Napěťový vektor 3d. Díky Wikipedia za obrázek. n n n

Transkript

1 Míry napětí

2 Napěťový vektor 3d n n2 2 n,. n n n Zatížené těleso rozdělíme myšleným řezem na dvě části. Na malou plošku v okolí materiálového bodu P působí napěťový vektor (n) (n, x, t), který je spojitou funkcí souřadnic x(x 1,x 2,x 3 ), normály n a času t. Na druhou část řezu působí stejně velký vektor opačného smyslu. Napěťový vektor můžeme rozložit na složku do směru normály σ n a do směru tečny k řezu τ n. Velikost σ n je dána skalárním součinem napěťového vektoru a vektoru normály, velikost složky τ n dopočítáme z Pythagorovy věty Díky Wikipedia za obrázek.

3 Napěťový vektor 3-d Mějme nějakou plošku ds myšleného řezu zatíženým tělesem. Zvolme souřadný systém tak, že ploška leží v rovině (x 1, x 3 ) a osa x 2 je na ní kolmá. Na plošku působí výsledný napěťový vektor t 2 [Pa] a tedy výsledná síla t 2 ds. uto sílu t 2 ds můžeme rozložit na dvě složky (červené) složku ve směru normály n2 ds= 22 ds složku ve směru tečny τ 2 ds (leží v rovině (x 1, x 3 ) ) ečnou složku můžeme dále rozložit do směru souřadných os x 1 a x 3 (hnědá barva) tj. na 23 ds a 21 ds. Napěťový vektor t 2 tedy můžeme zapsat jako součet:

4 Cauchyho zákon napětí deformovaná konfigurace Cauchyho skutečné napětí Čtyřstěn je vyňatý myšlenými řezy ze zatíženého deformovaného tělesa. Na jeho přední stranu o ploše da působí napěťový vektor t (n) =(t 1 (n), t 2 (n), t 3 (n) ) a výsledná síla t (n) da která musí být v rovnováze se silami na ostatních ploškách čtyřstěnu, kde jsme příslušné napěťové vektory rozložili na složky ve směru souřadných os. Složkové podmínky rovnováhy: n t1 da 11n1da 21n2da 31n3 da, atd. t n, t n, t n1 t n2, t n

5 Obecná rovnice roviny V obecné rovnici ax + by + cz + d = 0 roviny δ, určené bodem P[p1; p2; p3] a normálovým vektorem n = (n1; n2; n3), odpovídají koeficienty a, b, c souřadnicím jejího normálového vektoru n; a = n1, b = n2 a c = n3. Určete obecnou rovnici roviny ABC, kde A[2; -2; 1], B[1; -1; 4] a C[0; 0; 1]. Řešení Nejprve určíme normálový vektor této roviny. en vypočítáme jako vektorový součin vektorů AB a AC. AB = {-1; 1; 3}, AC = {-2; 2; 0}, AB AC = {-6; -6; 0}. Podle předcházející věty tento vektor určuje koeficienty a, b, c obecné rovnice roviny ABC. a pak vypadá následovně: -6x - 6y + 0z + d = 0. Zbývá dopočítat koeficient d. en získáme, dosadíme-li do rovnice souřadnice některého z bodů A, B, C. Pro jednoduchost zvolíme bod C a dojdeme k d = 0. Hledaná obecná rovnice má tvar: -6x - 6y = 0. Výslednou rovnici si snadno můžeme ověřit dosazením souřadnic bodů A a B.

6 Normála k ploše a vektor napětí Plocha S určená rovnicí f(x 1,x 2,x 3 )=0 má ve svém regulárním bodě Q(x 1q, x 2q, x 3q ) normálový vektor f f f f f f n Q,, f e 1+ e2 e3 x1 x2 x3 x Q 1 x2 x3 nebo jeho (libovolný) nenulový násobek, normála plochy S v bodě Q je pak přímka, která prochází bodem Q a jejímž směrovým vektorem je normálový vektor plochy v daném bodě. Vektor normály je kolmý k tečné rovině plochy S vedené bodem Q. Je-li ve speciálním případě plocha S rovinou o rovnici ax + by + cz + d = 0, potom jejím normálovým vektorem (v kterémkoliv jejím bodě) je (a, b, c) a je to vektor kolmý k rovině S (která je sama sobě tečnou rovinou). 2 x1x3 x3 0 2 x3 0 x2 v bode P(x i), najdeme napetovy vektor v bode Q(1,0,-1) na plose 0 x f x1, x2, x3 x1 x2 x3 0 f 1, 2 x2, 2 x3, fq 1,0, 2, fq 5, nq Q n 1 1, velikost 2 5 Q Q Q Q 5 t Pa , t

7 ij [ Pa] v bodě P v tomto bodě určete vektor napětí a t, který působí na element plochy rovnoběžný s rovinou 2x x x 1 a určete úhel mezi napěťovým vektorem a normálou k rovině. b Příklad Směrové kosíny normály k rovině: n 1, napěťový vektort [ Pa] Úhel mezi n a t : n t n t cos 1.056, 60.5 určete normálné a smykové napětí v oktahedrické rovině jdoucí daným bodem. Oktahedrická rovina svírá se všemi 2 osami stejný úhel 3cos 1 okt 1. Napěťový vektor v okt. rovině okt okt c o n t n [ Pa]; okt okt okt okt okt okt t n [ Pa], oktahedr. smykové napětí dopočítáme t [ Pa]. Určete hlavní napětí a hlavní směry: Matlab: sig=[3 1 4;1 2-5;4-5 0]; [ v,d]=eig(sig); v = D =

