Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (ISCO 14). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 23 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Řídící pracovníci v maloobchodě (ISCO 14201) 18,9% 18,9% Řídící pracovníci v restauracích (ISCO 14121) 12,1% 31,0% Řídící pracovníci ve velkoobchodě (ISCO 14202) 10,1% 41,2% Řídící pracovníci ve školních jídelnách (ISCO 14125) 9,3% 50,5% Řídící pracovníci v oblasti nemovitostí (ISCO 14394) 7,2% 57,7% Ostatní řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb (ISCO 14129) 7,1% 64,8% Řídící pracovníci v oblasti opravárenských služeb (ISCO 14393) 6,4% 71,2% Řídící pracovníci v jiných službách (ISCO 14399) 4,7% 75,9% Řídící pracovníci v hotelích (ISCO 14111) 4,2% 80,0% Řídící pracovníci v kavárnách a barech (ISCO 14123) 2,7% 82,8% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 7 povolání: Vedoucí recepce, Vedoucí kempu, Vedoucí rezervačního oddělení, Vedoucí stravovacího úseku, Knižní vydavatel, Vedoucí provozu čistírny, Vedoucí provozu prádelny Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Řídících pracovníků v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 39 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,4 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 0,8 % (3. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Poptávka po službách, zejména v oblasti ubytování a stravování, se zvýšila po otevření hranic na přelomu 80. a 90. let. Na trh vstoupili podnikatelé a investoři ze zahraničí, odvětví se stalo více závislé na mezinárodní situaci, podléhá nejrůznějším globálním a lokálním vlivům. Vliv na snižování počtu zaměstnaných osob dané skupiny povolání měla i hospodářské krize, v odvětví Obchod se její vliv projevil méně výrazně. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacíchoblasti ubytovacích tradičních řemesel a polygrafie a stravovacích služeb a obchodu a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 2,2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 0,8 %, tj. je o 0,8 p. b. nižší než v EU28. Rozdíl se může zdát spíše nepatrný, nicméně opak je pravdou. Pouze v 6ti zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší (výrazně nižší je ve Finsku a Dánsku). Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% UK PT EE IE BG EL IT BE EU28 ES HU SK LT MT SI HR CY PL NL FR LV AT CZ SE RO LU DE DK FI Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (a tudíž vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání v ČR průměrnou odvětvovou koncentraci. Míra rozptýlenosti pracovníků v rámci této skupiny povolání se omezuje pouze na určitá odvětví (viz. dále). Pokud bychom chtěli srovnat situaci z hlediska odvětvové koncentrace v ČR a EU28, z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že odvětvová koncentrace ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu dosahuje v EU28 vyšších hodnot. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Pracovníci skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu jsou v ČR nejvíce koncentrováni v rámci odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (33,4 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (32,2 %). Ve srovnání s ostatními odvětvími je míra koncentrace pracovníků v obou výše zmíněných odvětvích velmi silná, v rámci ostatních odvětví dosahuje koncentrace výrazně nižších hodnot. To je dobře patrné i z níže přiložené tabulky zatímco v obou již zmíněných odvětvích překračuje úroveň odvětvové koncentrace hranici 30 %, koncentrace v rámci odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (odvětví s třetí nejvyšší mírou koncentrace) dosahuje pouze hodnoty 6,1 %. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Ubytování, stravování a pohostinství 33,4% 33,3% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 32,2% 37,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 6,1% 5,6% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 5,0% 7,7% Vzdělávání 5,0% 1,2% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 4,5% 4,3% Zdravotní a sociální péče 2,5% 1,2% Vydavatelské a mediální činnosti 2,5% 1,1% Veřejná správa a obrana 1,8% 0,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 1,7% 0,5% Ostatní odvětví 5,4% 6,7% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Situace v EU28 je z hlediska odvětvové koncentrace napříč jednotlivými odvětvími v této skupině povolání velmi podobná. I zde jsou pracovníci nejvíce koncentrováni v obou výše zmíněných odvětvích. V případě Velkoobchodu, maloobchodu a opravy motorových vozidel nicméně dosahuje odvětvová koncentrace v EU28 o něco vyšší úrovně (37,6 %, o 5,4 p. b. více než v ČR). V ostatních odvětvích dosahuje odvětvová koncentrace výrazně nižších hodnot, stejně jako v ČR. Největší část osob ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu je zaměstnána v Praze (cestovní ruch je významnou oblastí ekonomiky hlavního města). V Praze pracuje téměř 22 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 6 p. b. více). Dalších téměř 16 % pracuje ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 11 % v Královéhradeckém kraji (5 % na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 10 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR), tj. v tradičních turistických regionech a centrech cestovního ruchu (Praha, Královehradecký kraj). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu zaměstnáno 16 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Ačkoliv skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu vykazuje v ČR průměrnou odvětvovou koncentraci, odvětvová exkluzivita dosahuje v této skupině povolání velmi nízkých hodnot. Přestože jsou pracovníci této skupiny povolání silně koncentrováni v rámci již zmíněných odvětví Ubytování, stravování a pohostinství a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, podíl pracovníků není v těchto odvětvích nikterak vysoký a jsou zde spíše minoritní skupinou. Podobná je situace také v EU28 - i zde odvětvová exkluzivita dosahuje nízkých hodnot, ve srovnání s ČR je však stále na vyšší úrovni. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacíchoblasti ubytovacích úředníci a nejvyšší představitelé společností a stravovacích služeb a obchodu a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Jak již bylo řečeno výše, podíly pracovníků skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v rámci sledovaných odvětví dosahují velmi nízkých hodnot. Nejvyšší podíl pracovníků vykazuje odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (6,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V ostatních odvětvích je podíl pracovníků skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu téměř nepatrný: Vydavatelské a mediální činnosti (2,4 %); Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (2,1 %); Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (1,4 %). V EU28 je, stejně jako v ČR, nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství, odvětvová exkluzivita zde nicméně dosahuje ve srovnání s ČR vyšších hodnot (11,8 %, o 5,1 p. b. více než v ČR). Ve srovnání s ČR vykazuje v EU28 vyšší podíl také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (4,2 %, o 2,1 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Ubytování, stravování a pohostinství 6,7% 11,8% Vydavatelské a mediální činnosti 2,4% 2,0% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,1% 4,2% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 1,4% 1,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 1,0% 2,3% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 0,9% 1,5% Vzdělávání 0,6% 0,2% Potravinářský a tabákový průmysl 0,6% 0,4% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 0,5% 0,5% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 0,3% 0,5% Podíl na zaměstnanosti celkem 0,8% 1,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Královéhradecký 1,8% Středočeský 1,3% Praha 1,2% Karlovarský 0,9% ČR celkem 0,9% Zlínský 0,8% Olomoucký 0,8% Moravskoslezský 0,8% Ústecký 0,7% Pardubický 0,7% Jihomoravský 0,6% Liberecký 0,6% Plzeňský 0,6% Jihočeský 0,6% Vysočina 0,2% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Řídících pracovníků v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v Královehradeckém (1,8 %), Středočeském (1,3 %), Praze (1,2 %) a Karlovarském kraji (0,9 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 6,6 % osob, což je o 0,7 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v ekonomice do roku 2020 očekávat změny ve struktuře odvětví a vnitřní změny profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, z hlediska vývoje počtu pracovních míst by v rámci skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu nemělo do roku 2020 dojít k žádným výraznějším změnám. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 39 tisíc pracovních míst, do roku 2020 by se měl počet pracovních míst zvýšit přibližně o 1 tisíc, tedy přibližně o 2%. Počet pracovních míst by se tedy měl v roce 2020 držet na přibližně stejné úrovni, jako tomu bylo v roce 2014 na základě VŠPS. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Přestože se počet pracovních míst do roku 2020 nijak výrazně nenavýší, je nicméně třeba počítat s tím, že do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) přibližně 4,5 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu potřeba nově obsadit více než 5 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Řídící pracovníci v Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacíchoblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách a stravovacích služeb a obchodu a stravovacích služeb a obchodu tradičních řemesel a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání patří mezi skupiny s mírně vyšší úrovní mobility pracovních sil, neboť jí v pomyslném žebříčku míry fluktuace patří 15. místo ze sledovaných 40 skupin povolání, přičemž nejvyšší míru pohybu pracovních sil vykazuje skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků a naopak nejnižší skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací. Pokud se však podíváme na vnitřní pohyb pracovníků této skupiny, vidíme, že jde o skupinu, ze které výrazně více pracovníků odchází, než přichází. Do této skupiny povolání přišlo 6,6 % nových pracovníků, zároveň jich však odešlo 9,7 %. Jde tak o skupinu povolání, která vykazuje (hned po skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností) nejvyšší rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími pracovníky v neprospěch nově příchozích. Tento rozdíl činí 2,4 procentního bodu Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,6 