5) Reakce rostlin k modrému světlu
|
|
|
- Martin Valenta
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2010 5) Reakce rostlin k modrému světlu a) Fototropismus b) Rychlá inhibice prodlužovacího růstu c) Stimulace otevírání průduchů (stomat) 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory Receptors, Wiley-VCH Schäfer E, Nagy F (eds) (2006) Photomorphogenesis in Plants and Bacteria, 3rd ed., Springer Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant Development Blackwell Publishing
2 2 Vývoj a růst organismů jsou regulovány různými faktory Receptor R Signály Vápník Protein kinázy Reakce Interní Genetická informace Metabolismus Hormony Externí Světlo Teplota Vlhkost Plyny Gravitace Signál Receptor Sekundární přenašeč Reakce (např. exprese genů)
3 3 Fotosyntéza přijímané světlo slouží jako zdroj chemické energie Fototropismus - světlo je přijímáno jako signál; specifická reakce k modrému světlu; růst směrem ke světlu
4 4 Reakce rostlin k modrému světlu ( nm) a) Fototropismus b) Rychlá inhibice prodlužovacího růstu c) Stimulace otevírání průduchů Aktivace genové exprese Stimulace syntézy chlorofylu a karotenoidů Fototaxe Pohyb jádra Update 2007: Iwabuchi K et al. (2007) Plant Cell Physiol 48: Změna polohy listů Update 2008: Inoue S et al. (2008) Mol Plant 1: Reakce rychlé - sekundy (elektrické jevy na membráně) Reakce pomalé - minuty, hodiny (stimulace biosyntézy pigmentů)
5 5 Modré světlo je absorbováno specifickými receptory modrého světla, ale také fytochromy a chlorofylem Jak odlišit specifické reakce k modrému světlu? 1) Modré světlo nemůže být nahrazeno červeným světlem 2) Reakce není reverzibilní FR 3) Akční spektrum a jeho srovnání s absorpčním světlem
6 6 Akční spektrum - graf, který vyjadřuje závislost intenzity pozorované reakce na vlnové délce světla Akční spektrum pro fototropismus
7 7 a) Fototropismus asymetrický růst směrem ke světlu - houby - kapradiny - vyšší rostliny
8 8 Koleoptile (coleoptile) modifikované listy u jednoděložných rostlin ~ 180 minut Auxinový gradient Zakřivení koleoptile Auxin stimuluje růst buněk více na zastíněné než na ozářené straně koleoptile => zakřivení růstu
9 9 Arabidopsis mutant phot1 s defektem ve fototropismu WT phot1
10 10 Fototropické reakce rostlin k modrému světlu jsou zprostředkovány fototropiny WT PHOT1, PHOT2 hrají roli ve fototropismu PHOT2 funguje při vysoké intenzitě modrého světla phot1 Mutant phot1: - chybí reakce k BL mmol.m -2.s -1 - normání reakce k BL 1 10 mmol.m -2.s -1 phot2 Mutant phot2: - normální reakce k BL obou intenzit phot1/phot2 Mutant phot1/phot2: - chybí reakce k BL obou intenzit Podle: Briggs WR, Christie JM (2002) TIPS 7:
11 11 Receptory fototropiny (phototropins) Arabidopsis mutant nph1 (nonphototropic hypocotyl1) geneticky nezávislý na cry1 nph1 normálně inhibován modrým světlem; nereaguje fototropicky k modrému světlu; membránový protein 120 kda není modrým světlem fosforylován NPH1 protein receptor pro fototropismus; autofosforylace indukovaná modrým světlem NPH1 protein (PHOT1) Struktura
12 12 Struktura PHOT1-966 aminokyselin - hydrofilní protein; schopnost připojovat se k membráně - C-terminální část 11 typických domén v serine/threonine kináze - N-terminální část 2 opakující se domény LOV1, LOV2; každá 110 aminokyselin; NH 2 - Ser/Thr kinase - COOH LOV podobná doméně PAS v proteinech regulovaných světlem (light), kyslíkem (oxygen; Escherichia coli), napětím (voltage; Drosophila, obratlovci) Fototropin exprimován v buňkách hmyzu: N-terminální část váže chromofor FMN (flavin mononucleotide) v místech LOV1 a LOV2; autofosforylace po expozici modrým světlem. PHOT1 - spektrální charakteristika receptoru pro fototropismus => PHOT1 navržen jako light receptor kináza indukující fototropismus. UPDATE 2008 Wan Y-C et al. (2008) Molecular Plant 1: Tma: PHOT1 lokalizován na plazma membráně BL: PHOT1 přesun do cytoplazmy UPDATE 2008 (December) Han I-S et al. (2008) Plant Cell 20: Transport PHOT1 z plazma membrány do cytoplazmy je regulován RL prostřednictvím PhyA.