8 Pomocí charakteristické rovnice a invariantu: poly(sig) = lam roots( poly( sig)); lam

9 clear sig= [3 1 4; 1 2-5; 4-5 0] %matice tenzoru napeti %vypocet vlastnich vektoru a vlastnich cisel tj hlavnich napeti a hlav smeru % kosiny hlavnich smeru jsou ve sloupcich matice V [V LAM]=eig(sig); %vypocet pomoci charakterist.rovnice - radek koef. charakt polynomu od nejvyssi %mocniny char_rov=poly(sig) %vlastni cisla matice tenzoru napeti (hlavni napeti) lam=roots(poly(sig)) %vlastni vektory I=eye(3); %jednotkova matice hlav_sm=[]; for k=1:3 A=sig-Ilam(k); % odecteni vlast cisla od diagonaly sig, matice A je singularni Z=null(A); %vypocet odpovidajiciho hlav. vektoru pomoci null %plati Z'Z=1; AZ = zanedb ~ 0 vektor hlav_sm=[hlav_sm Z]; end

10 Okrajové podmínky pro tensor napětí t n1 Cauchyho zakon t n t n2 plati v kazdem bode t n 3 materialu a tedy i na povrchu (okraji) telesa. Na okraji tedy representuje povrchove sily na jednotku plochy a n okr 2 3 t okr je vnejsi normala na povrchu telesa. n V pripade, ze na teleso v danem miste nepusobi zadne vnejsi sily PRIKLAD: Okrajem telesa je rovina x, x s vnejsi normalou e, tj. n 1 0 0, okr na rovinu pusobi tlak o velikosti p t p 0. Pro tensor napeti plati: 0 p 0 okr p, 0, 0 na povrchu. okr

11 Cauchyho skutečné napětí a 1. Piola-Kirchhoffův nominální tenzor napětí Cauchyho skutečné napětí σ působí na element plochy da v deformované konfig. Výsledná síla v def. konfig. df= tda= σnda, kde t( x,t, n) je Cauchyho skutečný napěťový vektor v def. konfig. Výsledná síla v def. konfig. df = da, kde ( X,t, N) je tzv. nominální napěťový vektor v nedef. konfigtéž někdy první Piola-Kirchhoffův napěťový vektor. tda da σnda da. Definujeme první Piola-Kirchhoffův tenzor napětí, nebo též tenzor nominálního napětí PX (,t) P( X,t) N ( X,t, N) P X, t NdA ( X,t, N) da P X, t NdA σ x, t nda, pak pomocí Nansonova vztahu: da n = J daf N 1 můžeme vyjádřit P = J σf a tedy i σ = J PF = σ PF = FP tj. první P - K napěťový tenzor není symetrický a má tedy 9 nezávislých složek.

12 Příklad: Deformace tělesa je popsána vztahy x 1 =-6X 2, x 2 =1/2X 1, x 3 =1/3X 3. Cauchyho tenzor napětí má jedinou nenulovou složku 22 =50MPa, normála v deformované konfiguraci je n=e 2. Určete Cauchyho napěťový vektor t, Piola- Kirch. vektor napětí a první P-K napěťový tenzor P. >> F=[0-6 0;.5 0 0;0 0 1/3] F = >> sig=[0 0 0;0 50 0;0 0 0] sig = >> n=[0;1;0] n = >> J=det(F) J = 1 >> P=Jsig(inv(F))' P = >> Nanson=J^-1F'n Nanson = tj. N=e 1 ; >> N=[1;0;0] N = >> =PN = >> t=sign t = Nansonova formule da J 1 F n = dan, 1 n1 1 da 0 dan2, 2 0 n da 0 da 0, da 2 da. Napěťové vektory t a mají stejný směr, velikost je 2x větší, než velikost t, neboť deformovaná plocha da je 2x větší než nedeformovaná plocha da.

13 Příklad: v souřadném systému x 1, x 2, x 3 s bázovými vektory e 1, e 2, e 3 jsou složky Cauchyho tenzoru napětí dány v matici [], určete složky tenzoru napětí v nové ortonormální bázi s bázovými vektory e 1,e 2, e , 2 1 3, Projekce tenzoru druhého řádu A MPa e e e e e e e e 2 =[ ], e 3 =[ ]. e 1 =e 2 x e 3 e 1 =[ ]. na ortonormální bázi vektorů A e Ae ij i j Vektory e 1,e 2, e 3 uspořádáme do ortonormální matice: >> E=[e1 e2 e3]; >> new_sig=e sige new_sig(i,j)= e i

14 Alternativní tenzory napětí První Piola-Kirchhoffův tenzor napětí P = JσF Kirchhoffův tenzor napětí - hlavně v plasticitě, je v prostorovém popisu τ= Jσ. Druhý Piola-Kirchhoffův tenzor napětí S ve výpočtové mechanice a v konstitutivních rovnicích. Je v materiálovém popisu S F τf F σf F P S = J. Biotův tenzor napětí - nesymetrický, v materiálovém popisu R P, kde R je matice rotace F= RU, a tedy R FS US. B B enzory v intermediální konfiguraci: 1 1 Korotovaný Cauchyho tenzor napětí σ USU UF σ F U R R. U J Mandelův tenzor napětí Σ= CS pro neelastické maateriály.