Vývojové trendy v teplárenství ČR. Dopady růst cen emisních povolenek a rizika decentralizace.

Transkript

1 Vývojové trendy v teplárenství ČR. Dopady růst cen emisních povolenek a rizika decentralizace. Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998 Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: leden 2019 Prezentace: Luhačovice

2

3 Market Stabilization Reserve systém (MSR) byl znám již v roce 2017 Fakt, že nebude v roce 2019 celkem 900 mil ks povolenek odebraných backloadingem vráceno na trh také Základní pravidla pro čtvrté obchodovací období zrovna tak Zima 2017 byla mnohem studenější a tudíž potřeba povolenek v energetickém sektoru vyšší než v zimě 2018 Na počátku jara 2018 žádné nové informace týkající se budoucí podoby systému obchodování a PŘESTO ZAČALY CENY POVOLENEK ENORMNĚ RŮST! Naskýtá se jedno vysvětlení: obří spekulace mimo energetický sektor!

4 Zlikvidoval jakoukoli ziskovou marži při výrobě elektřiny z černého uhlí Má zásadní dopady na konkurenceschopnost výroby elektřiny a tepla u hnědouhelné tepláren, zejména těch neposkytujících PpS Způsobuje problémy i plynovým teplárenským zdrojům s výkonem přes 20 MWt Obrovským způsobem zvýhodňuje decentrální výrobu tepla, zejména u plynových kotelen nezařazených do systému EU ETS, které jsou přímým konkurentem CZT Je živou vodou pro jadernou energetiku, která povolenky také nepotřebuje

5 Jak ceny na trhu povolenek začaly růst a to velmi rychle a také do obrovských výšek, navíc spolu vysokými cenami paliv - tak de facto zabezpečují likvidaci jakýchkoliv ziskových marží na trhu s elektřinou, zejména z černého uhlí. Předpokládejme cenu černého uhlí ve výši 95 Kč/GJ při vjezdu do elektrárny. Předpokládejme účinnost zdroje 32% pro kondenzační výrobu elektřiny. Náklady na palivo tak činí 1069 Kč/MWh. Pokud přidáme 10 % na nutná aditiva, získáme náklady ve výši 1175 Kč/MWh. Tedy cena pro zajištění alespoň pokrytí variabilních nákladů kondenzační výroby z černouhelného zdroje za těchto podmínek je nutná cena elektřiny na trhu ve výši 45,22 EUR/MWh. Pokud ovšem přidáme povolenky, pak v závislosti na jejich ceně příslušně rostou i náklady výroby viz následující graf!!!

6

7 Z grafu je patrné, že při stávajících cenách povolenek by musely ceny elektřiny dosáhnout výše 66 EUR/MWh, aby bylo zajištěno, že kondenzační výroba elektřiny z černého uhlí alespoň nebude provozně ztrátová. Ale jak je patrné z analýzy vývoje cen na počátku kapitoly ve studii, to se nikdy nestane. S růstem cen EUA o 1 EUR/t, vzrostou náklady na kondenzační výrobu o 1.1 EUR/MWh, ale cena elektřiny za jinak stejných podmínek vzroste pouze o 0,84 EUR/MWh. Růst cen elektřiny tak z hlediska nákladů na kondenzační výrobu z černého uhlí nikdy nedožene. Obdobnou analýzu je možné udělat samozřejmě pro jakýkoliv jiný zdroj na hnědé uhlí, na zemní plyn a při jiných úrovních cen paliv..

8 Neustálý růst fixních nákladů na výrobu tepla, který má v řadě případů za následek překročení tzv. závěrné ceny, tzn. konkurenceschopné ceny oproti ceně z decentrálních plynových kotelen. Se snižující se dodávkou tepla i pokles výroby elektřiny (viz. grafy dále) Přetrvávající nerovné podmínky s decentrálními zdroji a pokřivení konkurenční prostředí na koncovém trhu s teplem. Stále nejednoznačná legislativa a její různé výklady při odpojování od czt (Energetický posudek). Nástup dodavatelů TČ (vzduch-voda) v posledních třech letech a pokračování úsilí o odpojování z czt dlouhodobě i prostřednictvím domovních plynových kotelen