13 13 PHOT2 NH 2 - Ser/Thr kinase - COOH - podobný k PHOT1 - váže FMN a prochází autofosforylací po ozáření modrým světlem Mutant phot1: - nereaguje fototropicky k modrému světlu mmol.m -2.s -1 - reaguje normálně fototropicky k modrému světlu 1 10 mmol.m -2.s -1 Mutant phot2: - normální fototropické reakce Mutant phot1/phot2: - nereaguje fototropicky k modrému světlu obou intenzit PHOT1, PHOT2 hrají roli ve fototropismu; PHOT2 funguje při vysoké intenzitě modrého světla
14 14 Fototropiny hrají roli v pohybu chloroplastů Dark Slabé modré světlo Silné modré světlo Akumulační reakce Vyhýbavá reakce
15 15 WT phot1 phot2 phot1/phot2 Podle: Briggs WR, Christie JM (2002) TIPS 7: PHOT2 hraje roli ve vyhýbavé reakci Oba geny, PHOT1 a PHOT2 hrají roli v akumulační reakci
16 Modré světlo Signální dráha fototropinů PHOT Protein kinázy Přenašeči signálu z cytoplazmy do jádra Transkripční Faktor (auxin-responsive) 16 FMN + Flavin mononucleotide PHOT1 PHOT2 Autosforylace PHOT1 PHOT2 Fosforylace NPH3 ARF7 (NPH4) Fototropismus Pohyb chloroplastů Otevírání stomat Phytochrome kinase substrate (PKS) (součást signální dráhy phya) interaguje s PHOT1 a NPH3 na plazmatické membráně 1) PKS zprostředkuje fototropickou reakci 2) Molekulární spojení signálních drah fototropinů a phytochromu A
17 17 UPDATE 2007 Pedmale UV, Liscum E (2007) Journal of Biological Chemistry 282: Tma PHOT1 - nefosforylován; NPH3 - fosforylovaná forma Modré světlo PHOT1 aktivace Ser/Thr kinázy autofosforylace PHOT1 a aktivace 1 protein fosfatázy NPH3 defosforylován, katalyzováno 1 protein fosfatázou NPH3 funkční součást komplexu CUL3-ubiquitinprotein ligázy E3 NPH3 opět fosforylován neznámou kinázou Vazba NPH3 na CUL3 aktivace komplexu CUL3- -ubiquitin-protein ligáza E3 Phototropická reakce k modrému světlu
18 18 b) Rychlá inhibice prodlužovacího růstu Klíčení Proniknutí z půdy Fotomorfologická reakce = inhibice růstu Akční spektrum pro inhibici růstu etiolizovaných rostlin Akční spektrum pro fototropismus
19 19 Experimentální možnosti oddělení inhibice růstu zprostředkované fytochromem od inhibice zprostředkované specifickými receptory modrého světla 1) Aplikace silného žlutého světla => saturovaná inhibice růstu ~ 50%, stabilní Pr:Pfr. Následná aplikace slabého modrého světla => další inhibice růstu specificky zprostředkovaná fotoreceptory pro modré světlo. 2) Změna v rychlosti růstu hypokotylu zprostředkovaná fytochromy ~ 8 90 minut; změna růstu zprostředkovaná fotoreceptory pro modré světlo ~ sekund 3) Modré světlo indukuje depolarizaci membrány, která předchází inhibici růstu. Depolarizace je způsobena aktivací Cl - kanálů.
