela chyběly firmy z tzv. progresivního terciéru (leasingové společnosti, investiční společnosti, realitní kanceláře, poradenské firmy, auditorské společnosti a jiné). Tyto služby se značně rozšířily a část z nich byla podpořena trendem outsourcingu. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 2,3 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 8 milionů osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,7 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,2 %, tj. je o 1,5 p. b. nižší než v EU28. Ze zemí EU28 s podílem zaměstnaných v dané skupině povolání zcela vybočuje Lucembursko. Pro tuto zemi je charakteristická silná otevřenost ekonomiky, integrace do větších hospodářských celků (tzv. Grande Région, Benelux, EU) a silná orientace na zahraniční obchod. Finanční sektor je zde hlavním motorem hospodářského růstu. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 14% 13% 12% 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% LU LT NL UK SE IE FI DK EE SI PL LV BE FR CY EU28 BG MT EL DE AT HR PT CZ HU IT ES RO SK Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě vykazuje v ČR podprůměrnou odvětvovou koncentraci a tedy vyšší míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Také v Evropské unii je míra odvětvové koncentrace u této skupiny povolání podprůměrná. Pokud si v níže přiloženém grafu porovnáme u této skupiny povolání hodnoty odvětvové koncentrace v ČR a EU28, můžeme vidět, že v EU28 dosahuje odvětvové koncentrace v této skupině nižších hodnot. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v těchto odvětvích: Peněžnictví a pojišťovnictví (28,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (23,6 %) a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (12,9 %). Mírně vyšších hodnot odvětvové koncentrace dosahují také odvětví Veřejná správa a obrana (6,5 %) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (5,3 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Peněžnictví a pojišťovnictví 28,0% 12,5% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 23,6% 22,1% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 12,9% 9,9% Veřejná správa a obrana 6,5% 15,5% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 5,3% 4,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 2,5% 1,5% Výroba strojů a zařízení 2,0% 1,2% Stavebnictví 1,8% 2,1% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,8% 1,8% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 1,6% 2,0% Ostatní odvětví 14,1% 27,0% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V EU28 je situace z pohledu odvětvové koncentrace v rámci jednotlivých odvětví poněkud odlišná. Nejvyšší míru koncentrace dosahuje skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (22,1 %, o 1,5 p. b. méně než v ČR), Veřejná správa a obrana (15,5 %, o 9,0 p. b. více než v ČR) a Peněžnictví a pojišťovnictví (12,5 %, o 15,5 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě je zaměstnána v Praze - zde sídlí většina finančních institucí a zahraničních firem. Výsadní postavení Prahy je dáno také zájmem investorů o toto území. V Praze pracuje téměř 39 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 23 p. b. více). Dalších téměř 14 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 9 % ve Středočeském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 8 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správězaměstnáno 14 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci 5

8 vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, jak je na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě. Tato skupina povolání vykazuje v ČR průměrnou odvětvovou exkluzivitu. Situace v Evropské unii vypadá z hlediska odvětvové exkluzivity velmi podobně. V EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě ve srovnání s ČR jen nepatrně nižších hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě je evidován v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (25,4 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě výrazně nižší. Vyšší podíly nicméně vykazují také odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (9,7 %) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (5,4 %). Také v EU28 dosahuje podíl pracovníků této skupiny povolání nejvyšších hodnot v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (14,6 %, o 10,8 p. b. méně než v ČR). Vyšší podíly pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě vykazuje také odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (12,7 %, o 3,0 p. b. více než v ČR), Veřejná správa a obrana (7,8 %, o 5,5 p. b. více než v ČR) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (7,6 %, o 2,2 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Peněžnictví a pojišťovnictví 25,4% 14,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9,7% 12,7% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 5,4% 7,6% Vydavatelské a mediální činnosti 3,0% 6,4% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 2,8% 6,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,4% 2,4% Veřejná správa a obrana 2,2% 7,8% Výroba elektrických a optických přístrojů 1,9% 3,9% Výroba strojů a zařízení 1,8% 2,9% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,8% 4,2% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,2% 3,7% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 5,3% Jihomoravský 2,7% ČR celkem 2,2% Královéhradecký 1,8% Středočeský 1,7% Zlínský 1,7% Plzeňský 1,6% Moravskoslezský 1,6% Liberecký 1,5% Karlovarský 1,3% Olomoucký 1,2% Ústecký 1,2% Jihočeský 1,0% Pardubický 0,9% Vysočina 0,7% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Specialistů v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě v Praze (5,3 %), Jihomoravském (2,7 %), Královehradeckém (1,8 %) a Středočeském kraji (1,7 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Kraji Vysočina a Pardubickém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 11,6 % osob, což je o 5,7 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě do roku 2020 očekávat poměrně výrazné zvýšení počtu pracovních míst. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 110 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 17 tisíc osob, tedy přibližně o 15 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině nadprůměrné hodnoty a patří mezi první tři skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Nahrazovací poptávka dosahuje ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami průměrné hodnoty. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 13 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě potřeba nově obsadit zhruba 30 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 16. místo žebříčku fluktuace pracovníků. Naopak v počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují mírně nižší hodnoty. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 22. místo ze 40 skupin povolání. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se liší o 1,6 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 7,7 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 9,3 %. Jde o skupinu povolání, kde je podíl odcházejících výrazně vyšší než podíl nově příchozích. Vyšších hodnot dosahují pouze skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání a Zaměstnanci v ozbrojených silách Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 7,7 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 7,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,5% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 35,8% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 12,7% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 3,7% Specialisté v oblasti vědy a techniky 2,2% Pracovníci v oblasti osobních služeb 2,2% přišli ze vzdělávání (ze školy) 20,1% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,9% přišli z nezaměstnanosti 21,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z jiné skupiny povolání, a to více jak třetina (35,8 %). Druhou nejsilnější skupinu představují ti, kteří přišli z nezaměstnanosti (21,6 %) a absolventi škol (20,1 %). Podíl absolventů škol v této skupině je značný a tato skupina představuje pátou nejčetnější skupinu povolání, do které vstoupili absolventi škol. Obdobný podíl absolventů vstoupil například do skupiny povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní nebo Zaměstnanci v ozbrojených silách. Z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišlo 14,9 %. Nejméně pracovníků ve sledovaném období pak změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (7,5 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (12,7 %) a Úředníky pro zpracování číselných údajů a v logistice (3,7 %). Přes dvě procenta ještě vystoupil podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky, Specialisté v oblasti vědy a techniky a Pracovníci v oblasti osobních služeb. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 7,7 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 9,3 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 9,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,1% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 44,2% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 17,0% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 8,5% Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 3,0% Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 2,4% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,4% odešli do vzdělávání (do školy) 2,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 34,5% z toho odešli do důchodu 7,9% odešli mezi nezaměstnané 12,7% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS U této skupiny je zcela jednoznačné, že největší skupinou jsou ti, kteří odešli z této skupiny povolání do jiné skupiny povolání (44,2 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (34,5 %), přičemž do důchodu jich odešlo relativně málo (7,9 %). Řady nezaměstnaných rozšířilo 12,7 % pracovníků této skupiny povolání. Pracovníků, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, bylo 6,1 %. Nejméně pracovníků zamířilo do vzdělávání (2,4 %). Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že nejvíce pracovníků zamířilo mezi Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (17,0 %). S odstupem následuje skupina povolání Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (8,5 %). K četnějším skupinám povolání, kam pracovníci odešli, také patří Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností a Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií. Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 2 % pracovníků. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. To je ovlivněno vzájemnou propojeností povolání těchto skupin a současně obsahovou blízkostí vykonávaných pracovních úkonů. Jde o skupinu povolání, která se z pohledu rozdílu mezi nově příchozími a odcházejícími jeví jako méně příznivá, kdy podíl odcházejících je vyšší než podíl pracovníků, kteří do této skupiny povolání vstoupí. Můžeme z toho usuzovat, že na trhu práce není postavení této skupinu příliš progresivní, neboť počet pracovníků se v ní snižuje. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41 let, tj. to je o 1,5 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě je 9. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 18 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 8 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná. Absolventů s vhodných profilem vzdělání je na trhu práce poměrně dostatek. Nadále se budou zvyšovat požadavky na odbornou kompetenci ve vybraných činnostech, nároky na kvalitu pracovníků a důraz na lepší práci s klienty. Zaměstnavatelé se také shodují v tvrzení, že problémem není jejich nedostatek, ale nedostatečná kvalita. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 4,6 % a je o 2,8 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 5 skupin povolání je podíl ještě nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě převládají mezi zaměstnanými v ČR lehce muži. Ti tvoří více než 52 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 5 p. b. méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě je jednou z několika málo skupin povolání, ve které je podíl mužů a žen téměř vyrovnaný. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě. Vzdělanostní struktura u skupiny Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě působí nejvíce pracovníků s terciárním vzděláním (83,2 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (68,0 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 10,6 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 4,0 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání tvoří 0,6 %. Výrazně méně pracovníků má jako nejvyšší dokončené vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou (15,9 %). Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (0,4 %) a se základním vzděláním (0,5 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování terciárního vzdělání, neboť pracovníci s touto úrovní vzdělání představují více jak 80 % všech pracovníků. Spolu s pracovníky se středním vzděláním s maturitní zkouškou tvoří 99 % všech pracovníků této skupiny povolání. Nižší úroveň vzdělání se v této skupině povolání prakticky nevyskytuje. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě bylo požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou či vyšší ve více jak třech čtvrtinách inzerátů. Nižší vzdělání nebylo vůbec uváděno. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 74 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (50 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (20 oborů). Nižší úroveň vzdělání a obory s ní spojené se vyskytují pouze ojediněle. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě v ČR v roce % 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 12-Ekonomie (ter. vzd.) 20-Management (ter. vzd.) 18-Peněžnictví (ter. vzd.) 19-Účetnictví (ter. vzd.) 30-Strojírenství (ter. vzd.) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (ter. vzd.) 31-Elektrotechnika (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že zcela dominantní obor je Ekonomie na terciární úrovni vzdělání. Třetina pracovníků v této skupině povolání absolvovala právě tento obor vzdělání. Ostatní obory jsou již výrazně méně zastoupené. Druhou největší skupinou i když s výrazným odstupem jsou v této skupině povolání osoby, které mají terciární vzdělání v oboru Management a správa, kteří tvoří 8,4% pracovníků. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby s terciárním vzděláním s oborem vzdělání Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví (4,4 %) a Účetnictví a daně (4,2 %). Další, i když méně zastoupené obory, jsou na terciární úrovni obory Strojírenství, kovovýroba a metalurgie či Stavebnictví a inženýrské stavitelství nebo Elektrotechnika a energetika. Na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou jde nejčastěji o obor Obecné vzdělání (všeobecné vzdělání poskytované gymnázii) či Účetnictví a daně nebo Ekonomie. Ostatní obory jsou již méně zastoupené a nepřekročili 2 %. Ačkoliv u této skupiny povolání najdeme pracovníky se 74 obory vzdělání, třetina z nich absolvovala ekonomicky zaměřený obor na vysoké či vyšší odborné škole. Je tak zřejmé, že tento obor vzdělání je naprosto převládajícím. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno terciární vzdělání a pokud byl uveden požadavek na obor vzdělání (což bylo v polovině inzerátů, ve kterých byli hledáni pracovníci pro tuto skupinu povolání), pak šlo ve více jak polovině inzerátů o ekonomicky zaměřené vzdělání (55,4 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na obor vzdělání). Ostatní obory vzdělání byly požadovány již méně často. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě převažují pracovníci s magisterským vzděláním (70 %). Dalšími četněji zastoupenými skupinami jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním (17 %), tedy vyučení nebo pracovníci s maturitním vzděláním a pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání (ISCED 5A, 12 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR lehce posunutá směrem k praktičtěji zaměřenému vzdělání, zejména k mírně vyššímu podílu pracovníků s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B, 9 %) na úkor pracovníků s magisterským vzděláním (62 %). Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak celkově je vzdělanostní úroveň pracovníků v této skupině povolání v ČR mírně vyšší než činí průměr zemí EU. Zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučených a pracovníků s maturitním vzděláním je téměř shodné (17 %, resp. 18 %). Z hlediska ostatních úrovní vzdělání je ovšem struktura pracovníků v zemích EU v této skupině, podobně jako i ve většině dalších skupin povolání, více roztříštěná. Na rozdíl od ČR jsou zde zastoupeni i pracovníci s nízkou úrovní vzdělání (5% pracovníků se základním vzděláním) a podstatně vyšší je v rámci EU podíl pracovníků se vzděláním na úrovni vyššího odborného vzdělání (ISCED 5B), který dosahuje 11 %. Podíl pracovníků s magisterským vzděláním je naopak nižší než v ČR. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU zahrnuje posun k vyššímu podílu pracovníků s bakalářským vzděláním a naopak snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciárního vzdělání v ekonomicky zaměřených oborech, které jsou zcela dominantní. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě jsou požadavky pracovních míst podobně jako v dalších skupinách specialistů vyšší než průměr, ovšem nároky nejsou tak vysoké jako u řídících pracovníků. Vyžadována je vyšší míra nezávislosti (index 2,5 oproti průměru 2,2) a plánování (2,4 oproti průměru 2,2). Požadavky na využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřebu dalšího učení jsou ve srovnání s výše zmíněnými nižší (index 2,2, resp. 2,3), ovšem i tak jsou v porovnání s ostatními skupinami povolání v ČR nad průměrem. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny mírně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky jsou srovnatelně vysoké, pouze z hlediska nároků na schopnost plánovat jsou nižší (index 2,1 oproti 2,4). Tyto vyšší kvalifikační nároky zřejmě odrážejí výše zmíněnou vyšší vzdělanostní úroveň pracovníků v ČR ve srovnání s průměrem zemí EU. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Obvykle požadovaná doba vzdělávání pracovníků v této skupině povolání v rámci ČR dosahuje 16,3 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je nižší (15,7 roku). Ve srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání v ČR, který činí 13,1 let vzdělávání, je tedy přibližně o 3 roky delší. Ve srovnání se zeměmi EU je úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání v ČR rovněž delší, a to přibližně o 1 rok Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají numerické dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR a schopnosti používat informační technologie (2,7 oproti 2,0). Velmi frekventované je i využívání čtenářských a písemných dovedností (2,6 resp. 2,5). Všechny uvedené dovednosti využívají pracovníci v této skupině povolání výrazně častěji, než je obvyklé v průměru ze všech skupin povolání. Situace v zemích EU je podobná, i v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě vyšší než činí průměr za všechny skupiny povolání. Četnost využití jednotlivých dovedností je rovněž na obdobné úrovni. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v této skupině povolání v ČR ani v zemích EU prakticky nejsou zaměstnávání pracovníci bez zkušeností s prací na PC. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě dosahují velmi nadprůměrných hodnot jak v oblasti řešení problémů, tak i v numerických a čtenářských dovednostech. V zásadě můžeme řadit pracovníky v této skupině povolání mezi 10 povolání s nejlepšími výsledky. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě skóre 314 bodů, což je o 32 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 4,5 roku vzdělávání navíc. U numerických dovedností získané bodové ohodnocení činí 310 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, tedy o 31 bodů navíc. Čtenářské dovednosti jsou lehce nižší, i tak jsou ovšem vysoko nad průměrem (304 bodů). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v oblasti čtenářské dovednosti nad průměrem zejména ve schopnosti řešit problémy. V numerických dovednostech získali i vyšší bodové skóre (o 4, resp. 6 bodů). Úroveň řešení problémů pracovníků v této skupině povolání v ČR je srovnatelná např. s pracovníky v Rakousku, Slovensku nebo Dánsku a Norsku. Lepších výsledků dosahují např. pracovníci v Německu nebo Finsku. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, podobně jako ve většině ostatních povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Lehce nad průměrem je ale i důležitost sociálních a metodologických kompetencí. Z osobnostních kompetencí pracovníky v této skupině povolání potřebují nejvíce spolehlivost, zásadovost a vytrvalost. V oblasti sociálních kompetencí je vyžadována zejména schopnost pracovat ve skupině a navazovat a udržovat pracovní vztahy. Z metodologických kompetencí jsou zásadní schopnost organizování, plánování a stanovení priorit při práci, rozhodování a ovlivňování pracovníků i výsledků firmy a svoboda v rozhodování. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem přehled v oblasti podnikání, administrativy a řízení. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Důležité jsou i znalosti z oblasti vzdělání a výchovy. Nejdůležitějšími dovednostmi pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti a schopnost komunikace v mateřském jazyce a rovněž schopnost se dále učit. Tyto dovednosti jsou podstatnější i při srovnání s jinými skupinami povolání. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě převažují činnosti, jako jsou řízení a ovlivňování lidí a ekonomické, obchodní a prodejní činnosti (Podnikavost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku systematickou a přesnou práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost) a rovněž i složku analytickou (Investigativnost). Naopak velmi málo se zde vyskytují činnosti manuálně technického charakteru (Realističnost). 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Kreativita 80% 60% Sociálnost 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná, podobně jako v ostatních skupinách specialistů především nezávislost, vytvoření dobrých pracovních podmínek, dále úspěch a uznání. Potřeba podpory a dobré sociální vztahy jsou pak na úrovni průměru. 21