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 6,6% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 9,1% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 70,9% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 14,5% Pracovníci v oblasti osobních služeb 14,5% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 9,1% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 9,1% Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 7,3% přišli ze vzdělávání (ze školy) 3,6% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 9,1% přišli z nezaměstnanosti 7,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce těch, kteří do této skupiny povolání vstoupili, přišli z jiné skupiny povolání jejich podíl činí 70,9 %. S odstupem následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (9,1 %) a také ti, kteří byli před nástupem do této skupiny povolání neaktivní (9,1 %). Podíl osob, kteří byli předtím nezaměstnaní, činí 7,3 %. Nejmenší podíl přestavují ti, kteří nastoupili do této skupiny povolání ze školy (3,6 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (14,5 %) a o Pracovníky v oblasti osobních služeb (14,5 %). Další častou předchozí skupinou povolání byli Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností (9,1 %), Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (9,1 %) a v neposlední řadě také Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností (7,3 %). 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,6 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 9,7 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 9,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 63,9% z toho nejčastěji: Pracovníci v oblasti osobních služeb 18,1% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 16,9% Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 7,2% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 4,8% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 3,6% odešli do vzdělávání (do školy) 2,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 13,3% z toho odešli do důchodu 10,8% odešli mezi nezaměstnané 14,5% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Z tabulky je zřejmé, že většina pracovníků, kteří z této skupiny povolání odešli, se přesunuli do zcela jiné skupiny povolání (63,9 %). Za touto skupinou následují ti, kteří ze skupiny odešli a skončili v evidenci na úřadech práce mezi nezaměstnanými (14,5 %) a ti, kteří vstoupili mezi ekonomicky neaktivní (13,3 %) často jde o pracovníky, kteří odešli do důchodu (10,8 %). Těch, kteří odešli ze zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání, bylo pouze 6,0 %. Do vzdělávání odešlo 2,4 % osob. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Pracovníky v oblasti osobních služeb (18,1 %) a Provozovatele prodejen, prodavače a příbuzné pracovníky (16,9 %). Do ostatních skupin povolání odešlo již výrazně méně pracovníků do skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností odešlo 7,2 %, do skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání se přesunulo 4,8 % osob. Do ostatních skupin povolán odešlo méně než 3 % z odcházejících pracovníků. Jak můžeme vidět, jde o skupinu povolání, ve které dochází k propadu pracovníků tato skupina povolání vykazuje vyšší podíly odchozích pracovníků než těch, kteří do této skupiny přicházejí. Důvodem může být fakt, že z hlediska uplatnitelnosti v této skupině povolání nejsou možnosti zcela příznivé. Jde o skupinu povolání, která své zastoupení na pracovním trhu spíše snižuje, než zvyšuje. To do určité míry podporuje i zjištění analýzy inzertní nabídky 1, kde pracovní pozice této skupiny povolání poptávalo pouze 1,3 % inzerátů. Vzhledem k tomu, že lze brát nabídku pracovních příležitostí v inzerátech jako odraz poptávky na pracovním trhu, je možné usuzovat na určitý, spíše menší, zájem o pracovníky této skupiny povolání. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,8 roku, což o 2 roky více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu je 6. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 7,5 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 2 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se zde uplatňuje méně absolventů škol (celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR je 10 %), což je ale pochopitelné vzhledem k charakteristice vykonávaných povolání, které vyžadují více profesních zkušeností a osvojení si potřebných klíčových kompetencí. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 11 % a je o 3,6 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 7 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří více než 64 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 7 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Vzdělanostní struktura u skupiny Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v ČR v roce 2014 SŠ s MZ Terciární SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Jak je z grafu patrné, v rámci vzdělanostní struktury skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu je nejčastěji se vyskytujícím vzděláním střední vzdělání s maturitní zkouškou, kterého dosáhlo 55,0 % pracovníků. Druhou nejvíce frekventovanou úrovní je terciární vzdělání - nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (29,9 %) a o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (5,1 %). Jen malý podíl pracovníků absolvoval vyšší odbornou školu (2,1 %). Doktorskou úroveň vzdělání neprokázal v této skupině povolání nikdo. Třetí nejvíce zastoupenou vzdělanostní skupinou je střední vzdělání ukončené výučním listem (14,2 %) - v rámci této úrovně vzdělání je nicméně podíl absolventů výrazně nižší, než podíl absolventů vyšší úrovně vzdělání. Jen nepatrný podíl pracovníků má pouze základní vzdělání nebo nižší (1,0 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nezbytné jeví absolvování minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a také terciární vzdělání. To je dáno charakterem povolání pracovníci v této skupině vykonávají řídící práce a přitom musí prokázat i znalosti odborné povahy na praktické úrovni. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu bylo nejčastěji požadováno minimálně středoškolské (tedy SŠ s maturitou či VŠ), a to v 33,5 % inzerátů nebo vysokoškolské vzdělání (13,4% inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny). Pokud jde o obor vzdělání, pak vykazují pracovníci této skupiny povolání značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání. V oborové struktuře se vyskytlo 72 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 vzdělání. Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se více jak polovina pracovníků soustředí do 8 oborů, přičemž nejvíce lidí z této skupiny povolání absolvovalo v oboru Hotelnictví, restaurace a stravování na střední úrovni s maturitní zkouškou (12,3 %). Pracovníků s jiným oborem vzdělání již bylo vždy méně než 10 %. Druhým nejčastějším oborem vzdělání u pracovníků této skupiny povolání je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou (8,4 %), třetí místo zaujímají pracovníci, kteří absolvovali gymnázium (Obecné vzdělání 7,0 %). Více jak 5 % představují pracovníci, kteří se vyučili v oboru Hotelnictví, restaurace a stravování (6,6 %) a absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru Management a správa (5,6 %). K relativně početněji zastoupeným oborům patří ještě Ekonomie, Management a správa a také Strojírenství, kovovýroba a metalurgie všechny na terciární úrovni vzdělání. U ostatních zastoupených oborů je podíl osob nižší než 3 %. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu v ČR v roce % 10% 5% 0% 52-Hotelnictví, restaurace (SŠ s MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 52-Hotelnictví, restaurace (SŠ bez MZ) 20-Management (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (ter. vzd.) 20-Management (ter. vzd.) 30-Strojírenství (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Z uvedených údajů je patrné, že mezi nejžádanější obory vzdělání patří zejména obory ze skupin oborů Hotelnictví, restaurace a stravování, a to na středoškolské úrovni s maturitou. Toto vzdělání vykázalo více jak 12 % pracovníků. U ostatních (i těch nejčetnějších oborů) podíl lidí v této skupině povolání nepřekročil 10 %. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty představují více než 8 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem vzdělání Obecné vzdělání, což je vzdělání získané zejména v gymnaziálních oborech. Následují obory středního vzdělání s výučním listem (bez maturitní zkoušky) Hotelnictví, restaurace, stravování a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem vzdělání Management a správa. Značnému rozptylu oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé neuvedli požadavek na obor vzdělání 3 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 takřka u 70 % inzerátů pro tuto skupinu povolání (67,8 %). To vypovídá o určité volnosti v oboru vzdělání vhodného pro tuto skupinu, neboť oborové zaměření pracovníků je velmi pestré. 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu na rozdíl od jiných skupin řídících pracovníků převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (70 % pracovníků). Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou pracovníci s magisterským vzděláním (20 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je v rámci ČR přitom téměř totožná se skutečnou vzdělanostní strukturou. Kvalifikační požadavky tedy poměrně výjimečně přesně odpovídají skutečné vzdělanostní úrovni. Na druhou stranu porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou výrazně odlišné. V zemních EU je struktura pracovníků podstatně roztříštěnější, jsou zde zastoupeni i pracovníci s velmi nízkou úrovní vzdělání (16 % pracovníků se základním vzděláním), podstatně vyšší je (podobně jako v jiných řídících skupinách povolání) v rámci EU podíl pracovníků se vzděláním na úrovni vyššího odborného vzdělání (16 %). Podíl pracovníků s magisterským vzděláním odpovídá přibližně situaci v ČR. Nejvhodnější struktura z hlediska zemí EU zahrnuje na jedné straně zvýšení podílu pracovníků s velmi nízkou kvalifikací, na straně druhé pak naopak nárůst pracovníků s bakalářským a částečně i s magisterským vzděláním. U pracovníků této skupiny povolání se nedá říci, že má výše dosaženého vzdělání nějaký výrazný vliv na jejich uplatnění. Spíše než výše vzdělání se zde jeví jako vhodný předpoklad uplatnění určité skupiny oborů vzdělání, které se prolínají skrze všechny úrovně vzdělání (mimo základní vzdělání a nižší). Jde o obory vzdělání Hotelnictví, restaurace a stravování, Strojírenství, kovovýroba a metalurgie a také Management a správa. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je podobně jako v ostatních skupinách řídících pracovníků především schopnost plánovat (index 3,3) a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 3,0). Požadavek na využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřebu schopnosti dalšího učení jsou nižší (index 2,5, resp. 2,4), ovšem i tak jsou ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR vysoké. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že nároky v oblasti ovlivňování ostatních pracovníků jsou srovnatelně vysoké, v ostatních oblastech, jako jsou schopnost plánovat a pracovat nezávisle a míra schopnosti se dál učit, jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. Tyto vyšší kvalifikační nároky zřejmě odrážejí výše uvedenou vyšší vzdělanostní úroveň pracovníků v ČR ve srovnání s průměrem zemí EU. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 3,5 3,0 2,5 Index Požadavků pracovního místa 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Obvykle požadovaná doba vzdělávání pracovníků v této skupině povolání v rámci ČR dosahuje 13,9 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je mírně nižší (13,6 roku). Ve srovnání s řídícími pracovníky v jiných skupinách povolání je potřebná doba vzdělávání kratší a blíží se průměru ze všech skupin povolání. Ve srovnání se zeměmi EU je úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání v podstatě srovnatelná (13,6 roku jako nejčastěji požadovaná doba vzdělávání a 13,4 roku jako minimální doba vzdělávání) Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,8 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Na velmi vysoké úrovni je pak využívání čtenářských a písemných dovedností i schopnosti používat informační technologie. Ve všech oblastech je četnost využívání těchto dovedností nadprůměrná (index 2,3 oproti přibližně 1,9, resp. 2,0 v průměru). Situace v zemích EU je podobná, i v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností vyšší než činí průměr za všechny skupiny povolání. Ve srovnání s ČR pracovníci v této skupině méně často využívají numerické dovednosti (2,4 oproti 2,8 v ČR). Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z velmi nízkého podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 2,0 % oproti průměru 5,0 %). V zemích EU je ovšem tento podíl vyšší (6,0 % oproti průměru 7,0 %). 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu se na rozdíl od ostatních skupin řídících pracovníků, kteří dosahují zpravidla velmi nadprůměrných hodnot, pohybují blíže průměru. Dobrých výsledků dosahují především v oblasti řešení problémů a v numerických dovednostech, v úrovni čtenářských dovedností přesahují průměrnou hodnotu jen nepatrně. Podobná situace je ale v tomto směru i v zemích EU. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují pracovníci ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu skóre 290 bodů, což je o 8 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 1 rok vzdělávání navíc. U numerických dovedností získané bodové ohodnocení činí 285 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, tedy o 7 bodů navíc. Čtenářské dovednosti jsou podobně jako u jiných řídících pracovníků nižší a v této skupině jsou pouze asi 2 body nad průměrnou hodnotou. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v oblasti čtenářské dovednosti nepatrně pod průměrem, naopak z hlediska schopnosti řešení problémů a numerických dovedností jsou mírně nad průměrem. Úroveň řešení problémů pracovníků v této skupině povolání v ČR je srovnatelná např. s pracovníky v Německu, Polsku nebo Rakousku. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu, podobně jako ve většině ostatních povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Velmi důležité jsou ale i sociální a metodologické kompetence. Důležitost všech těchto kompetencí je podstatně vyšší než tvoří průměr. Z osobnostních kompetencí jsou nejdůležitější spolehlivost, zásadovost, schopnost spolupráce, flexibilita a zájem o ostatní. V oblasti sociálních kompetencí patří k nejdůležitějším schopnost koordinovat a pracovat ve skupině. Z metodologických kompetencí jsou zásadní schopnost vedení a řízení, zaškolování, odpovědnost za výsledky. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem přehled v oblasti vzdělávání, výchovy, podnikání, administrativy a služeb. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Nejdůležitějšími dovednostmi pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, schopnost komunikace v mateřském jazyce a schopnost se dále učit. Tyto dovednosti jsou podstatnější i při srovnání s jinými skupinami povolání. Nad průměrem je i důležitost a úroveň náročnosti numerických dovedností. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu převažují činnosti, jako jsou řízení a ovlivňování lidí a ekonomické, obchodní a prodejní činnosti (Podnikavost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku systematickou a přesnou práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Na rozdíl od ostatních na řízení zaměřených skupin povolání jsou více zastoupeny i činnosti zahrnující poskytování informací, poradenství a služeb (Sociálnost). 20