20 20 Aniontové kanály zprostředkují inhibici růstu modrým světlem Modré světlo out in Cl mv Inhibitor (NPPB) Depolarizace membrány Cl mv Cl mv => Inhibice růstu Růst => neinhibován
21 Receptory kryptochromy (cryptochromes) 21 Arabidopsis mutant hy4 hypokotyl není inhibován modrým světlem Gen HY4 => protein, monomer 75 kda NH 2 PHR CCT COOH MTHF PHR = Photolyase-related doména; N- terminální doména; homologní k DNA fotolyáze; váže dva typy chromoforu: - Flavin = flavin adenine dinucleotide, FAD - Pterin = methenyltetrahydrofolate, MTHF FAD DAS CCT = CRY C-terminus; C-terminální doména - obsahuje 3 motivy: D, A, S důležité pro buněčnou lokalizaci a mezimolekulární interakci (např. s COP1)
22 22 Exprese HY4 v Echerichia coli chybí fotolyázová aktivita Fotolyáza monomer, enzym aktivovaný modrým světlem, který opravuje pyrimidinové dimery vznikající ozářením DNA UV světlem Pterin derivát pteridinu, absorbuje Světlo světlo, pigment u hmyzu, ryb a ptáků Cashmore AR (2003) Cell 114: Fotolyáza je aktivní jako monomer, kdežto kryptochrom je aktivní jako homodimer. Excitaton energy Odlišné funkce těchto proteinů Pterin Flavin UPDATE 2006 e - Py = Py e - Selby CP and Sancar A (2006) PNAS 103: Nový enzym cryptochrome-dash (Drosophila, Arabidopsis, Synechocystic, Human) CRY-DASH je fotolyáza s vysokou specificitou k cyclobutan-pyrimidinovým dimerům (CPD) na jednovláknové DNA
23 23 HY4 = CRY1 (CRYPTOCHROME 1) kóduje fotoreceptor modrého světla; zprostředkuje inhibici prodlužování indukovanou modrým světlem Důkazy: - overexprese CRY1 v transgenních rostlinách => silná inhibice růstu hypokotylu; nadprodukce antokyaninů CRY1 hraje roli v inhibici prodlužovacího růstu
24 24 CRY2 (CRYPTOCHROME 2) homologní ke CRY1; na světle nestabilní Transgenní rostliny overexprimující CRY2 slabá inhibice prodlužovacího růstu modrým světlem zvětšený růst děloh indukovaný modrým světlem CRY1 a CRY2 hrají roli v indukci kvetení a denním rytmu identifikace genu CRY3 Funkce CRY3? UPDATE 2006 Huang Y et al. (2006) PNAS 103: CRY3 patří ke CRY-DASH enzymům s fotolyázovou aktivitou; návrh nového mechanizmu stabilizace cyclobutan-pyrimidinových dimerů.
25 25 Signální dráha kryptochromů CRY CRY1 a CRY2 homologní s fotolyázou, ale fotolyázová aktivita chybí Navržen jiný mechanismus přenosu signálu Fosforylace - defosforylace
26 26 Modré světlo Aktivní (Pi) n Kináza CRY2 PHR CCT2 PHR CCT2 PHR CCT2 Fosfatáza Neaktivní Ca 2+ -binding protein SUB1 UPDATE 2007 Yu X et al. (2007) Plant Cell 19: Autofosforylace probíhá v jádře. K degradaci CRY2 je nutné kontinuální světlo, protože CRY2 proteiny jsou degradovány po částech. CRY2 je degradován ubiquitinací ve 26S proteasomu Degradace CRY2 Ubiquitinace a degradace ve 26S proteasomu PP7 Fotoreakce Ser/Thr fosfatáza
27 27 Modré světlo WT CRY2 PHR CCT2 PHR CCT2 Neaktivní UPDATE 2005 Aktivní Mutace v CNT1 Objasněna funkce N-terminální domény kryptochromu N-terminální doména PHR (CNT1) je nutná k homodimerizaci kryptochromu. Dimerizace je nezbytná ke světelné aktivaci C- terminální domény (CCT) => schopnost CCT interagovat se signálním proteinem COP1 v signální dráze modrého světla. N-terminální doména PHR obsahuje NC80 doménu přesně v místě styku s C-terminální doménou. Sang et al. (2005) Plant Cell 17: Tma: PHR a CCT tvoří uzavřenou konformaci potlačuje motiv NC80 neaktivní kryptochrom Modré světlo: CCT je fosforylována de-represe NC80 - PHR a CCT tvoří otevřenou konformaci aktivní kryptochrom