9

10

11 Teplárenské uhelné zdroje se v roce 2018 dostávají již do několikátých smrtících kleští: Růst cen paliv (v případě hu někde i vazba a cenový vzorec navázaný k ču) Růst cen povolenek z hodnoty 7 EUR do úrovně 200% oproti jaru 2018! Brutální ekologizační požadavky vyvolané evropskou legislativou a obrovské nároky na investice, zejména u uhelných zdrojů Výsledkem je nárůst nepředvídatelných nákladů za EUA o cca 3,5 mld. Kč za celý sektor výroby tepla a elektřiny v KVET již v roce 2018 Tyto dodatečné náklady na výrobu nejsou teplárny schopny žádným způsobem pokrýt ze svých stávajících aktivit, ani úspornými opatřeními

12 Za dané situace ceny povolenky přes 20 EUR/t hrozí řadě subjektů blízký ekonomický kolaps z několika důvodů: Nemožnosti vygenerovat dostatečné cash-flow pro nákup chybějícího množství povolenek (kompletně na výrobu elektřiny, částečně na teplo..) V případě promítnutí těchto obrovských dodatečných nákladů (od desítek do stovek milionů Kč) do cen tepla ztráta jakékoli konkurenceschopné dodávky oproti decentrálním zdrojům, které EUA nemusí nakupovat To znamená okamžitý proces decentralizace a postupný rozpad czt soustav Odstavení kondenzační výroby elektřiny, která je nyní pro většinu ztrátová. Ve svém důsledku snížení stability soustavy, neboť IPPs jsou důležitými regionálními výrobci elektřiny (celkem cca 14 TWh/rok). Pokles výroby el. z vysokoúčin.kvet (účinnost cca 80%) posun do výroby kondenzační úč.cca 35% Při nepromítnutí nákladů do cen tepla, záporné hosp. výsledky často v řádech desítek až stovek milionů Kč!!

13

14

15

16

17 Decentralizaci a přechod na převážně domovní plynové kotelny, které nemají téměř žádné ekologizační povinnosti na rozdíl od centrálních zdrojů tepla Tzn.na kotelny,které na rozdíl od zdrojů s výkonem přes 20 MWt zařazených do systému EU ETS nemusí platit za nákup emisních povolenek ani korunu Zvýšení emisí NOx, které při masivnějším rozpadu czt soustav budou vážným ekologickým problém, zhoršení imisní situace center měst a sídlišť. Tím totiž dojde k razantnímu zvýšení emisí v sektoru ESR (Effort Sharing Regulation), kde má ČR do budoucna závazek snížení množství emisí o 14% Jejich splnění se tak stane pro ČR jen bláhovým nesplnitelným snem Nechápeme, proč se MŽP nárůst cen EUA tak hrozně líbí??? Z důvodů odchodu od vlastního hnědého uhlí masivně k zemnímu plynu dojde mimo jiné ke ztrátě energetické bezpečnosti ČR a růstu cen tepla.. Proč?

18

19 Narovnat podnikatelské prostředí směrem k decentrálním zdrojům, tzn. rovné podmínky daňové, ekologizační, regulační. To znamená zavedení tzv. uhlíkové daně na všechny zdroje mimo EU ETS v úrovni alespoň 90 Kč/GJ. Prosazení 2. navýšení tzv. kompenzačních mechanismů za vysoké náklady na povolenky. Jednalo by se zejména o zvýšení podpory KVET formou tzv. Zeleného bonusu o dalších cca 180 Kč/MWh u zdrojů nad 5 MWel ve změnovém rozhodnutí ERÚ. Zdrojem fin. prostředků bude novela Zákona č.383 o obchodování s emisními povolenkami a výnos přes 12 mld. Kč použít na podporu KVET. V nejlepším případě vystoupení ze systému EU ETS, neb se jedná o zcela nesmyslný nic neřešící systém. Tento krok možná brzy učiní Polsko!!

20 Na prosazení uvedených kompenzací prostřednictví zvýšení podpory KVET, zavedení tzv. uhlíkové daně pro decentrály i novele Zákona č. 383 jako zdroje financování další podpory KVET usilovně pracujeme i v roce Děkuji za pozornost Ing. Jan Vondráš ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, s.r.o