28 Modré světlo Cytoplazma 28 CRYs jsou akumulovány v jádře Transport CRY2 - nezávisle na světle CRY1 - ve tmě; na světle transport zpět do cytoplazmy a část zůstává v jádře CRY Jádro Aktivace aniontových kanálů COP1 HY5 Exprese genů Inhibice růstu hypokotylů Mutant phot1 defekt v rychlé fázi inhibice růstu (do 30 minut po ozáření) PHOT1 Iniciace inhibice do 30 minut Mutant cry1, cry2 defekt v pomalé fázi inhibice růstu (30 120) minut po ozáření!! Folta KM (2004) Plant Physiol 135: Zelené světlo stimuluje prodlužování => působí proti modrému světlu (viz blue/green reverzibilita u stomat) CRY1, CRY2 iniciace inhibice do 120 minut
29 29 Zapojení PHOT1 v inhibici růstu hypokotylu indukované modrým světlem
30 30 c) Stimulace otevírání průduchů (stomat) UPDATE 2008 Jia W, Zhang J (2008) Plant Signaling and Behavior 3: Průduchy hrají hlavní regulační roli ve výměně plynů v listech Průduchy modelový objekt pro studium reakcí k modrému světlu: - reakce stomat k modrému světla je rychlá a zvratná - reakce stomat k modrému světlu je pozorovatelná po celý život rostliny - signální dráha spojující místu příjmu modrého světla s průduchy je dobře prostudována Světlo je dominantní faktor regulující otevírání a zavírání stomat dopadem na epidermální buňky listu.
31 31 Průduchy se otevírají při dosažení určité úrovně intenzity světla a zavírají se, když intenzita světla klesá. Open Pór Closed Svěrací buňky (guard cells)
32 32 DCMU (dichlorophenyl dimethylurea) inhibitor fotosyntetického elektronového transportu částečně inhibuje otevírání průduchů indukované modrým světlem Fotosyntéza v chloroplastech svěracích buněk hraje roli ve světle-indukovaném otevírání stomat Nefotosyntetická složka stomatální reakce ke světlu + Světlo aktivuje dvě výrazné reakce svěracích buněk: - fotosyntéza v chloroplastech svěracích buněk - specifická reakce k modrému světlu
33 33 Specifická stomatální reakce Modré světlo způsobuje současně fotosyntetickou a specifickou nefotosyntetickou reakci 1) Saturace fotosyntetické reakce silným červeným světlem => částečné otevření stomat 2) Aplikace slabého modrého světla Další, nefotosyntetické, otevření stomat vyvolané modrým světlem
34 34 Modré světlo indukuje zvětšování protoplastů izolovaných ze svěracích buněk průduchů Světlo je opravdu vnímáno svěracími buňkami Odhalení mechanismu fungování svěracích buněk, tj. otevírání a zavírání průduchů Modré světlo indukuje proud iontů do buňky a akumulaci organických roztoků => zvýšení osmotického tlaku v buňce => čerpání vody do buňky => zvětšování protoplastů = svěracích buněk => vytvoření štěrbiny = otevření průduchu Modré světlo
35 35 Modré světlo aktivuje protonovou pumpu (H + - ATPase) Po ozáření protoplastů svěracích buněk modrým světlem se ph okolního média snižuje, prostředí se okyseluje. Acidifikace může být blokována aplikací CCCP (blokátor tvorby ph gradientu) nebo vanadatem (inhibitor protonové pumpy) Acidifikace je způsobena aktivací protonové pumpy modrým světlem
36 36 Aktivace protonové pumpy modrým světlem Modré světlo out in H mv Inhibitor (ortho-vanadate) Hyperpolarizace membrány H mv H mv => => Snižování ph vně buňky (acidifikace) ph vně buňky se nemění
37 37 Zvýšení pumpování protonů a velikost otevření stomat jsou úměrné množství fotonů modrého světla dopadajících na list Reakce stomat funguje jako senzor fotonů
38 38 Modré světlo reguluje osmotický stav svěracích buněk aktivací protonové pumpy a stimulací syntézy organických látek 1908 F. E. Lloyd škrob-cukr hypotéza: turgor svěracích buněk je regulován osmotickými změnami, které jsou následkem konverze škrobu na cukr objev změn v koncentraci K + - moderní teorie osmoregulace pomocí K + a jiných iontů Tři odlišné cesty osmoregulace ve svěracích buňkách 1) Vlivem K +, Cl -, a malátu 2- pocházejícího z hydrolýzy škrobu 2) Vlivem sacharózy vznikající hydrolýzou škrobu 3) Vlivem sacharózy vznikající fotosyntézou (chloroplasty svěracích buněk či chloroplasty v mezofylových buňkách)
39 39 Chloroplasty obsahují škrobová zrna Open Škrob je nerozpustný vysokomolekulární polymer glukózy není osmoticky aktivní Hydrolýza škrobu vznikají rozpustné cukry osmoticky aktivní Osmotický tlak (osmotický potenciál ) Stomata se otvírají Zavírající se stomata: syntéza škrobu Osmotický tlak (osmotický potenciál )
40 40 Cukr je osmoticky aktivní látka ve svěracích buňkách Po objevení role K +, Cl - a malátu 2- škrob-cukr hypotéza byla částečně opuštěna. Nedávné studie však ukázaly důležitou fázi osmoregulace svěracích buněk s dominantní rolí cukru. Studie: K + se zvyšuje s otevíráním stomat brzy ráno; obsah cukru se pomalu zvyšuje. K + se snižuje odpoledne, ale otevírání stomat pokračuje, obsah cukru se dále zvyšuje. Odpoledne se obsah cukru snižuje, což koresponduje se zavíráním stomat. Otevírání stomat: nárůst K + Zavírání stomat: pokles cukru
41 Receptory zapojené v regulaci otevírání průduchů 41 Zeaxantin karotenoid; komponenta xantofilového cyklu v chloroplastech mezofylových buněk - chrání fotosyntetické pigmenty před nadměrným světlem. Zeaxantin ve svěracích buňkách funguje jako receptor zprostředkující otevírání stomat
42 42 Důkazy pro roli zeaxantinu jako fotoreceptoru ve stomatech - absorpční spektrum zeaxantinu souhlasí s akčním spektrem otevírání stomat indukovaného modrým světlem Absorpční spektrum zeaxantinu Akční spektrum otevírání stomat
43 43 - obsah zeaxantinu ve svěracích buňkách odpovídá velikosti stomatální apertury - citlivost svěracích buněk k modrému světlu se zvyšuje s koncentrací zeaxantinu - otevírání stomat indukované modrým světlem je inhibováno dithiotreitolem (DTT) a inhibice je závislá na koncentraci DTT inhibuje enzym, který konvertuje violaxantin na zeaxantin => DTT snižuje akumulaci zeaxantinu Arabidopsis mutant npq1 (nonphotochemical qeunching) npq1 neakumuluje zeaxantin v chloroplastech => chybí specifické otevírání stomat indukované modrým světlem npq1 ukazuje pouze bazální otevírání stomat indukované fotosyntézou
44 Otevírání stomat prostřednictvím zeaxantinu 44 Modré světlo Zeaxantin H + -ATPáza Otevírání stomat Mechanizmus zapojení zeaxantinu v otevírání stomat vlivem modrého světla je třeba dále ověřit kontroverzní výsledky v intaktních listech a protoplastech svěracích buněk u mutanta npq1.
45 45 Reverzibilita otevírání stomat Akční spektra modrého (otevírání stomat) a zeleného (zavírání stomat) světla jsou posunuta o 90 nm Tento posun je způsoben izomerizací zeaxantinu Modré světlo Zelené světlo Trans izomer Zeaxantinu (neaktivní) Cis izomer Zeaxantinu (aktivní) Tma UPDATE 2007 Folta KM, Maruhnich SA (2007) J Exp Botany 58: Nejnovější review o reverzních účincích zeleného světla na růst a vývoj rostlin
46 46 Do procesu otevírání stomat jsou zapojeny kromě zeaxantinu i fototropiny WT Reakce stomat k modrému světlu je ovlivňována i geny PHOT1 a PHOT2. phot1 Mechanismus interakce PHOTs se zeaxantinem není znám. phot2 phot1/phot2 UPDATE 2007 Boccalandro H et al. (2007) Plant Signaling and Behavior 2: 1-3 Stomata fungují autonomně reakce jednoho průduchu k modrému světlu nezávisí na reakci druhého průduchu k modrému světlu.
47 Modré světlo 47 * Aniontové kanály ** PHOT1, PHOT2 H + -ATPáza Hyperpolarizace K + - kanály H + -ATPáza: C- terminální konec má autoinhibiční doménu reguluje aktivitu ATPázy blokováním katalytického místa Aktivace ATPázy: fosforylace Ser/Thr C- terminální domény ATPázy => autoinhibiční doména je odstraněna z katalytického místa * UPDATE 2007 Marten H et al. (2007) Plant Journal 50: Otevírání stomat ** UPDATE 2007 Lee Y et al. (2007) Plant Journal 52: PIPK4 (PIP kináza) vznik Ptdlns (4,5) P2 (fosfatidylinositol 4,5-bifosfát) ve svěracích buňkách. Ptdlns (4,5) P2 inhibuje aniontové kanály => udržení otevření stomat
48 UPDATE Do procesu otevírání stomat jsou zapojeny kromě zeaxantinu a fototropinů i kryptochromy a COP1 Otevírání stomat indukované modrým světlem: WT > cry1 = cry2 > cry1cry2 WT < CRY1-ovx = CRY2-ovx cry1cry2 > phot1phot2 > cry1cry2phot1phot2 WT < cop1 cry1cry2cop1 = phot1phot2cop1 > phot1phot2cry1-ovx BL CRY PHOT COP1 Otevření stomat X Mao J et al. (2005) PNAS 102:
RVR e) Fotobiologie reakcí zprostředkovaných modrým světlem f) Fotoreceptory g) Přenos signálu
1 2015 9) Fotomorfogeneze e) Fotobiologie reakcí zprostředkovaných modrým světlem f) Fotoreceptory g) Přenos signálu Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory Receptors, Wiley-VCH Schäfer
2) Reakce rostlin k modrému světlu
SFR 1 2017 2) Reakce rostlin k modrému světlu b) Fotoreceptory c) Přenos signálu Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant Development Blackwell Publishing Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005)
19. století. b) Fotoreceptory c) Přenos signálu. b) Fotoreceptory modrého světla: Kryptochromy (cryptochromes) PHR
SFR 2018 2) Reakce rostlin k modrému světlu 1 19. století Charles a Francis Darwin Studium fototropismu koleoptile 2 b) Fotoreceptory c) Přenos signálu Počátek 90. let Identifikace fotoreceptorů Identifikace
4) Reakce rostlin k modrému světlu
SFZR 1 2015 4) Reakce rostlin k modrému světlu a) Fotobiologie reakcí zprostředkovaných modrým světlem Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant Development Blackwell Publishing Briggs WR,
3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
VORF Winslow Russel Briggs ( )
VORF-2 2015 Winslow Russel Briggs (29.4. 1928) 1 Department of Plant Biology Carnegie Institution for Science (dříve Carnegie Institution of Washington) 260 Panama Street Stanford, CA 94 305 USA Prof.
9) Fotomorfogeneze RVR. Schäfer E, Nagy F (eds) (2006) Photomorphogenesis in Plants and Bacteria, 3rd ed., Springer
2015 9) Fotomorfogeneze a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů 1 Briggs
VORF Winslow Russel Briggs ( )
VORF-2 2018 Winslow Russel Briggs (29.4. 1928) 1 Department of Plant Biology Carnegie Institution for Science (dříve Carnegie Institution of Washington) 260 Panama Street Stanford, CA 94 305 USA http://dpb.carnegiescience.edu/labs/briggs-lab
4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin
SFR 1 2018 4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější
4) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
1 2010 4) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2015 6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR SFZR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
MFPSB 1. b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze
1 Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů a) Fotomorfogeneze b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze Martin Fellner Martin Fellner 2010 2 a) Fotomorfogeneze
1) Úloha světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
S 2018 1) Úloha světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) eakce rostlin zprostředkované fytochromy c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární
Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů
1 Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů a) Fotomorfogeneze b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze Martin Fellner 2015 2 a) Fotomorfogeneze Briggs
3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
1 2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Průduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2016 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFZR 1 2014 5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované
RŮST A VÝVOJ Růst nevratný nárůst hmoty způsobený činností živé protoplasmy hmota a objem buněk, počet buněk, množství protoplasmy kvantitativní změny Diferenciace rozlišování meristematických buněk na
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
1 2014 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin je nejdéle známým fytohormonem s mnoha popsanými fyziologickými účinky Darwin 1880, Went 1928 pokusy s koleoptilemi trav a obilovin prokázali existenci
Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo
Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu
2015 2) Reprodukce rostlin 1 a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Životní cyklus rostliny 2 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
Fotomorfogeneze: vliv světla na procesy vývoje rostlin ve výuce biologie na školách
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Učitelství biologie pro SŠ (dvouoborové) Bc. Libor Sedlecký Fotomorfogeneze: vliv světla na procesy vývoje rostlin
Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky. Reakce průduchů na vlhkost vzduchu. Reakce průduchů na vodní stres
Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Bakalářská práce Olomouc 2010 Martina Bednářová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra buněčné biologie a genetiky Exprese auxin-binding proteinů
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Příběh pátý: Auxinová signalisace
Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Signalizace a komunikace Annu. Rev. Plant Biol. 2008.59:67-88 Development, 117 (1993), pp. 149 162 Meristémy trvale dělivá pletiva Periklinální dělení Antiklinální dělení http://www.mun.ca/biology/desmid/brian/biol3530/devo_07/ch07f05.jpg
1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Stomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin
Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Praktikum fyziologie rostlin 1 Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Fototropismus náleží mezi vitální ohybové pohyby rostlin. Řadí se mezi pohyby paratonické povahy, tj. je vyvolán
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
10) Reakce rostlin k abiotickému stresu
1 2015 10) Reakce rostlin k abiotickému stresu f) Tepelný stres a tepelný šok g) Kyslíkový deficit Jenks M et al. (2005) Plant Abiotic Stress. Blackwell Publishing Ashraf M et al. (2005) Abiotic Stresses.
Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu
Měření fotosyntézy rostlin pomocí chlorofylové fluorescence aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu Fotosyntéza: Fotosyntéza je proces, ve kterém je světelná energie zachycena světlosběrnými
Regulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
INTELIGENTNÍ KULTIVACE ROSTLIN
Grow Light 300 INTELIGENTNÍ KULTIVACE ROSTLIN Lightdrop Grow Light je unikátní osvětlovací LED systém s možností regulace spektrálního složení a intenzity světla umožňující indukci intenzivního růstu a
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy
INTELIGENTNÍ KULTIVACE ROSTLIN
Grow Light 300 INTELIGENTNÍ KULTIVACE ROSTLIN Lightdrop Grow Light je unikátní osvětlovací LED systém s možností regulace spektrálního složení a intenzity světla umožňující indukci intenzivního růstu a
Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová
Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
11. ONTOGENEZE I: VEGETATIVNÍ FÁZE, FOTOMORFOGENEZE
Ontogeneze je vývoj jedince. Ontogenetické změny, kterými rostlina prochází od svého zrodu přes dospívání, reprodukci až k stárnutí a odumírání, se uskutečňují s pomocí základních regulačních mechanismů
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
4) Reprodukce rostlin
MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Vývoj endospermu 1 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
2) Reprodukce rostlin
2010 1 2) Reprodukce rostlin a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu 2 Životní cyklus rostliny 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
4) Reakce rostlin k abiotickému stresu
2010 4) Reakce rostlin k abiotickému stresu a) Vodní deficit b) Zasolení a osmotické přizpůsobení a jeho role v toleranci k suchu a zasolení 1 Jenks M et al. (2005) Plant Abiotic Stress. Blackwell Publishing
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra experimentální biologie rostlin Libor Sedlecký Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách Bakalářská práce
3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFR 1 2017 3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)
1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo,
Fotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující